TS-LKD partijos 2008 metų rinkimų kampanijos į Seimą kognityvinė analizė: konceptualioji „kelionės“ metafora

JURGA CIBULSKIENĖ Litevská univerzita pedagogických věd Oblasti vědeckého výzkumu: kognitivní sémantika, konceptuální metafora, politický diskurz. ROMA JAGMINAITĖ Státní institut vědeckého výzkumu, Centrum výzkumu přírody Oblasti vědeckého výzkumu: kognitivní lingvistika, teorie konceptuální metafory. KOGNITIVNÍ ANALÝZA VOLEBNÍ KAMPANĚ STRANY TS-LKD PRO PARLAMENTNÍ VOLBY V ROCE 2008: KONCEPTUÁLNÍ METAFORA KELIONĖS Kognitivní analýza kampaně Vlasteneckého svazu – Litevských křesťanských demokratů pro parlamentní volby v Litvě v roce 2008: konceptuální metafora JOURNEY A N O T A C E Článek analyzuje konceptuální metaforu CESTY v předvolební kampani strany TS-LKD před volbami do Seimasu v roce 2008, a to s využitím metody kritické analýzy metafor Jonathana Charterise-Blacka kritické analýzy metafor, která spojuje teorii konceptuální metafory a kritickou analýzu diskurzu. Kognitivní analýza odhalila, že konzervativci konceptualizují volby v roce 2008 jako cestu; přesněji řečeno, rozvoj státu (pokrok a/nebo úpadek státu) je metaforizován jako cesta- K L Í Č O V Á S L O V A: konceptuální metafora CESTY, proměny metafor, volební diskurz litevských konzervativců. K L Í Č O V Á S L O V A: konceptuální metafora CESTY, změna metafor, volební diskurz litevských konzervativců. Straipsniai / Articles 25 JURGA CIBULSKIENĖ, ROMA JAGMINAITĖ ny. V politickém diskurzu TS-LKD je velmi často zdůrazňována cesta, která je jedním z hlavních konceptů konceptuální metafory ROZVOJ STÁTU JE CESTA při hovoru o rozvoji státu jako cestě; diskurz konzervativců navíc využívá obrazové schéma CESTY, které implikuje pohyb vpřed a konceptuálně odpovídá způsobům dosahování politických cílů. Výzkum ukázal, že metafora CESTY je jednou z převládajících a nejvýrazněji zastoupených konceptuálních metafor ve volebním diskurzu konzervativní strany v roce 2008, protože analyzovaný diskurz obsahuje řadu metaforických vyjádření cesty jako zdrojové oblasti, která konceptuálně odpovídá rozvoji státu jako cílové oblasti. ANNOTACE Článek analyzuje konceptuální metaforu CESTY, jak se projevuje v kampani strany Vlastenecký svaz – Litevští křesťanští demokraté (TS-LKD) před volbami do litevského parlamentu v roce 2008, a to na základě metody kritické analýzy metafor Jonathana Charterise-Blacka kritické analýzy metafor, která spojuje teorii konceptuální metafory a kritickou analýzu diskurzu. Kognitivní analýza odhalila, že konzervativci konceptualizují volby v roce 2008 jako cestu; přesněji řečeno, rozvoj země (pokrok a/nebo úpadek země) je metaforizován jako cesta. Ve svém politickém diskurzu TS-LKD často zdůrazňuje cestu, která je jedním z hlavních konceptů konceptuální metafory ROZVOJ ZEMĚ JE CESTA, když se hovoří o rozvoji země jako o cestě; diskurz konzervativců navíc využívá obrazové schéma CESTY, které implikuje pohyb vpřed a konceptuálně odpovídá způsobům dosahování politických cílů. Výzkum ukázal, že metafora CESTY je jednou z převládajících a nejvýrazněji zastoupených konceptuálních metafor ve volebním diskurzu konzervativní strany v roce 2008, protože analyzovaný diskurz obsahuje řadu metaforických vyjádření cesty jako zdrojové oblasti, která konceptuálně odpovídá rozvoji země jako cílové oblasti. 1. ÚVOD Před více než třemi desetiletími vyšla kniha George Lakoffa a Marka Johnsona „Metafory, kterými žijeme“ (Lakoff, Johnson 1980), jež způsobila skutečnou revoluci v jazykovědě a znamenala významný obrat ve vývoji kognitivní lingvistiky. Dnes je považována za klasickou studii, která inspirovala badatele k dalším kvalitativním, a dokonce i kvantitativním výzkumům metafory. G. Lakoff a M. Johnson tvrdili, že metafory nejsou pouze prostředkem poetické představivosti či rétorického vyjadřování, ale jsou běžné i v každodenní lidské řeči. Metafory navíc existují nejen v samotném jazyce, ale také v lidském myšlení a jednání. Běžný konceptuální systém, který utváří lidské myšlení a chování, je svou podstatou metaforický. Metafory existují v jazyce, protože procesy lidského myšlení— 26 Acta Linguistica Lithuanica LXX TS-LKD partijos 2008 metų rinkimų kampanijos į Seimą kognityvinė analizė: konceptualioji kelionės metafora … jsou metaforické, jinými slovy, konceptuální systém je metaforicky strukturován a metafory jsou chápány jako metaforické koncepty. Studium metafor již dávno překročilo hranice čisté lingvistiky a stalo se interdisciplinárním. V posledním desetiletí se stále více pozornosti věnuje „chování“ metafor a důsledkům, které z něj vyplývají, v různých typech diskurzu – akademickém (Cameron 2003; Littlemore, Low 2006), ekonomickém (Charteris-Black, Ennis 2001; Charteris-Black, Musolff 2003; Skorczynska, Deignan 2006; Urbonaitė, Šeškauskienė 2007), politickém (Lassan 1995, 2011; Charteris-Black 2004, 2005; Musolff 2004; Chilton 2004; Cibulskienė 2012), náboženském (Shokr 2006; Jäkel 2002), literárním (Semino, Short 2004; Dorst 2011), sportovním (Simó 2009; Shields, Bredemeier 2011) a dalších. Multimodální studia metafor, která analyzují nejen jazykové projevy metafor, navíc nabývají na významu. Metafory vyjadřované gesty jsou podrobně zkoumány v pracích Alana Cienkiho (2008) a Cornelie Müllerové (2008), zatímco obrazové a zvukové metafory v karikaturách (Bounegru, Forceville 2011; Swain 2012), filmech (Rohdin 2008; Eggertsson, Forceville 2009), reklamě (Forceville 2007), malířství a hudbě (Zbikowski 2009) získávají stále větší pozornost badatelů. Uvedené výzkumy ukazují, že metafora je svou povahou konceptuální, tj. člověk používá metafory nejen v poetickém či literárním diskurzu, jak se tradičně předpokládalo, ale také je bez většího volního úsilí používá v každodenním životě – člověk myslí v metaforách a žije jimi. Předmětem této studie je proto v širším smyslu metafora v politickém diskurzu, přesněji pak v diskurzu volební kampaně strany Vlastenecký svaz – Litevští křesťanští demokraté (TS-LKD) z roku 2008. Článek se pokouší ukázat, jak se v analyzovaném diskurzu rozvíjí jedna z dominantních konceptuálních metafor této strany, tedy metafora CESTY, a jak je ovlivňována ekopolitickými a sociálními faktory země. 2. METAFORA CESTY V POLITICKÉM DISKURZU CESTY Kognitivní přístup k metafoře ukazuje, že jak metaforický jazyk, tak metaforické myšlení souvisejí s tělesnou (senzomotorickou) zkušeností člověka. G. Lakoff a M. Johnson (2008) tvrdili, že vtělené koncepty (angl. embodied concepts) lze systematicky rozšiřovat na abstraktnější koncepty a že mohou nabývat určitého významu a struktury. Tento proces byl označen jako procesy konstrukce významu (angl. conceptual projection), které úzce souvisejí s konceptuální metaforou. M. Johnson (1987) tvrdí, že vtělené poznávání se projevuje jako utváření obrazu v mysli (angl. image schemas). Jde o elementární obrazová schémata: VÝCHOZÍ BOD–TRAJEKTORIE–CÍL Straipsniai / Articles 27 JURGA CIBULSKIENĖ, ROMA JAGMINAITĖ TS-LKD partijos 2008 metų rinkimų kampanijos į Seimą kognityvinė analizė: konceptualioji kelionės metafora … pokrok a pohyb cestovatele po určité trajektorii směrem k představovanému cíli cesty. Právě tato směrovost je důležitá pro politiky, kteří se chtějí prezentovat jako lidé s politickým cílem, kteří vědí, jak ho dosáhnout. V politickém diskurzu jsou metafory chápány jako rétorický a ideologický prostředek k dosažení politických cílů. J. Charteris-Black (2005) analyzoval konceptuální metafory britských a amerických politických vůdců a jejich implikace v souvislosti s dalšími rétorickými strategiemi. Jeho výzkum ukazuje, že politici jako Martin Luther King, Winston Churchill, Bill Clinton, Tony Blair a Margaret Thatcherová velmi často konstruují své politické projevy a vytvářejí různé mýty prostřednictvím metafory CESTY, tj. tato metafora patří k nejcharakterističtějším konceptuálním metaforám politického diskurzu. Andreas Musolff rovněž zdůrazňuje význam metafory CESTY v politickém diskurzu. Tvrdí, že jde o „jeden z hlavních systémů konceptuálních metafor, jimiž žijeme“ (2004: 43). Rozsáhlá studie analogického argumentování, kterou A. Musolff provedl a která se zabývala tím, jak Velká Británie a Německo v 90. letech metaforicky konceptualizovaly Evropskou unii, ukazuje, že obě země odlišně rozvíjejí složku CESTA–POHYB–RYCHLOST, jež je součástí scénáře metafory CESTY. Německo se konceptualizuje jako RYCHLE SE POHYBUJÍCÍ CESTOVATEL, zatímco Velká Británie jako POMALU SE POHYBUJÍCÍ CESTOVATEL. To ukazuje postoje těchto zemí k Evropské unii – opatrný postoj Velké Británie a poměrně nadšený postoj Německa – a také míru a rychlost jejich integrace do ní. 3. CÍL VÝZKUMU, DATA A METODY Cílem výzkumu popsaného v článku je ukázat, jak se prostřednictvím konceptuální metafory CESTY konstruuje diskurz volební kampaně strany TS-LKD, jejímž cílem je získání politické moci – být zvolen do zákonodárného orgánu státu, Seimasu. To určilo výběr dat i období jejich sběru. Analyzovaný diskurz volební kampaně TS-LKD zahrnuje volební agitace před volbami do Seimasu a volební programy zveřejněné na internetových stránkách strany (http://www.tsajunga.lt) a na internetových stránkách Ústřední volební komise (http://www.vrk.lt) v září a říjnu 2008, tedy v oficiálním období volební kampaně. Projevy byly vybrány náhodně a jejich autoři byli spojeni s vedoucím postavením v konzervativní straně. Autorství je přisuzováno Andriusi Kubiliusovi, Ireně Degutienėové a Rasě Juknevičienėové. Z těchto projevů byl sestaven korpus o rozsahu 865 115 tiskových znaků. Výzkum byl proveden pomocí metody kritické analýzy metafor navržené J. Charterisem-Blackem, která spojuje teorii konceptuální metafory a kritickou analýzu diskurzu. Podstatou této metody je rozpoznávat záměry a ideologii v jazyce. Rozlišují se Straipsniai / Articles 29 JURGA CIBULSKIENĖ, ROMA JAGMINAITĖ tři fáze této analýzy: 1) identifikace metafor, 2) interpretace metafor, 3) vysvětlení metafor. V první fázi bylo cílem rozpoznat metaforické výpovědi, které spadají do sémantického pole cesty, tj. jsou spojeny hyperonymicky. K identifikaci metaforických výpovědí byla použita metoda MIPVU1, jejíž podstata je následující: 1) pozorné čtení textu a jeho porozumění; 2) rozdělení věty na lexikální jednotky; 3) analýza každé lexikální jednotky a určení jejího základního (slovníkového) a kontextového významu; 4) porovnání základního a kontextového významu. Pokud se kontextový význam slova liší od jeho základního významu, je taková lexikální jednotka označena jako metaforická. Identifikované metaforické výpovědi představují jazykovou rovinu, která ve druhé fázi interpretace metafor přechází do roviny myšlení – metaforické výpovědi se spojují s konceptuální metaforou CESTY a interpretují se pomocí scénáře metafory CESTY, který představuje soubor našich extralingvistických znalostí zahrnující takové konceptuální prvky jako cestovatele, cíl cesty, směrovaný pohyb, překážky na cestě, vlastnosti cesty atd. Třetí fáze analýzy – vysvětlení metafor – má rétoricko-persvazivní povahu, tj. pokouší se vysvětlit, jak jsou prostřednictvím metafor předkládány politické ideje a přesvědčení a jak se jejich prostřednictvím působí na adresáta-voliče, aby hlasoval pro určitou politickou sílu. Tato studie rozvíjení konceptuální metafory CESTY v diskurzu volební kampaně TS-LKD je součástí širšího výzkumu, který zahrnuje i další konceptuální metafory. Počet metaforických výpovědí ukazuje, že konceptuální metafora CESTY je spolu s metaforami VÁLKY a BUDOVY jednou z nejdůležitějších metafor, jimiž strana TS-LKD konstruuje diskurz volební kampaně. 4. KONCEPTUÁLNÍ METAFORY ROZVOJ STÁTU JE CESTA ANALÝZA Konceptuální metafora CESTY v projevech politiků obvykle souvisí s předem stanovenými cíli politiků, které implikují jasnou představu o perspektivě budoucnosti. Obraz cesty souvisí také s plánovaným pokrokem a s uvědomělým aktérem, který se vydá naplánovanou cestou ke svému představovanému cíli. Metafora CESTY může znázorňovat politiky a jimi prosazovanou politiku jako průvodce na cestě a může být systematicky používána k pozitivnímu hodnocení politického vedení a negativnímu hodnocení jeho nedostatků. Politici používají metafory jako rétorickou zbraň stra- 1 Metaphor Identification Procedure Vrije University (Steen et. al. 2010). Šis metodas yra praplėstas ir patobulintas anksčiau pasiūlyto Pragglejaz (2007) metodo variantas. 30 Acta Linguistica Lithuanica LXX TS-LKD partijos 2008 metų rinkimų kampanijos į Seimą kognityvinė analizė: konceptualioji kelionės metafora …tegickými cíli, například k prosazování vlastní politické ideologie nebo k oponování politickým postojům druhých. Pasak Elenos Semino (2008), remiantis PRADINIO TAŠKO–TRAJEKTORIJOS–TIKSLO vaizdo schema politiniai tikslai metaforiškai konceptualizuojami kaip kelionės tikslai, būdai tikslams pasiekti kaip judėjimas į priekį, sunkumai kaip kelyje pasitaikančios kliūtys ir sėkmė arba nesėkmė kaip kelionės tikslo pasiekimas arba nepasiekimas. Anot Paulo Chiltono (2004), ši vaizdo schema gali būti siejama su sudėtingesne KELIONĖS sritimi, apimančia specifines kultūrines žinias apie keliautojus, transporto priemones, keliavimo būdus, kelionėje pasitaikančias kliūtis ir t. t. 4.1. Směr cesty – politická přesvědčení, vize budoucnosti, a cíl cesty – politický cíl Konzervativci konceptualizují rozvoj státu jako cestu: CESTA (zdrojová oblast) → ROZVOJ STÁTU (cílová oblast), jinými slovy, stát je jakoby cestující, který putuje po cestě rozvoje, na níž se setkává s různými překážkami, snaží se je překonávat a usiluje o dosažení cílů této cesty. Směr cesty úzce souvisí s jejím cílem, protože cílevědomý pohyb směřuje k dosažení určitého cíle. V politickém diskurzu konzervativců cíl cesty konceptuálně odpovídá aspiraci státu (cíl cesty → aspirace státu), avšak ta je abstraktnější a zaměřená na širší kontext. Jak uvádí Charteris-Blackas (2005: 45), sociální cíle jsou velmi často chápány jako cíle cesty. Stát usiluje o ekonomické a sociální změny, průlom k úspěchu, úspěšné překonání hospodářské a finanční krize a podporuje také snahu jiných států o členství v NATO, například: (1) Litva potřebuje jasnou cestu do budoucnosti a významné priority – ty jsou projednány v programu TS-LKD. Jsou zapotřebí změny a odvaha o ně usilovat, vůle překonat rozbujelou byrokracii a nečinnost státních institucí. (2) Litva musí rozhodně podporovat demokratickou cestu rozvoje těch států, které usilují o členství v transatlantické Alianci. O tom, že konzervativci přemýšlejí o rozvoji státu a jeho aspiracích jako o cestě a jejích cílech, svědčí metaforická vyjádření užívaná v jejich volebním projevu, spojená s cestou a směrem: razit cestu k průlomu a úspěchu, podporovat demokratickou cestu rozvoje. Aby dosáhla cílů cesty, tedy aby uskutečnila politické aspirace své strany, TS-LKD prohlašuje, že má plán (plán cesty → politický program), jakýsi plán cesty, který by pomohl dosáhnout jednoho z cílů rozvoje státu jako cesty – překonat hospodářskou krizi coby jednu z překážek, na něž lze na cestě rozvoje státu narazit (překážky na cestě → ekonomické výzvy). Straipsniai / Articles 31 JURGA CIBULSKIENĖ, ROMA JAGMINAITĖ V diskurzu konzervativců se často zdůrazňuje cesta reforem, která souvisí s určitými přeměnami ve státě (cesta, po níž se putuje → politika reforem); tato cesta je označována za racionální a spojená s postupným pohybem vpřed – evolucí, například: (3) Domníváme se, že taková zásadní reforma státní správy by mohla být uskutečněna cestou postupné evoluční reformy. (4) Zastáváme racionálnější způsob – jít cestou rozumných reforem. Konzervativci ovšem upozorňují, že cesta reforem nemusí být vždy správná – při kritice současné politické situace ve státě hovoří strana TS-LKD o cestě chybných reforem a připisuje ji opozičním silám, například, (5) Nyní se chtějí vydat cestou chybných reforem ještě dál. V politickém diskurzu TS-LKD se zdůrazňují a navrhují i další pozitivní cesty spojené s rozvojem, demokracií, budoucností, základními principy, budováním státu, inovacemi atd. Všechny tyto cesty rozvoje a zdokonalování státu, pojmenované ve volebních projevech, jsou založeny na pohybu vpřed, například: (6) Cesta, kterou navrhujeme, je cestou zavádění základních principů veřejného managementu. Touto cestou již třetí desetiletí nejdůsledněji kráčejí Nový Zéland, Austrálie, Velká Británie, Kanada a USA. (7) Litva bude rozhodně podporovat integrační úsilí států, které si zvolily demokratickou cestu rozvoje a usilují o partnerství s NATO nebo o členství v transatlantické Alianci, a předá jim své zkušenosti. Na uvedené příklady politického projevu lze aplikovat obrazové schéma CESTY, v němž je pohyb vpřed jednou z nejdůležitějších složek a pohyb kupředu konceptuálně odpovídá způsobům, jak dosáhnout cílů spojených s rozvojem státu. Je třeba zdůraznit, že konzervativci nespojují cestu pouze s pohybem vpřed, ale pojmenovávají také chybné a falešné cesty či scestí, která vedou k hluboké krizi, úpadku, populismu, zločinnosti nebo chudobě, například: (8) Teď nezbývá než říci: bohužel... Litva už velmi pokročila na cestě k hluboké krizi. (9) Uvědomění si nejdůležitějších hodnot, na jejichž základě již lze nebloudit na scestí. (10) [...] je mu prakticky odnímáno lidské právo v budoucnu se vyhnout cestě zločinu či chudoby. Konzervativci užívaný koncept scestí působivě vyjadřuje závažnost sociálních, ekonomických a politických problémů státu, jako by se varovalo před odbočením na nevhodné, chybné cesty a naznačovalo, co čeká ty, kdo si je zvolí. Směr cesty se v politickém diskurzu konzervativců konceptualizuje jako tendence vývoje státu, která je pojmenovávána slovesnými a jmennými konstrukcemi s předložkami označujícími směr z – do, vpřed – zpět, od, k, do. 32 Acta Linguistica Lithuanica LXX TS-LKD partijos 2008 metų rinkimų kampanijos į Seimą kognityvinė analizė: konceptualioji kelionės metafora Slovesné a jmenné konstrukce s předložkami z – do a do, například vyšplhat se na, přejít z [...] do, rozhodný obrat k, vstoupit do v politickém diskurzu konzervativců označují pozitivní směr, jinými slovy směr či tendence vývoje státu označované předložkami z – do a do míří na vyšší úroveň, zdokonalování a rozvoj státu, například: (11) Litevské univerzity se mohou vyšplhat na evropskou úroveň. (12) Vytvořit podmínky, aby připravené instituce mohly dobrovolně přejít z administrativního na manažerský systém řízení. (13) Litevská republika by měla společně s nejvyspělejšími státy světa vstoupit do nové éry energetiky [...] Takový směr politiky je stanoven v energetické části našeho programu. Slovesné konstrukce s předložkami z – do a do však v politickém diskurzu konzervativců ne vždy označují pozitivní směr; v některých případech zmíněné předložky ukazují na negativní směr, tedy na tendenci vývoje státu, kterou lze kritizovat (14), nebo na neznámý směr (15): (14) [...] otevřená snaha některých politiků změnit směřování státu z prozápadního na proruské vyvolává ještě větší obavy. (15) [...] chaos, absence cílů a neexistence jednotného systému řízení vedou nikam. Slovesné konstrukce s předložkami vpřed – zpět, od a k v politickém diskurzu konzervativců rovněž označují negativní tendenci vývoje státu, například: (16) Státní politika kontroly drog během posledních čtyř let, po zřízení Úřadu pro kontrolu drog při vládě, nepostoupila vpřed, nýbrž vzad. (17) Ještě jednou upozorňuji, že Litva se každým rokem stále více vzdaluje od svých závazků. (18) [...] je velká pravděpodobnost, že se Rusko blíží k hluboké hospodářské krizi. Směr cesty, který koncepčně odpovídá tendenci vývoje státu, je v politickém diskurzu pojmenován přímo, tj. používá se koncept směr a jeho synonyma – tendence, směr (jako vhodný způsob jednání), například: (19) Rozhodnutí o konkrétních krocích v nadcházejících letech odhalí, jakým směrem se ubírá litevská ekonomika. (20) První krok tímto směrem jsme již pojmenovali – budeme investovat do učitele a učiníme z učitelství prestižní profesi. (21) [...] teoretické strategie a praktický život výkonné moci [...] velmi často probíhají zcela odlišnými koryty. Přímé pojmenování konceptu směru a slovesa a podstatná jména označující pohyb – ubírá se, první krok, průlom, probíhají – ukazují, že konzervativci přemýšlejí a hovoří o trendech vývoje státu jako o směrech cesty. Ukazatele směru, Straipsniai / Articles 33 JURGA CIBULSKIENĖ, ROMA JAGMINAITĖ které v politickém diskurzu konzervativců koncepčně odpovídají politickým směrnicím, lze částečně spojit se směry cesty, které koncepčně odpovídají trendům vývoje státu, neboť v obou případech je určen směr. Kromě toho výraz gairės, užitý v přeneseném významu v diskurzu konzervativců, označuje směrovky nebo ukazatele, které lze spojit s konceptuální metaforou CESTY nebo SILNICE, například, (22) Vícefunkčnost venkova, rozmanitost činností, odhalování regionálních zvláštností, podpora pospolitosti lidí na venkově – to jsou směrnice, k nimž nás vede nová politika EU pro venkov. 4.2. Cestovatel – Litva Subjektem, který je na cestě a může být chápán jako cestovatel či spolucestující, je Litva a další pobaltské a východoevropské země. Tyto státy v diskurzu konzervativců koncepčně odpovídají cestujícím, kteří čelí obtížím a překážkám a snaží se je překonat, například: (23) Hlasováním pro TS-LKD [...] se vyslovíte pro dynamickou Litvu, která přešlapuje na místě jen zdánlivě. (24) Teď už nezbývá než říci, bohužel... Litva už ušla dlouhou cestu do hluboké krize. (25) [...] Polsko, Estonsko a Lotyšsko nás z hlediska financování obrany výrazně předstihly. Pohyb subjektů na cestě, tj. zemí, je na cestě pojmenováván různě: konzervativci vnímají Litvu jako zasaženou stagnací, pasivní, nacházející se v hluboké krizi a předháněnou nejbližšími sousedy – Lotyši, Estonci a Poláky. Konzervativci se takovou rétorikou snaží ovlivnit voliče a působit na jejich emoce, zároveň je však vyzývají, aby jim dali hlas, a tvrdí, že pokud si voliči zvolí stranu TS-LKD, vysloví se pro dynamickou a aktivní, nikoli pasivní „Litvu, která přešlapuje na místě“. Konzervativci přesvědčivě působí na adresáta prostřednictvím jazyka: konstrukce balsuodami pasisakysite vyjadřuje pocit sounáležitosti a solidarity; potenciální voliči jsou přesvědčováni, aby se stali iniciátory vývoje státu, zatímco metaforickým vyjádřením dynamická, nikoli přešlapující na místě Litva se usiluje probudit osobní ambice a naděje voličů. 4.3. Cestování – politické činy a rozhodnutí Cestující během cesty, přesněji na cestě, vykonávají různé činnosti: zastavují, předjíždějí, narážejí na překážky, ztrácejí se, vracejí se na cestu apod. Rozsah činností na cestě rozvoje státu je poměrně široký; pohyb vpřed například označují metaforické výrazy: daleko předstihnout, daleko pokročit, přivést k, vést k, následovat, otevřít cestu; nehybný stav označují metaforické výrazy: přešlapovat na místě, neposunout se z místa, vyvést z „mrtvého bodu“, nechat za sebou, například: 34 Acta Linguistica Lithuanica LXX TS-LKD partijos 2008 metų rinkimų kampanijos į Seimą kognityvinė analizė: konceptualioji kelionės metafora (26) Většina lidí je zklamána kroky vlády G. Kirkila, které dovedly Litvu k všeobecnému chaosu prakticky ve všech oblastech správy státu. (27) Musíme rozhodně odmítnout beznadějné přešlapování současných vládních struktur na místě při zakládání komplexních dopravně-logistických center, které od roku 2002 [...] až dosud nedovolilo posunout se ani o krok z místa při zahájení praktické realizace těchto projektů důležitých pro litevský dopravní sektor. Činnosti vykonávané na cestě, které jsou konceptualizovány jako rozvoj státu, lze rozdělit do tří skupin: aktivní činnosti, pasivní činnosti a činnosti spojené s výzvami. Je třeba zdůraznit, že činnosti, které se na první pohled jeví jako aktivní a souvisejí s pohybem vpřed, neznamenají v předvolebních projevech konzervativců vždy něco pozitivního; příkladem je výrok (28) Litva je na cestě k hluboké krizi velmi daleko implikuje „pokrok“ směřující k negativnímu jevu – hospodářské krizi. Ani vedení vpřed neznamená vždy pozitivní činnost; například metaforický výraz v příkladu (26) dovedly Litvu k všeobecnému chaosu prakticky ve všech oblastech správy státu označuje pohyb vpřed negativním směrem, tedy k negativním společenským jevům. 4.4. Překážky na cestě – ekonomické a politické obtíže státu, s nimiž se setkáváme Překážky na cestě, které v politickém diskurzu konzervativců konceptuálně odpovídají ekonomickým a sociálním výzvám, tvoří podstatnou část konceptuální metafory ROZVOJ STÁTU JE CESTA a jsou jednou ze složek obrazového schématu CESTY. Jak uvádí G. Lakoff (1993: 220), těžkosti, s nimiž se člověk na cestě setkává, jsou vnímány jako překážky bránící pohybu. G. Lakoff rozlišuje pět typů překážek: zátaras na cestě; překážky související s terénem; břemeno; nepřátelské síly; nedostatek zdroje energie. V analyzovaném diskurzu byly zjištěny následující metaforické výrazy označující (ne)překonání překážek, které se na cestě vyskytují: čelit výzvám; nespadnout do jámy, a když do ní spadneme, vylézt z ní; zabřednout do; přestat bloudit na scestí; ztratit se mezi atd. Důraz na ekonomické a sociální výzvy státu jako na překážky, které se vyskytují na cestě rozvoje státu, a jejich převaha v politickém diskurzu konzervativců ukazují, že jde o jeden z nejdůležitějších a nejaktuálnějších aspektů rozvoje státu ve sledovaném období. Tyto výzvy více či méně ovlivňují společenské a sociální skupiny a přímo ve větší či menší míře působí na rozvoj státu. Lze rozlišit dvě skupiny překážek: 1) výzvy, které jsou spíše zaměřeny pozitivně nebo jsou neutrální, a 2) překážky, které negativně ovlivňují rozvoj státu. V mnoha případech jsou překážky na cestě rozvoje státu přímo označovány jako výzvy, například: Straipsniai / Articles 35 JURGA CIBULSKIENĖ, ROMA JAGMINAITĖ (29) Musíme však vidět a chápat také všechny dlouhodobé výzvy, sahající mnohem dále než jen k dohodě o příměří. (30) Globalizacijos iššūkiai verčia Baltijos jūros regiono bendradarbiavimo erdvėje pasukti nuo sektorinės prie multisektorinės kooperacijos. (31) V příkladu se deklaruje, že Litvu čekají obrovské výzvy jak uvnitř, tak navenek, které nutí zpozornět a zamyslet se; další myšlenkou je skrytá politická agitace za hlasování pro stranu TS-LKD, která slibuje uvedené výzvy překonat. (31) Litvu čekají obrovské výzvy jak uvnitř, tak i navenek. Bylo by dobré, kdybychom alespoň po volbách měli takovou vládu, která dokáže a umí takovým výzvám čelit a řešit je. Deklarovaná myšlenka, že konzervativci jsou schopni čelit velkým výzvám a překonat je, může zpočátku vzbuzovat naději; na druhou stranu však přehnané deklarování politických ambicí vede k pochybnostem o jejich skutečném uskutečnění. Kromě toho je užívání přídavných jmen jako obrovské, dlouhodobé a podstatného jména globalizace typické pro skrytý politický patos, tj. nepřímo se snaží vzbudit dojem, že lze čelit velkým, dlouhodobým a globálním výzvám; zároveň se však možná míní, že uskutečnění takových výzev vyžaduje mnoho úsilí, času, kompetencí a příznivých politických, ekonomických a sociálních okolností. Konzervativci spatřují skutečně mnoho různých překážek, které negativně ovlivňují rozvoj státu. Překážky jako sociální a ekonomické propasti, hluboká ekonomická jáma, bažina zločinů proti lidskosti a společnosti, slepá ulička lze spojovat s obrazovým schématem CESTY, založeným na senzomotorické zkušenosti, tj. sociální a ekonomické problémy státu konzervativci metaforicky chápou jako propast, jámu, bažinu a slepou uličku, například: (32) Pokud to tak bude pokračovat, mohou se v budoucnu projevit značné sociální a ekonomické propasti. (33) V programu naší strany odpovídáme na otázky, jak nespadnout do hluboké ekonomické jámy, jak se z ní po pádu dostat ven a jak nezůstat mezi evropskými zaostalci. (34) Je paradoxní, že čím více a horlivěji (pravda, pouze slovy) bojujeme proti zlu, tím hlouběji klesáme do bažiny zločinů proti lidskosti a společnosti. (35) Boj proti korupci po mnoho let váznul z objektivních důvodů a kvůli neprincipiálnosti politické moci, právního vědomí, které dospělo do slepé uličky. Kromě toho jsou propast, jáma a bažina překážkami, které se vyskytují na cestě a implikují směr dolů, tj. padá se do propasti, do jámy a klesá se do bažiny. Tyto orientační metafory souvisejí s negativními etapami rozvoje státu. Bažina implikuje kluzké místo – močál, v němž člověk klesá a zapadá a z něhož se těžko dostává ven. Metafora bažiny použitá konzervativci výstižně vyjadřuje nebezpečí zločinů proti lidskosti. Metafora slepé uličky vyjadřuje situaci bez východiska. V příkladech (36), (37) a (38) jsou výrazy cyklické poklesy a byrokratické překážky, zakořeněná byrokracie státních institucí a nečinnost, všeobecný chaos – to 36 Acta Linguistica Lithuanica LXX TS-LKD partijos 2008 metų rinkimų kampanijos į Seimą kognityvinė analizė: konceptualioji kelionės metafora překážky či výzvy rozvoje státu, které jsou rovněž chápány jako překážky, na něž lze narazit na cestě. Na základě sloves vyjadřujících pohyb a podstatných jmen souvisejících s cestou vedlo k, podpořit přechod do, je zapotřebí jasná cesta, jak překonat, lze tvrdit, že tyto překážky souvisejí s výzvami rozvoje státu. (36) Většina lidí je zklamána kroky vlády G. Kirkila, které dovedly Litvu k všeobecnému chaosu prakticky ve všech oblastech správy státu. (37) Zahraniční konkurence ve stavebnictví, cyklické poklesy a byrokratické překážky i politické chyby mohou podnítit přechod části stavebních podnikatelů do jiných podnikatelských odvětví, v nichž se kapitál obrací rychleji. (38) Litva potřebuje jasnou cestu do budoucna a významné priority – ty jsou obsaženy v programu TS-LKD. Je zapotřebí změn a odvahy usilovat o ně, vůle překonat zažranou byrokracii státních institucí a jejich nečinnost. 4.5. Způsob cesty – strategie správy země Způsob cesty v politickém diskurzu konzervativců konceptuálně odpovídá způsobu správy státu, tedy volbě, jak stát řídit: zda se vydat cestou rozvoje státu pomalu, či rychle, závodit, nebo postupovat soustavně, odvážně vykročit na cestu změn, nebo udělat první nesmělé kroky apod. V politickém diskurzu konzervativců byly nalezeny různé způsoby cestování chápané jako způsoby správy státu; podle intenzity cestování je lze rozdělit do čtyř skupin: Pohyb, který je na stupnici intenzity nejslabší, je spojován s litevskou ekonomikou, vědou, podnikáním, inovační politikou a kreativními odvětvími: (39) Rozhodnutí o konkrétních krocích v příštích letech odhalí, kterým směrem se ubírá litevská ekonomika. (40) [...] představy, kam se má ubírat litevská věda, neexistují. (41) Pohyb kreativních odvětví může sehrát zvláště důležitou roli v rozvoji regionů a zmírňování jejich zaostávání. Všechny tyto ekonomické, společenské a politické jevy se ve státě vyvíjejí pomalu, chaoticky, pozvolna; tento vývoj státu se v politickém diskurzu konzervativců popisuje slovesy a jejich tvary se slovem směrem a předložkou k – kterým směrem se ubírá, kam se má ubírat; a abstraktním podstatným jménem – pohyb. Vykročení je konkrétním vyjádřením pohybu a samotný koncept vykročit znamená při chůzi vykročit nohou vpřed a poměrně často se pojí se slovem krok – vykročit krokem. Vykročení souvisí se změnami, inovační politikou a podnikáním, financemi, vzdělávacím systémem, kulturou a zdravotnictvím, například: Straipsniai / Articles 37 JURGA CIBULSKIENĖ, ROMA JAGMINAITĖ (42) [...] V Litvě vykročit na cestu těchto změn. (43) Už jsme společně začali – vykročili jsme prvním krokem vstříc nadějným změnám. Nezastavujme se na půli cesty. Budeme-li jednotní a odvážní, překonáme všechny obtíže. (44) [...] Zavedení daně z nemovitosti by bylo racionálním krokem. V politickém diskurzu konzervativců je poměrně častá metafora kroku nebo kroků, která implikuje začátek nějakého jednání či práce, iniciativnost a odhodlání. Koncepty kroku či kroků se užívají spolu s řadovou číslovkou první / úplně první / první a přídavnými jmény naléhavé, cílevědomé, racionální a označují pozitivní (cílevědomý, racionální) impuls na cestě rozvoje státu; první krok / první kroky jsou zvláště častým kolokací jak v politickém diskurzu, tak i v běžném úzu. Chůze je jedním z intenzivnějších a cílevědomějších způsobů cestování, protože při chůzi se překonává větší vzdálenost a cíle cesty se dosahuje rychleji. Chůze se spojuje s volbami, hospodářskou krizí, reformami a demokracií, například: (45) TS-LKD jde do těchto voleb a nabízí seriózní a odpovědná řešení. TS-LKD má plán, jak se dostat z dnešní krize. (46) Ve státech s demokratickou zkušeností byla ušlá dlouhá cesta, než byly nalezeny účinné kontrolní mechanismy. (47) Zasazujeme se o racionálnější způsob – jít cestou rozumných reforem. Chůze, která se v politickém diskurzu konzervativců označuje slovesy a jejich tvary jde, jít, vyjít, ušlá, je nejčastěji užívaným způsobem cestování, když se hovoří o volbách, do nichž TS-LKD vstupuje intenzivně, cílevědomě a účelně. Konzervativci navíc vstupují do voleb s dodatečnými prostředky (plány, programem, navrhovanými řešeními), které by měly jako by zaručovat cílevědomější a účelnější způsob cestování, chápaného jako řízení státu. Závodění, které je spojováno se snahou o dosažení převahy, je nejintenzivnějším a zároveň nejméně zdůrazňovaným způsobem cestování v politickém diskurzu strany TS-LKD, například: (48) [...] za povinnost stran a politiků je třeba považovat touhu závodit v rozdávání těchto slibů. (49) Pak bude třeba závodit i s třetími zeměmi. Konceptuální metafora CESTY má ve srovnání s ostatními metaforami konzervativního diskurzu největší počet konceptuálních korespondencí, což ukazuje, že strana TS-LKD ve svých projevech vychází z různých aspektů metafory CESTY; časté užívání metaforických výpovědí, které metaforu CESTY implikují, zase ukazuje, že konzervativci vidí stát, jak putuje po cestě rozvoje, klopýtá, snaží se znovu postavit na nohy a překonat překážky, které se na cestě objevují. 38 Acta Linguistica Lithuanica LXX TS-LKD partijos 2008 metų rinkimų kampanijos į Seimą kognityvinė analizė: konceptualioji kelionės metafora 5. ZÁVĚRY Konceptuální metafora CESTY (ROZVOJ STÁTU JE CESTA) se v politickém předvolebním diskurzu TS-LKD z roku 2008 projevuje ve třech lingvistických a mentálních rovinách – v jazyce, myšlení a rétorice, které jsou navzájem úzce propojené a prolínají se. Všechny tři segmenty pomáhají konstruovat přesvědčivý a působivý politický diskurz, který prostřednictvím lingvistické, percepční a rétorické roviny ovlivňuje pocity a myšlenky adresáta a podněcuje ho k přijímání toho či onoho rozhodnutí. Konceptuální metafora CESTY pomáhá odhalovat politickou ideologii a názory konzervativců prostřednictvím jazyka neboli lingvistické roviny, tj. metaforických výroků, které implikují konceptuální metaforu charakteristickou pro předvolební diskurz TS-LKD z roku 2008 ROZVOJ STÁTU JE CESTA a pomáhají odhalit politické názory a ideje. Metaforické výroky charakteristické pro diskurz TS-LKD vykročit na cestu změn, vydat se cestou rozumných reforem zdůrazňují možné změny ve státě, zatímco metaforický obraz CESTY jako by symbolizoval hledání, pátrání po racionálních řešeních a nových příležitostech. Pojem scestí (už nebloudit po scestích; scestí prázdných slibů a populismu) implikuje závažnost sociálních, ekonomických a politických problémů státu a jejich možné důsledky. Konceptuální metafora CESTY pomáhá odhalovat názory TS-LKD prostřednictvím myšlení, tj. konceptuálních korespondencí zahrnujících zdrojovou a cílovou oblast; metaforické výroky pomáhají chápat konceptuální metafory na percepční rovině. Když politici uvažují o politice nebo státu jako o cestě, používají slovní zásobu příznačnou pro sémantické pole cesty. Konzervativci, kteří uvažují o rozvoji státu jako o cestě, používají slovní zásobu příznačnou pro koncept cesty: cílovému bodu cesty, který náleží do zdrojové oblasti (CESTA), konceptuálně odpovídá státní cíl v cílové oblasti (ROZVOJ STÁTU); subjekt na cestě odpovídá státu; cesta, po níž se putuje, odpovídá politice státních změn a reforem; dění na cestě odpovídá vývoji státu; směr cesty odpovídá tendenci vývoje státu; dopravní značky odpovídají politickým směrnicím; překážky na cestě odpovídají ekonomickým a sociálním výzvám atd. Konceptuální metafora CESTY pomáhá odhalovat ideologii konzervativců prostřednictvím rétoriky, tj. moci působení a manipulace. Metaforický výrok Budete-li hlasovat pro dynamickou Litvu, a ne pro Litvu přešlapující na místě jako by shrnoval rétorický cíl – ovlivnit myšlení voličů, manipulovat jejich pocity a emocemi a probouzet jejich osobní ambice a naděje, aby ve volbách do Seimasu hlasovali pro stranu TS-LKD. Straipsniai / Articles 39 JURGA CIBULSKIENĖ, ROMA JAGMINAITĖ LITERATŪRA B o u n e g r u L i l i a n a, F o r c e v i l l e C h a r l e s 2011: Metaphors in editorial cartoons presenting the global economic crisis. – Visual Communication, 209–229. C a m e r o n L y n n e 2003: Metaphor in Educational Discourse. London: Continuum. C i b u l s k i e n ė J u r g a 2012: The development of the JOURNEY metaphor in political discourse. Time-specific changes. – Metaphor and the Social World 2(2), 131–153. C i e n k i A l a n 2008: Why study metaphor and gesture? – Metaphor and Gesture, ed. by Alan Cienki and Cornelia Müller. Amsterdam: John Benjamins, 5–25. C h a r t e r i s-B l a c k J o n a t h a n 2005: Politicians and Rhetoric. The Persuasive Power of Metaphor. Basingstoke & New York: Palgrave Macmillan. C h a r t e r i s-B l a c k J o n a t h a n, E n n i s T i m o t h y 2001: A comparative study of metaphor in Spanish and English financial reporting. – English for Specific Purposes 20, 249–266. C h a r t e r i s-B l a c k J o n a t h a n, M u s o l f f A n d r e a s 2003: ‘Battered hero’ or ‘innocent victim’? A comparative study of metaphors for euro trading in British and German financial reporting. – English for Specific Purposes 23, 153–176. C h i l t o n P a u l 2004: Analysing Political Discourse: Theory and Practice. London: Routledge. D o r s t A l e t t a 2011: Metaphor in Fiction: Language, Thought and Communication. Oisterwijk: Uitgeverij BOXPress. E g g e r t s s o n G u n n a r T h e o d ó r, F o r c e v i l l e C h a r l e s 2009: Multimodal expression of the HUMAN VICTIM IS ANIMAL metaphor in horror films. – Multimodal Metaphor, ed. by Charles Forceville and Eduardo Urios-Aparisi. Berlin: Mouton de Gruyter, 429–449. F o r c e v i l l e C h a r l e s 2007: Multimodal metaphor in ten Dutch TV commercials. – The Public Journal of Semiotics 1, 19–51. Prieiga internete: http://semioticsonline.org G i b b s R a y m o n d W. 1999: Taking metaphor out of our heads and putting it in the cultural world. – Metaphor in Cognitive Linguistics, ed. by Raymond W. Gibbs and Gerard J. Steen. Amsterdam: John Benjamins, 145–165. J ä k e l O l a f 2002: Hypotheses revisited: the cognitive theory of metaphor applied to religious texts”. – metaphorik.de 2, 20–42. J o h n s o n M a r k 1987: The Body in the Mind: The Bodily Basis of Meaning, Imagination, and Reason. Chicago: University of Chicago Press. L a k o f f G e o r g e 1993: The contemporary theory of metaphor. – Metaphor and Thought, ed. by Andrew Ortony. Cambridge: CUP, 202–251. L a k o f f G e o r g e, J o h n s o n M a r k 1980: Metaphors We Live By. Chicago: University of Chicago Press. 40 Acta Linguistica Lithuanica LXX TS-LKD partijos 2008 metų rinkimų kampanijos į Seimą kognityvinė analizė: konceptualioji kelionės metafora Lakoff George, Johnson Mark 1999: Philosophy in the Flesh: The Embodied Mind and its Challenge to Western Thought. New York: Basic Books. Lassan 1995 – Лассан Элеонора 1995: Дискурс власти и инакомыслия в СССР: когнитивно-риторический анализ. Vilnius: Vilniaus universitetas. Lassan 2011 – Лассан Элеонора 2011: Лингвистика ставит диагноз.... Vilnius: Vilniaus universitetas. Littlemore Jeannette, Low Graham 2006: Figurative Thinking and Foreign Language Learning. Basingstoke: Palgrave Macmillan. Müller Cornelia 2008: What gestures reveal about the nature of metaphor? – Metaphor and Gesture, ed. by Alan Cienki and Cornelia Müller. Amsterdam: John Benjamins, 219–245. Musolff Andreas 2004: Metaphor in Political Discourse: Analogical Reasoning in Debates about Europe. Basingstoke: Palgrave Macmillan. Pragglejaz 2007: A method for identifying metaphorically used words in discourse. Metaphor and Symbol 22(1), 1–39. Rohdin Mat 2008: Multimodal metaphor in classical film theory from the 1920s to 1950s. – Multimodal Metaphor, ed. by Charles Forceville and Eduardo Urios-Aparisi. Berlin: Mouton de Gruyter, 403–428. Semino Elena 2008: Metaphor in Discourse. Cambridge: Cambridge University Press. Semino Elena, Short Mick 2004: Corpus Stylistics: Speech, Writing and Thought Presentation in a Corpus of English Writing. London: Routledge. Shields David, Bredemeier Brenda 2011: Contest, competition and metaphor. – Journal of the Philosophy of Sport 38, 27–38. Shokr Mohamed 2006: The metaphorical concept “Life is a Journey” in the Qur’an. – metaphorik.de 10, 94–132. Simó Judit 2009: Chess metaphors in American English and Hungarian. – Metaphor and Symbol 24, 42–59. Skorczynska Hanna, Deignan Alice 2006: Readership and purpose in the choice of economics metaphors. – Metaphor and Symbol 2(12), 87–104. Steen Gerard J., Dorst Aletta G., Herrmann Berenike J., Kaal Anna A., Krennmayr Tina, Pasma Trintje 2010: A Method for Linguistic Metaphor Identification. Amsterdam & Philadelphia: John Benjamins. Swain Elisabeth 2012: Analysing evaluation in political cartoons. – Discourse, Context and Media 1, 82–94. Urbonaite Justina, Šeškauskienė Inesa 2007: HEALTH metaphor in political and economic discourse: a cross-linguistic analysis. – Studies about languages 11, 98–74. Straipsniai / Articles 41 JURGA CIBULSKIENĖ, ROMA JAGMINAITĖ Z b i k o w s k i M. L a w r e n c e 2009: Music, language, and multimodal metaphor. – Multimodal Metaphor, ed. by Charles Forceville and Eduardo Urios-Aparisi. Berlin: Mouton de Gruyter, 359–381. Cognitive Analysis of the Campaign of the Homeland Union – Lithuanian Christian Democrats for the Lithuanian Parliamentary Elections of 2008: Conceptual Metaphor of JOURNEY S U M M A R Y The paper focuses on the conceptual JOURNEY metaphor of the Lithuanian Conservative Party in the 2008 election campaign. The aim of the study is to analyse how the JOURNEY metaphor reveals political ideology via language (metaphorical expressions), thought (conceptual metaphor) and rhetoric (power of rhetorical impact and manipulation). The research is carried out within the Critical Metaphor Analysis framework, which blends the Conceptual Metaphor Theory and Critical Discourse Analysis, suggested by Charteris-Black (2005). The cognitive analysis showed that Lithuanian Conservative Party tends to conceptualize 2008 General elections as a journey, or to be more exact, the development of the country (its progress or regress) is comprehended through the JOURNEY metaphor. In terms of conceptual correspondences, the path is the most recurrent element which acquires metaphorical importance. Moreover, the PATH image schema which underlies the conceptual metaphor of JOURNEY implies the direction and movement forward as conceptually corresponding the ways to achieve particular political goals. The findings indicated that the JOURNEY metaphor is one of the most elaborate metaphors in terms of scenario development in the Conservative discourse and this metaphor allows us to decode political ideas that politicians try to highlight or hide. Moreover, it has to be admitted that metaphorical expressions of the JOURNEY metaphor have a rhetorical function to persuade the electorate to vote for them. Įteikta 2014 m. kovo 19 d. JURGA CIBULSKIENĖ Lietuvos edukologijos universitetas Studentų g. 39, LT-08106 Vilnius, Lietuva [email protected] ROMA JAGMINAITĖ Gamtos tyrimų centras Akademijos g. 2, LT-08412 Vilnius, Lietuva [email protected] 42 Acta Linguistica Lithuanica LXX