Naujažodžiai Vytauto Didžiojo universiteto kompiuteriniame tekstyne

ACTA LINGUISTICA LITHUANICA LIETUVIŲ KALBOTYROS KLAUSIMAI XLII (2000) Jurgita MIKELIONIENĖ Univerzita Vytautase Velikého, Kaunas NOVÁ SLOVA V POČÍTAČOVÉM KORPUSU UNIVERZITY VYTAUTASE VELIKÉHO Vyhledávání, výběr, klasifikace V jazyce se neustále objevují nová slova. Novými slovy neboli neologismy se označují slova, která do jazyka vstupují různými způsoby (morfologické tvoření slov, přejímání lexémů, zkratky) a v důsledku různých změn: změn společenských vztahů, pokroku vědy, techniky a kultury; nová slova jsou vnímána jako nová a neobvyklá (Gaivenis, Keinys 1990: 132, Jakaitienė 1980: 81, Urbutis 1978: 27–29). Nejsou stabilní a je těžké říci, která z nich mají mim jazykové (extralingvistické) důvody k tomu, aby se uchovala, a která zmizí spolu s jevy, jež pojmenovávají. Vznik nových slov je trvalým, intenzivním a obtížně zobecnitelným procesem jazykového vývoje. Práce, které se zabývají touto vrstvou slovní zásoby (Schippan 1992: 244), často nastolují tyto otázky: jak dlouho se slovo považuje za neologismus; zda je každý novotvar novým slovem a naopak; jak přistupovat k okazionálním konstrukcím jednotlivých autorů; zda se za nová slova mají považovat kalky a sémantismy; jaký status přisoudit novým sémiím známých lexémů? Za zvážení stojí také to, zda lze z hlediska současného užívání za nová slova podmíněně pokládat i ta, která po dlouhé době v pasivní vrstvě slovní zásoby znovu vstupují do aktivního užívání. Analýze nových slov se ve světě věnuje velká pozornost. Lingvisté z velkých jazyků (například angličtiny a francouzštiny) i z jazyků malých (například dánštiny) provádějí výzkumy zaměřené na zaznamenávání, analýzu a hodnocení této vrstvy slovní zásoby. Protože jsou velké západoevropské jazyky již přizpůsobeny počítačovým technologiím, lze novou slovní zásobu automaticky shromažďovat z rozsáhlých počítačových korpusů různými metodami. V Litvě se nová slova dlouho systematicky a soustavně nezkoumala ze zřejmých důvodů: počítačové zpracování litevštiny začalo teprve nedávno, a proto nebylo možné provádět automatizované vyhledávání a analýzu nových slov. Automatizované vyhledávání nových litevských slov bylo provedeno v části korpusu vytvářeného v Centru počítačové lingvistiky Univerzity Vytautase Velikého, která obsahuje 30 milionů slov a zahrnuje publicistické texty z různých oborů z let 1991–1996. 15 V počáteční fázi výzkumu1 bylo po použití programu V. Zinkevičiuse pro rozpoznávání nových slov (obecný program tato slova nezná, protože nejsou zařazena do počítačových slovníků) vybráno asi 750 tisíc jazykových jednotek: nerozpoznaných jednotlivých písmen, zkratek a slov. Ačkoli program umožňuje automaticky vybírat slova s cizími slovotvornými prvky a pomáhá sestavovat seznamy nejnovějších slov, ukázalo se, že je zapotřebí druhá fáze automatizovaného výběru, která by pomohla odfiltrovat materiál nepotřebný pro analýzu. Byla vyřazena slova kratší než čtyři písmena (většinou různé zkratky) a všechna slova začínající velkým písmenem, tj. vlastní jména. Konečným výsledkem automatizovaného vyhledávání a výběru nových slov bylo 230 tisíc hesel nebo jejich tvarů. Počítač tak vyřadil více než dvě třetiny slov. Nebylo to však ideální řešení. Třetí krok výběru souvisel se složitým systémem litevského skloňování a tvoření slov: pro výzkum (přesněji pro sestavení seznamu) nejsou potřeba všechny flektivní tvary nových slov. Stačí jeden doklad užití. Program však poskytoval počítačové slovníky slovních kořenů, které uváděly celé paradigma ohebných nových slov. Například nominativ jednotného čísla novotvaru aplinkosaugininkas se vyskytl čtyřikrát, nominativ množného čísla osmkrát a instrumentál čtrnáctkrát. Automaticky vyřadit nepotřebné tvary slov nebylo možné. Navíc se ukázalo, že seznam nových slov obsahuje řadu slov s korektorskými chybami. Ani zde si počítač a jeho programy pro opravu chyb nevěděly rady, protože každé slovo na seznamu a vedle něj uvedené místo výskytu v databázi považovaly za chybu. Seznam byl vyčištěn ručně a pro další analýzu bylo ponecháno asi 17 tisíc slov, která získala nový význam, byla vytvořena nebo přejata z jiných jazyků v letech nezávislosti. Například: odpovídač c:\fox25a\lkt\lkt\00\00\03\57\9495BR.TXT nejvzpomínavější c:\fox25a\lkt\lkt\00\00\02\44\D28GYVEN.TXT odtrženost c:\fox25a\lkt\lkt\00\00\00\21\FIL-142.TXT přepisovač c:\fox25a\lkt\lkt\00\00\04\25\ROLZU25.TXT konvertitsky založený c:\fox25a\lkt\lkt\00\00\02\46\D36TRISK.TXT dovezené c:\fox25a\lkt\lkt\00\00\03\98\GR049D.TXT oddělovač c:\fox25a\lkt\lkt\00\00\05\00\6VARIK.TXT restaurátorů c:\fox25a\lkt\lkt\00\00\02\82\ACIU.TXT odlesk c:\fox25a\lkt\lkt\00\00\04\17\LEON20.TXT 1 Za účelem objasnění zdrojů nových slov, důvodů jejich přejímání či vytváření a jejich souladu s normami spisovné litevštiny bylo rozhodnuto provést vědeckovýzkumnou práci „Analýza nových slov spisovné litevštiny v období nezávislosti (přejatých slov a novotvarů)“. Uvědomuje si aktuálnost tématu i pravděpodobnost dosažení nových výsledků, tento záměr podpořil Státní fond pro vědu a studia. 16 Tato slova jsou hlavním předmětem představovaného výzkumu a souvisejí s nimi i další problémy, které se během práce objevily. Shrnemeli tedy první etapu – automatické vyhledávání a výběr slov –, lze konstatovat, že hlavní obtíž tohoto druhu práce spočívá v neslučitelnosti uživatelského prostředí a počítačových slovníků a v tom, že automaticky nelze všechny tvary slova převést na jedinou základní podobu. Ve druhé etapě výzkumu byl klasifikován vybraný materiál. Okamžitě se ukázalo, že seznam neobsahuje pouze neologismy. Kromě novotvarů a výpůjček lze vyčlenit ještě několik skupin nerozpoznaných slov. Za prvé jde o slova, která se v posledním desetiletí znovu dostala do popředí a přešla z pasivní vrstvy slovní zásoby do aktivní, a také o slova ze starých písemných památek (kumpelninkas, nuopilas, prekionė, rodastis), dialektismy (dzienelės, keimas), odvozeniny od vlastních jmen (klaipėdienis z názvu novin „Klaipėdos diena“; ze jmen vzniklá donelaitiana, plėckaitiada, neoozolizmas, makdonaldizacija); vyskytla se označení obyvatel států, měst a vesnic (dalasietis, neringiškis, kvebekiečiai). Do seznamu se dostalo mnoho označení národností a kmenů, která nejsou zařazena ve slovnících (kurdai, tutsis, svao). Objevily se hrubé vulgarismy a slova z dětské řeči (niam, popieliukas). Za druhé se vyskytly případy, kdy program vybral nikoli slova, ale pouze určité nerozpoznané tvary či varianty slov zařazených do slovníků, například staré vnitřní průběžné lokativy – ilativy (kūriniuose, vestuvėsna) a vnější průběžný lokativ – alativ (lietuvininkump). Nejčastěji šlo o nerozpoznané tvary jednotného čísla ilativu, užívané střídavě s předložkovými konstrukcemi a přecházející z mluveného jazyka do psaného (klasėn, kojon, katedron místo į klasę atd.). Množství příkladů takového lokativu shromážděných během výzkumu vyvrací názor, že ilativ již ustupuje z užívání a získává pouze určitou stylistickou hodnotu (Paulauskienė, Tarvydaitė 1986: 119). Za třetí program nerozpoznal některá deminutiva (poemėlė, prakartėlė, gėrimukas), zájmenné tvary (nepusiasvireji) apod. Za čtvrté nejsou ojedinělé ani neuvedené pravopisné, morfologické a slovotvorné varianty slov zařazených do slovníků. Bylo zaznamenáno mnoho složenin, které buď nemají spojovací samohlásku, nebo ji naopak mají (nikoli dvylikametis, ale dvylikmetis; nikoli mėlynakė, ale mėlynaakė), liší se rod (nikoli eglišakė, ale eglišakis) či číslo (nikoli žudynės, ale žudynė). Všechny tyto případy vyžadují samostatný výzkum a závěry. Je zřejmé, že chceme-li určit skutečnou povahu takových variantních jevů, musíme mít před sebou veškeré doklady užívání (Miliūnaitė 1995: 40). Po oddělení těchto uvedených skupin (o vyčlenění aktualizované slovní zásoby lze hovořit pouze podmíněně) byly zbývající slova (asi 9 tisíc) rozdělována podle tradiční klasifikace neologismů – na výpůjčky a nové novotvary. Každou skupinu pak tvořilo několik podskupin. Nové skolinius se obvykle dělí na internacionalismy a cizí slova. Obě tyto vrstvy slovní zásoby se tradičně klasifikují podle původu a míry přizpůsobení litevštině. Ještě nedávno lingvisté tvrdili, že většina nových výpůjček pochází z ruštiny, protože se v tomto jazyce získává nejvíce 17 informacijos dalis (Jakaitienė 1980: 84), o dabar surinkti faktai aiškiai rodo, kad rusizmai ar apskritai slavizmai vyrauja tik senųjų svetimybių, kurioms neretai būdinga stilistinė ar vertinamoji konotacija, pogrupyje (skaurada, rubežius, cielas, pieška), o pirmauja iš anglų kalbos atėję žodžiai. Vzhledem k tomu, že samotný proces přejímání rozhodně není novým jevem a že hojnost internacionalismů je jedním z lingvistických rysů publicistiky (Bitinienė 1995: 2), jeho intenzita ve sledovaném období stále překvapuje. Protože počítačová verze „Slovníku cizích slov“ je zařazena do programu na rozpoznávání neologismů, lze při přijetí hypotézy, že neologismus je slovo, které se (ještě) nedostalo do slovníku (Busse 1996: 649), vyvodit, že mezinárodní slova automaticky vybraná z korpusu jsou právě taková – neologismy. Sestavovatelé slovníku však „z důvodů úspornosti“ upustili od značné části odvozenin, ačkoli, jak upozornili recenzenti (Gaivenis 1987a: 69, Palionis 1987: 68), ne vždy důsledně dodržovali stanovená pravidla. Při pohledu na seznam slov nerozpoznaných počítačem proto zůstává nejasné, zda tyto odvozeniny v té době v jazyce skutečně fungovaly, nebo zda se přece jen jedná o neologismy. Například v předmluvě (TŽŽ 1985: 3) se uvádí, že do slovníku nejsou zařazena označení osob z vědních oborů obsahujících složku -logija. (Není jasné, proč jsou tedy zapsána patologas, pedologas aj.) Nezbývá než hádat a věřit, že slova zachycená v korpusu endokrinologas, konchiliologas, kriminologas, politologas apod., která nebyla zařazena do slovníku, jsou již dávno užívaná slova. Je zřejmé, že termín neologismus na ně lze vztáhnout pouze s jistými výhradami. Jiná situace je u těch internacionalismů, jejichž téměř celý slovotvorný okruh ve slovníku chybí, např.: edukologija, edukologas, edukologinis; kultūrologija, kultūrologas, kultūrologinis; faktografija, faktografas, faktografinis, faktografiškas atd. Medicína, ekonomika, teologie, hudba a sport jsou oblasti, v nichž je přejatých slov obzvláště mnoho. Část z nich již byla zařazena na seznamy nevhodných cizích slov sestavené Jazykovou komisí a má litevské ekvivalenty – novotvary (distributor(i)us – platintojas, nuskenuoti – nuskaityti), pro jiná dosud nebyly vytvořeny vhodné náhrady (keisbolas, softbolas), zatímco u třetích, velmi rozšířených, už je možná ani nemá smysl vytvářet (jogurtas, singlas, hitas). Ne všechna přejatá slova vyskytující se v tisku se stejně přizpůsobila litevštině. Některá (není jich mnoho) se ještě nepodřizují pravidlům litevské fonetiky a morfologie (disco [diskol, papaya [papaja], atache [atašė]), máme tedy příklady „nejjednoduššího (a nejhoršího) zacházení s nejnovějšími cizími slovy“ (Girčienė 1997: 64). Mezi cizí slova se řadí i příklady slangu (fuksauti, chebrantas, psichuš̌kė, pacanas, diskonas). Další skupinou neologismů jsou novotvary. Klasifikují se podle slovotvorných modelů. Ve skupině novotvarů byly zaznamenány příklady všech čtyř slovotvorných modelů2: 2 Ani jeden z uvedených příkladů novotvarů se nenachází ve velkém „Slovníku litevského jazyka“. V analyzovaném seznamu je jich však poměrně mnoho. Protože počítačovou verzi tohoto slovníku nemáme, 18 a) odvozeniny s předponami: bepilotis, bevizis; b) odvozeniny s příponami: byly nalezeny novotvary nejen s příponami -imas (muziejavimas), -ykla (kaupykla, pynykla), -ininkas (pilstukininkas, virgul ininkas), -ėlis (prasilošėlis), -tojas (šiukšliautojas), -iklis (kaupiklis, nešiklis, nuėmiklis, valdiklis), -ynas (pamestinukynas, svarainynas, kiniavarpynas), ale také s příponami, které se nevyznačují produktivitou (sliekidė); c) odvozeniny s koncovkami: įmitis, jautra, irsmas, nuodribos; d) složená slova: novotvary tohoto typu co do počtu i rozmanitosti téměř nezaostávají za odvozeninami s příponami (įvairiagrūdis, plonatinklis, savišaudis, laivagrybis). Objevily se i složeniny, které jsou termíny: laižligė (veter.), banglentė (sport.), kraujasekys (zool.) aj. Taková slova tvořená podle typických slovotvorných pravidel se nazývají systémové novotvary (Barauskaitė ir kt. 1995: 43). Je zřejmé, že značnou část z nich je třeba považovat za potenciální – takové, jejichž novost si neuvědomujeme. Příklady potenciálních novotvarů mohou být i takové složeniny: auksagalvis, basagalvis, dešragalvis, drambliagalvis, plienagalvis, žvynagalvis. Jejich hojnost na seznamu nerozpoznaných slov lze vysvětlit tím, že „slovníkáři nemají potenciální novotvary rádi a snaží se je do slovníků nezařazovat“ (Gaivenis 1987b: 33). Je pravda, že ne všechny novotvary jsou systémové. Byly nalezeny také příklady autorských, stylistických novotvarů: džinsuma, plaukuosena, skiedrija, žaidynas. Některé z nich okamžitě vnímáme jako tvůrčí odchylky od platných lexikálních norem (Busse 1996: 647), zatímco k posouzení jiných potřebujeme kontext. Rozlišovat systémové novotvary od okazionalismů3 pomáhají také statistické údaje. Slova, jejichž četnost dosahuje desítek či dokonce stovek výskytů, jsou reálnými kandidáty na zařazení do budoucích vydání slovníků. Z nich lze uvést například: aplinkosauga (užito 420krát), pasaulėjoka (44), ploviklis (20), pilstukas (176), vandenvála (88). Slova zaznamenaná pouze jednou se naproti tomu nejspíš nestanou součástí slovníku spisovného jazyka. To platí nejen o individuálních neologismech, ale také o termínech ze speciální, úzce užívané slovní zásoby (ezofagogastroduodenoskopinis, alfafelandrenas). Zvláštní mezilehlé postavení mezi přejatými slovy a novotvary zaujímají slova, která mají litevský nebo mezinárodní slovní kořen a prvek cizího původu, jinými nazývaný také složka (avia-, auto-, mikro-, tele-, termo- aj.). V současnosti jde o velmi oblíbený slovotvorný způsob. Nejčastěji se uvádějí tyto příčiny volného šíření neologismů tohoto typu: pragmatický přístup, nevymezené místo v litevském jazyce vycházíme tedy z předpokladu, že slova, která zhruba odpovídají slovotvorným zákonitostem a nebyla zařazena do normativního počítačového „Slovníku současného litevského jazyka“, jsou neologismy, ačkoli mezi nimi mohou být i útvary z dřívějšího období, které znovu nabyly aktuálnosti. 3 Kromě systémových a okazionálních novotvarů se rozlišuje také sémantický typ novotvarů – nový význam známého slova. Protože je slovo zařazeno do počítačového slovníku, program pro automatické vyhledávání neologismů je nezachytí. 19 v systému, neprobrané případy užití, přeceňování pravopisných záležitostí (Kupčinskaitė 1997: 58). Jejich šíření však jasně dokládají dostupné údaje. Dříve se s komponentem video-zaznamenávalo jen několik slov (videomagnetofonas, videokasetė, videokamera), nyní však nacházíme i videoklastotę, videomadas, videomeną, videopoeziją a tak dále, ačkoli se často důrazně doporučuje nahradit tento prvek litevským ekvivalentem vaizdo. Počet případů s již běžnými komponenty (hidrokostiumas, mononatris, multivitaminai, antiteroras, stereovaizdas, pseudomitinis) se téměř vyrovná počtu těch, jejichž komponenty dosud nejsou zaznamenány ve slovnících (ekspresolimpiada, technobiurokratija, ritmenbliuzas, vertebroneurologija, ekspolinija, popkaralienė). V současnosti je obzvláště častý komponent euro-. Nejde jen o euroentuziastas nebo euroskeptikas, eurolyga, eurorinka, ale také o europudingas, eurotenisas, euroįvartis, eurofakultetas a tak dále. Vznik neologismů je dynamický a nepřetržitý proces. Je proto zřejmé, že neologismy je třeba průběžně zaznamenávat a zkoumat. Jazykové novinky vybrané k analýze by měly být sledovány až do té doby, než po začlenění do obecné slovní zásoby a obecného jazykového povědomí ztratí svou nápadnost i příznak „nové“ a budou zařazeny (nebo alespoň některé z nich) do slovníků (Busse 1996: 654). V litevské lingvistice můžeme hovořit pouze o samých počátcích lexikografie neologismů. Tento výzkum jednoznačně dokazuje, že když je třeba automaticky zpracovat velké množství údajů, informatika jazykovědcům úspěšně pomáhá. Zároveň se zásadně mění metodika výzkumu: v budoucnu bude automatizovaný výběr neologismů mnohem rychlejší, protože po zavedení systému kódování slov do korpusu litevského jazyka odpadla nutnost vyhledávat slova v počítačových slovnících. Analýza neologismů se samozřejmě neomezuje pouze na jejich rozpoznávání a klasifikaci. Další etapou je zkoumání syntaktických spojení a kolokací (určitého lexikálního okolí) těchto slov. Obdrženo 1998 12 16 LITERATŪRA Barauskaitė J. ir kt. 1995: Lietuvių kalba 1, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla. Bitinienė A. 1995: Publicistinio stiliaus ypatybės. – Gimtasis žodis 12(84), 1–4. Busse U. 1996: Neologismen. Der Versuch einer Begriffsbestimmung. – Euralex'96 Proceedings II: Göteborg University, Department of Swedish, 645–658. Gaivenis K. 1987a: Keli žodžiai apie naująjį „Tarptautinių žodžių žodyną“. – Kalbos kultūra 52, 66–70. Gaivenis K. 1987b: Margas žodžių pasaulis, Vilnius: Mokslas. Gaivenis K., Keinys S. 1990: Kalbotyros terminų žodynas, Kaunas: Šviesa. Girčienė J. 1997: Naujosios svetimybės spaudoje. – Kalbos kultūra 69, 64–68. Jakaitienė E. 1980: Lietuvių kalbos leksikologija, Vilnius: Mokslas. Kupčinskaitė A. 1997: Nelietuviškų kalbos elementų (dėmenų) vartojimo polinkiai. – Kalbos kultūra 69, 56–61. 20 Miliūnaitė R. 1995: Variantiški bendrinės kalbos vartosenos reiškiniai (fiksavimas ir vertinimas). – Kalbos kultūra 67, 39–48. Palionis J. 1987: Naujasis „Tarptautinių žodžių žodynas“. – Kultūros barai 7, 67–69. Paulauskienė A., Tarvydaitė D. 1986: Gramatikos normos ir dabartinė vartosena, Kaunas: Šviesa. Schippan T. 1992: Lexikologie der deutschen Gegenwartssprache, Tübingen: Niemeyer. TŽŽ 1985: Tarptautinių žodžių žodynas, Vilnius: Vyriausioji enciklopedijų redakcija. Urbutis V. 1978: Žodžių darybos teorija, Vilnius: Mokslas. NEOLOGISMS IN THE COMPUTERISED CORPUS OF VYTAUTAS MAGNUS UNIVERSITY UNIVERSITY Summary The paper deals with the analysis and classification of the most recent Lithuanian neologisms that have been found in a part of Vytautas Magnus University corpus of 30 million words (periodicals). All the lexical items identified as neologisms are subdivided into loan-words and derivational neologisms. The latter are further classified according to the patterns of their affixation into compounds and affixation derivatives as well as into potential and occasional neologisms. 21