Lexical Representations of the Concept of “SEN” (‘dream, sleep’) in the Onomasiological Słownik pojęciowy języka staropolskiego Online

Acta Linguistica Lituanica 2025, vol. 93, pp. 1–16 Contents link / Turinio nuoroda ISSN 2669-218X (online / elektroninis) LEXIKÁLNÍ REPREZENTACE KONCEPTU „SEN“ (‘SNĚNÍ, SPÁNEK’) V ONOMASIOLOGICKÉM SŁOWNIK POJĘCIOWY JĘZYKA STAROPOLSKIEGO ONLINE Lexikální reprezentace konceptu SEN (‘sen, spánek’) v onomasiologické internetové verzi Slovníku pojmového staropolského jazyka BOŻENA SIERADZKA-BAZIUR Ústav polského jazyka E-mail: boż[email protected] ORCID ID: https://orcid.org/0000-0002-4214-7268 Oblasti výzkumu: lingvistika. https://doi.org/10.35321/all93-08 ABSTRAKT Článek popisuje Słownik pojęciowy języka staropolskiego (Koncepční slovník staropolského jazyka), dostupný online (dále také označovaný jako SPJS). Byl zpracován v Ústavu polského jazyka Polské akademie věd v Krakově v letech 2011–2015 na základě jedenáctisvazkového tištěného Słownik staropolski (Slovník staropolštiny) (dále také označovaného jako SStp). Jde o databázi určenou k onomaziologickému a dalšímu výzkumu nejstarší polské slovní zásoby, doložené od 12. století do počátku 16. století. Článek představuje také výsledky onomaziologické analýzy kontinuálních a diskontinuálních středověkých lexikálních jednotek vyjadřujících v SPJS koncept SEN//DREAM, SLEEP. Jde o jeden z 231 konceptů koncepční struktury SPJS. V rámci tohoto konceptu je zastoupeno 19 diskontinuálních autosemantických jednotek a 86 kontinuálních autosemantických jednotek. Provedená onomaziologická analýza ukazuje, že patří do 10 samostatných zón sémantického pole, z nichž každá doplňuje ostatní. Většina analyzovaných slov se zachovala do dnešní doby s nezměněnými významy, některá jsou archaismy a zbývající jsou kompetenční homonyma. KLÍČOVÁ SLOVA: staropolština, diachronní lingvistika, onomaziologie, lexikum, koncept, sémantické pole snění/spánek, pojmová klasifikace, sémantický archaismus. Copyright © 2025 Božena Sieradzka-Baziur. Vydal Ústav litevského jazyka. Tento článek je publikován jako otevřeně přístupný podle podmínek licence Creative Commons Attribution, která umožňuje neomezené užívání, šíření a reprodukci v jakémkoli médiu, jsou-li uvedeni původní autor a zdroj. // Vydal Litevský jazykový ústav. Tento článek je volně přístupný a šířený podle podmínek licence Creative Commons Attribution, které umožňují neomezené užívání, šíření a reprodukci obsahu v jakémkoli médiu s uvedením autora a zdroje. Přijato: / Gauta: 2025-05-24. Schváleno: / Priimta: 2025–09-18. 1 ANOTACE Článek pojednává o internetové verzi Koncepčního slovníku staré polštiny (pol. SPJS). Ten byl v letech 2011–2015 redigován v Institutu polského jazyka Polské akademie věd v Krakově na základě tištěného jedenáctisvazkového Slovníku staré polštiny (pol. SStp). Jde o databázi určenou k onomaziologickému a dalšímu výzkumu nejstarší polské slovní zásoby zaznamenané od 12. století do počátku 16. století. Článek také představuje výsledky onomaziologické analýzy kontinuálních a diskontinuálních středověkých lexikálních jednotek reprezentujících v SPJS koncept SEN // SEN, SPÁNEK. Jde o jeden z 231 konceptů konceptuální struktury SPJS. Tento koncept zahrnuje 19 diskontinuálních autosemantických jednotek a 86 kontinuálních autosemantických jednotek. Provedená onomaziologická analýza ukazuje, že patří do 10 samostatných zón sémantického pole, které se navzájem doplňují. Většina analyzovaných slov si až do současnosti zachovala nezměněné významy, některá jsou archaická a zbývající jsou kompetenční homonyma. KLÍČOVÁ SLOVA: stará polština, diachronní lingvistika, onomaziologie, lexikum, koncept, sémantické pole slov sen / spánek, klasifikace konceptů, sémantická archaičnost. 1. Úvod Onomaziologický výzkum má dlouhou tradici, kterou ve druhé polovině 19th. století v oblasti románských jazyků zahájili lingvisté jako Friedrich Diez, Ernst Tappolet a Adolf Zauner. Termín onomaziologie, vytvořený z řeckého slova onomasía, označujícího pojmenování, a řec. –logía, zavedl do lingvistiky Zauner na počátku 20th. století. Podle etymologického významu tohoto termínu je onomaziologie vědou o pojmenovávání. Ve skutečnosti je však její záběr mnohem širší, protože onomaziologové mimo jiné zkoumají způsoby, jimiž uživatelé jazyka kategorizují skutečnost tím, že pojmenovávají vyčleněné prvky světa. Karl Jaberg, jeden z nejvýznamnějších teoretiků onomaziologie, formuloval v roce 1932 její úkoly velmi široce: V kontextu současného stavu výzkumu je onomaziologie lingvistická disciplína, která vychází z více či méně vymezených obrazů nebo skupin souvisejících konceptů, živých ve vědomí daného jazykového společenství, a shromažďuje jejich různé lexikologické, stylistické, metaforické a všechny extragramatické možnosti vyjádření ve spisovném jazyce a nářečích na daném jazykovém území. Jejím cílem je interpretovat [jazykové exponenty] s přihlédnutím ke všem konceptuálním, historicko-faktickým, geografickým a psychologickým faktorům, diachronně i synchronně (Jaberg 1932: 21, citováno podle Puzynina 1968: 119–120). Onomaziologie je odvětví lexikologie, v němž se kontinuální nebo diskontinuální autosemantické jednotky zkoumají z různých hledisek v souvislosti s názvy konceptů, k nimž jsou přiřazeny. Onomaziologa zajímá stejně tak sémantika těchto jednotek jako koncepty, které reprezentují. Výzkumný problém, který onomaziologie řeší, lze proto shrnout do dvou otázek: 1. Jaký koncept reprezentuje daná autosemantická jednotka? 2. Kde je tento koncept umístěn v rámci konkrétního klasifikačního schématu tvořeného názvy konceptů? 2 Tento výzkumný problém dal podnět k onomaziologickému výzkumu, který probíhá na Instytutu Języka Polskiego Polskiej Akademii Nauk (IJP PAN) v Krakově od roku 2011 až do současnosti. 2. Online koncepční slovník staropolského jazyka¹ jako upravená databáze Za účelem pozdějšího onomaziologického lexikologického výzkumu vytvořil IJP PAN v Krakově v letech 2011–2015 online onomaziologický Pojmový slovník staropolského jazyka. Od roku 2015 je dostupný na internetu². Nazývám jej upravenou databází, protože v letech 2015–2025 se v důsledku onomaziologického výzkumu prováděného na základě údajů o charakteristikách autosémantických jednotek přiřazených k pojmům tohoto slovníku 1) jeho klasifikační schéma zdokonalovalo a stále zdokonaluje rozšiřováním či zmenšováním počtu pojmů, které obsahuje, a 2) docházelo a stále dochází ke změnám v přiřazování autosémantických jednotek k pojmům obsaženým v SPJS. Elektronický Pojmový slovník staropolského jazyka je tedy otevřeným a soustavně rozšiřovaným dílem. 2.1. Metodologie tvorby Pojmového slovníku staropolského jazyka³ Cílem vytvoření online Pojmového slovníku staropolského jazyka bylo začlenit do jeho klasifikačního schématu, tvořeného názvy pojmů, veškerou tehdejší staropolskou slovní zásobu tím, že se do tohoto schématu přiřadí autosémantické jednotky souvislé i nesouvislé, tj. významy s příklady převzatými ze slovníkových hesel tištěného Slovníku staropolského jazyka – aby bylo možné dále zkoumat staropolskou lexiku, mimo jiné prostřednictvím onomaziologického a dalšího výzkumu. Inspirací pro vytvoření SPJS byla mimo jiné následující lexikografická díla: – Thesaurus of English Words and Phrases Petera Marka Rogeta (1852; 2002); – Der deutsche Wortschatz nach Sachgruppen Franze Dornseiffa (1934; 1970); – Begriffssystem als Grundlage für die Lexikographie. Versuch eines Ordnungsschemas Rudolfa Halliga a Walthera von Wartburga (1952; 1963); – Historical Thesaurus of the Oxford English Dictionary (HTOED 2009 a HTOEDe); ¹ SPJS – Pojmový slovník staropolského jazyka, red. B. Sieradzka-Baziur, Krakov: Instytut Języka Polskiego PAN, 2015. Přístup na internetu: http:// spjs.ijp.pan.pl [cit. 16.04.2025]. ² Přístup na internetu: https://spjs.ijp.pan.pl/. ³ Podrobný popis procesu tvorby tohoto slovníku je obsažen v monografii Onomazjologiczny słownik online. Metodologia. zawartość, wykorzystanie w badaniach na przykładzie „Słownika pojęciowego języka staropolskiego” (Sieradzka-Baziur 2020). 3 – Wielki słownik języka polskiego PAN (WSJP 2018)⁴ (Velký slovník polského jazyka Polské akademie věd), který redigoval Piotr Żmigrodzki (abecední slovník obecného jazyka, v němž jsou lexikální jednotky rovněž tematicky kategorizovány). Onomaziologický Koncepční slovník staropolského jazyka online byl zpracován na základě materiálu obsaženého v jedenáctisvazkovém tištěném Slovníku staropolského jazyka (1953–2002), který redigoval Stanisław Urbańczyk, a na základě Slovníku staropolského jazyka. Doplněk, díl I (verba absentia) (SStpS 2014), který redigovala Ewa Deptuchowa. Materiálovou základnu onomaziologického Koncepčního slovníku staropolského jazyka online tvoří 22 735 slovníkových hesel ze Slovníku staropolského jazyka a 1 151 klíčových slov z jeho doplňku. Tato slovníková hesla obsahují nejstarší polskou slovní zásobu od 12ᵗʰ. století do první poloviny 16ᵗʰ. století. Koncepční slovník staropolského jazyka online zohledňuje úplnou strukturu všech slovníkových hesel Slovníku staropolského jazyka a jeho doplňku. Údaje získané z abecedního tištěného Slovníku staropolského jazyka byly vloženy do paměti počítače a podrobeny četným postupům uspořádávání a interpretace, přizpůsobeným povaze zpracovávaného díla, jímž je elektronický slovník se sémantickou hierarchickou strukturou, představující staropolský materiál v různých uspořádáních: především pojmovém, ale také abecedním a gramatickém. Staropolský lexikon shromážděný ve Slovníku staropolského jazyka a jeho doplňku je v rámci 23 886 slovníkových hesel zastoupen především kontinuálními autosémantickými jednotkami (38 234) a diskontinuálními autosémantickými jednotkami (5 943). Právě tyto kontinuální a diskontinuální autosémantické jednotky jsou v koncepčním slovníku klíčové – byly přiřazeny ke klasifikačnímu schématu SPJS a tvoří jádro tohoto projektu⁵. Byly roztříděny a přiřazeny k 231 pojmovým kategoriím SPJS (údaje k 16. dubnu 2025). Jednotky jsem přiřazovala k pojmům na základě kontextů, v nichž se dané slovo nebo slovní struktura vyskytovaly, definic redaktorů Slovníku staropolského jazyka a často také po analýze etymologických a slovotvorných údajů týkajících se zkoumané slovní zásoby. Lexikální jednotky SPJS kategorizované podle významu a reprezentující pojmy jsou součástí podstatných, slovesných, přídavných a příslovečných hesel Slovníku staropolského jazyka, v nichž je doložena nejstarší polská slovní zásoba zaznamenaná ve středověkých textech, vzniklých nejpozději na počátku 16ᵗʰ. století. Klasifikační schéma SPJS v současnosti (16. dubna 2025) obsahuje 79 782 sémantických jednotek, tj. přiřazení lexikálních jednotek k této struktuře⁶. Slovní zásoba zahrnutá v Koncepčním slovníku staropolského jazyka je cenným materiálem pro onomaziologický výzkum díky bohatství lexikálních jednotek, které obsahuje a které reprezentují několik set ⁴ Přístup na internetu: https://wsjp.pl [cit. 16.04.2025]. ⁵ Vzhledem k tomu, že SPJS je úplný abecední slovník vytvořený na základě materiálu tištěného slovníku, obsahuje také synsémantické jednotky a neúplné A, neúplné B a další. ⁶ Přístup na internetu: https://spjs.ijp.pan.pl/ukladSemant/index [cit. 16.04.2025]. 4 pojmy – včetně slovní zásoby týkající se mimo jiné vesmíru, světa, rostlin, zvířat, fyzického, duševního, duchovního a společenského života člověka, jakož i času, prostoru, pohybu, formy, struktury, počtu a vztahů. Mým onomaziologickým výzkumem této slovní zásoby je charakterizovat jazykové exponenty, které používali středověcí překladatelé cizojazyčných textů, především latinsky psaných, nebo domácí autoři, a systematizovat nejstarší polský lexikon v rámci pojmů. Moje dosavadní analýzy založené na údajích shromážděných v klasifikačním schématu Koncepčního slovníku staropolského jazyka se týkaly způsobů verbalizace ve středověku, mimo jiné takových pojmů SPJS, jako jsou 2.2.2. EMOCE; 2.3.5.1.3.1. KŘEST. KŘEST JANŮV. KŘEST PÁNĚ; 2.3.5.1.3.4. MŠE SVATÁ; 2.4.1.4. VZDĚLÁVÁNÍ; 2.4.1.5.3. ZPROSTŘEDKOVÁNÍ; 2.4.4. JAZYK; 2.4.4.7. TICHO⁷. Tento výzkum je veden snahou lépe porozumět jazyku, odhalováním sémantických vztahů vyskytujících se v lexikálních skupinách z nejstaršího období vývoje polštiny a poskytováním údajů pro další onomaziologické a sémantické analýzy, jejichž cílem je určit, jak byl daný pojem verbalizován v následujících obdobích – k čemuž může přispět metodologie, kterou jsem navrhla. 2.2. Klasifikační schéma Koncepčního slovníku staropolského jazyka online Nejdůležitější částí Koncepčního slovníku staropolského jazyka, která je systematicky rozšiřována a zdokonalována, je klasifikační schéma SPJS s přiřazenými středověkými autosémantickými lexikálními jednotkami. Bylo navrženo tak, aby na základě obsažených lexikálních údajů umožňovalo systematický výzkum nejstarší polské slovní zásoby. Tabulka 1. Klasifikační schéma⁸ Koncepčního slovníku staropolského jazyka. Přístup na internetu: https://spjs.ijp.pan.pl [cit. 16.04.2025] ⁷ Viz rozbalovací oddíl Koncepčního slovníku staropolského jazyka: Práce o SPJS a materiálu v něm obsaženém https://spjs.ijp.pan.pl/spjs/strona/praceNtSlownika [cit. 16.04.2025]. ⁸ Toto schéma má v SPJS pouze polskou verzi. 5 1.4.1. VÝVOJ ZVÍŘAT. PLEMENO ZVÍŘAT. MLÁĎATA 126 1.4.2. NEMOCI ZVÍŘAT. ÚHYN ZVÍŘAT 84 1.4.3. ČÁSTI TĚLA ZVÍŘAT. FUNKCE ČÁSTÍ TĚLA. VZHLED 266 1.4.4. CHOVÁNÍ ZVÍŘAT. VÝŽIVA ZVÍŘAT 242 1.4.5. MASO ZVÍŘAT. KŮŽE ZVÍŘAT. MED atd. 169 1.4.6. LOŽE ZVÍŘAT. JESKYNĚ ZVÍŘAT. HNÍZDO 13 1.4.7. DRUHY ZVÍŘAT 6 1.4.7.1. ČTYŘNOHÉ ZVÍŘE 674 1.4.7.2. PTÁK 285 1.4.7.3. SLADKOVODNÍ RYBA. SLADKOVODNÍ ŽIVOČICH. MOŘSKÁ RYBA. MOŘSKÝ ŽIVOČICH 131 1.4.7.4. PLAZ. OBOJŽIVELNÍK. HMYZ atd. 189 1.4.8. Zvíře vymezené redaktory SStp pouze latinsky 38 1.4.9. MYTICKÉ ZVÍŘE. POHÁDKOVÉ ZVÍŘE 29 2. ČLOVĚK (zde také personifikovaná duchovní bytost atd.) 119 2.1. TĚLESNÝ ŽIVOT 17 2.1.1. POČÁTEK ŽIVOTA. NAROZENÍ. NÁSLEDUJÍCÍ ETAPY ŽIVOTA. SMRT 1043 2.1.2. POHLAVÍ 127 2.1.3. ČÁSTI LIDSKÉHO TĚLA. FUNKCE ČÁSTÍ TĚLA. VZHLED 1062 2.1.4. SMYSLY 10 2.1.4.1. ZRAK 127 2.1.4.2. SLUCH 33 2.1.4.3. HMAT 60 2.1.4.4. CHUŤ 6 2.1.4.5. ČICH 6 2.1.5. ZDRAVOTNÍ STAV. LÉČBA 1054 2.1.6. VÝŽIVA. PITÍ 242 2.1.6.1. JÍDLO. SNÍDANĚ. OBĚD. VEČEŘE 22 2.1.6.2. POTRAVINY. POKRMY 240 2.1.6.3. MASO. UZENINY. RYBY. TUK 94 2.1.6.4. MOUKA. MOUČNÉ VÝROBKY 149 2.1.6.5. MLÉČNÉ VÝROBKY. VEJCE 65 2.1.6.6. OVOCE. ZELENINA. MED. OŘECHY. ZAVAŘENINY 207 2.1.6.7. NÁPOJE. ALKOHOL 137 2.1.7. SEN. SPÁNEK 105 2.1.8. OCHRANA TĚLA PŘED CHLADEM atd. 66 2.1.8.1. ODĚVY. POKRÝVKY HLAVY. OBUV. OZDOBY atd. 438 2.1.8.2. LÁTKY. KŮŽE. VLÁKNA atd. 354 2.1.9. PÉČE O TĚLO 94 2.1.10. HMOTNÉ POTŘEBY 31 2.2. DUŠEVNÍ ŽIVOT 36 2.2.1. POZNÁNÍ 0 2.2.1.1. SMYSLOVÉ VNÍMÁNÍ 1046 2.2.1.2. UVĚDOMOVÁNÍ 108 2.2.1.3. POZORNOST 69 2.2.1.4. PAMĚŤ 113 2.2.1.5. PŘEDSTAVIVOST 39 2.2.1.6. MYŠLENÍ 891 2.2.2. EMOCE 94 2.2.2.1. SKUPINY EMOCÍ 0 2.2.2.1.1. ZALÍBENÍ. PŘÁTELSTVÍ. LÁSKA. 109 2.2.2.1.2. OBDIV. POTĚŠENÍ. HRDOST 184 2.2.2.1.3. VDĚČNOST 19 2.2.2.1.4. LÍTOST. SOUCIT 67 2.2.2.1.5. SPOKOJENOST. POTĚŠENÍ. ŠTĚSTÍ. RADOST 236 2.2.2.1.6. KLID. UKLIDNĚNÍ. ÚLEVA 59 2.2.2.1.7. NADĚJE. DŮVĚRA 57 2.2.2.1.8. PŘEKVAPENÍ. ÚŽAS. ÚDIV 23 2.2.2.1.9. JISTOTA. NEJISTOTA. OBTÍŽ 29 2.2.2.1.10. NELIBOST. UBLÍŽENÍ. NEPŘÁTELSTVÍ. NENÁVIST 74 2.2.2.1.11. ŽÁRLIVOST. ZÁVIST 14 2.2.2.1.12. ZNECHUCENÍ. ODPOR. AVERZE 41 2.2.2.1.13. POHRDÁNÍ 83 2.2.2.1.14. DOMÝŠLIVOST 72 2.2.2.1.15. ROZRUŠENÍ. HNĚV. VZTEK 99 2.2.2.1.16. UTRPENÍ. SMUTEK. ZKLAMÁNÍ. ZOUFALSTVÍ. LÍTOST. LÍTOST 390 2.2.2.1.17. TOUHA 8 2.2.2.1.18. ÚZKOST. STRACH. NEKLID. DĚS 219 2.2.2.1.19. STUD 54 2.2.2.2. VYVOLÁVÁNÍ EMOCÍ 411 2.2.2.3. VYJADŘOVÁNÍ EMOCÍ 373 2.2.3. VŮLE 0 2.2.3.1. TOUHA. CHTÍT. MÍT RÁD. ŽÁDOST. POŽADAVEK 170 2.2.3.2. SVOBODA. NEPOSLUŠNOST. ODPOR 431 6 2.2.3.3. OTROCTVÍ. ZÁVISLOST 192 2.2.3.4. UPLATŇOVÁNÍ VLIVU 913 2.3. DUCHOVNÍ ŽIVOT 81 2.3.1. KRÁSA. DOKONALOST. NÁDHERA 192 2.3.2. PRAVDA 100 2.3.3. VÝZNAM 156 2.3.4. EXISTENCE 550 2.3.5. NÁBOŽENSTVÍ 0 2.3.5.1. UČENÍ. VÍRA 1870 2.3.5.1.1. DUCHOVNÍ BYTOSTI 370 2.3.5.1.2. VĚČNÝ ŽIVOT 96 2.3.5.1.3. SVATÉ SVÁTOSTI 0 2.3.5.1.3.1. KŘEST. KŘEST JANŮV. KŘEST PÁNĚ 40 2.3.5.1.3.2. POKÁNÍ 59 2.3.5.1.3.3. BIŘMOVÁNÍ 3 2.3.5.1.3.4. MŠE SVATÁ 98 2.3.5.1.3.5. KNĚŽSTVÍ 6 2.3.5.1.3.6. POMAZÁNÍ NEMOCNÝCH 3 2.3.5.1.3.7. MANŽELSTVÍ 2 2.3.5.2. ORGANIZACE CÍRKVÍ 403 2.3.5.3. KULT 939 2.3.5.4. PRAVIDLA ŽIVOTA PODLE NÁBOŽENSTVÍ 1253 2.3.5.5. NÁBOŽENSKÉ EMOCE 204 2.3.5.6. SVATÉ KNIHY. SKUTEČNOSTI PŘEDSTAVENÉ VE SVATÝCH KNIHÁCH 412 2.3.5.7. MYTOLOGIE. POHANSTVÍ. ČARODĚJNICTVÍ 189 2.3.5.8. AGNOSTICISMUS. ATEISMUS. BOJ PROTI NÁBOŽENSTVÍ 38 2.3.6. JEDINEČNOST. ZÁZRAKY 85 2.3.7. LITERATURA. UMĚNÍ 537 2.4. SPOLEČENSKÝ ŽIVOT 0 2.4.1. ORGANIZACE SPOLEČNOSTI 0 2.4.1.1. ÚZEMÍ. OBYVATELSTVO 295 2.4.1.2. SPRÁVA 523 2.4.1.2.1. TRIBUT. DAŇ. POPLATEK. NÁJEM. PŘÍSPĚVEK. POVINNOSTI atd. 611 2.4.1.3. SPOLEČENSKÉ TŘÍDY 92 2.4.1.3.1. KRÁL. MAGNÁT. RYTÍŘI. ŠLECHTA. DŮSTOJNÍK 267 2.4.1.3.2. PANSKÝ STAV 9 2.4.1.3.3. ROLNICKÉ OBYVATELSTVO 226 2.4.1.3.4. STŘEDNÍ TŘÍDA 25 2.4.1.3.5. PRŮVOD. DVOŘAN. SLUŽEBNICTVO. SLUŽEBNÉ OBYVATELSTVO 148 2.4.1.4. VZDĚLÁVÁNÍ 0 2.4.1.4.1. VÝCVIK 0 2.4.1.4.1.1. ŠKOLA. UNIVERZITA. SAMOVZDĚLÁVÁNÍ 251 2.4.1.4.1.2. CECH 31 2.4.1.4.2. VÝCHOVA 9 2.4.1.4.2.1. DOMÁCÍ VÝCHOVA 5 2.4.1.4.2.2. NÁBOŽENSKÁ VÝCHOVA 14 2.4.1.4.2.3. RYTÍŘSKÁ VÝCHOVA 6 2.4.1.4.3. PÉČE 80 2.4.1.5. VÝKON JUSTICE 0 2.4.1.5.1. SOUDNÍ SYSTÉM 3880 2.4.1.5.2. TREST 381 2.4.1.5.3. MEDIACE 1 2.4.1.5.3.1. MEDIÁTOR 21 2.4.1.5.3.2. ZPROSTŘEDKOVÁNÍ 52 2.4.1.5.3.3. POPLATEK ZA MEDIACI 4 2.4.1.5.4. NÁPRAVA. NÁHRADA. DODRŽENÍ ZÁVAZKU 96 2.4.1.6. UDRŽOVÁNÍ POŘÁDKU. ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI 102 2.4.1.7. ARMÁDA. VÁLKA. BOJ 722 2.4.1.8. POHYB 646 2.4.1.8.1. POZEMNÍ CESTA. VODNÍ CESTA 527 2.4.1.8.2. JINÉ ZEMĚ. KONTAKTY S JINÝMI ZEMĚMI. OBYVATELÉ JINÝCH ZEMÍ 186 2.4.1.9. JAZYKOVÁ KOMUNIKACE. PŘENOS INFORMACÍ. POŠTA. 382 2.4.2. RODINA. ROD 45 2.4.2.1. IDENTITA. DOBRÝ PŮVOD. ŠPATNÝ PŮVOD 169 2.4.2.2. RODINNÝ STAV. SVATBA 375 2.4.2.3. PŘÍBUZNÝ. PŘÍBUZENSKÝ 645 2.4.2.4. POHŘEB 80 2.4.2.5. VDOVSTVÍ. SIROTECTVÍ. DĚDICTVÍ. VĚNO 154 2.4.3. SPOLEČENSKÉ KONTAKTY. UDÁLOSTI. ZVYKY 1938 2.4.3.1. MORÁLKA 2161 2.4.3.2. ZÁVAZEK. SLIB. ZÁRUKA. PŘÍSAHA. ÚMLUVA 446 2.4.3.3. TESTOVÁNÍ 23 2.4.3.4. POMOC. LASKAVOST 919 2.4.3.5. SOUHLAS. DOHODA 275 7 2.4.3.6. KONFLIKT 1887 2.4.3.7. ČEST 241 2.4.3.8. POTUPA 233 2.4.3.9. ETIKETA. VHODNOST. VULGÁRNOST 49 2.4.4. JAZYK. KOMUNIKACE 6 2.4.4.1. ŘEČNICKÁ DOVEDNOST. ZPŮSOB ŘEČI. UMĚNÍ VÝSLOVNOSTI. HLASOVÉ VLASTNOSTI 210 2.4.4.2. VÝPOVĚĎ 1976 2.4.4.3. PSANÍ 468 2.4.4.4. JAZYKOVÉ KONTAKTY. PŘEKLAD TEXTU 96 2.4.4.5. Jazykovědné termíny 2.4.4.5.1. Pojmenování; vlastní jméno, přezdívka, označení míst, národnosti atd. 301 2.4.4.5.2. Slova s přeneseným významem; přirovnání, poetické užití 1370 2.4.4.5.3. Slova opatřená poznámkami redaktorů SStp týkajícími se sémantiky, skloňování, původu, eufemizace atd. 263 2.4.4.5.4. Význam není redaktory SStp jasně vymezen 1074 2.4.4.6. NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE 2.4.4.6.1. NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE TĚLEM 348 2.4.4.6.2. NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE TĚLEM a PŘEDMĚTY 19 2.4.4.6.3. NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE. PŘEDMĚTY A PŘÍRODNÍ JEVY 247 2.4.4.7. TICHO 79 2.4.5. ČINNOST. PODMÍNĚNÍ ČINNOSTI. LIDSKÉ VLASTNOSTI PODMIŇUJÍCÍ ČINNOST atd. 3974 2.4.5.1. ÚSPĚCH. PROSPERITA. SPÁSA 278 2.4.5.2. NEÚSPĚCH. NEŠTĚSTÍ. TĚŽKÁ SITUACE 413 2.4.6. PRÁCE 12 2.4.6.1. ORGANIZACE PRÁCE. VYKONÁVÁNÍ PRÁCE. POSTOJ K PRÁCI. VÝSLEDKY PRÁCE 223 2.4.6.1.1. POVOLÁNÍ. ZAMĚSTNÁNÍ. FUNKCE 976 2.4.6.1.2. PRACOVIŠTĚ. MÍSTO ULOŽENÍ VÝSLEDKŮ PRÁCE 99 2.4.6.1.3. NÁSTROJ. ZAŘÍZENÍ. NÁDRŽ. NÁDOBA 1062 2.4.6.1.4. LÁTKA. KAPALINA. MATERIÁL 389 2.4.6.2. VÝROBA POTRAVIN 13 2.4.6.2.1. POZEMEK. STATEK. ROLNICKÝ STATEK 207 2.4.6.2.1.1. HOSPODÁŘSKÁ ZVÍŘATA. JINÁ ZVÍŘATA TĚSNĚ SPOJENÁ S ČLOVĚKEM. CHOV ZVÍŘAT. ZAPŘAHÁNÍ. VOZY 790 2.4.6.2.1.2. ZEMĚDĚLSTVÍ. ZAHRADNICTVÍ 867 2.4.6.2.1.3. VČELAŘSTVÍ 120 2.4.6.2.2. RYBOLOV 129 2.4.6.2.3. LOV 83 2.4.6.3. ŘEMESLA. PRŮMYSL 481 2.4.6.4. STAVITELSTVÍ. BYDLENÍ 297 2.4.6.4.1. STAVBA. BUDOVA. DŮM atd. 249 2.4.6.4.2. ČÁSTI STAVBY. ČÁSTI BUDOVY. OKOLÍ STAVBY. OKOLÍ BUDOVY. PLOT 338 2.4.6.4.3. NÁBYTEK. KUCHYŇSKÉ NÁČINÍ. LOŽNÍ PRÁDLO. UBRUS. RUČNÍKY atd. 346 2.4.6.4.4. VYTÁPĚNÍ. OSVĚTLENÍ 23 2.4.6.4.5. ZÁSOBOVÁNÍ VODOU. VYUŽITÍ VODY 51 2.4.6.4.6. PRÁCE VE STAVBĚ A KOLEM NÍ. PRÁCE V BUDOVĚ A KOLEM NÍ. DOMÁCÍ PRÁCE 125 2.4.7. ÚNAVA. ODPOČINEK. DOVOLENÁ. OSLAVA. HRY. POHYBOVÉ AKTIVITY 535 2.4.8. VĚCI A ČLOVĚK 22 2.4.8.1. VLASTNOSTI VĚCÍ. NADBYTEK VĚCÍ. NEDOSTATEK VĚCÍ. UŽITEČNOST VĚCÍ atd. 772 2.4.8.2. JEVY SOUVISEJÍCÍ S HMOTOU 309 2.4.8.2.1. SVĚTLO. TMA. OHEŇ. BARVA 547 2.4.8.3. HODNOTA HMOTNÝCH VĚCÍ 2.4.8.3.1. MAJETEK, HODNOTA, OBCHOD, PŮJČKA. MZDA. PROSTŘEDKY K ŽIVOBYTÍ. VĚNO atd. 2935 2.4.8.4. ZKÁZA. ZNIČENÍ. ŠKODA 338 3. ČLOVĚK a VESMÍR a SVĚT 4 3.1. ČAS 1182 3.1.1. MINULOST 115 3.1.2. SOUČASNOST 16 3.1.3. BUDOUCNOST 111 3.2. PROSTOR 1108 8 3.3. POHYB 1955 3.3.1. RYCHLOST 132 3.4. VZÁJEMNÁ ZÁVISLOST 3.4.1. FORMA 357 3.4.2. STRUKTURA 293 3.4.3. ČÁST. CELEK 666 3.4.4. POČET. MNOŽSTVÍ. ROZMĚRY 1593 3.4.5. INTENZITA. AKUMULACE. FREKVENCE 512 3.4.6. VZTAH. INDIKACE. PODOBNOST. ROZDÍL. ROVNOVÁHA. POMĚRY 902 3.4.7. ZMĚNA. PROCES. TRVANLIVOST. OPAKOVATELNOST. TYPICKOST 389 SOUČET VŠECH JEDNOTEK 79782 Tabulka 1 obsahuje především pojmy, které spoluvytvářejí klasifikační schéma Konceptuálního slovníku staropolského jazyka. Jak známo, pojmy jsou reprezentací (odrazem, zobrazením) objektů v mysli uživatele a dělí se na konkrétní a abstraktní. Vyznačují se tím, že nepodléhají definici a mají svá samostatná označení. Lingvistický proces přiřazování názvů pojmům, které jsou nadřazeny lexikálnímu materiálu spojenému společným významem, excerpovanému ze slovníku nebo získanému jiným způsobem, se označuje jako strukturování konceptualizace. Konceptuální kategorie je jeden nebo více pojmů zařazených do klasifikačního schématu SPJS, které tvoří jeho nejmenší graficky oddělenou část označenou číslem. Pojmy v konceptuálních kategoriích se zapisují velkými písmeny a oddělují tečkami, pokud se vyskytují v řadě; viz například 2.4.3.7. ČEST, 2.4.6.1.1. POVOLÁNÍ. ZAMĚSTNÁNÍ. FUNKCE. Kontinuální a diskontinuální autosemantické jednotky jsou do konceptuálních kategorií SPJS přiřazovány na základě svého významu. Všechny názvy konceptů SPJS vytvářejí konceptuální systém staropolské slovní zásoby. Klasifikační schéma SPJS obsahuje vedle konceptuálních kategorií také kategorie popisné. Tyto kategorie byly přiřazeny těm kontinuálním a diskontinuálním autosemantickým jednotkám excerpovaným z Slovníku staropolštiny, jejichž popis zahrnoval některé doplňující informace, např. metajazykové, týkající se jejich výskytu v přenesených významech nebo oblasti fungování daných jednotek (např. jako vlastních jmen, přezdívek). Jiné popisné kategorie sdružovaly jednotky (zejména názvy rostlin a zvířat), jejichž významy jsou v Slovníku staropolštiny uvedeny pouze latinsky. Samostatná popisná kategorie zahrnovala také jednotky, jejichž významy nebyly ve SStp jasně vymezeny. Tyto údaje do jisté míry doplňují obraz středověké slovní zásoby a přinášejí některé informace o staropolském jazyce. Všechny konceptuální kategorie SPJS spolu s názvy pojmů, které obsahují, a popisnými kategoriemi vytvářejí hierarchické klasifikační schéma SPJS. Po najetí kurzorem na konceptuální kategorii elektronického Konceptuálního slovníku staropolského jazyka, která badatele zajímá, a jejím výběru se na pravé straně obrazovky zobrazí názvy všech slovníkových hesel, v nichž se nacházejí autosemantické jednotky k ní přiřazené. Kliknutím na kteroukoli z těchto jednotek je uživatel přesměrován na slovníkové heslo, které obsahuje autosemantickou jednotku reprezentující daný pojem. 9 Prototypickou autosemantickou lexikální jednotkou SPJS je slovníkové heslo reprezentující lexikální jednotku s číselným označením používaným v tomto slovníku a odkazující na Slovník staropolštiny, doplněné sémantickou definicí a ilustrované příkladem s uvedením pramene. Může jít o kontinuální autosemantickou jednotku, například spanie (1) 1. ‚spánek, stav tělesného a duševního odpočinku spojený se ztrátou vědomí, somnus‘: Gdy da mylym swogym spane (somnum) Fl 126, 4, sim. Puł. Ve slovníkovém hesle se může vyskytovat také diskontinuální autosemantická jednotka. Třetí autosemantickou jednotkou v hesle śmiertny, śmirtny (3) 1. ~ je například: śmiertny sen ‚smrt, morte‘: Ten psalm powyada, yze Xps za nas szmyertny sen przyol y wstał z martwych, by nas ozywyl Puł 3 arg. 3. Charakteristika lexikálního materiálu reprezentujícího koncept SNĚNÍ/SPÁNEK v online Konceptuálním slovníku staropolského jazyka Spánek je přirozený stav těla, který přináší odpočinek a jeho obnovu; vyznačuje se sníženou citlivostí na podněty, omezením vědomě řízené motorické aktivity, zpomalením srdeční činnosti, dýchání a dalších tělesných funkcí, zavřením očí a dočasnou ztrátou vědomí. Předmětem analýzy bude koncept SNĚNÍ/SPÁNEK, který je v SPJS zastoupen 105 kontinuálními a diskontinuálními autosemantickými jednotkami. Koncept SNĚNÍ/SPÁNEK je v SPJS zastoupen 19 diskontinuálními autosemantickými jednotkami a 86 kontinuálními autosemantickými jednotkami. Patří do 10 samostatných oblastí sémantického pole uvedených v tabulce 2. Každá z nich doplňuje ostatní. Tabulka 2. Lexikální reprezentace konceptu SNĚNÍ/SPÁNEK v SPJS – oblasti sémantického pole Koncept SNĚNÍ/SPÁNEK – oblasti sémantického pole 1) spánek jako stav těla Lexikální reprezentace konceptu SNĚNÍ/SPÁNEK – sen (1) 1.; spanie (1) 1.; drz emanie (1); drzemota (1); uśnienie (1) 1.; nocleg (1); śpiączka, slovníkové heslo we śpiączki (1); – spać sen, slovníkové heslo spać (2) 1. ~; położyć się spać, slovníkové heslo położyć (4) 1. ~; drzemotą uciążon, slovníkové heslo (uciążyć) uciężyć (się) (2) 1. ~; poch wav ać się ze snu, slovníkové heslo pochować, poch wa cić się, pofa cić (3) 2; – drzemać (1); kłaść się (4) 1. ~; morzyć, morzyć się (5) 4; (nadejść) nadyć, nadić (3) 3; 10 vyspat se (1); probouzet (1); probudit (1); křísit (1); probrat se (2) ~; povzbudit (5) 3; př 2) čas ulehnutí (první spánek), pirwospy, pirzwospy (1) 3) místa, předměty a činnosti související se spánkem noc (3) 1. ~; nocleh (1); nocovat (1); zůstat, pobývat přes noc, heslo noc (4) 1. ~; ulehnout na noc, heslo ulehnout (3) 1. ~ dům (6) 3. ~; dormitor (1); lůžko (1); lehání (2) 2; postel (1); postýlka (1); ložnice (1); lože (1) 1.a; ložnice (2) ~; ložnicový (1); ložní (1); 2; lůžkový (1); uléhání (1); 2. lože, lůžko (1); podhlavník (1) 4) poruchy spánku nespavý (1); kołczy móżdżek, heslo móżdżek (2) ~; noční můra (1); přízrak (1); měsíčník (1) 1; namiesięcznik (1); nevyspání (1) 5) sny a jejich významy můra (1); sen (4) 2; snář (1); snové zjevení, heslo zjevení (3) 2; snový (1); spaní (3) 2; zdát se (1); vidění (6) 4; vykladač (2) 1. ~; hádání (1); vykládání (1) 6) spánek jako smrt spát 3.1. ~; spaní (2) 1. ~; usnout (2) ~; usnutí (2) ~; pokojný sen, heslo sen (3) 1. ~~; smrtelný spánek, heslo smrtelný, smirtný (3) 1. ~, (smrtelný) sen, heslo sen (2) 1. ~; usnout s očima, (v pánu), ve smrti, heslo usnout (3) ~, 11 v době její smrti usnout, dictionary entry zaspać (2) 2. 7) spánek jako zmaření něčeho prospat, prospat se (1) 1. 8) sex sen (5) 3; spać z kimś, heslo spać (4) 2; spanie (4) 3; nocny sen, heslo sen (6) 4. 9) opak snu jaw czy jawa (1) 10) bdění sen (7) 5.; cucenie (1); czucie (1) 1.; czuć (1) 1.; czujny (1) 1.; ponocować (1) Podle kritéria srozumitelnosti významu středověkých lexémů z hlediska současného uživatele jazyka lze v zkoumaném materiálu rozlišit několik skupin slov. Dokládají to údaje uvedené v tabulce 3. Tabulka 3. Sémantická charakteristika lexikálních jednotek představujících koncept SEN/SPÁNEK v SPJS Charakteristika autosémantických jednotek z hlediska jejich významu Příklady 1) lexikální jednotky současnému uživateli jazyka zcela nesrozumitelné domitarz „ložnice“ (1); leg „místo k ulehnutí“ (1); kołtczy móżdżek „kočičí mozek považovaný za prostředek na spaní“ (2) ~; namieśęcznik „náměsíčník“ (1); plurale tantum nocnice „noční můra, těžký spánek s halucinacemi a pocitem dušení“ (1); (pierwospy), pirwospy, pirzwospy „první část noci, doba, kdy člověk upadá do prvního spánku“ (1); pochwać, pochwać się, pofacić „vyskočit, vstát, rychle se zvednout“ (3) 2; wyleganie „místo k ulehnutí, postel, lůžkoviny“ (1); zgodnienie „hádaní, vysvětlování, zde výklad snu“ (1) 2) Kompetenční homonyma piać (2), 2.; wykładacz (2) 1. ~ zaspać (1). 1. 3) Slova ve figurativních významech Vyskytují se hlavně v sémantické zóně č. 6: spánek jako smrt 4) Slova užívaná ve stejných nebo podobných významech jako dnes. Jde o skupinu jednotek, která je ve zkoumaném materiálu zastoupena nejčastěji. Příklady lexikálních jednotek: sleep (1) 1.; spać 1.1. ~; spanie (1) 1. 12 Lexikální jednotky zcela nesrozumitelné současnému uživateli jazyka, tj. sémantické archaismy, tvoří přibližně 10 procent souvislých a nesouvislých autosémantických jednotek přiřazených ke konceptu SEN/SPÁNEK. Ve zkoumaném materiálu jsou také jednotky, které během vývoje jazyka nezměnily svou fonetickou ani grafickou podobu⁹, avšak současná jazyková kompetence uživatelů způsobuje, že jejich významu nerozumějí správně. Tyto typy jednotek nazývám kompetenční homonyma a jsou druhem sémantických archaismů. Onomaziolog jim věnuje zvláštní pozornost, protože uživateli SPJS bijí do očí svou – ve skutečnosti zdánlivou – sémantickou odlišností od ostatních slov zařazených pod jednotlivé koncepty tohoto slovníku. Mohou vyvolávat pochybnosti o správnosti jejich přiřazení ke konkrétní pojmové kategorii, což je zvlášť patrné tehdy, když lexikální reprezentace daného konceptu v SPJS není rozsáhlá. Údaje v tabulce 4 níže ukazují příklady kompetenčních homonym s významy vztahujícími se ke středověkému materiálu a současnými významy těchto slov. Tabulka 4. Kompetenční homonyma v SPJS Lexikální jednotka | Význam podle SPJS (podle Slovníku staré polštiny) | Současný význam piąć (2), 2. | „chrápat ve spánku“ | Dnes má slovo piać tři významy: 1) vydávat charakteristický vysoký, skřípavý hlas (o kohoutovi); 2) vydávat vysoký, skřípavý hlas; 3) někoho nebo něco přehnaně chválit wykładacz (2). 1. ~ | „o někom, kdo vykládá sny“ | Dnes je wykładacz „osoba, která něco, např. zboží, ukládá do regálů“ zaspać (1). 1. | „usnout“ | Dnes znamená zaspać „probudit se příliš pozdě“ Analýza lexikálních jednotek zastupujících koncept SEN/SPÁNEK v SPJS umožňuje rozlišit několik slovních rodin, což ukazuje úzkou souvislost mezi sémantikou a slovotvorbou. ⁹ Co se týče grafické podoby, je třeba poznamenat, že staropolská slova zapsaná v rukopisech často vyžadují transkripci. 13 Ve zkoumaném středověkém materiálu je nejpočetnější slovní rodina založena na kořeni -spřítomném v takových praslovanských slovech jako: *sъpati „spát“ (Boryś 2005: 568), *usъpiti „způsobit, aby někdo usnul“ (Tamtéž: 673), *sъnъ [< *sъpъnъ < *súpno-] „spící, spánek“ (Tamtéž: 541). Tuto rodinu tvoří: 1) slovesa naspać się; przespać, przespać się; przesypiać się; spać; śnić się; usnąć; uśpić; zasnąć; zaspać; zasypiać; zesnąć 2) podstatná jména niewyspanie; pirwospy, pirzwospy; sen; sennik; spanie; śpiączka; uśnienie; 3) přídavná jména bezsenny; snowy; Jiné, méně rozsáhlé slovní rodiny zjištěné v analyzovaném materiálu představují následující skupiny jednotek: – łoże; łożnica; łożniki; łożniczy; łożny; łożys czko; łóżko; – obudzać; obudzić; pobudzić; wzbudzać; wzbudzić; zbudzić; – noc; nocleg; nocnice; nocny; nocować; ponocować; – cucenie; ocucić; ocucić się; przecucić; – czucie; czuć; czujny; uczuć; – drzemać; wzdrzemać; drzemanie; drzemota; – wstać; wstajać; wstawać; – ležet; ležení; ulehnutí; – měsíčník; naměsíčník. Většina těchto slovotvorných hnízd byla během vývoje jazyka obohacena o mnoho nových lexémů; jiná hnízda zanikla a vznikla také nová hnízda, která přispívají k modernímu konceptu SNU // SPÁNEK. K těm posledním patří skupina slov soustředěná kolem lexému oniryzm, který znamená „způsob představování skutečnosti ve snovém duchu“. Toto slovo pochází z řečtiny, kde óneiros znamená „spánek, sen“. Slovotvorné hnízdo, které toto slovo v polštině dalo vzniknout, obsahuje slova odvozená od slova oniryzm, jako jsou: oniryczność, postoniryczność, onironauka, onironawigacja, oniryczny, onirycznie. 4. Závěr Analýza nejstarší polské slovní zásoby shromážděné v rámci konceptu SNU/SPÁNKU v Koncepčním slovníku staré polštiny umožnila lépe porozumět jazyku tím, že odhalila sémantické vztahy vyskytující se uvnitř lexikálních skupin z nejstaršího období vývoje polského jazyka. Plnovýznamové jednotky, souvislé i nesouvislé, představující koncept SPÁNKU v SPJS a doložené od 12th až do počátku 16th století v polských jazykových archaismech svědčí o trvalosti slovní zásoby v rámci tohoto konceptu. Většina analyzovaných slov se dodnes používá také v 14 nezměněných významech. Je to pravděpodobně z velké části dáno jejich častým užíváním v průběhu dějin polského jazyka, neboť se týkají tak důležitých otázek pro člověka, jako je fungování těla, odpočinek a v přenesených významech také smrt. Při analýze lexikálních jednotek představujících koncept SNU/SPÁNKU v SPJS byla vyčleněna slovotvorná hnízda, která ukázala úzké vztahy mezi sémantikou a tvořením slov. Výsledky provedených analýz lze využít ke komparativním studiím, jejichž cílem je ukázat, jak byl koncept SNU/SPÁNKU verbalizován v následujících etapách vývoje polského jazyka, a porovnat tento zdroj se slovy, která fungovala v rámci tohoto konceptu v jiných jazycích v raných fázích jejich vývoje. REFERENCES Boryś Wiesław 2005: Słownik etymologiczny języka polskiego [Etymological Dictionary of the Polish Language], Kraków: Wydawnictwo Literackie. Dornseiff Franz 1934: Der deutsche Wortschatz nach Sachgruppen [The German Vocabulary by Subject Groups], Berlin, Leipzig: Walter de Gruyter & Co. Dornseiff Franz 1970: Der deutsche Wortschatz nach Sachgruppen [The German Vocabulary by Subject Groups], siebente Aufl., Berlin: Walter de Gruyter & Co. Hallig Rudolf, Wartburg Walther von 1952: Begriffssystem als Grundlage für die Lexikographie. Versuch eines Ordnungsschemas [Conceptual System as a Basis for Lexicography. An Attempt at a Classification Scheme], Berlin: Akademie-Verlag. Hallig Rudolf, Wartburg Walther von 1963: Begriffssystem als Grundlage für die Lexikographie. Versuch eines Ordnungsschemas [Conceptual System as a Basis for Lexicography. Attempt at a Classification Scheme], 2., neu bearb. und erweiterte Aufl., Berlin: Akademie-Verlag. HTOED 2009: Historical Thesaurus of the Oxford English Dictionary, ed. Ch. Kay, J. Roberts, M. Samuels, I. Wotherspoon, Oxford: Oxford University Press. HTOED: Historical Thesaurus of the Oxford English Dictionary, online version, chief editor Ch. Kay, Oxford: Oxford University Press, 2020. Internet Access: https://www.oed.com/public/htoed/loginpage. Jaberg Karl 1932: Sprachtradition und Sprachwandel [Language Tradition and Language Change]: Rektoratsrede gehalten an der 97. Stiftungsfeier der Universität Bern am 21. November 1931, Bern: Haupt. Puzynina Janina 1968: Co to jest onomazjologia [What is Onomasiology]. – Lingua Posnaniensis 12/13, 119–124. Roget Peter Mark 1852: Thesaurus of English Words and Phrases, Classified and Arranged so as to Facilitate the Expression of Ideas and Assist in Literary Composition, London: Longman, Brown, Green, and Longmans. 15 Roget Peter M. 2002: Roget’s Thesaurus of English Words & Phrases, 150th anniversary edition, written by G. Davidson, London: The Penguin Reference Library. Sieradzka–Baziur Bożena 2020: Onomazjologiczny słownik online. Metodologia, zawartość, wykorzystanie w badaniach na przykładzie „Słownika pojęciowego języka staropolskiego” [Onomasiological online dictionary. Methodology, content, use in research based on the example of the “Conceptual Dictionary of the Old Polish Language”], editorial board U. Bijak, M. Eder, A. Tyrpa, P. Żmigrodzki, Kraków: Institute of Polish Language PAS. SPJS 2015: Słownik pojęciowy języka staropolskiego [Conceptual Dictionary of the Old Polish Language], ed. B. Sieradzka–Baziur, Kraków: Institute of the Polish Language PAS. Internet Access: http://spjs.ijp.pan.pl. SStp 1953–2002: Słownik staropolski [Dictionary of Old Polish] 1–11, ed. S. Urbańczyk, Wrocław, Warszawa, Kraków: Ossoliński National Institute, Polish Academy of Sciences Publishing House, Institute of Polish Language PAS. SStpS 2014: Słownik staropolski. Suplement [Dictionary of Old Polish. Supplement] 1 (verba absentia), ed. E. Deptuchowa, Kraków: Institute of the Polish Language PAS. WSJP 2018: Wielki słownik języka polskiego [Great Dictionary of the Polish Language] PAN, ed. P. Żmigrodzki, Kraków: Institute of the Polish Language PAS. Internet Access: https://www.wsjp.pl. Zauner Adolf 1903: Die romanischen Namen der Körperteile: Eine onomasiologische Studie. Romanische Forschungen [The Romance Names of Body Parts: An Onomasiological Study] 14, 339–530. 16