Postoj autorů k open access publikování - dílčí výsledky dotazníku za VŠB-TUO

Mgr. Rygelova Pavla ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA VŠB-TUO Prosinec 2020 POSTOJ AUTORŮ K OPEN ACCESS PUBLIKOVÁNÍ: DÍLČÍ VÝSLEDKY ZA VŠB-TUO 1 Úvod V období srpna až října 2020 proběhl průzkum Postoje autorů k open access publikování, který zaštítila Asociace knihoven vysokých škol ČR a její pracovní skupina Iniciativa otevřeného přístupu. Do průzkumu se zapojilo 23 institucí, z toho 7 ústavů AV ČR a 14 univerzit a vysokých škol. Samostatně jako pilotní verze proběhl průzkum na Karlově univerzitě, kde se do průzkumu zapojilo přes 500 respondentů. Průzkumu se nezúčastnila Masarykova univerzita. Na dotazník odpovědělo celkem 1605 respondentů. Nejvíce odpovědí přišlo z VŠB-TUO (298), ČZU (194), VUT (180), UPOL (169), pro srovnání za AV ČR odpovědělo celkem 136 respondentů. Cílem průzkumu bylo zjistit aktuální zkušenosti autorů s publikováním v režimu open access a na základě výsledků průzkumu zlepšit poskytované služby v oblasti informační podpory open access. Získaná data budou použita pro analýzu potřeb vědecké komunity ČR v oblasti open access/open science a jako podklad pro strategické nastavení těchto aktivit na národní úrovni. Výsledný agregovaný výsledek bude zveřejněn na stránkách Iniciativy otevřeného přístupu k vědeckým informacím openaccess.cz v otevřeném a strojově čitelném formátu jako tzv. open data. Celkové výsledky průzkumu budou zveřejněny v lednu 2021. Ústřední knihovna VŠB-TUO děkuje všem respondentům, kteří se do průzkumu zapojili. Více informací o open access lze najít na webových stránkách Ústřední knihovny VŠB-TUO. 2 Informace o respondentech Za VŠB-TUO se do dotazníku zapojilo 298 respondentů, z nichž 85 % tvořila skupina akademických (výzkumných) pracovníků. Nejsilnější věkovou skupinu tvořili respondenti ve rozmezí 30 až 39 a 40 až 49 let. Do průzkumu přispěli respondenti z 15 organizačních součástí univerzity, nejvíce odpovědí přišlo z FEI (54), dále 40 z HGF, 39 Z FMT, podrobněji viz report v PowerBI. Obrázek 1 Informace o respondentech Publikační praxe Nejvíce respondentů se oborově zařadilo do oblasti Inženýrství a technologie (55 %), dále do Přírodních věd (25 %), Společenských věd (11 %) a 5 % do Multioborového výzkumu. 98 % respondentů má zkušenost s publikováním vědecké práce, přičemž povinnost publikovat výsledky řešených projektů uvádí 85 % respondentů, podrobně viz report v PowerBI. Důležité faktory, které rozhodují o publikačních zvyklostech autorů Rozhodování autorů, kde publikovat, ovlivňují nejvíce tyto faktory: a) Vysoký impakt faktor časopisu b) Aktuální nastavení systému hodnocení vědeckých výstupů c) Vysoká prestiž/kvalita časopisu d) Relevance časopisu pro vědeckou komunitu Z hlediska modelu open access není pro autory příliš rozhodující, jakou má časopis politiku v oblasti copyrightu (zda autorům ponechává jejich autorská práva) a jestli se jedná o otevřený časopis, podrobně viz report v PowerBI. 3 Graf 1 Faktory rozhodující o publikačních zvyklostech autorů Publikování v režimu otevřeného přístupu 71 % respondentů již v minulosti publikovalo v režimu otevřeného přístupu, 15 % ještě ne, 6 % se chystá, 8 % respondentů nevědělo, jestli tímto způsobem publikovalo. Proč plánujete publikovat v režimu open access? Počet odpovědí Chci, aby mé dílo mělo větší informační dopad 133 Věřím, že vědecké výsledky by měly být veřejně dostupné; 100 Předpokládám, že open access bude čím dál častější a chci jít s dobou 61 V mém oboru je to běžná praxe 50 Je to povinnost (pracoviště, poskytovatel financí) 24 Tabulka 1 Důvody k publikování open access Z volných odpovědí na tuto otázku uváděli respondenti: rychlost publikace; mnohdy nic jiného nezbývá; pokud to dovolují finanční zdroje; stále více časopisů na tuto formu přechází jako na povinnou. „Například MDPI Open Access časopisy jsou velmi kvalitní a pokud jsou v projektu finance na platbu poplatku, tak je zprocesování článku výrazně rychlejší v OA časopisech.“ „Nemíním čekat 100 let, než dojde k publikování výsledku, ani to v mnoha případech nejde.“ „OA časopisy jsou pružnější, recenzní doba je podstatně kratší.“ „Open access zvyšuje pravděpodobnost citace.“ Důvody, proč autoři nechtějí publikovat otevřeně: Časopis vychází v českém jazyce (preferuji pro…Publikování v časopise nevyžaduje poplatek ze… Časopis vychází v oborově dominantním jazyce… Časopis vychází v režimu otevřeného přístupu… Politika časopisu v oblasti copyrightu (časopis… Časopis vyhovuje publikační politice mé mateřské… Vysoká pravděpodobnost přijetí článku v časopise Časopis pro publikování doporučují… Kratší interval mezi odevzdáním textu a… Předchozí pozitivní zkušenosti s… Časopis vychází v anglickém jazyce (preferuji pro… Relevance časopisu pro vědeckou komunitu Vysoká prestiž/kvalita časopisu Aktuální nastavení systému hodnocení vědeckých… Vysoký impakt faktor časopisu Faktory rozhodující o publikačních zvyklostech autorů 4 Proč neplánujete publikovat v režimu open access? Počet odpovědí Nemám možnost open access publikování financovat 8 Nevím / Nemám konkrétní důvod 4 Mám obavy z predátorských časopisů 3 Mé pracoviště open access nepodporuje 2 Tabulka 2 Důvody, proč autoři nechtějí publikovat otevřeně Z volných odpovědí na tuto otázku: „V mém oboru má open access špatnou reputaci/kvalitu.“ „Nechci dát své dílo volně k dispozici, bojím se, že by mohlo být mé dílo zcizeno.“ Postoj respondentů k open access Příznivý postoj respondentů k modelu otevřeného přístupu vyjádřila větší část respondentů, 36 % odpovědělo, že naprosto souhlasí, a 45 % respondentů vybralo možnost: spíše souhlasí, podrobně viz report v PowerBI. Souhlas respondentů se zelenou cestou otevřeného přístupu Jednoznačně příznivě se respondenti postavili k možnosti uložení autorského rukopisu svého díla do otevřeného repozitáře, či-li k podpoře zelené cesty otevřeného přístupu v případě, že to dovolují licenční podmínky vydavatele. Pouze 2 % odpovědí byla negativních. Informační podpora otevřenému přístupu 50 % respondentů se v minulosti zúčastnilo nějakého školení, semináře nebo přednášky na téma vědeckého publikování. Pouze 17 % respondentů absolvovalo školení na téma otevřeného publikování. Přes 50 % respondentů uvedlo, že jejich pracoviště podporuje otevřený přístup, 42 % nevědělo, zda jejich pracoviště podporuje model open access, 6 % respondentů řeklo, že jejich pracoviště nepodporuje open access, podrobně viz report v PowerBI. Jakým způsobem podporuje Vaše pracoviště publikování v režimu open access? Počet odpovědí Financováním či spolufinancováním publikačních poplatků open access 80 Finanční odměnou/honorářem za publikaci 35 Pořádáním školení a poskytováním konzultací 32 Metodicky při výběru vhodného časopisu 11 Metodicky při zajištění grantových prostředků pro open access poplatky 8 Personálně vytvořením pozice - kontaktní osoby na pracovišti (OA koordinátor, knihovník apod.) 5 Formulovanou politikou (existencí doporučení, opatření) 5 Organizační jednotka (fakulta/ústav/katedra apod.) provozuje vlastní platinové OA časopisy (bez nutnosti hrazení OA poplatků) 3 Tabulka 3 Jak podporuje pracoviště open access publikování Respondenti by uvítali zejména finanční podporu např. v podobě fondu pro otevřené publikování, individuální podporu při procesu publikování a také metodické materiály a návody. Jakou formu podpory v oblasti otevřeného publikování by autoři uvítali? Počet odpovědí Finanční podpora (fond na gold open access; vouchery apod.) 135 Individuální podpora při procesu publikování 77 5 Metodické materiály a návody 69 Nevím / Nemám konkrétní představu 49 Obecná školení a vzdělávací akce 47 Individuální školení/konzultace 43 Právní podpora při uzavírání licenčních smluv 38 Oborová školení 34 Tabulka 4 Forma podpory, kterou by autoři uvítali O kterých oblastech problematiky open access by autoři chtěli získat více informací? Počet odpovědí Open access časopisy 129 Predátorská vydavatelství a časopisy 116 Open access a hodnocení vědy 114 Open access podmínky poskytovatelů financí na výzkum 74 Otevřené licence 49 Autoarchivace a otevřené repozitáře 33 Tabulka 5 Oblasti, o kterých by autoři chtěli vědět více Na koho by se autoři obraceli s dotazem na open access? Počet odpovědí Knihovna 124 Kolega 100 Oddělení vědy a výzkumu 50 Školitel 31 Nevím 13 Studijní oddělení 3 Tabulka 6 Kde by autoři hledali pomoc s otázkou k open access Jaké aktivity/akce na téma open access by autoři uvítali? Počet odpovědí Přednáška 75 Workshop 65 Individuální konzultace 64 Webinář 55 Neformální setkání 42 Panelová diskuze 12 Tabulka 7 Jakou formu by autoři uvítali k tématu open access 6 Závěr Lze konstatovat, že průzkum proběhl na VŠB-TUO úspěšně a s dobrým výsledkem – velmi potěšující byl počet respondentů, kteří se za VŠB-TUO zapojili. Z průzkumu vyplývá, že autoři VŠB-TUO mají vstřícný postoj k open access publikování, ale také k auto-archivaci svých rukopisů v otevřeném repozitáři. V závěrečném nepovinném komentáři k celému dotazníku se několik respondentů vyjádřilo pochvalně k realizaci dotazníku a připojilo několik komentářů, které shrnují podstatné problémy publikačního procesu jako celku:  nutnost zaměřit se na realizaci kvalitního výzkumu,  potřeba dořešit otázku financování modelu open access (nejen pro samotné výzkumné instituce a jejich autory, ale také globálně nefinancovat duálním systémem open access publikování a předplatné),  do rozhodování, kde publikovat, je modelem gold open access (publikování za poplatek) vnesen nový aspekt, kdy možnost publikovat dle vlastního výběru časopisu a jeho kvality ovlivňuje ekonomické hledisko, resp. dostatečný rozpočet výzkumných organizací a grantů.projektu. Jedná se o nový etický problém v akademickém publikování. „Krásný dotazník se správným cílem. Bohužel problém na univerzitě je ještě jeden krok před tím, než se dostaneme k výběru a principům publikování a to jest, jak jsem již zmínil, že se nedělá kvalitní research a publikuje se většinou braková "lidová" tvořivost. Jinak přeji hodně štěstí.“ „Stále více časopisů přechází na open access jako nutnou podmínku publikování - kde sehnat finanční podporu, když daný výzkum nepatří mezi preferované oblasti GAČR, TAČR apod.“ „Myslím, že by se měla dořešit či vyřešit otázka placení open access.“ „Open access je praktický z hlediska citovanosti článku a jeho dostupnosti. Na druhou stranu se jedná o velmi lukrativní business a nerad bych, aby bylo publikování v open access formě podmínkou pro získání grantových prostředků z veřejných zdrojů.“ „Děkuji, že se snažíte o podporu Open Access.“ Faktory ovlivňující publikační zvyklosti – výše impakt faktoru, prestiž časopisu, systém hodnocení výsledků VaV – ukazují, že příčina, proč open access není převládajícím způsobem šíření výsledků VaV, není v nepřijetí tohoto modelu vědeckou komunitou, ale je nutné ji hledat ve stávajícím systému hodnocení vědy, kterému se autoři musí přizpůsobovat ve své publikační praxi.