Technikos terminai „Dabartinės lietuvių kalbos žodyno“ III leidime

ACTA LINGUISTICA LITHUANICA LIETUVIŲ KALBOTYROS KLAUSIMAI XLIII (2000) Vida ŽILINSKIENĖ Matematikos ir informatikos institutas, Vilnius TECHNICKÉ TERMÍNY VE III. VYDÁNÍ „SLOVNÍKU SOUČASNÉ LITEVŠTINY“ V dříve otištěném článku1 byl učiněn pokus o přehled termínů ve III. vydání „Slovníku současné litevštiny“ s využitím systému počítačové analýzy, protože pouze tak lze obsáhnout tisíce slov s jejich významy a pokusit se je porovnat. Jak vyplývá z tabulky uvedené tamtéž, mnoho slov nebo jejich významů (592) je ve slovníku označeno jako tech. (termín z oblasti techniky). Jde o velmi různorodá slova nebo jednotlivé významy, které označují nejrůznější mechanismy, stroje, nástroje, zařízení, přístroje, aparáty, měřidla nebo jen jejich jednotlivé součásti, jevy, činnosti, někdy dokonce i určité materiály, místnosti, podpěry, otvory, dutiny apod. Při počítačovém porovnávání slovníkových hesel se zdá, že za technické termíny by bylo možné považovat i některá další slova bez uvedeného označení, zatímco některá by možná nebylo vhodné takto označovat. Víme, že slova označující měřicí přístroje pro různé veličiny obvykle obsahují složky -metras a -matis. Podívejme se, jak jsou taková slova uvedena ve slovníku: výškoměr tech., vlnoměr tech., frekvenční měřič tech., dynamometr tech., paroměr tech., citlivý měřicí přístroj tech., siloměr tech., úhloměr tech., zářič tech., křivkoměr tech., ozubené kolo tech., hladinoměr tech., mikrometr 1. tech., parametr 2. fyz. tech., měřič sklonu tech., hloubkoměr tech., měřidlo tloušťky tech., rychloměr tech. závitoměr tech., tlakoměr tech., měřič tloušťky tech., měřič mezer tech., dálkoměr tech., měřič tahu tech., hlukoměr tech., rýhoměr tech., měřič výšky tech., voltmetr tech., avšak aritmometr, barometr, chronometr, doz imetr, vlhkoměr, soloměr, plynoměr, hloubkoměr, rychloměr, kalorimetr, úhloměr, kolorimetr, srážkoměr, sekundoměr, kolorimetr, spirometr, taxametr, teploměr, vodoměr, anemometr, voltmetr, krokoměr a výškoměr viz výškoměr, hloubkoměr viz hloubkoměr, rychloměr viz rychloměr, vlhkoměr viz vlhkoměr, spároměr viz měřič mezer, větrný měřič viz anemometr. 1 Žilinskienė V. Uvádění termínů ve III. vydání „Slovníku současné litevštiny“ – Lietuvių kalbotyros klausimai 37, 1997, 46–52. 176 Z uvedených slov pouze druhý význam slova parāmetro označuje nikoli měřicí přístroj, nýbrž veličinu, „kterou se charakterizuje vlastnost procesu, jevu nebo stroje“. Všechna ostatní slova označují měřicí přístroje, a proto by se pravděpodobně měla označovat jednotně2. Různé nástroje a přístroje se nejčastěji označují slovy s příponami -uvas, -iklis. Podívejme se, jak taková slova vypadají společně: vytloukač techn., oddělovač techn., odšroubovák techn., zkoušeč techn., rozmetadlo techn., násobič techn., mlátička techn., snímač techn., zapalovač techn., zvlhčovač techn., tlumič techn., zachytávač techn., lapač techn., mačkač techn., stlačovač techn., škrabka techn., urychlovač techn., akcelerátor techn., uchopovač 2. techn., 3. techn., vyhledávač techn., nabíječ techn., prodlužovač techn., přijímač techn., vykladač techn., vypouštěč techn., vypouštěcí zařízení techn., výpust techn., uzemňovač techn., spínač techn., přepínač 3. techn., měnič techn., klínovač techn., zdviž 1. techn., 2., 3., jiskřič techn., skladač techn., pokladač techn., nýtovačka techn., směrovač techn., držák techn., kapátko techn., pouštěč techn., ohýbač techn., ohýbačky techn., zpomalovač techn., retardér techn., lžíce techn., vyrovnávač 2. techn., lepička techn., míchač techn., myčka techn., odnímač techn., spouštěč techn., usazovač techn., pakovač a pakovač techn., spouštěč techn., přepínač techn., přetěžovač techn., přerušovač techn., kráječ techn., řezačka techn., rozšiřovač techn., rozšiřovadlo techn., spařovač a spařovač techn., plošič techn., kypřič a kypřič techn., foukač techn., vytrhávač techn., plečka a plečka techn., omezovač a omezovač techn., sběrač techn., sklízeč techn., těsnicí zařízení techn., dávkovač a dávkovač techn., sací zařízení techn., čiřič techn., separátor techn., rozdělovač techn., oddělovač techn., zkapalňovač techn., rozptylovač a rozptylovač techn., posuvník techn., tlumič techn., drtič techn., sazeč techn., lisovač techn., lisy techn., zářič a zářič techn., rozpěrky techn., odpalovač techn., závitořez techn., závitnice techn., brzdič techn., zesilovač techn., posunovač techn., strkač techn., absorbér 2. techn., chem., sběrač techn., vrhač techn., kluzák techn., ojnice techn., rozpěrka techn., dusítko techn., napínák techn., podavač techn., podavač techn., kontrolér techn., zahušťovač techn., zahušťovadlo techn., drtič techn., dusicí zařízení techn., upevňovač techn., čistič 1. techn., motor 1. techn., brázdič a brázdič techn., převodovka a převodovka techn., překlápěč techn., utahovač 1. techn., tahač 5. techn., navíječ a navíječ techn., ventil 2. techn., vrhač techn., ale chladič, leštička, rýsovačka a rýsovačka, řezačka, klíčidlo, spouštěč, drásadlo a drásadlo, hromadicí zařízení, zvlhčovač 2., hoblovací zařízení, hoblík, zplyňovač, lapač prachu, odprašovač, sušička, odpařovač 1., zesilovač zvuku, kryt 3., gelovač, prořezávač a prořezávač, zhášedlo, hasicí- 2 Je pochopitelné, že slova, po nichž je uvedena poznámka viz. (= podívej se), odkazující na slova užívaná v běžném jazyce častěji nebo vhodnější k užívání, nemají poznámku techn., tato poznámka by však měla být u hesla, na které se odkazuje. 177 …va, zahlubovač, kleště, drtič, vrták, vrtačka, struhadlo, pěchovadlo 2., vyrážeč, ohřívač, dláto, česač 1., bojovník, štípací nástroj, sekáč, řezák 1., posluchač, třepačka, třepačka a třepačka, nakladač, vodítko, kupetovač a kupetovač, držák, zavlažovač 2., letadlo, ohýbačka 1., loupač a loupač, míchačka a míchadlo, pletařské stroje, dojicí zařízení, tlouk 3., 4., odlévač, hlídač, líheň a líheň, řezačka, myčka 1., 2., pěchovač, prorážeč, postřikovač, rozprašovač, vazač a vazač, rytina, rycí nástroj a rycí nástroj, zamykací zařízení, zřeďovač, řezák, řezačka, ohýbačka, vazač, ukazatel 1., 2., třídič a třídič, pojistka, naběračka 2., síto a síto, vysílač, kalkulátor a kalkulátor, počítadlo 2., drtič, zvon, štípačka, sekáč, rozpínák, štípací nástroj, sběrač, rozdělovač, rozptylovač, dláto, lisy, svěrka, šroubovák, ždímačka, váha, chladnička, odstraňovač, volací zařízení, topidlo, svítidlo, ozařovač, drtič, tažné zařízení, řezač, tlumič, drtič, zašroubovávač, čistič a čistič, obraceč a obraceč, ventilátor 2., spřádací stroj, utahovák, svěráky, chladič, převraceč, vařič, značkovač, zapalovač, hrnčířský kruh a kypřič viz kypřič, kluzák viz posuvník tech., vybuchovač viz výbušník, zapalovač viz hořák, omezovač viz utahovák. Z definic těchto slov je patrné, že jde převážně o názvy přístrojů, zařízení, vybavení a mechanismů, přičemž, jak vidíme, téměř polovina z nich nemá značku tech. Všem známé slovo atsuktuvas je uvedeno s touto značkou, kdežto názvy jiných, některých i podstatně složitějších nástrojů, např. akmenįgražtis, akmenp-jūklis, grąžtas, oblius, plokščiareplės, replės, svertuvas a podobně, značku nemají. Pouze tři z této velké skupiny slov (greitiklis, lėtiklis, tirštiklis) a druhý význam slov tvirtiklis, sugeriklis označují určitou látku3. Řada názvů přístrojů, zařízení a strojů s koncovkou -orius je rovněž uváděna nejednotně: akseleratorius tech., amortizatorius tech., generatorius tech., granuliatorius tech., kompresorius tech., kondensatorius tech., lokatorius tech., manipuliatorius tech., perforatorius tech., procesorius tech., reduktorius tech., stabilizatorius 2. tech., transformatorius tech., vibratorius 2. tech., 3. tech.; avšak dozatorius, eskalatorius, inhaliatorius, kalkuliatorius, karbiuratorius, kolektorius 1., monitorius, pelengatorius, projektorius, prožektorius, pulverizatorius, reflektorius 1., refraktorius, refrizeratorius 1., 3 Kromě nich mají také antifriz, baltodė (vyčiněná psí kůže), blizgis 2., karbidas 2., kiečius, kietlydinis, koksas, lydalas, lydmetalis, lukštas 3., parafinas, pigmentas 2., plastbetonis, politūra, potašas, priešgaris, aliuminio pudra, putmetalis, putplastis, putstiklis, raudonvaris, salietra, spiritas, stearinas značku tech. a označují rovněž různé materiály. Druhý význam slov sugeriklis a stearinas má navíc také značku chem. Značku tech. mají také deginiai (produkty spalování paliva), intarpas 4. (mezilehlá vrstva něčeho), juosta 2. (dlouhý, úzký kus různého určení a z různého materiálu), kamšalas (materiál k ucpávání), 2 šlakas 1. (ztuhlý odpad z taveniny). Jestliže tuto značku mají různé materiály používané v technice, proč ji nemají například 1. alyva 3., degalai, nafta, plienas, plienbetonis, vazelinas a podobně? 178 1 registrátor, regulátor, retranslátor, separátor, sterilizátor, stimulátor, sumátor, tabulátor 2., tranzistor, ventilátor, vulkanizátor. Značku tech. mají také slova nebo jejich významy označující určité části a součástky přístrojů či zařízení, např. alkūnė 3., antribaunis, antšova, apkala, aptakas, apvalkalas 3., ašigalis 1., bandažas 2. diafragma 2., dygis, diskas 2., 1 ekscentrikas, gaudyklė 2., guolis 4., įmova 2., jungtukas 2., kaištis 1., kamštis 2., kreipratis, krumpliaratis, lėkštė 2., membrana 2., nuošklemba, pirštas 3., pó-sparnis 2., pūsašis, pūsveržlė, sėkladėžė, sėklavamzdis, skridinys 4., skriejikas, dokonce tirptūkas, užkaiša, vamzdelis 1., zatímco zdánlivě zcela obdobné názvy tuto značku nemají, např. ašis, dantratis, kaušas 3., lankstas 2., muštūvas 3., 4., paisiklis, stūmoklis (značka tech. pouze v ilustraci), purkštas, rodyklė 1., rodiklis 1., 2., sparnas 3., 4., 5. a podobně. Názvy drobných součástek jsou označeny značkou tech.: bėginė, kniedė, mėdsraigtis, mėdvinė, poveržlė, smeigė 1., sraigtas 1., sraigtavaržtis, varžtas 1., dokonce i sriegis (závitová drážka šroubu, vrutu či matice), zatímco zcela obdobná slova antveržlė, medvaržtis, veržlė, vinis nemají žádnou značku. Ve slovníku jsou názvy činností a jevů opatřené danou značkou: amortizācija 2., apšiltinimas, atskaita 2., atsvara, 1 detonācija, diagnostika 2. erozija 2., holografija, įraža, kompresija, kontaktas 2., korozija, moduliacija 2. fyz., montāžas 1., nuovargis 2., pastūma, priešslėgis, prieššlydis, redukcija 4., regenerācija 2., savirieda, savistabda, selekcija 2., šviesoraštis 1., 1 tāktas 2., televaldymas, transformācija 2., vulkanizācija 1., avšak poměrně blízké názvy, např. amortizavimas, eksploatacija 3., išsiurbimas (jeden význam), įžeminimas, kompresija, kondensācija 3., motorizācija, operācija 5., 6., pagrūdinimas, 2 prileidimas, prilietavimas, primontavimas, profiliavimas, pumpavimas, radiofikacija, radiofikavimas, reguliavimas (jeden význam), retransliacija, retransliavimas, telefikacija, telefikavimas, telefonizavimas, termofikacija, termofikavimas, transliacija 1., transliavimas touto značkou označeny nejsou. Mnoho názvů strojů (samojízdných i tažených) a nářadí, např. akmenskaldė, akmentrupė, amfibija, benzínvežis, betónvežis, bulviukase, bulviasodė, dujovežis, gelmėlaivis, javapjovė, kelmarovė, kuliamoji, miškavežis, naftovežis, sėjamojí, tanklaivis, vilkikas, žemkase a další nemá značku tech., existují však i výjimky, tj. u některých slov tohoto druhu se uvádí značka tech., např.: barstomoji, batiskafas, dūrpsemė, greideris, grūdavežis, kombainas, kūjis 2., limuzinas, lysviadarė, motorvežis, orvežis, pėdaršė, pikāpas, poliakale, poliākale, purvąsemė, ravėtūvas, skreperis, srūtvežis, stūmikas, terkšlė 3., žemsemė, žemsiurbė. Porovnejme nejobecnější názvy, jejichž uvádění se rovněž liší: aparātas 1. tech., automātas 1. tech., detalė 1. tech., prietaisas tech., įranga tech., įtaisas tech., mašina 1. tech., matuoklė tech., avšak įrengimai, įrenginys, matuoklis, mechanizmas 1., priemonė 1. značku tech. nemají. 179 Ve slovníku jsou slova označující otvor, dutinu, nádobu, prostor či plochu a opatřená značkou tech., např. aparatine, iškala, gaudykluvė, griovėlis 2., kamera 2., kolonėlė, laka 3., mirkykla 2., ortakís, poligonas 2., prošvaisa, trašaėdė, tūta 3., vamzdis, vamzdelis, zatímco jiná podobná slova, např. aukštakrosnė, cisterna, gerklė 4., lėdykrosnė, magistralė, martėnas, rezonatorius, vamzdynas, takto označena nejsou. Jsou zde také slova označující oporu, nosnou či zpevňující konstrukci, základ: atmušas tech., bazė 3. tech., damba tech. (ale bangolaužis, molas), gembė 2. tech., gulstė tech., klotai tech., mozaika 3. tech., prieslenkstis 2. tech., stovas 1. tech. (ale rėmas 3.) šliaužtas tech. Ve slovníku mají měrné jednotky různých veličin (jak soustavové, tak nesoustavové) značku fiz., takže i barelis, bitas, centimetras, centneris, colis, decibelac, decimetras, jūrmylė, kilogramas, kilohepcas, kilometras, kilovatas, kilovatvalandė tech., litras 1., miligramas, mililitras, milimetras, minutė 1., rentgenas 2. uncija by mohly mít tutéž značku, případně všechny jinou značku určenou speciálně pro měrné jednotky, protože měrných jednotek je poměrně mnoho. Ačkoli se slovesa obecně patrně nepovažují za termíny, přesto se tu a tam vyskytne sloveso nebo jeho význam se značkou tech.: atkaiščioti, iššodrinti, moduliuoti 2., suvirinti 2., užkaitinti, ale poměrně podobná slova značku nemají: fiksuoti 3., kondensuoti 1., 3., (pa)grūdinti, (pri)lieti, (pri)montuoti, profiliuoti, radiofikuoti, regeneruoti, reguliuoti 2., retransliuoti, rezon uoti, (su)kniedyti, 2. sulydyti, telefonizuoti, transliuoti, (už)liūtioti, valcuoti 2., varijuoti 1., vulkanizuoti. Totéž lze říci i o přídavných jménech: garasrovis tech., keturtaktis 2. tech., dvitaktis (na technické ilustraci), lėtaeigis tech., ale alkūninis 2. belaidis, bemotoris, daugiašaudyk lis, diferencialinis 2., dvimotoris, kardaninis, kondensacinis, krumpliaratinis, krumplinis, kumštelinis, lankinis, lazerinis, lempinis, linginis, martėninis, mažalitražis, mechaninis, membraninis 1., motorinis 1., pistoletinis, pontoninis, radiolokacinis, raketinis, reaktyvinis, relinis, rėminis 1., 2., re p linis, revolverinis, rotorinis, savikrovis, 2 savirašis, savistabdis, savitepis, 2 savivartis, sklandinis, sparninis 2., sraiginis ir sraigtinis, sriegini s, srieg i uotas, staklinis, ste ndinis 1., strypinis, stūmoklinis, sv irtinis 2., svyruoklinis 2., šerdinis 2., švirkštinis, tiglinis, trumpabangis, veleninis. Neměla by mít značku tech. taková slova nebo takové významy slov jako aerostatas, antena 1., apkrova 1., ausinės 2., buferis, centrifūga, diaskopas, dyzelis 1., dokas 1., dulketøygaudis, dumplės, epidijaskopas, estakada, 1 garsiakalbis, gramofonas, hidrantas, hidromažgas, kaitrolaidis, kanalas 4., katapulta 2., komposteris, laiv asraigtis, lydyklė, magnetofonas, magnetola, mikrofonas, mikroskopas, motoras, naftotiekis, nivelyras, paštote 3., patefonas, periskopas, 2 pompa, presas, projektorius, propeleris, radiatorius 2., radijas, radiola, radiotelegrafas 1., reaktorius 2., refrižeratorius 1., rentgenas 1., respiratorius, rotaprintas, rotatorius, rūporas 1., semaforas 1., skaičiuoklis, skląstis 1., smėgtis, spaudyk lė, spaudy nė, stratostatas, stūmoklis 1., sumatorius, svarstyklės, šablonas 2.,? 180 šapirograf, plavební komora, semafor, maják 2., tkalcovský stav, telefax, teleskop, dálnopis, televizor, teodolit, terminál, turbína, kormidlo 1., válcovací stolice, potrubí, vodní čerpadlo, vodovod, otočný stroj, větrný mlýn, zátka, lis na víno; 2 čep 2., 1 řezák, hromosvod? Ze všech názvů věd a jejich oborů má značku balistika jako jediné tech., zatímco například automatika 1., energetika, kibernetika, mechanika, metalurgija 1. a mnohé další ji nemají; naproti tomu išalótyra a knygótyra mají značku spec.. Možná by skutečně všechny názvy věd a jejich oborů mohly být označeny značkou spec.. Nesystematický způsob zpracování dokládá, že jsou pohromadě uvedena všechna ostatní slova či jejich významy se zkratkou spec.: apmokėstinti, apmutinti, apnaša, apsėklinti, ašis 2., auglys 2., būsena 2*., dažnis, deformacija, deklaracija 2., dvitaškis 1., efektas 3*., eilė 5*., epocha 1*., era 1*., fantastika 2., fantomas 2., figūra 3*., filtras 2., fonas 3*., formulė 2*., frakcija 3., galvomatis, gardelė 2., gyslinėti, glitimas, gruntas 1., grupė 3*., įdarbinti, informacija 2*., išeiga 4., išgyslinėti, iškaulinėti, išvaita, jautris, kabelis 2., kaulinėti, kilnybė 2., mainai, malūnas 2., 2 mažgas, mėdiumas 2., mėlyné 3., 2 mielinti, monopolis 1., nuokrypis, nuotekis 2., nuskaityti 5., periodas 1*., 3*., piktograma 2., póslinkis* 1., raštas 8., senėti 2., siekis 2., Ozono skydas, Ozono skylė, slenkstis 7*., sluoksna 2., smulkiaburžuazinis, sótis 2., substratas 4., taškas 2., 5*., 7., térpė 1*., turbogeneratorius, turbogrąžtas, turbokompresorius, vandéntalpa, vesti 6*., žingsnis 4., žvalgyba 3. Při čtení definic těchto slov nebo významů lze usuzovat, že tuto značku dostala buď slova, pro něž se nehodila žádná jiná terminologická značka, anebo že se touto zkratkou pokusili označovat obecné pojmy užívané ve vědeckých textech (označené hvězdičkami). Pokud by byla přijatelná první domněnka, možná by bylo třeba označit i taková slova: apšvintinti, asimétrija, bältika, bareljėfas, beicas, biosfera, degazacija, degeneracija, dekadansas, dezaktyvacija, giliäspaude, instaliacija, kataklizmas, klaviatūra a podobně; pokud by platila druhá, pak slova jako anomålija, areálas, bålas, bandymas, bandinys, ciklas, désnis, diagramà, doktrina, eksperimentas, ekspertizė, ekvivalentas, genėzė, hipotezė, išvada, kanónas, katalógas, klasė 1., lygmuo, metodas a podobně. Je zcela jasné, že při ruční přípravě třetího vydání DLKŽ nebylo možné obsáhnout tolik termínů najednou. Pouze počítačová analýza umožňuje z celého slovníku vybrat potřebná hesla, slova, jejich významy či skupiny slov a vše posuzovat systematicky. Tvůrci dalších vydání DLKŽ a „Slovníku současné litevštiny“ by mohli využít počítačovou analýzu, roztřídit slova nebo slovníková hesla podle příslušných značek, které je zajímají, porovnávat je a redigovat. Kromě toho by při úpravě definic termínů měli využít terminologické slovníky jednotlivých oborů vydané v posledních letech a litevské normy týkající se termínů a definic, které připravili odborníci příslušných oborů společně s terminology a v nichž jsou definice termínů přesné. 181 LITERATŪRA Dabartinės lietuvių kalbos žodynas. 3 leid., Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla, 1993. Žilinskienė V. 1997: Terminų pateikimas „Dabartinės lietuvių kalbos žodyno“ III leidime. – Lietuvių kalbotyros klausimai 37, Vilnius, 46–52. TECHNICAL TERMS IN THE THIRD EDITION OF THE „DICTIONARY OF CONTEMPORARY LITHUANIAN” Summary The present article deals with the technical terms in the third edition of the „Dictionary of Contemporary Lithuanian“. A system of computerised analysis is used for the analysis of terms. Only this system allows to include and to compare with each other hundreds of words and their meanings. The technical terms with the components -metras, -matis, the suffixes -uvas, -iklis, -orius, as well as the names of various machinery and instruments are discussed. An attempt is also made to compare these words and their meanings with those labelled spec. Vida ŽILINSKIENĖ Akademijos g. 4, LT-2055, Vilnius, Lietuva el. paštas [email protected] Gauta 1999 02 10 182