Vojtěch ŠUSTEK, Atentát na Heydricha a následný teror proti Čechům, Dolní Břežany 2025

144 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2025 Aj keď sa publikácia neobmedzuje iba na (bývalých) interbrigadistov, tak pri skúmaní transnacionálnych sietí, skúseností abojovníkov sleduje vo veľkej časti svojich kapitol práve ich, apreto je možno potrebné zdôrazniť, čo nie je jasné znázvu— publikácia sleduje transnacionálny odboj proti fašizmu aokupácii so značným vychýlením kaktérom hlásiacim sa kpolitickej ľavici. Samozrejme, ak by sledovala transnacionálne siete fašistických dobrovoľníkov všpanielskej občianskej vojne, vzimnej vojne vo Fínsku či zahraničných členov Waffen SS, šlo by úplne oiný druh práce. Vzhľadom na presahy do povojnového obdobia vnej chýba porovnanie sodbojovými hnutiami zameranými hlavne proti sovietskej okupácii vPoľsku, Pobaltí či Ukrajine anačrtnutie možností ich výskumu mimo dnes stále zdôrazňovaných rámcov národnej pamäti. Toto záverečné zamyslenie však nie je možné vyčítať Bojovníkom bez hranic ako pokope držiacej aveľmi presvedčivej kolektívnej (čomu?) práci. Kniha Bojovníci bez hranic dokazuje, že transnacionálny prístup nie je len metodologickým gestom či módnou frázou, ale nevyhnutným predpokladom na komplexné pochopenie európskeho odboja. Otvára pole porovnania tam, kde historická pamäť stavala hranice, aspochybňuje ustálené hierarchie významu, pôvodu aúčelu odboja. Bez toho, aby idealizovala svojich aktérov (vrátane spomínanej problémovej časti), ukazuje ich vpohybe— medzi krajinami, jazykmi, ideológiami irežimami. Apráve táto dynamika robí zknihy podnetné dielo pre každého, kto nechce len opakovať príbehy ohrdinoch národa, ale pochopiť konanie jednotlivcov aj skupín vminulosti amožno aj dnes. Michal Cáp Vojtěch ŠUSTEK, Atentát na Heydricha anásledný teror proti Čechům, Dolní Břežany, Scriptorium, 2025, 740 s., ISBN 978-80-7649-063-5 Český historik aarchivář Vojtěch Šustek zúročil mnohaletou heuristickou práci, kterou přetavil vněkolikasvazkovou edici pramenů Atentát na Reinharda Heydricha adruhé stanné právo na území tzv.protektorátu Čechy aMorava (Dolní Břežany 2013–2022), také při psaní vlastní monografie oobdobí druhé heydrichiády. Zjeho výzkumu vznikla olbřímí publikace o740 stranách, přičemž hlavní text zabírá 393 stran. Zbytek rozsahu tvoří poznámkový aparát (vněm nejsou pouze odkazy na prameny aliteraturu, ale také doplňující informace), seznam literatury ajmenný rejstřík. Kniha také obsahuje rozsáhlou obrazovou přílohu Jaroslava Čvančary, která text vhodně doplňuje oportréty odbojářů, parašutistů, ale inacistických pohlavárů, kteří jsou vknize zmíněni. Publikace je rozdělena do dvou částí. Vté první se autor věnuje útoku na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Nejdříve shrnuje dosavadní stav poznání aliteratury. Také vysvětluje, které prameny záměrně nevyužil (například vzpomínky Františka Moravce či Ladislava Vaňka). Přípravou parašutistů aplánování atentátu na zastupujícího říšského protektora se nezabývá (bylo by to vzhledem ke stále vynikajícím knihám Jiřího Šolce vzásadě zbytečné). Podrobně se ale věnuje krokům Josefa Gabčíka aJana Kubiše krátce po seskoku do protektorátu až po jejich OPEN ACCESS MIROSLav ZÁvESKý 145 ukrytí vPraze. Samostatnou kapitolu věnuje nacistickému okupačnímu aparátu, na kterou navazuje popisem bezpečnostních opatření, která měla Heydricha chránit. Vtéto části se také věnuje samotnému provedení útoku anáslednému útěku parašutistů zosudné zatáčky vHolešovičkách. Pasáž oHeydrichově smrti na Bulovce pak pochází zpera dvojice autorů Milana Nováka aMichala Šimůnka, kteří se stejnému tématu věnovali ve své monografii Zdraví nemocní říšští protektoři vČechách ana Moravě 1939–1945 (Praha 2018). První část knihy končí ukrytím parašutistů vpravoslavném kostele sv.Cyrila aMetoděje vResslově ulici. Ve druhé části, která je delší než ta první, autor popisuje průběh druhé heydrichiády. Zabývá se jednáním nacistů aprotektorátních činitelů krátce po atentátu apokračuje popisem tzv.velké pátrací akce, při které se nacistické represivní složky ve spolupráci sprotektorátní policií snažily dopadnout Gabčíka sKubišem aodbojáře, kteří jim pomáhali. Tyto části mají charakter výčtu počtu nasazených vojáků azatčených, díky kterým si může čtenář vytvořit představu orozsahu celé akce, nicméně se tím snižuje čtivost daného textu. Je však otázka, jak to udělat lépe. Vzhledem knedochovaným pramenům, které by nám osvětlily fungování stanných soudů, Šustek na základě logických argumentů vyvozuje, že se jednalo okratší poradu nad seznamem odsouzených, přičemž rozsudek tohoto soudu byl pouhým úředním potvrzením popravy. Při následném líčení exekucí atoho, co se dělo stěly popravených, se věnuje samostatně každému místu, kde byli zatčení Češi stříleni. Na základě výpovědí účastníků poprav plasticky rekonstruuje průběh exekucí. Dobře si uvědomuje úskalí poválečných výpovědí gestapáků adalších členů nacistických represivních složek, přičemž tyto prameny podrobuje logické kritice svlastními komentáři. Mnohem čtivější je následující kapitola ovypálení Lidic. Tuto tragédii sleduje od nešťastného dopisu Anně Maruščákové až po vypálení kladenské obce. Krok za krokem mapuje cestu onoho dopisu až ke gestapu avšímá si také pohnutek jednotlivých aktérů. Rovněž se věnuje popisu pátrání vyšetřovací komise po útočnících, který se skládá zvýpovědí očitých svědků atentátu. Pozornost věnuje i„dívce skolem“ Jindřišce Novákové, přičemž statečnost tohoto čtrnáctiletého děvčete právem přirovnává khrdinství J.Gabčíka aJ.Kubiše. Díky dovednému skládání pramenů nakonec vzniká mozaika historických událostí vrcholící dynamickým popisem posledního souboje parašutistů vpravoslavném kostele. Pozornosti by rozhodně nemělo ujít, že se vknize věnuje iosudům dětí zatčených odbojářů. Vpředposlední kapitole také popisuje poválečné stíhání udavačů odbojářů, kteří byli stíháni vrámci retribucí. Zde se na poměrně velkém prostoru věnuje zradě Karla Čurdy avyvrací možnost, že parašutisty ajejich pomocníky udal ze strachu osvou matku arodnou obec, protože měl možnost spáchat sebevraždu, kterou by své příbuzné (anejen je) ochránil. Vsamotném závěru nechává hodnotit činy odbojářů aatentát na Heydricha děti popravených. Nikdo zpamětníků nezpochybňoval význam útoku azapojení svých rodičů do odboje. Tato část by snad mohla ukončit polemiky osmysluplnosti tohoto činu, vzhledem ktomu, že ti, na které represe dopadly akteří si tak mohou jako jediní stěžovat, jej uznávají. V. Šustek většinou vhodně kombinuje citace primárních pramenů avlastní interpretace historických událostí. Díky tomu dosahuje silné autenticity; na druhou Miroslav Záveský OPEN ACCESS 146 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2025 stranu jde tato forma psaní proti čtivosti— některé pasáže by mohly být popsány pouze autorem, nikoli prostřednictvím citace vybraného pramene. Kniha je psána citlivě kpopraveným českým vlastencům anekompromisně vůči vykonavatelům nacistické moci. Publikace otomto temném období českých dějin nám dlouho chyběla. Vojtěch Šustek sním díky svému dlouholetému výzkumu vyčerpávajícím způsobem seznamuje odbornou veřejnost. Doufejme, že si kniha najde cestu iklaickému čtenářstvu. Miroslav Záveský Robert BARTLETT, The Middle Ages and the Movies. Eight Key Films, London, Reaktion Books, 2022, 256 s., ISBN 978-1-7891-4526-5 Britský historik Robert Bartlett si knihou The Middle Ages and the Movies. Eight Key Films připravil opravdu velké sousto. Odvážný název neslibuje pouze analýzu jedné znejpalčivějších otázek týkajících se vztahu medievistiky aveřejného prostoru, ale zároveň předkládá konkrétní snímky, které označuje za klíčové. Ovšem jak aproč jsou tyto filmy klíčové? Jde oohled na utváření veřejného povědomí ostředověku? Nebo jsou klíčové ve způsobu prezentace historie? Také není úplně jasné, pro koho tyto filmy klíčové jsou. Pro publikum? Filmaře? Akademiky? Autora? Ať už však klíčovost filmů spočívá včemkoli, jejich výběr může poměrně zaskočit. Nejnovější snímek, který Bartlett popisuje, přišel do kin vdevadesátých letech. Až na pár poznámek vúvodu azávěru knihy autor úplně opomíjí kinematografii 21.století. Tuto neaktuálnost považuji za zásadní nedostatek knihy. Vposledních dvaceti letech se na plátna kin aobrazovky televizí dostala celá řada filmů zasazených do (především evropského) středověku, které by za klíčové spíše nebylo možné označit, ale itak nabízejí nové apodstatné úhly zkoumání. Výborným příkladem mohou být filmy streamovací platformy Netflix The Outlaw King (2018, režie David Mackenzie) aThe King (2019, režie David Michod), které moderně přepracovávají známé příběhy anglických pozdně středověkých dějin. První zfilmů ukazuje „to, co bylo před Braveheart,“ druhý kombinuje shakespearovský text JindřichaV. shollywoodským „realismem“. Za vyloženou chybu považuji absenci filmů amerického režiséra Ridleyho Scotta. Jeho snímek Kingdom of Heaven (2005) měl nejen zásadní dopad na historické epické filmy začátku 21.století, ale zároveň prezentuje liberálně moralistní postoj vůči vztahu křesťanství aislámu po útoku z11.září 2001.1 Za zmínku stojí také jeden zposledních Scottových filmů Last Duel (2021), popisující poslední soudní duel ve Francii. Film je postaven na knize odborníka na středověkou literaturu Erica Jagera aje zajímavý především svojí strukturou azaměřením na „malé dějiny“. Příkladů filmů, které se nezabývají pouze historickými „velikány“, bychom našli vprůběhu dějin kinematografie samozřejmě více, ovšem ne vtéto knize. 1 Jeffrey RICHARDS, Sir Ridley Scott and the Rebirth of the Historical Epic, in: Andrew B.R.Elliott (ed.), The Return of the Epic Film. Genre, Aesthetics and History in the Twenty-First Century, Edinburgh 2014, s.19–35. OPEN ACCESS