Mikalojaus Daukšos „Postilės“ daiktavardžio linksniavimo tipų hierarchija (pagal „oksitoninių“ daiktavardžių paradigmas)

ACTA LINGUISTICA LITHUANICA LIETUVIŲ KALBOTYROS KLAUSIMAI XLIII (2000) Audra ZAVADZKAITĖ-IVANAUSKIENĖ Lietuvių kalbos institutas, Vilnius HIERARCHIE SKLOŇOVACÍCH TYPŮ PODSTATNÝCH JMEN V POSTILE MIKALOJAUSE DAUKŠY (podle paradigmat „oxytónických“ substantiv) V roce 1977 upozornili Aleksas Girdenis a Albertas Rosinas na to, že tradiční pořadí litevských deklinačních tříd „je zcela nemotivované a svévolné, neboť nezohledňuje ani rod substantiv, ani podobnost tvarů“ (Girdenis, Rosinas 1977: 338). Zkoumat deklinaci substantiv podle deklinačních tříd je tedy nevýhodné jak ze synchronního, tak z diachronního hlediska: neodhaluje se vzájemné působení různých kmenů ani přirozená klasifikace deklinačních typů. Lietuvių kalbos gramatikoje je deklinace substantiv popsána tradičně, tj. podle svévolného pořadí pěti deklinačních tříd (LKG 1965: 210–230). V novějších publikacích, například v Dabartinės lietuvių kalbos gramatikoje (1DLKG, 2DLKG, 3DLKG), a v anglicky psané litevské gramatice (Lithuanian Grammar 1997: 107–125) se deklinační třídy označují názvy kmenů a zohledňují se jejich vzájemné vztahy i rozdělení podle rodů. Adelė Valeckienė rozlišuje tři deklinační typy podle podobnosti kmenů substantiv a systémů koncovek (Valeckienė 1998: 319–327). Z deklinace substantiv tedy nelze zkoumat bez ohledu na vzájemné vztahy mezi paradigmaty; ty lze přesně určit použitím metody hierarchického shlukování. Spolehlivost tohoto výzkumného postupu prokázali A. Girdenis a A. Rosinas, kteří stanovili hierarchii deklinačních typů substantiv ve spisovném jazyce a v žemaitských nářečích (v nářečích Tirkšliai a Šaukėnai) (Girdenis, Rosinas 1977: 338–348); A. Rosinas stejnou metodou zkoumal deklinaci substantiv v textech Simona Stanevičiuse (Rosinas 1994: 112–117). Proto byla metodou hierarchického shlukování zkoumána také substantivní paradigmata v Postilės Mikaloja Daūkši. Materiál výzkumu byl získán z indexu-slovníku k Daūkšově Postilės (Kudzinowski 1977), ověřen a porovnán s textem Postilės. Byly vybrány a spočítány všechny tvary obecných i vlastních substantiv užívané v Postilėje, tento článek se však omezuje na porovnání paradigmat takzvaných „oxytónických“ substantiv1, s výjim- 1 Nekirčiuotos daiktavardžių galūnės, ypač tarmėse (žr. Girdenis, Rosinas 1977: 342; Rosinas 1994: 114), gali būti sutrumpėjusios ir turėti kitos kokybės vokalizmą negu kirčiuotos. Šios priežastys lemia įvairius morfologinius procesus, dėl kurių susipina tam tikrų kamienų „baritoninių“ daiktavardžių paradigmos. Todėl pirmiausiai aptariamos „oksitoninių“ daiktavardžių paradigmos, o „baritoniniai“ Postilės daiktavardžiai – jau kito tyrimo objektas. 11 kou případů, kdy se potřebné „oxytónické“ tvary v textu nedochovaly. Kromě toho se rozlišují paradigmata substantiv mužského a ženského rodu. „Oxytónická“ substantiva v Postilėje M. Daūkši se skloňují takto2: o kmen V. dievas namái K. dievo namų N. dievui namámus G. dievą namūs Įn. Dievù namáis Vt. Dieve namùlė io kmen V. kėlės keléi K. kėlo kelų N. kráuiui kelámus G. kėlą kelús Įn. kelù keléis Vt. kėlė krauiùlė ijo kmen V. fopulis fopulėi K. fópolio fopulų N. wedžiui fopulámus G. fopulį fópolus Įn. fópoliu geiduléis Vt. fopuliė fopulùlė ā kmen V. diená dienos K. dienós dienų N. dienai dienómus G. dieną dienás Įn. diená dienómis Vt. dienóiė dienosė iā kmen V. *marti3, wießpati káncžios K. marčziós kanczų N. káncžei kancziómus G. marčią kancziás Įn. kancžiá kancziomis Vt. kancžioiė kancziofé ē kmen V. garbė garbes K. garbės gieſmių N. gárbei giminémus G. gárbę garbės Įn. garbė garbėmis Vt. garbeiė gieſmelia i kmen V. wagis wágis K. wagies wagių N. krikßcžioni wagimus G. wági wagis Įn. wagimi krikßcžionimis Vt. debelliė krikßcžionifiá i kmen V. akîs ákis K. akîes akių N. áki akimús G. ákį akís Įn. ákimi ákimis Vt. akiė akife 2 Příklady jsou uváděny pravopisem M. Daukšiovy Postilės. 3 Hvězdičkou jsou označeny tvary pádů, které nejsou v textu doloženy, ale byly rekonstruovány podle pádového systému Postilės. 12 kmen u V. šunūs K. šunaũs N. šunui G. šunų Įn. šunumi Vt. šunuje šūnūs sūnų šunūmus šunus šūnumis šunūje kmen iu waišiūs wā́liaūs karālui wā́ilių waišiumi waišiua waišiūs wā́ilių karālūmus waišūs karālūmis waišiūse kmen Cm V. piemū K. piemenės N. pi̇́emeni G. pi̇́emenį Įn. piemenimi Vt. piemenie pi̇́emenes piemenų piemenimus piemenis piemenimis wāndenilę kmen Cf duktė dukterės dúkterį dúkterį dukterimi *dukterie dúkteręs dukterų dukterimus dúkტერis šėferimis móterile Přirozená klasifikace pádových typů a jejich vzájemná hierarchie se stanovuje s přihlédnutím nejen k rodům podstatných jmen, ale také k podobnosti pádových typů. V tomto případě je nejspolehlivějším kritériem četnost shodných koncovek ve srovnávaných paradigmatech. Při zkoumání jmenných paradigmat v M. Daukšiově Postilės se za totožné považovaly jak zcela shodné koncovky, tak koncovky lišící se fonologickým střídáním a: ė, ā: ē a také koncovky s fonetickými variantami v důsledku systematického krácení, například dativ plurálu kmenů Postilės (i)o, i̇́o, (i)ā, i̇f: namāmus ir alkinimams, dū̄biomus ir dūbioms, gentimus ir dėbimtimis a další. Koncovky se nerozčleňovaly na kmenotvornou část a „vlastní“ koncovku. Například v paradigmatech podstatných jmen dieną ir garbę se shoduje 5 pádů, takže ukazatel podobnosti těchto paradigmat (m) by se rovnal 5. Počítání shodných koncovek ve srovnávaných jmenných paradigmatech Postilės a považování získaných čísel za indexy podobnosti pádových typů se ukázalo jako nepřesné: zaprvé je koncovka genitivu plurálu společná všem srovnávaným paradigmatům, zadruhé se vokativ singuláru v Postilės různí podle konkrétních slov, zatímco tvar vokativu plurálu se shoduje s nominativem. Z těchto důvodů se tvary vokativu a genitivu plurálu nepočítaly. Je třeba upozornit na rozdíly ve frekvenci pádů: po sečtení všech výskytů pádů substantiv užitých v Daukšově Postilėje se ukázalo, že nejčastější jsou genitiv singuláru (29,8%), nominativ singuláru (18,9%), akuzativ singuláru (17,6%), zatímco nejméně časté jsou dativ plurálu (1,3%) a lokál plurálu (1,4%). Pádové tvary tedy nejsou rovnocenné vzhledem k rozdílům ve frekvenci užívání (a jejich váze v systému). Proto byla při určování podobnosti skloňovacích typů zavedena korekce pro každý pád (pi). Korekce pádů singuláru 13 je zlomek přibližně rovný dvojnásobku relativní frekvence příslušných pádů v Daukšově Postilėje. Korekce pádů plurálu se rovná polovině korekce odpovídajících pádů singuláru (viz tabulku 1). Údaje o frekvenci pádů jsou zaokrouhlené. Tabulka 1 Korekce indexů podobnosti skloňovacích typů v Daukšově Postilės Singulár Plurál N. 0,50 0,25 G. 0,70 – D. 0,10 0,05 A. 0,40 0,20 I. 0,20 0,10 L. 0,10 0,05 Korekce se přičítají k indexu, který udává, že koncovka některého pádu u porovnávaných kmenů je totožná. Indexy podobnosti skloňovacích typů substantiv v Daukšově Postilės se tedy počítaly podle vzorce I = m + ∑ᵢ₌₁ⁿ pᵢ, kde m – počet shodných pádových koncovek, pᵢ – korekce konkrétního pádu. Za odlišné skloňovací typy se považovala každá paradigma, která se od ostatních lišila koncovkou alespoň jednoho pádu. Binární porovnání substantivních paradigmat v Postilės přineslo výsledky (viz tabulku 2), z nichž vyplynulo, že lze rozlišit tyto skloňovací typy: (i)o (diėvas, kėles), i̇io (lopulis), ā (dienā), iā (*marti), ē (garbe), i (wagis, akīs), u (funūs), iu (waifīūs), Cₘ (piemū) a Cᶠ (dukté). Podle podobnosti se řadí takto: u, iu, (i)o, i̇io, Cₘ, Cᶠ, i, ē, iā, ā. Tabulka 2 Indexy podobnosti skloňovacích typů substantiv v Daukšově Postilės Typy (i)o i̇io ā iā ē i u iu Cₘ Cᶠ (i)o – 9,6 1,4 1,4 0 0 2,3 3,3 0 0 i̇io – 0 0 0 2,5 2,3 3,3 2,5 2,5 ā – 12,1 4,9 0 0 0 0 0 iā – 4,9 0 0 0 0 0 ē – 1,5 0 0 0 0 i – 0 0 9,2 9,2 u – 12,6 0 0 iu – 0 0 Cₘ – 12,1 Cᶠ – 14 Přesnější vzájemné vztahy mezi skloňovacími typy odhaluje hierarchické shlukování. Postup shlukování se prováděl metodou maxima, tj. po spojení nejpodobnějších typů se nové třídy vytvářely podle nejvyšší z předchozích hodnot. Takto vytvořená hierarchická klasifikace skloňovacích typů substantiv v M. Daukšově Postilės (viz obrázek 1) jasně ukazuje, že existovaly tři hlavní třídy: 1) substantiva s kmeny u, iu, (i)o, iio, 2) substantiva se souhláskovými kmeny (Cₘ, Cբ) a s kmenem i, 3) substantiva s kmeny ē a iā, ā. Všechna slova první třídy jsou mužského rodu, druhé třídy mužského i ženského rodu a třetí třídy téměř všechna ženského rodu, s výjimkou případů, jako jsou Seneka, wārgeta, lūdžiā apod. Obr. 1. „Strom“ hierarchického shlukování skloňovacích typů substantiv v M. Daukšově Postilės Z toho vyplývá, že substantiva v M. Daukšově Postilės náležejí ke třem hlavním skloňovacím typům: mužskému, smíšenému a ženskému. V prvním je výrazná opozice kmenů u, iu (lūnus, wailius) a (i)o, iio (diewas, kėles, lopulis), ve druhém opozice souhláskových kmenů (piemū, duktė) a kmenů (wagis, akīs), ve třetím opozice kmenů ē (garbē) a ā, iā (dienā, *marti). Je třeba zmínit, že kmeny o a io substantiv v Postilės netvoří opozici – neexistují pády, které by je rozlišovaly. V současné litevštině se tyto kmeny liší koncovkami lokálu jednotného čísla, například name, bet kelyje, o v Postilė se i tvary tohoto pádu shodují, například diewē a kele. Substantiva s kmeny o a io v Postilė tedy tvoří jedno skloňovací paradigma. Skloňovací paradigmata kmenů u a iu rozlišuje pouze lokál množného čísla, srov. lynulē (starý tvar kmene u) a wailiusē (koncovka se shoduje s lokálem množného čísla substantiv paradigmatu (i)o, například namulē, krauiulē). 15 V Postilėje se užívá nominativ singuláru substantiva viešpati i ostatní pády, genitiv singuláru marcžios a akuzativ singuláru marcžią, proto byl rekonstruován nominativ singuláru tohoto substantiva *marti. Tvar tohoto pádu, stejně jako v současné spisovné litevštině, odlišuje paradigmatum kmene iā v M. Daukšově Postilės iā od paradigmatu kmene ā. Ve srovnání s odpovídajícím „stromem“ současné spisovné litevštiny, který sestavili A. Girdenis a A. Rosinas (Girdenis, Rosinas 1977: 341), je „strom“ hierarchického shlukování skloňovacích typů substantiv v M. Daukšově Postilės poněkud méně hierarchicky rozvětvený. Skloňovací typy v Postilės jsou důsledněji rozlišeny podle kmenů než podle rodů. Dokládá to typ smíšeného skloňování: substantiva mužského rodu se souhláskovým kmenem, například pienų, od substantiv ženského rodu, například duktė (ale felū), odlišuje pouze nominativ singuláru, zatímco skloňování substantiv mužského rodu s kmenem i, například wagis, a ženského rodu, například akīs, se zcela shoduje. Ve spisovné litevštině je tomu jinak, tj. rozlišují se mužský a ženský skloňovací typ jak u substantiv se souhláskovým kmenem, tak u substantiv s kmenem i. Z toho vyplývá, že diferenciace skloňovacích typů podle rodu je poměrně novým jevem. LITERATŪRA 1DLKG – Dabartinės lietuvių kalbos gramatika, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla, 1994, 68–81. 2DLKG – Dabartinės lietuvių kalbos gramatika, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla, 1996, 68–81. 3DLKG – Dabartinės lietuvių kalbos gramatika, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas, 1997, 68–81. G i r d e n i s A., R o s i n a s A. 1977: Lietuvių kalbos daiktavardžio linksniavimo tipų hierarchija ir pagrindinės jos kitimo tendencijos (bendrinės kalbos ir žemaičių tarmės duomenimis). – Baltistica 13 (2), 338–348. K u d z i n o w s k i Cz. 1977: Indeks – słownik do „Daukšos Postilė“ 1–2, Poznań: Wydawnictwo naukowe uniwersytetu im. Adama Mickiewicza w Poznaniu. Lithuanian Grammar 1997, Vilnius: Baltos lankos, 107–125. LKG I – Lietuvių kalbos gramatika 1, Vilnius: Mintis, 1965, 210–230. R o s i n a s A. 1994: Simono Stanevičiaus tekstų daiktavardžio linksniavimo tipų hierarchija. – Lietuvių kalbotyros klausimai 34, 112–117. V a l e c k i e n ė A. 1998: Funkcinė lietuvių kalbos gramatika, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas, 319–327. THE HIERARCHY OF SUBSTANTIVAL DECLENSION TYPES IN MIKALOJUS DAUKŠA’S POSTILĖ (the oxytonic paradigms) Summary The substantival declensional paradigms in Daukša’s Postilė are here classified according to the principle of hierarchical grouping. The paper focuses on the oxytonic substantival paradigms, of which a comparative analysis is given. 16 The declension types having been exhaustively classified according to the hierarchical principle, the existence of three fundamental types of substantives could be established for the language of the Postilė: (1) masculine nouns, with a clearly marked opposition between u-, iu-stems on the one hand and (i)o-, io-stems on the other; (2) masculine and feminine nouns, with a clearly marked opposition between consonantal stems and i-stems; and (3) feminine nouns, with a clearly marked opposition between ė-stems on the one hand and ią-, ą-stems on the other. The substantives in Daukša’s Postilė can thus belong to a masculine, a mixed-gender or a feminine declension type. In the Postilė, o- and io-stems are not clearly opposed to each other, as there is no case form that would differentiate them. For u- and iu-stems such a differentiating case form is the locative plural, for ā- and ią-stems it is the nominative singular. If we compare the substantival declension types attested in Mikalojus Daukša’s Postilė with those of the modern standard language, we see that they are still clearly differentiated according to their stems, not according to gender: this is shown by the existence of mixed-gender declension types. The differentiation of declension types according to gender is thus shown to be a relatively recent phenomenon. Audra ZAVADZKAITĖ-IVANAUSKIENĖ Lietuvių kalbos institutas Antakalnio g. 6 LT-2055, Vilnius, Lietuva Gauta 1998 12 18 17