Kalbos dabartiškumo nuorodos nelingvistiniuose tekstuose

ACTA LINGUISTICA LITHUANICA LIETUVIŲ KALBOTYROS KLAUSIMAI XLII (2000) Kazimieras ŽUPERKA Šiauliai University Odkazy na současnost jazyka v nelingvistických textech 1. Úvodní poznámky Článek na základě metajazykových komentářů (MK) a metajazykových jednotek (MV)1 ukazuje, kterých nových jevů současné litevštiny si naše společnost všímá a jak je hodnotí. V pracích lingvistů je poměrně běžný názor, že si společnost změn jazyka nevšímá. V jednom z nejnovějších děl litevské sociolingvistiky se píše: „I bez zvláštních sociologických výzkumů je jasné, že jazykové společenství se domnívá, že dnes mluví přesně tak jako včera a že současná generace mluví přesně tak, jako mluvili její rodiče. […] Uživatelé jazyka tedy nepociťují, že se jejich jazyk mění“ (Karaliūnas 1997: 49, 50). Analýza MK umožňuje tento pohled zpřesnit. MV byly shromážděny z textů psaného i mluveného jazyka, především z publicistiky (médií), ale také z běžné mluvy, odborných prací a beletristických děl2. Bylo shromážděno asi 4 tisíce příkladů, mezi nimiž bylo nalezeno přibližně 400 MV odrážejících jevy jazykových změn: odkazy na archaický, poněkud starší a současný jazyk i na jazyk různých generací (starších lidí, mládeže). MK byly shromažďovány převážně z jazykových dokladů posledních desetiletí, přihlíželo se však i ke starším pramenům, protože cílem bylo objasnit obecnější rysy jazykového povědomí naší společnosti3, nikoli pouze to, které novinky v litevštině uživatelé vnímají dnes. MK o současnosti jazyka, velmi podobné těm dnešním, se vyskytují i ve starších písemnostech; takové jsou například tyto dva MK z poezie J. Anusavičiuse vydané v roce 1900 a z přednášky, kterou J. Tumas-Vaižgantas přednesl v roce 1919: 1 Metajazykovým komentářem se nazývá pojednání o jazykovém vyjádření jazyka nebo textu: jeho hodnocení, zdůvodnění užívání apod. (viz Jiřičková 1979: 149; Župerka 1987: 194–195; 1996: 65); MK spolu s komentovanou částí textu tvoří metajazykovou jednotku (viz Barabanščikova 1991: 1). 2 Je pochopitelné, že příklady z beletristických děl je třeba hodnotit jinak než metajazykové komentáře v takzvaných komunikačních textech; vzhledem k cílům tohoto článku však tento rozdíl tentokrát není podstatný. 3 Jako projev odrazu jazykového povědomí se zkoumá takzvaná lidová lingvistika (viz Čmeirková 1992 a tam uvedenou literaturu). Na MK v nelingvistických textech bychom mohli pohlížet jako na pokračování lidové lingvistiky v moderní době; zde by snad mohl být vhodný termín neprofesionální lingvistika. 124 Kde hospodyně (dnes bychom řekli: paní) / Hospodaření není příliš příjemné Anus 102; Litevci jsou opravdovými dětmi své přírody, milovníky svého kouta za pecí (dnes bychom řekli: patrioty): kde se narodili, tam zůstávají Vaižg (Prg 1989 9 135). Je třeba znát alespoň přibližnou dobu užití výrazu s MK (někdy i další okolnosti). Novoty z dávnějších dob už samozřejmě v dnešní době novotami nejsou; zdá se, že slovo si obvykle zachovává nádech novosti asi 10–15 let. 2. Souvislost mezi jazykem charakteristickým pro historické období a generaci Shromážděné MV ukazují, že existuje souvislost mezi historickým (chronologickým) protikladem v jazyce a protikladem věkových skupin (generací). Zvláště těsná souvislost je patrná mezi skupinou starodávně řečeno a skupinou jak říkají staří MK: nacházíme je u podobně laděných výrazů; někdy je MK formulováno tak, že je těžké rozhodnout, do které skupiny – historické, nebo generační – je zařadit. Poněkud jiný vztah je patrný mezi skupinou jak se říká dnes a jak říkají mladí MK: dnešním jazykem mluví nejen mladí, ale mladí obvykle mluví dnešním jazykem. Jejich osobitý způsob mluvy, často z hlediska spisovného jazyka nespisovný, je vnímán jako moderní. Např.: Ty bláznivé se do ní pustily jako šílené a jedna šikovnější, jak dnes říkají mladí, jen cvak a Bladžius dostal do držky Lkn; Zkoušející Jablonskis byl dost přísný a tvrdý, jak by dnes řekli studenti – „sekera“ Prg 1987 3 158; na křižovatce vidím dva chlapce, kteří sledují „animované filmy“ (tak se říká opíjení se, při němž se obličej zakrývá ručníkem namočeným v chemikáliích) KT 1988 07 30; Jestli zítra neodnesu šéfovi zprávu, bude, jak teď říká moje dcera, vymalováno nugaroje šnek. 1997. 3. Stylistický aspekt archaičnosti / současnosti jazyka Historický (chronologický) komentář k jazykové jednotce či jazykovému prostředku, způsobu vyjadřování je sociálním hodnocením jazyka a zároveň určitou stylistickou charakteristikou. Mezi tradičními značkami stylistického hodnocení slova v našich slovnících je psn. – „zastaralé, nepoužívané nebo zřídka používané slovo či jeho význam ve spisovném jazyce. Touto značkou se někdy označují i slova vyjadřující zastaralé pojmy nebo jevy, předměty, které vyšly z běžného užívání“ (DLKŽ: XIV). LKŽ obsahuje také značku neol. – „neologismus, nově vzniklé slovo, které se ve spisovném jazyce neujalo“ (LKŽ I XIII). Stilistikoje irgi skiriama dėmesio „archyvinio fondo“ žodžiams (žr. Pikči-lingis 1975: 149–155), o apie terminologinius naujadarus tik užsimenama – jie esą dalykinės kalbos reiškinys (ten pat, 156); daugiausia į kalbos ekspresyvumą orientuotai stilistikai jie nerūpi. Kas kita individualieji, vadinamieji stilistiniai, naujadarai – jie, ekspresyvios kalbos priemonė, išsamiai aptariami (ten pat, 156–169). 125 Z výše uvedených MK jsou pro stylistiku zvláště cenné ty, v nichž MK upozorňuje nikoli na nějaké nové slovo, nýbrž na tendence současného způsobu vyjadřování. 4. Komentáře k současnosti jazyka a způsobu vyjadřování MK k současnému jazyku a způsobu vyjadřování tvoří převážně vsuvky složené ze slov tematické skupiny mluvení (tvary sloves mluvit, říkat, hovořit, pronášet, nazývat, podstatná jména jazyk, termín, slovo apod.) s příslovci času či způsobu (nyní, dnes; současně, módně, moderně, nově, inovativně, dnešním způsobem, současně) nebo slovními spojeními podobného významu: současná (aktuální, módní, moderní, dnešní) slova (termíny), populární lexikon, současný slang. Nejčastějšími vsuvkami jsou konstrukce s přechodníkem přítomným (nově řečeno, moderně vzato, současně nazýváno, řečeno dnešními termíny) a krátké věty typu (jak) se dnes říká (nazývá), (jak) je dnes obvyklé (módní, oblíbené) říkat. Stereotypní MK lze snáze postřehnout a zaslechnout. MK méně ustálené stavby k současnému způsobu vyjadřování (např.: do letoška jsme to nepoužívali, už několik let slýchám, před několika lety jsme se tomu vyhýbali) tolik nebijí do očí. Mnohé stereotypní MK konkrétněji neukazují, zda se mluví o současnosti způsobu vyjadřování či stylu, nebo se pouze upozorňuje na nějaké nové slovo. V tomto ohledu se odlišují dvě skupiny MK: (a) MK se slovy nový / nově zdůrazňují novost jazykové jednotky, (b) MK se slovy obvyklý, oblíbený; módní / módně, moderní / moderně, populární – typičnost a četnost slova či fráze, vyjádření v daném období, např.: (a) zaměříme pozornost na […] literární vědu, nebo, řečeno nově, literární teorii T 1978 125; Tady [v Americe] vzniklo dokonce nové litevské „zaklínání“: „kéž by k tobě přijeli příbuzní z Litvy!“ GKr 1989 52; Mezinárodní počítačová síť, řečeno nově, „Internet“ – velká opora civilizace MŽ 1997 10 21; Přistupuji k tématu, jak se dnes běžně říká, diskusní formou GKr 1989 37; dnes dostává poslanec Seimasu asi tři tisíce litasů na papíře / jak se běžně říká TV 1998 12 04; zůstalo v paměti, v podvědomí, jak dnes všichni rádi říkají LM 1987 01 24; názory obyvatel Litvy, jak se dnes rádo říká, jsou nejednoznačné SŽ 1989 64; A. B. samozřejmě přichází k volbám s větším, jak se dnes s oblibou říká, pracovním vkladem LR 1993 01 26; to, že se básník přehnaně nerozčiluje a neláme si ruce, nýbrž všude mluví velmi zdrženlivě a skromně, ještě neznamená, že, řečeno módními termíny, necítí celou tragiku bytí LM 1983 15; Tak tedy / pane předsedo / jak se dnes módně říká / hned vám předkládáme celý balík problémů TV 1987 11 13; Vrchol váženého skladatelova rozhořčení nad akcí – zvolání „Krajané, vzpamatujte se!“ (To zvolání je teď módní!) KV 1989 14; sulaukytasis pilietis N. 126 je mu 22 let, je to sympatický mladík, dnes módně nazývaný podnikatelem LR 1990 207; společnost s ručením omezeným uspořádala slavnostní otevření prodejny, evropskyji a zdvořileji nazývané prezentací ŠN 1993 05 20; už poptávka / řečeno našimi moderními slovy / vzrostla hovor. 1970; na školním dvoře se konala slavnost mládeže, moderně řečeno rapperů MŽ 1997 10 04; Problém – dnes patrně nejpopulárnější slovo N 1987 1 29; je tu mnoho nejrůznějších programů, projektů, koncepcí (podle mého názoru nejpopulárnější slovo současnosti) GKr 1989 1 15. Konkrétnější a volněji utvářené MK samozřejmě konkrétněji popisují a komentují i jevy jazyka, o nichž je řeč: Lidé si ji pamatují jako někdejší rádkyni v neštěstí a nouzi i jako lékařku, která léčila bylinami a propagovala to, čemu se dnes vědecky říká zdravý životní styl LM 1988 26; „Vynucování“ citů bylo, řečeno dnešním literárním vkusem, důsledkem slabého, nervózního komunikačního kódu Sauk 143; řečeno dnešním slangem, on [Putin] by nebyl tím reklamním „mužem, který nevyžaduje mnoho úsilí“ Mt 1998 2 147. 5. Povaha komentovaných jazykových jevů aktuálnosti Jaké jazykové jevy doprovázejí MK aktuálnosti? Především – (a) změněný (nový) místní název, (b) nové slovo či termín, který se objevil vedle dosud užívaného nebo pro pojmenování nového životního jevu, (c) nová, neobvyklá podoba slova. Např.: (a) Obyvatelé ostrova se přestěhovali do vesnice Drūkšiai, nyní nazývané Drisviaty⁴ KT 1989 4; specialisté se připravovali v Leningradě / dnes bychom měli říkat v Sankt-Peterburgu Rdj 1998 02 09; Maják Raudonasis dvaras se nyní nazývá Slepý maják SK 1999 45; (b) v kulturním domě uspořádal rozlučkovou taneční zábavu, ach, promiňte – dnes se tomu říká diskotéka LM 1987 06 27; v sídlišti, které se ještě staví, telefonních automatů, dnes nazývaných telefonními budkami, nejspíš nebude LR 1992 02 28; vzal peníze. Pravda, dnes se jim říkalo talony, vagnorėliai nebo prostě zvířátka LM 1993 12 04; takovou hudbu z desky / nebo, jak se dnes rádo říká, z alba / jsem také vybral Rdj 1996 12 31; naslouchá tisku / neboli, jak je dnes zvykem říkat, médiím názoru Rdj 1998 03 08; dnes o tom všichni mluví a už máme v lexikonu zdravotní pojišťovny Rdj 1998 04 22; Jsme zvyklí říkat „dojička“, dnes už není novinkou ani „dojič“ T 1971 30. 4Dnes Bělorusko; bělorusky Drysviaty. 127 Ukazatele současnosti jsou časté u slov a výrazů, které vznikají nebo se stávají populárními či se začínají užívat jinak v důsledku změn politiky, společenského zřízení a moci. Komentáře například zdůrazňují slova a fráze typické pro období Národního obrození: Veřejnost, kritičnost, přestavba, duch doby – dnes módní slova KT 1987 06 06; odvážili jsme se jednat bez příkazů z „silného centra“ (tak dnes označujeme svazové orgány) GKr 1989 7; budeme se zabývat, řečeno dnešním populárním slovníkem, zastíráním bílých míst KV 1989 14; ještě před několika lety jsme se tomuto slovu [stávka] ze všech sil vyhýbali LPr 1989 04 26; Do letošního roku jsme v každodenním životě nepoužívali slovo „odstoupení z funkce“, neboť nezvyklý byl i čin, který označovalo KT 1989 230; sovětskou moc v naší zemi budovali běloruští pracovníci, kteří přispěchali na pomoc (dnes bych řekl: stalinské kádry zastrašené represemi a vycvičené k poslušnosti) TŠ 1989 75. Zvlášť často se upozorňuje na to, že v letech Národního obrození a obnovené nezávislosti vytlačuje slovo lid a jeho spojení vracející se slovo národ či jeho odvozeniny; mezilehlé postavení zaujímá společnost: Všichni poslanci se velmi snadno a rychle vzdali starého dědictví označovaného slovem lid, které nahradili slovem společnost LR 1990 161; jde se setkat s lidem / nebo, řečeno dnešními termíny / s národem TV 1994 01 11; je třeba se zeptat společnosti / jak se dnes obvykle říká / národa ústní projev 1996 03 28; umění litevského lidu / se nyní častěji nazývá národním uměním TV 1997 10 24; působí výstava lidových řemeslníků / neboli dnes nazývaných tvůrců lidového umění / TV 1989 09 10. To, že se jazyk mění, si uživatelé jazyka zvlášť výrazně uvědomují, když mluví o minulosti, ať vzdálené, či nedávné. Často je pak třeba použít dobová slova, přičemž MK uvádí jejich dnešní ekvivalenty: Ve dnech 30. června až 11. července 1815 se na gymnáziu […] konala veřejná vystoupení, řekli bychom veřejné zkoušky Merk 48; Kromě toho jako první přišel s myšlenkami ochrany přírody a šířil je, řečeno našimi slovy, myšlenkami ochrany životního prostředí Iv 6; A tento předmět nám vyučoval dobře, řečeno dnešními termíny, intenzivně M 1982 11 10; Dnes, když jsme vzdělanější, takovým lidem říkáme sociálně potřební, ale tehdy [po první válce] se jim říkalo prostě postižení Rdj 1998 11 21. Jindy se při hovoru o minulosti uvádějí pouze dobová označení: Řečeno termíny naší doby, byl [V. Graičiūnas] velkým nadšencem pro vědeckou organizaci práce (DMO) MG 1988 8 27; Bydlel, jak bychom dnes řekli, v služebním bytě hasičské stanice, protože dědeček byl dobrovolný hasič ŠN 1989 22. Je patrná knižnost současné jazykové komunikace a sklon ke složitějšímu vyjadřování. Současnost jazykového projevu se zvlášť často projevuje ve vzorech knižního – administrativního a publicistického – jazyka: má základní vzdělání / jak se dnes rádo říká ústní projev 1980; Málokdy uslyšíte taková slova […] o odedávna velmi vážené práci pěstitele obilí 128 bu, který dnes nazýváme výrobou zemědělských produktů KB 1988 4 56; poslanci museli přijmout, jak se dnes říká, nepopulární rozhodnutí ŠN 1993 02 20. Velká část všech shromážděných dokladů současného způsobu vyjadřování v MK se vztahuje k přejatým slovům, takže je patrné jejich šíření a upevňování v naší době (mnoho takových příkladů již bylo uvedeno, zejména v kap. 4). Spolu s poznámkou o současnosti způsobu vyjadřování se někdy objevuje negativní hodnocení odborného zkoumání jazyka a afektovaného vyjadřování: A kritici pak budou psát rozsáhlé články, v nichž se budou přetlačovat struktury s fakturami, expresivity s intenzitami, zatímco pod lavinou cizích slov se ještě víc skryjí zelené výhonky duše, nepovšimnuté a nepojmenované LM 1988 05 14; Žemaitský viadukt… Všímáme si, že po vybudování nové trasy a po tom, co se na mnoha místech začalo používat těžkopádné slovo „automagistrála“, je náš starý Žemaitský silniční tah, historicky a etnograficky působivý, stále méně slyšet T 1990 02 18; o té dekagebezaci (vymysleli tak hrozné slovo) v Litvě, nebo o pátrání po tom, kdo pracoval pro KGB a kdo ne LM 1992 01 11; Bývalé správy domů či bytů byly nyní překřtěny na složitý název – podniky provozu bytového fondu ŠN 1993 07 17. Mnoha uživatelům jazyka bije do očí šednutí dnešního způsobu vyjadřování a úbytek obraznosti: „To je ale hromada! Vždyť i já bych to uměl takhle napsat!“ řekla Žemaitė, když si ve „Varpasu“ přečetla povídku Bité […]. „To je ale věc!“ řekne dnešní člověk (říct „hromada“ už mu možná nepůjde: je to příliš obrazné slovo) Prg 1988 2 166; [Leonidas Jacinevičius] napsal při darování své první knihy […]: „vytřeseme, Saule, svět ze zašpiněných kalhot!“ Napsal to jadrněji než my dnes, docela jako Donelaitis… LA 1995 08 16. Na druhé straně jsou zaznamenávány i nové současné expresivní výrazy (metafory, frazeologismy), zejména takové, jejichž zdrojem je běžná mluva, často slang: Rukopisy literárních děl neboli tvůrčí kuchyně, jak se dnes s oblibou říká, se nedochovaly (Z projevu při vzpomínkové akci na Maironise 1987); Do kanceláře vešel takový čtyřhran, jak se dnes říká, mladík LA 1995 02 11; Vyšel koupit vodku, no, jak se jí dnes běžně říká, lebkovici Ak 1996 05 17; rvačku vyvolala jedna z představitelek nejstaršího řemesla, nověji řečeno, motýlek Klp 1997 11 18; Nemám rád vyhaslé ohniště, písně Dž. Butkutė a lidi, kteří, jak se dnes říká, vypadají jako me-mi Pn 1997 10–11 32; Bylo mi tak trapně, že bych se, jak říká lid naší doby, – nejraději schoval pod loňské listí KG 1998 10 13. 6. Závěrečné poznámky Poměrně malý počet shromážděných MV jazykové současnosti neumožňuje učinit přesné zobecňující závěry (bylo by zapotřebí více příkladů a také provést speciální sociolingvistické výzkumy), ale i ony ukazují, kterých nových jazykových jevů si litevská jazyková komunita všímá nejvíce. Uživatele jazyka nejvíce— 129 —upoutávají vnější, povrchové novinky, zejména slovní zásoba vznikající spolu s novými životními jevy. Všímáme si také zřetelných stylistických tendencí, například intelektualizace jazyka. V lingvistických pracích běžné tvrzení, že si společnost nevšímá vývoje jazyka, je příliš obecné a je třeba je upřesnit: záleží na tom, o jaké společnosti hovoříme – o dnešní, nebo dřívější, o litevské, nebo o nějaké uzavřené jazykové komunitě. Na druhou stranu je samozřejmě známo, že společnost si všímá nikoli tolik vývoje jazyka (systému), jako spíše změn v mluvení (řeči) a způsobu vyjadřování. Výzkum metajazykových jednotek, metajazykových vsuvek a dalších metajazykových komentářů užívaných v nelingvistických textech umožňuje lépe poznat jazykové povědomí společnosti a její jazykové postoje, a na tomto základě přesněji vykonávat normativní práci v oblasti spisovného jazyka. Došlo 1999 03 05 ZKRATKY Ak – „Akistata“ Anus – Anusavičius J. Viena pavasario diena. V., 1980. DLKŽ – Dabartinės lietuvių kalbos žodynas. V., 1993. GKr – „Rodný kraj“ Iv – Ivanauskas T. Gamtininko užrašai. V., 1974. KB – „Kulturní tribuna“ KG – „Kėdainyų hlas“ Klp – „Klaipėda“ KT – „Komunistická pravda“ KV – „Jazyk Vilnius“ LA – „Ozvěna Litvy“ Lkn – Luknės (okres Skuodas) LKŽ I – Slovník litevského jazyka. Sv. 1. V., 1968. LM – „Literatura a umění“ LPr – „Litevské odbory“ LR – „Litevské ráno“ M – „Školák“ Merk – Merkys V. Simonas Daukantas. V., 1972. MG – „Věda a život“ Mt – „Roky“ MŽ – „Sodžijské zprávy“ (okres Skuodas) N – „Němen“ Pn – „Slečna“ Prg – „Vítězství“ Rdj – rozhlas Sauk – Sauka D. Fausto amžiaus epilogas. V., 1998. SK – „Kalendář venkovanek 1999“ SŽ – „Šiaudžijské zprávy“ ŠN – „Šiauliaiské noviny“ šnek. – hovorový jazyk 130 T – „Tiesa“ TŠ – „Tėvynės šviesa“ TV – televize Vaižg – Juozas Tumas-Vaižgantas LITERATŪRA Barabanščikova O. Ju. 1991: Sredstva realizaciji metalingvističeskoj funkciji v tekste: Avtoref. kand. dis., Kijev. Čmejrková S. 1992: Jazykové vědomí a jazyková kultura (zamýšlení nad tzv. lidovým jazykoptyem). – Slovo a Slovestnost 1, Praha, 56–64. Jiříčková J. 1979: Metařečový komentář. – Slovo a Slovestnost 2, Praha, 149–151. Karaliūnas S. 1997: Kalba ir visuomenė (Psichosociologiniai ir komunikaciniai kalbos vartojimo bruožai), Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Pikčilingis J. 1975: Lietuvių kalbos stilistika 2, Vilnius: Mokslas. Župerka K. 1987: Stilių normų atspindys metakalbiniuose komentaruose. – Lietuvių kalbos sandaros tyrinėjimai. Lietuvių kalbotyros klausimai 26, 194–198. Župerka K. 1996: Realioji įvardytoji kalbos priemonių konkurencija. – Filologija ir metodika 3, Šiauliai, 65–72. METALINGUAL INDICES OF MODERNITY IN NON-LINGUISTIC TEXTS Summary The metalingual indices of modernity belong to the historical (chronological) opposition ‘it was said in ancient times, formerly, earlier’/ ‘it is said now, in our times, today’. The metacomments of this group in the Lithuanian language are the following: (kaip) dabar sakoma (sako, vadina, įprasta, madinga, mėgstama sakyti), dabartiniais (mūsų dienų, šių dienų, mūsų laikų) žodžiais (terminais) kalbant, nūdieniškai (šiuolaikiškai) tariant, madingai (moderniai, naujoviškai, naujaip) tariant, dabarties žmogus pasakys, mes sakytume and so on. They are widely used in spoken (informal and public) language and publicistic writings; thus, they show that the language users take notice of some phenomena of language evolution. Language users turn their attention to the new words or expressions connected with the new phenomena of public life. The metalingual units reflect a tendency of modern Lithuanian to use intellectual language means (international words, bookish phrases) and the new expressive language means (particularly jargon and slang). 131