Funkcinis reciprokinių žymeklių monadinėse konstrukcijose aspektas

LORETA VAIČULYTĖ-SEMĖNIENĖ Litevský jazykový ústav Oblasti vědeckého výzkumu: morfosyntax, typologie, valence, sémantika. FUNKČNÍ ASPEKT RECIPROČNÍCH MARKERŮ V MONADICKÝCH KONSTRUKCÍCH Funkční aspekt recipročních markerů v monadických konstrukcích ANOTACE Předmětem tohoto článku jsou reciproční markery užívané v monadických konstrukcích s recipročními slovesy. Na základě materiálu z Textového korpusu současné litevštiny (DLKT) se pojednává o tom, co se aktualizuje a specifikuje jednotlivými recipročními markery. Východiskem je sémantika. Výzkum ukázal, že reciproční markery lze rozlišovat poněkud jinak než dosud, totiž postupně, a na základě orientace na subjekt nebo na predikát a rozčlenění participantů vyjádřených subjektem hovořit o hierarchii recipročních markerů. Nejčastěji se užívají markery orientované na subjekt; jimi se aktualizují různí (odděleně: společně) chápaní účastníci vzájemné situace. KLÍČOVÁ SLOVA: reciproční sloveso, mutant, reciproční monadická konstrukce, reciproční marker, sémantický parametr. ANOTACE Předmětem článku jsou reciproční markery používané v monadických konstrukcích s recipročními slovesy. Na základě Korpusu současné litevštiny (CCL) se pojednává o skutečnostech aktualizovaných a specifikovaných jednotlivými recipročními markery. Východiskem je v tomto případě sémantika. Výzkum ukázal, že reciproční markery lze rozlišovat poněkud jinak než dosud, totiž postupně, a že hierarchii recipročních markerů lze stanovit podle jejich orientace na subjekt či predikát a segmentace mutantů vyjádřených jako subjekt. Nejčastěji se používají reciproční markery orientované na subjekt; aktualizují účastníky vzájemné situace chápané různým způsobem (odděleně: spojitě; litev. atskirai: vientisai). Straipsniai / Articles 105 LORETA VAČIULYTĖ-SEMĖNĖ K L Í Č O V Á S L O V A: reciproční sloveso, mutant, reciproční monadická konstrukce, reciproční marker, sémantický parametr. 1. ÚVOD Litevská slovesa bendrauti, bendradarbiauti, bičiuliauti, bučiuotis, derėti(s), diskutuoti, (su)sugraugauti, ginčytis, kariauti, kovoti, kužėtis, lenktyniauti, muštis, rungtyniauti, sugyventi, su(si)tarti, susižvalgyti, sveikintis, šnabždėtis, taikytis, tuoktis, žaisti, varžytis a podobně jsou slovesa vzájemného děje neboli reciproční slovesa. Některá z nich jsou lexikální reciproka1 (angl. lexical reciprocal) (bičiuliauti (: bičiulis), draugauti (: draugas), kovoti (: kova) atd.), jiná jsou gramatická2, konkrétněji řečeno, reflexivní3 (angl. reflexive reciprocals) (apkabinti (: apkabinti), bučiuotis (: bučiuoti); muštis (: mušti), tuoktis (: tuokti atd.). Těmito recipročními slovesy (predikáty) se vyjadřuje vzájemný vztah mezi nejméně dvěma účastníky situace – mutanty (angl. mutant)4. Inherentní vzájemný vztah mutantů je symetrický. Například v reciproční konstrukci (angl. reciprocal construction) Jonas mluví s Onute, účastníci vzájemného vztahu 1 „Tento termín [tj. lexikální reciproka] se používal pro označení sloves s inherentním recipročním významem, který není vyznačen žádným derivačním prostředkem, tj. sémanticky recipročních sloves bez markeru -si/-s [...] a sloves s reflexivně-mediálním markerem, který neoznačuje reciproční význam (giminiotis). [...] Formálně mohou být lexikální reciproka jednoduchá (neodvozená) nebo odvozená; v druhém případě mohou být denominalní nebo deverbální deriváty“ (Geniušienė 2007: 658; k této otázce podrobněji viz Nedjalkov 2007: 14–16, 96–101). 2 Plačiau apie tai žr. Nedjalkov 2007: 9–12. 3 „Tento termín [tj. reflexivní reciproka] se zde používá pro označení morfologicky označených recipročních sloves odvozených od nerecipročních sloves pouze pomocí reflexivně-mediálního markeru“ (Geniušienė 2007: 658). Petronėlė Bernadišienė (Ulvydas, red., 1971: 196) uvádí, že „zvratná slovesa s významem vzájemného děje (reflexiva reciproca) vyjadřují, že dva, několik nebo více činitelů působí současně jeden na druhého“. Stasė Kniūkštė v díle Dabartinė lietuvių kalbos gramatika (Ambrazas, red., 1996: 288) píše, že „funkce hlavního zvratného formantu -s(i) – omezovat sféru subjektu slovesa – je patrná v různých významových skupinách zvratných sloves: a) vzájemný děj: bučiuotis, bartis“. Evalda Jakaitienė na témže místě (Ambrazas, red., 1996: 408) uvádí, že „zvratná slovesa vzájemného děje vyjadřují, že děj označený základovým slovem vykonávají dva činitelé: ten, který byl subjektem základového slova, a ten, který byl jeho objektem, např.: bučiuotis (srov. Jonas líbal Onu – oni (Jonas a Ona) se líbají), bartis, mylėtis, peštis, sveikintis, susitikti. U takových derivátů přidává zvratný afix sémantický rys ‚jeden druhého‘“. 4 Podrobněji o pojmech mutuantas, resp. reciprokantas (angl. mutant resp. reciprocant), reciproční, resp. symetrický, resp. vzájemný (reciprocal resp. symmetric resp. mutual) a o jejich rozsahu viz Haspelmath 2007. 106 Acta Linguistica Lithuanica LXXVI Funcinis reciprokinių žymelių monadinės konstrukcijose aspektas (Jonas, Onute) predikát kalbėti „mluvit“ vyjadřuje dvěma samostatnými valenčními akty: nominativním subjektem odpovídajícím agensu a předložkovou konstrukcí su s nepřímým objektem v instrumentálu, která plní funkci komitativu (Šližienė 1994: 330). Takové reciproční konstrukce se nazývají rozpojené neboli dyadické (an. discontinous construction, dyadic construction). V jazyce převládá tendence vyjadřovat účastníky vzájemné situace (an. mutual situation) jako jeden aktant, tj. jako východisko (an. reference point) se typicky volí všichni (nejméně dva) účastníci situace – jejich souhrn, nikoli pouze jeden z nich (Haspelmath 2007: 291). Potom jsou oba aktanty dvojvalenčního predikátu ve větě vyjádřeny plurálovou formou podstatného jména nebo zájmena ve funkci subjektu, případně dvěma podstatnými jmény či zájmeny spojenými spojkou ir6. Ve větách 1–3 vystupuje souhrn těchto účastníků jako kolektivní aktant ve funkci subjektu odpovídajícího agensu (viz Šližienė 1994: 43). Přesněji řečeno, takový agens splývá s komitativem a lze jej chápat jako komitativ. Zde je patrné syntaktické snížení počtu aktantů (an. valence-reduction) (srov. Šližienė 1994: 330). Tyto případy užití se nazývají celistvé neboli monadické (reciproční) konstrukce (an. simple construction, monadic construction7). 1) Jonas, Petras ir Antanas si povídají. (citováno podle Šližienė 1994: 43) 2) Když si už dlouho povídali, on předstíral a ona se nedokázala přimět k tomu, aby do toho zamotala chybu; on také nic neřekl a oba pokračovali v hovoru, jako by se nic nestalo. Od té doby uplynulo mnoho let. DKT 3) Vaida, která jako by vás tu chtěla zdiskreditovat, a přitom z toho vycházejí velmi dobře děti. My, vy a já, jsme o tom mluvili vážněji. Ale dětsky zlobil, kdysi tu něco dělal (z profesionálního hlediska je to ostatně úplná mateřská škola), a přitom to líčí jako vážnou skutečnost. DKT Z vět 1–3 je patrné, že pozice argumentu odpovídajícího komitativu u uvedených predikátů zůstává neobsazena. Může být obsazena nevalenčním členem – volným členem 5 „Diskontinuální konstrukce jsou takové, v nichž je druhý reciprocant nesubjektový“ (Nedjalkov, Geniušienė 2007: 396). „Dvojčlenná konstrukce, která vytváří symetrickou situaci tím, že umisťuje jednoho účastníka do subjektové NP a druhého do komitativní fráze“ (Hurst 2010: 290). 6 V takových případech Nijolė Šližienė ve Slovníku valence sloves litevského jazyka obvykle vyčleňuje samostatnou valenční strukturu slovesa, v níž syntaktický aktant odpovídající kolektivnímu aktantu, vyjádřený podstatným jménem (nebo zájmenem) v plurálu – Nomₚlr, Juodu tarp savęs kariauja dėl pirmenybės (viz např.: Šližienė 1994: 175t, 330, 336, 338, 356, 440; 1998: 178t; 2004: 221t, 233, 270, 452). 7 „Simple constructions are those in which both reciprocants are expressed by the subject“ (Nedjalkov, Geniušienė 2007: 396). „A monadic construction which groups the participants in the relation in the subject NP while losing an object NP“ (Hurst 2010: 290). Straipsniai / Articles 107 LORETA VAIČULYTĖ-SEMĖNIENĖ statusu majících recipročních markerů (angl. reciprocal marker), například monosemantická reciproční anafora jeden s druhým, lokál substantiva vzájemně, předložková konstrukce mezi sebou (srov. věty 4–5). Tyto reciproční markery ve větě 5 nesouvisejí s valencí slovesa mluvit ‚ovládat jazyk; umět vyjadřovat myšlenky slovy‘ (viz Slizienė 1994: 31), z komunikačního hlediska jsou však důležité. Uvedené reciproční markery vyjadřující vzájemný vztah a různým způsobem jej aktualizující a specifikující jsou modifikátory⁸, tj. sloveso je nevyžaduje ani sémanticky, ani syntakticky (tzv. reduplikace neboli dvojí vyjádření vzájemného vztahu⁹ (angl. replication, double reciprocals). 4) Když se každého zvlášť zeptám, jaký život by ho učinil šťastným, ukáže se, že muž si ho představuje jedním způsobem, zatímco žena úplně jinak. Přesto vzájemně (srov. jeden s druhým, mezi sebou) si o tom nepovídají, nevytvářejí společnou vizi, a tak všechno zůstává na kousky. DLKT 5) Setkání bylo dojemné, smutné – melodrama. Slova nebyla potřeba. Mluvili spolu (srov. mezi sebou; vzájemně) mluvili jemnými pohyby, znakovým jazykem známým jen jim; kdyby sem najednou přišel někdo cizí, mohlo by mu to připadat přinejmenším podivné. DLKT Dále bude hlavní pozornost věnována právě větám 4–5: budeme pojednávat o případech, kdy jsou za výchozí bod zvoleni všichni účastníci vzájemné situace, kteří jsou v monadických konstrukcích považováni za subjekt, a jejich vzájemný vztah nebo význam vzájemného děje samotného predikátu je dále aktualizován a specifikován recipročním markerem. Cílem článku je odpovědět na otázku, co se aktualizuje jednotlivými recipročními markery a podle jakých sémantických parametrů. K dosažení cíle jsou stanoveny tyto úkoly: stručně zmínit, co bylo o dané otázce napsáno (viz oddíl 2), analyzovat užívání recipročních markerů v monadických konstrukcích a určit hierarchické vzájemné vztahy mezi recipročními markery (viz oddíl 4). Využívá se popisná analytická a interpretační metoda. Při naplňování cíle se vychází z materiálu shromážděného v Korpus současné litevštiny (dále jen DLKT), který sestavilo Centrum počítačové lingvistiky Univerzity Vytautase Velikého v Kaunasu (podrobněji viz oddíl 3). 8 O pojetí syntaktických vztahů – řízení a modifikace, řízeného členu, resp. modifikátoru, řídícího, resp. modifikovaného slova – z něhož se zde vychází, viz podrobněji Holvoet, Judžentis (2003: 11–35; 2005: 11–38). Na témže místě srov. také tradiční přehled typů syntaktických vztahů. 9 Takové vyjádření aktantu, kdy jiná forma nepřináší žádnou novou informaci doplňující význam predikátového slova, navrhuje Dalia Tekorienė (1985: 74) nazývat zdvojeným vyjádřením téhož sémantického aktantu (např.: jedu priešėki vienas kitam; poros panašos vieną į kitą). 108 Acta Linguistica Lithuanica LXXVI Funkcinis reciprokinių žymeklių monadinėse konstrukcijose aspektas 2. POPIS RECIPROČNÍCH MARKERŮ V GRAMATICKÝCH PRACÍCH Chceme-li pojednat o tom, co se aktualizuje recipročními markery a podle jakých sémantických parametrů, a určit jejich vzájemné vztahy, je důležité zmínit, co již bylo řečeno. Pavyzdžiui, Petronėlė Bernardienė Lietuvių kalbos gramatikoje (Ulvy das, red., 1971: 198) rašo, kad „tarpusavio veiksmo reikšmės sangrąžiniai veiksmažodžiai gali būti vartojami kartu su paryškinamaisiais žodžių junginiais ar žodžiais, pvz.: vienas kitą, vienas su kitu, tarp savęs, savo tarpe, tarpusavy ir pan.; šie žodžių junginiai ar žodžiai sustiprina dviejų ar kelių veikėjų sąveikos reikšmę, pabrėžia glaudesnius pačių veikėjų tarpusavio santykius“. Jonas Šukys (1998: 515), aptardamas lietuvių kalbos linksnį ir prielinksnių vartoseną, laikosi nuomonės, kad „prielinksnio tarp konstrukcijos kartais reiškia objektą, tiksliau – objektus, tarp kurių yra koks neatitikimas, vyksta konfliktai ar bendravimas. [...] Konfliktą ar bendravimą gali reikšti ir posakis tarp savęs. [...] Tokiam tarp savęs yra sinonimiškas aptarėjais vienininkas tarpusavy(je), plg. Pasitare tarp savęs – Pasitare tarpusavyje.“ „Toks vienininkas sakinėje eina būdo aplinkybe. [...] Bet ir jie [būdo vienininkai tarpusavyje] turi tokių nors, kartais kalbai net įprastesnių pakaitalų. Moterys [...] ėmė tarpusavyje (plg. tarp savęs, viena su kita) šnabždėtis“ (Šukys 1998: 300). Kitais žodžiais kalbant, J. Šukys, panašiai kaip Elena Valiulytė Lietuvių kalbos gramatikoje (Ulvy das, red., 1976: 75, 105), skiria objektinius santykius žyminčią tarp savęs konstrukciją ir (būdo) aplinkybę tarpusavyje. Autorius (Šukys 1998: 515) mano, kad „posakiu tarp savęs nereikėtų piktnaudžiauti, ypač kai jis dubliuoja sangrąžinę veiksmažodžio formą ir kai iš sakinio aišku, kokius veikėjus ir kaip sieja veiksmas“. Emma Geniušienė (2007: 669t, aptardama lietuvių kalbos reciprokines konstrukcijas, laikosi nuomonės, kad, pavyzdžiui, konstrukcija seserys pasi-bčiavo viena su kita reciprokine anafora viena su kita veikiau pabrėžia refleksyvinio reciproko reikšmės komitatyvinį komponentą. Tarpusavio komponento emfazei (an. emphasis), pasak jos, pasirenkamas reciprokinių žymeklis tarpusavyje arba tarp savęs10. Zde se ukazuje, že někteří autoři (například P. Bernardienė) zmiňují reciproční markery obecně a upozorňují na jejich sémantickou souvislost, tj. orientaci11, 10 Srov.: „Explicitními výrazy recipročního významu jsou spojení tarpusavyje/tarp savęs [...] obsahující zvratné zájmeno save, a savo tarpe [...], lze je však užívat výhradně s recipročními slovesy (formálně zvratnými i lexikálními), a to k zesílení či specifikaci recipročního významu; např.: Mes baramės tarpusavyje. Jie draugauja tarpusavyje“ (Geniušienė 2007: 636t). 11 Orientacijos terminas vartojamas pagal Holvoet 2009: 99. Straipsniai / Articles 109 LORETA VAČIULYTĖ-SEMĖNĖ spolu s mutanty vyjadřujícími subjekt; jiní je rozlišují syntakticky a/nebo sémanticky: tj. doplněk (objekt) 12vienas su kitu, tarp savęs versus příslovečné určení tarpusavyje (například J. Šukys, E. Valiulytė); orientované na subjekt vienas su kitu a orientované na predikát tarp savęs, tarpusavyje (srov. E. Geniušienė). Uznává se (J. Šukys), že funkčně se reciproční marker tarpusavyje může přiblížit k tarp savęs. Adelė Valeckienė, aptardama įvardžius Lietuvių kalbos gramatikoje (Ulvyda, red., 1965: 696; plg. Ambrazas, red., 1996: 26913), rašo, kad „įvardžių poros vienas... kitas [...] nurodo du vienas nuo kito atibotus neapibrėžtus daiktus ar ypatybes, taip pat daiktų ar ypatybių grupes.“ Tokiais atvejais, kai šie tarp savęs susiję įvardžiai turi skirtingų linksnių formas ir vartojami su prielinksniai, be nurodytos atskiriamosios neapibrėžiamosios reikšmės, jie dar įgauna papildomas reikšmes, išplaukiančias iš tų linksnių ir prielinksnių funkcijų. „Pavyzdžiui, šios rūšies įvardžiai, išreikšti vienas vardininko, kitas galininko linksniu, gali turėti papildomą tarpusavio ryšio reikšmę (Vienas kitą veja). [...] Jau visi rūkė, kalbėjosi vienas su kitu“ (Ulvyda, red., 1965: 697). Albertas Rosinas (1996: 135), išsamiai aprašydamas įvardžius, atkreipia dėmesį į tai, kad „tam tikrais atvejais galima reciprokinių [vienas su kitu] ir sangrąžinių įvardžių neutralizacija. [...] Tarp + savęs gali pakeisti reciprokinių įvardžio įnagininko formą, plg.: Ten jie (...) tarp savęs ar su Ona pasišnekučiavo; Vieni pritarė, kiti negė ir ginčijosi tarp savęs. Tačiau kalbamoji neutralizacija, nors ir rodo sangrąžinių ir reciprokinių įvardžių semantinį panašumą, yra retoka.“ Paprastai vienaskaitos reciprokinių įvardžių vienas su kitu formos skaido abė, susidedančią iš dviejų elementų ir rodo tų elementų santykį. „Tačiau vienaskaitinėmis formomis skaidos ir tokios abės, kurios susideda daugiau kaip dviejų elementų. [...] visos rašto dalelės derinosi viena su kita. Sémanticky tedy může být reciproční marker tarp savęs blízký reciproční anaforě vienas su kitu a/nebo jí může být blízký reciproční marker tarpusavyje. Kromě případů takové synonymie má každý reciproční marker svou typickou funkci. V případech, kdy se užívá reciproční anafora vienas su kitu (srov. větu 5), jsou jí aktualizováni jednotliví účastníci vzájemné situace vyjádření jako subjekty. Relevantní je zde parametr počtu. O tom, co se podle něj aktualizuje pomocí recipročních markerů tarp savęs, tarpusavyje, bude řeč dále (viz oddíl 4). Shrneme-li dosud řečené, je důležité, že uvedení autoři, 12 Srov.: „Doplněk tvoří zájmena vienas kitas, vienas antras, když je jejich druhá složka v nepřímém pádě (někdy s předložkou) a první v nominativu. [...] Dutė ir tėvas vengė vienas su kitu susitikti“ (Valiulytė in: Ulvydas, red., 1976: 479). 13 Srov.: „Oddělovací [zájmena] označují neurčité, avšak od sebe navzájem oddělené a atributivní věci (osoby, společné jevy) či vlastnosti“ (Ambrazas, red., 1996: 269). 110 Acta Linguistica Lithuanica LXXVI Funkcinis reciprokinių žymeklių monadinės konstrukcijos aspektas v případech bez synonymie rozlišují reciproční markery sémanticky různým způsobem: probírané markery jsou orientovány na subjekt (P. Bernadienė); na subjekt jsou orientovány reciproční výrazy vienas su kitu, tarp savęs, zatímco na predikát reciproční marker tarpusavyje (E. Valiulytė, J. Šukys, A. Rosinas); na subjekt je orientována reciproční anafora vienas su kitu, na predikát markery tarp savęs, tarpusavyje (E. Geniušienė). Jinými slovy, názory se liší v tom, co – subjekt resp. predikát – uvedené reciproční markery aktualizují a specifikují. Nicholas Evans, Stephen C. Levinson, Alice Gaby ir Asifa Majid (2011: 31–33), išsamiai nagrinėdami reciprokinius veiksmažodžius semantinės tipologijos aspektu, skiria penkis semantinius tarpusavio situacijos parametrus, turinčius (galinčius turėti) įtakos vienų ar kitų reciprokinių konstrukcijų vartojimui: tai (a) dalyvių skaičius (du vs. daugiau nei du); (b) dalyvių konfiguracija (an. configuration14); (c) simetrija (simetriškas vs. asimetriškas); (d) laikas (an. temporal organisation) (vienalaikis vs. sekos arba abu (t. y. nepritaikomas)), (e) situacijos, arba įvykio tipas (an. action or situation type; event-type). Kalbininkų nuomone, tipiškoje tarpusavio situacijoje, reiškiamoje, pavyzdžiui, konstrukcija Jonukas ir Onutė apsikabino vienas su kitu, dalyvauja du (Jonukas, Onutė) mutantai. Tokia monadinė konstrukcija pasakomas kompleksinis įvykis (an. complex event; a joint action or plurality of events), kurį sudaro dvi vienalaikės (tuo pačiu metu, kai Jonukas apkabino Onutę, Onutė apkabino Jonuką), simetriškos (tai, ką daro Jonukas Onutei, Onutė daro Jonukui) ir draugės (sudėtį argumentų; an. conjoined argument) (tai, ką daro Jonukas ir Onutė, jie daro kartu) propozicijos (an. two sub-events). Tarp tokių mutantų yra stipri (an. strong15), poros (an. pair16) konfiguracija. Be šių, minėtieji autoriai dar skiria grandines (an. chain17), radinę (an. 14 „Parametr […] konfigurace se uplatní, jakmile je zapojeno více účastníků, protože tehdy se mohou měnit také možné permutace toho, kdo působí na koho“ (Majid, Evans, Gaby, Levinson 2011: 31). 15 „Když všichni účastníci působí jeden na druhého symetricky, je událost plně nasycena“ (Majid, Evans, Gaby, Levinson 2011: 31). 16 „A a B, stejně jako C a D, mohou být v silné symetrické interakci, aniž by však docházelo k interakci mezi těmito dvojicemi“ (Majid, Evans, Gaby, Levinson 2011: 32). 17 „A může působit na B, který může působit na C, který může působit na D, což vede k lineární řadě událostí“ (Majid, Evans, Gaby, Levinson 2011: 32). Straipsniai / Articles 111 LORETA VAĮČULYTĖ-SEMĖNĖ radiální) 18, shlukové (angl. melee)19 a kruhové (angl. ring)20 konfigurace. Nagrinėdama lietuvių kalbos reciprokinės konstrukcijas E. Geniušienė (2007: 69t) teigia, kad su leksiniais reciprokais, implikuojančiais tik du mutu- antus (žr. 6–8 sakinį) arba tik daugiau nei du (žr. 9–11 sakinius), reciprokine anafora vienas su kitu yra redundantinė ir todėl paprastai nevartojama. Su kitas leksiniais reciprokais, pavyzdžiui, bendrauti, draugauti, giminiuotis; lenktyniauti, rungtyniauti, kovoti, kariauti ir pan., vienaskaitos arba daugiskaitos vienas su kitu formos vartojamos specifinių tarsavio situacijos dalyvių skaičių (pvz.: jie draugauja vienas su kitu / vieni su kitais; dar plg. 12–13 sakinius). Vienaskai- tos arba daugiskaitos vienas su kitu iš esmės galimas ir su refleksyviniais recip- rokais, bet jie esą vartojami tik labai retais atvejais: kai būtina, t. y. norima, pabrėžti (plg. 14–16 sakinius). Reciprokiniai žymekliai tarpusavyje, tarp savęs taip pat gali pabrėžti du ir daugiau tarpusavio situacijos mutantų (pvz.: Visi siė giminuojasi tarpusavyje; Giminės retai tuokiasi tarpusavyje; Jiedvi barasi tarp savęs; *Je pasibučiuo tarp savęs; *Jie susitokė tarpusavyje; *Paukščiai buriasi (telkiasi) tarpusavyje; jie dažniausiai vartojami su refleksyviniais reciprokai, turinčiais reikšmę ’būti vienas kitą’ (barasi, pėnasi, mušasi, graužiasi) ar ’kal- bėti, šnabždėti vienas kitam’ (kalbasi, pasišnėbėjo) (Geniušienė 2007: 67; plg. 17–20 sakinius). Na základě litevského jazyka je tedy patrné, že kromě uvedených výjimek počet účastníků vzájemné situace nemá vliv na výběr recipročních markerů. S ohledem na to, co bylo stručně referováno, se dále (viz kapitola 4) hledá odpověď na otázku: co má větší vliv a co je těmito markery (více) aktualizováno? 6) Milovníci přírody se naučili pěstovat květiny nejen v létě, ale i v zimě. Zašli ještě dál: v domácích podmínkách se navzájem milovali, stavěli hnízda a vychovávali mláďata. DĖKT 7) Všichni herci se postupem času v tom J. Miltinio studiu párovali, brali se a křtili si navzájem děti – tomu se nedá zabránit, ledaže by to bylo studio-klášter. DĖKT 18 „Věta [Učitelka a její žáci si navzájem naznačovali] je nejednoznačná, ale v jednom ze svých čtení učitelka naznačuje každému ze svých žáků a naopak, avšak mezi dvojicemi studentů k žádnému naznačování nedochází“ (Evans, Levinson, Gaby, Majid 2011: 8). 19 „A a C by každý mohli působit na D, který sám působí na C, atd.“ (Majid, Evans, Gaby, Levinson 2011: 32). 20 „Každý účastník [ve větě: Děti se honily navzájem v kruhu] je zároveň honěným i tím, kdo honí, ale neexistuje dvojice, v jejímž rámci by platil symetrický vztah“ (Evans, Levinson, Gaby, Majid 2011: 8). 112 Acta Linguistica Lithuanica LXXVI Funcinis reciprokinių žymėjų monadinėse konstrukcijose aspektas 8) Publikum popíjelo koktejly, párovalo se, poslouchalo záludnou hudbu a rychle se opíjelo. DLKT 9) Blíží se poslední den mého studia. Cítila jsem se docela šťastná, že mi skončí až za rok. Ale co to? Ve vestibulu konzervatoře se shlukují moji dva miláčci Vytautas, Rita Kučinskaitė a... Gražina Ručytė – můj vysněný ideál klavíristky! DLKT 10) V jógové pozici sedí muž. Japonec, nebo Číňan? A vedle okna plátno, nejen kopie: Mojžíš se raduje z Božích zákonů. Hora doutná. V Pąsaitė se shlukují lidé. DLKT 11) Rozednívá se do teplého časného podzimního dne. Z trsů hnědnoucí trávy vylézají koroptve, na lysých kopečcích se shlukují čápi. A tráva pod nohama téměř nezáří – je pošlapaná, poničená a vybledlá. DLKT 12) Cestou domů se Gauss ptal sám sebe, zda někdy přijde den, kdy budou lidé spolu komunikovat bez lhaní. DLKT 13) Právě proto se různí lidé na obrazech nesnesou vedle sebe, jsouce navzájem nespojeni, ale oprávněně bojují jeden s druhým. DLKT 14) Mrtvé spalovali na mohylách, pohřbívali spálené bez pohřební výbavy, hroby obklopovali kamennými kruhy, které se navzájem spojovaly, anebo pohřbívali dále v mohylách, stále častěji ukládali nespálené mrtvé do země a do hrobů vkládali kovové ozdoby. DLKT 15) Když Armando uslyšel, že ho neznámý zdraví, bez zaváhání udělal totéž. „V mé rodině se tento svátek slaví. Lidé se navzájem zdraví, ale nevím, odkud taková tradice pochází. Mohl byste mi říci?“, zeptal se zmateně. DLKT 16) Malí lidé chodí po zemi jako ptáčci a rostou. A to, jak rostou, by mělo být starostí nás všech. Jenže útočíme, hromadíme, rveme se jeden s druhým kvůli malichernostem a na ty malé lidi někdy zapomínáme. DLKT 17) Skřípaly domácí budíky, staří chrápali, děti se ukládaly do postelí, muži a ženy se laskali. Život plynul. DLKT 18) Několik zvoníků vyskočilo, vzalo čtenáře do náruče, vyšlo na zem a za hřbitovní zeď ho neslo, radostně volajíce. Ostatní se mezi sebou laskali, plakali radostí líbali se, ostatní spustili píseň: Radostný den jsme zažili, po němž jsme odedávna toužili... DLKT 19) Bylo hrůzné číst o tom, že ruské letectvo bombardovalo i vlastní pozice a tanky na sebe navzájem střílely. Zajímavé je také to, že rádiové spojení funguje na stejných vlnách, jinými slovy, Rusové mohou poslouchat Čečence a ti zase ruské rozkazy. DLKT 20) 44 účastnic soutěžilo švýcarským systémem (10 kol). Každá dvojice hrála proti sobě (srov. navzájem; vs. jedna s druhou) dvě partie – bílými i černými figurami. DLKT Straipsniai / Articles 113 LORETA VAĮČULYTĖ-SEMĖNĖ 3. ZDROJ A VÝBĚR EMPIRICKÉHO MATERIÁLU Základem článku je 111 příkladů, v nichž se v monadických konstrukcích s recipročními slovesy (viz kapitolu 1), ve finitních či infinitních formách všech časů a osob (příčestí, infinitivu), užívají reciproční markery jedna s druhou, jeden s druhým, jedny s druhými, jedni s druhými, mezi sebou, navzájem, vzájemně, oboustranně, recipročním způsobem. Empirický materiál byl shromážděn z DLKT, jehož většinu tvoří psané, často redigované texty. Texty jsou různých žánrů (publicistika, krásná literatura, odborná literatura či administrativa). Příkladů mluveného jazyka je zde zjevně méně. Věty s recipročními slovesy byly postupně vybrány do DLKT tak, že se do pole rozšířeného vyhledávání zadávalo například tarpusavyje (bylo použito vyhledávací kritérium přesná shoda), nebo například vienas su (bylo použito vyhledávací kritérium fráze), a to souhrnně, tj. bez rozlišení funkčních stylů, jazykových variet apod. Otázka, zda například užívání toho či onoho recipročního markeru koreluje s funkčními styly, tedy zůstává otevřená. Při vyhledávání bylo v DLKT nalezeno 7060 případů užití tarpusavyje, 845 případů užití tarp savęs, 401 případů vieni su kitais, 1079 případů vienas su kitu, 52 případů vienos su kitomis a 653 případů užití viena su kita. Z nich bylo s probíranými slovesy vybráno 317 vět s tarpusavyje, 190 vět s tarp savęs, 215 vět s vieni su kitais a 8 s vienos su kitomis, 191 věta s vienas su kitu a 174 věty s viena su kita. Na základě významu substantiva tarpusais, který uvádějí slovníky, „vzájemnost, reciprocita“²¹, bylo v DLKT vyhledáváno i užití sémanticky příbuzných výrazů savitarpyje, savitarpiškai, abipusiškai, abipusiai. U těchto recipročních markerů bylo nalezeno jen několik jednotlivých příkladů. S přihlédnutím k uvedenému 21 Srov. DŽe: tarpusavis (1) vzájemnost, reciprocita: Jie šnekasi ~yje (mezi sebou). savitarpis (1) vztah mezi osobami, skupinami apod., vzájemnost, reciprocita: Gerai sugyveno ~yje. LKŽ: tarpusavis subst. (1) vzájemnost, reciprocita: Mes, pasidavę rankas, prieikėme tvirtai laikytis tarpusav draugystės J.Balč. První dva dny se oba týmy našich republik utkaly navzájem sp. savitarpis subst. (1) vzájemnost, reciprocita: Jų savitarpio santykiai tam žmogui rūpėjo Jabl. Tam spolu muži i ženy mluví polsky Rd. Savitarpyje se hádají NdŽ. Savitarpė[j] anie (vaikai) taip šneka DūnŽ. Ale vzájemná pýcha nás dosud žene Mair. | Zvratná slovesa s významem vzájemnosti jsou také intranzitivní, protože děj, který vyjadřují, přechází oboustranně od jednoho subjektu k druhému LKGI185. abipusiškumas subst. (2) BŽ305 → oboustrannost: Vzájemnost povinností TTŽ. abipusiškas -a adj. (1) oboustranný, vzájemný: Abipusiška meilė rš. abipusiškai přísl.: Liaukos abipusiškai vienos kitas reguliuoja rš. savitarpiškas -a adj. (1) charakteristický vzájemnými vztahy: Bendras savitarpiškas gyvenimas rš. savitarpiškai přísl. Ve vzájemných vztazích se mnohé daruje oboustranně FT. Vzájemně jednoznačný odpovídající SkŽ284. 114 Acta Linguistica Lithuanica LXXVI Funkcinis reciprokinių žymeklių monadinėse konstrukcijose aspektas J. Tento názor, že při užívání zvratných sloves vyjadřujících vzájemný děj by se recipročním markerem tarp savęs nemělo plýtvat, jakož i odlišný názor E. Geniušienė (viz kapitola 2), se zdá být podnětem k zamyšlení nad tím, zda to ovlivňuje užívání recipročních markerů. Zvratné predikáty, které tvoří 58,4% (646 vět) všech probíraných vět, se odlišují od nezvratných – 41,6% (461 vět). Dostupný materiál je rozložen tak, jak ukazuje tabulka 1. TABULKA 1. Reciprokční markery v monadických konstrukcích Reciproční marker | Reciproční sloveso | Zvratné | Nezvratné | Počet vět | Jeden s druhým | 117 (61,3%) | 74 (38,7%) | 191 (100%) | Jedna s druhou | 95 (54,6%) | 79 (45,4%) | 174 (100%) | Jedni s druhými | 141 (65,6%) | 74 (34,4%) | 215 (100%) | Jedny s druhými | 3 (37,5%) | 5 (62,5%) | 8 (100%) | Mezi sebou | 127 (66,8%) | 63 (33,2%) | 190 (100%) | Vzájemně | 156 (49,2%) | 161 (50,8%) | 317 (100%) | Navzájem | 4 (57,1%) | 3 (42,9%) | 7 (100%) | Vzájemnostně | – | 2 (100%) | 2 (100%) | Vzájemně | 3 (75%) | 1 (25%) | 4 (100%) | Vzájemně | – | 3 (100%) | 3 (100%) | Celkem | 646 (58,1%) | 465 (41,9%) | 111 (100%) TABULKA 2. Reciprokční markery v monadických konstrukcích Reciproční marker | Reciproční sloveso | Zvratné | Nezvratné | Počet vět | Jeden s druhým (sg. i pl., muž. i žen. rod) | 356 (60,5%) | 232 (39,5%) | 588 (100%) | Mezi sebou | 127 (66,8%) | 63 (33,2%) | 190 (100%) | Vzájemně | 156 (49,2%) | 161 (50,8%) | 317 (100%) | Navzájem | 4 (57,1%) | 3 (42,9%) | 7 (100%) | Vzájemně | – | 2 (100%) | 2 (100%) | Vzájemně | 3 (75%) | 1 (25%) | 4 (100%) | Vzájemně | – | 3 (100%) | 3 (100%) | Celkem | 646 (58,4%) | 465 (41,6%) | 111 (100%) Straipsniai / Articles 115 LORETA VAČIULYTĖ-SEMĖNĖ Po sečtení všech monadických konstrukcí s tvary jednotného a množného čísla mužského a ženského rodu jeden s druhým máme souhrnnou tabulku 2, z níž je patrné, že reciproční marker jeden s druhým nebo mezi sebou se o něco častěji pojí se zvratnými slovesy, zatímco vzájemně s nezvratnými slovesy. Sotva je to relevantní. Užívání (výběr) recipročních markerů ovlivňují jiné příčiny. Na druhou stranu je z tabulky zřejmé, že mluvčí reciproční marker vzájemnostně, vzájemně, vzájemně volí jen v ojedinělých případech. Jinými slovy, způsob, jakým se predikát realizuje jako vzájemný děj, je aktualizován a specifikován jen zřídka. 4. RECIPROČNÍ MARKERY PODLE SÉMANTICKÝCH PARAMETRŮ Bylo uvedeno (viz kapitola 2), že reciproční markery si mohou být sémanticky blízké: reciproční marker vzájemně může být synonymní s markerem mezi sebou, a ten je zase synonymní s reciproční anaforou jeden s druhým. Pozornost byla věnována parametru rozčlenění, podle něhož reciproční anafora jeden s druhým rozčleňuje množinu tvořenou dvěma či více členy a označuje její členy jako jednotlivé. Z hlediska rozčlenění se podívejme na následující věty z DKT. Například ve větách 21–22 reciproční anafora jeden s druhým aktualizuje dva jednotlivé (samostatné) mutanty vyjádřené podmětem. Aktualizaci více než dvou samostatně vnímaných mutantů vyjádřených podmětem lze pozorovat v předchozích větách (12–16) (viz také níže). Ve větě 23 reciproční anafora jedni s druhými aktualizuje vzájemný vztah dvou samostatných skupin – rodičů a dětí – jakožto skupin, které jsou ve vztahu jedna k druhé, zatímco reciproční marker mezi sebou vyjadřuje vzájemný vztah jednotlivých (samostatných) účastníků každé samostatné skupiny (rodičů, dětí) (srov. také větu 20; viz níže). Při pohledu na větu 24 můžeme hovořit o dvojznačnosti recipročního markeru mezi sebou: buď je synonymní s reciproční anaforou jeden s druhým, anebo jsou, stejně jako ve větě 25, zdůrazněni dva mutanti vyjádření podmětem jako skupina. Skupina mutantů vyjádřená podmětem účastnící se vzájemného vztahu, v němž samostatnost účastníků vzájemného vztahu není podstatná nebo je méně důležitá a skupina je chápána jako uzavřenější (angl. bounded set) (například vyhnanství dětí), se volí a zdůrazňuje také pomocí mezi sebou ve větách 26–27. Vzájemný vztah v uzavřené skupině mutantů (čtyři Benettonovi) ve větě 28 nejspíš aktualizuje vzájemně. Pokud tomu tak je, pak lze marker vzájemně užitý také ve větách 29–30 interpretovat jako sémanticky spjatý se dvěma mutanty vyjádřenými podmětem: reciproční vzájemně může aktualizovat (a) uzavírat skupinu dvou mutantů (viz níže). 116 Acta Linguistica Lithuanica LXXVI Funkcinis reciprokinių žymeklių monadinėse konstrukcijose aspektas Vnímání subjektů jako vyjadřujících vzájemné děje tedy ovlivňuje užívání recipročních markerů: reciproční anafora jeden s druhým aktualizuje každého účastníka vzájemné situace samostatně, reciproční markery mezi sebou, navzájem – všechny účastníky (dva či více) spíše jako uzavřenou skupinu. Jinými slovy, parametr rozložení je pro užívání recipročních markerů relevantní. Mohli bychom se domnívat, že užití recipročních markerů mezi sebou, navzájem například ve větách 24, 26 a 28 může být do určité míry ovlivněno také syntaktickou distribucí: užívají se vedle předložky s konstrukcí v instrumentálu, srov.: Více komunikují nikoli s ostatními, ale jeden s druhým. Na základě věty 31 však musíme uznat, že její vliv není zásadní. 21) Ticho oživí ruch událostí. Ale na druhou stranu je to možná dobře. Ne proto, že poezie a logika spolu nemusí nutně ladit. Někdy má větší smysl psát, když jsi plný dojmů. DKT 22) I uvnitř člověka se stává, že duše a hmota bojují jedna proti druhé. Už Espronceda pronesl tato slova: V životě člověk nikdy není v klidu. Má příliš mnoho duše nebo těla. DKT 23) Jsou rodiny, v nichž rodiče a děti spolu nemluví jeden s druhým, nýbrž mezi sebou. DKT 24) Dva pastýři, rozmlouvajíce spolu přátelsky, vyprávějí o Spasiteli a jeho Matce, anebo jako by soupeřili jeden s druhým, opěvují Děťátko a Pannu. DKT 25) Čím méně spolu manželé mluvímezi sebou (srov. jeden s druhým), tím větší je zklamání a vzniká „jazyková bariéra“. Už spolu nechtějí být. Nastává naprosté ticho. DKT 26) Jen si všímám, že ty děti jsou jako nějaká samostatná část mládeže: oni se příliš nikde neprojevují, více komunikují nikoli s ostatními, ale mezi sebou. A jejich komunikace je mnohem tišší, ne jako u všech těch ostatních. DKT 27) Na konci 19. a na začátku 20. století se po celé Litvě děti bezzemků a chudých rodin braly mezi sebou (srov. navzájem), protože ve vesnické komunitě byly stále výrazné sociální rozdíly. Chudé dívky neměly žádnou možnost výběru². DKT 22 Srov. údaje z ruštiny: „Pokud však predikát označuje situace pouze se dvěma účastníky, zdá se, že jeho spojení s meždu soboj je neobratné; srov.: *Oni pocelovalis’ (poznakomilis’, pozënilis’) meždu soboj. Odstranění takových kvantitativních omezení (například přidáním distributivního významu) by tyto kombinace učinilo zcela možnými; srov.: Oni vse perecelovalis’ (perenakomilis’, perežенilis’) meždu soboj.“ (Knjažev 2007: 689–690). Straipsniai / Articles 117 LORETA VAIČULYTĖ-SEMĖNĖ 28) Ani jeden ze čtyř Bentonů, zakladatelů firmy, nenavštěvoval vysokou školu ani nevystudoval žádný zvláštní obor obchodu či designu. Ještě dnes spolu (srov. mezi sebou) i se starými zaměstnanci společnosti mluví místním dialektem, nikoli spisovnou italštinou. DKT 29) Manė ji stále uklidňovala: „Uvolni se. Oni přijdou – mluv si, jak chceš, svým jazykem, nasaď Mussoliniho výraz. Grimasy vždycky pomůžou.“ Mexický pár si budoval společný život (? jeden s druhým). Mám podezření, že kdysi četli Lorcu. DKT 30) A druhý mlčel, plačtivý hlas přitakával: – Ale kde jsou moje kontakty? Pane, to jsou moje kontakty? Galapataka a soudce se do sebe ponořili a několik sluhů sestoupilo z terasy. – O kterém Kuntim tam mluví? – zeptal se jeden z podů. – Oni se vyhýbají světlu a myslí na kontakty? DKT 31) Rozděleni do skupin se potulovali po rozlehlých klášterech a celách; kradli ředkvičky ze zahrady kláštera, hádali se s jeptiškami, které je provázely, i mezi sebou. Dvě stě mnichů, starých i docela mladých, přijalo hosty jako nevyhnutelnou zkoušku seslanou Bohem. DKT Význam parametru rozčleněnosti pro vyjadřování je patrný také z popisů místních či časových významů. Jonas Kilius (1977: 45) při rozboru struktury orientačních významů pádů a předložek²³ upozorňuje, že pro lokál a zde probíranou předložku tarp je relevantní rys vnitřku. Tvrdí, že lokálem (například statinės) se „označuje nerozčleněný vnitřek orientačního bodu (je-li v množném čísle – každého předmětu), přičemž se vylučuje vnější prostor, zatímco orientační význam předložky tarp je jakoby hybridní – zahrnuje zároveň vnitřek i vnějšek; vnitřek v tom smyslu, že se vyjadřuje prostor omezený rozčleněným orientačním bodem, a vnějšek v tom smyslu, že omezený prostor leží vně objektů, které orientační bod tvoří“ (srov. Valiulytė 1995: 7 a násl.). Podle lingvisty (Kilius 1977: 46) může lokál na základě společného rysu – vnitřku – „v kontextu nabýt významu ‚mezi‘, když a) je orientační bod – jeden rozčleněný objekt – vyjádřen podstatným jménem v množném čísle (Ve dveřích se objevil Dovdonas; Stojí mezi dveřmi); b) když množné číslo označuje soubor stejnorodých objektů, který je však částečně chápán jako celek s objemem (V listech se modraly hrozny bobulí; Mezi nimi (listy stromu) žloutly zlaté plody)“²⁴. E. Valiulytė (1995: 10), detalizuodama vietos raišką, polemizuoja su J. Kiliumi (1977) ir mano, kad vietos linksnių ir prielinksnių konstrukcijų priešprieša 23 „Orientační význam je význam, který udává, kde se subjekt nachází, nacházel nebo bude nacházet vzhledem k orientačnímu bodu – uvnitř, vně, nahoře, vedle něj apod.“ (Kilius 1977: 40). 24 Panašios nuomonės laikosi ir E. Valiulytė (1995:120; dar plg. Šukys 1998: 27): „Kai kurių daiktavardžių daugiskaita, žymi vienarūšių daiktų sankaupą, taip pat gali būti pakaitomis vartojama su prielinksniu tarp ir vietininku.“ 118 Acta Linguistica Lithuanica LXXVI Funcinis reciprokinių žymeklių monadinėse konstrukcijose aspektas Význam „obecné místo / okolí“ je podle ní univerzální. Proto je tato opozice, jak uvádí, vhodnější než opozice „vnitřek / vnějšek“, kterou navrhl J. Kilius. Základem opozice „obecné místo / okolí“ (Valiulytė 1995: 8) je vnitřní lokál, jímž se „nejčastěji vyjadřuje místo pobytu něčeho (uvnitř orientačního předmětu, v jeho hranicích“ (tamtéž: 11), a je opozitní ke konstrukci tarp, která označuje místo pobytu ohraničené ze dvou či více stran. Takový lokál s vnitřním významem může být synonymní s konstrukcí tarp + genitiv: stát mezi branami / v branách (tamtéž: 13, 118²⁵). V takovém kontextu odpovídá podstatné jméno vartai svým významem složenému slovu tarpvartė: „jeho lokál může nahrazovat uvedené tvary, např.: [...] Markuskas odešel a ona zůstala sama v prostoru mezi branami (/ v branách / mezi branami)“ (Valiulytė 1995: 119, srov. 1998: 100 a násl.). Rozdíl mezi „konstrukcemi tarp durų, vartų a lokálem se však vnímá obtížně: předložka tarp přesto zdůrazňuje boční hranice prostorového intervalu označeného podstatným jménem (tj. ukazuje rozčleněný prostor), zatímco lokál označuje pouze vertikální rovinu jako vymezený prostor. Obecně se předměty označené lokálem množného čísla chápou jako místo, které zaujímají (v tomto smyslu jako jednotné), kdežto konstrukce s předložkou tarp označuje místo podané jako rozčleněné (ve větvích / mezi větvemi zpívají ptáci)“ (Valiulytė 1995: 121; srov. 1998: 102–104)²⁶. J. Šukys (1998: 283), nagrinėdamas lietuvių kalbos linksnių ir prielinksnių vartoseną, atkreipia dėmesį į tai, kad „kuo daiktavardis abstraktesnis, tuo jo vietininko vietos reikšmė mažiau ryški, kartais įgijusi kitų reikšmių atspalvių“, o „abstraktesnės reikšmės vietininkais dar [...] vis dažniau nusakoma nebe tiek vieta, kiek veiksmo, reiškinio reiškimosi sritis (Linkime jums sėkmės visuose dalykuose), kokį objektą naudojamas, taikomas, buvimas kokioje nors srityje (Kalbos normos diegimas praktikoje (plg. praktiškai)). Tokie vietininkai dažnai turi ir būdo, būvio reikšmių atspalvių“. Abstrakčių daiktavardžių tarpuose, krūva, būrys ar pan. vietininkais reiškiamas veiksmo atlikimo būdas (Šukys 1998: 300t; dar žr. skirsnį 2). Čia svarbu ir tai, kad „dalis tokių būdo reikšmės vietininkų turi ir vietos ar laiko reikšmės atspalvį (reikšmių sinkretizmas), pvz.: Viešumoje (plg. Viešai) apie tai nekalbama“ (Šukys1998: 301); prielinksnio tarp konstrukcija, pavyzdžiui, sakinyje Ir visoki žiedeliai taip tarp savęs pinas reiškia objektą (Šukys 1998: 515), o polinksnis tarp – objektą su būdo atspalviu, pvz.: Atvykėliai patyluais kalbėjosi savo tarpe (t. p.: 518). 25 Dar pažymėja E. Valiulytės nuomonę žr. Ulvydas, red., 1976: 72. 26 Kiek vėliau E. Valiulytė (1998: 24t), išsamiai aprašydama dabartinės lietuvių kalbos sintaksinius sinonimus ir atsižvelgusi į laiko reikšmėms įvardyti vartojamus terminus, vietoj „vartoto nebelai aiškaus vietos bendrumo termino“, skiria aukščiausios pakopos semantinę opoziciją – „sutampanti / nesutampanti vieta“. Sutampančią vietą žymintys vietininkas ir tarp konstrukcija autorės skiriami kaip opoziciniai „vidus / skaidumas“ pagrindu (plg. skirtingai Valiulytė 1995: 8). Pagal slankumo reikšmes abi vietos raiškos žymi buvimo vietą. Straipsniai / Articles 119 LORETA VAČIULYTĖ-SEMĖNĖ Na základě uvedeného bychom mohli analogicky k vyjadřování místa mezi branami / v branách / v prostoru mezi branami dále pojednat i o příslušných reciprokých markerech mezi sebou / vzájemně / saitarpyje27. Příklady vytvořené podle vzoru místního (prostorového) významu mezi sebou / vzájemně / saitarpyje bychom pak souhrnně považovali za adverbiální modifikátory, které vyjadřují oblast průběhu děje ve (vymezeném) prostoru (srov. věty 32–33). Podle formy by se lokativní mezi sebou / vzájemně / saitarpyje daly odlišit od způsobových modifikátorů vyjádřených příslovci oboustranně, vzájemně, recipročně, například ve větách 34–36. Anebo bychom s ohledem na zde relevantní funkční aspekt a v souladu s tradicí (Ruže in: Ulvydas, red., 1976: 504; Šukys 1998: 300) mohli podle významové blízkosti typickému příslovci způsobu (oboustranně, vzájemně, recipročně) považovat vzájemně / saitarpyje za způsobové modifikátory. Syntakticky by pak způsobové modifikátory vzájemně, saitarpyje, oboustranně, vzájemně, recipročně bylo možné relativně odlišit od objektových výrazů jeden s druhým, mezi sebou. Základ pro relativní rozlišení poskytuje počet označovaných subjektů. Jak již bylo řečeno, užití reciprokého markeru vzájemně může být rovněž založeno na tomto počtu (viz dále). 32) Totéž ministr zopakoval i na jaře 1938: sami Židé se nedokážou dohodnout na otázce komunit. „Ať se Židé dohodnou mezi sebou (srov. vzájemně), pak bude možné jednat.“ DLKT 33) Proč se mezi sebou (srov. vzájemně) bouříme a neustále se hádáme? Vždyť jsou to maličkosti, bezvýznamné donkichotiády. DLKT 34) Smluvní strany doporučují, aby podniky řešily spory především [mezi sebou] smírně vzájemnou dohodou. DLKT 35) Takový způsob analýzy umožňuje nejen pozorněji nahlédnout do tvorby těchto básníků, ale také ji částečně systematizovat a pokusit se pochopit, jak forma a obsah na sebe vzájemně působía jak se myšlenka rozvíjí formálním vyjádřením. DLKT 36) Také pokusy sladit snahy skupin občanů vést a vládnout s touhou mnoha lidí žít svobodně a svobodně a bez vzájemných omezení komunikovat. DLKT Jinými slovy, zvolíme-li zde za východisko sémantický aspekt, je patrné, že některé reciproké markery jsou sémanticky těsněji spojeny (tj. orientovány) se subjektem, jiné se samotným predikátem významu vzájemného děje. S ohledem na to je namístě hovořit o určité škále reciprokých markerů: jeden s druhým > mezi sebou > vzájemně > saitarpyje > oboustranně / recipročně, 27 Srov. slovníkový význam podstatného jména tarpas ‚okruh lidí spojených nějakým vztahem‘: Začali se mezi sebou hádat a přít. Akm. A ti dva si budou mezi sebou hrát, jeden druhého milovat, objímat se (o dětech) Žb. (LKŽe) Ve svém okruhu spolu dobře vycházeli (DŽe). 120 Acta Linguistica Lithuanica LXXVI Funkcinis reciprokinių žymeklių monadinėse konstrukcijose aspektas zatímco reciproční anafora jeden s druhým se typicky orientuje na samotný subjekt chápaný jako rozčlenitelný a aktualizuje každého jednotlivého účastníka vzájemné situace, o němž se vypovídá jako o subjektu, příslovce vzájemně / oboustranně / navzájem se orientují na predikát a aktualizují samotnou vzájemnost děje vyjádřeného predikátem s významem vzájemného děje; ostatní reciproční markery se nacházejí mezi jeden s druhým a navzájem. Probírané reciproční markery tedy odpovídají hierarchickým rozdílům v orientaci, tj. v aktualizaci a specifikaci subjektu >predikátu (srov. také věty 37–38). S odkazem na výše zmíněné studie J. Kilia a E. Valutė o vyjadřování místa a času můžeme také upřesnit předchozí myšlenku a analogicky říci, že významy rysů účastníků vzájemné situace, o nichž se vypovídá jako o subjektech a kteří jsou chápáni jako rozčlenitelní, představují samostatný: celistvý neboli individuální (jedinec): kolektivní (skupina) rys (parametr), který koreluje s variací recipročních markerů jeden s druhým > mezi sebou > navzájem: vzájemný vztah jednotlivých účastníků se aktualizuje reciproční anaforou jeden s druhým (viz věta 39), zatímco vzájemný vztah účastníků ve vymezené nebo jako vymezená vnímané skupině, jakožto (spíše) celistvém celku, se aktualizuje recipročními markery mezi sebou nebo navzájem (viz věty 40–41, respektive 42). Jak již bylo zmíněno, z hlediska rozčlenitelnosti se reciproční marker mezi sebou může přiblížit specifikátoru vzájemného vztahu jednotlivých účastníků – reciproční anaforě jeden s druhým (viz věta 43, srov. také větu 24), případně se jí může přiblížit reciproční marker navzájem (viz věta 44, srov. také věty 28–29). 37) Za to Německo postoupilo Rusům větší část území Litvy. Německo a Sovětský svaz byly tehdy spojenci: obě napadly Polsko, vzájemně se dohodly (srov. dohodly se vzájemně jedna s druhou / mezi sebou), vytyčily linii svého vlivu a společně překreslovaly mapu východní Evropy podle svého. DLT 38) Světlo vědomí vzniká z mnoha „informací“, které se sbíhají ze všech oblastí naší psychiky, a projevuje se celou řadou „já vím“, jež se navzájem doplňují (srov. *doplňují se mezi sebou) a ukazují takzvané „světlo vědomí“ stále jasnější, nebo naopak. DLT 39) Podle předsedy k přesvědčování ani demagogii nedocházelo, „ale to neznamená, že jsme se odděleně jeden s druhým (?mezi sebou;?navzájem) nemohli radit a mluvit“. DLT 40) Jestliže jsme řekli, že elita musí utvářet společenskou soudržnost, znamená to, že je pro ni [pro elitu] důležité komunikovat i mezi sebou (srov. navzájem;?jeden s druhým) i se společností. DLT 41) První skupina zastupuje zájmy polské a ruské menšiny, druhá pak litevskou vládu. Každá skupina po předchozí diskusi mezi sebou (srov. Straipsniai / Articles 121 LORETA VAİČULYTĖ-ŠEMENĖ navzájem) na toto téma vyjádří svůj postoj k uvedeným otázkám a poté se pokusí řešit problém didaklystės. DKT 42) Skupina navzájem (srov. mezi sebou; jeden s druhým) se dohodne, že bude probírat nějakou obtížnou situaci; tváře jsou napjaté, postoje uzavřené, účastníci si bručí pod vousy a navzájem si skáčou do řeči. DKT 43) Humbtas zcela zjevně ukazoval Gausovi, aby zmlkl. Lidé ze salonu začali se zájmem vycházet. Holohlavý muž a dáma v černém oblečení si šeptali mezi sebou (srov. jeden s druhým), zatímco dívka v noční košili na ně hleděla přes ramena. DKT 44) Valdas patřil, jak se mi tehdy zdálo, k nejnafoukanější skupině bývalých studentů kaunského gymnázia „Aušra“. Takzvaní aušrokai se stýkali pouze mezi sebou (srov. navzájem). Když jsem Valdase uviděl poprvé, pomyslel jsem si: „Ten mladík nevypadá špatně, ale – je z Kaunasu a ještě k tomu aušrokas.“ DKT Shrneme-li to, reciproční markery lze hierarchicky uspořádat podle jejich orientace na subjekt, respektive predikát (viz 1), a podle počtu účastníků vyjádřených jako subjekty (viz 2), takto: 1) Aktualizace účastníků vyjádřených subjektem > Aktualizace významu vzájemného děje v predikátu JEDEN S DRUHÝM > MEZI SEBOU > NAVZÁJEM > VZÁJEMNĚ > OBOUSTRANNĚ / VZÁJEMNĚ / NAVZÁJEM 2) Individuální (samostatný) > kolektivní (celistvý) Ukáže se, že vnímání samotných účastníků vzájemné situace koreluje s volbou recipročních markerů jeden s druhým, mezi sebou, navzájem; relevantním rysem se stává parametr konfigurace účastníků vyčleněný typology. Například z předchozích vět (6–8) bylo patrné, že v případech, kdy jsou v typických monadických konstrukcích vyjádřeny dvě symetrické, současné, množné propozice a dva účastníci vzájemné situace se vyznačují silnou párovou konfigurací, reciproční markery se obvykle neužívají: jsou-li užity, reciproční anafora jeden s druhým specifikuje vzájemný vztah jednotlivě aktualizovaných účastníků, zatímco recipročními markery mezi sebou, navzájem se vyjadřuje vzájemný vztah účastníků v (spíše) uzavřené skupině, která je vnímána jako relativně rozčlenitelná (mezi sebou) nebo celistvá (navzájem) (srov. věty 21–22, 24–25 a 29–30). Probírané reciproční markery se užívají také tehdy, existuje-li mezi účastníky řetězcová (viz věty 45–46), splývavá (viz věty 47–49) nebo silná konfigurace (viz věty 50–51). S oporou o kontext vět, jako jsou 52–55, rovněž 122 Acta Linguistica Lithuanica LXXVI Funkcinis reciprokinių žymeklių monadinėse konstrukcijose aspektas mohli bychom říci, že mezi subjekty vyjadřovanými participanty existuje silná konfigurace, nebo přesněji hovořit například o konfiguracích vzájemnosti či soudržnosti, a to v příkladech 52, respektive 53–55, kde se volba recipročního markeru řídí tím, zda lze participanty vzájemné situace vnímat odděleně, nebo jako celek. Konfigurace vzájemnosti omezuje užití recipročního markeru tarpusavyje. Důležitý je zde časový parametr: z časového hlediska je ve větě 52 vzájemná situace mezi třemi participanty interpretována jako posloupnost: text B hovoří s (předchozím) textem A a potom s (následujícím) textem C; C hovoří s (předchozím) B a potom s textem D atd.; podobně jako v monadické konstrukci Podívej, ti dva, Jonukas a Onutė, se zdraví navzájem je vzájemná situace popsána jako taková, v níž je v typických (neoznačených) případech jeden z participantů první, tj. X zdraví Y a potom Y zdraví X; na rozdíl například od obecného užití nebo věty s perfektivním predikátem, srov. Džugė – lidé se zdraví (pozdravili) navzájem / mezi sebou, kde reciproční markery vyjadřují nikoli tolik čas (posloupnost), jako spíše participanty neurčitého počtu vnímané jednotlivě nebo akt zdravení v rámci skupiny participantů vnímané jako celek²⁸. Vliv časového parametru na užívání recipročních markerů je patrný také ve větách 56–57, kde mají participanty kruhovou (viz věta 56) nebo radiální konfiguraci (viz věta 57). 45) Sedával v koutě u jídelního stolu, zatímco babička vykládala největší čarodějnici a vysvětlovala, jak se písmena spojují (srov. spojují se) jedno s druhým (srov.?navzájem), a kouřila cigarety „Bafra“, které nikdy nevytáhla z koutku úst. DLKT 46) Desky i parkety se vyrábějí se speciálními pryžovými těsněními, která umožňují dřevu „pracovat“. Tyto desky se při montáži spojují navzájem speciálními kovovými sponami zespodu. Podlaha je díky tomu pružnější a mezi prkny nevznikají spáry. DLKT²⁹ 28 Dále srov. věty z DLKT: Na otázku, zda jejich země nebude Afganistáncům vděčná za to, že Pákistán otevřel Američanům vzdušný prostor, Asin odpovídá: „Náboženství nám zakazuje být k sobě takoví“; Členové se musí navzájem špehovat a hlásit nadřízeným nevhodné jednání či zaslechnuté nepřípadné poznámky. Nováčci spolu nesmějí mluvit bez dohledu nadřízeného. Mají se vyhýbat kontaktům s bývalými členy či kritiky kultu a s rodinnými příslušníky, kteří kultu nepřejí. 29 Dále srov. věty z DLKT: Cesty védánty, taoismu, stoicismu, súfismu a panteismu se postupně přibližují objektivnímu pojetí absolutna. Cesty se podobají jedna druhé (*navzájem), protože vedly stále týmž směrem, ale zároveň se lišily, neboť vedly k zralosti lidského vědomí. Nyní stojíme ve čtvrti Šiba před dveřmi jednoho z hotelů lásky. Ještě jsme dovnitř nešli, ale zdá se, že to určitě uděláme. Jako by byly slepené jedno s druhým, hotely lásky se táhnou dlouho po svahu. Straipsniai / Articles 123 LORETA VAIČIULYTĖ-SEMĖNĖ 47) Zelená, žlutá, oranžová. Právě z nich se skládají barevné kombinace. Ačkoli mají méně prvků (květinu, tečku nebo čtvereček), tyto barvy spolu ladí. DKT 48) „No!..“ zvedl Kola svou sklenici. „Na přátelství!.. abychom se nehádali a – což je nejdůležitější! – nikdy se mezi sebou nepobili! Ani když budeme namol!“ Vypili na jeden zátah až do dna, napil se i Gaučys. A jeho to skoro vůbec neskolilo. DKT 49) Potom se převlékli, jak se od nich očekávalo, několik jich začalo hlasitě dělat rámus, řinčeli řetězy a zvonili zvonečky na výstrojích, navzájem do sebe bušili zbraněmi a nástroji a škrábali se, ale s bujarým poskakováním obklopili taneční parket, na němž lidé stále stáli jako strnulá masa. DKT 50) Ani hluboko v noci neutichá v uších poplašný signál, který ti zněl celé dny. Jako by stroje spolu mluvily. Pořád se točí a točí. A myšlenky během bezesné noci sledují rytmus poplachu. DKT 51) Podle ní je důležité znát svou barevnou paletu. Agnė říkala, že výhodou oblečení Benettonu je, že se všechno navzájem hodí. A. Zuokienė neskrývala, že vybrat oblečení do obchodu je velmi obtížné. Nabízí se šíleně mnoho modelů a velmi široká škála barev. DKT 52) Almanachy se vyznačují soudržností, je třeba je číst stránku po stránce, protože texty spolu jakoby rozmlouvají (srov. jeden s druhým;?navzájem), jako v dialogu s básněmi autora, které předcházejí a následují. DKT 53) Jednotlivé části se mísí jedna s druhou a narušují představu celku u toho, kdo se toho chce zbavit. DKT 54) Nejpamátnějším projektem bylo sloučení „Nordea bank Lietuva“ a „Kredit bank“, protože se neslučovaly jen produkty: slily se jedna s druhou i zaměstnanecké týmy. Zvládnout takové změny není snadné, ale je to velmi zajímavé. DKT 55) Z údajů vyplývá, že v důsledku působení hub ve všech případech dochází ke zvětšení mízních uzlin myší; orgány se zvětšují v okolí, kde vznikají ložiska houby, orgány navzájem srůstají, a proto nemohou normálně fungovat, jejich hmotnost klesá a jednotliví jedinci hynou. DKT 56) Děti sedící kolem stolu se dělí jedna s druhou (srov.?navzájem; ale: podělily se mezi sebou) o jablko. 57) Ignas se rozhodl prohloubit tuto otázku nikoli hned, ale později, až se Miežūnas vypovídá s hosty, až se lépe poznají jeden s druhým (srov.?navzájem). DKT Zdálo by se, že parametry sekvence bychom mohli zdůvodnit také užitím reciproční anafory vienas su kitu ve větě 58: při procházce a cestou, když se navzájem potkávají, se místní mohou zdravit pouze jeden s druhým a jedni s druhými (s těmi, které potkali), nikoli však mezi sebou. Na druhou stranu je třeba na základě věty 59 uznat, že 124 Acta Linguistica Lithuanica LXXVI Funkcinis reciprokinių žymeklių monadinėse konstrukcijose aspektas čas vzájemné situace vyjádřené ve větě 58 by mohl být chápán také jako současný: místní, kteří se při procházce a cestou navzájem potkávají, se mohou zdravit jeden s druhým, jedni s druhými nebo mezi sebou, tj. tento parametr zde nelze uplatnit a pro výběr recipročních značek je méně důležitý. Z kontextu vět 58–59 bychom mohli usuzovat, že užití reciproční anafory je dáno dynamikou vzájemné situace, tj. chápání situace jako dynamické omezuje užití recipročních značek, jimiž se aktualizuje vzájemný vztah v uzavřené skupině mutuantů (srov.: ?Smutné listy topolu, když zafouká vítr, se za letu zdraví navzájem / mezi sebou;?Běží a zdraví se navzájem / mezi sebou; ale Smutné listy topolu se zdraví (pozdravily) jeden s druhým / navzájem / mezi sebou; Běželi a zdravili se jedni s druhými / navzájem / mezi sebou). To vyvracejí věty 60–62 a 63–65, v nichž se s dynamickými predikáty užívají jak reciproční značky navzájem, mezi sebou, tak anafora jeden s druhým. Ve větách 58–59 tedy užití recipročních značek více ovlivňují jiná kritéria: jedním z nich je aktualizace (stále) probíhajícího vzájemného děje. To, že užití (výběr) recipročních značek ovlivňuje také to, jak mluvčí nahlíží na děj vyjádřený slovesem a jak jej chápe, tedy jeho procesualitu, je patrné z předchozích vět 45–46 a 56. Ve větách 45, 52 a 56 se aktualizuje určitá sekvence (perspektiva stále probíhajícího děje (procesu) (srov. také větu 58). Vzájemný vztah mutuantů, kteří se jí účastní, se specifikuje reciproční anaforou jeden s druhým nebo recipročním výrazem navzájem. Jinými slovy, na základě vidových významů souvisí užití recipročních značek s tím, jak mluvčí hodnotí (vidí) či může (vy)hodnotit (vidět) mutuanty účastnící se děje vyjádřeného predikátem (každého zvlášť jako jednotlivce, nebo kolektivně jako jednotný celek), tj. zda může mluvčí ze své perspektivy či úhlu pohledu (u)vidět všechny mutuants jako uzavřenou skupinu – jejich jednotný celek – jednou. To se stává obtížným, když děj stále probíhá v určité sekvenci a počet mutantů není určen. Proto patrně významy kontinuativa ve větě 66 omezují užití reciproční značky navzájem, na rozdíl od vět 67–68, v nichž subjekt označuje minimální počet mutantů nebo má predikát perfektivní význam, jako například ve větách s habituálními či iterativními predikáty. Vliv významu kontinuativa na možné užití recipročních značek je patrný také při srovnání příkladu E. Geniušienė *Ptáci se shlukují navzájem a Ptáci se shlukli navzájem (do hejn). 58) Tur̃gelis – prodává oblečení, sešity a další školní potřeby – zítra je první září. Místní, slavnostně oblečení místní se procházejí, zdraví se jedni s druhými (srov.?navzájem) a stále zvědavě pokukují po naší trojici. DLT Straipsniai / Articles 125 LORETA VAČIULYTĖ-ŠEMENĖ 59) Nedaleko něco šustí. Zřejmě tytéž smutné topolové listy, když zafouká vítr, zdraví se jeden s druhým (srov.?navzájem), nebo se snášejí jako špinavé chomáče. DLKT 60) Soupeři už vůbec nepochybují, že zvítězí. Oni se otevřeně vysmívají naší národní reprezentaci, dávají do její branky stále více gólů a jakoby mezi sebou (srov. navzájem; oproti tomu jedni s druhými) soupeří o to, kdo z nich jich vstřelí víc. DLKT 61) Její dcery, jedna osmnáctiletá, druhá asi dvaadvacetiletá, po nás střílely očima. Dívky jako by dokonce soutěžily mezi sebou (srov. navzájem), která nám prostře stůl nebo přinese šálek čaje. DLKT 62) Složitá obytná budova ve Varnu. Několik lidí zatčeno. Večer prvního dne Vánoc se opilí strebitelai postříleli navzájem. Deveikis zastřelil Macelise a jeho švagrovou Macelienė. Zabití pocházeli z Pagirių. DLKT 63) Mýty o dvojčatech často vyprávějí o dvou bratrech, kteří jsou od narození soupeři a bojují jeden proti druhému, nebo nejsou protivníky, ale ve svých osobách ztělesňují protiklady. V některých mytologiích působí dvojčata jako ambivalentní bytost. DLKT 64) Belgičané mají podobně jako Američané rádi velká, krásná auta. Nejhorší je, když se na tříproudé dálnici kamiony rozhodnou závodit jeden s druhým. DLKT 65) Když odcházíte, obejměte dítě a pohlaďte ho po zádech u sebe. Šestileté děti už si poradí samy. Aktivně si hrají jedno s druhým, takže se někdy zdá, že už rodičovskou něhu nepotřebují. To však není pravda. DLKT 66) Podívej, nakonec se články řetězce A, B, C a +n spojují jeden s druhým (?navzájem). 67) Podívej, ti dva, Jonukas a Onutė, si spolu dodnes stále povídají (mezi sebou, navzájem). 68) Nakonec se všechny prvky (A, B, C a D) se navzájem propojily (mezi sebou, navzájem). Věty 69–71 obsahují telická reciproční slovesa, která implikují výsledek děje, jenž je ve větách 72–74 vyjádřen explicitně. V druhém případě se reciproční značka obvykle neužívá, zatímco ve větách jako 69–71 se volí podle aspektu. Jinými slovy, ve větách 69–74 se liší aktualizované významové složky: důležité je buď chápání mutantů označených podmětem, nebo samotný výsledek vzájemného děje. 69) Jednotlivé části se mísí jedna s druhou a vytvářejí obraz celku pro toho, kdo se chce oddělit. DLKT 126 Acta Linguistica Lithuanica LXXVI Funkcinis reciprokinių žymeklių monadinėse konstrukcijose aspektas 70) Nejzapamatovatelnějším projektem bylo spojení „Nordea bank Lietuva“ a „Kredit bank“, protože se nespojily jen produkty: jedno splynulo s druhým a také zaměstnanecké týmy. Provádět takové změny není snadné, ale je to velmi zajímavé. DKT 71) Z údajů je patrné, že ve všech případech se v důsledku působení hub zvětšují mízní uzliny myší, orgány se pokrývají povlakem, v němž vznikají ložiska houby, orgány navzájem srůstají, a proto nemohou normálně fungovat, jejich hmotnost klesá a jednotliví jedinci hynou. DKT 72) U obchodu se slily všechny čtyři Vorinės ulice v jednu uličku. DKT 73) Scházíte se často do houfu? DKT 74) Sport a kultura se rozprchnou na jedno místo, ačkoli tyto oblasti jsou vůči sobě jako nebe a země. DKT Na základě minimálního kontextu věty 75 a jejího srovnání s větami 6–8 lze pozorovat sémantické rozdíly. Ve větě 75 se mění účastníci opakovaných (nikoli jednorázových) vzájemných situací³⁰: typicky jednorázová párovací situace se dvěma vzájemnými účastníky (srov. ve větách 6–8 „spárují se jeden s druhým“ = A se páruje s B, C se páruje s D atd.) je aktualizována jako iterativní, tj. opakující se každého půl roku, mezi měnícími se n účastníky („všichni se párovali jeden s druhým“ = A se pároval s B, C se pároval s D, po půl roce se A pároval s F, B se pároval s G apod.) (srov. větu 76). Jinými slovy, když monadická konstrukce vyjadřuje netypickou (v tomto případě opakovanou) vzájemnou situaci, může být reciproční marker nezbytný. 75) Ona svého muže ctí a miluje. Takže. – Giedrė. – Myslím, že také, koneckonců, odnepaměti přece neběhali všichni po polích všichni a, a každého půl roku se párovali jeden s druhým a takový zmatek jako... Koneckonců si každý našel člověka, který mu více či méně vyhovoval, alespoň si to tak představuješ. DKT³¹ 76) Když se vrátíme po práci domů, [my] se navzájem objímáme. DKT Konečně je důležité také to, že pokud se ve větě (lze použít) používají dva reciproční markery, jeden z nich (ten, který je v hierarchii vlevo) je (více) orientován na subjekt, druhý (ten, který je v hierarchii vpravo) – na samotný predikát (srov.: ³⁰ Plačiau apie situacijos daugumą, arba kartotinumą, sąvoką žr. Plungian 2010: 205tt. ³¹ Srov. také: Byl jsem tam, – řekl Lizanas, – kde se lidé, muži i ženy, staří i mladí, o joninském svátku v noci svlékají donaha a tančí kolem ohně a potom milují se jeden s druhým a líbají se, a slyšíte radostné písně a smích a není mezi nimi nepřátelství ani závist. DKT Straipsniai / Articles 127 LORETA VAČIULYTĖ-SEMĖNĖ Mexický pár se mezi sebou navzájem / vzájemně hádá; (= 30) Galapataka a soudce se spoutali jeden s druhým navzájem; viz také věty 37–38). Orientaci recipročního markeru tarpusavyje na samotný predikát omezuje zobecňující zájmeno všichni, které vyjadřuje členy subjektu (srov. Všechno, co zřejmě udělali, je, že jsou navzájem (*jeden s druhým) spojeni) nebo kolektivní nominativ jednotného čísla vyjadřující skupinu (srov. (= 29) Mexický pár se hádá navzájem; viz také větu 42). V takových případech markerem tarpusavyje dochází k aktualizaci a specifikaci členů vyjádřených subjektem jako uzavřené skupiny; funkčně se takové tarpusavyje liší od tarp savęs (viz větu 41). Je třeba uznat, že orientace markeru tarpusavyje je, zejména v případech, kdy se ve větě používá samostatně a členy vyjádřené subjektem jsou snadno rozložitelné na jednotlivé entity, (může být) obousměrná: lze ji interpretovat jak jako sémanticky spojenou s členy vyjádřenými subjektem, tak jako mající sémantický vztah k samotnému predikátu (srov. například věty 30, 46, 51, 71). Zkrátka, reciproční marker tarpusavyje umístěný výše v hierarchii představuje jakýsi relativní přechod od orientace recipročního markeru na subjekt k jeho orientaci na predikát. 5. SHRNUTÍ V monadických recipročních konstrukcích se mohou užívat modifikátory – reciproční markery vienas su kitu, tarp savęs, tarpusavyje, savitarpyje, abipusiai, abipusiškai, savitarpiškai. Některé reciproční markery jsou (více) orientovány na subjekt (vienas su kitu), jiné na samotný predikát s významem vzájemného děje (abipusiai / savitarpiškai). Data DKT ukazují, že markery spojené se samotným recipročním slovesem se užívají jen v jednotlivých případech, tj. způsob vyjadřující vzájemný děj se aktualizuje zřídka. Nejčastěji se užívají reciproční markery sémanticky spojené s členy vyjádřenými subjektem: aktualizují se samostatně, nebo společně vyjadřují člen vyjádřený subjektem. Z hlediska rozčlenění členů vzájemné situace vyjádřených subjektem je důležitý samostatný: jeden neboli individuální: kolektivní parametr, který koreluje s užíváním recipročního markeru vienas su kitu > tarp savęs > tarpusavyje. Reciproká anafora vienas su kitu aktualizuje každého jednotlivého člena jako součást celku vyjádřeného subjektem; vzájemný vztah členů v uzavřené nebo jako uzavřená vnímané skupině (více či méně) nečteme, tj. pro jednotný celek odpovídá reciproční marker tarp savęs nebo tarpusavyje. Aktualizace účastníků vzájemného vztahu odpovídá rozdílům v perspektivě a úhlu pohledu: ve větách s reciproční anaforou vienas su kitu je každý účastník vzájemné situace jakoby viděn individuálně, 128 Acta Linguistica Lithuanica LXXVI Funkcinis reciprokinių žymeklių monadinėse konstrukcijose aspektas ve větách s tarpusavyje je individuální účastník vzájemné situace jakoby odsunut do pozadí (ан. background), tj. stává se neaktuálním, a na souhrn členů se hledí jako na jednotný celek – jako na jednotu. V kontextu se reciproční marker tarp savęs může přiblížit specifikátoru vzájemného vztahu jednotlivých členů – reciproční anaforě vienas su kitu, nebo se jí může přiblížit reciproční marker tarpusavyje. Pagal orientaciją, arba subjekto resp. predikato aktualizavimą ir specifikavimą, bei subjektų pasakomų mutantų skaidą reciprokinių žymekliai išdėsto hierarchiškai: vienas su kitu > tarp savęs > tarpusavyje > savitarpyje > abipusiai / abipusiškai / savitarpiškai. Reciprokines tarpusavyje yra lg reliatyvus perėjimas iš orientacijos į subjektą į orientaciją į predikatą. Be šių parametrų, reciprokinių žymeklių galimam vartojimui įtakos turi ir predikato veikslo reikšmių skirtumai, dalyvių konfiguracijos, sekos parametras, netipinių tarpusavio situacijų aktualizavimas. Tokiais atvejais (gali būti) ribojamas reciprokinių tarpusavyje vartojimas. ŠALTINIAI DLKT – Dabartinės lietuvių kalbos tekstynas, sud. Kauno Vytauto Didžiojo universiteto Kompiuterinės lingvistikos centras. Prieiga per internetą http://donelaitis.vdu.lt. DŽe – Dabartinės lietuvių kalbos žodynas 26, vyr. red. Stasys Keinys, 7-as patais. ir papild. leid. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2012, 969 p.; elektroninis variantas, 2015. Prieiga per internetą: lkiis.lki.lt. LKŽe – Lietuvių kalbos žodynas I–XX, 1941–2002, elektroninis variantas; red. kolegija: Gertūda Naktinė (vyr. redaktorė), Jonas Paulauskas, Rutė Petrokienė, Vytautas Vitkauskas, Jolanta Zabarskaitė. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2005; atnaujinta versija, 2008. Prieiga per internetą: www.lkz.lt. LITERATŪRA Ambrazas Vytautas, red., 2006: Dabartinės lietuvių kalbos gramatika, 4 patais. leidimas. Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla. Evans Nicholas, Levinson Stephen C., Gaby Alice, Majid Asifa 2011: Introduction: Reciprocals and semantic typology. – Reciprocals and Semantic Typology, ed. by Evans Nicholas, Gaby Alice, Levinson Stephen, Majid Asifa. John Benjamins Publishing Company: Amsterdam/Philadelphia, 1–28. Straipsniai / Articles 129 LORETA VAIČIULYTĖ-SEMĖNĖ Geniušienė Emma 2007: Reciprocal and reflexive constructions in Lithuanian (with refrences to Latvian). – Reciprocal Construction 2, ed. by Nedjalkov Vladimir P. John Benjamins Publishing Company: Amsterdam/Philadelphia, 63–672. Haspelmath Martin 2007: Further remarks on reciprocal constructions. – Reciprocal Construction 4, ed. by Nedjalkov Vladimir P. John Benjamins Publishing Company: Amsterdam/Philadelphia, 2087–216. Holvoet Axel 2009. Bendrosios sintaksės pagrindai. Vilnius: Vilniaus universitetas. Holvoet Axel, Judžentis Artūras 2005: Sintaksinės priklausomybės tipai: papildai ir patikslinimai. – Gramatinių funkcijų tyrimai [= Lietuvių kalbos gramatikos darbai 3], red. Axel Holvoet, Rolandas Mikulskas. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 11–38. Holvoet Axel, Judžentis Artūras 2003. Sintaksinių ryšių tipai. – Sintaksinių ryšių tyrimai [= Lietuvių kalbos gramatikos darbai 1], red. Axel Holvoet, Artūras Judžentis. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 11–35. Hurst Peter 2010: The syntax of lexical reciprocal constructions. – Proceedings of the LFG10 Conference, ed. by Butt Miriam, King Tracy Holloway, 290–310. Prieiga per internetą: http://web.stanford.edu/group/cslipublications/cslipublications/LFG/15/papers/lfg10hurst.pdf Kilius Jonas 1977: Orientacinių reiškmių struktūra lietuvių kalboje. – Kalbotyra 28(1), 40 – 49. Knajev Jurij P. 2007: Reciprocal constructions in Russian. – Reciprocal Construction 2, ed. by Nedjalkov Vladimir P. John Benjamins Publishing Company: Amsterdam/Philadelphia, 673–707. Majid Asifa, Evans Nicholas, Gaby Alice, Levinson Stephen C. 2011: The semantics of reciprocal constructions across languages. An extensional approach. – Reciprocals and Semantic Typology, ed. by Evans Nicholas, Gaby Alice, Levinson Stephen, Majid Asifa. John Benjamins Publishing Company: Amsterdam/Philadelphia, 29–59. Nedjalkov Vladimir P. 2007: Overview of the research. Definitions of terms, framework, and related issues. – Reciprocal Construction 1, ed. by Nedjalkov Vladimir P. John Benjamins Publishing Company: Amsterdam/Philadelphia, 3–114. Nedjalkov Vladimir P., Geniušienė Emma 2007: Questionaire on reciprocals. – Reciprocal Construction 1, ed. by Nedjalkov Vladimir P. John Benjamins Publishing Company: Amsterdam/Philadelphia, 379–434. 130 Acta Linguistica Lithuanica LXXVI Funkcinis reciprokinį žymėjų monadinėse konstrukcijose aspektas Plungian Vladim ir 2010: Gramatinių kategorijų tipologija 1. Vilnius: Vilniaus universitetas. Rosinas Albertas 1996: Lietuvių bendrinės kalbos įvardžiai. Funkcija ir semantika. Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla. Šližienė Nijolė 1994: Lietuvių kalbos veiksmažodžių junglumo žodynas 1. Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla. Šližienė Nijolė 1998: Lietuvių kalbos veiksmažodžių junglumo žodynas 2(1). Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla. Šližienė Nijolė 2004: Lietuvių kalbos veiksmažodžių junglumo žodynas 2(2). Vilnius: Lietuvių kalbos instituto leidykla. Šukys Jonas 1998: Lietuvių kalbos linksniai ir prielinksniai: vartosena ir normos. Kaunas: Šviesa. Tekorienė Dalija 1985: Lietuvių kalbos būdvardžių būtinojo semantinio valentingumo raiška. – Kalbotyra 36(1), 72–83. Ulvidas Kazys, red., 1965: Lietuvių kalbos gramatika 1. Fonetika ir morfologija. Vilnius: Mintis. Ulvidas Kazys, red., 1971: Lietuvių kalbos gramatika 2. Morfologija. Vilnius: Mintis. Ulvidas Kazys, red., 1976: Lietuvių kalbos gramatika 3. Sintaksė. Vilnius: Mokslas. Valulytė Elena 1995: Vietą nusakome įvairiai. Vilnius: Mokslo enciklopedijų leidykla. Valulytė Elena 1998: Dabartinės lietuvių kalbos sintaksiniai sinonimai. Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas. Straipsniai / Articles 131 LORETA VAICIULYTĖ-SEMĖNIENĖ Functional Aspect of Reciprocal Markers in Monadic Constructions SUMMARY Reciprocal markers used in monadic constructions with the meaning of mutual action or reciprocal verbs are analysed in the article, based on the Corpus of the Contemporary Lithuanian Language (CCL). The object of the article is to discuss, focusing on the functional aspect, what is actualised and specified by one or another reciprocal marker. The study shows that a hierarchy of reciprocal markers can be distinguished according to possible segmentation of mutuas that are expressed as subject and orientation to subject resp. predicate, i.e., the actualisation and specification of the subject and predicate: one with the other > among themselves > between themselves > reciprocity > mutual / mutually / reciprocally (Lith. vienas su kitu > tarp savęs > tarpusavyje > savitarpyje > abipusiai / abipusiškai / savitarpiškai). Reciprocal markers one with the other, among themselves, between themselves, reciprocity, mutual, mutually, reciprocally that express interrelation and actualise and specify it are modifiers. Some reciprocal markers are (more) subject-oriented (one with the other), others are more oriented to the predicate of the meaning of the mutual action itself (mutually / reciprocally). CCL data indicates that markers related to the reciprocal verb itself are used sporadically, i.e., the manner of expressing mutual action itself is rarely actualised. Reciprocal markers semantically linked with mutuas expressed as subject are used the most frequently: they actualise together or separately understood mutuas expressed as subject. As to the segmentation of mutuas of mutual situation that are expressed as subject, significant is separate: seamless, or individual: collective (Lith. individuals: kolektyvinis) parameter that correlates with the usage of reciprocal markers one with the other > among themselves > between themselves. Reciprocal anaphora one with the other actualises every separate mutuant as a member of the whole expressed as subject; mutual relation of mutuants in a group that is regarded as more closed or closed as (more or less) indivisible, i.e., seamless, whole is actualised by reciprocal marker among themselves or between themselves respectively. The actualisation of the participants of the mutual relation corresponds to the differences of perspective, point of view: in the sentences with a reciprocal anaphora one with the other, each participant of a mutual situation seems to be visible individually; in the sentences with between themselves, an individual mutuant participating in a mutual situation seems to be shifted to the background, i.e., becomes irrelevant and all mutuants are considered together, i.e., as a whole. In the context reciprocal marker among themselves can get closer to a specifier of mutual relation of separate mutuants, i.e., reciprocal anaphora one with the other, or reciprocal marker between themselves can get closer to it. 132 Acta Linguistica Lithuanica LXXVI Funkcinis reciprokinių žymeklių monadinėse konstrukcijose aspektas According to orientation or subject resp. predicate actualisation and specification and segmentation the mutants that are expressed as subject, reciprocal markers range hierarchically: one with the other > among themselves > between themselves > reciprocity > mutual / mutually / reciprocally. Reciprocal between themselves is like a relative transition from being subject-oriented to being predicate-oriented. Additionally, possible usage of reciprocal markers is also influenced by the differences of the meaning of predicate aspect, participle configurations, sequence parameter and actualisation of atypical mutual situations. In these cases, the usage of reciprocal between themselves is (possibly) limited. Įteikta 2017 m. gegužės 18 d. LORETA VAIČIULYTĖ-SEMĖNIENĖ Lietuvių kalbos institutas Petro Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius, Lietuva [email protected] Straipsniai / Articles 133