Zpráva o osudech českých uprchlíků a norských zachránců

ZPRÁVA OOSUDECH ČESKÝCH UPRCHLÍKŮ ANORSKÝCH ZACHRÁNCŮ
Vesaas, Hilde. Nansenhjelpens modige k inne : Med nes ekjæ lighe som åpen
ikampen o jødiske lyk ninge . Oslo: Kagge Fo lag, 2023, 278 s.
Miluše Juříčko á
Masa yko a uni e si a
ju icko[email p o ec ed].cz
h ps://o cid.o g/0000‑0001‑7238‑1146
Na konci oku 2023 yšla No sku publikace, k e á se ýká s ejně ak no ské, jako
české álečné his o ie. Překlad náz u zní Od ážné ženy zNanseno y pomoci, sponě-
kud pa e ickým pod i ulem Láska kbližnímu jako zb aň zápasu ozách anu žido ských
up chlíků. Nanseno a pomoc byla no ská humani á ní o ganizace, založená počá kem
oku 1937 a chi ek em Oddem Nansenem, synem ěhlasného polá níka adiploma a.
Nejp e e Vídni, po anšlusu pak P aze, pomáhala oh oženým osobám ůzného
ěku, sociální příslušnos i a zdělání dos a se do No ska. Vedle Němců aRakušanů
dokázala skupinka no ských dob o olníků adob o olnic, čas o snasazením las ní
s obody aži o a, pomoci iČechům aSlo ákům. Včeš ině yšla již řada překladů,
k e é zachycují událos i, nichž se křižují dějiny s ředoe opských zemí aSkandi-
ná ie, konk é ně osudy ěch, jimž Nanseno a nadace pomohla kú ěku. P o přehled
u ádím několik příkladů: OEdga u B ich o i o byla kniha De á é dí ě,1 oBe holdo i
G ün eldo i ajeho odině kniha F ida,2 au obiog a ie Lea Ei inge a snáz em Lékař
p o ži o ,3 ydány byly o něž deníky Ru h Meie o é zVídně, jejíž odina měla ko-
řeny na Mo a ě.4
Třebaže událos i d uhé s ě o é álky aodboje s ály cen u zájmu his o iků ali-
e á ních i ilmo ých ů ců p ak icky hned od os obození, zájem ožido ské osudy
se No sku naplno oz inul až kolem oku 2000; ehdy aké došlo kzaložení Žido -
ského muzea aCen a s udia holokaus u amino i Oslu. Předkládaná kniha přináší
mnohé in o mace, k e é dosud s ály na ok aji zájmu, snaží se je zpřís upni nejši -
šímu publiku č i ým, čas o odlehčeným s ylem. S a í na p áci his o iků, na p ním
mís ě na obsáhlé, encyklopedicky p o ilo ané s udii Bja eho B ulanda Holocaus
iNo ge z oku 2017,5 k e á o šem u o p oblema iku zachycuje ši ším e opském
1 Rossa ik, F ank. De á é dí ě: Žido ský chlapec zČeskoslo enska  odině no ského ašis y. Přel.
Ka eřina K iš ů ko á. Zlín: Kniha Zlin, 2010.
2 G ün eldo á, Nina F.F ida: Moje zbloudilá babička e í u dějin. Přel. Ka eřina K iš ů ko á.
P aha: Cosmopolis, 2022.
3 Skjæ aasen, Magne. Lékař p o ži o : Příběh Lea Ei inge a. Přel. Miluše Juříčko á. B no: Do-
plněk, 2012.
4 Deník Ru h Maie o é: Příběh žido ské dí ky E opě pod nad ládou nacis ů. Ed. Jan E ik Vold.
Přel. Ka eřina K iš ů ko á. B no: Edika, 2021.
5 B uland, Bja e. Holocaus iNo ge: Regis e ing, depo asjon, ilin e gjø else. Oslo: D eye s
Fo lag, 2017.
OPEN
ACCESS
170 SVĚT LITERATURY 72
kon ex u. Vzhledem k omu, že činnos Nanseno y nadace byla za álky nuceně za-
s a ena aseznamy up chlíků zdů odu jejich las ní bezpečnos i zničeny, nelze poče
up chlíků přesně u či . Au o ka na íc če pá zok ajo ých a oz oušených zd ojů,
jako jsou časopisecké ozho o y, no ino é články, ko espondence účas níků a— což
je p o posels í knihy zásadní— z ozho o ů spamě níky e las ní odině.
Co říci oau o ce Hilde Vesaaso é? Je nučkou Ta jeie Vesaase, k e ý si s ým bás-
nickým dílem ydobyl meziná odní ohlas ajehož omány začaly bý překládány do
češ iny už mezi álkami. Hilde Vesaaso á (* 1966) ys udo ala ilozo ickou akul u
Uni e zi y Oslo a ěnuje se no inářské, přednáško é apublicis ické činnos i. Mezi
au o činy ýznamné zd oje pa ří i ozho o y spřeklada elkou Aase Gje d umo ou
(* 1938), jejíž o ec byl za odbojo ou činnos pop a en posledních ýdnech álky.
Sama Aase Gje d umo á ak i ně podpo o ala sedmdesá ých aosmdesá ých le ech
poli ické emig an y zČeskoslo enska, čas o signa áře Cha y 77. Mezi au o činy pří-
buzné pa řila iTo e Filse ho á (1905–1994),6 jedna zhla ních předs a i elek Nanse-
no y pomoci, k e á zde zaujímá ús řední mís o přede ším p o o, že p aco ala jako se-
k e ářka nadace aopako aně pobý ala období od uza ření Mnicho ské dohody do
lé a 1939 P aze. D uhou ženou, na niž se kniha zaměřuje, je Sig id Heliesen Lundo á
(1892–1987), k e á y íjela ozsáhlou p o inacis ickou činnos a Nanseno ě nadaci
edla sekci na zách anu dě í. Jejich ak i i y se během álky úzce p olínaly, obě ženy
šak musely oku 1942 nezá isle na sobě up chnou do neu álního Š édska. Zamě-
ření sociální acha i a i ní činnos i Filse ho é aLundo é bylo ozsáhlé a ůzno odé
ipo álce, období po oce 1945 šak již není  ecenzo ané knize obsaženo jinak než
doplňko ých komen ářích.
Hilde Vesaaso á sleduje p imá ně s opu běženců, k eří se znali již zpřed áleč-
ného B na, o iž a chi ek a O o Eisle a, jeho b a a Huga smanželkou, opa ského
podnika ele Robe a Weins eina a o něž lékaře Lea Ei inge a, absol en a Masa y-
ko y uni e zi y. K é o skupině pa řila aké No a Lus igo á, zdálená příbuzná G e e
Tugendha o é aak i ní členka české sekce Meziná odní ligy žen za mí as obodu
(WILPF), ajejí d a syno é e s uden ském ěku. Všichni u edení se nejp e zd žo-
ali hla ním měs ě, poli ická si uace se šak adikálně změnila po okupaci No ska
9.dubna 1940. Nadace jim p o o dopo učila hleda ú očiš ě na enko ě. Bezmála d a
oky pobý ali na západním pobřeží No ska, jižně od měs a Molde, e esnici Nesje-
s anda, kde byli řele přija i, našli p áci adou ali, že se us ých no ských přá el
dočkají konce álky. Složení é o skupinky se p oměňo alo— pos upně knim byli
nadací posláni sou ozenci zB a isla y, Ve a aTibo Taglich o i, Hugo i Eisle o i
ajeho manželce se naopak podařil časný ú ěk do Š édska. Vzhledem kna ůs ají-
cím pe zekucím kolabo an ského ežimu Vidkuna Quislinga šak byli šichni muži
iNo a Lus igo á od ja a 1942 in e no áni T ondheimu aFals adu a úno u 1943 byli
od lečeni do Os ě imi. Ti o i šichni os a ní běženci ze s řední E opy ak sdíleli osud
no ských Židů, k eří byli několika lnách depo o áni ze země.
Kniha Hilde Vesaaso é analyzuje na základě dopisů aosobních ozho o ů jeden
elmi zá ažný p oblém, ok e ém se za ím no ských ma e iálech nepsalo dos a-
ečně nebo ůbec. P oblém se ýká epa iace polo iny žido ských dě í zNo ska
6 Později se p o dala za spiso a ele Maxe Taua, její jméno se někdy obje uje simplemen a-
cí o co a ima čina příjmení, edy jako To e K abbe Filse h Tau.
OPEN
ACCESS
MILUšE JUřÍČKOVá 171
zpě do p o ek o á u. Dě i byly o iž po s ém příjezdu na konci října 1939 umís ěny
pěs ounských odinách e s ředním azápadním No sku, hla ně Be genu a e
S a ange u. Dosud se mělo za o, že ná a dě í zpě do P ahy se odeh ál na základě
žádos i českých odičů, k eří se obá ali nejis é si uace okupo aném No sku. Hilde
Ve saaso á šak p os řednic ím ú y ků zko espondence To e Filse ho é dokazuje,
že o byla Nanseno a nadace, k e á ou o inicia i ou řešila a ální dilema, jak se odě i
pos a a e změněných společenských pomě ech. Na naléha é dopisy Nanseno y na-
dace eago ali češ í odiče ůzně, například Felix Mau ne zB na, o ec d ou dě í při-
ja ých No sku, odmí l u o možnos jako ý az „opičí lásky“ ěch, k eří by s é dě i
požado ali zpě . „Naše dě i by se současné době na á ily do p os ředí duše ního,
ducho ního a yzického zubožení ama asmu“ (s.139). Dále žádá, aby se Nanseno a
nadace už do osudu dě í nemíchala aponechala je laska ém opa o ání pěs ounské
odiny, se k e ou si sám dopiso al. Sou ozenci Ilse aThomas Mau ne o i álku pře-
žili. Naopak Ka l Pe e Fede e zP ahy, Dagma Picko á ze západních Čech, Felix Pisk
zPohořelic adalší7 byli do p o ek o á u na áceni aspolu se s ými odinami později
depo o áni do Te ezína. Jejich jména jsou napsána na zdech p ažské Pinkaso y sy-
nagogy, p o ože nikdo znich holokaus nepřežil.
Au o ka p okazuje, že o byly p á ě To e Filse ho á, yřizující ko espondenci
s odiči, aSig id Heliesen Lundo á, k e á dě i dop o ázela na zpá eční ces ě do
Malmø, jak o popsala e s ém ži o opise, kdo se a ální epa iace bezp os ředně
účas nil. Obě ženy se o agickém osudu odeslaných dě í do ěděly až po álce a o
pomyšlení „nebylo k yd žení“, jak řekla Sig id Heliesen Lundo á jednom zpo á-
lečných ozho o ů. Spolu sjinými členy Nanseno y nadace adalšími no skými ob-
čany, k eří přecho á ali Židy úk y u nebo jim pomohli kú ěku, byla Sig id Heliesen
Lundo á oceněna iz aelským pamá níkem Jad ašem jako Sp a edli á mezi ná ody
(Righ eous Among he Na ions). Vknize Hildy Vesaaso é najdeme izmínku op -
ním pamá níku, k e ý byl už  oce 1946 z yčen obci Nesjes anda na křesťanském
hřbi ů ku č yřem českoslo enským občanům, k eří p onásledo ání nepřežili: No a
Lus igo á adě i Taglich o y byly posláni do plyno é komo y hned při příjezdu do
Os ě imi, Robe Weins ein zahynul e a ša ském ghe u.8
Hilde Vesaaso á če pá zboha ého ko pusu p amenů, zá ě ečné poznámky jsou
p o o elmi ozsáhlé. Zno u pod huji, nejedná se o ex odbo ný, ale publicis ický.
O šem zhledem k éma u ele an nímu p o naši las ní his o ii by možná s álo za
z ážení yda knihu českém překladu.
7 Bja e B uland mlu í oosmnác i, jinde ode a enác i zde ě a řice i českých dě í, k e é
byly dubnu 1941 na žádos českých odičů áceny do p o ek o á u (nikoli září 1940,
jak píše Hilde Vesaaso á) (B uland, Bja e. Holocaus iNo ge: Regis e ing, depo asjon, ilin-
e gjø else. Oslo: D eye s Fo lag, 2017, s.843).
8 Na kamenném pamá níků je no ský ex následujícího znění: „Žido š í up chlíci zČesko-
slo enska byli yhnáni ze s ých domo ů anašli ú očiš ě naší obci. Také No sku byli
p onásledo áni nacis y. Byli od lečeni aza ažděni koncen ačním áboře Os ě imi.
Ať nám en o kámen na ždy připomíná, že šichni lidé jsou b a ři.“
OPEN
ACCESS