„Knygos nobažnystės“ (1653) morfologijos tyrimo galimybės naudojant reliacinę duomenų bazę

ACTA LINGUISTICA LITHUANICA LI (2004), 1–14 Možnosti výzkumu morfologie knihy Knygos nobažnystės (1653) s využitím relační databáze DALIA JAKULYTĖ Klaipėdská univerzita Článek představuje relační databázi vytvořenou pro výzkum morfologie starých litevských písemností. Byl vyvinut logický datový model a implementován v systému pro správu databází (DBMS) Microsoft Access. Do databáze byla vložena všechna slova ze dvou částí knihy Knyga Nobažnystės. Pro výběr morfologických (flektivních) dat byl vytvořen nástroj, díky němuž lze nyní vybírat slova podle libovolné přiřazené vlastnosti nebo souboru vlastností. Taková databáze slouží jako nástroj pro třídění, výběr a opravu dat, jakož i pro uchovávání textů a indexových médií. Umožňuje výzkumníkovi efektivně, rychle a přesně řešit různé lingvistické problémy, například střídání kmenů podstatných jmen nebo autorství textů. 0. ÚVOD Jedním z největších problémů, s nimiž se potýkají lingvisté zkoumající staré písemnosti, je výběr materiálu. Hlavními zdroji materiálu jsou samotné texty (obvykle fotokopie knih), slovníky a soupisy slov. Údaje se z nich přepisují (ručně nebo na počítači), vytvářejí se papírové kartotéky, které se třídí a řadí podle určitého systému. Výběr materiálu z takové kartotéky je dlouhá a poměrně složitá práce: prohlédne se celá kartotéka, vyberou se potřebné lístky, roztřídí se atd.; po dokončení práce je třeba vybrané lístky vrátit na jejich místa ve společné kartotéce, jinak nebude možné ji používat. Řešení těchto problémů napomáhají počítačové technologie. Pro lexikografický výzkum se vytvářejí počítačové korpusy, databáze starých písemností atd. Jedním ze základních znaků počítačových korpusů je možnost provádět automatickou analýzu textu, například automaticky vytvářet textové konkordance, tj. uvádět hledané slovo v minimálním kontextu. Pro automatickou analýzu jazyka musí být texty anotovány, aby program pro tvorbu konkordancí vyhledával jazykové jednotky nejen podle formálních, ale také podle gramatických znaků. (Marcinkevičienė 1997). Automatické programy pro rozpoznávání gramatických tvarů jazyka apod. lze však vytvářet a používat pouze pro spisovný jazyk, zatímco gramatické znaky starých písemností je nutné anotovat ručně. Například korpus litevského jazyka o rozsahu 100 milionů slov, který připravilo Centrum počítačové lingvistiky Fakulty humanitních věd Univerzity Vytautase Velikého (donelaitis.vdu.lt/tekstynas), tvoří publikace z období nezávislosti, vybrané tak, aby co nejvíce 2 | D A L I A J A K U L Y T Ė … aby odrážela současnou psanou litevštinu. Vyhledávací systém korpusu umožňuje vyhledávat slova, zjišťovat statistické údaje o zvoleném slově, vyhledávat konkrétní gramatický tvar zvoleného slova (např. nepriklausomybės) nebo všechny tvary slova pomocí symbolu „*“ (nepriklausomyb*). Ústav matematiky a informatiky Lotyšské univerzity zpřístupnil na internetu také texty starých písemných památek z 16.–18. století s podobnými možnostmi vyhledávání (lze vyhledávat konkrétní slovo nebo jeho část pomocí symbolu „%“) a archivované soubory slovníku četnosti slovních tvarů a rejstříku (www.ailab.lv/senie). Podobná práce probíhá také v Ústavu litevského jazyka – texty starých písemností se přepisují či skenují a vytvářejí se rejstříky slovních tvarů. Ty vznikají poloautomaticky, tj. počítač podle zvláštního programu pouze seřadí slovní tvary abecedně, uvede jejich místo v textu a poskytne kontext. Textologické informace a gramatický i lexikální význam konkrétního slovního tvaru se zapisují ručně (Ambrazas 1998). K výzkumu morfologie starých písemností se tradičně používají stejné lístkové kartotéky jako pro slovníky, mechanismus jejich využití je však odlišný: třídí se například nejen podle lexémů, ale i podle dalších znaků (slovní druh, morfémy, slovotvorba, tvar atd.). Struktura počítačové databáze a možnosti výběru materiálu proto musí být odpovídajícím způsobem přizpůsobeny. Myšlenka vytvořit databázi morfologických údajů starých písemností vznikla při pokračování ve výzkumech Knygos Nobažnystės1, které zahájil Antanas Jakulis. Do roku 2004, kdy vyšlo faksimilové vydání Knygos Nobažnystės (Pociūtė, ed., 2004), měli litevští lingvisté k dispozici pouze mikrofilm pořízený v roce 1968 (uložený v Ústřední knihovně Akademie věd). Baltistické centrum Klaipėdské univerzity mělo fotokopie Knygos Nobažnystės (Sumos evangelijų ir Maldų Krikščioniškų), které téhož roku pořídil A. Jakulis, knihovna Fakulty umění pak xerokopie zpěvníku. A. Jakulis z nich sestavil lexikální rejstřík Knygos Nobažnystės, z něhož byla publikována pouze jedna část – lexikum Sumos evangelijų (Jakulis 1995). Pro tento lexikální rejstřík byla vytvořena papírová kartotéka veškerého lexika: slova byla zapsána na samostatné lístky spolu s jejich základními tvary, významem a gramatickým tvarem (obr. 1); lístky byly seskupeny podle základních tvarů a seřazeny abecedně. Při dalším výzkumu jazyka Knygos Nobažnystės však sestavovatel kartotéku používal sám a lístky přetřídil podle klíče známého pouze jemu. V podstatě bylo nutné vytvořit ji znovu, tentokrát však tak, aby se dala opakovaně používat. Proto bylo rozhodnuto vytvořit elektronickou kartotéku – databázi, v níž by se shromažďovaly, třídily či filtrovaly různé morfologické, lexikální, sémantické a další údaje a která by sloužila jako nástroj pro výzkumníka morfologie starých písemností. Vytvoření takové databáze zahrnuje dvě hlavní etapy – návrh a realizaci. Ve fázi návrhu se rozhoduje, jaké údaje výzkumník morfologie starých písemností potřebuje, vymezují se jejich specifika, vlastnosti a vzájemné vztahy a stanovuje se, na jaké otázky má vytvářená databáze odpovídat. Výsledkem této etapy je logická struktura dat. Je popsána v oddílu 2.1 tohoto článku. Druhá… 1 Plačiau apie Knygą Nobažnystės ir jos istoriją žr. Dainoros Pociūtės (2004), Inges Lukšaitės (2001), Zigmo Zinkevičiaus (1988: 213–223), Juozo Tumelio (1967, 1968) ir kt. darbuose. KNYGOS NOBAŽNYSTĖS DUOMENŲ BAZĖ | 3 Tato etapa – realizace navržené datové struktury v jednom ze systémů pro správu databází – je popsána v oddílu 2.2. Vytvořenou a realizovanou databázi morfologických údajů starých písemností lze již využít k výzkumu: po vložení údajů a označení příslušných vlastností je možné údaje vybírat, upravovat a třídit podle požadovaného klíče. Druhý oddíl článku popisuje využití vytvořené databáze morfologických údajů starých písemností při výzkumu morfologie konkrétního pramene – Knygos nob ažnystės. 1. TVORBA DATABÁZE MORFOLOGICKÝCH ÚDAJŮ STARÝCH PÍSEMNOSTÍ 1.1. Logická struktura dat Základními prvky kartotéky lexikálního rejstříku jsou tvary slov užitých v textu (zde i dále budeme každý slovní tvar, tj. každý výskyt jakéhokoli lexému, označovat jako „slovo“). Jedna kartička – jedno slovo a jeho vlastnosti (atributy) (viz obr. 1). OBR. 1. KARTIČKA LEXIKÁLNÍ KARTOTÉKY KNYGOS NOBAŽNYSTĖS Každé slovo je jedinečné. I když se stejné slovo v témže tvaru a významu vyskytne několikrát, pokaždé bude na jiném místě a v jiném kontextu; kdyby byly kartičky očíslovány, stejné slovní tvary by měly různá čísla. Hlavním prvkem databáze tedy musí být slovo s jedinečným číslem. Jeho atributy jsou tvar, pramen, základní tvary, význam atd. Některé atributy (např. slovní druh, paradigma) jsou společné celému lexému. Pro definování atributů lexému se vytváří prvek „Lexém“, propojený s prvkem „Slovo“ vztahem „jeden k mnoha“, tj. jednomu záznamu „Lexému“ může odpovídat několik záznamů „Slova“. Zobecněná logická struktura dat pro morfologii starých písemností je znázorněna na obr. 2. 4 | DALIA JAKULYTĖ OBR. 2. LOGICKÁ STRUKTURA DAT2 Podrobněji jsou specifika morfologických dat, předpokládané prvky, jejich atributy a vzájemné vztahy popsány v článku o vytvoření databáze morfologických dat díla Knygos nobanžystės (Jakulytė 2001). 1.2. Realizace morfologické databáze Elektronickým ekvivalentem kartotéky je databáze. Ke zpracování, prohlížení, výběru a tisku shromážděných dat i k zadávání nových dat se používá specializovaný software – systémy pro správu databází (DBVS). V současnosti se nejčastěji používají relační systémy pro správu databází (např. Visual 2 Prvek informací uložených v databázi – entita – se v logické struktuře dat znázorňuje obdélníkem. Nahoře se uvádí název entity, v dolní části jsou vyjmenovány její vlastnosti (atributy). Vztah „jeden k mnoha“ se znázorňuje rozvětvenou čarou. KNYGOS NOBAŽNYSTĖS DUOMENŲ BAZĖ | 5 FoxPro, dBase, Paradox atd.). Do kancelářského balíku Microsoft Office je zahrnut systém pro správu databází MS Access, který má všechny vlastnosti typické pro relační systémy pro správu databází a dobře se integruje s ostatními programy tohoto balíku. Data se v něm ukládají do tabulek. Každý řádek hlavní tabulky představuje samostatný záznam (hlavní prvek a jeho atributy). Seznamy opakujících se prvků (atributů) se ukládají do pomocných tabulek. Do hlavní tabulky se zapisují prvky, zatímco atributy se vybírají z pomocných tabulek. Propojením tabulek lze vytvářet různé dotazy, které umožňují vybírat informace z jedné či více tabulek (tj. vyhledávat potřebné karty v kartotéce a uspořádat je požadovaným způsobem). Na základě vytvořené logické struktury dat byla databáze morfologie starých písemností realizována pomocí systému pro správu databází Microsoft Access 2003. Zde byly vytvořeny dvě hlavní tabulky: „Slova“ (pro slovní tvary) a „Základní tvary“ (pro lexémy)3. Pomocné tabulky obsahují seznamy atributů. Všechny pomocné tabulky jsou s hlavními propojeny vztahem „jeden k mnoha“. Tabulky databáze morfologie starých písemností a vztahy mezi nimi jsou znázorněny na obr. 3. OBR. 3. SCHÉMA TABULEK DATABÁZE A VZTAHŮ MEZI NIMI V SYSTÉMU PRO SPRÁVU DATABÁZÍ MS ACCESS 3 Zatím jsou zde ponechány původní názvy tabulek. Pravděpodobně se měnit nebudou – změna názvu je poměrně složitá a uživatel jej obvykle nevidí. 6 Dalia Jakulytė Některé pomocné tabulky jsou již vyplněny, jiné se přizpůsobují každé písemné památce. Vyplněny jsou tabulky gramatických kategorií (znázorněné vlevo na obr. 3). Každou z nich tvoří několik sloupců: identifikátor, název atributu (atributů) a poznámky. Do hlavní tabulky se z pomocné zapisuje pouze identifikátor, při výběru dat však lze použít údaje z libovolného sloupce, a proto jsou některé atributy pro pohodlí uživatelů definovány jak litevskými, tak mezinárodními termíny (srov. seznam pádových kategorií v tabulce 1). Tabulky „Kontext“, „Kapitola“, „Text“ a „Autoři“ se přizpůsobují každé písemné památce. Tabulky „Základní formy“ (lexémů) a „Významy“ jsou zpočátku prázdné, data však lze načíst z databáze vytvořené pro jinou písemnou památku. TABULKA 1. SEZNAM ATRIBUTŮ PÁDOVÉ KATEGORIE Pádová kategorie ID Pád Latinsky Poznámky 0 - 1 nom. N. Nominativ 2 gen. G. Genitiv 3 dat. D. Dativ 4 akuz. A. Akuzativ 5 instr. I. Instrumentál 6 iness. In. Inesiv 7 iliat. Il. Iliativ 8 ades. Ad. Adesiv 9 aliat. Al. Aliativ 10 vok. V. Vokativ 21 poses. gen. G. posesivní genitiv KNYGOS NOBAŽNYSTĖS DUOMENŲ BAZĖ | 7 2. VYUŽITÍ DATABÁZE KNYGOS NOBAŽNYSTĖS PRO VÝZKUM MORFOLOGIE 2.1. Zadávání dat Před zadáváním morfologických údajů o konkrétní písemné památce se databáze přizpůsobí. Například při výzkumu jazyka KN je třeba přihlédnout ke struktuře textu a autorství (podrobněji viz Jakulis 1982, 1984). Různé části knihy připravili nebo přeložili různí autoři, proto se v tabulce „Text“ vypisují typy textů (evangelium, kázání, modlitba, píseň...), v tabulce „Autoři“ pak známí autoři KN. Vyplní se také tabulka „Kapitola“, do níž se zapíší všechny kapitoly KN (viz obr. 6). Zadávání dat začíná sběrem textu. Shromážděný text byl po řádcích vložen do tabulky a řádkům byla přiřazena identifikační čísla. Poté byl text rozdělen na slova, jimž byla přiřazena identifikační čísla; byly vyznačeny ID řádků, ID textu, ID kapitoly a čísla stran a řádků originálu. Všechny tyto úkony byly provedeny automaticky pomocí maker textového editoru Microsoft Word, která vytvořila autorka. Protože v tomto textu se hranice slov často neshodují s mezerami mezi slovy, vytvořená tabulka se kontroluje a opravuje. Zkontrolované tabulky se vkládají do příslušných tabulek morfologické databáze „Kontext“ (ta byla přejmenována na „KNtext“) a „Slova“. ID ostatních vlastností (rodu, čísla, pádu, času atd.) se do tabulky databáze „Slova“ zadávají ručně (ne automaticky). Pro snazší zadávání mají ID podobu čísel, pořadových čísel v příslušné kategorii; například k označení tvaru slova Kryžtaus (muž. j. č. gen.) stačí do příslušných polí zapsat „1“, „1“, „2“ (srov. obr. 4). OBR. 4. FRAGMENT TABULKY „SLOVA“. OZNAČENÍ TVARU Před označením základních tvarů se příslušný záznam vytvoří v tabulce „Základní tvary“ a v poli „Základní tvary“ tabulky „Slova“ se buď zapíše, nebo vybere z rozbalovacího seznamu (obr. 5). 8 | Dalia Jakulytė OBR. 5. FRAGMENT TABULKY „SLOVA“. OZNAČENÍ ZÁKLADNÍCH TVARŮ V současné době jsou do databáze zanesena slova SE, Pas, MKr a K a jsou označeny ty jejich vlastnosti, které nevyžadují další výzkum nebo již byly prozkoumány. Například podle hypotézy Antana Jakulise (Jakulis 1982) je označeno autorství částí SE a do tabulky „Základní tvary“ byl zadán pouze identifikátor, slovní hnízdo, předpokládané základní tvary a ID slovního druhu. Základní tvary lze upravit a další vlastnosti doplnit později po prohlédnutí všech tvarů slova (viz oddíl 3.2). Ne všechny vlastnosti jsou uvedeny z několika důvodů: – pro výběr materiálu pro morfologický výzkum postačují uvedené vlastnosti (místo, tvar a základní tvary); mnoho vlastností je určeno pro jiné výzkumy, například lexikologické nebo sémantické; – některé vlastnosti potřebuje jen tu a tam některý badatel (např. slovotvorba, základové slovo aj. zajímají pouze odborníky na slovotvorbu), některé by měl uvádět příslušný odborník (např. význam lexikolog) atd.; – mnoho vlastností je sporných nebo pochybných a některé závisejí na východisku výzkumu: např. má být slovo kalnas považováno za kořenové, nebo odvozené příponou, tedy souvisí v povědomí mluvčího se slovesy kilti, kelti, či nikoli? A co delnas? Zda kořen uvést v podobě, v jaké se vyskytuje (kal-), nebo se základním stupněm vokalické alternace (kel-), závisí také na potřebách badatele, například na tom, zda chce vyhledat slova s a v kořeni, nebo všechny deriváty určitého kořene4. – často je obtížné určit i deklinační typ (uvádí se v tabulce „Základní tvary“), protože v Knygoje Nobžny5tės se vyskytuje mnoho variantních tvarů, např.: bjauras / bjaurus, garba / garbė atd. V každém takovém případě je třeba nejprve důkladně prozkoumat materiál a určit, na čem varianta závisí (možná ji podmiňuje sémantika, možná různé tvary užívají různí autoři atd.); - zdá se, že při určování kmene konkrétního tvaru (v tabulce „Slova“) by mělo vznikat o něco méně problémů, ale i zde vyvstávají pochybnosti: jestliže ausis má i-kmen, ausiai io-kmen a ausų souhláskový kmen, pak ausį má jaký? Proto jsou takové vlastnosti ponechány k zadání samotnému badateli. K tomu lze pohodlně využít různé režimy prohlížení materiálu v systému řízení databáze. 4 Pravda, k tomu jsou určeny dva sloupce: „Kořen“ a „Základní kořen“. KNYGOS NOBAŽNYSTĖS DUOMENŲ BAZĖ 9 2.2. Prohlížení, třídění a opravování materiálu Materiál lze prohlížet přímo v pomocných tabulkách propojených s hlavní tabulkou. V tabulce „Kapitoly“ můžeme zobrazit celý text každé kapitoly (obr. 6). OBR. 6. ČÁST TABULKY „KAPITOLA“. PROHLÍŽENÍ OBSAHU 13. KAPITOLY 10 | Dalia Jakulytė OBR. 8. PROHLÍŽENÍ DAT V TABULCE „ZÁKLADNÍ FORMY“ Kromě toho lze všechna data řadit podle libovolného znaku vzestupně nebo sestupně, lze v nich vyhledávat a filtrovat je. 2.3. Výběr dat Pro výběr materiálu jsou v systému řízení databáze Microsoft Access k dispozici speciální dotazy (Query). Zde se materiál (např. slova) vybírá podle libovolného znaku nebo skupiny znaků. Pro pohodlí uživatele se vytvářejí formuláře, do nichž se zadávají požadovaná kritéria výběru. Autorka vytvořila takový formulář pro výběr morfologických dat (skloňování/časování) (obr. 9), formuláře pro výběr lexikálních dat a slovotvorby a další. OBR. 9. FORMULÁŘ DOTAZU PRO VÝBĚR DAT O SKLOŇOVÁNÍ/ČASOVÁNÍ KNYGOS NOBAŽNYSTĖS DUOMENŲ BAZĖ 11 Do vytvořeného formuláře se zadávají potřebné parametry (jejich seznamy jsou uvedeny v dolní části formuláře). Například chceme-li vybrat tvary přítomného času sloves typu mokyti, moko, mokė, do pole „Typ časování“ zadáme „511“ a do pole „Čas“ – „1“. Po kliknutí na tlačítko „Vybrat“ se zobrazí následující výsledek: TABULKA 2. VÝSLEDEK VÝBĚRU TVARŮ PŘÍTOMNÉHO ČASU SLOVES TYPU MOKYTI, MOKO, MOKĖ Lizdas Pagrindinės formos Žodis Forma Kontekstas Autorius Skyrius pildyti išpildyti, -pildo/-pildžia, -pildė įpildžia ties.es.3 204623 1 S14 laikyti užlaikyti, -laiko, -laikė vžiláyka sangr.ties.es.3 204224 1 S13 valgyti valgyti, valgo, valgė valgį ties.es.3 205703 1 S17 sakyti sakyti, sako, sakė fakote ties.es.dgs.2 206213 1 S18 klausyti klausyti, klauso, klausė klaufa ties.es.3 204727 1 S14 mokyti mokyti, moko, mokė mokia ties.es.3 200821 1 S02..... Zpozorujeme-li, že se tvary přítomného času užívají jak u kmene na -o, tak u kmene na -ia, výběr upřesníme a zadáme, aby byly vybrány pouze tvary kmene na -ia (kmen: 2). Zobrazí se následující výsledek: TABULKA 3. VÝSLEDEK VÝBĚRU TVARŮ KMENE NA -IA SLOVES TYPU MOKYTI, MOKO/MOKIA, MOKĖ Základní tvar Hlavní tvary Slovo Tvar Kontext Autor Oddíl rodyti rodyti, rodo / rodžia, rodė rodžiame přít. čas, 1. os. mn. č. 223129 1 S57 pildyti išpildyti, -pildo/-pildžia, -pildė įpildžia přít. čas, 3. os. 204623 1 S14 rodyti rodyti, rodo / rodžia, rodė rodžia přít. čas, 3. os. 201219 1 S03 mokyti mokyti, moko, mokė mokia přít. čas, 3. os. 200821 1 S02 mokyti mokyti, moko, mokė mokia přít. čas, 3. os. 200219 1 S01 mokyti mokyti, moko, mokė mokia přít. čas, 3. os. 221313 2 S53 Výběr lze dále zpřesňovat, například vybrat všechny tvary přítomného času každého z těchto sloves: 12 | DALIA JAKULYTĖ TABULKA 4. TVARY PŘÍTOMNÉHO ČASU SLOVESA IŠPILDYTI VÝSLEDEK VÝBĚRU Základní tvar Hlavní tvary Slovo Tvar Kontext Autor Oddíl pildyti naplnit, -ní/-ňuje, -nil naplňuje přítomný čas, 3. osoba 204623 1 S14 plnit naplnit, -ní/-ňuje, -nil naplňuje přítomný čas, 3. osoba 304612 2 M36 Při důsledném provádění výběru, zužování rozsahu dat a zpřesňování kritérií lze shromáždit materiál k řešení jakékoli konkrétní otázky; například již z údajů uvedených v tabulce 3 lze usuzovat, že kmenové tvary sloves tohoto typu má větší sklon užívat první, tj. autor prvních a posledních kázání. ZÁVĚRY Vhodné využívání prostředků informačních technologií umožňuje výrazně snížit časovou náročnost práce badatelů starých písemných památek. Autorkou vytvořená databáze morfologie starých písemných památek umožňuje rychle a přesně řešit různé jazykovědné úkoly (např. otázky míšení jmenných kmenů, autorství textu apod.). Čas zabírá pouze zadávání dat, jejich výběr a třídění se provádí během několika sekund a samotná data se ukládají a zůstávají nezměněna. Nástroje systému řízení báze dat pro vyhledávání, výběr, třídění, úpravy a tvorbu sestav tvoří novou metodickou výbavu badatele v oblasti morfologie a vytvořený logický model umožňuje zkoumat jazyk komplexně a systematicky. Neméně důležité je také to, že data lze do vytvořené morfologické databáze importovat z jiných zdrojů a lze je snadno převádět i do jiných formátů (např. do Historického slovníku litevského jazyka, který vzniká v Litevském jazykovém institutu). Morfologickou databázi lze využívat nejen ke zkoumání morfologie, ale také k uchovávání dat a k jejich prezentaci v různých podobách uživatelům s různými potřebami. Například pro teology nebo literární vědce lze vytvořit formulář, který obsahuje čitelný text, vysvětlení nesrozumitelných slov a vyhrazená místa pro psaní komentářů. Morfologická databáze vytvořená pro konkrétní pramen – Knygos nobažnystėsmorfologická databáze – je pouze nástrojem, mezikrokem, v němž budou shromažďovány výsledky dosavadního i budoucího výzkumu této knihy. Takovou databázi lze zveřejnit až po zadání všech údajů (nebo části nezbytných údajů), to však není práce pro jednoho člověka. Jako nástroj pro studium morfologie díla Knygos nobažnystės ji lze používat již nyní (je dostupná na internetu na adrese www.ik.ku.lt/~jakulyte/apie.htm). ZKRATKY DBVS – systém řízení báze dat. ID – identifikátor, jedinečný název prvku databáze. Knygos nobažnystės duomenų bazė | 13 K – katechismus, poslední oddíl MKr („KATECHIZMAS ABA TRVMPAS PAMOKSLAS Wieros Krikščionißkos del waykialu mažu.“). KN – Knyga nobažnystės („KNIGA Nobazniftes Krikščionißzkos/ Ant gá r bos Diewuy TRAYCEY Szwentoy Wienatijam: Ant wartoi má Bažniczoms dides Kunigiftes Lietuvos ißduotá. KIEDAYNISE, DRVKAWOIA, IOCHIMAS IVRGIS RHETAS, Meatu Poná, 1653.“). MKr – Maldos Krikščioniškos („MALDOS KRIKSČIONIŠKOS, Wifokiam meatu ir reykalams bendriems prigulinčios: Ant garbos Diewa Traycey Szwentoy wiena Tewá, Sunaus, ir Dwasios S. O del naudos Bažniczios io, ant ßwieta ißzlayftos <…> KIEDAYNISE, SPAUDE, JOCHIMAS JURGIS RHETAS, Meatu Poná, 1653.“). Třetí část KN, 58 modliteb a katechismus (viz K). Pas – Pasija, poslední oddíl SE („PASSYA ABA HISTORYA Apie kančia ßmerti, ir pákałimą Poná mufu IEZVSA Chryftufá, iš wiku kiáturiu Ewangeliftu pátogay ßurinkta“). SE – Suma Evangelijų („SUMMA Abá Trumpas ißz̧guldimas EWANIELIV SZWENTU Per Wifus meatus/ dienomis Nedelos/ Bažnicžiofe Krikščionißkoſe ßkaytomu/ O ánt gá r bos Wienam DIEVUY, ſu wala Wiriaßniuju del pážitka Wierniems, didey Kunigiftey Lietuvos, ir del naminiku pabažnu ánt užiwoima namifzkia ißduotá. KIEDAYNISE, DRVKAWOIA, IOCHIMAS IVRGIS RHETAS, Meatu Poná, 1653.“). Druhá část KN, 60 evangelií a kázání a Pasija (viz Pas). LITERATŪRA AMBRAZAS, S., ALEKNAVIČIENĖ, O., ZINKEVIČIUS V. 1998: Istorinis lietuvių kalbos žodynas ir senųjų raštų kompiuterizavimas. Lietuvių kalbotyros klausimai 39, 192–210. BIRŽIŠKA, V. 1990: Aleksandrynas I. Antrasis fotografuotinis leidimas, Vilnius: Lietuvos kultūros fondas. JAKULIS, A. 1982: „Sumos evangelijų“ ir „Maldų krikščioniškų“ autorystės klausimu. Baltistica 18 (2), 173–178. JAKULIS, A. 1984: „Sumos evangelijų“ ir „Maldų krikščioniškų“ ryšiai su ankstesniais lietuviškais raštais. Kalbotyra 35 (1), 31–41. JAKULIS, A. 1995: „Knygos nobažnystės“ leksika, Klaipėda: Sauliaus Jokužio leidykla-spaustuvė. JAKULYTĖ, D. 2001: Informacinių technologijų panaudojimo galimybės senųjų raštų kalbos tyrimams („Knygos nobažnystės“ morfologijos duomenų bazė). Vārds un tā pētīšanas aspekti. Rakstu krājums 5, 152–168. LUKŠAITĖ, I. 2001: Knygos nobažnystės (1653) parengimo kultūrinė aplinka. Knyga nobažnystės krikščioniškos (1653) – XVII a. Lietuvos kultūros paminklas, Kėdainiai: Kėdainių krašto muziejus, 4–29. MARCINKEVIČIENĖ, R. 1997: Tekstynų lingvistika ir lietuvių kalbos tekstynas. Lituanistica 1 (29), 58–78. POCIŪTĖ, D. 2001: Knygos nobažnystės giesmių šaltiniai ir kalvinistinio pamaldumo slinktys: nuo tikėjimo tikro prie tobulo. Knyga nobažnystės krikščioniškos (1653) – XVII a. Lietuvos kultūros paminklas, Kėdainiai: Kėdainių krašto muziejus, 41–54. POCIŪTĖ, D., reng., 2004: Knyga nobažnystės krikščioniškos 1653, Vilnius: Lietuvių literatūros ir tautosakos institutas. POCIŪTĖ, D. 2004: Lietuviškosios bažnyčios knyga. Knyga nobažnystės krikščioniškos 1653, Vilnius: Lietuvių literatūros ir tautosakos institutas, xiii–lxv. TUMELIS J. 1967: Knygos nobažnystės krikščioniškos (1653) pirmojo leidimo klausimu. Bibliotekininkystės ir bibliografijos klausimai 6, 132. TUMELIS J. 1968: Dar kartą apie „Knyga nobažnystės krikščioniškos“ (1653). Surastas pilnas pirmojo leidimo egzempliorius, Literatūra ir menas 44 (1146), 12. ZINKEVIČIUS, Z. 1988: Lietuvių kalbos istorija III. Senųjų raštų kalba, Vilnius: Mokslas. Dalia Jakulytė Klaipėdos universitetas Baltų kalbotyros ir etnologijos katedra H. Manto g. 84, 5808 Klaipėda Gauta 2004 11 12