Mariaus Katiliškio raštų palyginimai: kalbinė terpė ir nauja prasmė

JŪRINA ŠVABARYTĖ-VALUŽIENĖ Institut litevského jazyka Oblasti vědeckého výzkumu: analýza dialektů v písemných pramenech, dialektová lexikografie a lexikologie, sociolingvistika, syntax. LINA KAZLAUSKAITĖ1 Muzeum „Aušra“ v Šiauliai Oblasti vědeckého výzkumu: stylistika, syntax. SROVNÁNÍ V DÍLECH MARIAUSE KATILIŠKISE: JAZYKOVÉ PROSTŘEDÍ A NOVÝ VÝZNAM Srovnání textů Mariause Katiliškise: jazykové prostředí a nový význam ANOTACE Článek předkládá odborné veřejnosti analýzu a srovnání uměleckého prostředku – přirovnání – ve dvou románech spisovatele Maria Katiliškise: Miškais ateina ruduo a Išėjusiems negrįžti. Při rozboru přirovnání v uvedených Katiliškisových románech si všímáme, že jazykové prostředí románů vytváří podmínky pro rozšíření přirovnání o doplňující okolí. Obraz pak ztrácí funkci přirovnání a rozpadá se na jednotlivá slova přirovnání. Čtenáři proto nezbývá prostor chápat přirovnání tradičním způsobem, neboť Katiliškis vytváří obraz, který čtenář nečeká. KLÍČOVÁ SLOVA: přirovnání, vztah tématu a obrazu, struktura přirovnání, doplňující okolí přirovnání. ANOTACE Článek předkládá odborné veřejnosti analýzu a srovnání dvou románů Maria Katiliškise – Miškais ateina ruduo a Išėjusiems negrįžti – z hlediska uměleckého prostředku přirovnání. Při rozboru přirovnání použitých v uvedených Katiliškisových románech autorka konstatuje, že jazykové prostředí románů vytváří podmínky k rozšíření přirovnání o doplňující okolí. Obraz pak ztrácí Straipsniai / Articles 129 JANINA ŠVAMBARYTĖ-VALUŽIENĖ, LINA KAZLAUSKAITĖ funkci srovnání a rozpadá se mezi jednotlivá slova přirovnání. Čtenáři tak nezbývá prostor, aby přirovnání chápal tradičním způsobem, protože Katiliškis vytváří obraz, který čtenář vůbec neočekává. KLÍČOVÁ SLOVA: přirovnání, vztah tématu a obrazu, kompozice přirovnání, doplňující okolí přirovnání. ÚVOD Asociativní myšlení je proces odrážení skutečnosti ve vědomí, který umožňuje porovnávat podle nějakého vedlejšího znaku jak blízké, tak i zcela odlišné věci, zvířata, rostliny apod. Expresivní jazyková srovnání, takzvaná přirovnání, jsou častá nejen v diskurzu, ale také v textech krásné literatury, publicistiky, a dokonce i odborné literatury. Podle Juozase Pikčilingise srovnání s něčím nadřazeným „učiní i maličkost nápadnou“ (Pikčilingis 1989: 43). Přirovnání je interdisciplinárním výzkumným jevem: zajímá jazykovědce (stylistiky, syntaxology) jako lexikální a sémantické, strukturální a gramatické spojení i literární vědce jako umělecký prostředek vyjádření. Vokiečių ir rusų kalbų stilistai palyginimus skiria prie tropų (Я 1998: 520–521; Брандес 1983: 140). Lietuvių stilistai palyginimą apibūdina kaip priemonę perkelinei reikšmei atsirasti, kaip metaforizacijos pagrindą (Pikčilingis 1975: 352–356; Župerka 1980: 18–19). Lenkų ir latvių kalbininkai taip pat akcentuoja metaforizacijos procesą (Kurkowska, Skorupka 2001: 202; Jekevics 1967: 140). Výzkumníci stylistiky i literární vědci chápou přirovnání jako složený výrazový prostředek. Nejčastěji se považuje za dvoučlennou konstrukci (Zaborskaitė 1982: 06; Ramonaitė 1972: 18–22; Голуб 1986: 38; Брандес 1983: 140; Koženiauskienė 2013: 151–152). Existují i názory, že se kromě toho, co se srovnává, a objektu, s nímž se srovnává, uvádí také tertium comparationes (třetí člen přirovnání, srov. Župerka 1997: 59). V tomto článku je přirovnání chápáno jako trojčlenná jednotka: téma, obraz (podporovaný základem srovnání) (Kazlauskaitė 2006: 66–74). Podle struktury může být přirovnání úplné nebo neúplné, což je dáno semickým složením slov. Přirovnání jako syntaktická konstrukce je z gramatického a strukturálního hlediska svébytné. Litevští a ruští jazykovědci rozlišují jednoduchá a rozvitá přirovnání. Klasifikaci jednoduchých přirovnání podrobně popsala Valerija Ramonaitė (1972: 18–22). V ruštině a němčině se rozlišuje méně konstrukcí přirovnání (Познань 1987: 379; Брандес 1983: 141). Poláci vyjadřují srovnání pomocí jak, jako, niby, ni to, na kształt, jak gdyby (Kurkowska, Skorupka 2001: 201), zatímco Lotyši pomocí kā, nekā, it kā, jo-jo (MLVG I 1959: 771–773; LVG 2015). Ramonaitė rozlišuje dokonce devět konstrukcí těchto přirovnání: přirovnání spojená výrazy kaip, tarytum, tarsi, lyg, nelyginant, it, nei; instrumentálem 130 Acta Linguistica Lithuanica LXXVI Marius Katiliškio raštų palyginimai: kalbinė terpė ir nauja prasmė vyjadřované přirovnání; korelativní (relační) přirovnání; přirovnání s předložkou „před“; přirovnání se slovesy mena, připomíná; přirovnání s přídavnými jmény podobný, rovný a skutečný, přirovnání doplněná modálními slovy zdá se, vypadá, řekl bys apod.; záporná přirovnání. Na existenci rozvinutých přirovnání, tvořených několika větami a schopných zahrnovat dokonce celý odstavec, upozorňují nejen zdroje litevské, ale i lotyšské a ruské (Попталь 1987: 379; Гольб 1986: 239–240). V litevské jazykovědě se používají ještě dva termíny: přirovnávací výraz a přirovnávací věta (LKG 3 1976: 653–689; Gavenis, Keins 1990: 116). Tyto termíny označují gramatické vztahy mezi slovy ve větě a široce pojatý, smyslově vnímatelný obraz přirovnání (DLKG 1997: 634). Termín přirovnání se užívá také ve frazeologii a popisuje se jako kognitivní metafora (Marcinkevičienė 1994: 14; Koženiauskienė 2001: 206–215; 2013: 153–160)1. ZKOUMANÝ MATERIÁL, CÍL, METODY A ÚKOLY Literární vědci považují Maria Katiliškise (Albinas Vaitkus, 1914–1980) za jednoho z nejautentičtějších a nejvýřečnějších spisovatelů severní Litvy. Na jazyk jeho románů existují dva různé názory. Jedni Katiliškise chválí za bohatost slovní zásoby a jemnost jazyka (Kubilius 1995: 453; Bukelienė 1999: 76–99; Sprindė 2012: 49–53), zatímco jiní tvrdí, že jeho výřečnost příliš komplikuje pochopení myšlenky (Raila 1991: 549; Nyka-Niliūnas 1996: 213). Sám Katiliškis si slova velmi cenil a vždy zdůrazňoval, že zná taková slova, kterým rozumí jen málokterý jazykovědec, cítil však, že s postupem času se mu v emigraci píše stále obtížněji: „Není tu ta půda, která by jazyk živila. Odtrhli jsme se od rodné hlíny.“ (Macijauskienė 1981: 56). Straipsnyje nagrinėjami romanų Miškais ateina ruduo (1957) ir Išėjusiems negrįžti (1958) veikėjus charakterizuojantys palyginimai. Medžiaga rinkta iš 1991 m. romanų perlaidos, siekiant atskleisti Katiliškio palyginimų variacijas ir kuriamą kultūrinę palyginimo prasmę. Tuo tikslu keliami šie uždaviniai: išrinkti, suskirstyti ir aptarti Katiliškio romanų Miškais ateina ruduo ir Išėjusiems negrįžti palyginimus pagal lyginimo pagrindą; sugretinti abiejų romanų palyginimus ir jų variacijas; apžvelgti kuriamų palyginimų papildomą aspektą (prepozicinį ar postpozicinį pažyminį, aplinkybę) ir išryškinti Katiliško romanų palyginimų savitumą. Sukauptai medžiagai taikomi analizės, gretinimo ir apibendrinimo metodai. 1 Autorky se nezabývají teoretickými otázkami přirovnání, neboť to by bylo tématem samostatného článku. Straipsniai / Articles 131 JANINA ŠVAMBARYTĖ-VALUŽIENĖ, INA KAZLAUSKAITĖ PŘIROVNÁNÍ V ROMÁNU MIŠKAIS ATEINA RUDUO Katiliškis přirovnáním charakterizuje nejen hlavní postavy románu (Tilius, Agnė, Monika, Doveika), ale i postavy epizodní (Tugaudis, Rudý Petr, Gužienė aj.). Srovnávací analýza témat přirovnání a obrazů ukazuje, že Katiliškisovy postavy jsou přirovnávány k lidským vlastnostem, přírodním jevům, předmětům každodenní potřeby, tisku a folklorním postavám (viz přílohu 1). Přirovnání k přírodním jevům se nejčastěji vyjadřují slovy vėjas, audra, perkūnija, sausra. Zvířata jako základ přirovnání jsou označována jako domácí (arklys, šuo, katinas, gaidys, žąsinas, perėklė) a divoká zvířata, ptáci apod. (levas, kirmėlė, žvirblis, pempė, peteliskė). Z rostlin Katiliškis nejčastěji zmiňuje větev, strom, šípkovou růži a trávu (viz diagram 1). Lexika základů přirovnání je ve všech diagramech uvedena podle četnosti užití slov. DIAGRAM 1. Přirovnávání postav románu Miškais ateina ruduo k přírodě 132 Acta Linguistica Lithuanica LXXVI Marius Katiliškio raštų palyginimai: kalbinė terpė ir nauja prasmė Obraz přirovnání se různými přívláštními určeními rozšiřuje či zužuje, srov.: (pes) piktuosi pautės, (kůň) jaunų karštakraujį, (pes) be uodegos, (jablko) subukytas, syruojančio ant vandens gluosnio (větvička), (bříza) pragretu kamienu, karštas pasario (závan), drungnas vasaros (déšť), bijūno (květ), který by si člověk rád utrhl a přitiskl k srdci, višk šiaubanti (suchá), senas (vrabec) a podobně. Když Katiliškis přirovnává postavy k přírodě, nezdůrazňuje pouze, ba ani ne tolik určité povahové či vzhledové rysy postav, jako spíše vytváří nový jazykový význam, který je neobvyklý, neočekávaný, netradiční, a proto přirovnání nelze chápat tradičně, nýbrž je zasazeno do lexikálního významu základu přirovnání. Podobný obraz se vytváří i u těch přirovnání, jejichž základem je (ne)kulturní prostředí člověka a jeho související sociální okolí. V románu Miškais ateina ruduo se nejčastěji přirovnává pomocí slov označujících příbuzenský vztah (motina, vaikas, kūdikis). Katiliškis rád volí za základ přirovnání slova označující sociální příslušnost (žemdirbys, ūkininkas, kaimietis). Slova, která si spisovatel vybírá a která nesou (ne)kulturní význam (stulpas, laikraščio skiautė: šmėkla, girtuoklis, čigonas), viz diagram 2. DIAGRAM 2. Přirovnávání postav románu Miškais ateina ruduo k lidskému kulturnímu prostředí Straipsniai / Articles 133 JĄNINA ŠVAMBARĖ-VALUŽIENĖ, LINA KAZLAUSKAITĖ Základ přirovnání se různými přívláštními určeními rozšiřuje či zužuje, srov.: pabėgtuvė doras (dělník), (matka) kūdi, (polodívka), išleista išėjai, bažnyčion ar pas drauges, tikra gailestingoji (sestra), visai sauges (muž), (kněz) iš sakyklos, šlubas žūriai suniokotas (člověk), žaislinį (kobylku), (sloupy) na sukirtime, linų (snopy) z markos ir pan. Z přirovnání charakterizujících lidi v románu Miškais ateina ruduo je patrné, že obraz se rozšiřuje o dodatečný kontext (předřazený přívlastek, rozvitý postpozitivní přívlastek). Katiliškis velmi podrobně, řekli bychom záměrně, popisuje jev, věc či děj tvořící téma prostřednictvím základů přirovnání a dalších aspektů; tradiční obraz přirovnání tak zůstává stejný, mění se pouze zvolený základ přirovnání, který pomáhá vytvořit nový význam věty. Z netradičně vytvářených přirovnání vystupují výrazné detaily tradiční podoby postav. Ženy a dívky mají pevnou postavu, jsou zdravé, červenolící a světlovlasé (například Agnė). Chlapci a muži jsou silní a vysocí (K aždaila, Tilius), s výjimkou těch, kteří nemají stálé bydliště. Jsou chromí (Laurynas) nebo staří. PŘIROVNÁNÍ V ROMÁNU IŠĖJIMES NEGRĮŽTI Postavy tohoto románu jsou značně schematické, neboť život lidí v románu je velmi chaotický. Přirovnání charakterizující vypravěče, uprchlíky a vojáky, vedení, cizince a ženy jsou uvedena v příloze 2 článku. Postavy tohoto románu se také přirovnávají k přírodě. Zde však Katiliškis zmenšuje zvířata, rostliny a přírodní jevy, s nimiž jsou postavy srovnávány, nebo je označuje za nepředvídatelné jevy. Například v přirovnáních se šunimi, arkliu, avinu, katinu se obraz rozšiřuje nejen postpozitivními či předřazenými přívlastky: pasutė (psa), medžioklinis (pes) aklai sekęs padėtį, (prase), veriama į snukį viela, išdaris (býk) a podobně, ale také okolnostmi: (kůň) ganykloje, (beran) tekis savo kaminės priekyje, (kocour) į varnėno inkilą a podobně. Obraz přirovnání se slovy struzdėle, bite, vabzdžio lėle se zužuje, srov.: (včelky) pro siaurą lakto plyšį iš avilio, žydo (včely) a podobně. Spisovatel přirovnává k rostlinám, květinám: ūglis, slyva a obraz popisuje přívlastky, srov.: puikė ir reta (květina), nuskintų šiaurės krašto soduose ir gėlynuose, (slyva) pamėlynavęs ir nunokęs, trąšus stiebo (výhonek), grasinęs netrukus apdėti seną medžio kelmą a podobně. Obraz přirovnání k živelným přírodním jevům (pūslas, griausmas, rūkas, vulkanas) se rozšiřuje pouze jednou – aktivní vulkanas (viz diagram 3 a tabulka 2). 134 Acta Linguistica Lithuanica LXXVI Marius Katiliškio raštų palyginimai: kalbinė terpė ir nauja prasmė pes, kočka, beran, kůň Základ přirovnání příroda mravenec, včely, hmyzí kukla květina, výhonek, švestka blesk, hrom, krupobití, sopka 3 DIAGRAM. Přirovnávání postav z románu Išėjusiems negrįžti k přírodě Přirovnání v románu Išėjusiems negrįžti jsou mnohem tradičnější, méně často vymezovaná příznakem, a Katiliškis již samotným základem přirovnání vede čtenáře k hledání individuálního a kulturního významu. V diagramu se jako základ přirovnání odkazující k lidskému kulturnímu prostředí často objevují slova neblys, nekrikštas, saracenas. Přívlastek omezující význam přirovnání se v románu vyskytuje zřídka, např.: nekrikštų kūdikiu, tikri saracenai, kokie laukinių salų gyventojai orchidėjų vainikais apod. Slova apynvirtis, lėlė, senų maišas slouží k přirovnání téměř bez přívlastků. Základ přirovnání tvoří slova Jūratė, Samsonas, čínský bůžek aj., která čtenáři poskytují širší kulturní, literární a hudební významový akcent nejen v litevském, ale i světovém kontextu. Slova šmėkla, velnias se užívají bez přívlastků (viz diagram 4). Základ přirovnání v románu Išėjusiems negrįžti odráží Katiliškisovu kulturní a literární zkušenost, zatímco přirovnání zvýrazňují emocionální stav postav, které se ocitly v bezvýchodné situaci. Straipsniai / Articles 135 JANA ŠVAMBARÝTĖ-VALUŽIENĖ, LINA KAZLAUSKAITĖ 4 DIAGRAM. Srovnání postav románu Išėjusiems negrįžti s kulturním prostředím člověka Vypravěč románu Išėjusiems negrįžti je přirovnáván k různým zvířatům a předmětům, které zdůrazňují jeho pevnost a citovost pramenící z neschopnosti zradit vlast. Uprchlíci jsou přirovnáváni nejen podle vnějších znaků, ale také s využitím podtextu, který odhaluje emocionální rovinu. Přirovnáními charakterizujícími vedení se autor snaží zdůraznit lidské nedostatky: hrubost, krutost, chamtivost, netečnost a zlobu. Cizí, málo známí či neznámí lidé jsou přirovnáváni s důrazem na shodu nějakého předmětu, jevu nebo činnosti s přirovnávaným člověkem. Ženy jsou přirovnávány k rostlinám a přírodním jevům. ZÁVĚRY Marius Katiliškis má sklon rozvíjet přirovnání pomocí doplňujícího rámce (předřazeného nebo následného přívlastku či určení). Obraz jako by ztrácel funkci přirovnání. Vzhledem k popisné povaze přirovnání se sémantické zatížení rozkládá mezi jednotlivá slova. Abychom porozuměli významu, je třeba věnovat pozornost nikoli 136 Acta Linguistica Lithuanica LXXVI Mariaus Katiliškio raštų palyginimai: kalbinė terpė ir nauja prasmė ústřednímu slovu přirovnání, nýbrž celku spojení. Tento model přirovnání je typičtější pro román Miškais ateina ruduo. V románu Išėjusiems negrįžti se takové rozvíjení přirovnání objevuje méně. Nejčastěji ho lze zaznamenat, když se autor uchyluje k poetickému vyjadřování nebo k epickému popisu. Je-li přirovnání krátké, Katiliškis kompenzuje přirovnávací kontext základem přirovnání a mikrokontextem. V románu Išėjusiems negrįžti převažují tradiční přirovnání. Přirovnání v románu Miškais ateina ruduo jsou netradiční a mnohem působivější. Je patrné, že Katiliškis pozměňuje obraz, který má v povědomí čtenáře určité vymezení a základ přirovnání, a vkládá do něj jinou vlastnost vzhledu či povahy (kaip arklys (zívl jsem); kaip slyva (tváře) celé tělo, nejen nos). Srovnání přirovnání z obou románů vede k závěru, že spisovatel jazyk jako živý organismus neustále proměňuje a vytváří nové významy lexikálních spojení. V románu Miškais ateina ruduo lze pozorovat primární nominaci. Přirovnání nemusí znít jako definice základního slova. Zde je všechno nesmírně blízké a skutečné: Katiliškis při přirovnávání vždy uvádí podrobnosti, jako by bez nich přirovnání zůstalo nepochopeno. Jazyk románu Išėjusiems negrįžti přechází na vyšší rovinu (sekundární nominace). Nejčastěji se popisuje pouze vnější shoda srovnávaných věcí a čtenář musí kód rozluštit sám (zejména u přirovnání, která odkazují k širokému kulturnímu světu (zvyky, literatura, náboženství apod.). LITERATURA A PRAMENY Bukelienė Elena Nijolė 1999: Prozos keliai keleliai. Vilnius: Saulės delta. DLKŽ – Gramatika současného litevského jazyka. Vilnius: Institut vydavatelství vědecké literatury a encyklopedií, 1997. Gaivenis Kazimieras, Keinys Stasys 1990: Kalbotyros terminų žodynas. Kaunas: Šviesa. Jankevics Andris 1967: Piežmes par salīdzinājumus partikulas kā lietošanu. – Latviešu valodas kultūras jautājumi. 3 laidiens. Katiliškis Marius 1990: Užuožėja. Išėjusiems negrįžti. Vilnius: Vaga. Katiliškis Marius 1991: Miškais ateina ruduo. Vilnius: Vyturys. Kazlauskaitė Lina 2006: Pagrindinius veikėjus charakterizuojantys palyginimai Mariaus Katiliškio romane „Miškais ateina ruduo“. – Acta humanitarica universitas Saulensis 1. Šiauliai: Šiaulių universiteto leidykla, 66–74. Straipsniai / Articles 137 JANA ŠVAMBARYTĖ-VALUŽIENĖ, LINA KAZLAUSKAITĖ Kožniauskienė Regina 2001: Retorika. Iškalbos stilistika. 2 leidimas. Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas. Kožniauskienė Regina 2013: Retorinė ir stilistinė publicistinių tekstų analizė. Vilnius: Vilniaus universiteto leidykla. Kubilius Vytautas 1995: XX amžiaus literatūra. Vilnius: Alma littera. Kurkowska Halina, Stanisław Skorupka 2001: Stylistyka polska zarys. Warszawa: Wydawnictwo Naukowe PWN. LKG – Gramatika litevského jazyka 3. Vilnius: Mokslas, 1976. LV – Latviešu valodas gramatika 2. izdevums. Autori: Ilze Auziņa, Ieva Brenke, Juris Grigorejs, Inese Indrāne, Baiba Ivulāne, Andra Kalnača, Linda Lauze, Ilze Lokmane, Dace Markus, Daina Nītiņa, Gunta Smiltniece, Baiba Valkovska, Anna Vulāne. Rīga: LU Latviešu valodas institūts, 2013. Macijauskienė Marija 1981: Tarp dviejų laiškų. – Nemunas 8, 1981, 5. Marcinkevičienė Rūta 1994: Kognityvinė metafora – kalbos universalumo ir unikalumo matas. – Tautos vaizdas kalboje. Šiauliai: Šiaulių pedagoginis institutas. MLLG I – Mūsdienu latviešu literārās valodas gramatika 1. Fonētika un morfoloģija. Rīga: Latvijas PSR Zinātņu akadēmijas izdevniecība, 1959. Nyka-Niliūnas Alfonsas 1996: Temos ir variacijos: literatūra, kritika, polemika. Vilnius: Baltos lankos. Pikčilingis Juozas 1975: Lietuvių kalbos stilistika 2. Vilnius: Mokslas. Pikčilingis Juozas 1989: Kalbos ekspresyvumo būdai ir priemonės. Vilnius: Žinija. Raila Brony 1991: Kodėl antrai? Vilnius: Vaga. Ramonaite Valerija 1972: Epitetai. Palyginimai. Šiauliai: „Titnago“ sp. Sprindytė Jūratė 2012: Marius Katiliškis. – Literatūra 12 klasei. 2: Modernioji XX a. antrosios pusės literatūra. Nepriklausomybės laikų literatūra. Chrestomatija. Vilnius: Lietuvių literatūros ir tautosakos institutas. Zaborskaitė Vanda 1982: Literatūros mokslo įvadas. Vilnius: Mokslas. Župerka Kazimieras 1980: Stiliaus figūros. Vilnius: LTSR aukštojo ir specialiojo mokslo ministerija. Župerka Kazimieras 1997: Lietuvių kalbos stilistika. Vilnius: Mokslas. Бранде Маргарита Петровна 1983: Стилистика немецкого языка. Москва: Высшая школа. 138 Acta Linguistica Lithuanica LXXVI Mariaus Katiliškio raštų palyginimai: kalbinė terpė ir nauja prasmė Голуб Ирина Борисовна 1986: Стилистика современного русского языка. Москва: Высшая школа. Розенталь Дитмар Эльяшевич 1987: Практическая стилистика русского языка. Москва: Высшая школа. Я – Jazykověda. Velký encyklopedický slovník / Odpovědná redaktorka V. N. Jarceva. Moskva: Velká ruská encyklopedie, 1998 nebo http://tapemark.narod.ru/es/ (navštíveno 10. 9. 2017). PŘÍLOHA 1. Přirovnání v románu Mišais eina ruduo Základ přirovnání Vyjádření přirovnání Člověk (část těla, pohlaví, společenské postavení, povolání) jako prostopášník a zrádce; jako přivandrovalec z dalekého kraje; jako zloděj; jako tulák; jako hospodář; jako poctivý dělník po skončení žní; jako člověk zamlklé povahy; jako roztříděné zboží; jako prvorozený; jako matka s dítětem; jako dítě; jako tvůj poloviční bratr Petr; jako žíla; běhala jsem jako pomatená podél řeky; ať si nemyslí, že se mu tak snadno podaří ji obalamutit, jako malé dítě; jako děvče; jako mladá žena, která vyšla, do kostela nebo za přítelkyněmi; jako matka; jako opravdová milosrdná sestra; jako už pěkná nezbednice; jako jediná; jako šlechtic, pán svého dvora; jako venkovanka; jako vycvičený voják; jako nějaký posel; jako mávnutím ruky prokurátor, obrácený k soudci; jako opravdový spiklenec; jako děvče na strništi; jako opilec; jako člověk; jako cikán; jako ženská; jako darmošlap; jako už matka; jako přítelkyně; jako všichni zdatní muži; jako bratři; jako staří přátelé; jako opravdoví zamilovaní mladíci; jako nemluvňata svou naivitou a bezmocnou neschopností; jako náměsíčníci, kteří náhle vstávají z lože; jako cikáni; jako zemědělec; jako příbuzní; jako chromý, těžce zraněný člověk; jako pobožnůstkářky; jako kněz z kazatelny; jako kněží u zpovědnice. Straipsniai / Articles 139 JĀNINA ŠVAMBARYTĖ-VALUŽIENĖ, LINA KAZLAUSKAITĖ Příroda (živočišstvo, rostlinstvo, přírodní jevy) jako kachna; jako nejzuřivěji rozzuřený pes; jako kohout s hřebínkem; jako kohout; jako pes bez ocasu; jako by čekali na mladého horkokrevného koně; jako červík v koutku lusku hrášku; jako krtek přímo uprostřed dvora; jako otlučené jablko; jako žitko na kopci; jako strom; jako hrom; jako koza okusující přes plot jiřiny; jako žluťoučká pěnkava na třešňové větvi; jako straka; jako by to byla hnida; jako jaterník v olšovém háji; jako vidlice vrby kymácející se nad vodou; jako vrcholek zalitý úsvitem; jako palada; jako utržená větev rozkvetlé střemchy prudce švihající v ruce; jako ten strom; jako bříza s navrtaným kmenem; jako klíště; jako trouchnivý pařez v houštině lesa; jako vítr; jako teplý jarní vánek; jako vlažný letní déšť; jako cárek mlhy přivátý větrem z oblaku; jako sršeň; jako lusk; jako pivoňkový květ, který by člověk chtěl utrhnout a připnout si k srdci; jako bouře; jako vítr; jako všechno rozcuchávající sucho; jako poryv větru; jako přeschlá země; jako mourovatá kočka, které se přejíždí po zádech; jako lev; jako houser; jako zebra u boudy, k níž je přivázaná; jako oškubaný prut; jako pupík klády; jako řeka, která do sebe vstřebává množství potoků; jako ježek; jako kanec; jako tchoř; jako drážděný pes; jako naježení při přechodu; jako kočky; jako klíště přisáté krávě k vemeni; jako komár; jako slepice po slunění; jako krysa; jako býk; jako telata; jako ještěrka; jako kohout, když cítí hnojivo; jako nedokrmené tele z trhu; jako ohař čekající na dřevěné výstřely na vzlétající kachny; jako jalovice, kterou na jaře nezavřeli do chléva; jako skřivan; jako starý vrabec; jako motýli; jako nejpoctivější pracovní zvíře; jako tažný býk; jako velká žába; jako vrabec; jako jezevec v noře; jako loutky; jako housenka; jako strakatá kráva z pastviny; jako houser; jako čáp; jako bílý motýl z šedorůžového květu; jako myš; jako hřebec, který ucítil nesené klády; jako voli zapřažení do jha; jako úhoř mezi stolky; jako lev; jako kocour; jako svině po žranici; jako prase; jako čejky; psím hlasem; jako tele převrácené kládou na zem; jako zívající kachna; jako telata až na zvracení; jako vyděšený býk; jako opravdový žoldák; jako veš; jako kohout; jako mšice; jako souzvučný ptačí křik, když si nasadí čepici; jako pěnkava; jako jahoda; jako popínavá rostlina na prvním stonku, který jí přijde do cesty, třepotající se; jako ropucha; jako tráva, něžná a snadno zašlápnutelná; jako vrbový proutek; jako dřín na pasece; jako listy v řece; jako převislá břízka; jako borovice na mýtině; jako lístek. 140 Acta Linguistica Lithuanica LXXVII Přirovnání v díle Mariause Katiliškise: jazykové prostředí a nový význam Předměty každodenní potřeby (domácí potřeby, stavební nářadí) jako sloup; jako zeď; jako neprodaná věc na tržišti; jako hračku cvrčka; jako káču; jako sloupy na křižovatce; jako kříž; jako vůz naložený uhlím; jako čelo pece ve stodole; jako tkalcovský stav; jako palčák; jako svazek lnu z pazderny; jako skládací metr; jako hadr; jako řemen. Tisk jako útržek novin; jako papír. Postavy z folkloru jako vrána, která se přejedla sýra; jako nějaké strašidlo; hloupý jako čert, ale když se rozzlobí – jako čarodějná matka; jako herci; jako zakletý ve stodole na pokladu; jako čaroděj v lese. Lidská činnost jako kupa ze stohu sena. PŘÍLOHA 2. Přirovnání z románu Išėjusiems negrįžti Základ přirovnání Vyjádření přirovnání Člověk (části těla, společenské postavení, povolání) jako němý; jako opravdový a přísně vycepovaný voják; jako osvoboditelé své země; jako křesťan; jako nemluvňata; jako děti v herně; jako vlastním dětem; jako k rozmazlenému dítěti; jako sirotci; jako tankisté; jako lovci schopných ptáků a jiných suchých produktů; jako nějací rekreanti; jako ti, kteří poprvé spatřili les a město; jako Indiáni; jako ten zrnitý sedlák; jako tankoví granátníci; jako opravdový intelektuál; jako nějaký černoch v Africe; jako chudý Žid; jako nemluvňátka; jako nepokřtěná nemluvňata; jako nepokřtění; jako nepokřtěným; jako ocasy; jako opravdoví aristokraté; jako kozák; jako ženská na trhu s vejci; jako nějaký osolený mnich na pouti; než stvořitel Třetí říše; jako největší vojevůdci; jako ženuška, která rozbila vejce; jako zklamaná dívka; jako opravdoví Saracéni; jako osolený nadávač, jako prvotřídní ochmelka; než náš enkávédista; jako krocan; s pávem či alespoň kohoutem mezi ptáky horšího původu; jako chudák, který vleče síť na stavbu svého paláce; jako nějací obyvatelé divokých ostrovů s věnci orchidejí; jako páni z pálenic ve své rodné vesnici; s obyčejnými Litevci; jako všichni vyčerpaní a mající spoustu času; jako přísný a nejchytřejší soudce; jako žehnající jinovatka; jako prsty jedné ruky roztažené nad pošlapanou slámou; jako ta hospodská holka; jako zápasník; Straipsniai / Articles 141 JANA ŠVAMBARYTĖ-VALUŽIENĖ, INA KAZLAUSKAITĖ Příroda (živočišstvo, rostlinstvo, přírodní jevy) jako kůň na pastvině; jako beran, vůdce svého stáda; jako nějaké dvojče klisny; jako hárající fena; jako střela; jako švestka; jako poslední berani; jako kocour v cizím hnízdě; jako klisna, na kterou hospodář zapomněl před krčmou; jako stádo ovcí; jako Židovy včely; jako jeleni s parohy obrácenými vzhůru; jako jeleni, kteří parohy vyhánějí do křovin, z nichž se věčně nedá vyjít; jako tetřevi; jako vzteklí psi; jako pes; jako prase; jako sledě; jako kůň v povozu opilce; jako kukla hmyzu; než všechny psice z vesnice; z medvědího zimního spánku svůj ocas; jako lovecký pes, který pozorně sledoval situaci; do kozla; jako střapec; než mechanického zajíce pro loveckého psa; jako prase, kterému se drát provléká rypákem; jako ježek; jako lev; jako hrom; jako krupobití; jako činná sopka; amu; jako býci; jako výtečný býk; jako včelky prolétající úzkou štěrbinou česna do úlu; jako mravenci; jako mravenci; jako havran; jako křemen; jako uhlí; jako kočky; jako prase v oblacích; jako křehký výhonek roubený na starý pařez, hrozící, že jej brzy přeroste; jako nádherná a vzácná květina, utržená v zahradách a květinových záhonech severního kraje; purlas. Předměty denní potřeby (domácí potřeby, stavební náčiní) jako pytel starých hadrů, prohnaný lisem; jako mýdlová drť, která skřípala v neckách; jako půlka stodoly; jako opilec; jako řeka; jako dutina starého stromu, kam se slétají sršni i včely; jako smutek; jako opilec; jako tříška pod nehtem; jako poleno; jako kolna; opravdová loutka. Tisk, literatura, hudba, kultura jako nějaký Parsifal; jako Peer Gynt; jako čínský bůžek; jako Jidášova vyšívaná mošna s třiceti stříbrnými, zpodobněná na mnoha populárních obrazech; jako Samson s mlýnskými kameny; jako Jūratė v troskách svého jantarového paláce; jako anděl. Postavy lidových pověstí jako strašidla; jako ta liška z tající díry v ledu; jako čerti. Srovnání textů Maria Katiliškise: jazykové prostředí a nový význam SHRNUTÍ The article discuses the similes used in two novels by Marius Katiliškis (1914–1980) – Miškais ateina ruduo (The Autumn Comes through the Forests) and Išėjusiems negrįžti (To Those Who Departed Never to Return). Katiliškis tends to expand the simile with complementary 142 Acta Linguistica Lithuanica LXXVI Marius Katiliškio raštų palyginimai: kalbinė terpė ir nauja prasmė okolím (předložkovými a postponovanými atributy, příslovečnými určeními). Obraz jako by ztrácel funkci přirovnání. Prostřednictvím popisného typu přirovnání se sémantická náplň obrazu rozkládá mezi jednotlivá slova. Abychom porozuměli významu, je třeba vzít v úvahu celou frázi, nikoli hlavní slovo přirovnání. Tento model přirovnání je typičtější pro román Miškais ateina ruduo. V románu Išėjusiems negrįžti je přirovnání rozvinuto méně. Obvykle se s tím setkáváme, když autor píše poetickým způsobem nebo volí epický popis. Je-li přirovnání stručné, Katiliškis kompenzuje jeho kontext základem srovnání a doplňujícím okolím. V románu Išėjusiems negrįžti převládají tradiční přirovnání. V románu Miškais ateina ruduo převažují netradiční a mnohem nápaditější přirovnání. Je patrné, že Katiliškis má sklon měnit základ srovnání obrazu, který má čtenář již určitým způsobem v mysli vymezen, a zdůrazňovat jinou zvláštnost vzhledu či způsobu [kaip arklys (nusižiovau), kaip slyva (pamelės) visas kūnas, ne tik nosis; (zeslábl jsem) jako kůň, celé tělo, nejen nos, je (modré) jako švestka]. Srovnání přirovnání užitých ve dvou románech vede k závěru, že spisovatel pozvedá jazyk na úroveň živého organismu a vytvářením nového významu přirovnání mění výsledek myšlení i jeho jazykovou podobu. Primární nominaci lze pozorovat v románu Miškais ateina ruduo. Přirovnání může znít dokonce jako definice hlavního slova. Všechno je nesmírně blízké a skutečné: Katiliškis při srovnávání vždy uvádí podrobnosti, jinak by bylo přirovnání obtížné pochopit. Jazyk románu Išėjusiems negrįžti se posouvá na vyšší úroveň (sekundární nominace). Obvykle se vyjadřuje pouze vnější shoda srovnávaných věcí a čtenář musí rozluštit kód (zejména u těch přirovnání, která odkazují k širšímu globálnímu kulturnímu kontextu (zvyky, literatura, náboženství atd.)). Odevzdáno 18. září 2017. JANINA ŠVAMBAR YTĖ-VALUŽIENĖ Institut litevského jazyka Petro Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius, Litva [email protected] LINA KAZLAUSKAITĖ Muzeum „Aušra“ v Šiauliai Vilniaus g. 74, LT-76283 Šiauliai, Litva [email protected] Straipsniai / Articles 143