Atvirauti, atviravimas valentingumas dabartinėje lietuvių kalboje

LORETA VAIČIULYTĖ-SEMĖNIENĖ Institut litevského jazyka ORCID id: orcid.org/0000-0003-2196-8937 Oblasti vědeckého výzkumu: morfosyntax, valence, sémantika, typologie. DOI: doi.org/10.35321/all89-04 ATVIRauti, ATVIRAVIMAS VALENCE V SOUČASNÉ LITEVŠTINĚ Valence slovesa atvirauti a podstatného jména atviravimas v současné litevštině ANOTACE Předmětem tohoto článku je sloveso atvirauti a jeho odvozenina – podstatné jméno atviravimas. Cílem je na základě materiálu Korpusu současného litevského jazyka (DLKT) objasnit valenční spojitelnost těchto slov. Výzkum ukázal, jaký vliv mají na valenci atvirauti (-avimas) sémantika a gramatika přídavného jména atviras a predikátů z minimálního lexikálně-sémantického pole. Ukázalo se, že atvirauti (-avimas) má trojí valenci. KLÍČOVÁ SLOVA: sloveso atvirauti, slovesné podstatné jméno, valence, lexikálně-sémantické pole. ANNOTATION Předmětem tohoto článku je sloveso atvirauti a jeho jmenná odvozenina atviravimas. Cílem je prozkoumat jejich kombinovatelnost z valenčního hlediska s využitím údajů z Korpusu současného litevského jazyka. Výsledky výzkumu ukazují, že valence atvirauti (atviravimas) je ovlivněna sémantikou a gramatikou přídavného jména atviras a predikátů v jeho minimálním lexikálně-sémantickém poli. Bylo zjištěno, že sloveso atvirauti (podstatné jméno atviravimas) vykazuje trojí valenci. KLÍČOVÁ SLOVA: sloveso atvirauti, slovesné podstatné jméno, valence, lexikálně-sémantické pole. Straipsniai / Articles 75 LORETA VAIČIULYTĖ-SEMĖNIENĖ 1. ÚVODNÍ POZNÁMKY Cílem tohoto článku je na základě pojetí verbo-centrického větného modelu a principů valenční teorie stanovit valenci slovesa atvirauti a jeho abstrakta (atviravimas). Výzkum je založen na empirickém materiálu shromážděném z Korpusu současného litevského jazyka (DLKT), sestaveného Centrem počítačové lingvistiky VDU v Kaunasu (viz část 2). K dosažení cíle jsou stanoveny tyto úkoly: a) stručně pojednat o valencích slov náležejících do minimálního lexikálně-sémantického pole slovesa atvirauti (–avimas) (viz níže část 1); b) na základě příkladů z DLKT (viz část 2) analyzovat valenci různých forem atvirauti (–avimas) a zamyslet se nad tím, jaký vliv na ni mají valence základového slova (atviras) a valence predikátů z lexikálně-sémantického pole (viz část 3). Nakonec vše shrnout (viz část 4). Pokud je známo, atvirauti (–avimas) z tohoto hlediska dosud zkoumáno nebylo. Použitou výzkumnou metodou je interpretace, deskriptivně-analytická, gramatická a sémantická analýza. Při volbě tématu atvirauti (atviravimas) je třeba stručně říci, že valence je vlastnost daná významem slova otevírat určitý počet volných míst, která ve větě nebo slovním spojení obsazují slova a jejich formy s určitým významem nebo jejich ekvivalenty (srov. Sližienė 1994: 16; Vaičiulytė-Semėnienė 2001: 19, 46 a tam citovanou literaturu). Valence je spojována se třemi úrovněmi: abstraktní úrovní logické sémantiky a dvěma konkrétními jazykovými úrovněmi – syntaxí a lexikální sémantikou. Na úrovni logické sémantiky se určuje počet volných míst slova a sémantické funkce jejich možných aktantů, na syntaktické úrovni se určuje gramatická forma valenčních aktantů a jejich obligatornost nebo fakultativnost, na úrovni lexikální sémantiky se určuje sémantika valenčních aktantů. Vedle valenčních syntaktických aktantů, jejichž obligatornost a fakultativnost se určují ve větě, se rozlišují volné větné členy – slova ve větě, která nejsou podmíněna významem slova a nenáležejí k jeho valenci. Volné větné členy nevyplňují volná místa otevřená predikátem; jejich spojení s predikátem je dáno gramatickou schopností predikátu jako určitého slovního druhu připojovat další slova a jejich formy (Sližienė 1994: 35). Obligatoní syntaktické aktanty nelze ve větě vynechat, protože po jejich vynechání se věta stává negramatickou. Obligatorními syntaktickými aktanty se vyjadřuje ta část situace, která je pro význam slova nejdůležitější a nejaktuálnější (Sližienė 1994: 31). Fakultativní syntaktické aktanty jsou ty, které lze ve větě vynechat, aniž by věta přestala být gramatická a srozumitelná. Věty bez fakultativních aktantů znamenají přibližně totéž co věty s nimi, protože fakultativní aktanty jsou implikovány již v samotném významu slova (Sližienė 1994: 35). Uznává se, že mezi obligatorními a fakultativními aktanty a volnými větnými členy neexistuje ostrá hranice (Hentschel, Weydt 1994: 345). 76 Acta Linguistica Lithuanica LXXXIX Atvirauti, atviravimas valentingumas dabartinėje lietuvių kalboje Lexém atvirauti není uveden v hlavních výkladových slovnících litevského jazyka: v Slovníku spisovné litevštiny (BLKŽ), Slovníku současné litevštiny (DLKŽė) a akademickém Slovníku litevského jazyka (LKŽė). Avšak atvirauti ‚být otevřený‘ je zaznamenáno v Kartotéce dodatků ke Slovníku litevského jazyka (LKŽPapK) (viz 1). Samostatným heslem atvirauti ‚být otevřený, otevřeně se svěřovat‘ je zařazeno do Databáze neologismů litevského jazyka (ND) (viz 2). ND rovněž obsahuje hesla příbuzných slov atvirauti (paatvirauti, paatviravimas) s příklady (viz 3). 1) Když pojala podezření, že atvirauti – je neopatrné, zeptala se: – Tak koupíte, nebo ne? („Švyturys“ 1982-12-18) 2) V. Adamkus ve své knize otevřeně hovoří o svém zdraví a zdraví A. Adamkienė [titulek] (delfi.lt) 3) John Hoberman, který pracuje pro Voice Film, paatviravo, že po odchodu z premiéry filmu v Cannes se cítil „svěží, obnovený a nepředstavitelně šťastný“. (bernar-dinai.lt (z: „Naujasis židinys-Aidai“) Z přídavného jména atviras, –a¹ je odvozeno atvirauti ‚být otevřený, otevřeně se svěřovat‘; souvisí s významem atviras ‚3. všechno říkající, upřímný‘ (DLKŽė), ‚9. všechno prozrazující, nemající tajemství‘ (LKŽė) (viz 4, 5). 4) Vždy je ke mně atviras, všechno mi řekne rš. (LKŽė) 5) Expeditor byl ke mně atviras, a já před ním také máloco skrýval J.Dov. (LKŽė) Z popisu Valence litevských přídavných jmen vyplývá, že na základě dostupného empirického materiálu se aktant přídavného jména atviras ‚upřímný, všechno říkající‘ odpovídající subjektu označuje nominativem nebo jiným pádem daným řídícím členem shody³, zatímco aktant odpovídající nepřímému objektu může být vyjádřen dativem a konstrukcí s předložkou su (Vaičiulytė-Semėnienė 2001: 79, 87). Syntaktický aktant fungující ve větě jako nepřímý objekt, který je označován variantně, je fakultativní (v citovaných příkladech 6–9 se píše v závorkách). Oběma ¹ Dále se v článku při obecném pojednání o různých rodech tohoto či jiného přídavného jména uvádí pouze mužský rod – nepříznakový rod přídavného jména. ² Sémantická souvislost přídavných jmen nuoširdus a atviras je patrná i v Systematickém slovníku litevského jazyka J. Paulauska (SisŽė): obě přídavná jména patří do pole upřímnosti, v němž jsou dále uvedena slova tiesus, tiesiaširdis, tiesiakalbis, tiesmukas, atviraširdis, atlap­aširdis aj. ³ Podrobněji o shodě, pojmu řídícího a řízeného členu shody, z něhož zde vycházíme, viz Semėnienė (2003: 38–42). Straipsniai / Articles 77 LORETA VAIČIULYTĖ-SEMĖNIENĖ V obou případech je sémantická valence atviras stejná: subjekt odpovídá percipientovi⁴ a nepřímý objekt beneficientovi⁵ (viz 4–7). Stručně řečeno, syntaktická valence dvojvalentního atviras je Nom, Dat / suInstr⁶, sémantická pak [Pcp, B]. Z hlediska sémantiky patří toto přídavné jméno podobně jako nuoširdus aj. do skupiny přídavných jmen, která označují sympatie, přízeň nebo antipatie jedné osoby vůči jiné osobě (Vaičiulytė-Semėnienė 2001: 79, 87, 99). Příklady 6–9 ukazují, že sémantická a syntaktická valence přídavných jmen atviras a nuoširdus je podobná. Je to patrné i v DLKŽ, kde je přídavné jméno nuoširdus definováno jako ‚přející dobro; atviras‘. 6) Byl (ke všem) otevřený a upřímný. (citováno z Vaičiulytė-Semėnienė 2001: 80) 7) Joniukas, vždy tak dětsky otevřený (ke své mamince), jí teď už nic neříká. (citováno tamtéž, 87) 8) Ale vy, pane Petře, teď (ke mně) nejsi upřímný. (citováno tamtéž, 88) 9) V této vzácné chvilce otevřenosti byl k ní upřímný. (citováno tamtéž, 35) Při srovnání příkladů 1–3 s příklady 4–7 je patrné, že obsah sdělení (pasakyti) explicitně obsažený ve významu přídavného jména atviras – kontent⁷ – je volným větným členem (viz 4, 7), který je zřejmě zahrnut do valenční struktury slovesa atvirauti (viz 2, 3; dále). Zda má volný větný člen kontentu vliv na vyjádření nepřímého objektu ve větách s atviras a jak (či zda) by to mohlo souviset s hypotézou Vilmy Ágel (2000: 211–212), že syntaktické aktanty predikátu mohou být lexikalizovanými či gramatikalizovanými volnými větnými členy, je tématem hodným samostatného výzkumu. Tento článek si klade otázky: jaká je syntaktická a sémantická valence slovesa atvirauti a (zda) jaký vliv na ni mají valence základového slova (atviras) a valence lexémů s ním úzce sémanticky spojených (nuoširdus, pasakyti, pasakoti aj.). Druhá otázka je odůvodněna výzkumem valence prieraišus (-umas) (Vaičiulytė-Semėnienė ⁴ Percipient [Pcp] – funkce proživatele psychického stavu, typická pro živé bytosti, které vnímají skutečnost, zaujímají k ní určitý postoj a psychologicky na ni reagují (Sližienė 1994: 21; Vaičiulytė-Semėnienė 2001: 32). ⁵ Beneficient [B] – funkce adresáta či držitele, typická především pro živé bytosti, zejména osoby, v jejichž prospěch nebo neprospěch něco je nebo se děje (Vaičiulytė-Semėnienė 2001: 32, srov. Sližienė 1994: 21). ⁶ Z hlediska jazykové normy je konstrukce s předložkou su vedlejší (částečnou) normní variantou a podle potřeby ji lze užívat ve spisovném jazyce. Přednost se však dává hlavní (neutrální) normní variantě – dativu (viz KP2 S2 2003: 98; Miliūnaitė 2022: 535). ⁷ Kontent [Con] – funkce obsahu stavu nebo vlastnosti, typická pro různé předměty a jevy (Vaičiulytė-Semėnienė 2001: 32, srov. Sližienė 1994: 22). 78 Acta Linguistica Lithuanica LXXXIX Atvirauti, atviravimas valentingumas dabartinėje lietuvių kalboje 2023), kde byl ukázán vliv sémantiky a gramatiky predikátů z lexikálně-sémantického pole na valenci. Při hledání odpovědí na tyto otázky je kromě již zmíněného nuoširdus důležité odkázat na slovníkové definice pa(si)sakyti, pasakoti(s) a jejich valenci. Například DLKŽe u lexému pasisakyti odkazuje k prvnímu významu slovesa pasakyti (tj. pasakyti – ‚1. slovně (nebo písemně) vyjádřit myšlenku nebo názor‘), zatímco jiný význam slovesa pasisakyti je definován jako ‚2. přiznat se⁸‘. Z akademického LKŽe vyplývá, že zvratné formy slovesa pasakyti lze užívat v několika významech: ‚12. svěřit se‘ (viz 10), ‚13. přiznat se‘ (viz 11), ‚14. vyznat se‘ (viz 12), ‚15. prohlásit se; oznámit se, vyjádřit se‘ (viz 13) nebo ‚16. kniž. vyjádřit postoj‘ (viz 14). 10) Má téměř nikoho, komu by se mohla pasisakyti svěřit se svými trápeními I.Simon. (LKŽe) 11) Přiznal se jí pasisakė, že ji miluje KII28. (LKŽe) 12) Jistě se někomu velmi líbilo, že už nebude třeba pasisakyti knězi své hříchy Blv. (LKŽe) 13) Pasisakau vám, že jsem Žmudiňan Jn. (LKŽe) 14) Když přišla řeč na povstání, Bytautas se otevřeně pasisakė vyjádřil, že nesouhlasí s myšlenkou povstání V.Myk-Put. (LKŽe) Jak DLKŽe, tak LKŽe uvádějí první význam slovesa pasakoti jako ‚popsat nějakou událost či příhodu‘ (viz 15, 16, srov. 3). 15) Nikomu své potíže nesipasakojo nesvěřil. (DLKŽe) 16) Skutečnou pravdu pasakoja vypráví ten stařec Jsv. (LKŽe) Z Slovníku valenční spojitelnosti litevských sloves (LKVJŽ) N. Slėžienė (Slėžienė 1998: 130) vyplývá, že sloveso pasisakyti užívané ve významech ‚1. svěřit se‘ (viz 17), ‚2. a) slovně oznámit, vyjádřit; představit se; b) přiznat se‘ (viz 18), je trojvalentní, zatímco význam ‚3. vyjádřit svůj postoj, souhlasit nebo nesouhlasit‘ (viz 19) je dvojvalentní. pasisakyti tedy zahrnuje i (část) sémantiky a gramatiky slovesa pasakoti(s) (viz dále). 17) Téměř nemá člověka, kterému by se [ona] mohla pasisakyti svěřit se svými trápeními (srov. o svých trápeních). (citováno ze Slėžienė 1998: 130) 18) Dítě pasisakė matce, že rozbilo hrneček / že rozbilo hrneček (o ztraceném housátku). (citováno tamtéž, 130) 19) Pro navrženého kandidáta (proti navrženému kandidátovi) pasisakė všichni řečníci. (citováno tamtéž, 130) ⁸ Valenci slovesa prisipažinti ‚1. přiznat svou vinu‘, ‚2. říci o sobě pravdu‘ viz podrobněji LKVJŽ (Slėžienė 1998: 257), např. Nikomu by nepřiznala, že se jí líbí. Straipsniai / Articles 79 LORETA VAIČIULYTĖ-SEMĖNIENĖ Z příkladu 17 je patrné, že pasisakyti vyžaduje nominativem označený agentní9 subjekt, nepřímý objekt vyjádřený dativem odpovídající funkci beneficienta a kontentový (přímý) objekt označený variantně akuzativem, konstrukcí s předložkou apie nebo vedlejší větnou částí. Podle druhého významu slovesa pasisakyti jsou valenční aktanty v příkladu 18 vyjádřeny agentním subjektem označeným nominativem, nepřímým beneficientovým objektem vyjádřeným dativem a variantně – konstrukcí s předložkou apie, participiem, gerundiem nebo vedlejší větnou částí – kontentem. Aktant odpovídající beneficientu je fakultativní. Příklad 19 ukazuje, že subjekt dvojvalentního slovesa pasisakyti je rovněž agentní a objekt označený konstrukcí s předložkou už nebo prieš odpovídá kontentu. Na základě LKVJŽ (Sližienė 1998: 123–124) a příkladů v něm uvedených (viz 20–22) sloveso pasakoti vyžaduje agentní subjekt označený nominativem, nepřímý objekt beneficienta vyjádřený dativem a variantně – objekt kontentu vyjádřený akuzativem, konstrukcí s předložkou apie, akuzativem s participiem nebo gerundiem, participiem, gerundiem či vedlejší větnou částí. Stejně jako v případě slovesa pasisakyti je aktant označený dativem fakultativní. 20) Virpša jí bez rozpaků pasakoja cynické anekdoty. (citováno ze Sližienė 1998: 124) 21) Moje teta nám často pasakodavo o minulosti. (citováno tamtéž, 124) 22) Vyprávěj, jak to tam bylo. (citováno tamtéž, 124) V Synonymickém slovníku Antana Lyberise je patrné, že pasakoti je jedním ze synonym slovesa kalbėti10 ‚popsat nějakou událost či příhodu, vykládat myšlenky‘. Na základě uvedeného lze usuzovat, že sloveso atvirauti fakultativně vyžaduje dativ beneficienta, zatímco obligatorní aktant odpovídající funkci kontentu by mohl být označen rozmanitěji, než je doloženo v ND. 2. ZKOUMANÝ MATERIÁL Většinu DLKT tvoří psané, často redigované texty různých žánrů (publicistika, beletrie, literatura faktu nebo administrativní literatura). Příkladů mluveného jazyka je zde zjevně méně. Příklady s 9 Agent [A₁] – funkce iniciátora nebo vykonavatele děje, typická pro živé bytosti (Sližienė 1994: 19). 10 Podrobněji o valenci slovesa kalbėti viz LKVJŽ (Sližienė 1994: 330–331). 80 Acta Linguistica Lithuanica LXXXIX Atvirauti, atviravimas valentingumas dabartinėje lietuvių kalboje různými formami slov zkoumaných v článku byly ve větě vyhledávány11 v rozšířeném vyhledávacím poli DLKT zadáním atvira a volbou kritéria střed slova. Tabulka 1 ukazuje, jak se nalezených 303 (in)finitních forem slovesa atvirauti rozděluje podle žánrů. Je patrné, že většina příkladů (251, tedy 83%) pochází z publicistiky, podstatně méně z beletrie (41, tedy 14%) a jednotlivé případy (10, tedy 3%) z literatury faktu. V mluveném jazyce byl nalezen pouze 1 příklad a v administrativním jazyce žádný. TABULKA 1. Různé formy slovesa atvirauti v korpusu DLKT 11 Příklady z DLKT byly pro výzkum shromážděny v květnu 2023. Straipsniai / Articles 81 LORETA VAIČIULYTĖ-SEMĖNIENĖ Část korpusu | Forma slovesa Atvirauti | Počet výskytů | Celkový počet výskytů Publicistika | atvirauji 2; atviraukime 1; atvirauti 43; atviravo 103; atviravome 1; atviravęs 1; neatviraudavo 1; neatvirauja 5; neatvirauk 1; neatvirauti 1; neatviravo 3; paatviraukite 1; paatvirausiu 1; paatvirauti 5; paatviravo 4; paatviravęs 1 | 251 Mluvený jazyk | atviravo | 1 | 1 Celkem | | 303 | 303 V DLKT bylo nalezeno 39 příkladů s užitými formami slovesného abstrakta (viz tabulka 2). Stejně jako v případě slovesa atvirauti nejsou příklady z administrativního jazyka. Nebyly nalezeny ani příklady mluveného jazyka. Nejvíce příkladů s formami atviravimas pochází z publicistiky (21, tedy 54%), podstatně méně z literatury faktu (12, tedy 31%) a beletrie (6, tedy 15%). ² TABULKA 2. Různé formy atviravimas v korpusu DLKT Část korpusu | Forma slovesa Atviravimas | Počet výskytů | Celkový počet výskytů Beletrie | atviravimas 2; atviravimo 2; atviravimų 1; paatviravimas 1 | 6 Literatura faktu | atviravimai 2; atviravimas 2; atviravimo 5; atviravimui 1; atviravimą 1; paatviravimai 1 | 12 82 Acta Linguistica Lithuanica LXXXIX Atvirauti, atviravimas valentingumas dabartinėje lietuvių kalboje Část korpusu | Forma Atviravimo | Počet výskytů | Celkový počet výskytů Publicistika | atviravimai 7; atviravimas 4; atviravimo 2; atviravimu 1; atviravimui 1; atviravimus 3; atviravimą 1; atviravimų 1; paatviravimų 1 | 21 Celkem | 39 | 39 Z toho vyplývá, že různé formy atvirauti (atviravimas) se ve větě nejčastěji užívají v publicistice, k níž se podle DLKT¹² řadí: obecná periodika, populárně-naučná periodika, vědecká periodika, knihy (autobiografie, paměti, vzpomínky, kroniky, letopisy, deníky, dopisy, eseje, črty aj.) atd. Příklady podle funkčních stylů se dále samostatně neprobírají. 3. VALENCE RŮZNÝCH FOREM ATVIRАUTI (-IMAS) Než na základě DLKT přistoupíme k analýze sémantiky a gramatiky slovesa atvirauti, je důležité uvést, že v tomto korpusu lze nalézt také jednotlivé příklady s jinou odvozeninou přídavného jména atviras – atvirėti (-ėjimas) ‚stávat se otevřeným‘ (viz 23, 24). To, že se přídavné jméno atviras verbalizuje, ukazují i příklady snadno nalezitelné v prohlížeči Google, a to jak s formami atvireti (viz 25, 26), tak s formami atvirauti (viz 27, 28)¹³. 23) Soutěž ukázala, že žáci chtějí být aktivními členy naší stále otevřenější společnosti. 24) Jaké procesy otevírání společnosti v poslední době podle vašeho názoru pozorujeme? ¹² Zobrazeno [2023-10-10] zde: http://tekstynas.vdu.lt/tekstynas/menu?page=about. ¹³ Srov. stanovisko VLKK: „Slova atvirauti se patrně nevyhneme, jen bychom je neměli proměnit v otřepané klišé vytlačující jiné vyjadřovací prostředky: otevřeně vyprávět, otevřeně mluvit, být otevřený apod.“ (citováno z: https://vlkk.lt/konsultacijos/4226-atvirauti). Straipsniai / Articles 83 LORETA VAIČIULYTĖ-SEMĖNIENĖ 25) Dnes se křesťan musí otevřít Kristu a světu¹⁴. 26) Kultura a vůbec společenský život se otevírá¹⁵. 27) Okolí nebo členům rodiny se příliš nesvěřuji. Jen nejlepší kamarádce krátce hlásím, zda tento týden spolu chodíme, či ne¹⁶. 28) Měli byste si lépe vybírat, s kým můžete atvirauti, a s kým ne¹⁷. Příklady z DLKT s formami atvirauti (-avimas) ukazují, že adresát, jemuž a/nebo s nímž se člověk svěřuje, obvykle vyplývá z (větného) kontextu (viz 29, 30). Existují příklady, v nichž je adresát ve větě vyjádřen (viz 31–33). Na první pohled se zdá, že ve příkladu 33 by mohl být označen nejen konstrukcí s předložkou su, ale i dativem (viz dále). 29) Od té doby náš vztah ochladl, možná neochladl, ale uzavřel se. Já jsem se uzavřel, ona také nezačala atvirauti. 30) – Muži, zachránili jste mě, – otevřeně promluvila členka klubu Edna. 31) – Kalentovas je pro mě jako otec, – otevřeně promluvil nový osadník k novým sousedům. 32) A začal si mnout víčka. Pak si zakryl tvář dlaněmi, lokty opřenými o stůl. Podíval se na mě skrz prsty. Popadl mě smích. Co tady dělám? Svěřuji se unavenému chlápkovi, který předstírá zájem. – Vůbec mě to nezajímá. Je to odporné. 33) I když samozřejmě existují věci, které nelze odpustit, je tedy lepší o nich nemluvit. Důležité je, s kým (srov. komu) a v jakém prostředí atvirauji. Obsah svěřování může být rovněž jasný z (větného) kontextu (srov. 30, 31, 33, 34). Z hlediska valence jsou mnohem důležitější příklady 35–38, z nichž je patrné, že kontent se vyjadřuje nejen konstrukcí s apie (viz 35) nebo vedlejší větnou částí (viz 36, 37), ale také participiální konstrukcí (viz 38). Takové vyjádření kontentu lze nazvat instrumentálem obsahu (viz 39). 34) Za celý život navštěvoval lékaře jen zřídka. Teprve před třemi lety ho srazil infarkt. Ještě čilý, sympatický hostitel otevřeně promluvil (srov. otevřeně promluvil, že ho před třemi lety srazil infarkt), přičemž jeho řeč byla nasycena množstvím závažných faktů a dat. 35) Neměl sklon otevřeně hovořit o probíhajících jednáních, ale uvedl, že kdyby si to přála pouze odborová organizace, platy by se nezvýšily. ¹⁴ Citováno z: http://laiskailietuviams.lt/index.php/1963m-1-sausis/1769-atviroji-dvasia-ir-krikscionybe. ¹⁵ Citováno z: https://www.bernardinai.lt/2019-09-23-pogrindis-egzistuoja-visur-ir-visada-rasytoja-verteja-a-fominaite-kalbina-a-jakuciunas/. ¹⁶ Citováno z: https://www.tevu-darzelis.lt/forums/topic/draugas-nekelia-bendru-nuotrauku-i-fb-kodel/page/4. ¹⁷ Citováno z: https://lnk.lt/straipsniai/visi/savaites-horoskopas-deretu-labiau-atsirinkti-su-kuo-galite-atvirauti/208700. 84 Acta Linguistica Lithuanica LXXXIX Atvirauti, atviravimas valentingumas dabartinėje lietuvių kalboje 36) [Į] pozval na výstavu malířských děl ve foyeru druhého patra paláce. Toto překvapení pěkně ilustrovalo tradici, tím spíše, že herečka prezentující vlastní tvorbu se svěřila, že obrazy jsou jako monodramata, která vytváří během bezesných nocí, kdy ještě neopadlo napětí prožité na scéně. 37) Silní lidé, kteří toho hodně dosahují, mohou být také překvapivě citliví. Každá druhá manekenė, která si získala uznání po celém světě, při poskytování rozhovoru atvirauja (srov. prisipažįsta) uvádí, že vaikystėje manė esanti itin negraži. 38) Často za mnou po přednáškách přicházejí dívky a vyprávějí, že zažily sexuální násilí, svěřují se, že chtějí utéct z domova nebo naznačují, že jejich kamarádky trpí anorexií či zneužívají alkohol. 39) Novinář se přesvědčil, že vedoucí obchodních center nejsou k tomuto tématu příliš ochotni se svěřovat (srov. o tomto tématu). Při porovnání dostupných příkladů 30, 31, 40–43 s příklady 44–46 lze například vysledovat, jak se z výrazu otevřeně (vy)jádřit, vyprávět vytvořila atvirauti ve významu „otevřeně (vy)jádřit, vyprávět (se)“ valence, která souvisí s výše zmíněným (vy)jádřit se, vyprávět (si). Přesněji řečeno, trivalentní atvirauti vyžaduje agentivní subjekt, nepřímý objekt beneficienta a obsahový objekt vyjádřený předložkou apie, participiální konstrukcí nebo vedlejší větnou částí. Beneficient označený dativem je syntakticky fakultativní (srov. 30–32 a 36–39). Stejná sémantická a syntaktická valence slovesa atvirauti by byla i v případech, kdy se daný predikát prostřednictvím pasisakyti (při)bližuje k sémantice a gramatice prisipažinti „2. říci pravdu o sobě“ (srov. 37, 47–49, viz také poznámku 9). 40) „Pak cítím, že opravdu dovolenkuji,“ – otevřeně přiznává žena, která každý den svědomitě vaří oběd v Litvě žena. 41) Pyšně pohlédl na svou babičku. Po hrůze – šťastný konec. Když opadl cestovní únavový nápor a poobědvali, Vaidasova babička po žemaitsku prohlásila: „Chybějí mi slova, jaký zázrak se tu stal. Po takové hrůze takový šťastný konec.“ 42) Všechno bude třeba udělat velmi naléhavě, svěřuje se ministr. 43) Samotný tento výrok je rafinovaná hra, svěřuje se sedmadvacetiletý koordinátor public relations Jaunius¹⁸. 44) – Ó, kdybych byl mladý!.. Mladou by mě svedla, říkám ti to otevřeně (srov. svěřuji se ti). 45) Kaunaský prodejce drog deníku Lietuvos rytas otevřeně vyprávěl (srov. svěřoval se) o své činnosti. ¹⁸ Srov. také příklad z DLKT: Řidiči se neradi svěřují a neříkají důvody, proč se vracejí do Litvy. Straipsniai / Articles 85 LORETA VAIČIULYTĖ-SEMĖNIENĖ 46) Když se mě R. Šarmaitis, kterého jsem potkal, zeptal, jak se mám, všechno jsem mu otevřeně vypověděl. 47) Asi proto, že svou hrozbu později opravdu splnila: přistihla dívku s jedním lékařem – Antanovým společníkem při pití a rodinným přítelem – a všechno manželovi otevřeně přiznala: chtěla se stát matkou19. 48) Jízdenky na trajekty prodáváme také přes internet. Asi 30% klientů tvoří Estonci a Lotyši, internet používají raději než Litevci, – svěřuje se pan Vasiliauskas. Podnikatel přiznává, že obraty z této činnosti by mohl ještě zvýšit, zatím však služby příliš málo propaguje. 49) – I během hodnocení jsem cítil značný tlak, – přiznal předseda poroty národní soutěže Darius Užkuraitis. Nicméně dále otevřeně mluvit onse zatím neodhodlal20. Věty s formami atvirauti (–avimas), v nichž je nepřímý objekt označen konstrukcí s předložkou su, mohou souviset s výrazem otevřeně si povídat (mluvit) (srov. 50–52), konkrétně se sémantikou a gramatikou mluvit (si). Z DLKT máme jeden příklad, v němž jsou ve větě formálně vyjádřeny jak adresát, tak obsah svěřování (viz 53). Na základě valence mluvit (si) uvedené v LKVJŽ (Sližienė 1994: 330–331) lze tvrdit, že ve příkladu 53 nepřímý objekt označený konstrukcí s předložkou su odpovídá komitativu21, zatímco konstrukce s předložkou apie označuje obsahový aktant. Syntaktický aktant komitativu je obligatorní, zatímco obsahový aktant je fakultativní (viz 54, 55). 50) S kamarádkami si poměrně otevřeně povídala o všem, vždyť ráno měla spoustu času a rodiče i Arnas byli v práci. 51) Souhlasila a já jsem ještě nikdy takto nevečeřel. Mluvila se mnou velmi otevřeně a najednou jsem shodil celé své brnění. Zaplavila mě svoboda; zmizel strach, protože jsem se této schůzky bál; přestaly mě trápit výčitky svědomí. 52) – Budu mluvit úplně otevřeně, jako s bratry. Navštívil nás také Mindaugasův posel. 53) Například FESTINA LENTE! Nebo – MEA CULPA, také to není špatné. Časem by se zastavil nějaký neznámý básník, s ním bychom si otevřeně popovídali o úskalích tvorby. Jen vím: ani hospodu nezaložím, ani se neznámému nesvěřím; ale možná něco bez jakýchkoli nároků sepíšu pro sebe! 19 Srov. také příklad z DLKT: Otevřeně přiznám, že málokdo na světě, nebo možná nikdo, ve mně nevzbudil tolik úcty a obdivu, tolik nadšení jako Władysław Studnicki. 20 Srov. také příklad z DLKT: Dokud zraněná duše krvácí, neodvažuje se ke zpovědi, ke svěřování. 21 Komitativ [Com] – funkce vedlejšího agenta, pacienta, percipienta nebo beneficienta, která se objevuje vedle odpovídající hlavní funkce a ve větě obvykle odpovídá předložkové konstrukci suInstr (LKVJŽ 1994: 22). 86 Acta Linguistica Lituanica LXXXIX Atvirauti, atviravimas valentingumas dabartinėje lietuvių kalboje 54) Je samozřejmé, že později, když získáš opravdové přátele, se jim můžeš svěřovat (srov. 50). 55) Mimochodem, byl jedním z prvních svěřenců B. L. Laugalienė, kteří promluvili o nešvarech panujících v této rodině. D. Šliužas, který musel z opatrovnického domu uprchnout kvůli svěřování se novinářům, se později přece jen vrátil bydlet k B. L. Laugalienė. To, že vyjádření nepřímého objektu komitativní konstrukcí ve sūvislosti s příklady 53–55 může souviset s oboustranným mluvením, ukazuje i příklad 56, v němž je volba konstrukce s předložkou určena valencí podstatného jména pokalbis. Samozřejmě se vyskytují nejasné nebo zaměnitelné případy. Řekněme, že s ohledem na kontext příkladu 57 by méně příznakový byl dativ nepřímého objektu, jímž by se vyjadřovalo jednosměrné mluvení, tj. sdělení úředníků veřejnosti, podobně jako v příkladech 58 a 59. Na druhou stranu by vyjádření nepřímého objektu v příkladu 57 mohl ovlivňovat i jiný aspekt významu atvirauti (-avimas) – „být otevřený“ (viz dále). 56) Britského svěřování vyslance v rozhovoru s K. Bizauskasem (srov. svěřování vyslance s K. Bizauskasem) vyprovokovalo během demarše jeho neloajální slova vůči vlastní vládě. 57) Příslušné litevské zákony přijaté před několika lety ukládají každoročně veřejně deklarovat své zájmy. Ne všichni úředníci se však svěřují veřejnosti. Z uveřejněných tabulek je patrné, že do různých oddílů tohoto prohlášení něco zapsalo jen přibližně 150–200 úředníků vyššího postavení. 58) Eglė je uzavřenější. Když se jí nedaří, neřekne mi to. Možná mě nechce znepokojovat ani dojímat. Některé dcery mých kamarádek se matkám velmi svěřují, a ty pak velmi trpí a v noci nespí. 59) – Proč mluvíte o smrti své dcery, vždyť ji nenávidíte právě vy. Proč se mi tak svěřujete, vždyť mě ani neznáte, právě jste mě potkala! – Já o její smrti nemluvím, jen ji tuším. Uvedený příklad 60 ukazuje vyjádření aspektů jednosměrného atvirauti ((vy)jádřit se (komu)) i oboustranného (mluvit spolu, rozmlouvat (s kým)) mluvení. Připustíme-li nejasné nebo sémanticky propletené případy, lze tvrdit, že aspekty otevřeného mluvení ovlivňují volbu označení nepřímého objektu (něm. Markierung). Řekněme, že v kontextu příkladu 61, pokud řekneme, že se navzájem svěřují se svým životem, jako by tam nebyla kamera, aktualizovali bychom jejich vzájemné rozmlouvání o životě, zatímco kdybychom řekli, že se svěřují se svým životem například nám, v dané situaci bychom zdůraznili nikoli účastníky rozhovoru (protagonisty filmu), nýbrž ty, kteří za kamerou poslouchají (sledují). Pokud tomu tak je, pak kontext příkladů 62–64 omezuje vyjádření oboustranného mluvení u slovesa atvirauti, zatímco kontext příkladu 65 vyjádření jednostranného mluvení. 60) S jednou ženou z Vilniusu jsme se navzájem svěřovaly… Straipsniai / Articles 87 LORETA VAIČIULYTĖ-SEMĖNIENĖ 61) Při sledování filmů Buraji („Mama“, „Deník“) vzbuzuje údiv, jak dokáže navázat tak úzký kontakt s protagonisty svého filmu, že se na plátně svěřují se svým životem, jako by kamera vůbec nebyla přítomna. Hrdinové filmu „Na Krétě“ vědí, že je kamera sleduje – nutí je „se držet“. 62) Proč znám životní příběhy tolika lidí? Proč se mnou mnozí stále mluví a začnou se svěřovat , dělí se o své nejtajnější myšlenky? Přestože pro mě samotnou je těžké otevřít se a vypovídat se i tehdy, když je to opravdu třeba. 63) Jen bručí: Víš… já ti to řeknu. Tobě, tobě ti to řeknu… slyšíš?! Ještě beznadějněji jsem se cítila tehdy, když o svém nelidském utrpení se začal svěřovat nějaký člověk – autor, interpret, herec, na tom nezáleží. 64) Slovo dalo slovo a spojka partyzánů pochopila, jaký ptáček k ní přiletěl. Ještě rychleji se naučila s tím tvorem zacházet: jakmile špiónka začala se svěřovat (srov. jí, *s ní) o partyzánech, Lukevičiūtė se celou duší ponořila do modliteb. 65) Tajné služby Benátské republiky, která prožívala nezáviděníhodnou dobu, kryly skutky a skutíčky. Zástupy milenek a milenců, s nimiž se vlivní svěřovali, „pracovaly“ pro Casanovu jako síť agentů (srov. 50, 54). V příkladech 66–68 je více zdůrazněn aspekt slovesa atvirauti (-avimas) související s upřímností – „být otevřený“. Je pravděpodobné, že analogicky k atviras by takový nepřímý objekt slovesa atvirauti mohl být vyjádřen dativem a konstrukcí s předložkou su (srov. 69, 70). V dostupných větách však tento fakultativní aktant slovesa atvirauti ve významu „být otevřený“ vyjádřen není. 66) Kęstutis je uzavřený samotář. „Nechci nikam lézt, nerad se svěřuji (srov. nerad jsem otevřený),“ přiznává mladík. 67) Sousedka, k níž Žydrūnė ve vsi Vaišvilai nejčastěji přicházela, truchlila nad tragickým osudem děvčátka. „Je velmi uzavřená, nerada se svěřuje. Cítila jsem, že je jí doma těžko, kde matka a nevlastní otec bez jakéhokoli stálého příjmu často opíjeli,“ vyprávěla důchodkyně. 68) Řeči – o fotbale. Jiné – o ženách. O přestávkách mezi hovory o fotbale a ženách si povídáme o práci. Není pravda, že všichni muži neradi mluví otevřeně. Já necítím velkou potřebu vylévat si city, ale někteří moji přátelé se poměrně ochotně vypovídají. 69) Ženy hledají identifikaci se sebou samými, pozorují sebe, své city, pocity a vztahy s muži. Otevřenost (nikoli svěřování) sobě je nejtěžší zkouškou. Otevřenost se těžko snáší. 88 Acta Linguistica Lithuanica LXXXIX Atvirauti, atviravimas valentingumas dabartinėje lietuvių kalboje 70) Další negativně působící věcí jsou svěřování, vylévání srdce ne nejbližším přátelům. Svými komplexy a emocionálním obnažováním můžeme odradit i ty nejtolerantnější lidi²². A konečně výše uvedené věty, v nichž se formy slovesa atvirauti užívají vedle antonyma slapukauti. Příklady 71 a 72 ukazují zdůrazněnou sémantickou souvislost atvirauti (nebo jeho odvozenin) s mluvením pravdy²³, která je zřejmá v kontextech příkladů 73 a 74 nebo hmatatelná v kontextu příkladu 67. 71) A také o jeho příteli hnijícím na návrší – rovněž. Gučka ho pozoroval, jako by všechno předem tušil. Sám se svěřoval i tajil, nevybíraje si slova, zatímco ty, nováčku, i když jsi k tomu nucen, přikyvuj. 72) „Otevřenost mi škodí,“ říkáš a nasazuješ si masku. Ale vždycky? – zeptala se Virginija Rimkuvienė těch, kteří se svěřují, a těch, kteří tají. Tak Julius Girdvainis, novinář: „Zcela otevřený člověk by zahynul. Na veřejnosti musí být obzvlášť opatrný.“ 73) Vždy lze předstírat, že to není ona, nýbrž jen vtip, žertování, nezávazná slovní hříčka. Přesně takové jsou i dnešní rozhovory v různých televizních pořadech a bulvárních časopisech, jimž se říká „svěřování“, ačkoli se skutečnou otevřeností souvisejí pramálo, protože se „svěřující“ skrývá… 74) Šatrijos Ragana neměla sklon k otevřenosti jako ke svěřování, ačkoli v dopise P. Augustaitisovi ze 16. února 1907 řekla: „Vždy mám ráda otevřenost.“ Zde otevřenost znamená spíše přímost. 4. SHRNUTÍ A ZÁVĚRY Analýza 340 příkladů z DLKT s různými formami atvirauti (atviravimas) ukazuje, že jejich valenci ovlivňuje sémantika a gramatika základového slova a predikátů z jeho lexikálně-sémantického pole. Výzkum ukázal, že zobecněný význam predikátu atvirauti (-avimas) je „být otevřený; otevřeně mluvit (spolu)“. Z hlediska valence jej lze rozdělit na: „1. být otevřený“, „2. otevřeně (vy)jádřit, vyprávět (se), přiznat se“ a „3. otevřeně mluvit (spolu), rozmlouvat“. Poslední dva významy se navzájem liší směrem mluvení. ²² Srov. také příklad z DLKT: Mnozí z nás jsme nuceni každý den hrát určité sociální role, v jejichž scénářích obvykle není místo pro upřímné svěřování. Tento jev stále více ovládá akademickou obec. ²³ Srov. řadu synonym vyčleněnou v ŠŽe pro atviras (nemající tajemství): otevřený, otevřeného srdce, upřímný, přímý, přímočarý, mluvící na rovinu, bez obalu. Straipsniai / Articles 89 LORETA VAIČIULYTĖ-SEMĖNIENĖ Trivalentní atvirauti „3. otevřeně mluvit (spolu), rozmlouvat“ vyžaduje agentivní subjekt a nepřímé objekty odpovídající funkcím komitativu a obsahového aktantu. Ve větě je komitativ vyjádřen obligatorní konstrukcí s předložkou su, zatímco obsahový aktant lze fakultativně vyjádřit konstrukcí s předložkou apie. Trivalentní atvirauti „2. otevřeně (vy)jádřit, vyprávět (se), přiznat se“ ve větě vyžaduje agentivní subjekt a nepřímé objekty odpovídající funkcím beneficienta a obsahového aktantu. Beneficient se fakultativně vyjadřuje dativem, zatímco obsahový aktant může být variantně označen obligatorní konstrukcí s předložkou apie nebo participiální konstrukcí, vedlejší větnou částí. Když se dvouvalenční atvirauti užívá ve významu „být otevřený“, jeho syntaktické aktanty se analogicky k atviras vyjadřují obligatorním nominativem subjektu a fakultativně dativem nepřímého objektu nebo konstrukcí s předložkou su. Subjekt odpovídá percipientnímu agentu²⁴, zatímco variantně označený nepřímý objekt odpovídá beneficientovi. V DLKT nebyly nalezeny příklady, v nichž by byl ve větě vyjádřen fakultativní aktant tohoto významu slovesa atvirauti. Dostupný empirický materiál naznačuje, že se takto více odděluje atvirauti „být otevřený“ od atvirauti „otevřeně mluvit (spolu)“, kdy v prvním případě dativ a konstrukce su odpovídají jedné sémantické funkci, zatímco ve druhém vyjadřují stejnými prostředky odlišnou sémantiku. Výzkum ukázal, že do valenčních struktur atvirauti (-avimas) „otevřeně mluvit (spolu)“ je z volných členů dvouvalenčního atviras „upřímný, říkající všechno“ zahrnut obsahový aktant ((vy)jádření, obsah mluvení (spolu)) s vlastním vyjádřením. ŠALTINIAI BLKŽ – Bendrinės lietuvių kalbos žodynas, red. kolegija D. Liutkevičienė, D. Murmulaitytė, V. Sakalauskienė, A. Gritenienė, A. Gaidienė, D. Daugirdienė, L. Jonušys, vyr. red. D. Liutkevičienė, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2013–2022. Prieiga internete: https://ekalba.lt/bendrinės-lietuvių-kalbos-žodynas/. DLKT – Dabartinės lietuvių kalbos tekstynas, Kaunas: Vytauto Didžiojo universitetas. Prieiga internete: http://tekstynas.vdu.lt/tekstynas/. DLKŽe – Dabartinės lietuvių kalbos žodynas, 8-asis patais. ir papild. leidimas, vyr. red. St. Keinys, e. variantas, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2021. Prieiga internete: https://ekalba.lt/dabartines-lietuviu-kalbos-zodynas/. LKŽe – Lietuvių kalbos žodynas 1–20 (1941–2002), red. kolegija G. Naktinienė, J. Paulauskas, R. Petrokienė, V. Vitkauskas, J. Zabarskaitė, vyr. red. G. Naktinienė, e. variantas, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2005 (atnaujinta versija, 2018). Prieiga internete: https://ekalba.lt/lietuviu-kalbos-zodynas/. ²⁴ Apie dvisluoksnes semantines funkcijas plačiau žr. Druktein­is (2009). 90 Acta Linguistica Lithuanica LXXXIX Atvirauti, atviravimas valentingumas dabartinėje lietuvių kalboje LKŽPapK – „Lietuvių kalbos žodyno“ Papildymų kartoteka, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2015. Prieiga internete: https://ekalba.lt/lkz-papildymu-kartoteka/. SisŽe – Paulauskas Jonas. Sisteminis lietuvių kalbos žodynas, Vilnius: Mokslas, 1987, e. variantas, 2015. Prieiga internete: https://ekalba.lt/sisteminis-lietuviu-kalbos-zodynas/perziura. SŽe – Lyberis Antanas. Lietuvių kalbos sinonimų žodynas, 2-asis patais. leidimas, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2002, e. variantas, 2015. Prieiga internete: https://ekalba.lt/sinonimu-zodynas/. LITERATŪRA Ágel Vilmos 2000: Valenztheorie, Tübingen. Drukteinis Albinas 2009: Semantinės sakinių struktūros su sinkretinės reikšmės predikatais. – Res Humanitariae 6, 24–41. Hentschel Elke, Weydt Harald 1994: Handbuch der deutschen Grammatik, 2. Aufl., Berlin, New York: De Gruyter. KP2 S2 – Kalbos patarimai 2: Sintaksė 1. Prie linksnių ir polinksnių vartojimas, sud. R. Miliūnaitė, vyr. red. A. Pupkis, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas, 2003. Miliūnaitė Rita 2022: Įvairuojantys ir nauji lietuvių kalbos reiškiniai XXI a. pradžioje: sistematika ir pokyčių kryptys, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. DOI: doi.org/10.35321/e-pub.42.lietuviu-kalbos-pokyciai. Semėnienė Loreta 2003: Būdv ardžių derinimas. – Sintaksinių ryšių tyrimai. Lietuvių kalbos gramatikos darbai 1, red. A. Holvoet, A. Judžentis, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 37–66. Sližienė Nijolė 1994: Lietuvių kalbos veiksmažodžių junglumo žodynas 1, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla. Sližienė Nijolė 1998: Lietuvių kalbos veiksmažodžių junglumo žodynas 2(1), Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla. Vaičiulytė-Semėnienė Loreta 2001: Lietuvių kalbos būdvardžių valentingumas: daktaro disertacija, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Vaičiulytė-Semėnienė Loreta 2023: Prieraišus, prieraišumas valentingumas dabartinėje lietuvių (rašto) kalboje. – Acta Linguistica Lithuanica 88, 181–205. Prieiga internete: https://journals.lki.lt/actalinguisticalithuanica/article/view/2245/2338. Straipsniai / Articles 91 LORETA VAIČIULYTĖ-SEMĖNIENĖ Valency of the Verb atvirauti and Noun atviravimas in Contemporary Lithuanian Language SUMMARY The analysis of 340 examples with different forms of atvirauti and atviravimas drawn from the Corpus of Contemporary Lithuanian Language reveals that their valency is influenced by the semantics and grammar of the adjective atviras and predicates from the minimal lexical-semantic field. The research shows that the generalised meaning of the predicate atvirauti is ‘to be open; to speak openly’. In terms of valence, this meaning can be subdivided into ‘1. to be open’, ‘2. to say, to tell openly; to confess’, and ‘3. to talk, to converse openly’. The latter two meanings differ from each other in the direction of speech. The trivalent atvirauti ‘3. to talk, to converse openly’ requires the agentive subject, the indirect objects corresponding to the comitative and the contentive. The comitative is expressed by the necessary construction of the preposition su, while the contentive can be expressed facultatively by constructing the preposition apie. The trivalent atvirauti ‘2. to say, to tell openly; to confess’ in a sentence requires an agentive subject and indirect objects, which correspond beneficiary and contentive. The beneficiary is expressed facultatively in the dative of the indirect object. In contrast, the indirect object contentive can be marked as necessary by constructing the preposition apie, or with a participial construction, a subordinate clause. When the bivalent atvirauti is used in the meaning of ‘1. to be open’, its syntactic actants are, by atviras analogy, said in the necessary subject nominative and optionally in the dative or construction of the preposition su of the indirect object. The subject corresponds to the percipient agent and the variantly marked indirect object to the beneficiary. The study shows that the valency structures of atvirauti ‘to speak openly’ include a contentive with expression from the free elements of the adjective atviras. Įteikta 2023 m. spalio 11 d. LORETA VAIČIULYTĖ-SEMĖNIENĖ Lietuvių kalbos institutas Petro Vileišio g. 5, LT–10308 Vilnius, Lietuva [email protected] 92 Acta Linguistica Lithuanica LXXXIX