XVII a. kėdainiečių lietuviškos kilmės asmenvardžiai

ALMA RAGAUSKAITĖ Institut litevského jazyka Výzkumné zaměření: historická antroponomastika, historická toponomastika. OSOBNÍ JMÉNA LITEVSKÉHO PŮVODU MEZI OBYVATELI KĖDAINIAI V 17. STOLETÍ Osobní jména litevského původu mezi obyvateli Kėdainiů v 17th. století ANOTACE Článek se zabývá především 180 antroponymy litevského původu obyvatel Kėdainiů ze 17. století (druhými členy dvoučlenného pojmenovacího modelu). Byla shromážděna z inventářů Kėdainiů z let 1604, 1624 a 1666 a z inventáře činžovních dávek kėdainské farnosti z roku 1622. Byly vyčleněny zákonitosti slavizace těchto osobních jmen a rekonstruováno 106 jejich autentických podob. Porovnáním rekonstruovaných podob historických antroponym se současnými litevskými příjmeními bylo zjištěno, že 63 (60%) z nich se užívá i dnes. Část, tj. 24 (23% všech rekonstruovaných), má příjmení téhož původu, avšak odlišné slovotvorby. Zbývajících 19 osobních jmen (17%) nemá v současném jmenném fondu žádné ekvivalenty. KLÍČOVÁ SLOVA: 17. století, Kėdainiai, obyvatel Kėdainiů, inventář, osobní jméno litevského původu. ANOTACE Článek se zaměřuje na 180 antroponym litevského původu (druhé složky modelu binární nominace), jimiž byli v 17th století označováni obyvatelé Kėdainiů. Byla shromážděna z kėdainiėjských inventářů z let 1604, 1624 a 1666 a také z inventáře pozemkového nájemného kėdainiėjské fary z roku 1622. Byly zjištěny tendence ke slavizaci těchto osobních jmen a rekonstruováno 106 autentických podob. Srovnání rekonstruovaných podob historických antroponym se současnými litevskými příjmeními vedlo k závěru, že 63 z nich (60 procent) se užívá dodnes. Část z nich, totiž 24 (23 procent rekonstruovaných antroponym), má ekvivalenty v příjmeních téhož původu, avšak odlišné formace. Zbývajících 19 osobních jmen (17 procent) nemá mezi současnými osobními jmény žádné ekvivalenty. Straipsniai / Articles 53 ALMA RAGAUSKAITĖ K L Í Č O V Á S L O V A: 17th století, Kėdainiai, obyvatel Kėdainiů, inventář, osobní jméno litevského původu. 0. ÚVOD Historická antroponyma starých Kėdainiů se již začala zkoumat. Nejprve byly popsány tendence v zapisování osobních jmen obyvatel Kėdainiů v 17.–18. století. Příjmení kėdainiėjských Skotů byla latinizována a slavizována – v různých zápisech městských soudních spisů mohla být různě modifikována. Tím vznikla grafická variabilita jejich příjmení (Ragauskaitė 2007: 63–64). Výsledky analýzy antroponymie knih aktů ze 17.–18. století ukázaly, že v tomto období byla slavizována také litevská osobní jména obyvatel Kėdainiů: byly zkoumány případy substituce hlásek, část mužských antroponym měla slovanské přípony -evič, -ovič, zatímco většina ženských osobních jmen slovanské přípony -ova, -ovna (Ragauskaitė 2011: 21–22). Proces slavizace osobních jmen obyvatel Kėdainiů nebyl v 17.–18. století příliš intenzivní. Vliv na něj měly i extralingvistické okolnosti. Kėdainiai byly centrem reformního litevství ve Velkoknížectví litevském, ve veřejném životě města zněla litevština a tento prvek litevství se zároveň odrážel v dochovaných rukopisech (Payckaitė 2012: 215–220). Skotští přistěhovalci, kteří se kolem let 1628–1629 usazovali v Kėdainiích, již měli příjmení, avšak jejich dědičná antroponyma byla v městských knihách aktů zaznamenávána nejednotně. Příčinou byla absence jednotného a pro všechny závazného systému pojmenovávání, dobová písařská tradice aj. Přesto byl učiněn závěr, že v 17.–18. století převažovala pojmenování, která jasně dokládají fungování dědičných osobních jmen kėdainiėjských Skotů v historických pramenech města Kėdainiů (Ragauskaitė 2016: 56–57). Od konce třetího desetiletí 17. století přicházeli do Kėdainiů Němci. Způsob zápisu jejich příjmení nebyl ustálený. Tento jev ovlivňovala specifika knih aktů i kontext zápisů. Větší variabilitu vykazoval zápis rodu ženských osobních jmen kėdainiėjských Němek. K jejich druhým antroponymům (podle manžela či otce) se v kėdainiėjských knihách aktů ze 17.–18. století připojovaly slovanské přípony -ova (v historických pramenech zapisované jako -owa), zpravidla u příjmení vdaných žen, a -ovna (-owna) u příjmení neprovdaných žen (Ragauskaitė 2017: 117–120). Zkoumání zápisů v historických dokumentech Kėdainiů ze 17.–18. století ukázalo, že příjmení se v jednotlivých skupinách místní měšťanské obce (Litevci, Poláci) ustálila v různých obdobích. V první polovině 17. století jsou kėdainiėjští obyvatelé s vyšším společenským postavením zaznamenáni s dědičnými osobními jmény. Ve druhé polovině tohoto 54 Acta Linguistica Lithuanica XXVIII XVII a. kėdainiečių lietuviškos kilmės asmenvardžiai Ve druhé polovině století přijali dědičná antroponyma příslušníci středních a nižších vrstev městského stavu. Pomaleji se utvářela pouze příjmení příslušníků nižších vrstev kėdainėské obce (služebnictva aj.). V městských knihách aktů ze 17. století jsou všichni obyvatelé Kėdainių zaznamenáni s příjmeními (Ragauskaitė 2017a: 66). Jak je patrné, různé etnické skupiny žijící v Kėdainiai (Skotové, Němci, Poláci, Litevci aj.) měly svébytné charakteristiky systému pojmenovávání osob, zaznamenávání a tvoření příjmení, jejich původu aj., proto je historický výzkum antroponymie obyvatel Kėdainių v 17.–18. století aktuální a zasluhuje pokračování. Cílem tohoto článku je prozkoumat osobní jména litevského původu obyvatel Kėdainių v 17. století. Cíle článku: 1) rekonstruovat autentické podoby pojednávaných antroponym a porovnat je se současnými litevskými příjmeními; 2) zjistit, kolik a jakých osobních jmen užívaných v kėdainėských rukopisech 17. století se již v dnešním souboru jmen nevyskytuje. Materiál pro článek byl shromážděn z několika kėdainėských inventářů ze 17. století¹. Nejprve je třeba zmínit dva rané městské inventáře z let 1604 a 1624. Byly sepsány převážně v polštině. Starý inventář z roku 1604 má původní titulní název „Inwentarz spisany imienia Kiejdanckiego włomznego pana [...] Stanisława Kiszki Wojewodzica Witebkiego² [...]“. Pramen tvoří 31 listů. Jsou v něm evidováni nejen obyvatelé města Kėdainiai, ale také obyvatelé okresu. Velmi zajímavý je malý inventář činže kėdainėské fary z roku 1622, v němž jsou sepsáni obyvatelé Kėdainių a různé údaje o majetku fary. Tento pramen, sepsaný v polštině, tvoří pouhé 3 listy. V inventáři Kėdainių z roku 1624 jsou zaznamenáni obyvatelé města a okresu. Chybí titulní list a přibližně šest úvodních listů, protože číslování začíná až sedmým listem. Inventář tvoří celkem 34 listů. Pozdější městský inventář z roku 1666 má původní polský nadpis „Inwentarz miasta Kieydanskiego 1666“. Jde o pramen sepsaný v polštině, který tvoří 16 listů. Tento inventář zřejmě pořídilo několik písařů: písmo na prvním až desátém listu je vybledlejší a hůře čitelné, zatímco od jedenáctého do posledního listu je výraznější a rukopis zřetelnější. Je důležité jasně vymezit, které antroponymy zaznamenané v historických dokumentech byly přiřazeny obyvatelům Kėdainių. Kritéria výběru osobních jmen měšťanů již byla popsána (Ragauskaitė 1999: 146; 2000: 94; 2003: 82; 2004: 8–9; 2005: 18–23; 2006: 81–82; 2014: 9; 2015: 59–61; 2016: 48–49; 2017: 115–116; 2017a: 54–55; Paraykaitė 2012: 214). Členové místní kėdainėské obce jsou označeni výrazem pol. mieszczanin, např.: 1624 Vrbn, Jomanyszki Miełczanin 1 Seznam historických pramenů je uveden na konci článku. 2 Zkratky zaznamenané v rukopisech jsou rozepsány. Rozpis je uveden v závorkách. Straipsniai / Articles 55 ALMA RAGAUSKAITĖ KĮ₃³, 1622 měšťané [...] Tomaś Katinįzkis KKČĮ 3, 1622 [...] měšťané Woyciech Kiemeras KKČĮ 2v, 1624 Maciey Pawesis Mielczanin KĮ₂ 16v, 1622 [...] měšťané Ias Raynaitis KKČĮ 2v. V zkoumaných inventářích ze 16. století jsou obyvatelé Kėdainių sepsáni podle místa svého bydliště ve městě, např.: 1666 Wilenskie Ulicy Piotra Dziugayty gen. sg. KĮ₃ 15v, 1666 Ulica Wilenska Bartłomieia Kamierzencia gen. sg. KĮ₃ 13v, 1666 Wilenskiey Ulicy Piotra Kausiaka gen. sg. KĮ₃ 15, 1624 Ulica Stara Woyciech Kiewlekienis KĮ₂ 2, 1604 Ulica od rynku prawa strona Szczęsnego Kunklecia gen. sg. KĮ₁ 9v, 1624 Ulica nad Eismą [...] od Niewązy Pawel Paksztelis KĮ₂ 3, 1666 Ulica Wilenska Jerego Podeluna gen. sg. KĮ₃ 13v, 1624 Ulica Szatska Druga Strona Adam Smukis KĮ₂ 6v, 1604 Ulica Wielka do dworu idąc z rynku prawa strona Adam Smugis KĮ₁ 5, 1604 Miasto Kiejdany Rynek prawa strona od młtů Mats Surwilo KĮ₁ 4, 1604 Drūga strona Rynku Urbana Zagora gen. sg. KĮ₁ 4, 1604 Miasto Kiejdany za rzeką niewiążą jakub Zujlis KĮ₁ 14v. V pozdějším inventáři města Kėdainių z roku 1666 nejsou uvedeny pouze ulice, ale také domy obyvatel Kėdainių, např.: 1666 Ulica Skombolska Symona Digima Domek gen. sg. KĮ₃ 11v, 1666 Ulica Skombolska Symona Labecia Domek gen. sg. KĮ₃ 11, 1666 Wilenskie Ulicy Woyciecha Podegacia Dom gen. sg. KĮ₃ 16, 1666 Drūga strona [...] ulicy zamowej Domek Macieia Rymsiewicza gen. sg. KĮ₃ 3v, 1666 Ulica Skombolska Macieia Rudęcia Domek gen. sg. KĮ₃ 12, 1666 Ulica Skombolska Piotra Ziraycia Domek gen. sg. KĮ₃ 11 aj. Při soupisu domů se popisuje jejich status (zděný, dřevěný dům apod.) a pečlivě se zaznamenávají městské parcely, např.: 1666 Ulica Rosieńska Plac Jana Ruducia gen. sg. KĮ₃ 8v, 1666 Ulica Skombolska Jerzego Srebeyki Kamienica za wolnosciami gen. sg. KĮ₃ 11 aj. Systém pojmenovávání obyvatel Kėdainių se lišil. Nejčastěji byli označováni dvěma antroponymy, např.: 1604 Macul Giedratis KĮ₁ 15v, 1624 Stanisław Oszkakis KĮ₂ 2v, 1604 Jakub Ozielewicz KĮ₁ 8, 1666 Jerzego Spolia gen. sg. KĮ₃ 4, 1666 Jozępha Szarna gen. sg. KĮ₃ 9v, 1666 Jerzego Sznyplucia gen. sg. KĮ₃ 13, 1666 Marcina Werszela gen. sg. KĮ₃ 6, 1622 Jozef Żuklętis KKČĮ 1. Méně často se objevovalo pojmenování třemi antroponymy, např.: 1624 Maciey Ambrewicz Bedweis KĮ₂ 3, Jozęph Stanisławowicz Rauba KĮ₂ 1v, 1624 Adam Janfaytis Rudis KĮ₂ 8v, 1604 Abram Adamowicz Wergelis KĮ₁ 11v. Pravděpodobně kvůli stručnosti 3 Všechna uváděná antroponyma jsou opatřena metadaty. U každého z nich je uveden rok, kdy bylo osobní jméno zaznamenáno, zkratka historického pramene a číslo listu (strany). Při uvádění antroponym se usiluje o zachování původních podob zaznamenaných v rukopisech. 4 V roce 1666 se v Kėdainiai nacházely ulice Josvainiai, Dvaro a Žydų, tržiště Jonušava aj. (Šinkūnas 1928: 21). Tento pramen může být užitečný nejen při výzkumu historické antroponymie, ale také při zkoumání vývoje historických názvů ulic a dějin městské architektury. 56 Acta Linguistica Lithuanica LXXVII XVII a. kedainięčių lietuviškos kilmės asmenvardžiai Vyskytují se zápisy kėdainiských obyvatel jedním osobním jménem, např.: 1666 Garnela gen. sg. KI₃ 2v, 1604 Niuniškis KI₁ 6v, 1622 Pavalkius KKČ₁ 1, 1622 Placiakis KKČ₁ 1, 1624 ž Raudonieris abl. sg. KI₂ 3v, 1666 Sierela gen. sg. KI₃ 11, 1624 Šu-kijžis KI₂ 5v, 1624 s Treygaiciem abl. sg. KI₂ 2. Z pojednaných historických dokumentů ze XVII. století bylo shromážděno 180 zápisů kėdainiských obyvatel se dvěma osobními jmény (započítány byly různé varianty antroponym – příponové, s odlišnými koncovkami aj.). Předmětem výzkumu jsou právě členy druhého jména v této dvojici (příjmení nebo osobní jména, která je zastupují). Kėdainiské inventáře zapisovali písaři, jejichž mateřským jazykem zřejmě nebyla litevština. Při zaznamenávání antroponym litevského původu proto jejich podobu zachycovali nestejně. Některá osobní jména jsou zapsána poměrně autenticky (s koncovkami, litevskými příponami apod.), např.: 1666 Andreja Birbižka gen. sg. KI₃ 16. K bir- srov. db. pd. Birbalas, Birbilà, Birbìlas (LPŽ I 262); 1604 Mazul Burnaytis KI₁ 7. Srov. db. pd. Burnàitis (LPŽ I 358); 1666 Jana Jomantiszka gen. sg. KI₃ 12. K jomant- srov. db. pd. Jómantas, Jõmantas (LPŽ I 840–841); 1604 Adam Szukjis KI₁ 10. K šuk- srov. db. pd. Šùkas, Šùkis (LPŽ II 986) aj. Větší část antroponym však byla různě pozměněna. Vliv na to měly i lingvistické příčiny, a zejména interakce litevštiny a polštiny. Za zmínku stojí nejčastější případy hláskových záměn: a se mění na o: *Padegaitis: 1666 Woyciecha Podegacia gen. sg. KI₃ 16. K padeg- srov. db. pd. Padeginkis (LPŽ I 363); *Pavasaris: 1624 Mikol Powa-ris KI₂ 6v. Srov. db. pd. Pavasaris (LPŽ II 413); *Pavinkšnis: 1604 Grehori Po-winkžnis KI₁ 14. Srov. db. pd. Pavinkšnis (LPŽ II 414–415); *Spalis: 1666 Jerze-go Spolia gen. sg. KI₃ 4. Srov. db. pd. Spalis (LPŽ II 780). au se mění na ow: *Dauksa: 1666 Jana Dowszy gen. sg. KI₃ 9. Srov. db. pd. Daukša (LPŽ I 472); *Gintautas: 1624 Marcin Gintowt KI₂ 3. Srov. db. pd. Gintautas, Gìntautas, Gintautas (LPŽ I 671). e se mění na ie: *Keraitis: 1624 Adam Kieraytis KI₁ 4. Srov. db. pd. Keraitis (LPŽ I 974); *Keršis, *Keršys: 1666 Adama Kierszia gen. sg. KI₃ 8. Srov. db. pd. Kéršis, Keršys (LPŽ I 977); *Ketvirtis: 1623 Urbana Kietwricia gen. sg. KA₁ 1. Srov. db. pd. Ketvirtis, Ketvirtis (LPŽ I 981). uo se mění na o: *Juodis: 1604 Jan Jodelis KI₁ 8. Srov. db. pd. Juodėlis (LPŽ I 857); *Sruogis: 1624 Jan Srogiewicz KI₂ 1v. Srov. db. pd. Sruogis (LPŽ II 789). ž se mění na z: *Dargužas: 1666 Adama Dorguza gen. sg. KI₃ 15, 1666 Ja-kuba Dorguza gen. sg. KI₃ 12v. Srov. db. pd. Dargužas, Dargūžas (LPŽ I 462); *Oželis: 1624 Greg Ozelewic KI₂ 10. Srov. db. pd. Oželis (LPŽ II 356); *Vėželis: 1604 jūry wezelis KI₁ 7. Srov. db. pd. Vėželis (LPŽ II 1201); *Žgaitis: 1666 Ma-cieja Zygacia gen. sg. KI₃ 16v. Srov. db. pd. Žgaitis (LPŽ II 1331). Straipsniai / Articles 57 ALMA RAGAUSKAITĖ Dostupné údaje ukazují, že v 17. století se mohly připojovat slovanské přípony -evič a -ovič, např.: 1666 Jana Kunkulewicza gen. sg. Kl₃ 11v; 1666 Woyciecha Montwida gen. sg. Kl₃ 14 || 1666 Woyciecha Montwida gen. sg. Kl₃ 13v; 1666 Lukasa Perknewicza gen. sg. Kl₃ 13. Z hlediska původu se vyčleňují tyto hlavní skupiny antroponym kėdaińských obyvatel 17. století: 1) osobní jména litevského původu a 2) osobní jména nelitevského původu. Tato klasifikace má dlouhou tradici. Kazimieras Būga ve studii „O litevských osobních jménech“, napsané roku 1911, rozlišoval příjmení litevského původu a přejatá příjmení a zmiňoval příjmení nejasného původu (Būga I 205). Tradici rozdělování příjmení do dvou skupin (příjmení litevského původu a příjmení nelitevského původu) víceméně dodržovali i další badatelé litevské historické antroponymie: Petras Jonikas (1968: 558–561), Antanas Salys (II 64), Aleksandras Vanagas (1982; 199: 46–472), Vitalija Maciejauskienė (1991: 243; 1992: 1–2; 1993: 36–40; 1994: 10–15; 1997: 112; 1997a: 102–104), Alma Ragauskaitė (199: 47–49; 2000: 95–97; 2005: 141–142), Aušra Žemienė (2002: 17–18; 2016: 125; 2017: 37–40), Asta Urbonavičiūtė (2005: 86–87; 2005a: 234–238; 2011: 28–31) aj. Poněkud odlišný názor zastával Zigmas Zinkevičius. Podle něj je tato klasifikace osobních jmen formální, protože „každé, byť sebevíce nelitevské naše příjmení má zpravidla litevské prvky, přinejmenším jeho koncovka je litevská“ (Zinkevičius 1988: 95–96). Fonetika litevských osobních jmen je tedy litevská, mají litevské koncovky, litevské přípony aj. (Zinkevičius 2008: 55). Proto se v osobních jménech Vilňanů z počátku 17. století hledaly především „prvky litevského jazyka“ (Zinkevičius 1977: 66–67). Podobně posuzovala antroponymii území Litevského velkoknížectví z hlediska původu Jūratė Čirūnaitė. Pojednala o skupinách litevských a nelitevských osobních jmen (Čirūnaitė 1999: 71–75; 1999a: 13–15). Jonas Palionis rozdělil příjmení ve farnosti Punia podle zvoleného kritéria – etnické příslušnosti – do dvou skupin: litevská příjmení a nelitevská příjmení. Za litevská se zde považují nejen příjmení s litevským kořenem, ale také ta, která obsahují nějaký litevský slovotvorný formant (koncovku, příponu apod.). Nelitevskými příjmeními jsou míněna taková, jejichž kořen i slovotvorný afix jsou přejaté (Palionis 2003: 40–42; 2008: 99–110; viz také Ragauskaitė 2005a: 156; Sinkeviciute 2008a: 503–508). Daiva Sinkeviciūtė souhlasila se Z. Zinkevičiusovým způsobem klasifikace příjmení – rozlišovat je podle povahy základu a odlišovat příjmení antroponymického a apelativního původu (Sinkeviciūtė 2006c: 141). V tomto případě jsou zkoumána antroponyma nejen kėdaińských Litevců, ale i jiných etnických skupin (Poláků, Skotů, Němců aj.). Proto se zdá nelogické hledat prvky litevského jazyka v příjmeních příslušníků jiných národů. Zkoumaná antroponyma kėdaińských obyvatel nelze vždy zařadit do jedné či druhé skupiny. Proto byla vyčleněna ještě jedna skupina osobních jmen – 3) osobní jména nejasného nebo ne zcela jasného původu 58 Acta Linguistica Lithuanica LXXVII XVII a. kėdainiėčių lietuviškos kilmės asmenvardžiai osobní jména. O jejich původu nelze nic jednoznačného říci kvůli obtížím při určování autentické podoby, kdy je grafická struktura litevských antroponym silně ovlivněna polštinou, nebo z jiných důvodů. Analyzovaná antroponyma kėdaińských obyvatel litevského původu se rekonstruují z patronymických osobních jmen i osobních jmen nepatronymického původu. Rekonstruované podoby se označují hvězdičkou a řadí abecedně. Poté se uvádějí osobní jména zaznamenaná v rukopisech (podle abecedy jejich podob a chronologicky), na jejichž základě byla podoba antroponyma rekonstruována. Tyto podoby se porovnávají se současnými litevskými příjmeními. V některých případech se ponechává několik teoreticky možných variant. Pokud se v současném jmenném fondu nenajdou přesné protějšky, uvádí se několik typičtějších osobních jmen s příslušným kořenem. Ze zdrojově doložených antroponym se rekonstruují podoby bez patronymických přípon. Polonizované podoby osobních jmen se často zapisují se slovanskými patronymickými příponami –evič, –ovič, avšak předpokládá se, že Litevci mohli v běžném jazyce užívat litevské patronymické přípony (–aitis, –ėnas, –onis, –ūnas) (Maciejauskienė 1994: 25–30; Ragauskaitė 1999: 148–149). Rekonstruované podoby bez patronymických přípon se jeví vhodnější také proto, že titíž kėdaińští obyvatelé bývali ve zkoumaných inventářích nezřídka zapisováni různě, např.: 1624 Maciey Girnewicz K₁₂ 7 – 1604 Maciey Girnius K₁₁ 16 – 1622 Maciey Girnius KKČI 1 – 1624 Maciey Girnius K₁₂ 9; 1604 Jakub Kiaukie K₁₁ 12v – 1604 Jakub Kiaukiewicz K₁₁ 11. Probíraná antroponyma litevského původu se dělí do tří podskupin: 1) stará litevská dvoukmená osobní jména, 2) zkrácené podoby dvoukmených osobních jmen a jejich odvozeniny s příponami a 3) osobní jména apelativního původu (v širším smyslu). Jsou uvedena v tomto pořadí. 1. STARÁ LITEVSKÁ DVOUKMENÁ OSOBNÍ JMÉNA Mezi 80 antroponymy kėdaińských obyvatel litevského původu ze 17. století, která jsou předmětem zkoumání, je 16 takových, z nichž lze rekonstruovat stará litevská dvoukmená osobní jména. Při rekonstrukci jejich koncovek se vychází z názoru K. Būgy, že v některých případech „dvoukmená příjmení mohou mít rovnocenně v nominativu jednotného čísla koncovku –as nebo –a, stejně jako –is“ (Būga I 224). Níže je uvedeno 6 takových rekonstrukcí (což představuje 5,4% všech rekonstruovaných antroponym): *Gin-taut-as: 1624 Marcin Gintowt K₁₂ 3. Srov. současná příjmení Gintautas, Gintautas, Gintautas (LPŽ I 671); *Gird-vil-as: 1624 Ławryn Gierdwił K₁₂ 1, 1v, 4, 4v – 1624 Ławryn Ławryn Girdwił K₁₂ 5v – 1624 Ławryn Girdwił K₁₂ 11, 1666 Andrzeia Girdwił gen. sg. K₃ 11v. Srov. současné příjmení Girdvilas (LPŽ I 674); *Jo-kant-as: 1624 Marcin Jo-kant K₁₂ 7v. Srov. současné příjmení Jókantas (LPŽ I 838); *Mant-vyd-as: 1666 Wojciecha Straipsniai / Articles 59 ALMA RAGAUSKAITĖ Montvida gen. sg. Kl₃ 14 – 1666 Woviecha Montwidowicza gen. sg. Kl₃ 13v. Srov. současné příjmení Mántvydas, Mantvydas (LPŽ II 155); *Nor-vyd-as: 1604 Sebe-stian Narwid Kl₁ 13 – 1624 Sebestian Narwid Kl₂ 8v. Srov. současné příjmení Nórvydas (LPŽ II 336); *Sur-vil-a: 1624 Maciey Surwil Kl₂ 4v, 11 – 1624 Maciey Surwil Kl₂ 10 – 1604 Matys Surwilo Kl₁ 4, 6v, 7v – 1624 Maciey Surwilo Kl₂ 3, 1666 Mikolai Surwily gen. sg. Kl₃ 3v, 1666 Stanislaw Surwily gen. sg. Kl₃ 3v. Srov. současné příjmení Survilà (LPŽ II 861). Jak je patrné, uvedená stará litevská dvoukmená osobní jména se skládají z deseti různých složek: gin-, gird-, jo-, kant-, mant-, nor-, sur-, taut-, vyd-, vil-. Antroponyma vytvořená s takovými či podobnými kmeny se vyskytují také v kėdainských městských knihách 17. století (Pavickaitė 2012: 214–216). V pozdějších kėdainských dokumentech 17. století jsou doložena dvoukmená osobní jména, avšak rozmanitost složek, z nichž se skládají, se postupně zmenšovala. 2. ZKRÁCENÉ PODOBY DVOUKMENÝCH OSOBNÍCH JMEN A JEJICH SUFIXÁLNÍ ODVOZENINY Množství těchto osobních jmen a jejich postavení v litevském jmenném fondu se hodnotí nejednotně. V litevské historické antroponymii existuje problém vyčlenění zkrácených podob starých dvoukmených antroponym jako samostatné skupiny. Z. Zinkevičius se domníval, že zkrácené podoby dvoukmených osobních jmen a jejich sufixální odvozeniny byly v 16.–17. století značně rozšířené (Zinkevičius 1988: 100). V. Maciejauskienė tvrdila, že „tato osobní jména v antroponymii 16.–17. století rozhodně neměla větší váhu. Nemohla tedy výrazněji ovlivnit celkový obraz původu našich příjmení“ (Maciejauskienė 1991: 248; 1997a: 130; 2008: 125–130). Analýza antroponym obyvatel Kaunasu z druhé poloviny 16. století ukázala, že zkrácené podoby dvoukmených osobních jmen tvořily 7% všech rekonstruovaných antroponym litevského původu (Ragauskaitė 199: 150). V první polovině 17. století tvořila taková osobní jména přibližně 8% (Ragauskaitė 2000: 99). Podle D. Sinkevičiūtė tvoří inventář hypokoristických kmenů zachovaných v litevských příjmeních 171 kmenů. Na základě formálního a areálového kritéria se dospělo k závěru, že současných příjmení odvozených ze zkrácených podob je celkem 5 950 (Sinkevičiūtė 2006: 246–247). Osobní jména litevského původu vycházející ze zkrácených podob litevských dvoukmených jmen jsou doložena v seznamu nových měšťanů a pohřebních míst ve Vilniusu z let 1661–1795 (Sinkevičiūtė 2016: 221–254). To potvrzuje tvrzení Z. Zinkevičiuse: „zkrácené podoby starých dvoukmených jmen a jejich další odvozeniny daly vzniknout mnoha našim současným příjmením“ (Zinkevičius 1988: 100). 60 Acta Linguistica Lithuanica LXXVII XVII a. kėdainiėčių lietuviškos kilmės asmenvardžiai Kalbamųjų antroponimų kilmė ir darbą tyrinėjamas nekelia abejonių (Zinkevičius 1977: 29; Ragauskaitė 1999: 151; Sinkevičiūtė 2003: 117–119; 2003a: 319–326; 2005: 100–104; 2005a: 217–220; 2006a: 274–276; 2008: 264–270; 2009: 348–350; 2010: 326–330; 2014: 165–170). Teigiama, kad šie asmenvardžiai yra sutrumpėję iš lietuvių senųjų dvikamienių antroponimų, „pasilaidami dažniausiai pirmojo vardo sandą kamieną“ (Salys IIa 270). Pranas Skardžius nurodo du šio tipo antroponimų sudarymo būdus: 1) vartotas vienas dvikamienio asmenvardžio sandas, pvz.: Noras: Nor-butas; 2) prie vieno kamieno pridedama ir dalis antrojo, pvz.: Knystas: Knys-tautas (Skardžius 1943: 440–441). Iš senųjų dvikamienių asmenvardžių trumpinių buvo sudaromi įvairūs priesagų vediniai, pvz.: Ginelis šalia Ginas (: Gin-tautas), Darulis šalia Daras (: Dar-gaila) ir kt. (Zinkevičius 1977: 230, 237). V pramenech bylo nalezeno 5 (4,5%) antroponym obyvatel Kėdainiů, která lze alespoň teoreticky spojovat se zkrácenými podobami starých litevských dvoukmených osobních jmen a jejich sufixálními odvozeninami. Byla rekonstruována z 8 antroponym doložených v dokumentech, např.: *Dargužas: 1666 Adama Darguza gen. sg. K₁ 15. Srov. současná příjmení Dargūžas, Dargužas, Dargužas (LPŽ I 462); *Norušas, *Norušis, *Norūšys: 1604 Pavla Naruševicza gen. sg. K₁ 8. Srov. současná příjmení Nōrušas, Norušis, Norušis (LPŽ II 335); *Norutis: 1624 Jan Narutis K₁₂ 7. Srov. současné příjmení Norūtis (LPŽ II 335); *Rimdeika: 1604 Bartłomiej Rymdeyko K₁₁ 7, 1624 Maciej Rymdeyko K₁₂v. Srov. současné příjmení Rimdeikà (LPŽ II 608); *Vaidas: 1604 Mikołaj Wada K₁ 4, 5, 11, 12 – 1624 Mikołaj Wada K₁₂v, 5 – 1624 Mikołaj Wąda K₁₀v. K vaid- srov. současné příjmení Vaidas (LPŽ II 1131). Inventář zkrácených podob starých litevských dvoukmených osobních jmen a jejich sufixálních odvozenin se v historických jmenných fondech jednotlivých měst — Vilniusu, Kaunasu a Kėdainiů — značně liší (Zinkevičius 1977: 229–230; Ragauskaitė 1999: 150–151; 2005: 118, 123, 132; Sinkevičiūtė 2006b: 341–351; 2016: 252–253; Sinkevičiūtė, Račka 2014a: 298, 320). 3. OSOBNÍ JMÉNA PŘEZDÍVKOVÉHO PŮVODU Mezi zkoumanými osobními jmény obyvatel Kėdainiů litevského původu převažují antroponyma přezdívkového původu (v širším smyslu). Lze je spojit s konkrétními litevskými podstatnými jmény, přídavnými jmény a slovesy. Níže je uvedeno 95 (90,1%) osobních jmen z této skupiny, rekonstruovaných ze 156 antroponymních podob doložených v pramenech: *Barzdenis: 1624 ʒ Mikolajem Barzdeniem 5 Pro upřesnění významů etymonů litevských antroponym byla provedena rešerše také v etymologických slovnících Ernsta Fraenkela a Wojciecha Smoczyńského (Fraenkel 1962; 1965; Smoczyński 2007). Straipsniai / Articles 61 ALMA RAGAUSKAITĖ abl. sg. K₂ 6v. Složené osobní jméno. K prvnímu členu barzd- srov. současná příjmení Barzdà, Bãržis, Barždỹs (LPŽ I 207), k druhému členu žent- srov. litev. žéntas ‚manžel dcery; muž, který se přistěhoval do domu své ženy, zeť žijící v domě manželky‘ (LKŽe); *Barzdžius: 1624 Woyciech Barzdžius KĮ₂ 6v. Srov. současné příjmení Barždžius (LPŽ I 208); *Birbiškis: 1624 Gryger Birbiškis KĮ₂ 6v. K birb- srov. současná příjmení Birbalas, Birbilà, Birbilas, Birbičius (LPŽ I 262, 263); *Bizdelė: 1604 Mikolay Bizdela KĮ₁ 10. Srov. litev. bizdas ‚člověk, který se snadno kvůli maličkostem rozčiluje, zlobí, vznětlivec‘, bizdeloti ‚bez důvodu, rychle pobíhat, pobíhat sem a tam‘ (LKŽe); *Budrys: 1624 Pawel Budrys KĮ₂ 7v. Srov. současné příjmení Budrys (LPŽ I 330); *Burnaitis: 1624 Adam Burnaic KĮ₂ 10v – 1624 Adam Burnayc KĮ₂ 10v – 1604 Adam Burnaytis KĮ₁ 8, 1624 Krzysztoh Burnaic KĮ₂ 11 – 1624 Krzysztoh Burnac KĮ₂ 11 – 1624 Krzysztoh Burnaic KĮ₂ 11 – 1624 Krzysztoh Burnaycis KĮ₂ 1v, 1624 Abram Burnayc KĮ₂ 2v, 1624 Jan Burnayc KĮ₂ 2v – 1624 Jan Burnaytis KĮ₂ 3, 1624 Stanislaw Burnayc KĮ₂ 2, 3, 1624 Stefan Burnayc KĮ₂ 1, 3 – 1624 Szczepan Burnaytys KĮ₂ 4, 1604 Macul Burnaytis KĮ₁ 7, 1604 Mikolay Burnaytis KĮ₁ 7. Srov. současné příjmení Burnaitis (LPŽ I 358); *Dargalis: 1604 Maciew Dargalis KĮ₁ 10, 1604 Mikolay Dargalis KĮ₁ 10. Složené osobní jméno. K prvnímu členu darž- srov. současné příjmení Daržys (LPŽ I 64), k druhému členu gal- srov. litev. gãlas ‚místo, kde končí nějaký delší předmět; okrajová část předmětu (začátek, konec); malý konec nějakého předmětu‘ (LKŽe); *Degenaitis: 1624 Grzegorz Degenaytis KĮ₂ 8. K degen- srov. současné příjmení Degėnis (LPŽ I 478); *Dievožodis: 1624 Jan Diewozodis KĮ₂ 2. Složené osobní jméno. K prvnímu členu diev- srov. současná příjmení Dievaitis, Dievėnas, Dievulis (LPŽ I 494), k druhému členu žod- srov. litev. žõdis, dále srov. žõdis ‚nejdůležitější významová jednotka jazyka, vyjádření jakéhokoli pojmu; řeč, jazyk; mluvení, hovoření; výrok, rčení, tvrzení, rozhodnutí‘ (LKŽe); *Diržis, *Diržys: 1624 Piotr Diržys KĮ₂ 8. Srov. současná příjmení Diržis, Diržys (LPŽ I 504); *Diržiškis: 1604 Jus Diržiškis KĮ₁ 15. K dirž- srov. současná příjmení Diržis, Diržys, Diržius (LPŽ I 504); *Garnelis: 1666 [...] Garnela gen. sg. KĮ₃ 2v. Srov. současné příjmení Garnėlis (LPŽ I 626); *Giedraženis: 1604 Macul Giedraženis KĮ₁ 15. Složené osobní jméno. K prvnímu členu giedr- srov. současná příjmení Giedrà, Giedrė (LPŽ I 663), k druhému členu žent- srov. litev. žéntas ‚manžel dcery; muž, který se přistěhoval do domu své ženy, zeť žijící v domě manželky‘ (LKŽe); *Girius: 1604 Matys Girnewicz KĮ₁ 16 – 1624 Maciej Girnewicz KĮ₂ 7 – 1604 Maciej Girnius KĮ₁ 16 – 1622 Maciej Girnius KKČĮ 1 – 1624 Maciej Girnius KĮ₂ 9 – 1624 Maciej Girnius KĮ₂ 9. Srov. současná příjmení Girnius, Gìrnius, Girnius (LPŽ I 676–677); *Gumbas: 1666 Adama Gumba gen. sg. KĮ₃ 16. K gumb- srov. současné příjmení Gūmbis (LPŽ I 742); *Juodelis: 1604 Jan Jodelis KĮ₁ 8. Srov. současné příjmení Juodėlis (LPŽ I 857); *Katainis: 1624 Jan Kataynys KĮ₂ 7. Srov. současné příjmení Katainis (LPŽ I 946); *Katinėlis: 1604 Maciej Katinelis KĮ₁ 13v, 16 – 1624 Maciej Katinelis KĮ₂ 2. Srov. současné příjmení Katinėlis (LPŽ I 947); *Katinškis: 1622 Tomasz Katinžkis KKČĮ 3 – 1624 Tomasz Katinžkis KĮ₂ 6. K 62 Acta Linguistica Lithuanica LXXVII XVII a. kėdainiėčių lietuviškos kilmės asmenvardžiai katin- srov. současné příjmení Kãtinas (LPŽ I 947); *Kaupas: 1624 Jan Kaupas K₁ 5v. Srov. současné příjmení Kãupas (LPŽ I 951); *Keraitis: 1624 Adam Kieraytys K₁ 4. Srov. současné příjmení Kėraitis (LPŽ I 974); *Keršis, *Keršys: 1660 Adam Kierszia gen. sg. K₁ 8. Srov. současná příjmení Kéršis, Kèršys (LPŽ I 977); *Ketvirtis: 1604 Urban Kietwirtis K₁ 10. Srov. současná příjmení Kėtvirtis, Ketvirtis (LPŽ I 981); *Kiaukė: 1604 Jakub Kiaukie K₁ 12v – 1604 jakub Kiaukiewicz K₁ 11. Srov. současné příjmení Kiãukė (LPŽ I 983); *Kiškelis: 1604 Adam Kiżkielis K₁ 15v. Srov. současné příjmení Kiškėlis (LPŽ I 100); *Klišas, *Klišis, *Klišys, *Klišus: 1604 Stanislaw Kliszewicz K₁ 7, 1604 Marcin Kłyszewicz K₁ 7. Srov. současná příjmení Klišas, Klišis, Klišys, Klišus (LPŽ I 1025, 1026); *Knipčius: 1624 Urban Knipcius K₁ 3. Srov. litev. knìpčius ‚člověk, který se velmi zabývá maličkostmi a svou prací; zlodějíček, podvodník‘ (LKŽ); *Krumplis: 1624 Maciey Krumplis K₁ 2. Srov. současné příjmení Krùmplis (LPŽ I 1091); *Kunkulis, *Kunkulys: 1604 Adam Kunkulewicz K₁ 9v, 1624 Abram Kunkulewicz K₁ 4, 5, 1604 Andrzej Kunkulewicz K₁ 9v, 1624 Jan Kunkulewicz K₁ 3, 5, 1624 Maciey Kunkulewicz K₁ 4 – 1624 Maciey Kunkulewicz K₁ 5v. Srov. současná příjmení Kunkulis, Kunkùlis, Kunkùlys (LPŽ I 1124); *Kunkulžentis: 1604 Szczesnego Kunkulenczia gen. sg. K₁ 9v. Složené osobní jméno. K prvnímu členu kunku- srov. současná příjmení Kùnkulis, Kunkùlis, Kunkulỹs (LPŽ I 1124), k druhému členu žent- srov. litev. žéntas ‚manžel dcery; muž, který se přistěhoval do domu své ženy, zeť žijící v domě manželky‘ (LKŽ); *Kutn agis: 1624 Stanislaw Kutnagis K₁ 9. Složené osobní jméno. K prvnímu členu kut- srov. snad litev. kùtas ‚chuchvalec rozcuchaného peří, chomáč prachového peří nebo vlny‘ (LKŽ), k druhému členu nag- srov. litev. nãgas ‚rohovitý výrůstek na konci prstu člověka, zvířete nebo ptáka; prsty, ruce‘ (LKŽ); *Laukis: 1624 Maciey Laukis K₁ 5. Srov. současné příjmení Lãukis (LPŽ II 32); *Mažutis: 1624 Pawel Mazutys K₁ 10v. K mažut- srov. současná příjmení Mažuta, Mažutavičius, Mažutis (LPŽ II 193); *Mėšlaubinis: 1604 Gryg Meźlaubinis K₁ 16. Složené osobní jméno. K prvnímu členu mėš- srov. litev. mėšlas ‚směs zvířecích výkalů a slámy používaná jako hnojivo; výkaly; přeneseně o lajdákovi, neschopovi, lenochovi‘ (LKŽ), k druhému členu sub- srov. litev. subinė, subinė, subinė ‚zadek, sedací část‘ (LKŽ); *Mielis: 1604 Bartlomiej Mielis K₁ 7. Srov. současné příjmení Miẽlis (LPŽ II 222); *Mielžentis: 1604 Pawel Mielzentis K₁ 8. Složené osobní jméno. K prvnímu členu mel- srov. současná příjmení Mėlis, Mielỹs (LPŽ II 222), k druhému členu žent- srov. litev. žéntas ‚manžel dcery; muž, který se přistěhoval do domu své ženy, zeť žijící v domě manželky‘ (LKŽ); *Naudžiūnas: 1624 Jan Naudziun K₁ 5 – 1624 Jan Naudziun K₁ 8v, 1604 Gryg Naudżunas K₁ 10v. Srov. současné příjmení Naudžiūnas (LPŽ II 306); *Oželis: 1624 Gryg Ozelewicz K₁ 10 – 1624 Gryg Ozelewicz K₁ 4v – 1624 Gryg Ozelewicz K₁ 10 – 1624 Grzegorz Ożelewicz K₁ 4 – 1624 Grzegorz Ożelewicz K₁ 3v – 1604 Gryg Ożelewicz K₁ 12. Srov. současné příjmení Oželis (LPŽ II 356); *Paršaitis: 1624 Jan Parżaytis K₁ 8v. Srov. současné příjmení Paršaitis (LPŽ II 397); *Pavasaris: 1604 jan Pawasaris K₁ 15v, 1624 Adam Powaseris K₁ 8, 1624 Mikołay Powaseris K₁ 6v. Srov. současné příjmení Straipsniai / Articles 63 ALMA RAGAUSKAITĖ Pavāaris (LPŽ II 413); *Pavēsis: 1624 Pawesis Maciej Kł₂ 3 – 1624 Maciej Pawesis Kł₂ 2 – 1624 Maciej Pawesis Mieczy Kł₂ 16v, 1604 jura Pawesia gen. sg. Kł₁ 8. Srov. příjmení Pavēsis (LPŽ II 414); *Pavinkšnìs: 1666 Jana Pawinksznia gen. sg. Kł₃ 7v, 1604 Grehory Powinkſnis Kł₁ 14. Srov. příjmení Pavinkšnìs (LPŽ II 414–415); *Pempelė: 1624 Baltromey Pempel Kł₂ 7. Od pempl- srov. příjmení Pēmpė (LPŽ II 427); *Perkūnas: 1624 Jakub Perkun Kł₂ 5, 1624 Adam Perunas Kł₂ 3v, 1624 3 Mikotaem Perkunem abl. sg. Kł₂ 4, 1624 Jan Perkunos Kł₂ 5v. Srov. příjmení Perkūnas (LPŽ II 429); *Pigaitis: 1624 3 Walem Pigayciem abl. sg. Kł₂ 10. Od pig- srov. příjmení Pigēnas (LPŽ II 450); *Pilvelžis: 1624 Jan Pilwelžetis Kł₂ 7. Složené osobní jméno. K první části pilvel- srov. příjmení Pilvės (LPŽ II 458), k druhé části žent- srov. litevské žentas ‚manžel dcery; muž, který se přestěhoval do domu manželky, zeť usedlý u manželky‘ (LKŽe); *Plāciakis: 1624 Woyciech Placieka gen. sg. Kł₂ 6v. Srov. příjmení Plāciakas (LPŽ II 466); *Plaktinis: 1604 jakuba Plaktinia gen. sg. Kł₁ 13v. K plakt- srov. příjmení Plaktės, Plaktōnis (LPŽ II 466, 467); *Plauskas: 1604 Marcin Plaũkas Kł₁ 10. Od plausk- srov. příjmení Plauskā, Plauskis (LPŽ II 469); *Plauškis, *Plauškys, *Plauškius: 1666 Macieia Plauzkiewicza gen. sg. Kł₁ 11. Od plausk- srov. příjmení Plaũkā (LPŽ II 469); *Plikaitis: 1624 Jan Plikaytis Kł₂ 3v. Srov. příjmení Plikaitis (LPŽ II 476); *Plikis: 1624 Pawel Plikien abl. sg. Kł₂ 8 – 1624 Pawel Plikis Kł₂ 6v, 1604 jan Plikis Kł₁ 12v. Srov. příjmení Plikis (LPŽ II 476); *Puknius: 1624 Grzegorż Puknius Kł₂ 5v. Srov. příjmení Pūknius (LPŽ II 529); *Puržentis: 1604 Pawel Purzents Kł₁ 11. Složené osobní jméno. K první části pur- srov. příjmení Pūras, Puris, Pūrys (LPŽ II 537, 538), k druhé části žent- srov. litevské žentas ‚manžel dcery; muž, který se přestěhoval do domu manželky, zeť usedlý u manželky‘ (LKŽe); *Rainaitis: 1622 Stas Raynais KKČ 2v. Od rain- srov. příjmení Raināvičius, Rainis, Rainys (LPŽ II 562, 563); *Rimša, *Rimšas, *Rimšis: 1666 Jana Rymsiewicza gen. sg. Kł₃ 3v, 1666 Macieia Rymsiewicza gen. sg. Kł₃ 3v. Srov. příjmení Rimša, Rimšas, Rimšis (LPŽ II 611); *Rudaitis: 1624 Macie Rudaitis Kł₂ 5, 1624 Jan Rudaytis Kł₂ 5. Srov. příjmení Rudaitis (LPŽ II 629); *Rudis: 1604 Mikolay Rudis Kł₁ 13v – 1666 Mikola Rudia gen. sg. Kł₂ 11, 1604 stanisław Rudis Kł₁ 9v – 1624 Stanisław Rudys Kł₂ 5. Srov. příjmení Rūdis (LPŽ II 630); *Rudžentis: 1666 Macieia Rudziecia gen. sg. Kł₃ 12. Složené osobní jméno. K první části rud- srov. příjmení Rūdis (LPŽ II 630), k druhé části žent- srov. litevské žentas ‚manžel dcery; muž, který se přestěhoval do domu manželky, zeť usedlý u manželky‘ (LKŽe); *Ruibels: 1604 Adam Ruibela gen. sg. Kł₁ 6. Od ruib- srov. příjmení Rūiba, Ruibis, Ruibys (LPŽ II 634); *Ruibis: 1624 Pawel Ruibis Kł₂ 1v. Srov. příjmení Ruibis (LPŽ II 634); *Rūkštelė: 1624 Vrban Rukszteła Kł₂ 5v. Srov. příjmení Rūkštėlė (LPŽ II 636); *Rūgas, *Rūgis, *Rūgys, *Rūgus: 1604 Tomul Ruzgiewicz Kł₁ 6v. Srov. příjmení Rugā, Rūgas, Rūgis, Rūgys, Rūgus (LPŽ II 649–650); *Skribėntis: 1624 Gryg Skybetis Kł₂ 2v. Složené osobní jméno. K první části 64 Acta Linguistica Lithuanica LXXVII XVII a. kėdainiėčių lietuviškos kilmės asmenvardžiai skrib- srov. osobní jméno *Skribas nebo podobné, dále srov. příjmení Skribickas (LPŽ II 748), k druhé části žent- srov. litevské žentas ‚manžel dcery; muž, který se přestěhoval do domu manželky, zeť usedlý u manželky‘ (LKŽe); *Smulkis: 1624 Adam Smulkis KI₂ 6v. Srov. příjmení Smūlis (LPŽ II 773); *Spalis: 1624 Andrzey Spalis KI₂ 8v. Srov. příjmení Spalis (LPŽ II 780); *Srebeika: 1666 Jerzego Srebeyki gen. sg. KI₃ 11. K sreb- srov. příjmení Srebâlis, Srebâlius (LPŽ II 788); *Sruogis: 1624 Jan Srogiewicz KI₂ 1v – 1604 jan Sruogis KI₁ 6, 11, 1604 Adam Sruogiewicz KI₁ 11 – 1604 Adam Sruogis KI₁ 5. Srov. příjmení Sruogis (LPŽ II 789); *Šarka: 1624 Stefan Szarka KI₂ 7v. Srov. příjmení Šarka (LPŽ II 889); *Šernas: 1666 Jozefa Szarna gen. sg. KI₃ 9v. Srov. příjmení Šernas (LPŽ II 914); *Šešpirstis: 1624 Wojciech Szeſpirstys KI₂ 7v – 1624 z Wojciechem Szeſpirsztim abl. sg. KI₂ 9. Srov. litevské šešpirstis ‚ten, jehož ruka má šest prstů‘ (LKŽe); *Šilaitis: 1624 {…}⁶ Szyłaytys KI₂ 2v. Srov. příjmení Šilaitis (LPŽ II 924); *Šurpa: 1624 Jan Szurpa KI₂ 8. K šurp- srov. příjmení Šurpinskas (LPŽ II 943); *Šlevaitis: 1604 Gryg ſłeways KI₁ 13. K šlev- srov. příjmení Šleva, Šlevas, Šlevis, Šlevys (LPŽ II 952, 953); *Šukis: 1624 Maciey Szukis KI₂ 7v. Srov. příjmení Šukis (LPŽ II 986); *Šukškis: 1604 Adam szukſzkis KI₁ 1v – 1624 Adam Szuſzkis KI₂ 5v, 9 – 1624 Adam Szuſzkis KI₂ 7v, 1624 Stanisław Szuſzkis KI₂ 3v – 1624 Stanisław ſzukſzkis KI₂ 9. K šuk- srov. příjmení Šukis, Šukys (LPŽ II 986–987); *Švelnis, *Švelnys, *Švelnius: 1604 Lawryn Szwelniewicz KI₁ 8v. Srov. příjmení Švelis, Švelnis, Švelnys, Švelnius (LPŽ II 1002); *Šveplis: 1624 Jakub Szwęplis KI₁ 7. K švepl- srov. příjmení Šveplėnas (LPŽ II 1004); *Tekelis: 1604 Masis Tekelis KI₁ 6. K tek- srov. příjmení Tekutis, Tėkužis (LPŽ II 1034); *Tregaitis: 1624 Abram Tregaytis KI₂ 2v. K treg- srov. příjmení Tregys (LPŽ II 1064); *Užkuraitis: 1624 Stanisław Uszkuraytis KI₂ 5, 1624 Samuel Uszkuraytis KI₂ 7. Srov. příjmení Užkuraitis, Užkuraitis, Užkuraitis (LPŽ II 1121); *Velnaragis: 1666 Grzegorz Welneregia gen. sg. KI₃ 15, 1624 Piotr Welneragis KI₂ 6, 6v, 1622 Pawel welneragis KKČ 1. Srov. litevské velniaragis ‚taková nadávka‘ (LKŽe); *Vergelis: 1604 Adam Wergiel KI₁ 11, 14. K verg- srov. příjmení Vergutis (LPŽ II 1194); *Vežaitis: 1624 Józef Wiezayc KI₂ 6v. K vež- srov. příjmení Vežauskis, Veželis, Veževičius, Vežys (LPŽ II 1201); *Vėželis: 1604 jury wezelis KI₁ 7. Srov. příjmení Vėželis (LPŽ II 1201); *Vibikas: 1666 Krzysztofa Wilbika gen. sg. KI₃ 11. Srov. příjmení Vibikas, Vībikas, Vibikas (LPŽ II 1210); *Žagaras: 1604 Urbana Zagora gen. sg. KI₁ 4, 5. Srov. příjmení Žagaras (LPŽ II 1307); *Žarnagalis: 1624 Mikolay Żarnogalis KI₂ 6v. Souvisí s litevskými žarnagalis, žarnėgalis ‚dlouhý konec střeva; konec tohoto orgánu jako část jatečně upraveného těla‘ (LKŽe); *Žemaitelis: 1604 Bartłomiej Zemaytelis KI₁ 13. Srov. příjmení Žemaitėlis (LPŽ II 1322); *Žemkentys: 1624 Woyciech Żemkentys KI₂ 7v. Srov. litevské žiemkentys, -ė, 6 Nejasně reprodukované vepsané fragmenty v historických pramenech jsou uvedeny ve složených závorkách. Straipsniai / Articles 65 ALMA RAGAUSKAITĖ žemkėtis, žiemketis „jednoletý, ozimý; setý na podzim a přinášející úrodu následujícího roku; přezimující; vyskytující se v zimě; uchovávaný přes zimu (LKŽė); *Žilaitis: 164 Mikolaj Žylaitis K₂ 7 – 164 Mikolaj Žylaitis K₂ 7. Srov. současné příjmení Žilaitis (LPŽ II 1322–1333); *Žiraitis: 1666 Piotra Žiracyja gen. sg. K₃ 11. Pokud jde o žir-, srov. současná příjmení Žirūskas, Žirinskas (LPŽ II 1337); *Žukliažentis: 1622 Jozef Žuklženis KKŽ 1. Složené osobní jméno. K prvnímu členu srov. současné příjmení Žuklys (LPŽ II 1348), k druhému srov. litevské žentas „manžel dcery; muž, který se přestěhoval do domu manželky, zeť“ (LKŽė); *Žuklys: 164 Jan Žuklewicz K₂ 11. Srov. současné příjmení Žuklys (LPŽ II 1348). Jak je patrné, mezi antroponymy litevského původu převažují osobní jména vzniklá z přezdívek. Tato početná vrstva osobních jmen přezdívkového původu není jevem pozorovaným pouze v historické antroponymii Kėdainiai. Taková osobní jména převažují také v onomastických souborech Vilniusu a Kaunasu ze 17. století (Zinkevičius 1977: 231; Ragauskaitė 2005: 124–125). Z 180 pojmenování obyvatel Kėdainiai bylo při rekonstrukci druhé složky obnoveno 106 osobních jmen litevského původu ze 17. století. Jejich porovnání se současnými litevskými příjmeními ukázalo, že 63 (60%) z nich se užívá i dnes. Část, tj. 24 (23% všech rekonstruovaných) antroponym přezdívkového původu, má mezi příjmeními protějšky stejného původu, avšak odlišného tvoření. Jsou to: *Birbiškis (KI₂ 6v) – současné příjmení Birbalas (LPŽ I 262); *Degenaitis (KI₂ 8) – současné příjmení Degėnis (LPŽ I 478); *Diržiskis (KI₁ 15) – současné příjmení Dirzis (LPŽ I 504); *Gumbas (KI₃ 16) – současné příjmení Gumbis (LPŽ I 742); *Katiniskis (KKŽ 3) – současné příjmení Kātinas (LPŽ I 947; *Măzutaitis (KI₂ 10v) – současné příjmení Măžutis (LPŽ II 193); *Pempe (KI₂ 7) – současné příjmení Pėmpė (LPŽ II 427); *Pigatis (KI₂ 10) – současné příjmení Pigėnas (LPŽ II 450; *Plaktinis (KI₁ 13v) – současné příjmení Plaktýs (LPŽ II 466); *Plaukas (KI₁ 10) – současné příjmení Plauka (LPŽ II 469); *Plaušis, *Plaušas, *Plaušius (KI₁ 11) – současné příjmení Plaušė (LPŽ II 469); *Rainaitis (KKŽ 2v) – současné příjmení Rainys (LPŽ II 563); *Rubelis (KI₁ 6) – současné příjmení Rubys (LPŽ II 634); *Srėbėka (KI₃ 11) – současné příjmení Srėblys (LPŽ II 788); *Šurpa (KI₂ 8) – současné příjmení Šurpinskas (LPŽ II 943); *Šlevaitis (KI₁ 13) – současné příjmení Šlevas (LPŽ II 952); *Šukškis (KI₁ 1v) – současné příjmení Šukys (LPŽ II 987); *Švelis (KI₂ 7) – současné příjmení Švenčėnas (LPŽ II 1004); *Tekelis (KI₁ 6) – současné příjmení Tekūtis (LPŽ II 1034); *Tregaitis (KI₂ 2v) – současné příjmení Tregys (LPŽ II 1064); *Vaida (KI₁ 4) – současné příjmení Vaidas (LPŽ II 1131); *Vergelis (KI₁ 11) – současné příjmení Vergūlis (LPŽ II 1194); *Vėžaitis (KI₂ 6v) – současné příjmení Vėžys (LPŽ II 1201); *Žiraitis (KI₃ 11) – současné příjmení Žirūskas (LPŽ II 1337). Dalších 19 (17%) rekonstruovaných antroponym obyvatel Kėdainiai nemá v současném litevském onomastickém fondu žádné protějšky: *Baržažentis (KI₂ 6v), *Bizdelė (KI₁ 10), *Daržgalis (KI₁ 10), *Dievažodis (KI₂ 2), *Giedražentis (KI₁ 15), *Knipčius (KI₂ 3), *Kunkūžentis (KI₁ 9v), *Kunagis (KI₂ 9), *Mėlsiaubinis (KI₁ 16), *Mielėnis (KI₁ 8), *Pilvelėnis (KI₂ 7), *Purženis (KI₁ 11), *Rudėnis (KI₃ 12), 66 Acta Linguistica Lithuanica LXXVII XVII a. kėdainiečių lietuviškos kilmės asmenvardžiai * Skribžentis (Kl₂ 2v), *Šešpirtis (Kl₂ 7v), *Velnaragis (KKČl 1), *Žarnagalis (Kl₁ 6v), *Žiemkintys (Kl₂ 7v), *Žūklažentis (KKČl 1). 4. ZÁVĚRY 1. Analýza dvojčlenných pojmenování obyvatel Kėdainiai zaznamenaných v historických dokumentech 17. století (inventáře Kėdainiai z let 1604, 1624 a 1666 a inventář kėdainijské fary z roku 1622) ukázala, že 180 antroponym (příjmení nebo osobních jmen plnících jejich funkci) je litevského původu. 2. V analyzovaných inventářích byly zjištěny jevy polonizace osobních jmen: hláskové změny, užívání slovanských přípon v antroponymech litevského původu, vypouštění koncovek a další případy. 3. Ze 180 pojednávaných osobních jmen litevského původu bylo rekonstruováno 106 antroponym. Z nich je 6 (5,4%) starých litevských dvousložkových osobních jmen, 5 (4,5%) zkrácených podob dvousložkových antroponym a jejich odvozenin s příponami a 95 (90,1%) antroponym přezdívkového původu. 4. Srovnání 106 rekonstruovaných osobních jmen se současnými litevskými příjmeními ukázalo, že 63 (60%) z nich se užívá i dnes. Část, tj. 24 (23%) všech rekonstruovaných, má mezi současnými příjmeními protějšky stejného původu, avšak odlišného tvoření. Dalších 19 (17%) nemá protějšky v dnešním onomastickém fondu. Straipsniai / Articles 67 ALMA RAGAUSKAITĖ PŘÍLOHY Obr. 1. Fragment z inventáře Kėdainiai z roku 1604 (l. 4) 68 Acta Linguistica Lithuanica LXXVII XVII a. Kėdainių lietuviškos kilmės asmenvardžiai Obr. 2. Fragment z inventáře Kėdainiai z roku 1666 (l. 13v) Straipsniai / Articles 69 ALMA RAGUSKAITĖ HISTORICKÉ PRAMENY K1 – inventář Kėdainiů z roku 1604. Oddělení rukopisů Knihovny Vilniuské univerzity (dále jen VUBRS). F. 4. A1723. B. 34308a. K2 – inventář Kėdainiů z roku 1624 (Inwentarz spisany ymienia Kieydanskiego wielmoznego pana [...] Stanisława Kiszki Woiewodzica Witebskiego [...]). VUBRS. F. 4. A1724. B. 34308b. K3 – inventář města Kėdainiai z roku 1666 (Inwentarz miasta Kieydanskiego 1666). VUBRS. F. 4. A215. B. 1691. KKČI – inventář činže farnosti Kėdainiai z roku 1622. VUBRS. F. 4. A207. B. 1692. LITERATŪRA Būga I – Apie lietuvių asmens vardus. – Rinktiniai raštai 1. Vilnius: Valstybinė politinės ir mokslinės literatūros leidykla, 201–269. Čiūraitė Jūratė 1999: Baltiški LDK kariuomenės dokumentų antroponimai. – Darbai ir dienos 10(19), 69–78. Čiūraitė Jūratė 1999a: Nelietuviškų LDK teritorijų antroponimono baltžemaičių XVI amžiuje. – Acta Baltica, 12–18. Fraenkel Ernst 1962–1965: Litauisches Etymologisches Wörterbuch 1–2. Heidelberg: Carl Winter Universitätsverlag. Göttingen: Vandenhoeck & Ruprecht. Jonikas Petras 1968: Asmenvardžiai ir vietovardžiai. – Lietuvių enciklopedija 15. Bostonas: Lietuvių enciklopedijos leidykla, 555–571. LKŽ – Lietuvių kalbos žodynas 1–20, 1941–2002, elektroninis variantas (antras elektroninis leidimas), red. kolegija: Gert­rūda Naktinienė (vyr. redaktorė), Jonas Paulauskas, Rūta Petrokienė, Vytautas Vitkauskas, Jolanta Zabarskaitė. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2013. LPŽ I–II – Lietuvių pavardžių žodynas 1–2, autoriai: Vitalija Maciejauskienė, Marija Razmukaitė, Aleksandras Vanagas, ats. red. Aleksandras Vanagas. Vilnius: Mokslas, 1985–1989. Maciejauskienė Vitalija 1991: Lietuvių pavardžių sudarymas XIII–XVII a. Vilnius: Mokslas. Maciejauskienė Vitalija 1992: Lietuvių pavardės. – Gimtasis žodis 2, 1–3. 70 Acta Linguistica Lithuanica LXXVII XVII a. kėdainiečių lietuviškos kilmės asmenvardžiai Maciejauskienė Vitalija 1993: Krantų paribios XVII–XVII a. asmenvardžiai. – Lietuvių kalbotyros klausimai 32: Baltų onomastikos tyrinėjimai, 34–99. Maciejauskienė Vitalija 1994: Lietuvių pavardės: raida ir kilmė (habilitacinis darbas). Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Maciejauskienė Vitalija 1997: Vienkamieniai lietuviškos kilmės vardai XVI amžiuje. – Darbai ir dienos 4(13), 111–133. Maciejauskienė Vitalija 1999a: Dėl lietuvių pavardžių (asmenvardžių) klasifikavimo. – Baltistica 32(1), 101–109. Maciejauskienė Vitalija 2008: [Rec.] Daiva Sinkevičiūtė. Lietuvių dvikamienių asmenvardžių trumpiniai ir jų kilmės pavardės. Vilnius: Vilniaus universiteto leidykla. – Baltistica 43(1), 123–140. Palionis Jonas 2003: XVII a. Punios parapijos asmenvardžiai ir vietovardžiai. Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas. Palionis Jonas 2008: XVII a. pabaigos – XVIII a. pirmos pusės Punios parapijos asmenvardžiai ir vietovardžiai. Vilnius: Vilniaus universitetas. Ragauskaitė Alma 1999: XVI a. II pusės Kauno miestiečių lietuviškos kilmės asmenvardžiai. – Acta Linguistica Lithuanica / Lietuvių kalbotyros klausimai 41, 145–158. Ragauskaitė Alma 2000: XVII a. pirmosios pusės Kauno miestiečių asmenvardžių kilmė. – Acta Linguistica Lithuanica / Lietuvių kalbotyros klausimai 43, 93–110. Ragauskaitė Alma 2001: Kauno miestiečių pavardžių formavimasis XVI–XVII a. – Acta Linguistica Lithuanica / Lietuvių kalbotyros klausimai 45, 123–143. Ragauskaitė Alma 2002: XVII–XVIII amžių kauniečių (vyrų) pavardžių variantai. – Acta Linguistica Lithuanica / Lietuvių kalbotyros klausimai 47, 31–40. Ragauskaitė Alma 2003: XVI–XVII a. kauniečių moterų asmenvardžių daryba. – Vardų tapėsenas aspekti. Rāstu krājums 7. Liepāja: Liepājas pedagoģijas akadēmija, 82–92. Ragauskaitė Alma 2004: XVI–XVII a. joniškiečių asmenvardžiai. – Istoriniai tekstai ir vietos kultūra. Šiauliai, Ryga: Lucilijus, 8–18. Ragauskaitė Alma 2005: XVI–XVII a. kauniečių asmenvardžiai. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Ragauskaitė Alma 2005a: [Rec.] Jonas Palionis. XVII a. antrosios pusės Punios parapijos asmenvardžiai ir vietovardžiai. Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas, 2003. – Baltų filologija 14(1), 155–158. Straipsniai / Articles 71 ALMA RAGAUSKAITĖ Ragauskaitė Alma 2006: Vietovardinės kilmės asmenvardžiai ir prievardžiai XVI a. Kauno aktų knygose. – Baltu filoloģija 15(1/2), 81–94. Ragauskaitė Alma 2007: Scottish Personal Names in the Act Books of the City of Kėdainiai in the Seventeenth and Eighteenth Centuries. – Tarptautinė Aleksandro Vanago konferencija „Vardas kalboje, istorijoje ir savimonėje“. 2007 m. spalio 24–26 d. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 63–64. Ragauskaitė Alma 2008: Tendencies in the Evolution of Hereditary Surnames of Townspeople in Lithuania from the Sixteenth to Eighteenth Centuries. – Zunamen / Surnames 3, 29–37. Ragauskaitė Alma 2009: Kada susidarė kauniečių pavardės? – Kalba ir žmonės. Vilnius: Vilniaus universiteto leidykla, 226–232. Ragauskaitė Alma 2011: Dėl lietuvių ir lenkų kalbų kontaktų XVII–XVIII a. Kėdainių miesto vardyne. – Tarptautinė mokslinė konferencija „Regioninė onomastika: ką sužinome iš vardyno“. 2011 m. lapkričio 10–11 d. Kaunas: Vilniaus universiteto Kauno humanitarinis fakultetas, 21–22. Ragauskaitė Alma 2014: Kauno moterų asmenvardžiai XVI–XVII a. lietuvių istorinės antroponimijos kontekste. – Kauno istorijos metraštis 14. Kaunas: Vytauto Didžiojo universitetas; Versus aureus, 7–17. Ragauskaitė Alma 2014a: Lietuvoje sudarytas rankraštinis tikinių vardų registras (apie 1840–1843). – Archivum Lithuanicum 16, 23–340. Ragauskaitė Alma 2015: Seniausios Lietuvoje 159–1621 metų Joniškio krikšto metrikų knygos joniškiečių moterų asmenvardžiai lietuvių istorinės antroponimijos kontekste. – Acta Linguistica Lithuanica 73, 55–81. Ragauskaitė Alma 2016: Škotų pavardžių užrašymo tendencijos XVII–XVIII a. Kėdainių miesto istorijos šaltiniuose. – Acta Linguistica Lithuanica 75, 39–61. Ragauskaitė Alma 2017: Germaniškos kilmės kėdainiečių antroponimai XVII–XVIII a. Kėdainių miesto istorijos šaltiniuose. – Baltu filoloģija 25(2), 111–128. Ragauskaitė Alma 2017a: Kėdainiečių (lietuvių, lenkų) pavardžių formavimosi tendencijos XVII–XVIII amžiuje. – Acta Linguistica Lithuanica 77, 53–77. Salys II – Pavardžių problema. – Raštai 2. Roma: Lietuvių katalikų mokslo akademija, 1983, 63–65. Salys IIa – Mūsų lietuviškieji vardai. – Raštai 2. Roma: Lietuvių katalikų mokslo akademija, 1983, 267–284. 72 Acta Linguistica Lithuanica LXXVII XVII a. kedainiėčių lietuviškos kilmės asmenvardžiai Sinkevičiūtė Dava 2003: Dvikamienių asmenvardžių trumpinių kilmė ir sandara: lie. dau(C)-. – Baltistica 37(1), 115–131. Sinkevičiūtė Dava 2003a: Lietuvių dvikamienių vardų trumpinimo tendencijos šnekamojoje kalboje. – Baltistica 37(2), 317–341. Sinkevičiūtė Dava 2005: Vienkamieniai asmenvardžiai su lie. darg-: jų pamatas ir ryšiai su dvikamieniais asmenvardžiais. – Baltistica 40(1), 99–111. Sinkevičiūtė Dava 2005a: Vienkamieniai asmenvardžiai su bl. but-(C)- ir jų kilmė. – Baltistica. VI priedas, 215–228. Sinkevičiūtė Dava 2006: Lietuvių dvikamienių asmenvardžių trumpiniai. Vilnius: Vilniaus universiteto leidykla. Sinkevičiūtė Dava 2006a: Dėl vardyno plėtimo dvikamieniais vardais ir jų variantais. – Kalbos kultūra 79, 273–278. Sinkevičiūtė Dava 2006b: Dvikamienių vardų trumpinių paveldas vilniškių areale. – Baltistica 41(2), 341–351. Sinkevičiūtė Dava 2006c: [Rec.] Zಿಗmas Zinkevičius. Krikščionybės įtakos Lietuvoje. Vilnius: Katalikų akademija, 2005. – Baltistica 41(1), 138–145. Sinkevičiūtė Dava 2008: Lietuvių dvikamienių vardų su pirmuoju dėmeniu vaiš-raid os bruožai. – Baltistica 43(2), 263–274. Sinkevičiūtė Dava 2008a: [Rec.] Jonas Palionis. XVII a. Punios parapijos asmenvardžiai ir vietovardžiai. Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas, 2003; XVII a. pabaigos – XVIII a. pirmosios pusės Punios parapijos asmenvardžiai ir vietovardžiai. Vilnius: Vilniaus universitetas, 2008. – Baltistica 43(3), 501–511. Sinkevičiūtė Dava 2009: Pastabos dėl žemaičių trumpinių kilmės pavardžių, kilusių iš vd. Gedimas. – Baltistica 44(2), 347–353. Sinkevičiūtė Dava 2010: Dėl lietuvių dvikamienių asmenvardžių kamieno dal- atsiradimo. – Baltistica 45(2), 325–340. Sinkevičiūtė Dava 2014: Dvikamienių vardų su kamienu vaid- raidos bruožai lietuvių kalboje. – Baltistica 49(1), 163–175. Sinkevičiūtė Dava, Račkaja Veslava 2014a: Lietuvių dvikamienių vardų kilmės asmenvardžiai ir jų kamienų užrašymo ypatybės Vilniaus naujųjų miečių ir laidojų 1661–1795 metų sąraše. – Archivum Lithuanicum 16, 295–322. Sinkevičiūtė Dava 2016: Lietuvių dvikamienių vardų trumpinių kilmės asmenvardžiai ir jų kamienų užrašymo ypatybės Vilniaus naujųjų miečių ir laidojų 1661–1795 metų sąraše. – Archivum Lithuanicum 18, 221–254. Straipsniai / Articles 73 ALMA RAGAUSKAITĖ Skardžius Pranas 1943: Lietuvių kalbos žodžių daryba. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Smoczyński Wojciech 2007: Słownik etymologiczny języka litewskiego. Indeks wyrazów litewskich. Vilnius: Vilniaus universitetas. Šinkūnas Peliksas 1928: Kėdainių miesto istorija. Kaunas: „Spindulio“ B-vės spaustuvė. Urbonavičiūtė Asta 2005: Klaipėdos krašto lietuviškos ir vokiškos profesinės kilmės pavardės etnolingvistiniu požiūriu. – Filologija 10, 84–88. Urbonavičiūtė Asta 2005a: Klaipėdos krašto lietuvių pavardės iš sudurtinių asmenvardžių. – Baltai ir jų giminaičiai. Tiltai 26, 231–243. Urbonavičiūtė Asta 2011: Patronimų su priesagomis -aitis, -(i)ūnas vartojimas ir paplitimas XVI a. Prūsijos kunigaikštystės Sembos vardyne. – Res humanitariae 10, 28–53. V anagas Aleksandras 1982: Mūsų vardai ir pavardės. Vilnius: Mokslas. Vanagas Aleksandras 1999: Pavardės. – Lietuvių kalbos enciklopedija. Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas, 466–472. Zinkevičius Z igmas 1977: Lietuvių antroponimika. Vilniaus lietuvių asmenvardžiai XVII a. pradžioje. Vilnius: Mokslas. Zinkevičius Zigmas 1988: [Rec.] Lietuvių pavardžių žodynas 1: A–K, autoriai: Vitalija Maciejauskienė, Marija Razmutė, Aleksandras Vanagas, ats. red. Aleksandras Vanagas. Vilnius: Mokslas, 1985. – Baltistica 24(1), 94–105. Zinkevičius Zigmas 2008: Lietuvių asmenvardžiai. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Žemienė Aušra 2002: XVII–XIX a. Ragainės apskrities lietuvininkų pavardžių daryba ir kilmė. Daktaro disertacijos santrauka. Vilnius: Vilniaus pedagoginis universitetas. Žemienė Aušra 2016: Germanizavimo įtaka Mažosios Lietuvos asmenvardžiams XVIII–XIX a. – Žmogus ir žodis 18(1), 106–131. Žemienė Aušra 2017: Mažosios Lietuvos asmenvardžiai (XVIII–XIX a.). Vilnius: Technika. Парацкайе Алма 2012: О литовско–польских языковых контактах по данным фамилий жителей города Кедайняй в XVII–XVII веках. – Студії з ономастики та етимології. 2011–2012. Київ: Інститут української мови НАН України, 213–221. 74 Acta Linguistica Lithuanica LXXVII XVII a. kėdainiečių lietuviškos kilmės asmenvardžiai Personal Names of Lithuanian Origin among Kėdainiai Residents in the 17th Century S U M M A R Y The analysis of personal names of Kėdainiai residents recorded in the 17th century (Kėdainiai inventories of 1604, 1624, 1666 and Kėdainiai rectory land rent inventory of 1622) led to the conclusion that 180 second components of binary nominations are of Lithuanian origin. Certain facts of Slavization of personal names were distinguished in the historical documents under analysis: sound substitution, use of Slavic suffixes in the anthroponyms of Lithuanian origin, omission of endings, etc. Out of 180 anthroponyms of Lithuanian origin analysed in the study, 106 personal name forms were reconstructed. Among them, there are 6 (5.4 per cent) Lithuanian old two-stem anthroponyms, 5 (4.5 per cent) abbreviations of two-stem personal names and their suffix derivatives and 95 (90.1 per cent) anthroponyms of nickname origin. The comparison between reconstructed anthroponyms and present-day Lithuanian surnames shows that 63 (60 per cent) of them still function today. A part of them, i.e. 24 (23 per cent of all the reconstructed anthroponyms), have the equivalents of surnames of the same origin but different formation. The remaining 19 (17 per cent) anthroponyms have no equivalents among the present-day personal names. Įteikta 2018 m. balandžio 11 d. A L M A R A G A U S K A I T Ė Lietuvių kalbos institutas Petro Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius, Lietuva [email protected] Straipsniai / Articles 75