Bojana Petkovič (2024): Češko-slovenski slovar lažnih prijateljev. Lublaň: Edita

BOJANA PETKOVIČ (2024) ČEŠKO-SLOVENSKI SLOVAR LAŽNIH PRIJATELJEV Lublaň: Edi a Olga Ma inco á Koncem oku 2024 yšel Lublani jazyko ém yda a els í Edi a slo níček sná- z em Češko-slo enski slo a lažnih p ija elje 1, k e ý okamži ě y olal elký zájem.2 Slo inská ling is ka Bojana Pe ko ič něm zp aco á á na 500 mezijazyko ých ho- monym apa onym češ iny aslo inš iny scílem y oři uži ečnou (aizába nou) pomůcku p o jazyko ou p axi. Slo níček je u čen s udujícím češ inu aslo inš inu, překlada elům adalším zájemcům ooba jazyky. Dodejme, že publikace znikla na zá- kladě dlouhole ých au o činých zkušenos í sčesko-slo inským lexikem, zpozna ků, že in e ling ální lexémy „ o málně shodné nebo podobné, ale ýznamo ě a/nebo is ylo ě odlišné“ (Lo ko 1992: 8–9) mohou mezijazyko ém kon ak u působi komu- nikační komplikace, bý zd ojem nedo ozumění, dezin e p e ací, někdy aké d oj- značnos i aněkdy o šem ijazyko é komiky či jazyko ých hříček. Mezijazyko á (in e ling ální) homonyma apa onyma označo aná o něž podle pů odního ancouzského ob azného e mínu aux amis (du aduc eu ) ná odními ek i alen y— případě češ iny alešní přá elé (překlada ele) nebo z ádná slo a, e slo inš ině lažni p ija elji (p e ajalca) aj.3— se dnešních komunikačních podmín- kách ukazují jako nikoli ma ginální lexikálně-lexikog a ická ka ego ie.4 S ědčí o om mj.přibý ání slo níků mezijazyko ých homonym, ať již jazyků blízce příbuzných, nebo gene icky zdálených, znikajících jak ling is ikách zah aničních, ak lin- g is ice naší.5 Za české p os ředí připomeňme alespoň no ější p áce zposledních d ou dese ile í ěno ané slo anským jazykům. Jmeno i ě jsou o česko-bělo uský slo ník Falešní přá elé překlada ele češ ině abělo uš ině au o ů N.I ašino é, A.Ruden- ko é aL.Jano ce z .2006 aZ ádná slo a  uš ině M.Csi iko é aN.Koníčko é (2015). K omě slo níků je lexikog a ický aspek pří omen e značném poč u sla is icky o i- en o aných bakalářských amagis e ských p ací znikajících  om éž období na y- sokoškolských p aco iš ích. 1 Na i ulní s ánce se— na ozdíl od obálky— u ádí d ojjazyčný náze Slo a ček lažnih p i- ja elje . Homonimi in pa onimi (slo enščina in češčina) // Slo níček alešných přá el. Homonyma apa onyma (slo inš ina ačeš ina). 2 Viz např.pořad slo inské ele ize: h ps://365. slo.si/a hi /dob o-ju o/175102979. Ozájmu s ědčí idalší, 2. ydání slo níčku úno u 2025. Naše ecenze zpochopi elných dů odů ychází z1. ydání. 3 Te minologickou neus álenos ane yh aněnos oblas i mezijazyko ých homonym apa onym přehledně ukazuje R.Ho áko á (2003). Uží áme-li našem příspě ku ná- z ů homonyma nebo homonymie, míníme je jako s řecho é náz y p o homonyma apa- onyma ahomonymii apa onymii, ikdyž jsme si ědomi značného e minologického zjednodušení. 4 S ou oli zde h aje o šem imo ologická asyn ak ická homonymie. 5 Viz éž in e ne o ý p ojek False F iends o he Sla is (Bunčić). OPEN ACCESS 12 NOVÁ ČEŠTINA DOMA A VE SVĚTĚ 1/2025 Přes ože lexikog a ické zp aco ání mezijazyko é homonymie slo anských jazyků nes ojí českém p os ředí s anou, speciální slo ník zachycující homonyma apa- onyma češ iny kombinaci se slo inš inou dosud ne znikl. Již z oho o pohledu je ýznamné, že kjeho zp aco ání přis oupila slo inská ling is ka. Publikace Češko-slo enski slo a lažnih p ija elje ses á á ze d ou čás í. P ní, ý- klado á čás nás seznamuje pomě ně s učně sme odologií p áce, se zásadami uspo- řádání slo níku as ýs a bou hesel. Dále se zde podá á soupis českých aslo inských slo níků aná odních ko pusů, znichž au o ka při sh omažďo ání lexikálního ma- e iálu apři jeho zp aco ání ycházela. Č enáře nespo ně zaujme kapi olka K á ká analýza pů odu yb aných mezijazyko ých homonym. Najde ní ýklad pů odu 25 česko-slo inských homonym, a o ěch, k e á mají „nějakou společnou minulos “ (s.18), jako např.čes. dře o— sln. d e o, čes. chy ý— sln. hi e ; bo ec, kněz, o ok aj. P o uži a ele publikace není ne ýznamné, že ú odní ýklady jsou podány z ca- dlo ě— po ýkladu příslušného oddílu e slo inš ině následuje iden ický ýklad češ ině. D uhou čás knížky oří slo ník homonym apa onym. Při ses a o ání hesláře yšla au o ka zčeského jednojazyčného ýklado ého Slo - níku spiso né češ iny p o školu a eřejnos (z ydání .2006 a2010 /Filipec 2006/2010/). Výchozím jazykem je edy češ ina. K omě slo , „k e á jsou podobná slo inským, ale mají alespoň jeden odlišný ýznam“ (s.8), zaznamená ala i a o á homonyma (ho- mo o my), jako např.čes. lyže pods . jm. asln. liže 3. os. č. j. slo esa liza i. Při ýkladu ýznamu heslo ých slo se řídila, pokud jde očeš inu, Slo níkem spiso ného jazyka českého (Ha ánek 1958–1970) ajeho předchůdcem Pří učním slo níkem jazyka českého (PSJČ 1935–1957); oba použí ala on-line e zi. Základním zd ojem p o ýklad ý- znamů slo inských slo byla on-line e ze Slo a u slo enskega knjižnega jazyka.6 Ilus- a i ní příklady ybí ala nejen ze slo níků, ale izčeského aslo inského jazyko ého ko pusu (p o češ inu zČeského ná odního ko pusu, p o slo inš inu zko pusu Giga- ida), popř. je sama y ářela. Hesla slo níku jsou uspořádána abecedně, e d ou pa alelních sloupcích: české ý azy s ýkladem ýznamu apříkladem uži í jsou le ém sloupci, jejich homo- nymní slo inské p o ějšky p a ém sloupci. S a bu pře ážné ě šiny hesel můžeme demons o a na homonymním pá u čes. dře o asln. d e o (= čes. ,s om‘): dře o n. d e o n. Δ no anji del debla pod ličjem, Δ lesna a as lina zdeblom in ejami d a, les Δ ni řní čás kmene pod lýkem, dří í: Δ dře ina skmenem a ě emi:  Kladi o je bilo pona adi na ejeno iz  Gozda je posekal d e o. h as o ego lesa.  Lesník pokácel s om.  Kladi a bý ala obyčejně zdubo ého dře a. 6 Pod obnější údaje o om o zd oji au o ka neu ádí. OPEN ACCESS OLgA MA TINcOVÁ 13 Zpříkladu idíme, že za heslo ými slo y umís ěnými záhla í se u ádí jejich zá- kladní g ama ická cha ak e is ika. Vdalších řádcích se pod českým heslo ým slo- em podá á po znaku Δ opis ýznamu, a o nejdří e e slo inš ině, po é češ ině. Znak u ozuje příklado ou čás hesla, opě u áděnou pořadí slo inš ina–češ ina. Ve slo inském překladu českého příkladu je učným písmem yznačen slo inský ek i alen , zn.p o český ý az dře o ek i alen les. Ve slo inském hesle se pos u- puje shodně: ýklad ýznamu se u ádí zp u e slo inš ině, pak češ ině. Příklad je opě nejdří e e slo inš ině. Vjeho českém překladu se učným písmem yznačuje český ek i alen slo inského heslo ého slo a, j. našem případě český ek i alen s om slo inského d e o. Odlišné g a ické p o edení mají hesla shomo o mami. S o .: bedna . beden m. adj. (bedna) ž. Δ leseni o oj zbi iz desk 1. Δ dře ěný obal sbi ý zp ken: Δ ki je  eliki ma e ialni in duho ni s iski  Vskladišču leži zaboj jabolk. Δ en, kdo je e elké hmo né aducho ní nouzi:  Ve skladu leží bedna jablek.  Dela za bedno plačo.7  P acuje za bídnou mzdu. 2. […] Vu edeném příkladu oří homonymní pá české subs an i um bedna ,dře ěný obal sbi ý zp ken‘ aslo inské adjek i um  odě ženském bedna s ýznamy 1. ,bídná‘, 2. ,ubohá‘. Za ímco základní slo níko ý a slo inského adjek i a . muž. beden je po- dán bez g a ického z ý aznění, homonymní a , j.adjek i um odu ženského, je yznačen učně. U edli jsme, že Češko-slo enski slo nik lažnih p ija elje je slo níčkem u čeným p o jazyko ou p axi. Vsouladu s ím obsahuje přede ším česko-slo inská lexikální ho- monyma, k e á náležejí kběžné slo ní zásobě, jako např.( abecedním pořadí)8: čes. ces a 1. ,p uh e énu up a ený p o chůzi, jízdu, dop a u‘, 2. ,chůze, jízda, pla ba, le , ůbec pohyb za něj. cílem‘— sln. ces a (= čes. ,silnice‘); čes. an ,zás a a, osobní ěc ode zdá aná jako es za chybu e hře‘— sln. an 1. ,dospělý mladý muž‘, 2. …; čes. h ana 1. ,s yk d ou ploch‘; ,ok aj předmě u‘— sln. h ana (= čes. ,jídlo; po a iny‘); čes. jed ,lá ka poškozující nebo ničící o ganismus‘— sln. jed (= čes. ,jídlo‘); čes. koření 1. 7 Příklad ci ujeme podle 1. ydání slo níku. V2. ydání byl op a en na Moja plača je es bedna. 8 Učeských příkladů zaznamená áme jen y lexikální ýznamy, k e é podá á au o ka, čili neu ádíme, že slo o má další ýznamy, k e é by zhlediska homonymie přicházely ú a- hu. Opis slo níko ého ýznamu/ ýznamů  ámci možnos í zjednodušujeme, popř. na- h azujeme synonymem/synonymy, neboť naší s a i nejde oplné lexikog a ické zachy- cení séman iky českých lexémů, ale pouze ojejí naznačení. Z ěch o dů odů podá aná ys ě lení ýznamu/ ýznamů nejsou ani ždy o ožná s ýkladem ýznamů Češko-slo- enském slo a u lažnih p ija elje . Uslo inských příkladů u ádíme jen český ek i alen . OPEN ACCESS 14 NOVÁ ČEŠTINA DOMA A VE SVĚTĚ 1/2025 , os linná přísada kjídlům, 2. …— sln. ko enje (= čes. ,m ke ‘); čes. les ,sou islý po os jehlična ých a/nebo lis na ých s omů‘— sln. les (= čes. ,dře o‘); čes. osa 1. ,myšlená přímka‘, 2. …— sln. osa (= čes. , osa‘); čes. o ok 1. ,kdo je po ažo án za maje ek, ěc d uhého‘, 2. …— sln. o ok (= čes. 1. ,dí ě p ních le ech s ého ži o a‘, 2. ,lidský po o- mek e z ahu k odičům‘); čes. pisa el ,kdo něco napsal, sepsal‘— sln. pisa elj (=čes. ,spiso a el‘); čes. polé ka , eku ý pok m zp a . spřísadami‘— sln. poli ka (= čes. ,omáčka‘); čes. sok ,nepří el, odpů ce, p o i ník‘— sln. sok (= čes. ,1. šťá a; 2.džus‘); čes. s ůl ,náby ek ořený deskou na nohách ap.‘— sln. s ol (= čes. ,židle‘); čes. s up ,zaschlá s a k e na áně‘— sln. s up (= čes. ,jed‘); čes. h ,koupě ap odej zboží; mís o k omu u čené, žiš ě‘— sln. g (= čes. ,náměs í‘); čes. z ak ,o gán idění‘— sln. z ak (= čes. , zduch‘). Zaznamená ají se aké homonymní pá y ořené abs ak y (čes. kořis ,lup‘— sln. ko is (= čes. ,p ospěch‘), lexémy označující duše ní a yzické s a y (čes. hlad , ělesný poci nedos a ku po a y‘— sln. hlad (= čes. ,chlad‘), d ojice e minologického ázu (zli e á ní oblas i např.čes. báseň— sln. basen (= čes. ,bajka‘). S anou nezůs á ají ani pá y, nichž je jednom jazyku slo o s ylo ě apod. přízna- ko é a d uhém neu ální (čes. kme ,kniž. s ařec‘— sln. kme (= čes. ,sedlák‘); čes. ky ice ,s azek k ě in‘— sln. ki ica li . oblas i (= čes. ,sloka, s o a‘). Sledujeme-li slo ník zhlediska slo ních d uhů, zjišťujeme, že opods a něně pře- ažují subs an i a, ale zas oupena jsou iadjek i a aslo esa. Mezi u áděnými pří- da nými jmény najdeme např.d ojice: čes. děsný ,s ašný, h ozný‘— sln. desni (= čes. ,jsoucí na opačné s aně ěla než s dce, p a ý‘); čes. chudý ,nemaje ný‘— sln. hud (= čes. 1. , elmi přísný‘, 2. ,přinášející u pení‘, 3. ,s ašný‘); čes. chy ý , ozu- mo ě yspělý‘, ,bys ý‘— sln. hi e (= čes. , ychlý‘); čes. ne ě ný ,k e ý nezacho á á ě nos ‘— sln. ne e en (= čes. ,ne ěřící‘); čes. sy o ý ,ne ařený, nepečený a p.‘— sln. si o (= čes. ,sý o ý, j.ksý ‘). O ozsahu u áděných slo es si můžeme uděla před- s a u např.podle slo es pod písmenem o. Jsou zde zařazeny d ojice homonym jako obd že –obd ža i, obje –obje i, obs á –obs a i, obžalo a –obžalo a i, odmyka –odmika i, odpíchnou –odpihni i, op a i –op a i i, opus i –opus i i aj. P o uži a ele slo níku je uži- ečné, že si au o ka aké šímá homonymie u z .malých slo ních d uhů, konk é ně upředložek čes. ob— sln. ob, čes. z— sln. z. Snaha, aby uži a elé měli kdispozici p ak ický slo níček česko-slo inského le- xika, se p oje uje aké šíři u áděných ypů homonym. Těžiš ě slo níku oří le- xikální homonyma (s o .příklady ýše). K omě lexikálních homonym se podá ají i a o á homonyma, onichž u již byla řeč sou islos i se s a bou heslo ého od- s a ce (čes. bedna .— sln. bedna adj. . ženského, podobně čes. úpal m.— sln. upal příč. minulé slo esa upa i; čes. s oj m.— sln. s oj ozk. způsob p o 2. os. č. j. slo esa s a i). Do slo níku se dále zařazují z .slo něd uho á homonyma, j.pá y, kdy slo o jednom jazyku je jiného slo ního d uhu než jazyku d uhém. Pa ří knim např.d ojice jako čes. leden m. (,p ní měsíc  oce‘)— sln. leden adj. (,jsoucí zledu‘); čes. es . (, esnice‘)— sln. es p onom.; čes. nebo (spojka)— sln. nebo n. (,obloha‘). Co se ýče lexikálních homonym, p ak ická uži ečnos z oleného zp aco ání y olá á mís y pochybnos i. Např. e d ojici čes. dům asln. dom se učeského slo a u ádí jen ýznam ,budo a, s a ení‘ apodle přija é koncepce se neupozo ňuje na další ýznam ,domo ‘, ačkoli p o slo inský p o ějšek je ýznam ,domo ‘ ýznamem základním. Podobně ud ojice h– g se uslo inského g podá á jen ek i alen OPEN ACCESS OLgA MA TINcOVÁ 15 náměs í azkoncepčních dů odů se nezaznamená ají ýznamy , h‘, , žnice‘. Ty o adalší případy ukazují, že p o slo níček přija é řešení, o iž že „jedno li é ýznamy nejsou u edeny u šech mnoho ýznamo ých slo , ale pouze u ěch, unichž je mno- ho ýznamo os ele an ní při kompa aci homonymních pá ů“ (s.10), může bý p o uži a ele za ádějící. S učnou zmínku zasluhuje aké u ádění českých lexémů jako chlap, an ap. Ulexému chlap bychom očeká ali údaj oexp esi i ě, uslo a an údaj okolo k iálnos i ap. Pokud jde o a o ou homonymii, slo níček upozo ňuje na zá- ažnou o ázku, j.zda, apokud ano, pak nakolik zařazo a do daného ypu slo níku a o á homonyma. Zamyšlení aké y olá ají české aslo inské slo níko é zd oje. Máme-li na zře- eli dobu jejich zniku anejedno né způsoby zp aco ání, ozdíly e yčleňo ání ý- znamů a d., je nespo né, že jejich uži í jako podkladu p o speciální slo ník mezija- zyko ých homonym má s é limi y aže a o si uace kladla na au o ku elké ná oky. Na zá ě našeho přiblížení dosud ojedinělého česko-slo inského slo níčku ho- monym bychom ch ěli upozo ni na nezanedba elnou složku publikace, edy na ilus- ace p o ázející celou knížku. V ipně laděné ob ázky k yb aným česko-slo inským d ojicím nejenže usnadňují pochopení jejich ýznamů, ale y olá ají aké poba ení, pohodu, zauje í p o ěc. Tak např.jeden ob ázek zachycuje d ojici slo ces a–ces a, jiný je ěno án d ojici dře o–d e o, další si šímá homonymního z ahu mezi čes. loupi asln. lupi i a d. Je škoda, že e slo níčku najdeme d obné, ale ela i ně čas é zp aco a elské nepozo nos i. T o ba p ak ických slo níčků homonym apa onym je lexikog a icky ná očná, ale aké dnešních komunikačních podmínkách elmi uži ečná. Bylo by žádoucí, kdyby au o ka e s é p áci nad česko-slo inským slo níkem z ádných slo inadále pok a- čo ala. BIBLIOGRAFIE: Bunčić, D.: False F iends o he Sla is . [online] [ci .2025-05-01]. Dos upné zwww: <h p://en.wikibooks.o g/wiki/ False_F iends_o _ he_Sla is >. Csi iko á, M.— Koníčko á, N. (2015): Z ádná slo a  uš ině. P aha: Leda. Filipec, J. akol. (eds.) (2006/2010): Slo ník spiso né češ iny p o školu a eřejnos . P aha: Academia. Ha ánek, B. (ed.) (1958–1970): Slo ník spiso ného jazyka českého. P aha: ČSAV. Ho áko á, R. (2003): In e ling álne homonymá ako lexikog a ický p oblém, Sla ica Slo aca 38(1), s.13–21. I ašina, N.— Rudenka, A.— Jano ec, L. (2006): Falešní přá elé překlada ele češ ině abělo uš ině. P aha: Uni e zi a Ka lo a, Pedagogická akul a. Lo ko, E. (1992): Z ádná slo a polš ině ačeš ině. Lexikologický pohled aslo ník. Olomouc: Vo obia. PSJČ (1935–1957): Pří uční slo ník jazyka českého. P aha: SPN. OPEN ACCESS