Frizētavu nosaukumi Latvijā: semantiskais aspekts

ANITRA ROZE Ústav lotyšského jazyka Lotyšské univerzity Oblasti výzkumu: lexikografie, lexikologie, onomastika. NÁZVY KADEŘNICTVÍ V LOTYŠSKU: SÉMANTICKÝ ASPEKT Názvy kadeřnictví v Lotyšsku: sémantický aspekt ANOTACE Vedle dalších vizuálních informací tvoří významnou součást městského prostředí názvy obchodů, kaváren, zábavních podniků i podniků poskytujících různé služby pro domácnost (resp. ergonyma), které vídáme v městském prostoru. Tyto názvy, motivované většinou tvůrčím záměrem vlastníka příslušného podniku, jeho asociativním vnímáním nebo jinými důvody, které recipientovi textu nejsou známy, představují specifický subsystém jazykové krajiny. Článek se zaměřuje především na názvy kadeřnictví a kosmetických salonů – jak na jejich onomastickou (resp. symbolickou) složku, tak na složku nomenklaturní, jakož i na možnou motivaci názvů. Snaží se určit, jaká kritéria jsou charakteristická pro tvorbu názvů této skupiny ergonym a které rysy názvů z této skupiny jsou nejoblíbenější a nejrozšířenější. Výzkum vychází ze souboru symbolických a nomenklaturních (resp. tvořených nomenklaturním slovem) názvů lotyšských kadeřnictví a kosmetických salonů, které jsou uvedeny v 806 záznamech internetového obchodního katalogu www.1188.lv a v 1127 záznamech internetového katalogu podniků www.zl.lv, a také z některých názvů, které autorka sama zaznamenala. Názvy jsou rozděleny do tří hlavních skupin – názvy vytvořené v lotyštině, názvy vytvořené v angličtině a názvy vytvořené v neurčeném jazyce. Každá skupina je dále rozdělena do podskupin. KLÍČOVÁ SLOVA: onomastika, sémantika, ergonyma, názvy kadeřnictví a kosmetických salonů, Lotyšsko. ANOTACE Kromě jiných typů vizuálních informací tvoří názvy různých obchodů, kaváren a zábavních či praktických služeb (ergonyma) významnou součást města 194 Acta Linguistica Lithuanica LXXIV Frizētavu nosaukumi Latvijā: semantiskais aspekts krajiny. Názvy, které často motivuje kreativita a asociativní myšlení majitelů těchto zařízení nebo nějaké nejasné faktory, společně vytvářejí typický subsystém jazykového obrazu. Článek se zaměřuje především na názvy kadeřnictví a kosmetických salonů – na onomastickou i nomenklatorickou složku těchto názvů a také na motivaci těchto ergonym. Snaží se zjistit, které typy jsou nejoblíbenější. Materiál použitý v tomto výzkumu tvoří 1 933 názvů kadeřnických a kosmetických salonů, které byly shromážděny z internetových katalogů www.1188.lv a www.zl.lv. Některé názvy byly zaznamenány přímo. Jsou rozděleny do tří skupin – názvy v lotyštině, angličtině a v neurčitelném jazyce. Každá z těchto skupin je následně podrobněji analyzována. KLÍČOVÁ SLOVA: onomastika, sémantika, ergonyma, názvy kadeřnických a kosmetických salonů, Lotyšsko. Vedle reklam, plakátů a nápisů informujících o otevírací době institucí apod. tvoří významnou část vizuálních informací městského prostředí názvy obchodů, kaváren, zábavních podniků a také firem poskytujících různé služby pro domácnost (resp. ergonyma), které vídáme na vývěsních štítech, ve výlohách, na stojanech ve veřejném prostoru apod. Tyto názvy, motivované převážně tvůrčím myšlením majitele příslušné firmy, jeho asociativním vnímáním nebo nějakými důvody neznámými příjemci textu, vytvářejí specifický subsystém jazykové krajiny. I když se nevyznačují zvláštní originalitou a řadí se k triviálním či ordinárním (Balode, Bušs 2014: 20), ne vždy lze vysledovat motiv, resp. důvod vzniku názvu, který stojí v jeho základu. Při podrobnějším pohledu na určitou skupinu názvů si však můžeme všimnout a rozlišit apelativa, antroponyma, toponyma či další lexikální skupiny využité v symbolické části názvů a také zjistit, která z těchto lexikálních skupin se častěji používá k identifikaci podniků toho či onoho zaměření. Než přistoupíme k sémantické analýze ergonym, konkrétně určité skupiny ergonym, tj. názvů kadeřnictví a kosmetických salonů, je třeba vymezit tento pojem, neboť s chápáním termínu „ergonymum“ souvisí několik problémů. V lotyšské lingvistické literatuře se za ergonyma tradičně považují vlastní jména označující sdružení lidí vytvořené za účelem určité činnosti (organizaci, podnik, instituci apod.) (viz VPSV 2007: 109). V ruské lingvistice je ergonymum definováno jako druh onyma, vlastní jméno, které rovněž označuje obchodní či pracovní sdružení lidí, včetně spolků, organizací, institucí, korporací, podniků, sdružení, institucí a kroužků (Подольская 1988: 151). Podobný obraz lze pozorovat v lingvistické literatuře publikované v angličtině, Straipsniai / Articles 195 ANITRA ROZE kde se hlavní pozornost výzkumníků zaměřuje na názvy podniků v určitých odvětvích a konkrétních typech, především obchodů, kaváren a kadeřnictví. K označení těchto názvů se však nepoužívá termín eronīms, nýbrž pojmy jako commercial names „obchodní názvy“ a company names „názvy společností“ (viz Bergien, Kremer, Zilg 2010; Bergien 2009: 7; do jisté míry podobný je termín pro označení podniků a zboží, který používá Ojārs Bušs, ekonomonīmi; viz Buss 2013: 50). V německé lingvistice se naopak mezi ergonyma řadí také názvy zboží, periodik a beletristických publikací, stejně jako názvy téměř jakýchkoli jiných autorských děl, včetně pořadů vytvářených veřejnými sdělovacími prostředky, uměleckých děl apod.; za ergonyma se zde přitom považují rovněž názvy různých lidských sdružení (viz např. Bauer 1985). Jelena Butakova (Елена Бутакова), která zkoumala jazykovou kreativitu ergonym, se domnívá, že pokud má být určitý název mezi rozmanitými městskými vývěsními štíty nápadný, výrazný, přitažlivý a estetický, nestačí k tomu využívat tradiční jazykové prostředky tvoření slov; autoři názvů proto k dosažení tohoto cíle zapojují formální a sémantické jazykové prostředky, grafické prvky, zvýraznění, extralingvistické a paralingvistické prostředky apod. (Бутакова 2013: 146). Protože úkolem ergonyma je zaprvé signalizovat a informovat o tom, co daný podnik vyrábí, prodává nebo nabízí, a zadruhé plnit funkci nominační, informační, reklamní, estetickou, pamětní a ochrannou funkci vlastnických práv (Хисамов 2012; Sjöblom 2008: 351), tj. přidělit pojmenovávanému objektu individuální jméno a upoutat na něj pozornost (Шакирова 2012), je důležité, aby bylo jedinečné, snadno zapamatovatelné a vyvolávalo pozitivní asociace. Vzhledem k přesycenosti informačního prostoru městského prostředí je tento úkol poměrně obtížné splnit. Jak vyplývá z jedné studie, větší potenciál využití mají ergonyma, která plní jak reklamní, tak informační funkci (Хисамов 2012). Při hledání vhodného názvu má podnikatel dvě možnosti: zvolit název, který přímo odkazuje na prodávané zboží či nabízenou službu a úzce s nimi souvisí, nebo dát přednost abstraktnímu názvu, který je s oblastí činnosti podniku spojen asociativně (viz Шакирова 2012). Vedle těchto možností existuje také třetí cesta, kterou představují názvy, jež s oblastí činnosti podniku nesouvisejí ani přímo, ani asociativně (nebo přinejmenším uživatel tuto souvislost nedokáže vnímat). Nelze také opomíjet skutečnost, že v oblasti názvů existují určité módní trendy, které se pravidelně mění (Крюкова 2008). Je možné, že některé názvy byly zvoleny právě v souladu s některým z těchto trendů nebo s jakousi tradicí. Bylo například zjištěno, že majitelé podniků působících v oblasti krásy, stravování, zábavy a volného času se prostřednictvím svého ergonyma 196 Acta Linguistica Lithuanica LXXIV Frizētavu nosaukumi Latvijā: semantiskais aspekts snaží potenciálnímu zákazníkovi sdělit zvláštní příběh o podniku, jeho majiteli, kvalitě nabídky, historii, principech činnosti, hlavním záměru či místě, kde se nachází (Pošeiko 2014: 191). Existuje také určitá tradice, pokud jde o výběr vlastních jmen, zejména antroponym, která se do ergonym začleňují (viz dále). Tento článek se zaměřuje na názvy kadeřnictví a kosmetických salonů v Lotyšsku – jak na jejich onomastickou (tj. symbolickou) část, tak na jejich nomenklaturní část, a také na možnou motivaci těchto názvů; jeho cílem je určit, jaká kritéria jsou charakteristická právě pro názvy této skupiny ergonym a která z nich jsou nejoblíbenější a nejrozšířenější. Názvy, které přímo nebo asociativně souvisejí s oblastí činnosti podniku, se ve výzkumu názvů podniků a institucí označují jako motivované, zatímco názvy, které na oblast činnosti podniku nijak neodkazují, jako nemotivované (Laugale, Šulce 2012: 31–34; Хисамов 2012). Podle názoru autorky však tyto názvy nejsou zcela nemotivované, ačkoli je někdy obtížné, nebo dokonce nemožné jejich motivaci určit; proto jsou v této studii první označovány jako motivované základní funkcí a druhé jako motivované jinými okolnostmi. Studie vychází z přehledu symbolických a nomenklaturních názvů (tj. názvů tvořených nomenklaturním slovem) 806 lotyšských kadeřnictví a kosmetických salonů uvedených v internetovém obchodním katalogu www.1188.lv a 1127 salonů uvedených v internetovém katalogu podniků www.zl.lv, jakož i z výběru některých názvů, které autorka zaznamenala sama. Zjištěné onomastické názvy kosmetických salonů a kadeřnictví byly rozděleny do tří hlavních skupin: názvy vytvořené v lotyštině, názvy vytvořené v angličtině a názvy vytvořené v neurčeném jazyce. Každá skupina se dále člení na podskupiny. ONOMASTICKÉ NÁZVY KADEŘNICTVÍ A KOSMETICKÝCH SALONŮ VYTVOŘENÉ V LOTYŠTINĚ 1. Názvy, které přímo označují zaměření činnosti podniku, tedy názvy motivované jeho základní funkcí. Z hlediska sémantiky jsou alespoň částečně onomastické, zároveň však také nomenklatorické (např. Frizētava, Frizieru pakalpojumi). Nomenklatorické slovo v těchto onomastických názvech bývá často doplněno více či méně přesným označením cílové skupiny (např. Kungu frizētava, Frizētava visai ģimenei, Frizētava vīriešiem, Frizētava jums, Frizētava TEV), možná je také specializace Straipsniai / Articles 197 ANITRA ROZE (např. Mazā franču salona frizētava) nebo také více či méně konkrétní označení místa (např. Ķekavas frizētava, Auces frizētava, Baseina frizētava). Do této podskupiny patří také názvy využívající neliterární lotyšskou slovní zásobu. V tomto případě jde o užití slova balbieris „pánský kadeřník, holič“ v názvu (např. Skujiņas Balbieris, Balbieris, Balbieris E). Nelze popřít, že ačkoli toto slovo sémanticky zcela neodpovídá profilu činnosti podniku (lze předpokládat, že kadeřnictví obsluhují i ženy), takový název je do jisté míry originální a přitahuje pozornost. 2. Názvy, které se nacházejí na pomezí onomastických a nomenklatorických názvů, ale zároveň jednoznačně označují zaměření činnosti podniku, tj. jsou motivovány jeho základní funkcí (např. Frizieru darbnīca, Frizieru studija, Matu meistari). 3. Onomastické názvy, které částečně odrážejí zaměření činnosti podniku (např. Bize, Matu rota, Karē, Loka, Londa Lukss (souvislost s názvem známé značky vlasové kosmetiky Londa je zřejmá). Některé z těchto názvů souvisejí se zaměřením činnosti podniku spíše asociativně, např. Imidžs, Ampluā, Fasons, Šarms, Stils (poslední z nich patří k nejoblíbenějším názvům kadeřnictví; zaznamenáno bylo 6 kadeřnictví s názvem Stils, jedno s názvy Stils ZS, Stils LJ a po jednom v kombinaci s jiným podstatným jménem – Stila Kods, Stila maģija, Stila pērles, Meistara stils). 4. Názvy tvořené vlastním jménem. 4.1. Nejčastěji jde o osobní jméno, které může, ale nemusí být jménem a/nebo příjmením majitele (majitelky) podniku. I tyto názvy lze považovat za názvy motivované základní funkcí, tj. související se zaměřením činnosti podniku, v tomto případě asociativně. Ergonyma založená na ženských jménech se obvykle spojují s krásou, jemností a důvěryhodností (Хисамов 2012). Osobní jména tvořící názvy jsou navíc uváděna jako jedny z těch ergonym, která nezasvěcení nejčastěji spojují právě s kosmetickými salony a kadeřnictvími (Pošeiko 2014: 189). U názvů kadeřnictví se častěji volí ženská jména, např. Ieva, Marieta, Ornella, Kate, Linda, Maija, Agate, méně často mužská jména, např. Aleksandrs, Ādams, Emīls, Rūdis, nebo kombinace několika vlastních jmen (např. Dace un Martins, Edgars un Kristīne, Olita un Vivita). Samostatně lze zmínit názvy tvořené křestním jménem, počátečním písmenem křestního jména a příjmením v kombinaci s nomenklatorickou složkou. Takové názvy označují nejen profil činnosti podniku, ale také jeho majitele (např. A. Mālderes frizētava, Ritas frizētava, Andas salons, Astrīdas salons, Edītes nams). V malém počtu se vyskytují názvy, v nichž je k osobnímu jménu připojena předložka *pie* („u“), snad tak čistě emocionálně vytvářející dojem osobnějšího obsloužení, většího soukromí, případně také lehce retro atmosféry, např. Pie Aivas, Pie Evitas, Pie Irēnas. 198 Acta Linguistica Lithuanica LXXIV Frizētavu nosaukumi Latvijā: semantiskais aspekts 1. OBRÁZEK. Fasáda kosmetického salonu Aleksandrs Ve srovnání například s názvy kadeřnictví v Německu, kde je model „apelativ vztahující se k povolání + křestní jméno, příjmení nebo křestní jméno a příjmení majitele/majitelky“, např. Beas Friseursalon, Tina’s Haarstudio, Peter’s Frisierstube, Nussmann Frisiersalon, jedním z nejtradičnějších (viz Kohlheim 2015: 128), se v Lotyšsku tento model vyskytuje poměrně zřídka. Poměrně zřídka, přesto však byly zaznamenány také názvy, v nichž jsou k osobnímu jménu připojena čísla, jejichž motivaci lze tušit, ale není zcela jasná, např. Karina 95 (95 by se mohlo vztahovat k roku založení podniku, např. 1995?). S osobními jmény mohou souviset také názvy tvořené písmeny spojenými matematicky nebo jiným způsobem, např. A+A, N un I, D.Ģ. saloniņš). 4.2. Někdy je v názvu použito jméno mytologické, historické, literární apod. osoby, např. Afrodīte, Klio, Nofrete, Aspazija, Leda, Orfejs, Prozerpina, Figaro, Milēdija, Melnais Gulbis, Mikausis (název dětského kadeřnictví, který zasvěceným připomíná stejnojmennou dětskou písničku), někdy také v pravopisu neodpovídajícímu normám, který však snad právě proto z pohledu tvůrce názvu přitahuje pozornost, např. Kassius, BaGira. 4.3. Druhá častěji se vyskytující skupina vlastních jmen je motivována názvem konkrétního místa či geografického objektu, obvykle umístěním salonu či kadeřnictví, adresou apod. Může jít o: 1) čtvrť, např. Jugla – L&Co (kadeřnictví se nachází na Brīvības gatve 430, v juglské čtvrti), Stils Teika (kadeřnictví se nachází na Brīvības gatve 296, v takzvané čtvrti Teika); Straipsniai / Articles 199 ANITRA ROZE 2) ulici, např. Baložu ielas frizētava (kadeřnictví se nachází v Rize v Baložu iela), Aveņu salons (nachází se v Daugavpils v Aveņu iela), salon Zaļā (nachází se v Bausce v Zaļā iela); 3) ulici a číslo domu, např. Rīgas 66 (kadeřnictví se nachází v Daugavpils na Rīgas iela 66), Avotu 43 (kadeřnictví se nachází v Rize na Avotu iela 43); 4) pouze číslo domu, např. 55 (kadeřnictví se nachází v Rize na Valdeķu iela 55). Někdy název motivuje také poloha kadeřnictví, například na rohu ulice (Stūrīša saloniņš). K těmto názvům lze zařadit také dříve uvedené názvy související s místem sídla: Ķekavas frizētava (nachází se v Ķekavě), Auces frizētava (nachází se v Auce), Lielvārdes frizētava (nachází se v Lielvārde), Baseina frizētava (nachází se ve sportovním centru Olaine) apod. Část těchto názvů však s umístěním podniku nesouvisí a byla zvolena z určitých asociativních či jiných důvodů, které běžnému pozorovateli nejsou známy. Název Ēdene se tak přirozeně pojí se zahradou Eden, místem, kde bylo všechno dokonalé, krásné a dobré, zatímco název salonu Fidži byl zřejmě zvolen s cílem vyvolat pozitivní asociace spojované s polohou daného státu, tedy se sluncem, teplem, oceánem, ostrovy, palmami, odpočinkem, letoviskem apod.; název salonu Venēcija má zase vyvolat asociace s konkrétním italským městem a jeho zvláštní atmosférou. 5. Názvy tvořené, jak píše Bušs, „slovem s pozitivní sémantikou, takovým, kterému se říká krásné slovo, ačkoli apelativní sémantika tohoto slova nemá s profilem podniku nic společného“ (Bušs 2014: 354). V kontextu kadeřnictví jde nejčastěji o názvy květin, např. Frēzija, Gerbera, Lotoss, Orhideja, Puķuzirnis, Magnolija, Madara (snad je zde patrná asociativní vazba žena→krása→květiny); tzv. „ženské názvy“, např. Dīva, Grācija, Rota, Daile; slova vyvolávající pozitivní emoce, např. Sapnis, Pērle, Paradīze, Saule, Saules salons, a také tradičně pozitivní název Dzintars. Méně často se v názvech odráží svět zvířat, např. Koala, Kamene, Panda, Zebra studija. 6. Názvy nesouvisející s profilem činnosti podniku, jejichž motivace je nejasná, např. Oranžs, Oranžā (snad souvisejí s designem salonu), Princips, Persona, Ritms, Romance, Spīgana, Liesmiņa, Marmelāde, Kolāža. 7. Názvy tvořené pseudovýrazy, např. Aganava, Stille, Turija, Amorete, Apka, Bilora, Eileos, Alegors, Al Ira, Fitners, Gataitri, Lilimens. Tyto názvy bývají často utvořeny jako slabikové zkratky ze jmen majitelů podniku, pro nezasvěceného však samozřejmě není možné to zjistit. 8. Názvy, k nimž je připojeno písmeno nebo číslice ke skutečně existujícímu slovu či pseud slovu, které zjevně slouží jako identifikátor pomáhající odlišit jinak totožné názvy, např. E Konkords, L Konkords. 200 Acta Linguistica Lithuanica LXXIV Frizētavu nosaukumi Latvijā: semantiskais aspekts Písmeno však nemá vždy funkci identifikátoru, neboť jeho připojení se vyskytuje také v případech, kdy žádný druhý podobný název kadeřnictví vůbec neexistuje, např. Kari S, Kursa A, Aleksandra D, Beatrise A, Ekselence IR, Eva F, L Denaro, Šiks B, T Nams. V této funkci, resp. jako identifikátor, by pravděpodobně mohlo sloužit i číslo připojené k názvu, např. Fantāzija 1. O roli čísla jako identifikátoru by však v některých případech bylo možné pochybovat. V uvedeném případě Fantāzija 1 je identifikační role čísla 1 sporná, protože kadeřnictví s názvem Fantāzija se nacházejí v jiných lotyšských městech, nikoli však v Liepāji, kde byl zaznamenán název Fantāzija 1. I v několika dalších případech lze jen obtížně určit důvod použití čísla v názvu, neboť žádné jiné kadeřnictví se stejným názvem, ale bez číslice v názvu, neexistuje (např. Ellat – 21 (nesouvisí s adresou, kadeřnictví Ellat také neexistuje), Kadeřnické studio 212 (nesouvisí s adresou), Pils 21 (nesouvisí s adresou). O takových názvech psal také Bušs a uváděl je jako názvy, jejichž motivaci je obtížné rozklíčovat (Bušs 2014, 357). Můžeme předpokládat, že v některých případech byla využita sémantika čísla (Fantāzija 1, Pils 21), zatímco v jiných případech byl identifikátor potřebný k odlišení jednoho podniku od druhého. Při souhrnném zpracování názvů lotyšských kadeřnictví byly zjištěny pouze dva názvy, u nichž lze roli číslice připojené k názvu jako identifikátoru uznat, byť s výhradou. Jsou to názvy Gella 2, Tadi 2. Není však jasné, proč byla zvolena právě číslice 2, neboť vedle kadeřnictví Gella a Tadi nebylo zjištěno ani kadeřnictví Gella 1, ani Tadi 1. Lze pouze připustit, že existující Gella byla považována za první, a další Gella je tedy zcela logicky Gella 2. V některých případech se místo písmene nebo číslice používá spojení „a Co“ nebo „a Ko“ (např. Krokus un Co, Barons un Ko); i to má zřejmě spíše funkci identifikátoru, než že by připojení Co nebo Ko bylo motivováno skutečností, že podnik tvoří několik akcionářů. 9. Zkratkové názvy (např. INLI, GSSG, A.N.D.A), jakož i částečně zkratkové názvy, jejichž cílem je nejspíše představit již známé v originálním pojetí, např. Kristi N.A. (pravděpodobně byla tato podoba zvolena místo tradičního Kristina). 10. Vedle výše probíraných lotyšských onomastických názvů kadeřnictví a kosmetických salonů existuje řada takových, které si sice zdánlivě zachovaly některé rysy lotyštiny, balancují však na hranici skupiny neurčitelného jazyka. Patří sem názvy Ailin, Asol, Džaz, Edenn, Kristal, Karmen, Katrin, Lotos, Lavren, Nais, Arnedin, Brizz, v nichž je patrný vliv ruštiny, a také útvary vytvořené v rozporu s lotyšskými pravopisnými a/nebo gramatickými normami, jako Klērs Serviss, Inndra, Tiina apod. Je třeba říci, že mezi lotyšskými ergonymy se názvy tohoto typu, jako Klērs Serviss, vyskytují poměrně často, avšak, Strāipsniai / Articles 201 ANITRA ROZE pokud jde přímo o názvy kadeřnictví a kosmetických salonů, těchto útvarů je poměrně málo. 11. Neobvyklé neboli kreativní názvy (Balode, Bušs 2014: 21). 11.1. Víceslovné a frázové onomastické názvy. Mezi názvy kadeřnictví a kosmetických salonů (na rozdíl například od názvů kaváren a restaurací) je takových ergonym poměrně málo; například název kadeřnictví Bitīt’ matos odráží jak dobře známé expresivní zvolání, tak zároveň poukazuje na zaměření podniku, resp. jeho souvislost s vlasy. Zjištěny byly i další názvy kreativní z hlediska obsahu či formy: Pauze skaistumam, Tavs sapnītis, Pinku nams, Smalkais saloniņš, Spogulīt, spogulīt (jednoznačná asociace s pohádkou Sniegbaltīte). Do této skupiny lze patrně zařadit i název 1 Moments, který vyvolává přirozenou asociaci s rychlostí obsluhy, resp. s možností rychle dosáhnout požadovaného vzhledu či účesu, a název Melnais knābis, který sémanticky nijak nesouvisí s oborem činnosti podniku; tato souvislost se však odhalí při pohledu na vizuální úpravu názvu na fasádě: písmeno K je utvořeno jako otevřené nůžky, čímž vzniká další asociace mezi rozevřenými nůžkami a otevřeným ptačím zobákem. OBRÁZEK 2. Fasáda kadeřnictví Melnais knābis Odlišnost tohoto podniku od ostatních dokládá také nomenklaturní část jeho názvu (která se však na fasádě neobjevuje) – literārā frizētava neboli (jinde) frizētava – lasītava, frizētava – bibliotēka. 202 Acta Linguistica Lithuanica LXXIV Frizētavu nosaukumi Latvijā: semantiskais aspekts 11.2. Slova tvořená prvky dvou jazyků. Do této skupiny lze zařadit jeden název Frizurnaya, který je odvozen z německého Frisur nebo lotyšského frizūra a transliterované koncovky tradičních ruských názvů institucí určitého zaměření –aya, resp. -ая, srov. булочная, прачечная). OBRÁZEK 3. Fasáda kadeřnictví Frizunaya 12. Názvy, které nemají nic společného s profilem činnosti podniku a spíše vytvářejí dezinformující dojem o zaměření jeho činnosti (např. Reaktors SK (vysvětlení lze nalézt, pokud víme, že kadeřnictví patří sportovnímu klubu Reaktors), Servers A, Skan M, Tehnoimpeks, PARC, Krams, Kvadro, Gaisma, IT – Pārvalde, Kokles A, Tasha), jakož i názvy, které mohou, alespoň podle subjektivního názoru autorky, vyvolávat negativní asociace, např. Skaistuma studija Pam Pam, salon Friko, kadeřnictví Gaiļi LK, kadeřnictví Geja. Nelze si nevšimnout, že počet kreativních názvů v oblasti kadeřnictví a kosmetických salonů je poměrně velmi nízký. Pokud se podíváme na situaci, jak ji odhaluje studie Rosy Kohlheimové (Rosa Kohlheim) o názvech kadeřnictví v Německu, vidíme, že tam je kreativních názvů relativně mnoho a výrazně v nich převažuje využití slovních hříček, například založených na německém apelativu mati „vlasy“ (‘Haar’) nebo odpovídajícím anglickém apelativu ‘Hair’ – Haarmonie, Haar-em, Haarezeit, Hair-Force One, On Hair, Hair Line aj. (viz Kohlheim 2015: 132, 133). Mezi názvy lotyšských kadeřnictví se takové názvy prakticky nevyskytují (jako jedinou výjimku lze snad uvést již zmíněný název Bitīt’ matos); navíc nelze vlastně uvést žádné pádné důvody, proč tento typ názvů v Lotyšsku chybí, neboť se zdá, že při jejich vytváření neexistují žádné závažné jazykové překážky. Straipsniai / Articles 203 ANITRA ROZE ONOMASTICKÉ NÁZVY KADEŘNICTVÍ A KOSMETICKÝCH SALONŮ TVOŘENÉ V ANGLIČTINĚ 1. Názvy, které víceméně přímo odrážejí zaměření činnosti podniku, např. Hair Code, Beauty, Glamour, Look, O Jo VIP HAIR, Coiffure. 2. Názvy tvořené vlastním jménem, nejčastěji osobním jménem nebo místním názvem, samostatně či v kombinaci s jiným slovem. 2.1. Osobní jméno, obvykle užívané spolu s obecným označením, které víceméně přímo poukazuje na zaměření činnosti podniku, např. Andrey Silchenko hair salon, Anna Style, Marly Estetica, Best of Style, v některých případech je však užito pouze osobní jméno, např. Crista, Merlin. 2.2. Místní název, který v daném případě nesouvisí s místem, kde se podnik, salon či kadeřnictví nachází; jeho funkcí je spíše vyvolávat pozitivní asociace, např. Miami Beach, Soho, Tokyo Hair Studio. 3. Názvy s nejasnou funkcí, např. Art’e Studio, CHI Studio, Chop-Chop, City, Donna Dea, Vanilla. Vedle názvů v angličtině se zřídka vyskytují také názvy v italštině a francouzštině (např. De Luna, A La Fregate, Bella Vita, Bellezza, Fleur, La Soare, LeMond). Cílem těchto názvů je pravděpodobně vyvolat asociaci s tradičními módními velmocemi, Itálií a Francií, a jak uvedla Solvita Pošeiko, jiné jazyky, např. španělština, italština či francouzština, se v symbolických názvech užívají nikoli z komunikační potřeby, nýbrž pouze kvůli libozvučnosti, eleganci a prestiži. (Pošeiko 2014: 186, 187, 191) To jistě platí i pro názvy kosmetických salonů a kadeřnictví. Často se však, zejména je-li zápis v cizím jazyce chybný, dosáhne přesného opaku – dojmu nedbalosti a neprofesionality. Dobře to ukazuje poslední probíraná skupina. ONOMASTICKÉ NÁZVY KADEŘNICTVÍ A KOSMETICKÝCH SALONŮ VYTVOŘENÉ V NEURČITÉM JAZYCE Mezi onomastickými názvy se někdy vyskytují názvy vytvořené v neurčitém jazyce. Jinými slovy, název je napsán jakoby anglicky nebo francouzsky, avšak místo pravopisu původního jazyka je patrný přepis podle výslovnosti nebo 204 Acta Linguistica Lithuanica LXXIV Frizētavu nosaukumi Latvijā: semantiskais aspekts chybné psaní (např. Kapri Star (anglicky Capri Star), Vizavi (francouzsky Vis-à-vis), Voile (možná francouzsky voilà), Springs (možná anglicky Spring). V malém počtu se rovněž vyskytují názvy, jejichž jazykovou příslušnost je vůbec obtížné určit, např. Brizz, Exito Delor, a také hybridní názvy tvořené komponenty z několika jazyků, např. Happy Hair Studija, Le Studio. NOMENKLATURNÍ ČÁST NÁZVŮ KOSMETICKÝCH SALONŮ A KADEŘNICTVÍ Při pohledu na nomenklaturní část připojenou k onomastickým názvům je patrné, že ji tvoří jak emocionálně neutrální slova, např. kadeřnictví, salon, dětské kadeřnictví, tak slova, která mají v určitém kontextu jistou konotaci a v nichž se projevuje tvořivost majitelů, např. studio krásy; salon krásy a pocitů; centrum krásy, zdraví a harmonie; salon pocitů. Celkově lze konstatovat, že názvy kadeřnictví a kosmetických salonů v Lotyšsku vytvářejí z lingvistického hlediska poměrně pestrý obraz, žádná z posuzovaných skupin názvů však výrazně nedominuje. Porovnáme-li poměr denotativního (přímo souvisejícího s oborem) a konotativního (metaforického) užití, je třeba konstatovat, že konotativní užití nepochybně převažuje. Mezi posuzovanými názvy se prakticky nevyskytují precedentní fenomény (viz Bušs 2013: 51, 52; Malevych 2012), tj. názvy, které by specificky charakterizovaly Lotyše jako národní či kulturní společenství, ani názvy přímo zaměřené na lotyšskou mentalitu (jedinými výjimkami, z nichž každá by však mohla být chápána jinak, jsou Bitīt’ matos a Laimdotas skaistuma centrs; ve druhém příkladu je navíc kromě spojitosti s Laimdotou jakožto pozitivní lotyšskou literární postavou významné také vizuální ztvárnění vývěsního štítu, na němž je vyobrazen pás z Lielvārde). Například ve srovnání s názvy kadeřnictví v Německu se v lotyšských názvech kadeřnictví slovní hříčky téměř nevyskytují; majitelé podniků to však bohatě kompenzují svou bujnou asociativní fantazií. ZDROJE Internetový obchodní katalog www.1188.lv Internetový katalog firem www.zl.lv Straipsniai / Articles 205 ANITRA ROZE LITERATŪRA Balode Laimute, Bušs Ojārs 2014: Two sketches on Latvian Names in the Economy. – Studii și cercetări di onomastică și lexikologie (SCOL). Nr. 1/2. Craiova: Sitech,13.–25. Bauer Gerhard 1985: Namenkunde des Deutschen. Bern/ Frankfurt: P. Lang. Bergien Angelika 2009: Cultural and regional connotations of company names in local contexts. – Names as Language and Capital Proceedings Names in the Economy 3, Amsterdam, 11–13 June 2009 (no vietnes http://www.meertens.knaw.nl/nite/). Bergien Angelika, Kremer Ludger, Zilg Antje 2010: Commercial names as indicators of innovation and change: new reflections and challenges. – Onoma 43, 7–23. Bušs Ojārs 2013: Īpašvārdi ekonomikā: dažas izpētes iespējas pasaulē un Latvijā. – Vārds un tā pētīšanas aspekti 17(1). Liepāja: LiePA, 50–55. Bušs Ojārs 2014: Netriviālie veikalu, restorānu un izklaides iestāžu nosaukumi Latvijā. – Onomastikas pētījumi. Rīga: LU Latviešu valodas institūts, 353–361. Kohlheim Rosa 2015: Sprachliche Kreativität bei der Benennung von Friseurgeschäften in Deutschland. – Acta Linguistica Lithuanica 72, 126–135. Laugale Velga, Šulce Dzintra 2012: Galvenie problēmjautājumi nosaukumu veidošanā un rakstībā. – Lielo burtu lietojums latviešu valodā: ieskats vēsturiskajā izpētē, problēmas un risinājumi. Rīga: LVA, 29–36. Malevych Iryna 2012: The Types and Functions of the Precedential Phenomena in the Language of Outdoor Advertising (on the Basis of Ukrainian Ergonyms). – Names in the Economy 4. Abstracts of all the presentations [bez lpp. numerācijas]. Pošeiko Solvita 2014: Komerciālie ergonīmi Baltijas valstu lingvistiskajā ainavā. – Vārds un tā pētīšanas aspekti. Rakstu krājums 18(2). Liepāja: LiePA, 178–193. Sjöblom Paula 2008: Multimodality of Company Names. – Onoma 43, 351–380. Бутакова – Бутакова Екатерина Сергеевна 2013: Лингвистическая креативность в Томской эргонимики. – Вестник ТГПУ (TSPU Bulletin) 3(131), 146–152. Крюкова Ирина Васильевна 2008: Мода на названия (по vietnes http://www.informnauka.ru/rus/2008/2008-02-18-8-051_r.htm). Подольская Наталия Владимировна 1988: Словарь русской ономастической терминологии. Москва: Наука. 206 Acta Linguistica Lithuanica LXXIV Frizētavu nosaukumi Latvijā: semantiskais aspekts Хисамов Олег Ришатович 2012: Особенности эргонимии г. Казани. – Ашаринские чтения. Вып. 8. Чебоксары: Новое Время, 268–273. Шакирова Татьяна Владимировна. Антропонимические эргонимы в коммерческой номинации (на материале тюменских наименований). – Молодой ученый 4, 2012, 259–261 (по vietnes http://www.moluch.ru/archive/39/4607/). Kirpyklų pavadinimai Latvijoje: semantinis aspektas SANTRAUKA Straipsnyje analizuojami Latvijos kirpyklų ir grožio salonų pavadinimai siekiant atskleisti šių ergonimų pasirinkimo motyvus ir kriterijus bei nustatyti, kurie iš jų yra populiariausi ir labiausiai paplitę. Daug latviškų kirpyklų ir grožio salonų turi pavadinimus su onomastiniu dėmeniu, kuris yra latvių ar anglų kalbos arba išgalvotos užsienio kalbos žodis. Jų įvairovė gana plati, neturinti vyraujančios tendencijos. Tačiau šių įstaigų pavadinimuose retai pasitaiko žodžių žaismo, kūrybiškumo. Pavyzdžiui, Vokietijoje kirpykloms pavadinti naudojami ergonimai, kaip rodo Rosos Kohlheim tyrimas, dažnai yra gana kūrybiški, jiems kurti pasitelkiamas žodžių žaismas. Kokios šių skirtumų priežastys – pasakyti sunku. Tačiau latviškų ergonimų kūrybiškumo stoką dažnai kompensuoja turtinga ir asociatyvi jų kūrėjų vaizduotė. Šių pavadinimų nomenklatūrinių dėmenų analizė rodo, kad jie yra neutralūs žodžiai, pvz.: frizētava ‘kirpykla’, salons ‘salonas’, bērnu frizētava ‘vaikų kirpykla’ ir pan., arba žodžiai, turintys tam tikrą konotaciją, taip pat ir kūrybiškumo, pvz.: skaistuma studija ‘grožio studija’, skaistuma un sajūtu salons ‘grožio ir jausmų salonas’, skaistuma, veselības un harmonijas centrs ‘grožio, sveikatos ir harmonijos centras’, sajūtu salons ‘jausmų salonas’. Įteikta 2016 m. gegužės 9 d. ANITRA ROZE LU Latviešu valodas institūts Akadēmijas laukums 1, LV-1050, Rīga, Latvija [email protected] Straipsniai / Articles 207