Volby 2023 a 2024 a občanská bezpečnost

https://doi.org/10.33542/KKD-0453-8-25 461 Volby 2023 a 2024 a občanská bezpečnost1 Marek Semerád The article deals with the issue of civil security in connection with the 2023 and 2024 elections in the Czech Republic. Evaluates the approach of candidates and political parties to the phenomenon of civil security. Measuring civil security is a project that is not widely used in the Czech Republic, as is monitoring civil security from the perspective of public administration. This text is part of research as part of my doctoral thesis. Občanská bezpečnost Měření občanské bezpečnosti a jejího vnímání občany je relativně novým fenoménem, a to zejména v podmínkách České republiky. Na Slovensku se již výzkum v této oblasti rozvíjí několik let (mezi autory mohu zmínit například Stanislava Filipa nebo Mariána Kováče) a zabývá se mj. i snahou o objektivizaci kritérií pro měření občanské bezpečnosti. Jak totiž uvádí již zmíněný Marián Kováč, „Chápanie bezpečnosti vo vzťahu k človeku ako jednotlivcovi, k istej sociálnej skupine a k štátu, resp. štátnemu zoskupeniu sa mení. Niečo iné si pod bezpečnosťou predstavuje obyvateľ napr. Izraela a niečo iné si predstavuje občan Slovenska. Samozrejme rozdiel je aj vo vnímaní vonkajšej, či vnútornej bezpečnosti. V rámci toho istého štátu, či regiónu sa pocit bezpečia líši v závislosti od spoločenského statusu, profesie, veku, pohlavia, či predchádzajúcich skúseností. Je preto nutné nájsť objektívne faktory, ktorých analýza by umožňovala zistenie aktuálneho stavu systému a procesov v ňom prebiehajúcich.“2 Aby vnímání občanské bezpečnosti bylo u občanů co nejpřijatelnější, je jistě úkolem politiků všech stupňů – od komunální 1 Text vznikl jako součást výzkumu v rámci disertační práce na Vysoké škole ekonómie a manažmentu v Bratislavě, pod vedením školitele doc. Ing. Stanislava Filipa, PhD. 2 KOVÁČ, M.: Teoretické východiská merania úrovne občianskej bezpečnosti. [online], [cit. 30/12/2024]. Dostupné na internete: <http://fbiw.uniza.sk/rks/2010/articles/clanky/Kovac.pdf>. https://doi.org/10.33542/KKD-0453-8-25 462 úrovně až po úroveň celoevropskou. Zastupitelské sbory a z nich utvořené orgány výkonné moci mají úkol zajistit řádný chod obce, regionu či státu, aby i vnímání pocitu bezpečí ve všech formách bylo u všech vrstev občanů zajištěno bez výhrad. Tak, jak by se postupně měla zkvalitňovat politická práce na centrální úrovni, měli by i komunální a regionální politici více reflektovat obavy občanů o svoji komplexní bezpečnost. Například podle zprávy z šetření Centra pro výzkum veřejného mínění z ledna 2024 vyjádřilo 60% občanů České republiky obavy z něčeho, co by se mohlo dotknout jejich bezpečnosti.3 Jde o vysoké číslo, které by, podle mého názoru, měli politici akcentovat i ve svých volebních programech a politických projevech. Cílem činnosti politika v demokratickém a právním státě by mělo být zejména utlumení všech obav, které občané mají o svůj život, majetek či svobodu. Následující stránky se proto věnují akcentaci problematiky občanské bezpečnosti ve volebních programech českých politických stran a kandidátů během voleb v letech 2023-2024. Ukrajina a volby do Evropského parlamentu 2024 Na prvním místě se při vnímání dnešního pocitu bezpečí objevuje důraz občanů na válku na Ukrajině. Současný konflikt, který začal v roce 2022 a přinesl již statisíce mrtvých na obou stranách konfliktu, vnímají odlišně mocenské elity v České republice a na Slovensku. Zjednodušeně řečeno, většina českých ústavních činitelů ve svých projevech mluví o vítězství ve válce, zatímco většina jejich slovenských 3 Veřejnost o svých obavách, pocitu bezpečnosti a spokojenosti s policií. [online], [cit. 30/12/2024]. Dostupné na internete: <https://cvvm.soc.cas.cz/cz/tiskovezpravy/ostatni/negativni-jevy-bezpecnost/5786-verejnost-o-svych-obavach-pocitubezpecnosti-a-spokojenosti-s-policii-podzim2023?highlight=WyJiZXpwZVx1MDEwZG5vc3QiLCJiZXpwZVx1MDEwZG5vc3RpIiwi YmV6cGVcdTAxMGRub3N0XHUwMGVkIiwiYmV6cGVcdTAxMGRub3N0blx1MDBl ZCIsImJlenBlXHUwMTBkbm9zdG5cdTAwZWRtaSIsImJlenBlXHUwMTBkbm9zdG5cd TAwZWRjaCJd>. https://doi.org/10.33542/KKD-0453-8-25 463 kolegů o zajištění míru. Dovolím si jeden konkrétní příklad: český premiér Petr Fiala podpořil v měsíci konání voleb do Evropského parlamentu použití všech zbraní Ukrajinou proti Rusku4, slovenský premiér Robert Fico krátce před atentátem na svoji osobu při návštěvě České republiky prohlásil, že Ukrajina potřebuje zastavení palby a mírová jednání.5 Ve volebním programu české vládní koalice Spolu pro Evropské volby se mj. píše, že koalice je „proti oslabování tvrdého postoje vůči Rusku a Bělorusku.“6 V roce 2024 zvolený prezident Slovenské republiky Peter Pellegrini naproti tomu například prohlásil: „Věřím, že je třeba okamžitě zastavit zabíjení a poté začít jednat. Podporovat jen vojenský konflikt, který dva roky nepřinesl žádný výsledek a máme za sebou desítky tisíc zemřelých lidí, je absolutně tragédií.“7 Rozdílné postoje na válku na Ukrajině tak štěpí nejen české a slovenské politiky, ale rovněž tak i politiky uvnitř jednotlivých zemí, nicméně rozdíly mezi vnímáním války a míru jsou především znatelné v mezistátním porovnání. Za zajímavý však v této souvislosti lze považovat výsledek výzkumu veřejného mínění na začátku letošního roku, kdy podle agentury STEM si 69% českých občanů přeje rychlé ukončení války na Ukrajině, i kdyby to znamenalo, že Rusku zůstanou některá ukrajinská 4 Naprosto logické. Fiala podpořil apel šéfa NATO umožnit Ukrajině použít západní zbraně v Rusku. [online], [cit. 30/12/2024]. Dostupné na internete: <https://www.novinky.cz/clanek/domaci-naprosto-logicke-fiala-podporil-apel-sefanato-umoznit-ukrajine-pouzit-zapadni-zbrane-v-rusku-40473698>. 5 Nebudu měnit názor na válku na Ukrajině, protože si to přeje Fiala, prohlásil slovenský premiér Fico. [online], [cit. 30/12/2024]. Dostupné na internete: <https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/nebudu-menit-nazor-na-valku-na-ukrajineprotoze-si-preje-fiala-prohlasil_2403131409_cen>. 6 Volební program SPOLU pro volby do EP 2024. [online], [cit. 30/12/2024]. Dostupné na internete: <https://www.spolu21.cz/program/ bezpecny-zivot-ve-svobodne-evrope>. 7 Pellegrini si myslí, že rusko-ukrajinská válka nepřinesla výsledek a je třeba jednat. [online], [cit. 30/12/2024]. Dostupné na internete: <https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/pellegrini-si-mysli-ze-rusko-ukrajinskavalka-neprinesla-vysledek-a-je-treba-jednat-347926>. https://doi.org/10.33542/KKD-0453-8-25 464 území.8 To by tedy znamenalo, že většina českých občanů se neztotožňuje s postojem českých politických elit v této konkrétní záležitosti. Samotné volby do Evropského parlamentu využily volební strany v České republice spíše na artikulaci jiných programových záměrů než těch, které se dotýkají otázek občanské bezpečnosti. Koalice Spolu přišla s volebním heslem „Bezpečná Evropa, silnější Česko“, ale jak jsem již uvedl, samotné bezpečnosti se s výjimkou války na Ukrajině příliš nevěnuje. Vítězné hnutí ANO zvolilo poněkud populistické heslo „Česko, pro Tebe všecko“, ale rovněž tak se otázkám bezpečnosti příliš nevěnovalo, soustředilo se na obhajobu suverenity země a omezení převodu pravomocí do Bruselu. Piráti se pod heslem „Odvaha dělat, co je správné“ soustředili zejména na kybernetickou bezpečnost a ochranu před dezinformacemi. Levicová koalice Stačilo! se soustředila i v rámci evropských voleb na výzvy, směřované do vnitřní politiky. V programu najdeme spíše varování před nelegální migrací než návrhy pro bezpečnější život každého občana EU. Velmi zajímavá koalice hnutí Přísaha a Motoristé sobě se rovněž soustředila na ochranu před migrací a zabránění omezení české státní suverenity. Pokud bychom chtěli vytvořit závěr ze sledování kampaně do Evropského parlamentu v českém prostředí, můžeme konstatovat, že české politické strany se soustředily buď na domácí problematiku, ačkoliv šlo o volby celoevropské, nebo naopak, akcentovaly problémy, které aktuálně české voliče netrápí nebo jsou uměle vyvolávané. Ochrana státní suverenity nebo boj s nelegální migrací dnes nejsou faktory, které by ovlivňovaly každodenní pocit bezpečí u občanů České republiky. 8 STEM: Většina Čechů je pro rychlý konec války na Ukrajině za cenu ztrát území. [online], [cit. 30/12/2024]. Dostupné na internete: <https://zpravy.aktualne.cz/domaci/stemvetsina-cechu-je-pro-rychly-konec-valky-na-ukrajineza/r~2b08177ad24111ee83060cc47ab5f122>. https://doi.org/10.33542/KKD-0453-8-25 465 České prezidentské volby 2023 Prezidentské volby se ovšem konaly v roce 2023 i v České republice, nejen o rok později na Slovensku. Nově zvolený český prezident Petr Pavel je původní profesí voják, armádní generál, který byl v čele českého generálního štábu i v čele Vojenského výboru NATO. Je proto logické, že na prvním místě jeho programu byly otázky zahraniční politiky a bezpečnosti země. Na druhou stranu lze z pohledu sledování občanské bezpečnosti pozitivně ocenit, že ve svém volebním programu měl Petr Pavel nejen otázky mezinárodní bezpečnosti, ale i otázky bezpečnosti energetické či klimatické. Je tak jedním z prvních českých politiků, který chápe komplexnost pojetí bezpečnosti pro občany České republiky. Naopak, jeho soupeř pro druhé kolo, slovenský rodák Andrej Babiš, se problematice bezpečnosti příliš nevěnoval, pouze konstatoval, že „naše vlast pro mě je a vždy bude na prvním místě. Jako prezident budu do posledního dechu hájit zájmy České republiky v Evropské unii i jinde ve světě a také právo všech našich občanů na důstojný život.“9 Krajské volby v ČR 2024 Na podzim letošního roku proběhly v České republice volby krajské. Nutno říci, že z hlediska občanské bezpečnosti se žádná volební strana nevěnovala bezpečnostním otázkám příliš konkrétně či cíleně. Například hnutí Starostové a nezávislí, které mělo a i po volbách má funkci hejtmana, k prioritám v oblasti bezpečnosti napsalo ve svém programu tyto body: „Zajistíme připravenost kraje na krizové situace - Podpoříme programy pro prevenci kriminality - Zaručíme technologickou vybavenost IZS a ekonomickou podporu dobrovolných hasičů - Vypíšeme dotační programy pro obce zřizující obecní/městskou policii - Zajistíme 9 Programy do voleb. [online], [cit. 30/12/2024]. Dostupné na internete: <https://prezident2023.programydovoleb.cz/kandidat/andrej-babis/program-apriority>. https://doi.org/10.33542/KKD-0453-8-25 466 kybernetickou bezpečnost krajských institucí.“ Tedy ani jeden konkrétně formulovaný krok, který by posílil pocit bezpečí u občanů Středočeského kraje. Hnutí ANO, které získalo nejvyšší počet mandátů, sice formulovalo některé kroky výrazně jasněji, ale rovněž tak ani toto politické hnutí nepojalo problematiku občanské bezpečnosti příliš komplexně, když ve svém programu navrhlo: „Od Policie ČR a cizinecké policie budeme vyžadovat daleko vyšší aktivitu v blízkosti továren, výrobních center a skladů. Je pro nás nepřijatelné, aby ve Středočeském kraji byly zóny, kam se lidé bojí chodit. Zavedeme speciální program na ochranu žen, dětí a zranitelnějších jedinců. Kromě podpory pasivního zabezpečení (osvětlení, kamerové systémy) budeme od dopravců vyžadovat navýšení bezpečnosti v nočních dopravních spojích.“ Koalice Spolu nezahrnula otázky bezpečnosti ani do jedné ze svých deseti priorit pro volby do krajských samospráv, i když některé problémy řešila tato koalice tří stran napříč programem, například otázku energetické soběstačnosti či dostatek lékařské péče. Nicméně přístup koalice Spolu k bezpečnostním otázkám ve Středočeském kraji nepovažuji za adekvátní. Koalice Stačilo!, sestavená Komunistickou stranou Čech a Moravy, představila tyto body svého programu pro bezpečnostní oblast: „Spolupráce s Policií ČR v oblasti podpory služeben a dalších prvků, včetně silničních - Podpora dalších složek IZS, vybavení dobrovolných hasičů, fond na podporu bezpečnosti v obcích a městech (od kamerových systémů po prevenci) - Ne cizím armádám, ne rozšiřování letiště a uložení jaderných leteckých taktických zbraní v Čáslavi.“ Tedy ani toto volební seskupení necílilo na otázky bezpečnosti jako na prioritní. V prioritách hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury není rovněž ani jeden bod o bezpečnosti. Dá se tedy shrnout, že ani jedna volební strana, která uspěla ve volbách do krajského zastupitelstva Středočeského kraje neměla otázky bezpečnosti, natož pak komplexní bezpečnosti, ve svých prioritách. V této souvislosti chci jen připomenout moji úvodní informaci, že 60% českých občanů se o svoji bezpečnost obává. https://doi.org/10.33542/KKD-0453-8-25 467 Česko – slovenské srovnání České politické elity se dlouhodobě snaží přesvědčit českou veřejnost o tom, že slovenské elity mají na otázky evropské bezpečnosti dlouhodobě rozdílné názory, zejména s ohledem na válku na Ukrajině. Stačí pohled na titulky internetových sdělovacích prostředků, aby bylo jasné, jak je rozdíl českými politiky prezentován. V březnu 2024 zrušila česká vláda účast na společném jednání obou vlád s tím, že podle předsedy vlády Petra Fialy „není ale možné zastírat, že existují výrazné rozdíly v názorech na některá zahraničně-politická témata. Jsou zde aktivity, které my považujeme za problematické.“10 Zmíněné titulky zpráv o tomto rozhodnutí jsou více než vypovídající: Tabulka č. 1: Příklady titulků zpráv o zrušení jednání mezi vládami ČR a SR v březnu 2024 Médium Titulek zprávy Novinky.cz České vládě došla trpělivost s Ficem. Ruší společná jednání Blesk.cz Zásadní rozkol se Slováky. Fialova vláda ruší společná jednání! Podporujete válku, kontruje Fico Euractiv.cz Česko kvůli proruskému postoji Slovenska ruší společná mezivládní jednání. ČT24 Krize mezi Prahou a Bratislavou. Česko-slovenské mezivládní konzultace se nyní neuskuteční. Zdroj: Novinky.cz, Blesk.cz, Euractiv.cz, CT24.ceskatelevize.cz. Naopak vnímání tohto aktu, tedy zrušení konzultací mezi vládami ČR a SR, bylo ze strany slovenských elit vnímáno negativně. Podle 10 České vládě došla trpělivost s Ficem. Ruší společná jednání. [online], [cit. 30/12/2024]. Dostupné na internete: <https://www.novinky.cz/clanek/domaci-vlada-rusi-spolecnajednani-se-slovenskym-kabinetem-kvuli-ficove-smirlive-retorice-vuci-rusku-40463262> https://doi.org/10.33542/KKD-0453-8-25 468 předsedy slovenské vlády Roberta Fica ohrozila česká vláda dobré vztahy mezi ČR a SR jen proto, že podporuje válku na Ukrajině, a jak dodal pro Českou tiskovou kancelář, „vztahy mezi našimi občany, Čechy a Slováky, jsou jedinečné, historicky osvědčené, jsou půjčkami vzájemné důvěry. Jsou plné přátelství, příbuzenských vztahů a porozuměni. Slovenská vláda nebude nikdy vystavovat takovéto hluboké slovensko-české vztahy žádnému ohrožení.“11 Slovenská opozice pak vnímala jako negativní spíše kroky slovenské vlády než vlády české. S ohledem na celoevropské volby pak můžeme v následující tabulce přiblížit postoje zástupců českých a slovenských politických stran k válce na Ukrajině: Tabulka č. 2: Vnímání války na Ukrajině pohledem českých a slovenských europoslanců, zvolených v roce 2024 Postoj Poslanci, reprezentující % voličů v ČR Poslanci, reprezentující % voličů v SR Bezvýhradná podpora Ukrajiny 37,17 34,95 Podpora mírových jednání mezi Ruskem a Ukrajinou 51,69 44,47 Zdroj: EP: Poslanci EP. Evropský parlament. [online], [cit. 30/12/2024]. Dostupné na internete: <https://www.europarl.europa.eu/meps/cs/full-list>. Je zajímavé, že mezi europoslanci je vyšší poměr odpůrců bezvýhradné podpory Ukrajině mezi českými zástupci, ačkoliv česká 11 Fico: Vláda ČR se rozhodla ohrozit vztahy se Slovenskem v zájmu podpory války. [online], [cit. 30/12/2024]. Dostupné na internete: <https://www.denik.cz/staty-eu/fico-konzultaceohrozeni-vztahu-se-slovenskem-20240306.html> https://doi.org/10.33542/KKD-0453-8-25 469 vládní elita deklarovala zrušení jednání mezi vládami ČR a SR na základě právě tohto postoje. Dá se tedy očekávat, že pokud v parlamentních volbách, konaných v roce 2025, zvítězí v ČR opoziční seskupení, dojde k vyrovnání postojů mezi českou a slovenskou vládou i v této otázce. V otázce chápání bezpečnosti obecně lze zmínit zajímavý průzkum, který v roce 2024 uskutečnila agentura Median SK. Z průzkumu vyplynulo, že 33% obyvatel Slovenska se necítí bezpečně.12 Tabulka nám ukazuje, jaké problémy vnímají obyvatelé Slovenska nejcitlivěji: Tabulka č. 3: Vnímání hlavních problémů v SR podle výzkumu agentury Median pro RTVS v roce 2024 Problém Počet respondentů v % Zdravotnictví 57 Spravedlnost a právní stát 42 Ekonomika a hospodářství 29 Školství 19 Sociální zabezpečení 18 Zemědělství 14 Bezpečnost 10 Životní prostředí 6 Sport 1 Žádná z uvedených možností 1 Nechtělo odpovědět 1 Zdroj: Tretina Slovákov sa v našej krajine necíti v bezpečí, potvrdzuje prieskum MEDIAN SK pre RTVS. [online], [cit. 30/12/2024]. Dostupné na internete: <https://spravy.rtvs.sk/2024/03/mladi-sa-na12 Tretina Slovákov sa v našej krajine necíti v bezpečí, potvrdzuje prieskum MEDIAN SK pre RTVS. [online], [cit. 30/12/2024]. Dostupné na internete: <https://spravy.rtvs.sk/2024/03/mladi-sa-na-slovensku-necitia-v-bezpeci-potvrdzujeprieskum-median-sk-pre-rtvs>.