Bojana Petkovič (2024): Češko-slovenski slovar lažnih prijateljev. Lublaň: Edita

BOJANA PETKOVIČ (2024) ČEŠKO-SLOVENSKI SLOVAR LAŽNIH PRIJATELJEV Lublaň: Edita Olga Martincová Koncem roku 2024 vyšel vLublani vjazykovém vydavatelství Edita slovníček snázvem Češko-slovenski slovar lažnih prijateljev1, který okamžitě vyvolal velký zájem.2 Slovinská lingvistka Bojana Petkovič vněm zpracovává na 500 mezijazykových homonym aparonym češtiny aslovinštiny scílem vytvořit užitečnou (aizábavnou) pomůcku pro jazykovou praxi. Slovníček je určen studujícím češtinu aslovinštinu, překladatelům adalším zájemcům ooba jazyky. Dodejme, že publikace vznikla na základě dlouholetých autorčiných zkušeností sčesko-slovinským lexikem, zpoznatků, že interlingvální lexémy „formálně shodné nebo podobné, ale významově a/nebo istylově odlišné“ (Lotko 1992: 8–9) mohou vmezijazykovém kontaktu působit komunikační komplikace, být zdrojem nedorozumění, dezinterpretací, někdy také dvojznačnosti aněkdy ovšem ijazykové komiky či jazykových hříček. Mezijazyková (interlingvální) homonyma aparonyma označovaná rovněž podle původního francouzského obrazného termínu faux amis (du traducteur) národními ekvivalenty— vpřípadě češtiny falešní přátelé (překladatele) nebo zrádná slova, ve slovinštině lažni prijatelji (prevajalca) aj.3— se vdnešních komunikačních podmínkách ukazují jako nikoli marginální lexikálně-lexikografická kategorie.4 Svědčí otom mj.přibývání slovníků mezijazykových homonym, ať již jazyků blízce příbuzných, nebo geneticky vzdálených, vznikajících jak vlingvistikách zahraničních, tak vlingvistice naší.5 Za české prostředí připomeňme alespoň novější práce zposledních dvou desetiletí věnované slovanským jazykům. Jmenovitě jsou to česko-běloruský slovník Falešní přátelé překladatele včeštině aběloruštině autorů N.Ivašinové, A.Rudenkové aL.Janovce zr.2006 aZrádná slova vruštině M.Csirikové aN.Koníčkové (2015). Kromě slovníků je lexikografický aspekt přítomen ve značném počtu slavisticky orientovaných bakalářských amagisterských prací vznikajících vtomtéž období na vysokoškolských pracovištích. 1 Na titulní stránce se— na rozdíl od obálky— uvádí dvojjazyčný název Slovarček lažnih prijateljev. Homonimi in paronimi (slovenščina in češčina) // Slovníček falešných přátel. Homonyma aparonyma (slovinština ačeština). 2 Viz např.pořad slovinské televize: https://365.rtvslo.si/arhiv/dobro-jutro/175102979. Ozájmu svědčí idalší, 2. vydání slovníčku vúnoru 2025. Naše recenze zpochopitelných důvodů vychází z1. vydání. 3 Terminologickou neustálenost anevyhraněnost voblasti mezijazykových homonym aparonym přehledně ukazuje R.Horáková (2003). Užíváme-li vnašem příspěvku názvů homonyma nebo homonymie, míníme je jako střechové názvy pro homonyma aparonyma ahomonymii aparonymii, ikdyž jsme si vědomi značného terminologického zjednodušení. 4 Svou roli zde hraje ovšem imorfologická asyntaktická homonymie. 5 Viz též internetový projekt False Friends of the Slavist (Bunčić). OPEN ACCESS 12 NOVÁ ČEŠTINA DOMA A VE SVĚTĚ 1/2025 Přestože lexikografické zpracování mezijazykové homonymie slovanských jazyků nestojí včeském prostředí stranou, speciální slovník zachycující homonyma aparonyma češtiny vkombinaci se slovinštinou dosud nevznikl. Již ztohoto pohledu je významné, že kjeho zpracování přistoupila slovinská lingvistka. Publikace Češko-slovenski slovar lažnih prijateljev sestává ze dvou částí. První, výkladová část nás seznamuje poměrně stručně smetodologií práce, se zásadami uspořádání slovníku asvýstavbou hesel. Dále se zde podává soupis českých aslovinských slovníků anárodních korpusů, znichž autorka při shromažďování lexikálního materiálu apři jeho zpracování vycházela. Čtenáře nesporně zaujme kapitolka Krátká analýza původu vybraných mezijazykových homonym. Najde vní výklad původu 25 česko-slovinských homonym, ato těch, která mají „nějakou společnou minulost“ (s.18), jako např.čes. dřevo— sln. drevo, čes. chytrý— sln. hiter; borec, kněz, otrok aj. Pro uživatele publikace není nevýznamné, že úvodní výklady jsou podány zrcadlově— po výkladu příslušného oddílu ve slovinštině následuje identický výklad včeštině. Druhou část knížky tvoří slovník homonym aparonym. Při sestavování hesláře vyšla autorka zčeského jednojazyčného výkladového Slovníku spisovné češtiny pro školu aveřejnost (zvydání r.2006 a2010 /Filipec 2006/2010/). Výchozím jazykem je tedy čeština. Kromě slov, „která jsou podobná slovinským, ale mají alespoň jeden odlišný význam“ (s.8), zaznamenávala itvarová homonyma (homoformy), jako např.čes. lyže podst. jm. asln. liže 3. os. č. j. slovesa lizati. Při výkladu významu heslových slov se řídila, pokud jde očeštinu, Slovníkem spisovného jazyka českého (Havránek 1958–1970) ajeho předchůdcem Příručním slovníkem jazyka českého (PSJČ 1935–1957); oba používala von-line verzi. Základním zdrojem pro výklad významů slovinských slov byla on-line verze Slovaru slovenskega knjižnega jazyka.6 Ilustrativní příklady vybírala nejen ze slovníků, ale izčeského aslovinského jazykového korpusu (pro češtinu zČeského národního korpusu, pro slovinštinu zkorpusu Gigafida), popř. je sama vytvářela. Hesla slovníku jsou uspořádána abecedně, ve dvou paralelních sloupcích: české výrazy svýkladem významu apříkladem užití jsou vlevém sloupci, jejich homonymní slovinské protějšky vpravém sloupci. Stavbu převážné většiny hesel můžeme demonstrovat na homonymním páru čes. dřevo asln. drevo (= čes. ,strom‘): dřevo n. drevo n. Δ notranji del debla pod ličjem, Δ lesnata rastlina zdeblom in vejami drva, les Δ vnitřní část kmene pod lýkem, dříví: Δ dřevina skmenem avětvemi:  Kladivo je bilo ponavadi narejeno iz  Gozdar je posekal drevo. hrastovego lesa.  Lesník pokácel strom.  Kladiva bývala obyčejně zdubového dřeva. 6 Podrobnější údaje otomto zdroji autorka neuvádí. OPEN ACCESS OLgA MArTINcOVÁ 13 Zpříkladu vidíme, že za heslovými slovy umístěnými vzáhlaví se uvádí jejich základní gramatická charakteristika. Vdalších řádcích se pod českým heslovým slovem podává po znaku Δ opis významu, ato nejdříve ve slovinštině, poté včeštině. Znak uvozuje příkladovou část hesla, opět uváděnou vpořadí slovinština–čeština. Ve slovinském překladu českého příkladu je tučným písmem vyznačen slovinský ekvivalent, tzn.pro český výraz dřevo ekvivalent les. Ve slovinském hesle se postupuje shodně: výklad významu se uvádí zprvu ve slovinštině, pak včeštině. Příklad je opět nejdříve ve slovinštině. Vjeho českém překladu se tučným písmem vyznačuje český ekvivalent slovinského heslového slova, tj.vnašem případě český ekvivalent strom slovinského drevo. Odlišné grafické provedení mají hesla shomoformami. Srov.: bedna f. beden m. adj. (bedna) ž. Δ leseni ovoj zbit iz desk 1. Δ dřevěný obal sbitý zprken: Δ ki je vveliki materialni in duhovni stiski  Vskladišču leži zaboj jabolk. Δ ten, kdo je ve velké hmotné aduchovní nouzi:  Ve skladu leží bedna jablek.  Dela za bedno plačo.7  Pracuje za bídnou mzdu. 2. […] Vuvedeném příkladu tvoří homonymní pár české substantivum bedna ,dřevěný obal sbitý zprken‘ aslovinské adjektivum vrodě ženském bedna svýznamy 1. ,bídná‘, 2. ,ubohá‘. Zatímco základní slovníkový tvar slovinského adjektiva r. muž. beden je podán bez grafického zvýraznění, homonymní tvar, tj.adjektivum rodu ženského, je vyznačen tučně. Uvedli jsme, že Češko-slovenski slovnik lažnih prijateljev je slovníčkem určeným pro jazykovou praxi. Vsouladu stím obsahuje především česko-slovinská lexikální homonyma, která náležejí kběžné slovní zásobě, jako např.(vabecedním pořadí)8: čes. cesta 1. ,pruh terénu upravený pro chůzi, jízdu, dopravu‘, 2. ,chůze, jízda, plavba, let, vůbec pohyb za něj. cílem‘— sln. cesta (= čes. ,silnice‘); čes. fant ,zástava, osobní věc odevzdávaná jako trest za chybu ve hře‘— sln. fant 1. ,dospělý mladý muž‘, 2. …; čes. hrana 1. ,styk dvou ploch‘; ,okraj předmětu‘— sln. hrana (= čes. ,jídlo; potraviny‘); čes. jed ,látka poškozující nebo ničící organismus‘— sln. jed (= čes. ,jídlo‘); čes. koření 1. 7 Příklad citujeme podle 1. vydání slovníku. V2. vydání byl opraven na Moja plača je res bedna. 8 Učeských příkladů zaznamenáváme jen ty lexikální významy, které podává autorka, čili neuvádíme, že slovo má další významy, které by zhlediska homonymie přicházely vúvahu. Opis slovníkového významu/významů vrámci možností zjednodušujeme, popř. nahrazujeme synonymem/synonymy, neboť vnaší stati nejde oplné lexikografické zachycení sémantiky českých lexémů, ale pouze ojejí naznačení. Ztěchto důvodů podávaná vysvětlení významu/významů nejsou ani vždy totožná svýkladem významů vČeško-slo- venském slovaru lažnih prijateljev. Uslovinských příkladů uvádíme jen český ekvivalent. OPEN ACCESS 14 NOVÁ ČEŠTINA DOMA A VE SVĚTĚ 1/2025 ,rostlinná přísada kjídlům, 2. …— sln. korenje (= čes. ,mrkev‘); čes. les ,souvislý porost jehličnatých a/nebo listnatých stromů‘— sln. les (= čes. ,dřevo‘); čes. osa 1. ,myšlená přímka‘, 2. …— sln. osa (= čes. ,vosa‘); čes. otrok 1. ,kdo je považován za majetek, věc druhého‘, 2. …— sln. otrok (= čes. 1. ,dítě vprvních letech svého života‘, 2. ,lidský potomek ve vztahu krodičům‘); čes. pisatel ,kdo něco napsal, sepsal‘— sln. pisatelj (=čes. ,spisovatel‘); čes. polévka ,tekutý pokrm zprav. spřísadami‘— sln. polivka (= čes. ,omáčka‘); čes. sok ,nepřítel, odpůrce, protivník‘— sln. sok (= čes. ,1. šťáva; 2.džus‘); čes. stůl ,nábytek tvořený deskou na nohách ap.‘— sln. stol (= čes. ,židle‘); čes. strup ,zaschlá vrstva krve na ráně‘— sln. strup (= čes. ,jed‘); čes. trh ,koupě aprodej zboží; místo ktomu určené, tržiště‘— sln. trg (= čes. ,náměstí‘); čes. zrak ,orgán vidění‘— sln. zrak (= čes. ,vzduch‘). Zaznamenávají se také homonymní páry tvořené abstrakty (čes. kořist ,lup‘— sln. korist (= čes. ,prospěch‘), lexémy označující duševní afyzické stavy (čes. hlad ,tělesný pocit nedostatku potravy‘— sln. hlad (= čes. ,chlad‘), dvojice terminologického rázu (zliterární oblasti např.čes. báseň— sln. basen (= čes. ,bajka‘). Stranou nezůstávají ani páry, vnichž je vjednom jazyku slovo stylově apod. příznakové avdruhém neutrální (čes. kmet ,kniž. stařec‘— sln. kmet (= čes. ,sedlák‘); čes. kytice ,svazek květin‘— sln. kitica vlit. oblasti (= čes. ,sloka, strofa‘). Sledujeme-li slovník zhlediska slovních druhů, zjišťujeme, že opodstatněně převažují substantiva, ale zastoupena jsou iadjektiva aslovesa. Mezi uváděnými přídavnými jmény najdeme např.dvojice: čes. děsný ,strašný, hrozný‘— sln. desni (= čes. ,jsoucí na opačné straně těla než srdce, pravý‘); čes. chudý ,nemajetný‘— sln. hud (= čes. 1. ,velmi přísný‘, 2. ,přinášející utrpení‘, 3. ,strašný‘); čes. chytrý ,rozumově vyspělý‘, ,bystrý‘— sln. hiter (= čes. ,rychlý‘); čes. nevěrný ,který nezachovává věrnost‘— sln. neveren (= čes. ,nevěřící‘); čes. syrový ,nevařený, nepečený atp.‘— sln. sirov (= čes. ,sýrový, tj.ksýr‘). Orozsahu uváděných sloves si můžeme udělat představu např.podle sloves pod písmenem o. Jsou zde zařazeny dvojice homonym jako obdržet–obdržati, objet–objeti, obstát–obstati, obžalovat–obžalovati, odmykat–odmikati, odpíchnout–odpihniti, opravit–opraviti, opustit–opustiti aj. Pro uživatele slovníku je užitečné, že si autorka také všímá homonymie utzv.malých slovních druhů, konkrétně upředložek čes. ob— sln. ob, čes. z— sln. z. Snaha, aby uživatelé měli kdispozici praktický slovníček česko-slovinského lexika, se projevuje také všíři uváděných typů homonym. Těžiště slovníku tvoří lexikální homonyma (srov.příklady výše). Kromě lexikálních homonym se podávají itvarová homonyma, onichž tu již byla řeč vsouvislosti se stavbou heslového odstavce (čes. bedna f.— sln. bedna adj. r. ženského, podobně čes. úpal m.— sln. upal příč. minulé slovesa upati; čes. stoj m.— sln. stoj rozk. způsob pro 2. os. č. j. slovesa stati). Do slovníku se dále zařazují tzv.slovnědruhová homonyma, tj.páry, kdy slovo vjednom jazyku je jiného slovního druhu než vjazyku druhém. Patří knim např.dvojice jako čes. leden m. (,první měsíc vroce‘)— sln. leden adj. (,jsoucí zledu‘); čes. ves f. (,vesnice‘)— sln. ves pronom.; čes. nebo (spojka)— sln. nebo n. (,obloha‘). Co se týče lexikálních homonym, praktická užitečnost zvoleného zpracování vyvolává místy pochybnosti. Např.ve dvojici čes. dům asln. dom se učeského slova uvádí jen význam ,budova, stavení‘ apodle přijaté koncepce se neupozorňuje na další význam ,domov‘, ačkoliv pro slovinský protějšek je význam ,domov‘ významem základním. Podobně udvojice trh–trg se uslovinského trg podává jen ekvivalent OPEN ACCESS OLgA MArTINcOVÁ 15 náměstí azkoncepčních důvodů se nezaznamenávají významy ,trh‘, ,tržnice‘. Tyto adalší případy ukazují, že pro slovníček přijaté řešení, totiž že „jednotlivé významy nejsou uvedeny uvšech mnohovýznamových slov, ale pouze utěch, unichž je mnohovýznamovost relevantní při komparaci homonymních párů“ (s.10), může být pro uživatele zavádějící. Stručnou zmínku zasluhuje také uvádění českých lexémů jako chlap, fant ap. Ulexému chlap bychom očekávali údaj oexpresivitě, uslova fant údaj okolo kviálnosti ap. Pokud jde otvarovou homonymii, slovníček upozorňuje na závažnou otázku, tj.zda, apokud ano, pak nakolik zařazovat do daného typu slovníku tvarová homonyma. Zamyšlení také vyvolávají české aslovinské slovníkové zdroje. Máme-li na zřeteli dobu jejich vzniku anejednotné způsoby zpracování, rozdíly ve vyčleňování významů atd., je nesporné, že jejich užití jako podkladu pro speciální slovník mezijazykových homonym má své limity aže tato situace kladla na autorku velké nároky. Na závěr našeho přiblížení dosud ojedinělého česko-slovinského slovníčku homonym bychom chtěli upozornit na nezanedbatelnou složku publikace, tedy na ilustrace provázející celou knížku. Vtipně laděné obrázky kvybraným česko-slovinským dvojicím nejenže usnadňují pochopení jejich významů, ale vyvolávají také pobavení, pohodu, zaujetí pro věc. Tak např.jeden obrázek zachycuje dvojici slov cesta–cesta, jiný je věnován dvojici dřevo–drevo, další si všímá homonymního vztahu mezi čes. loupit asln. lupiti atd. Je škoda, že ve slovníčku najdeme drobné, ale relativně časté zpracovatelské nepozornosti. Tvorba praktických slovníčků homonym aparonym je lexikograficky náročná, ale také vdnešních komunikačních podmínkách velmi užitečná. Bylo by žádoucí, kdyby autorka ve své práci nad česko-slovinským slovníkem zrádných slov inadále pokračovala. BIBLIOGRAFIE: Bunčić, D.: False Friends of the Slavist. [online] [cit.2025-05-01]. Dostupné zwww: <http://en.wikibooks.org/wiki/ False_Friends_of_the_Slavist>. Csiriková, M.— Koníčková, N. (2015): Zrádná slova vruštině. Praha: Leda. Filipec, J. akol. (eds.) (2006/2010): Slovník spisovné češtiny pro školu aveřejnost. Praha: Academia. Havránek, B. (ed.) (1958–1970): Slovník spisovného jazyka českého. Praha: ČSAV. Horáková, R. (2003): Interlingválne homonymá ako lexikografický problém, Slavica Slovaca 38(1), s.13–21. Ivašina, N.— Rudenka, A.— Janovec, L. (2006): Falešní přátelé překladatele včeštině aběloruštině. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta. Lotko, E. (1992): Zrádná slova vpolštině ačeštině. Lexikologický pohled aslovník. Olomouc: Votobia. PSJČ (1935–1957): Příruční slovník jazyka českého. Praha: SPN. OPEN ACCESS