TEORIE A PRAXE
ANALÝZY
SILNIČNÍCH NEHOD
Albe B adáč, Ma ek Semela, Robe Kledus a kol.
TEORIE A PRAXE
ANALÝZY
SILNIČNÍCH NEHOD
Albe B adáč, Ma ek Semela, Robe Kledus a kol.
B no
2024
Vy oření publikace Teo ie a p axe analýzy silničních nehod
bylo inanco áno z
p os ředků Technologické agen u y České
epubliky
ámci p ojek u TL05000028 S anda dy ýkonu
znalecké činnos i při posuzo ání p ůběhů a příčin dop a ních
nehod.
Au o ský kolek i :
Ús a soudního inžený s í Vysokého učení echnického B ně (ÚSI VUT)
Ing. Albe B adáč, Ph.D. (hla ní řeši el p ojek u)
Doc. Ing. Bc. Ma ek Semela, Ph.D.
Doc. Ing. Robe Kledus, Ph.D.
Ing. e Ing. Bc. Ma in Bilík, Ph.D.
Ing. Michal Křižák
Ing. Roman Mikulec, Ph.D.
Ing. e Ing. Ka eřina Bucsuházy, Ph.D.
Ing. Michal Belák, Ph.D.
Fakul a dop a ní Českého ysokého učení echnického P aze (FD ČVUT)
Doc. Ing. Tomáš Mičunek, Ph.D.
Ing. Michal F yd ýn, Ph.D.
Ing. Luboš Nouzo ský, Ph.D.
Ing. Zdeněk S a ý, Ph.D.
Doc. Ing. Zuzana Rado á, Ph.D.
P á nická akul a Masa yko y uni e zi y (P F MU)
P o . JUD . Ma ek F yš ák, Ph.D.
Lékařská akul a Masa yko y uni e zi y, (LF MU)
MUD . Mg . Bc. Tomáš Voj íšek, Ph.D.
Dop a ní akul a Jana Pe ne a Uni e zi y Pa dubice (FDJP UP)
Ing. Jan Poko ný, Ph.D.
Ing. Jan Be g
Recenzen : Ing. Milosla Řehák, Ph.D.
Publikace Teo ie a p axe analýzy silničních nehod, jejímiž au o y jsou Albe
B adáč, Ma ek Semela, Robe Kledus a kol., podléhá licenci C ea i e Commons.
U eď e pů odu-Neuží ej e dílo kome čně-Zacho ej e licenci 4.0 meziná odní
licence. Úplné znění licenčních podmínek je dos upné na:
h ps://c ea i ecommons.o g/licenses/by-nc-sa/4.0/.
ISBN 978-80-214-6209-0
DOI: 10.13164/usi.book. pasn (h ps://dx.doi.o g/10.13164/usi.book. pasn)
© 2024 Vysoké učení echnické B ně, Ús a soudního inžený s í
OBSAH
O AUTORECH A AUTORSTVÍ KAPITOL ...................................................................... 6
POUŽITÉ ZKRATKY ............................................................................................................... 9
PŘEDMLUVA ............................................................................................................................ 11
ÚVOD ...........................................................................................................................................13
1 PROCES VZNIKU SILNIČNÍ NEHODY .................................................................. 15
1.1 P oces zniku silniční nehody ........................................................................... 15
1.2 Cílo é cho ání analýzy silničních nehod ....................................................... 16
2 PROCES ŘÍZENÍ PŘED ORGÁNY VEŘEJNÉ MOCI V SOUVISLOSTI
SE SILNIČNÍMI NEHODAMI ..................................................................................... 17
2.1 Hlediska zájmů o gánů eřejné moci o silniční nehody ............................ 17
2.2 Přib ání znalce k podání posudku .................................................................... 17
2.3 Podíl znalce na zajiš ění důkazů ....................................................................... 25
2.4 Výslech znalce řízení před o gánem eřejné moci ................................. 34
2.5 Odpo ědnos znalce za podaný ZP .................................................................. 37
3 ZÁKLADY SYSTÉMOVÉHO PŘÍSTUPU K ANALÝZE SILNIČNÍCH
NEHOD ............................................................................................................................... 44
3.1 Sys émo á me odologie ...................................................................................... 44
3.2 Pojmy sous a a a sys ém ..................................................................................... 44
3.3 Vy áření sys ému na sous a ě .......................................................................... 45
3.4 Pojem polysous a a ............................................................................................. 50
3.5 Další důleži é sys émo é pojmy ........................................................................ 51
3.6 Sys émo ý přís up a a ibu y sys émo ého přís upu ................................ 59
3.7 Vyb ané sys émo é me ody ............................................................................... 71
3.8 Sys émo ý pos up ................................................................................................. 78
3.9 Sys émo é myšlení .............................................................................................. 82
4 VSTUPNÍ ANALÝZY PŘI ŘEŠENÍ SILNIČNÍCH NEHOD (ŘEŠENÍ
NADŘAZENÝCH PROBLÉMŮ) ................................................................................. 84
4.1 Vlas nos i sous a y silniční nehoda ................................................................. 84
4.2 Přís upy k řešení nadřazených znaleckých p oblémů (men ální
modelo ání) ............................................................................................................85
4.3 Řešení nadřazených znaleckých p oblémů při ASN .................................. 86
4.4 Men ální modelo ání .......................................................................................... 90
5 ZÍSKÁVÁNÍ A ZPRACOVÁNÍ VSTUPNÍCH ÚDAJŮ PRO ANALÝZU
SILNIČNÍCH NEHOD ................................................................................................... 93

5.1 Získá ání pozna ků o silničních nehodách ................................................... 93
5.2 Ohledání mís a silniční nehody ....................................................................... 94
5.3 Geome ická a opologická da a ........................................................................ 97
5.4 Poškození ozidla ................................................................................................ 113
5.5 Vozidlo á da a ...................................................................................................... 115
5.6 S opy ámci silniční dop a ní nehody ...................................................... 152
5.7 Da a o in as uk uře .......................................................................................... 172
6 PROCESY ŘEŠENÍ DÍLČÍCH ZNALECKÝCH PROBLÉMŮ
(PROBLÉMY ŘEŠENÉ NA DÍLČÍCH SOUSTAVÁCH) .................................... 178
6.1 Ú od k řešení dílčích znaleckých p oblémů ............................................... 178
6.2 Výpoč o é modelo ání ...................................................................................... 178
6.3 Řešení p oblémů ypu áz ................................................................................. 182
6.4 Řešení p oblémů ypu pohyb ......................................................................... 203
6.5 Syn éza zá ě ů analýzy ...................................................................................... 213
7 DALŠÍ KOMPETENCE ZNALCE PRO ŘEŠENÍ ZNALECKÉHO
PROBLÉMU.................................................................................................................... 223
7.1 Znalos i p o analýzu cho ání člo ěka .......................................................... 223
7.2 Znalos i p o analýzu cho ání ozidel ........................................................... 229
7.3 S uk u ní las nos i a de o mační cho ání ozidel ................................ 258
7.4 Ak i ní a pasi ní bezpečnos ........................................................................... 262
7.5 Expe imen ální činnos znalce ....................................................................... 280
7.6 Komplemen á ní znalos i ................................................................................. 284
8 KONKRETIZACE/SPECIFIKA POSTUPŮ PŘI ŘEŠENÍ
KONKRÉTNÍCH TYPŮ DN ...................................................................................... 285
8.1 Speci ika yb aných ypů nehod ................................................................... 285
8.2 Nehoda ozidla s chodcem .............................................................................. 285
8.3 S ře ozidel s ýznamnou o ací .................................................................. 289
8.4 S ře ozidel bez ýznamné změny smě u ................................................. 292
8.5 S ře d ous opého a jednos opého ozidla ................................................. 294
9 VYUŽÍVÁNÍ POZNATKŮ SOUDNÍHO LÉKAŘSTVÍ .................................... 298
9.1 Dop a ní nehody se z aněním či usm cením osob ................................. 298
9.2 Mechanismus zniku z anění ......................................................................... 298
9.3 Z aněné osoby .................................................................................................... 300
9.4 Usm cené osoby ................................................................................................. 301
9.5 Spolup áce echnického znalce se znalcem z od ě í soudní
lékařs í ................................................................................................................. 303
9.6 Příklady ýs upů soudnělékařského znaleckého pos upu ...................... 305
9.7 Základy soudnělékařské e minologie ......................................................... 307
9.8 Příklady z p axe ................................................................................................... 314
10 PROCES REALIZACE ZNALECKÉ ČINNOSTI PŘI ZPRACOVÁNÍ
ZNALECKÉHO POSUDKU ...................................................................................... 322
10.1 Znalecká činnos jako in o mační p oces .................................................... 322
10.2 Požada ky na znalecký posudek .................................................................... 323
10.3 P ak ické zp aco ání znaleckého posudku ................................................. 328
ZÁVĚR ...................................................................................................................................... 369
SUMMARY ............................................................................................................................... 371
PŘÍLOHY ................................................................................................................................. 373
Příloha ke kapi ole 7.6 Komplemen á ní znalos i ............................................... 373
Příloha ke kapi ole 10.3 P ak ické zp aco ání znaleckého posudku ............. 382
LITERATURA A DALŠÍ POUŽITÉ ZDROJE ............................................................ 384
6
O AUTORECH A AUTORSTVÍ KAPITOL
Belák Michal, Ing., Ph.D. – odbo ný asis en Ús a u soudního inžený s í VUT
B ně, Odbo u znalec í e s ojí ens í, analýzy dop a ních nehod a oceňo ání
mo o o ých ozidel.
Spoluau o s í kapi oly 7.1.
Kon ak : michal.b[email p o ec ed]
Be g Jan, Ing. – Ph.D. s uden Dop a ní akul y Jana Pe ne a UPCE.
Au o kapi oly 5.2.1, spoluau o s í kapi ol 5.6.1 až 5.6.10.
Kon ak [email p o ec ed]
Bilík Ma in, Ing. e Ing., Bc., Ph.D. – odbo ný asis en Ús a u soudního
inžený s í VUT B ně, Odbo u znalec í e s ojí ens í, analýzy dop a ních
nehod a oceňo ání mo o o ých ozidel, znalec obo ech dop a a, ekonomika a
s ojí ens í.
Spoluau o s í kapi oly 6.4.
Kon ak ma in.bilik@ u .cz
B adáč Albe , Ing., Ph.D. – akademický p aco ník Ús a u soudního inžený s í
VUT B ně, Odbo u znalec í e s ojí ens í, analýzy dop a ních nehod a
oceňo ání mo o o ých ozidel, znalec obo ech dop a a, ekonomika a
s ojí ens í.
Au o kapi ol 5.5.4, 6.5, 7.2.1 a 8, spoluau o s í kapi ol 5.1, 5.5.3, 5.7.1, 6.3.6, 6.3.7,
6.4, 7.2.2, 7.2.4, 7.5, 9.8, Zá ě .
Kon ak : albe .b adac@ u .cz
Bucsuházy Ka eřina, Ing. e Ing., Ph.D. – odbo ná asis en ka Ús a u soudního
inžený s í VUT B ně, Odbo u znalec í e s ojí ens í, analýzy dop a ních
nehod a oceňo ání mo o o ých ozidel, ýzkumná p aco nice Cen a
dop a ního ýzkumu, . . i.
Spoluau o s í kapi oly 7.1
Kon ak : ka e ina.bucsu[email p o ec ed]
F yd ýn Michal, Ing., Ph.D. – akademický p aco ník Fakul y dop a ní ČVUT
P aze, Ús a u soudního znalec í dop a ě
Spoluau o s í kapi ol 5.2.2, 5.5.1, 5.5.2, 5.5.3, 5.5.6, 6.3.2, 6.3.4, 6.3.5, 7.2.2, 7.2.4,
7.2.5, 7.3, 7.4.1-7.4.11, 7.4.12
Kon ak : yd mic@ d.c u .cz
F yš ák Ma ek, p o . JUD ., Ph.D. – p o eso P á nické akul y MU, Ka ed y
es ního p á a.
Au o kapi oly 2.
Kon ak : ma ek. ys [email protected]
7
Kledus Robe , doc. Ing., Ph.D. – docen Ús a u soudního inžený s í VUT
B ně, Odbo u znalec í e s ojí ens í, analýzy dop a ních nehod a oceňo ání
mo o o ých ozidel, znalec obo ech dop a a, ekonomika a s ojí ens í.
Au o s í kapi ol Ú od, 3, 10, spoluau o s í kapi ol 1, 4, 5.1, 5.7.1, 6.1, 6.2, 7.5,
Zá ě .
Kon ak : obe .k[email p o ec ed]
Křižák Michal, Ing. – asis en Ús a u soudního inžený s í VUT B ně, Odbo u
znalec í e s ojí ens í, analýzy dop a ních nehod a oceňo ání mo o o ých
ozidel, Ph.D. s uden .
Au o kapi oly 5.5.5.
Kon ak : michal.k izak@ u .cz
Mičunek Tomáš, doc. Ing., Ph.D. – docen Fakul y dop a ní ČVUT P aze,
edoucí Ús a u soudního znalec í dop a ě, znalec obo ech dop a a,
ekonomika a s ojí ens í.
Spoluau o s í kapi ol 5.2.2, 5.5.1, 5.5.2, 5.5.3, 5.5.6, 6.3.2, 6.3.4, 6.3.5, 7.2.2, 7.2.4,
7.2.5, 7.3, 7.4.1-7.4.11, 7.4.12.
Kon ak : micun o[email p o ec ed] u .cz
Mikulec Roman, Ing., Ph.D. – p aco ník Ús a u soudního inžený s í VUT
B ně, Odbo u znalec í e s ojí ens í, analýzy dop a ních nehod a oceňo ání
mo o o ých ozidel, p aco ník Cen a dop a ního ýzkumu, . . i.
Au o kapi oly 5.6.11.
Kon ak : oman.m[email p o ec ed]
Nouzo ský Luboš, Ing., Ph.D. – akademický p aco ník Fakul y dop a ní ČVUT
P aze, Ús a u soudního znalec í dop a ě.
Au o kapi ol 5.7.2, 7.2.3, spoluau o s í kapi ol 5.2.2, 5.5.2, 7.2.4, 7.2.5, 7.3, 7.4.1-
7.4.11, 7.4.12.
Kon ak : [email p o ec ed]
Poko ný Jan, Ing. Ph.D. – odbo ný asis en Dop a ní akul y Jana Pe ne a UPCE,
edoucí oddělení silničních ozidel, znalec obo ech dop a a a s ojí ens í.
Spoluau o s í kapi ol 5.6.1 až 5.6.10 a 7.2.5.
Kon ak : [email p o ec ed]
Rado á Zuzana, doc. Ing., Ph.D. – docen ka Fakul y dop a ní ČVUT P aze,
Ka ed y dop a ních p os ředků.
Spoluau o s í kapi ol 7.2.4, 7.2.5, 7.3, 7.4.1 až 7.4.9, 7.4.12.
Kon ak : s[email p o ec ed]
Semela Ma ek, doc. Ing. Bc. Ph.D. – docen Ús a u soudního inžený s í VUT
B ně, edoucí Odbo u znalec í e s ojí ens í, analýzy dop a ních nehod a
14
Šes á čás (kapi ola 6) se zabý á získá áním pozna ků o cho ání dílčích
sous a jedno li ých ázích nehodo é událos i, k e é se ýkají pohybu
objek ů a jejich ýpoč o ého modelo ání.
Sedmá čás (kapi ola 7) se ěnuje yb aným komplemen á ním znalos em
nezby ným p o analýzu silničních nehod.
Osmá čás (kapi ola 8) se zaměřuje na speci ika řešení u či ých ypů nehod,
jako jsou řešení nehod ozidla s chodcem, s ře u ozidel s ýznamnou
o ací, nebo naopak bez ýznamné změny smě u apod.
De á á čás (kapi ola 9) se ěnuje p áci s in o macemi získá aných
z posudků soudních lékařů při nehodách se z aněním nebo usm cením
účas níků.
Poslední desá á čás (kapi ola 10) se ěnuje pos upu znalce při las ním
zp aco ání znaleckého posudku a obsahu jeho jedno li ých čás í.
V publikaci je u áděna řada příkladů, publikace šak neobsahuje
ilus a i ní posudky, a o z dů odu, že e s ejné době ychází éž no ý
S anda d znalecké činnos i obo u dop a a, od ě í dop a a silniční, p o
specializaci posuzo ání echnických příčin nehod (3), k e ý je dos upný na
s ánkách Minis e s a sp a edlnos i ČR (znalci.jus ice.cz).
Ilus a i ní znalecké posudky přip a ené au o y é o monog a ie
nalezne e přílohách ýše u edeného s anda du. Ty o posudky slouží jako
p ak ické ukázky a příklady sp á né s uk u y a o mulace znaleckých
posudků oblas i analýzy silničních nehod a hodně doplňují obsah é o
publikace. Ilus a i ní posudky éž ukazují, že p o řešení nehod neexis uje
jeden uni e sální pos up. Znalec edy musí bý ždy k ea i ní a nají en
nejlepší pos up podle ypu úlohy a aké podle k ali y, k an i y a d uhu
podkladů, k e é má k dispozici. Jak en o nejlepší pos up nají ukazuje a o
monog a ie.

15
1 PROCES VZNIKU SILNIČNÍ NEHODY
1.1 PROCES VZNIKU SILNIČNÍ NEHODY
P imá ní objek em při analýze silničních nehod (zk áceně ASN) jsou
silniční dop a ní nehody. Z p á ního hlediska pojem dop a ní nehoda
ymezuje zákon č. 361/2000 Sb., o p o ozu na pozemních komunikacích,
§ 47 ods . 1 oho o zákona ak o:
„
Dop a ní nehoda
je událos p o ozu na pozemních komunikacích, například
ha á ie nebo s ážka, k e á se s ala nebo byla započa a na pozemní komunikaci
a při níž dojde k usm cení nebo z anění osoby nebo ke škodě na maje ku přímé
sou islos i s p o ozem ozidla pohybu.“
V souladu s ýše u edeným ymezením lze z echnického hlediska
silniční dop a ní nehodu (s učně silniční nehodu, e zk a ce SN) ymezi
jako událos , esp. je , k e ý
• má pů od silničním p o ozu,
• zniká z celé řady příčin,
– nejčas ěji důsledku po ušení po innos i u či é osoby, ypicky
účas níka silničního p o ozu, p o ozo a ele ozidla, op a ny,
sp á ce komunikace,
– případně zásahem yšší moci,
– speci icky pak úmyslným jednáním, ypicky u pláno aných
událos í spojených s pojis nými pod ody a
• má nega i ní důsledky podobě újmy na zd a í, škody na maje ku,
škody na ži o ním p os ředí.
Každá SN je následně předmě em zájmu účas níků SN, příp. éž o gánů
eřejné moci ( e zk a ce OVM), přede ším o gánů yše řo ání (zejména
policie), u zá ažných nehod éž o gánů činných es ním řízení (OČTŘ),
e . dalších subjek ů, k e é mají při jejím zniku či řešení ze zákona nebo
na základě smlou y nějaké po innos i. Z podně u ěch o subjek ů se pak
čas o s á á éž předmě em zájmu znalců.
P oces zniku a p ůběhu SN se ealizuje na sous a ě, jejímiž p ky jsou
přímí účas níci SN a jejich dop a ní p os ředky. Pods a nými p ky okolí
jsou další účas níci silničního p o ozu a jejich dop a ní p os ředky, daný
úsek ozo ky a pods a né p ky okolí ozo ky.
Při analýze silničních nehod se znalci o silniční nehody zajímají z dů odu,
že se o její p ůběh, příčiny zniku a následky zajímají subjek y, k e é mají
při jejím zniku či řešení ze zákona nějaké po innos i. Těmi o subjek y
mohou bý :
16
• sami účas níci, k eří mají po innos dod žo a p á ní předpisy
o p o ozu na pozemních komunikacích a odpo ídají za důsledky
plynoucí z jejich po ušení,
• složky in eg o aného zách anného sys ému (IZS), k e é mají
po innos i při posky o ání bezp os řední pomoci a při lik idaci
následků SN,
• pojišťo ny, k e é mají po innos při ekonomické lik idaci následků
SN a s ano ují ýši pojis ného plnění,
• o gány činné es ním řízení, k e é mají s é po innos i případě,
že exis uje podezření ze spáchání TČ či sp á ního delik u,
• sp á ní o gány, k e é mají s é po innos i sou isející s posuzo áním
podezření p o ip á ního jednání nižší in enzi y a společenské
škodli os i,
• las níci či sp á ci in as uk u y, k eří mají s é po innos i
sou isející s úd žbou a op a ami komunikací.
Na základě požada ků ěch o o gánů, občanů či o ganizací se o SN mohou
zajíma éž znalci, k eří za pomoci s ých z láš ních odbo ných znalos í
zp aco á ají o p ůběhu SN znalecké posudky.
Každý zájmo ý subjek plní jiné úkoly. Na jeho činnos při řešení SN jsou
kladeny jiné požada ky, z p ůběhu či z řešení SN jej zajímají zp a idla jiné
sku ečnos i, příp. zá ě y.
Při ASN znalce, příp. další expe y pak zajímají pouze ako é SN, o jejichž
p ůběhu a odpo ědnos i jedno li ých účas níků exis ují pochyby, k e é
mají bý ys ě leny a yžadují zp aco ání znaleckého, příp. expe ního
posudku, jednoduchých případech odbo ného yjádření.
1.2 CÍLOVÉ CHOVÁNÍ ANALÝZY SILNIČNÍCH NEHOD
Cílem eške ých činnos í při ASN je ys ě lení zniklého nega i ního je u
dop a ě na základě známého konečného s a u sous a y, jejímiž p ky
jsou přímí účas níci SN a jejich dop a ní p os ředky (pod obně iz
kap. 4.1). Každá ASN spočí á řešení ěch o dílčích p oblémů:
• objasnění p ůběhu SN (sku ečného cho ání sous a y) a zjiš ění
příčiny jejího zniku – ha a ijní p oblém (nepřímý příčinný),
• objasnění možnos í účas níků SN zab áni jejímu zniku
(hypo e ické cho ání sous a y) – p edik i ní p oblém (přímý
příčinný),
• získá ání in o mací o šem pods a ném, co může z ýši in o mační
ú o eň – pozná ací p oblém.
17
2 PROCES ŘÍZENÍ PŘED ORGÁNY VEŘEJNÉ
MOCI V SOUVISLOSTI SE SILNIČNÍMI
NEHODAMI
2.1 HLEDISKA ZÁJMŮ ORGÁNŮ VEŘEJNÉ MOCI O
SILNIČNÍ NEHODY
V řízeních před o gány eřejné moci ( e zk a ce OVM) jsou sou islos i se
SN řešeny přede ším si uace dané ím, že
• nas ala nega i ní událos silničním p o ozu,
• okolnos i yžadují zahájení řízení před OVM,
• objasnění sku ko ých sku ečnos í z hlediska po řeb řízení yžaduje
yp aco ání znaleckého posudku.
Řízení p obíhá na sous a ě ořené OVM a účas níky řízení. Pods a ným
p kem okolí bý á znalec, k e ý není p kem sous a y, p o ože není
účas níkem řízení, s ými odbo nými znalos mi šak přispí á k objasnění
sku ko ých sku ečnos í, k e é jsou důleži é p o ozhodnu í dané ěci.
Obecné zásady é o kapi ole ycházejí z p á ních předpisů
a ze sou islos í pod obně ys ě lených e zd oji (1). Ty o obecné zásady
a sou islos i se dále konk e izují e z ahu k p ocesům řízení před o gány
eřejné moci sou islos i s ASN.
2.2 PŘIBRÁNÍ ZNALCE K PODÁNÍ POSUDKU
Po innos i a pos upy OVM při přibí ání znalců, při zadá ání znaleckých
posudků a při ozhodo ání sou islos i s ýkonem činnos i znalců s ano í
přede ším znalecký zákon (4) ( e zk a ce ZnalZ). Něk e á upřesnění
yplý ají z yhlášky o ýkonu znalecké činnos i (5) ( e zk a ce VoZČ),
příp. z dalších předpisů k p o edení ZnalZ. Další speci ické požada ky,
k e ými se OVM při přibí ání znalců řídí, yplý ají z p ocesních předpisů
up a ujících jedno li é ypy řízení, edy např. z es ního řádu ( e zk a ce
TŘ) (6), z občanského soudního řádu (OSŘ) (7), či ze sp á ního řádu (SpŘ)
(8).
Znalec může bý požádán o yp aco ání znaleckého posudku o něž
yzickými či p á nickými osobami sou islos i s jejich zájmy e z ahu
k silničním nehodám.
2.2.1 PŘIBRÁNÍ ZNALCE K PODÁNÍ POSUDKU V ŘÍZENÍ PŘED
ORGÁNY VEŘEJNÉ MOCI
Pos up o gánů eřejné moci při přibí ání znalců
V řízení před OVM jsou znalci nejčas ěji přibí áni es ním nebo
občanském soudním ( éž ci ilním) řízení. Rozdíl mezi oběma ypy řízení
18
ýs ižně ys ě luje Ha ánek (9, s. 338): „
V es ním řízení
se pods a ě
jedná o zjiš ění, kdo a jak po ušil objek i ní p á o (p á ní řád, s á em ch áněný
zájem), a s ano ení následků za jeho po ušení. S á zde ys upuje jako och ánce
objek i ního p á a ůči pacha eli, esp. omu, kdo je ob iněn z es ného činu.
V ci ilním řízení
jde o o, na čí s aně, jak dí jedna s ana, se nalézá ná ok
popí aný d uhou s anou. S ojí zde účas níci jako o ní nosi elé subjek i ních p á
a po innos í ( zn. p á ní no mou za učenou možnos cho ání p á ních subjek ů) a
soud s ano uje, na k e é s aně je ná ok.“
Znalci při s é činnos i před OVM nejčas ěji přijdou do s yku se soudy
p ního s upně, příp. es ním řízení s příslušníky odbo ů yše řo ání
policie. Sous a a, o ganizace a činnos soudů je dána zákonem
č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a s á ní sp á ě soudů, e
znění pozdějších předpisů (10) a je sh nu a ab. 1.
Soudy p ního s upně ( p axi označo ané jako soudy nalézací) jsou
zp a idla soudy ok esní. V B ně je en o soud označo án jako měs ský
soud, P aze se jedná o ob odní soudy.
O op a ných p os ředcích p o i ozhodnu í soudů p ního s upně
ozhodují soudy d uhého s upně – z . od olací soudy. Jsou o soudy
k ajské, P aze je k ajský soud označo án jako měs ský soud.
Vyššími s upni soudů jsou chní soudy Olomouci a P aze. Na cholu
soudní sous a y je Nej yšší soud ČR a Nej yšší sp á ní soud.
Z láš ní pos a ení má Ús a ní soud ČR. Obdobně jako soudy je členěno
éž s á ní zas upi els í.
Pos up OVM při přibí ání znalců up a uje us ano ení § 25 ZnalZ.
V ob yklých případech pla í, že OVM, pokud omu neb ání okolnos i,
us ano ují k podání ZP přede ším znalce se sídlem nebo kon ak ní
ad esou ob odu k ajského soudu, němž má OVM s é sídlo nebo
p aco iš ě.
OVM má pochopi elně éž možnos přib a znalce se sídlem nebo
kon ak ní ad esou ob odu jiného k ajského soudu a zp a idla ak učiní
případě, že seznamu nebude zapsán znalec podle předchozích k i é ií
s po řebným op á něním, nebo p o o budou s ědči nějaké ážné
dů ody, např. oba a z možnos i o li ňo ání mís ního znalce.
Ke zp aco ání ZP e z lášť ob ížných případech yžadujících z láš ního
posouzení pak OVM us ano ují přede ším znalecké ús a y nebo znalecké
kanceláře.
19
Tab. 1: O ganizace soudů (1, s. 150)
Ús a ní soud se sídlem B ně
(není součás í sys ému
obecných soudů, má z láš ní
pos a ení)
Základním posláním je ga an o a ús a nos p á ního řádu
a posky o a och anu základním (ús a ním) p á ům yzických
a p á nických osob na základě ús a ního pořádku ČR (i p o i
neús a ním ozhodnu ím obecných soudů).
Nej yšší sp á ní soud
Působí jako cholný soudní o gán e ěcech pa řících do p a omoci
soudů e sp á ním soudnic í, ozhoduje o kasačních s ížnos ech
a dále dalších případech s ano ených soudním řádem sp á ním
(zák. 150/2002 Sb., soudní řád sp á ní, e znění pozdějších
předpisů).
Obecné soudy
Rozhodují
Rozhodují
Nej yšší soud se sídlem
B ně ( cholný soudní
o gán, zajišťující jedno u
a zákonnos
ozhodo ání)
o mimořádných
op a ných
p os ředcích a jiných
s ano ených
případech
sená ech (předseda +2 soudci z po olání)
e elkých sená ech (9 soudců z po olání
příslušného kolegia)
V chní soudy se sídlem
P aze a Olomouci
jako soudy
2. s . p o KS
sená ech (předseda +2 soudci
z po olání)
K ajské soudy (KS), éž
Měs ský soud P aze
jako soudy 2. s . p o
OS
éž jako
soudy
1. s upně
jako soudy 2. s . sená ech
(předseda +2 soudci z po olání)
jako soud 1. s . sená ech
(předseda +2 přísedící – soudci
z lidu), příp. ozhoduje
samosoudce
Ok esní soudy (OS), éž
Měs ský soud B ně,
p ažské ob odní soudy
jako soudy 1. s upně
sená ech (předseda +2 přísedící –
soudci z lidu),
příp. ozhoduje samosoudce
(předseda sená u n. soudce)
Ve ýjimečných případech může OVM e smyslu § 26 ZnalZ us ano i
k podání ZP osobu, k e á není zapsána do seznamu znalců p o daný obo
a od ě í a případně specializaci ( z . znalce ad hoc). Předpokladem je,
že a o osoba má p o podání ZP po řebné předpoklady a yslo ila se s ým
us ano ením souhlas.
Znalce ad hoc (§ 26/1 ZnalZ) může OVM us ano i jen ýjimečně
za podmínek, že
a) p o daný obo a od ě í a případně specializaci není nikdo
seznamu znalců zapsán,
b) žádný zapsaný znalec nemůže ZP poda , nebo
c) by podání ZP znalcem bylo spojeno s nepřiměřenými náklady nebo
ob ížemi.

20
Pos upuje se pak následo ně (§ 26/2, 3 ZnalZ)
a) OVM u o osobu poučí podle § 26/1 ZnalZ o ýznamu ZP z hlediska
obecného zájmu a o následcích kři é ýpo ědi a ědomě
nep a di ého ZP.
b) Tak o us ano ená osoba složí do ukou o gánu, k e ý ji us ano il, slib
podle § 5/2 ZnalZ; před složením slibu nesmí poda ZP.
c) OVM o složení slibu yho o í zápis.
Po é se p o účely jedno ázo ého podání ZP na u o osobu hledí (§ 26/5
ZnalZ), jako by byla
a) znalcem, jedná-li se o yzickou osobu,
b) znaleckou kanceláří, jedná-li se o obchodní ko po aci, nebo
c) znaleckým ús a em, jedná-li se o oho, kdo je u eden § 7/1 písm. a)
ZnalZ.
Pos up, k e ým se řídí OVM při zadá ání znaleckých posudků, zejména
§ 25/1 ZnalZ, s ano uje OVM po innos předem se znalcem p ojedna
• zadání znaleckého posudku a
• lhů u p o podání ZP.
Přes ože se jedná o po innos , k e ou má OVM, je hodné zdů azni , že je
éž po innos í znalce spolup aco a s OVM při příp a ě zadání. Podle
§ 25/1 ZnalZ je pak přímo po innos í znalce na žádos OVM p o és
předběžný odhad předpokládané ýše znalečného, k e é si p o edení
úkonu yžádá.
Pokud OVM se znalcem předem p ojedná lhů u p o podání posudku, je
na sjednanou lhů u nahlíženo již elmi přísně a lze ji p odlouži jen
ýjimečně. Lhů u lze na žádos znalce (§ 25/1 ZnalZ) ýjimečně p odlouži
jen odů odněných případech. Opako aně lze lhů u p odlouži již jen
z dů odů hodných z láš ního zře ele.
Požada ky na obsah zadání znaleckého posudku jsou upřesněny § 40/1
VoZČ.
Je řeba zdů azni , že znalci nepřísluší řeši o ázky p á ní, esp. ani ako é,
k e é nesou isejí s jeho odbo nos í. Tako é o ázky by ak znalci neměly
bý ani položeny. Pokud šak položené o ázky nebyly se znalcem předem
p ojednány, může nas a si uace, že dílčí o ázka nespadá do op á nění
znalce. V ako ém případě je po řebné, aby znalec o é o sku ečnos i p é
řadě in o mo al OVM, k e ý jej us ano il, např. soud. Pokud OVM bude
na zodpo ězení ako é o ázky a , ak u o o ázku by měl znalec
zodpo ědě , ale om případě by měl u és , že k jejímu zodpo ězení
nemá dos a ečnou odbo nos . Pokud o ázka sou isí s odbo nos í znalce,
bude hodné odpo ěď u és a k odpo ědi ys ě li , že znalec pos upuje
21
na základě ýslo ného požada ku OVM, a šak zodpo ězení o ázky
nespadá do ozsahu jeho o málního znaleckého op á nění. V opačném
případě ( ypicky u o ázek p á ních) je po řebné u és , že zodpo ězení
o ázky sou isí s jiným než odbo ným posouzením, k e é
např. echnickému znalci nepřísluší řeši , a na základě s ého op á nění ak
znalec nemůže o ázku zodpo ědě .
Rozhodnu í o yloučení znalce z úkonu
Z hlediska činnos i OVM s ačí, že řízení před ním o om, zda je znalec
dané ěci z podání ZP yloučen, ozhodne o gán, k e ý jej p o podání
posudku us ano il. Jakmile se znalec doz í o sku ečnos i, p o k e ou nesmí
p o és znalecký úkon, má po innos o bezodkladně oznámi zada a eli.
S ejnou po innos mají i účas níci řízení e z ahu ke znalci.
Us ano ení znalce řízení es ním
V es ním řízení je pos up o gánů činných es ním řízení (policejní
o gán, s á ní zás upce, soud, označo ané souh nně jako OČTŘ) pod obně
up a en TŘ §§ 105 až 111 TŘ. Je-li řeba odbo ných znalos í
p o objasnění sku ečnos i důleži é p o es ní řízení, yžádá OČTŘ:
a) odbo né yjádření; není-li o p o složi os posuzo ané o ázky
pos ačující, yžádá
b) znalecký posudek, a edy přibe e znalce. Jde-li o objasnění
sku ečnos i z láš ě důleži é, přibe e 2 znalce ( ždy, jde-li o p ohlídku
a pi u m oly); e ýjimečných, z lášť ob ížných případech,
yžadujících z láš ního ědeckého posouzení, přibe e k podání
nebo přezkoumání posudku znalecký ús a , buď ědecký (zapsaný
e 2. oddílu), nebo jiný specializo aný (zapsaný 1. oddílu seznamu).
Podle § 105/3 TŘ je es ním řízení znalec přibí án opa řením, p o i
k e ému zákon připouš í pouze možnos znés námi ky z dů odů
u edených zákoně. O přib ání znalce se ak ne yho o uje usnesení, jako
p ocesní ozhodnu í, p o i k e ému je přípus ná s ížnos .
V sou islos i s § 105/1 TŘ je řeba se éž zmíni o z . odbo ném yjádření.
V oce 2001 došlo é o oblas i ke změně p á ní úp a y. Za ímco
do 31. 12. 2001 byl k posouzení odbo ných o ázek zásadně yžado án
znalecký posudek a s odbo ným yjádřením, k e é se yžado alo pře ážně
od s á ních o gánů, se bylo možné spokoji jen ýjimečně, od 1. 1. 2002 se
znalecký posudek yžádá ep e ehdy, jes liže se nelze spokoji
s odbo ným yjádřením. Odbo né yjádření lze poda ús ně nebo
písemně.
22
Us ano ení znalce občanském soudním řízení
V občanském soudním řízení pos up soudů při přibí ání znalců ychází
z OSŘ. Podle § 127 OSŘ zá isí-li ozhodnu í soudu na posouzení
sku ečnos í, k nimž je řeba odbo ných znalos í, yžádá soud u OVM
odbo né yjádření. Jes liže p o složi os posuzo ané o ázky ako ý pos up
není pos ačující nebo je-li pochybnos o sp á nos i podaného odbo ného
yjádření, us ano í soud znalce. Soud znalce yslechne; znalci může aké
uloži , aby posudek yp aco al písemně. Mís o ýslechu znalce se může
soud spokoji s písemným posudkem znalce. Je-li pochybnos o sp á nos i
posudku nebo je-li posudek nejasný nebo neúplný, je nu no požáda znalce
o ys ě lení. Kdyby o ne edlo k ýsledku, soud nechá znalecký posudek
přezkouma jiným znalcem.
Ve ýjimečných, z lášť ob ížných případech, yžadujících z láš ního
ědeckého posouzení, může soud us ano i k podání znaleckého posudku
nebo přezkoumání posudku podaného znalcem s á ní o gán, ědecký
ús a , ysokou školu nebo ins i uci specializo anou na znaleckou činnos .
V občanském soudním řízení soud znalce přibí á usnesením, p o i
k e ému je přípus ná s ížnos , e k e ém znalci ymezí ok uh jeho
činnos i. Jes liže o je k podání posudku řeba, soud uloží účas níkům
(popřípadě i někomu jinému), aby se dos a ili ke znalci, předložili mu
po řebné předmě y, podali mu nu ná ys ě lení, příp. aby něco ykonali
nebo snášeli apod. Us ano í-li soud několik znalců, mohou poda společný
posudek.
Us ano ení znalce e sp á ním řízení
Zá isí-li ozhodnu í sp á ního o gánu na posouzení sku ečnos í, k nimž
je řeba odbo ných znalos í, k e é úřední osoby nemají a jes liže odbo né
posouzení sku ečnos í nelze opa ři od jiného sp á ního o gánu, sp á ní
o gán podle § 56 SpŘ usnesením us ano í znalce. Usnesení se oznamuje
pouze znalci. O zamýšleném us ano ení znalce, popřípadě o us ano ení
znalce sp á ní o gán hodným způsobem účas níky y ozumí. Sp á ní
o gán znalci uloží, aby posudek yp aco al písemně a předložil mu jej
e lhů ě, k e ou současně u čí. Může znalce aké yslechnou .
Řízení o odměnách a náh adách nákladů
OVM, k e ý ozhodl o us ano ení znalce, ozhodne o znalečném bez
zby ečného odkladu, nejpozději do 30 dnů od do učení yúč o ání.
Znalečné se uh adí bez zby ečného odkladu po p á ní moci ozhodnu í
o znalečném, nejpozději do 15 dnů. Znalečné yúč o ané ozpo u s § 30
až 34 ZnalZ je přes upkem podle § 39/1 písm. o), § 40/1 písm. h) ZnalZ,
za k e ý může bý znalci udělena poku a až do ýše 75.000,- Kč.
23
Pokud nebyla ze s any OVM dod žena lhů a k p oplacení znalečného
a na základě ako ého o úředního pos upu by znikla znalci škoda, může
znalec pos upo a podle zákona č. 88/1998 Sb., o odpo ědnos i za škodu
způsobenou při ýkonu eřejné moci ozhodnu ím nebo nesp á ným
úředním pos upem, přičemž je řeba zí ú ahu i smě nici E opského
pa lamen u a Rady 2011/7/EU ze dne 16. 2. 2011, o pos upu p o i
opožděným pla bám obchodních ansakcích (11). Ve ěcech náh ady
škody by našem případě ozhodo alo podle § 6 zák. o odpo ědnos i za
škodu Minis e s o sp a edlnos i. Přizná-li Minis e s o sp a edlnos i
náh adu škody, je řeba znalci škodu nah adi do šes i měsíců od upla nění
jeho ná oku. Pokud e lhů ě šes i měsíců jeho ná ok nebyl plně uspokojen,
může se znalec domáha náh ady škody u soudu, přičemž důkazní
břemeno je na jeho s aně. Je ale samozřejmě o ázkou, k e ý znalec by byl
ocho en jí do spo u se s á em e z ahu ke škodě, k e á mu znikla
neuh azením znalečného e s ano ené lhů ě. Z p axe íme, že mnoha
případech znalci pomyslně ezignují a čekají, až je jim znalečné uh azeno.
Oznamo ací po innos OVM
V sou islos i s ýkonem dohledu a po řebou zk ali ňo a ýkon znalecké
činnos i mají no ě OVM oznamo ací po innos ůči minis e s u, jakož o
o gánu dohledu a o podle § 36 a § 26/4 ZnalZ.
Pokud OVM (§ 36/1 ZnalZ) zjis í sku ečnos i, k e é nas ědčující omu,
že sou islos i s ýkonem znalecké činnos i došlo k po ušení ZnalZ,
je po inen o bez zby ečného odkladu oznámi minis e s u.
Pokud o gán činný TŘ (§ 36/2 ZnalZ) ydá usnesení o zahájení es ního
s íhání nebo o ze í znalce do azby, je éž po inen o om nep odleně
y ozumě minis e s o.
OVM jsou dále po inny (§ 36/3 ZnalZ) bez zby ečného odkladu zasíla
minis e s u opisy ozhodnu í e ěcech, k e é mají li na ání
op á nění ykoná a ZČ.
V případě, že OVM musí us ano i z . znalce ad hoc, a jedná se o případ,
kdy odbo nos ak o us ano ené osoby není u edena příloze ke ZnalZ
nebo e VoOd, je OVM, k e ý ak o osobu us ano il k podání ZP (§ 26/4
ZnalZ), po inen sděli minis e s u, p o k e ý obo nebo od ě í byla a o
osoba us ano ena, če ně ěcného ymezení daného obo u nebo od ě í.
2.2.2 ZPRACOVÁNÍ POSUDKU NA ŽÁDOST FYZICKÉ NEBO
PRÁVNICKÉ OSOBY
Od znalců, znaleckých kanceláří i znaleckých ús a ů mohou ZP požado a
éž yzické či p á nické osoby, k e é nejsou OVM. Těm o subjek ům znalci
posky ují s oji odbo nou pomoc na základě dohody, p o ože se na y o
30
Přes ože TŘ přizná á šem důkazům s ejnou áhu a žádný z nich
nepo ažuje za p ůkaznější než jiný, p axi může bý si uace odlišná. OČTŘ
mnohdy zcela neodů odněně přikládají s ěžejní ýznam znaleckému
posudku. ZP se ale jako důkaz neliší od jiných důkazů, pokud jde
o po innos o gánů činných es ním řízení hodno i jej zájmu zjiš ění
sku ko ého s a u bez dů odných pochybnos í sou islos i se šemi
dalšími ýsledky dokazo ání. ZP je edy nu no hodno i s ejně pečli ě jako
každý jiný důkaz. Nepoží á žádné ě ší důkazní síly a musí bý pod obo án
šes anné p o ě ce nejen p á ní ko ek nos i, ale éž ěcné sp á nos i.
Přes o má důkaz znaleckým posudkem mezi os a ními důkazy speci ické
pos a ení, p o ože mnohdy je jedním ze s ěžejních podkladů p o
ozhodnu í soudu. Tu o sku ečnos si znalec při yp aco ání ZP musí
u ědomo a , p o ože při hodnocení ZP soud (14, s. 60): „nemůže libo olně
nah adi odbo ný názo znalce názo em las ním, dané ěci názo em laickým,
ale může a je po inen p o ěři znalecký posudek zejména z oho hlediska, zda znalec
přihlédl ke šem sku ečnos em, k e é mají ýznam p o podání posudku, zda se
sku ko á ýchodiska znaleckého posudku opí ají o sku ečnos i řízení náleži ě
zjiš ěné, či naopak o sku ečnos i, k e é jsou pochybné, ba dokonce ako é, k e é
odpo ují jiným ýsledkům dokazo ání, a zda řešení znalce logicky yplý á z ěch o
sku ko ých předpokladů.“
Z p ocesních předpisů up a ujících dokazo ání je zřejmé, že p o zajiš ění
důkazu je nu no použí ako é me ody, k e é o dokumen o ané sku ečnos i
podá ají úplný, ě ný a názo ný ob az a podle po řeby umožňují kdykoli
budoucnu z pořízené dokumen ace si uaci ekons uo a .
Mezi základní me ody zajiš ění echnického důkazu pa ří zejména:
• měření, příp. s yho o ením náč ku nebo plánku,
• o og a ická dokumen ace, její k ali a i ní a k an i a i ní analýza,
• ilmo á dokumen ace, příp. její p os o o á a časo á analýza,
• odbě y zo ků ke zkouškám,
• p ohlídka, demon áž, o ěřo ání unkce, popis,
• zápis a p o okol.
2.3.5 HODNOCENÍ ZNALECKÉHO POSUDKU
Po é, co je edy yho o ený znalecký posudek do učen o gánu OVM, a o bez
ohledu na sku ečnos , zda je jeho zada a elem on nebo příslušná p ocesní
s ana, j. účas ník řízení, je řeba p o és jeho obsaho é zhodnocení.
Hodnocení důkazu znaleckým posudkem ak spočí á posouzení, zda
zá ě y posudku jsou náleži ě odů odněny, zda jsou podloženy obsahem
nálezu, zda bylo přihlédnu o ke šem sku ečnos em, s nimiž se bylo řeba
ypořáda , zda zá ě y posudku nejsou ozpo u s ýsledky os a ních

31
důkazů a zda odů odnění znaleckého posudku odpo ídá p a idlům
logického myšlení (s o . přiměřeně NS ČR sp. zn. 25 Cdo 2368/2017).
Lubomí Mikš é o sou islos i u ádí, že přezkouma elný posudek
je s ozumi elný oběma s anám, a je-li ak o zp aco án, ak je
s ozumi elný posudek p o soudce pádným důkazem, k e ý žádná ze s an
nemůže jednoduše zpochybni . Posudek, k e ý není ak o zp aco án, aby
byl snadno přezkouma elný, komplikuje soudní řízení. S ím o ědomím
musí znalec přis upo a ke zp aco ání každého posudku. (15, s. 167)
Lukáš Křís ek k omu doplňuje, že přezkouma elnos posudku předs a uje
možnos kon oly znaleckého posudku če ně s upních podkladů
z hlediska úplnos i a p a di os i. Kon ola zah nuje i přezkouma elnos
znalco ých me od použi ých posudku, zdali y o použi é me ody byly
sp á né a zdali byly použi y sp á ně. (16, s. 168–169)
Hodnocení obsaho é s ánky znaleckého posudku ze s any OVM spočí á
posouzení celého komplexu o ázek, pomocí k e ých by mělo bý zjiš ěno
(s o . (17, s. 157)):
• zda byly znalci předloženy šechny ě ohodné ma e iály po řebné
k p o edení zkoumání;
• zda byl ýče či ozsah předložených ma e iálů k p o edení
znaleckého zkoumání pos ačující;
• zda byly znalcem šechny zaslané objek y pod obeny zkoumání
a zda nedošlo k jejich zájemné záměně;
• zda znalec p ůběhu znaleckého zkoumání použil hodné a igo ózní
(nezpochybni elné) me ody a pos upy ědeckého zkoumání;
• zda zá ě y učiněné znalcem e znaleckém posudku ycházejí p á ě
z ěch o ědeckých me od, ýchodisek a pos upů;
• zda zá ě y znaleckého posudku nejsou ozpo u s ýsledky dílčích
zkoumání ámci daného znaleckého obo u;
• jaký je z ah zá ě ů znaleckého posudku k os a ním, e ěci
zajiš ěným, důkazům, zda y o důkazy doplňují, podpo ují, jsou
s nimi souladu nebo ozpo u a p oč;
• zda byly znaleckým zkoumáním odhaleny něk e é no é důleži é
z ahy, in o mace dosud neznámé a jaký je jejich důkazní ýznam,
popřípadě možnos i yuži í konk é ní es ní ěci.2
2 V ámci aplikační p axe se k hodnocení znaleckého posudku yjadřují čas o soudy, např. Měs ský
soud P aha e ěci sp. zn. 69 Co 415/2007 - důkaz znaleckým posudkem může soud hodno i jen
nepřímo ím, že zkoumá, zda odů odnění posudku je souladu s obecnými zkušenos mi a pozna ky
a zda jeho odů odnění je logické a zda znalec přihlédl ke šemu, co mu bylo k posouzení
předes řeno. Hodnocení znaleckého posudku spočí á jen om, zda se je í znalec konk é ním
případě jako ě ohodný a zda jeho odů odnění znaleckého posudku odpo ídá p a idlům sp á ného
myšlení a zda znalec ychází ze zjiš ěných sku ečnos í. Soud nemůže hodno i obsah znaleckého
posudku po s ánce jeho sp á nos i z hlediska obo u, p o k e ý byl znalec us ano en.
32
Jak již bylo u edeno ýše, nesmíme zapomína na op á nění p ocesní
s any předloži las ní znalecký posudek, ke k e ému, pokud obsahuje
náleži os i s ano ené příslušnými p ocesními no mami, přis upují OVM
jako ke znaleckému posudku., k e ý yžádaly ony.3 Ten bude nejčas ěji
předkládán p á ě p o o, aby zpochybnil obsaho ou k ali u předloženého
posudku, k e ý si nechaly yho o i o gány činné es ním řízení,
případně přímo samo nou osobu znalce, jeho odbo nos a e udici, a ím
celko ě jeho ě ohodnos . Podí ejme se edy nyní na něk e é yb ané
sku ečnos i, k e é se mohou na obsaho é k ali ě znaleckého posudku
nega i ně od azi .
OVM by měl mí alespoň ámco ě jasno, co bude obsahem znaleckého
zkoumání a podle oho z oli znalce z konk é ního obo u a od ě í.
Výbě u samo ného znalce je řeba ěno a elkou pozo nos a musí
se k němu přis upo a elmi odpo ědně. Mělo by bý zájmu samo ného
znalce a k ali y jím yho o ených znaleckých posudků, aby se en o dále
zdělá al a seznamo al se s ak uálními endy e s ém obo u, jelikož o o
se zákoni ě může od azi a od azí na obsaho é k ali ě jeho posudku. Je íce
než nežádoucí, aby znalec us nul na s ých znalos ech, k e é měl době
zapsání do seznamu znalců. Velmi nega i ně pak lze níma sku ečnos ,
pokud znalec ámci znaleckého zkoumání použí á zas a alé a překonané
me ody a pos upy. Je zřejmé, že pak jsou jeho odpo ědi elmi lehce
napadnu elné a zpochybni elné.
Jelikož znalecký posudek a jeho zá ě y mají p o ozhodo ání OVM
pods a ný ýznam, pak sp á ný ýbě znalce a obsaho á k ali a jím
yp aco aného znaleckého posudku o li ní pos up, a můžeme říci
i úspěch, celého dokazo ání, a ím i ozhodo ání OVM.
Nemělo by se s á a o, že OVM předmě u znaleckého zkoumání ůbec
ne ozumí, a p o o si přibe e znalce jen p o o, aby mu udělal celé ěci
„jasno“. U edený pos up se pak zákoni ě nega i ně od azí mimo jiné
na k ali ě a o mulaci o ázek pokládaných znalci.
Je sice p a dou, že p ocesní no my up a ující jedno li á řízení zmiňo aná
ýše ex u nes ano ují po innos OVM předem konzul o a se znalcem
obsah o ázek, k e é budou znalci položeny. Z p ak ického hlediska je íce
než hodné, aby znalec byl seznámen s obsahem zamýšleného znaleckého
zkoumání a o ázky pomohl OVM sp á ně na o mulo a . Mělo by z nich
bý zřejmé, na co se OVM p á a měla by na ně bý možná pokud možno
jednoznačná odpo ěď. Musí bý jasné a konk é ní, nesmí ybočo a z mezí
3 U edené se zdů azňuje p o o, že do 31.12.201 byl en o posuzo án pouze jako lis inný důkaz,
a nikoli jako znalecký posudek.
33
odbo né p o edi elnos i a nesmí nu i znalce k přek očení jeho
odbo nos i. (18, s. 84)
V aplikační p axi se šak se ká áme s ím, že položené o ázky nejsou
něk e ých případech předem se znalci konzul o ány. Jsou nejasné,
nekonk é ní a není možné na ně buď ůbec odpo ědě , nebo odpo ědě
jednoznačně. Pokud by byly ale na o mulo ány „ řeba jen ochu jinak“,
jasná a konk é ní odpo ěď by u či ým způsobem možná byla. Je řeba mí
na pamě i, že znalec ždy odpo ídá pouze na o ázku, k e á mu byla
položena, a o i případě, že a o je o mulo ána nesp á ně. Znalec
žádném případě není op á něn položenou o ázku jakkoli
pře o mulo a a u o měni , byť by o bylo ku p ospěchu ěci. Pak se ale
nelze di i , že jeho odpo ěď zní, že „na u edenou o ázku nelze odpo ědě “.
Při příp a ě o mulace pokládaných o ázek by OVM měl znalce seznámi
s ím, jaké podklady p o yp aco ání znaleckého posudku má k dispozici.
A případně y o na základě jeho požada ků e z ahu k předmě u
znaleckého zkoumání doplni . Vy a uje se ak omu, že znalec nebude
schopen na položenou o ázku, s ohledem na nedos a ečné podklady,
odpo ědě nebo na ni odpo í pouze obecné in o mační o ině, k e á
p o konk é ní es ní ěc nebude použi elná.
Každá p ocesní ěc je z hlediska s ého předmě u dokazo ání speci ická,
a udíž i každý znalecký posudek yp aco aný jejím ámci by měl bý
„o iginál“. V aplikační p axi se čas o se ká áme s ím, že OVM použí á
u či é obecně o mulo ané, espek i e šablono i é, o ázky z konk é ního
obo u a od ě í znaleckého zkoumání, k e é se bez ě ších úp a hodí
na každou p ojedná anou ěc. Tak o o mulo ané o ázky samozřejmě
nelze a p io i za ho a , ale je řeba k nim ždy připoji konk é ní o ázky
ýkající se p ojedná ané es ní ěci, e k e é je znalecký posudek
yp aco á án. Pokud by se ak nes alo, nelze mí pochybnos o om,
že jeho ypo ídací hodno a bude zp a idla elmi nízká a p o další
ozhodo ací činnos OVM bude nepouži elný.
Pokud je znalec yslýchán OVM, mělo by bý íce než zákoni é, aby en o
se al na s ých odpo ědích na položené o ázky, p o ože pokud
např. připus í, že mohl odpo ědě i jinak, případně že neměl k dispozici
šechny po řebné podklady nebo o u či é sku ečnos i neměl ědomos ,
začne ím zákoni ě podkopá a ě ohodnos s ého posudku.
Pokud bychom edy měly ýše u edené suma izo a , ak na základě
zásady olného hodnocení důkazů se znalecký posudek hodno í jako
každý jiný důkaz, přičemž se hodno í zejména:
1. zákonnos posudku, jejímž ámci posuzuje zejména o, zda má
znalec po řebnou odbo nos , zda byl řádně poučen, zda nejsou
pochybnos i o jeho podja os i.
34
2. ele an nos posudku spočí ající om, zda byly dů ody k přib ání
znalce, zda posudek řeší odbo né o ázky, k e é se z ahují a jsou
ozhodující k objasnění sku ečnos í důleži ých p o es ní řízení
nebo zda není znalecký posudek nadby ečný, j. řeší o ázky, k e é
nejsou ozhodující p o objasnění sku ečnos í důleži ých p o
ozhodnu í OVM, případně y o o ázky byly již objasněny dalšími
p o edenými důkazy es ní ěci.
3. ě ohodnos a přes ědči os posudku, k e á se ýká oho, zda znalec
měl k dispozici šechny po řebné důkazy a další podklady, zda
na zkoumání použil me ody odpo ídající současným ědeckým
pozna kům, zda použi í ěch o me od bylo sp á né a odů odněné,
zda zá ě posudku logicky yplý á ze sku ko ých podkladů a zda
zá ě znalce je souladu s os a ními již o ěřenými a zhodnocenými
důkazy e ěci (R 40/1972, R 55/1986)
V u edené sou islos i je již řeba u és , o, co bylo naznačeno ýše ex u,
že OVM není zá ě y znaleckého posudku ázán a může se samozřejmě
od něj odchýli . Bez řádného zdů odnění nesmí nah adi odbo ný názo
znalce las ním laickým názo em (R 11/1987).
Nikdy se nesmí zapomína na o, že znalecký posudek nesmí bý
po ažo án za něco „samospasi elného“, co nám še yřeší a objasní. P o o
bych u edený příspě ek zakončil ím, o čem ak čas o ho ořil zesnulý
ombudsman JUD . O aka Mo ejl: „T end je ako ý, že soudci bez znaleckého
posudku éměř ne ozhodnou, a ýsledkem je až ako á absu di a, že pods a ě
nesoudí soudce, ale znalec.“ S o . přiměřeně (19, s. 189).
2.4 VÝSLECH ZNALCE V ŘÍZENÍ PŘED ORGÁNEM
VEŘEJNÉ MOCI
2.4.1 VÝSLECH ZNALCE V TRESTNÍM ŘÍZENÍ
Výslech znalce je úkonem obdobným jako ýslech s ědka podle § 101 TŘ,
o šem znalci, pokud neodmí l yp aco a posudek podle § 105/2 TŘ, zde
náleží p á o odepří ýpo ěď, jak yplý á z § 100 TŘ a z ahuje se na něj
i zákaz ýslechu podle § 99 TŘ jen ehdy, jes liže sku ečnos i, k e é jsou
možnou příčinou použi í oho o omezení, nejsou již obsaženy.
Z § 108 TŘ yplý á, že pokud znalec yp aco al posudek písemně, s ačí,
aby se při ýslechu naň od olal a jej s dil. Nebyl-li posudek yp aco án
písemně, nadik uje jej znalec při ýslechu do p o okolu, což se p axi děje
zcela ýjimečně. Bylo-li přib áno íce znalců, k eří dospěli po zájemné
po adě k souhlasným zá ě ům, podá za šechny posudek en z nich, jehož
sami k omu u čili; ůzní-li se zá ě y znalců, je řeba yslechnou každého
z lášť.
35
V příp a ném řízení lze od ýslechu znalce upus i , nemá-li policejní
o gán ani s á ní zás upce o spolehli os i a úplnos i písemně podaného
znaleckého posudku pochybnos i.
Od ýslechu znalce nebo znalců podle § 108/3 TŘ nelze příp a ném
řízení upus i , zniknou-li pochybnos i o spolehli os i a úplnos i
písemného znaleckého posudku. V ako ých případech jsou OČTŘ
po inny yslechnou znalce a souladu s § 109 es ního řádu ods ani
případné nejasnos i nebo neúplnos i posudku (R 2/1989).
Podle § 108/1 TŘ yp aco al-li znalec posudek písemně, s ačí, aby se
při ýslechu na něj od olal a jej s dil. V řízení před soudem o o
us ano ení šak nelze chápa izolo aně a je nu no je ykláda ná aznos i
na us ano ení § 220/2 TŘ, podle k e ého smí soud při s ém ozhodnu í
přihlíže jen ke sku ečnos em, k e é byly p ob ány hla ním líčení,
a opí a se o důkazy, k e é byly hla ním líčení p o edeny. Samo ným
yjádřením znalce, k e ým se od olá á na znalecký posudek a jej s zuje,
ješ ě není p o eden důkaz znaleckým posudkem. Z ako ého yjádření
není osobám pří omným při hla ním líčení zřejmé, co je obsahem
posudku a jaké zá ě y znalec s zuje. Je p o o ako ém případě řeba,
aby soud yz al znalce, aby posudek přednesl, popř. není-li o možné,
aby byl znalecký posudek přeč en (R 13/2000).
2.4.2 VÝSLECH ZNALCE V CIVILNÍM NEBO SOUKROMOPRÁVNÍM
ŘÍZENÍ
Znalec je osobou, k e á p os řednic ím s ých odbo ných znalos í
posuzuje sku ečnos i, k e é byly soudem u čeny, a e znaleckém posudku
soudu sděluje subjek i ní ýsledek oho o posouzení. Ačkoli p á ní úp a a
jakoby dá á přednos ús nímu podání znaleckého posudku (s o . § 127
OSŘ – soud znalce yslechne; znalci může aké uloži , aby posudek
yp aco al písemně, mís o ýslechu znalce může se soud odů odněných
případech spokoji s písemným posudkem znalce), p a idlem bude p á ě
opačný pos up. Na základě zadání uloženého usnesení o us ano ení
znalce je podán písemný znalecký posudek, k němuž soud znalce
yslechne. Jen ýjimečně se může spokoji s písemně podaným znaleckým
posudkem, aniž by znalce yslechl k obsahu posudku.
Od s ědecké ýpo ědi se znalecký důkaz odlišuje ím, že soud
při ozhodo ací činnos i, založené na řešení odbo né o ázky, ychází
z odbo ných znaleckých zá ě ů, nikoli pouze ze sku ečnos í, jež příslušná
osoba nímala s ými smysly a jež soudu s ou ýpo ědí zp os ředkuje
bez oho, že by o nich mohla či měla čini p o soud zá azné sku ko é
zá ě y. Z oho o dů odu je nepřípus né, aby soud če pal z ýpo ědi s ědka
odbo né zá ě y.

36
Soudy (sp á ně) olají znalce k jednání zp a idla jen am, kde znikají
pochybnos i o sp á nos i nebo úplnos i posudku. Soudy např. nep o ádějí
ýslech znalce e ěcech, nichž znalec nemůže danou p oblema iku s ou
ýpo ědí objasni íce, než se o s alo písemném posudku. Jako
nesp á ný je ale označen pos up soudu, k e ý se spokojil s ýslechem
znalce a ne yslechl ho řízení o ypořádání bezpodílo ého
spolu las nic í manželů, ač účas ník yslo il nesouhlas s odhadem ceny
odinného domku písemně podaném posudku.
Soudy olají znalce k jednání zp a idla jen am, kde znikají pochybnos i
o sp á nos i nebo úplnos i posudku. Soudy nep o ádějí ýslech znalce
e ěcech, nichž znalec nemůže danou p oblema iku s ou ýpo ědí
objasni íce, než se o s alo písemném posudku (NS sp. zn. 33 Odo
324/2005).
Soud nesmí e smyslu § 127/1, ě a č á OSŘ upus i od ýslechu znalce
(a spokoji se s písemným posudkem znalce) mimo jiné ehdy, znáší-li
účas ník řízení p o i zá ě ům znalce pods a né (zdů odněné) ýh ady,
jejichž yjasnění je p o ozhodnu í e ěci samé pods a né, a o i případě,
že soud jinak nemá pochybnos i o sp á nos i písemného znaleckého
posudku (NS sp. zn. 21 Cdo 2458/2009).
O odů odněný případ, kdy se soud může mís o ýslechu znalce spokoji
s písemným posudkem, jde např. při p o ádění znaleckého důkazu k e ní
zkouškou nebo dědičně biologickou zkouškou, znaleckého posudku podle
sazeb p o hodnocení boles ného a z ížení společenského upla nění,
znaleckého posudku o ozsahu poškození ěcí po jejich p ohlédnu í
znalcem apod. (R 1/1975).
2.4.3 VÝSLECH ZNALCE VE SPRÁVNÍM ŘÍZENÍ
Z § 56 SpŘ yplý á, že sp á ní o gán znalci uloží, aby posudek yp aco al
písemně a předložil mu jej e lhů ě, k e ou současně u čí. Může znalce aké
yslechnou .
Při ýslechu znalce se pos upuje obdobně jako při ýslechu s ědka. S ědek
musí podle § 55/1 SpŘ ypo ída p a di ě a nesmí nic zamlče , podání
s ědecké ýpo ědi je zákonem s ano eno jako po innos . V případě,
že se s ědek k ýpo ědi nedos a í bez náleži é omlu y nebo
bez dos a ečných dů odů, může sp á ní o gán s ědka necha před és
(§ 60 SpŘ) nebo mu uděli pořádko ou poku u (§ 62/1a SpŘ) či po innos
uh adi náklady řízení, k e é by jinak sp á nímu o gánu ne znikly (§ 79/6
SpŘ). Jes liže by ýslech s ědka mohl sp á ní o gán sám p o és jen
s ob ížemi nebo s neúčelnými náklady případně by ýslech nemohl
p o és ůbec, může ako ém případě yuží ins i u dožádání.
37
Sp á ní řád neup a uje, jak má ýslech s ědka p obíha . OSŘ us ano ení
§ 126/3 a TŘ us ano ení § 101/2 shodně s ano í, že s ědek musí sou isle
ylíči še, co í o předmě u ýslechu. Tep e následně jsou s ědko i
kladeny o ázky. Dod žení oho o pos upu je ýznamné při hodnocení
ě ohodnos i ýpo ědi s ědka, přičemž neexis uje dů od, p oč by a o
obecná me odologie ýslechu s ědka neměla bý apliko ána i e sp á ním
řízení. Tím spíše, že dle us ano ení § 126/3 OSŘ by byl na základě
us ano ení § 64 OSŘ po inen pos upo a i sp á ní soud, pokud
by přis oupil k zopako ání či doplnění ýslechu s ědka p o edeného
e sp á ním řízení.
Sp á ní o gán, s ejně jako soud ci ilním řízení a OČTŘ es ním řízení,
má e z ahu ke s ědko i z . poučo ací po innos i, k e á musí bý ždy
součás í p o okolu. Sp á ní o gán ak musí in o mo a s ědka
o po innos i ypo ída p a du a nic nezamlče , o p á ních následcích
nep a di é s ědecké ýpo ědi, o dů odech, p o k e é nesmí bý
yslýchán, a o jeho možnos i odepří ýpo ěď.
2.5 ODPOVĚDNOST ZNALCE ZA PODANÝ ZP
2.5.1 ODPOVĚDNOST ZNALCE ZA ŠKODU
Základní d uhy odpo ědnos i za škodu způsobené znalcem při ýkonu
znalecké činnos i lze ozděli ak o:
• Odpo ědnos znalce ůči objedna eli znaleckého posudku. Ten o
d uh odpo ědnos i je e znalecké p axi nejčas ější. Jedná se
o klasický z ah mezi objedna elem znaleckého posudku a znalcem,
kdy zadání znaleckého posudku a os a ní náleži os i jsou up a eny
p os řednic ím smlou y, k e ou mezi sebou smlu ní s any
uza í ají.
• Odpo ědnos znalce ůči ře í osobě. Ve s o nání s předcházejícím
případem se zde nejedná o smlu ní z ah mezi s anami. V ako ém
případě je edy nezby né zkouma , zda může bý znalec,
zp aco á ající znalecký posudek na základě zadání jedné osoby,
odpo ědný za pochybení om o smlu ním z ahu i e z ahu
k dalším osobám. Odpo ědnos znalce ůči ře í osobě je možná.
Jedná se o z . „mimozá azko ou odpo ědnos “ za po ušení p á ní
po innos i, om o případě edy za po ušení po innos í znalce
s ano ených ZnalZ.
• Odpo ědnos znalce us ano eného OVM. Odpo ědnos znalce
us ano eného ámci konk é ního řízení je ze šech ka ego ií
odpo ědnos i znalce nejp oblema ič ější, p o ože škoda zde o iž
poškozenému ne zniká přímo z nesp á ného znaleckého posudku,
ale z ozhodnu í OVM. Podmínkou p o možnos naplnění
odpo ědnos i je sku ečnos , že znalecký posudek bude pods a ným
podkladem p o ozhodnu í. Nebyl-li znalecký posudek pods a ným
38
podkladem p o ozhodnu í soudu, není dána odpo ědnos znalce
za škodu způsobenou nesp á ným znaleckým posudkem, jež měla
spočí a nesp á né ýši plnění přiznaného soudem (s o . NS sp.
zn. 25 Cdo 4000/2013).
2.5.2 ODPOVĚDNOST PODLE ZÁKONA O ZNALCÍCH
Podle § 21/1 ZnalZ je znalec po inen nah adi újmu, k e ou způsobil
sou islos i s ýkonem znalecké činnos i.
Předpokladem odpo ědnos i znalce je po ušení p á ních z ahů. P á ní
z ahy znikají buď ze smlou y (smlu ní odpo ědnos ), nebo na základě
zákona (zákonná odpo ědnos ). Znalec se smlu ně dohodl se zada a elem,
že p o něj yp acuje posudek. OVM, esp. OCTŘ na základě zákona po ěřil
znalce k yp aco ání posudku es ní ěci. V obou případech musí mí
posudek šechny p á ní náleži os i, k e é mu ukládají p á ní předpisy
(ZnalZ, p o áděcí yhlášky VoZČ, VoZn a VoOd), ale i p ocesní řády (TŘ,
OSŘ, ZŘS, SpŘ, Přes Z). Smlu ní odpo ědnos je odpo ědnos í
občanskop á ní. Dále exis uje odpo ědnos sp á ní a es ní, o k e ých
bude pojednáno dále.
Ci ilní odpo ědnos znalce ne zniká jen ámci ci ilního řízení. Typ
odpo ědnos i nezá isí na ypu řízení. Znalec se může dopus i es ného
činu podle § 346/1 TZ, pokud např. ci ilním řízení yho o í nep a di ý
posudek. Opačně, znalec se nedos a il k ýslechu es ním řízení, a p o o
je po inen uh adi náklady zmařeného jednání. V om případě jde o ci ilní
odpo ědnos znalce. Ani p á ní z ah mezi zada a elem a znalcem
nezá isí na ypu řízení, k e é zada a el ede. Např. ad oká obžalo aného
es ní ěci se smlu ně se znalcem dohodne na yp aco ání znaleckého
posudku. Smlou a na yp aco ání posudku je pak z ah občanskop á ní,
přes ože dů odem je es ní řízení.
Souk omop á ní odpo ědnos se dělí na odpo ědnos objek i ní
a subjek i ní. Jejich ozlišení zá isí na k i é iu za inění. V případě
objek i ní odpo ědnos i ( aké odpo ědnos za ýsledek) nemusí
předcháze za inění. Může bý následkem nesení izika. Ta o odpo ědnos
se na znalce ne z ahuje. P o znalce je důleži á odpo ědnos subjek i ní,
k e á zá isí na za inění, po ušení p imá ní po innos i.
Podle s á ající judika u y znalec odpo ídá za újmu, k e á znikla
na základě jím podaného znaleckého posudku, a je po inen u o újmu
do čené osobě nah adi . Odpo ědnos i se nelze zp os i a gumen ací,
že znalecký posudek je pouze podkladem p o ozhodo ání OVM,
esp. soudu. Znalec odpo ídá i ěch o případech. Pokud znalec yho o í
posudek, na jehož základě soud chybně ozhodne a doda ečně se ukáže,
že posudek je chybný, a p o o ozsudkem znikla újma, odpo ídá za u o
újmu znalec.
39
V § 21/2 ZnalZ jsou up a eny z . libe ační dů ody založené na om,
že znalec se odpo ědnos i zp os í, p okáže-li, že újmě nemohlo bý
zab áněno ani při ynaložení eške ého úsilí, k e é lze na něm požado a .
Z o mulace “p okáže" yplý á, že důkazní břemeno je případě
libe ačních dů odů na s aně znalce. Po innos i znalce up a ují p á ní
předpisy u edené ýše.
Pokud došlo pos upem znalce k po ušení něk e ého us ano ení zákona
a jeho po ušení zapříčinilo adnos posudku, znalec musí p okáza ,
že ynaložil „ eške é úsilí“ Znalec pak bude muse dokazo a , že posudek
zp aco al souladu s obecně uzná anými pos upy (§ 28/5 ZnalZ) nebo zda
na chybu nemohl přijí ani kon olou znaleckého posudku (§ 41/1 VoZČ).
2.5.3 OBČANSKOPRÁVNÍ ODPOVĚDNOST
Je řeba ak éž připomenou § 2950 OZ, e k e ém je up a ena náh ada
škody způsobené in o mací a adou, na základě k e é, en, kdo se hlásí jako
příslušník u či ého s a u nebo po olání k odbo nému ýkonu nebo jinak
ys upuje jako odbo ník, nah adí škodu, způsobí-li ji neúplnou nebo
nesp á nou in o mací nebo škodli ou adou danou za odměnu
záleži os i s ého ědění nebo do ednos i. Jinak se h adí jen škoda, k e ou
někdo in o mací nebo adou způsobil ědomě.
P á ní úp a a klade z ýšené požada ky na počínání osob, k e é ykazují
znaky p o esionálů u či ém obo u či ako ou k ali u na enek dekla ují.
P oje uje se o již § 5/1 OZ e spojení s § 2912/2 OZ, k e ý klade k íži
osobě, že jedná bez odbo né péče, ačkoli se eřejně nebo e s yku s jinou
osobou přihlásí k odbo nému ýkonu jako příslušník u či ého po olání
nebo s a u. Tím o iž dá á naje o, že je schopen jedna se znalos í
a pečli os í, k e á je s jejím po oláním nebo s a em spojena, a ak u či ým
způsobem z yšuje očeká ání ře ích osob e s ůj s anda d cho ání a ch ání
jejich dob ou í u. Tako ou osobou nemusí bý jen znalec, ale
i např. expe nebo kdokoli , kdo se za znalce ydá á, ačkoli jím
e sku ečnos i není.
Pokud poškozeným bude zada a el posudku, znalec (škůdce) může yuží
§ 2918 OZ, k e ý s ano í, že znikla-li škoda nebo z ě šila-li se aké
následkem okolnos í, k e é se přičí ají poškozenému, po innos škůdce
nah adi škodu se pomě ně sníží, a dokazo a , že posudek byl chybný
inou chybných pokladů, k e é od zada a ele obd žel.
Je ěcí před ída os i objedna ele (zada a ele) znaleckého posudku, zda
ůbec a nakolik přiléha ě sám předmě znaleckého posouzení a příslušné
podklady k jeho zp aco ání ymezí a k ali ikuje. V om o smě u jde o jeho
odpo ědnos , j. odpo ědnos objedna ele (zada a ele) znaleckého
posudku, k e ou nelze přenáše na další subjek (znalce), k e ý je naopak
46
S uk u u sys ému ∑(Ω) pak oří o malizo ané p ky a azby, přičemž
s uk u a sys ému ∑(Ω) je ždy jednodušší než s uk u a p imá ního
objek u Ω, na k e ém se řeší p oblém, p o ože sys ém ∑(Ω) obsahuje jen
p ky a azby, k e é jsou pods a né p o řešení daného p oblému. To o
p incipiální zjednodušení je klíčo é a umožňuje nalezení možnos i řeši
p oblémy i na elmi složi ých p imá ních objek ech. Předpokladem
sp á ného řešení šak je, že sys ém ∑(Ω) obsahuje še, co je pods a né p o
řešení daného p oblému. Pokud by řeši el nezohlednil něk e ou
z pods a ných cha ak e is ik p imá ního objek u a jeho okolí če ně
pods a ných in e akcí, ýsledek řešení by byl nesp á ný.
Ob . 2: P incip y áření sys ému na sous a ě (au o )
Vy áření sys ému na sous a ách je činnos , k e á má nadobo o é yuži í
a má edy s é upla nění p ak icky e šech obo ech če ně dop a y
a echniky. Při řešení jednoduchých p oblémů může bý pos ačující
in ui i ní přís up k é o činnos i. V případě znaleckých p oblémů, k e é
bý ají čas o elmi složi é, je šak nu né p e e o a ědomé zohlednění
šech pods a ných okolnos í z hlediska řešeného p oblému, a o
na p incipu sys émo ého myšlení.
Obecně může mí sys ém y ořený na sous a ě podobu sys ému
pods a ných cha ak e is ik χ(Ω), pods a ných pa ame ů π(Ω), nebo
pods a ných eličin ∑(Ω). Předpokladem p o y oření sys ému
pods a ných eličin je, že danou cha ak e is iku lze o malizo a
a k an i iko a po o náním s e alonem.

47
Příklad
Pods a nou cha ak e is ikou ozidla pří řešení ázu jsou se ačné las nos i hmo y
a pohybo ý s a ozidla. U edené cha ak e is iky lze
o malizo a
, edy označi
náz em las nos í a symboly. Pa ame em ěch o las nos í je hmo nos ozidla (m)
a hybnos ozidla (p). Ty o pa ame y lze éž
k an i iko a
, edy u či jejich
hodno u pomocí mě ných jedno ek (kg, kg∙m∙s−1). U edené pa ame y ak mají
přímo cha ak e eličin. Op o i omu pods a nou cha ak e is ikou chodce z hlediska
možnos i jeho odlišení od okolí může bý ba a odě u. Tu o cha ak e is iku lze
jednoznačně popsa pomocí kódo ání ba e , přes ože kód ba y např. RGB je dán
kombinací čísel, nemá cha ak e eličiny. Vhodnější cha ak e is ikou ak bude
např. pa ame jas (L), k e ý má cha ak e eličiny a lze jej k an i iko a pomocí
mě né jedno ky (cd∙m−2).
V echnice p imá nímu objek u Ω (sous a ě) edy nejčas ěji přiřazujeme
přímo sys émy eličin ∑(Ω).
3.3.2 VYTVÁŘENÍ SYSTÉMU PODSTATNÝCH VELIČIN NA ZÁKLADĚ
PŘÍČINNÝCH SOUVISLOSTÍ
Cílem řešení znaleckých p oblémů oblas i ASN bý á přede ším
objasnění příčinných sou islos í, edy objasnění, k e á z příčin způsobila
u či ý následek. Pokud následek znikl z íce příčin, jak se konk é ní
příčina podílela na zniklém následku.
Při řešení příčinných p oblémů sou isejících s ASN je p o o hodné již
při y áření sys ému eličin ∑(Ω) na objek u Ω zohledňo a příčinné
sou islos i. Jak u ažo a příčinných sou islos ech hodně ys ě luje
Janíček (22, s. 22) ak o:
Vše, co se kolem nás děje, má pře ážně příčinný cha ak e a řídí se ím o
jedno ným scénářem událos í.
P o každý objek je cha ak e is ické, že má u či ou s uk u u (s u či ými
las nos mi) a má s é u či é okolí. S ím o okolím má objek azby. Přes
y o azby se ealizují in e akce, k e é objek ak i ují a o li ňují.
Ak i ace y olá ají na objek u p ocesy, k e ými se mění s a y objek u.
V důsledku ěch o p ocesů se objek do s ého okolí u či ým způsobem
p oje uje, což má p o okolí objek u u či é důsledky.
V souladu s ýše u edenou ú ahou, popisující příčinný děj, Janíček (21, s.
60-A) hodně za ádí 8 podskupin eličin S1 až S8 ( iz ob . 3). V ak o
y ořeném sys ému eličin ∑(Ω) pla í, že:
48
• Příčiny, edy ak i ace a o li nění popisují skupiny eličin
S3 eličiny
ak i ační
+
S4 eličiny o li nění
.
• S uk u u objek u, edy geome ii a opologii objek u, azby objek u
k okolí a las nos i s uk u y objek u popisují skupiny eličiny
S1 eličiny opog a ické a geome ické
+
S2 eličiny azbo é
+
S5
eličiny s uk u ně las nos ní
.
• P ocesy p obíhající na objek u, k e ými se objek dos á á do ůzných
s a ů, popisuje skupina eličin
S6 eličiny p ocesní a s a o é
.
• Důsledky edy p oje y objek u do okolí a důsledky ěch o p oje ů
okolí objek u popisují skupiny eličin
S7 p oje o é eličiny
a
S8
důsledko é eličiny
.
Ob . 3: Vy áření sys ému pods a ných eličin na sous a ě (au o )
3.3.3 PŘÍMÝ A NEPŘÍMÝ PŘÍČINNÝ PROBLÉM
Při řešení p oblému, zejména znaleckých, je nu no éž ozlišo a p oblémy
přímé příčinné a nepřímé příčinné. U přímých příčinných p oblémů oří
s upy do algo i mu řešení ždy příčiny. U nepřímých příčinných
p oblémů oří s upy do algo i mu řešení ždy následky. Rozlišení je
zřejmé z ab. 3.
Typickými přímými příčinnými p oblémy jsou p oblémy spojené
s ná hem kons ukce. Vs upem p o řešení je předpokládané působení
na objek (ak i ace a o li nění) a na ho aná s uk u a objek u, k e á je
y ářena ak, aby ýs upy z objek u (jeho s a y, do k e ých se bude
dos á a a p oje y do okolí při známých ak i acích) odpo ídaly
požado aným p oje ům (cílo ému) cho ání.
Typickými nepřímými příčinnými p oblémy jsou p oblémy spojené
s ha á iemi echnických objek ů. U ha a ijních p oblémů jsou ždy známé
následky. Vs upem do řešení jsou ždy následky, edy p oje y
49
(např. podobě de o mací a poškození objek ů) a důsledky p o okolí
(škody na maje ku, újmy na zd a í), dále pak jsou známé, příp. zjis i elné
las nos i s uk u y. Známé mohou bý i něk e é údaje cha ak e izující
p ocesy, ak i ace a o li nění. U ěch o jsou šak ě šinou známé jen
cha ak e is iky k ali a i ní ( ozidlo jelo, b zdilo, za áčelo…). Výs upy
z řešení jsou hledané hodno y eličin cha ak e izující p ocesy, a z láš ě
pak příčiny, edy ak i ace a o li nění, k e é způsobily posuzo ané
následky (jakou ychlos í, s jakým zpomalením…).
Tab. 3: Rozlišení s upů do a ýs upů z algo i mů řešení u p oblémů přímých
příčinných a nepřímých příčinných (au o )
P oblémy přímé příčinné
P oblémy nepřímé příčinné
Vs upy jsou
Výs upy jsou
Vs upy jsou
Výs upy jsou
Příčiny
( eličiny S3 ak i ační a
S4 o li nění)
S uk u a objek u
( eličiny S1 opologické
a geome ické, S5
s uk u ně las nos ní a
S2 azbo é)
Následky
( eličiny S7 p oje o é
příp. S8 důsledko é),
někdy
p ocesy a s a y ( eličiny
S6 p ocesní a s a o é)
Následky
( eličiny p oje o é S7,
příp. S8 důsledko é)
Něk e é eličiny ze
skupin z S0 až S5
(ak i ace, o li nění,
s uk u a, okolí)
Příčiny nebo s uk u a
( eličiny ze skupin S0 až
S5, k e é ne oří
s upy)
Jelikož me ody p o řešení přímých a nepřímých p oblémů se liší, je nu né
na počá ku řešení p o és nejp e analýzu ypu řešeného p oblému
a ep e následně hleda hodné me ody řešení.
Poznámka
Při řešení příčinných p oblémů, souladu s ýše u edeným, je edy nu no ozlišo a
pojmy příčinný děj, cha ak e řešeného ypu p oblémy a algo i mus řešení
příčinného p oblému.
Každý
příčinný děj
zniká z u či ých příčin, k e é na objek u y olají u či é
p ocesy, y o se do okolí nějak p oje ují, což má p o okolí s é důsledky. Jiný p ůběh
není možný.
Z pohledu řeši ele šak může mí řešený p oblém
cha ak e
přímého, nebo
nepřímého, příčinného p oblému, což zá isí na cha ak e u s upních údajů,
použi ých p o řešení. Objasnění sku ečného p ůběhu SN má ždy cha ak e
nepřímého příčinného p oblému, neboť p o řešení ždy známe následky ( ypicky
ozsah poškození ozidel, jejich konečné polohy zdálenos odhození po ázu a d.).
Běžně jsou známé s uk u ní las nos i ozidel (hmo nos , poloha ěžiš ě, momen y
se ačnos i ozmě y ozidel…), k p ocesům, ak i acím a o li nění má znalec
zp a idla jen k ali a i ní údaje ( ozidlo jelo, b zdilo, za áčelo…). Zjišťují
se příčiny.
50
P o řešení nepřímého příčinného p oblému pak lze yuží jak
algo i mus
p o
řešení nepřímé příčinné úlohy
, založené na p incipu zpě ného od íjení
nehodo ého děje, ak i algo i mus p o řešení
přímé příčinné úlohy
,
např. s yuži ím ýpoč o ého simulačního modelo ání.
V ú ahu přichází éž další možnos i řešení. P oblém lze řeši aké jako
op imalizační úlohu. U mode ních ozidel, yba ených pamě í nehodo ých da ,
mohou bý k p ocesům a ak i acím dos upné o něž údaje k an i a i ní. Pokud
ako á možnos exis uje, je edy po innos í znalce, aby na u o možnos upozo nil
o gány yše řo ání ak, aby a o da a byla o gány yše řo ání sp á ně zajiš ěna
a ucho ána p o po řeby zp aco ání posudku.
3.4 POJEM POLYSOUSTAVA
V sou islos i se silničními nehodami je nu no za és éž další sys émo é
pojmy, k e é sou isející s řešením p oblémů na polysous a ách.
Na mak oú o ni má o iž řešení silničních nehod zp a idla ždy cha ak e
řešení p oblémů na z . polysous a ě, edy sous a ě sous a ( iz dále
kap. 4). Pojmy polysous a a ( esp. sous a a sous a ) yjadřují, že se jedná
o řešení p oblému na s uk u o ané en i ě, k e á je ě ší než jedna
sous a a.
Pokud je u dílčích sous a polysous a ách důleži é zdů azni jejich
samos a nos , použí á se p o jejich označení pojem au onomní sous a a.
Jde-li o zdů aznění, že se jedná o sous a u s jedním cílo ým cho áním
(s z . monocho áním), použí á se p o jejich označení pojem
monosous a a. S o . (21, s. 80-A-84-A).
S uk u a polysous a y ( iz ob . ob . 4) je pak ořena jedno li ými
dílčími sous a ami, mezi nimiž exis ují příslušná ozh aní (h anice), na
nichž p obíhají koope ace mezi dílčími sous a ami. Součás í polysous a
bý á éž cen ální managemen (CM) jehož posláním je y oři z dílčích
sous a unkční celek s požado aným cílo ým cho áním. K omě ozh aní
mezi dílčími sous a ami ak exis ují éž ozh aní mezi dílčími sous a ami
a cen álním managemen em CM.
S uk u a dílčích sous a je pak ořena jedno li ými p ky a azbami mezi
nimi. U složi ých dílčích sous a mají na základní ú o ni ozlišení p ky
sous a y cha ak e z . subsous a a komponen ů, k e é jsou p opojeny do
celku. Každá ako á subsous a a má s é cílo é cho ání, na ozdíl od dílčích
sous a šak osamoceně nebude nikdy použi a k plnění s é unkce. Vždy
musí bý zakompono ána do celku. S o . (21, s. 80-A-84-A).
51
Ob . 4: S uk u a polysous a y (21, s. 83-A)
Příklad
Typickými dílčími sous a ami silničním p o ozu jsou jedno li í řidiči ozidel
če ně posádky nákladu a jimi použi ých dop a ních p os ředků. Ti o ykazují
au onomní cho ání a samos a ně plní s oji unkci, k e ou je přep a a z bodu A
do bodu B.
Typicky subsous a ami např. jimi použi ých ozidel jsou ka ose ie, mo o ,
pře odná ús ojí, b zdo á sous a a, pod ozek, ýba a ka ose ie. Každá
z u edených subsous a ozidla plní e ozidle s oji unkci a ámci sous a y mají
s é cílo é cho ání (např. spalo ací mo o přeměňuje chemickou ene gii ázanou
pali u na mechanickou p áci a jeho cílo ým cho áním je zajis i dos a ečný jízdní
ýkon popsaný konk é ními hodno ami požado aných pa ame ů), k plnění s é
unkce šak nejsou jedno li é subsous a y použí ány osamoceně, ale p opojeny
do celku, k e ým je ozidlo.
Obdobně lze u ažo a o řidiči. Z hlediska možného cho ání řidiče bý ají pods a né
schopnos i jeho subsous a y z ako é, slucho é či s alo é, k e é o něž plní s oji
unkci, nikoli šak osamoceně, ale pouze, jsou-li p opojeny do celku, k e ým je
lidské ělo.
3.5 DALŠÍ DŮLEŽITÉ SYSTÉMOVÉ POJMY
V é o kapi ole je p o edeno zjednodušené ys ě lení základních
sys émo ých pojmů souladu s jejich pod obným ymezením e zd oji
(21, s. 20-A-50-A). Pokud je p axi po řebné exak ní ymezení u edených
pojmů, je hodné použí přímo ymezení podle u edeného p imá ního
zd oje.

52
3.5.1 POJMY SOUVISEJÍCÍ SE STRUKTUROU ENTIT
Výče pojmů
Se s uk u ou en i sou isí pojmy en i a, okolí en i y, h anice en i y,
las nos en i y, s uk u a a s uk u o anos , ozliši elnos a ú o eň
ozlišení, p ek en i y, oddělo ání a u olňo ání p ku z en i y, azba
a in e akce.
En i a, okolí en i y, h anice en i y, las nos en i y
Pojem en i a je nejobecnější ilozo ický pojem označující cokoli jsoucího,
edy ořícího součás eálného s ě a.
Při analýze silničních nehod může bý en i ou objek (např. ozidlo), subjek
(např. řidič, chodec, cyklis a), sous a a (řidič- ozidlo), ale éž p oces (de o mace
ozidla), s a (hloubka de o mace), činnos (způsob řízení ozidla) a d., a o
zá islos i na cha ak e u dílčích řešených p oblémů.
Okolím en i y se ozumí účelo ě ymezená množina p ků, k e é nejsou
p ky en i y, a šak ykazují k en i ě azby, k e é jsou pods a né z hlediska
řešeného p oblému (zájmu znalce o en i u).
Pods a nými p ky okolí sous a y (řidič- ozidlo) jsou ypicky další účas níci
silničního p o ozu a jejich dop a ní p os ředky, daný úsek ozo ky, pods a né
p ky okolí ozo ky jako dop a ní značky, přid užený dop a ní p os o , pe né
překážky, lampy eřejného os ě lení, a mos é ické podmínky (déšť, sníh, množs í
s ě la) a d.
H anici en i y oří h aniční p ky en i y, na k e ých se ealizují přímé
azby s p ky okolí en i y.
Např. důleži ými h aničními p ky ozidla při řešení p oblémů sou isejících
s dynamikou jízdy jsou pneuma iky ozidla. Ty o jsou h aničním p kem, ozo ka
je p kem okolí ozidla. Mezi pneuma ikami a ozo kou exis ují azby, k e é
umožňují přenos zájemného silo ého působení. V sou islos i se zdušným odpo em
je h aničním p kem čelní příp. boční plocha ozidla apod.
Okolí en i y bý á éž účelné pod obněji členi na okolí bezp os řední
a zdálené. Bezp os řední okolí je ořeno množinou p ků okolí en i y
s přímou azbou na en i u. Okolí zdálené je ořeno množinou p ků
s azbou na en i u, k e á se ealizuje přes p ky bezp os ředního okolí.
Typicky při ře ězo é ha á ii se y oří přímá azba mezi ozidlem jedoucím zadu
a p ním předu jedoucím ozidlem, po ná azu p ního předu jedoucího ozidla
do d uhého předu jedoucího ozidla se může y oři éž azba mezi ozidlem
jedoucím zadu a d uhým předu jedoucím ozidlem. Na azbě mezi ozidlem
jedoucím zadu a p ním předu jedoucím ozidlem se mohou ealizo a jak
53
in e akce bezp os řední ( důsledku ná azu zadu jedoucího ozidla do p ního
předu jedoucího ozidla), ak i zp os ředko ané ( důsledku ná azu p ního
předu jedoucího ozidla do d uhého předu jedoucího ozidla). Je-li předmě em
zájmu ozidlo jedoucí zadu, p kem bezp os ředního okolí je p ní předu jedoucí
ozidlo a p kem zdáleného okolí je d uhé předu jedoucí ozidlo.
Vlas nos en i y je jakákoli speci ická cha ak e is ika en i y, k e á
ymezuje její indi iduali u.
Pods a né cha ak e is iky popisující las nos i s uk u y mohou bý p o u či ou
skupinu ozidel např. jejich délka, šířka, ýška, oz o , ozchod, celko á hmo nos ,
momen se ačnos i a d. Indi iduální las nos i posuzo aného ozidla budou
u čeny např. jeho okamži ým za ížením, polohou ěžiš ě s ohledem na okamži é
za ížení ozidla a d.
P ocesní las nos i ozidla mohou bý popsány např. dobou náběhu plného
b zdného účinku, ni řními odpo y apod. P ocesní las nos i pneuma ik lze popsa
pomocí jejich dynamického polomě u, nebo smě o ých úchylek.
S uk u a, s uk u o anos , ozliši elnos a ú o eň ozlišení
Pojem s uk u a en i y označuje způsob jejího ni řního uspořádání,
přičemž s uk u a en i y je u čena množinou její čás í (p ků) a azeb
( elací) mezi nimi.
S pojmem s uk u a sou isí pojem s uk u o anos . Jedná se o základní
las nos šech en i , k e á umožňuje ozlišo a na nich čás i (p ky)
s menší s uk u ní složi os í.
Se způsobem nímání en i člo ěkem sou isí pojem ozliši elnos . Ten o
pojem označuje schopnos člo ěka ozlišo a při zkoumání en i kolem
sebe jejich čás i. S pojmem ozliši elnos pak sou isí pojem ú o eň
ozlišení, k e ý yjadřuje ú o eň pod obnos i ozlišení jedno li ých čás í
en i y.
Např. ozidlo lze na základní ú o ni ozlišení členi na p ky (subsys émy)
ka ose ie, mo o , pře odná ús ojí, pod ozek, ýba a ka ose ie. Mo o lze na yšší
ú o ni ozlišení členi na blok mo o u, hla u álců, kliko ý mechanismus a d.
Na yšší ú o ni ozlišení lze kliko ý mechanismus členi na kliko ou hřídel,
se ačník, ojnice, pís , pís ní čepy, pís ní k oužky. Na pís u lze na ješ ě yšší ú o ni
ozlišení ozliši dno pís u, oblas pís ních k oužků, plášť pís u, náli ek ok pís u
a pok ačo a lze až na a omá ní, příp. suba omá ní ú o eň.
Při řešení p oblémů je ždy nu no oli e ek i ní ú o eň ozlišení, edy
ako ou, k e á je z hlediska řešeného p oblému nej hodnější.
54
P ek en i y, oddělo ání a u olňo ání p ku z en i y
Se s uk u o anos í hmo y sou isí pojmy p ek en i y a oddělo ání p ku
en i y.
P kem en i y je každá čás en i y s ěmi o las nos mi: ozliši elnos í,
odděli elnos í a samos a nos í. Ty o las nos i yjadřují, že člo ěk je
na požado ané či možné ú o ni schopen danou čás ozliši . U ažo aná
čás en i y je p incipiálně odděli elná a lze ji ak chápa jako samos a nou
en i u.
Pojem oddělo ání a u olňo ání p ku en i y sou isí s os ědčeným
způsobem řešení p oblémů na s uk u ně složi ých en i ách, a o zejména
sou islos i s ýpoč o ým modelo áním. Oba pojmy sou isí
se schopnos í člo ěka myšlenko ě u olni p ek en i y ak, že ho
myšlenko ě oddělí od en i y (p ek se s á á jakoby p os o u olný)
a os a ní čás i en i y se ak s á ají p ky jejího okolí. Z ak o u olněného
p ku se myšlenko ě s á á samos a ná en i a s menší s uk u ní a p ocesní
složi os í, k e á si zacho á á s oji pů odní unkci ím, že při řešení
p oblému se zohlední pods a né azby a in e akce s jejím okolím.
S p ocesem oddělo ání ak sou isí další pojmy, a o azba a in e akce.
Vazba je objek , k e ý zajišťuje spojení alespoň mezi d ěma p ky
a umožňuje, aby se y o p ky zájemně o li ňo aly.
In e akce je působení (p oces přechodu média) mezi p ky
p os řednic ím ak i o ané azby.
Podmínkou in e akce mezi d ěma p ky je exis ence azby mezi nimi.
Působení mezi nimi šak může nas a , jen dojde-li k in e akci mezi p ky
na ak i o ané azbě. Pokud mezi p ky neexis uje azba, nemůže
docháze ani k zájemným in e akcím (k přenosu lá ky, silo ého působení,
ene gie, in o mace apod.)
Mezi p ky může bý jedna azba i sous a a azeb (2 a íce azeb).
Rozlišují se azby pasi ní (na k e ých nep obíhá in e akce), ak i ní
(na k e ých p obíhá in e akce). Podle smě u přechodu média se ozlišují
azby jednosmě né, obousmě né, zpě né. In e akce se člení na in e akce
bezp os řední a zp os ředko ané.
S uk u o aně je hodné u ažo a éž o en i ách, k e é nemají hmo nou
po ahu, jako např. o p aco ním pos upu, způsobu u ažo ání, eakcích
člo ěka apod.
55
3.5.2 POJMY SOUVISEJÍCÍ S PROCESY NA ENTITÁCH
Výče pojmů
S p ocesy na en i ách sou isí pojmy je , ak i ace en i y, o li nění en i y,
p oces na en i ě a s a en i y, p oje , cho ání en i y, důsledek a unkce.
Je
Obecným pojmem, k e ý sou isí s p ocesy na en i ách, je pojem je .
Pojmem je lze označi jakoukoli en i u (činnos , děj, ealizaci pří odních
zákonů), k e ou lze e z ahu k posuzo ané en i ě zjis i u či ými
p os ředky (smysly člo ěka, přís ojo ým yba ením apod.). S o . (21, s.
30-A).
Z hlediska příčinné o ien o anos i je ná azně hodné pod obněji
ozlišo a mezi je y, k e é mají cha ak e s upů do en i y, p ocesů
p obíhajících na en i ách a ýs upů z en i y.
Ak i ace en i y, o li nění en i y
Z hlediska příčinné o ien o anos i jsou p ocesy na en i ách y olány
u či ými s upy do en i y. V é o sou islos i je hodné ozlišo a mezi
s upy, k e é y olá ají p ocesy na en i ě, a s upy, k e é y o p ocesy
o li ňují. Vs upy do en i y (in e akce o ien o ané z okolí na en i u), k e é
na en i ě y olá ají p ocesy, se označují jako ak i ace en i y. Vs upy, k e é
y o p ocesy o li ňují, se označují jako o li nění en i y.
Ak i ace neži ých en i pochází ždy z okolí. Op o i omu p ocesy
na ži ých en i ách mohou bý y olány nejen nější, ale aké ni řní
ak i ací. Vni řní ak i ace ycházejí z jedince a jsou dány jeho ůlí
(mo i ací).
Z hlediska ak i ací může bý např. změna cho ání řidiče e ozidle y olána jak
nější ak i ací (např. změnou smě u jízdy ozidla jiného účas níka silničního
p o ozu, překážkou silničním p o ozu apod.), ak i ni řní ak i ací, danou
ozhodnu ím řidiče (např. p oje křižo a kou u či ém smě u, ods a i ozidlo
na pa ko iš i apod.). P ocesy na ozidle y olá ají pouze ak i ace nější. Řidič,
jako p ek okolí ozidla, ak i uje ozidlo na očením olan u, sešlápnu ím
b zdo ého nebo akcele ačního pedálu a d. Ro něž au onomní sys émy ozidla
eagují na nější podně y, přes ože na ozidle y olá ají ela i ně elmi složi é
ni řně p opojené p ocesy. De o mace ozidla při ázu jsou o něž y olány
nějším podně em (silo ým působením mezi ozidly, příp. mezi ozidlem
a překážkou).
Oko řidiče je ak i o áno s ě lem dopadajícím na sí nici oka. Z hlediska o li nění
šak bude např. zdálenos , na k e ou dokáže oko řidiče eago a na op ický podně
(na ozidlo jiného účas níka silničního p o ozu, chodce, překážku) o li ňo a celá
62
A ibu A4 – en i y posuzo a účelo ě (z hlediska pods a nos i)
Zásada posuzo ání en i z hlediska účelu řešení p oblému zah nuje ýbě
pods a ného, edy oho, co nelze zanedba při řešení p oblému na sous a ě
a abs akce od nepods a ného, edy od oho, co nemá nega i ní li
na řešení, je základním ýchodiskem p o y oření sys ému na sous a ě.
Při analýze en i y musí řeši el ždy z ažo a , co je pods a né p o řešení
p oblému a o o zohledni ealizo aném řešení.
V sou islos i se silničními nehodami jsou např. p o posouzení akcele ace ozidla
pods a né las nos i mo o u a pře odných ús ojí. Na las nos ech mo o u a jeho
spolup áci s pře odným ús ojím zá isí hnací síly na kolech ozidla a odpo y
z ychlení. Pods a né jsou éž las nos i pneuma ik a ozo ky, na nichž zá isí ali é
odpo y a přenosi elné ob odo é síly mezi koly a ozo kou. Při yšších ychlos ech
jsou pods a né éž a o é las nos i ka ose ie a ychlos ě u, na nichž zá isí
zdušné odpo y, k e é lze při nízkých ychlos ech běžně zanedba . Na skloni é
ozo ce bude pods a ný aké sklon ozo ky, na k e ém zá isí odpo s oupání, k e ý
při jízdě na o né ozo ce ůbec ne zniká.
P o posouzení d áhy na zas a ení jsou pods a né jiné p ky sous a y řidič –
ozidlo. Pods a né jsou las nos i z ako é sous a y řidiče če ně unkcí cen ální
ne o é sous a y (CNS) a s alo é sous a y, na nichž zá isí eakční doba řidiče.
Dále jsou pods a né las nos i b zdo é sous a y ozidla, na nichž zá isí doba
náběhu, b zdné momen y, pomě b zdných momen ů mezi náp a ami. Obdobně
jako ýše jsou pods a né las nos i pneuma ik a ozo ky, na nichž zá isí
přenosi elné ob odo é síly mezi koly a ozo kou. Pods a ná je aké počá eční
ychlos ozidla. Naopak nejsou pods a né např. las nos i hnacího a pře odných
ús ojí, pokud jejich činnos řidič ne yuží á ke zpomalení ozidla při z . b zdění
mo o em.
Cha ak e is iky pods a ných en i je nu no zohledni sys ému
pods a ných eličin ( iz kap. 3.3.2).
A ibu A5 – en i y posuzo a komplexně
Zásada komplexnos i zdů azňuje po řebu zkouma en i y z hlediska šech
pods a ných ni řních i nějších sou islos í.
Upla nění é o zásady při řešení silničních nehod se od áží činnos i znalce
přede ším ím, že znalec by si měl sou islos i s řešením každého z p oblémů
spojeného s analýzou nehody ujasni nejen, jaké je ni řní uspořádání en i y, k e ou
zkoumá, ale aké se k e ými p ky okolí má a o en i a pods a né azby, jaké
in e akce na ěch o azbách p obíhají a k e é z ěch o in e akcí jsou pods a né p o
řešení daného, p á ě řešeného p oblému a y o ná azně éž zohledni při ealizaci
řešení ( iz éž kap. 3.3.2).

63
A ibu A6 – en i y posuzo a hie a chicky
Zásada hie a chičnos i zdů azňuje po řebu zohledni při zkoumání en i
hlediska nadřazenos i a podřazenos i jedno li ých p ků ní obsažených.
Zásada je důleži á například při zkoumání en i y ořených na p incipu
z . s omo é s uk u y, kde na cholu s ojí hla ní p ek ( odič), k e ému
jsou podřízeny další p ky (po omci). Na om o uspořádání jsou y ářeny
např. p á ní dokumen y (ús a a, ús a ní zákony, zákony, yhlášky),
in o mační da abáze, společenské sous a y apod. Tím, že při řešení
p oblémů spojených s nehodami jsou předmě em zájmu sous a y, k e é
nemají ypicky hie a chické uspořádání, zásada nemusí bý yuži elná.
Může šak bý apliko a elná například při analýze cho ání řídících
a egulačních sous a ozidla.
Důleži á poznámka
P o případy, kdy něk e ou ze zásad není po řebné apliko a , za ádí Janíček éž
pojem apliko a elné a ibu y (21, s. 80-A-84-A, 11-A). Ta o skupina a ibu ů je
menší, než skupina šech obecných a ibu ů sys émo ého přís upu a oří ji pouze
y a ibu y, k e é jsou p o danou aplikační oblas hodné, použi elné a pods a né.
Při řešení p oblémů ak řeši el ědomě zohledňuje šechny obecné a ibu y
sys émo ého přís upu (a ibu y A0 až A20), při las ním řešení pak zohlední
a ibu y hodné, edy apliko a elné, přičemž si ujasnil, p oč p o daný případ není
něk e ý z obecných a ibu ů hodný, použi elný, či pods a ný.
A ibu A7 – en i y posuzo a o ien o aně
Zásada o ien o anos i zdů azňuje po řebu zkouma en i y z hledisek
ůzných ypů o ien o anos í. Mezi základní ypy o ien o anos í pa ří
o ien o anos časo á, příčinná a hie a chická.
P o analýzu silničních nehod bý á pods a ná zejména o ien o anos časo á
a příčinná, neboť každý nehodo ý děj p obíhá u či ém čase a souslednos
jedno li ých dějů je po řebné zohledni nejen při řešení p oblémů na dílčích
sous a ách, ale éž p o objasnění celého p ůběhu nehodo ého děje a příčinných
sou islos í.
A ibu A9 – en i y posuzo a z hlediska jejich ú o ňo é y áženos i
Pojem ú o ňo á y áženos sou isí se s uk u ou en i a aké s jejich
cílo ým cho áním. Pods a a posuzo ání ú o ňo é y áženos i spočí á
e zhodnocení, zda šechny p ky en i y, a aké azby mezi nimi, mají
s o na elnou ú o eň k ali y a e ek i ně ( y áženě) přispí ají k cílo ému
cho ání en i y.
64
V sou islos i se silničními nehodami ždy posuzujeme již exis ující en i y. V é o
oblas i nejsou řešeny p oblémy spojené s ná hem no ých echnických objek ů.
Posuzo aní exis ujících objek ů z hlediska ú o ňo é y áženos i se ak p o ádí
s účelem zjis i , zda k ali a něk e ého p ku nebo azby na zkoumaném objek u
není příliš nízká a neznehodno ila jeho ýsledné cho ání. Posouzení se p o ádí
in encích při o nání, použí aného sou islos i s ži o nos í a spolehli os í
echnických objek ů, k e é ys ě luje, že „každý ře ěz je jen ak pe ný, jak pe ný je
jeho nejslabší článek“. Při posuzo ání s uk u y en i se ak hledají éž p ky nebo
azby s nízkou ú o ní, na k e ých mohla zniknou zá ada, k e á mohla mí
příčinnou sou islos se znikem posuzo ané nehody.
3.6.4 TŘETÍ SKUPINA ATRIBUTŮ – PRÁCE SE SYSTÉMY NA
SOUSTAVÁCH
Za ímco předchozí (d uhá) skupina a ibu ů y áří ná od p o analýzu
en i , ře í skupina a ibu ů upozo ňuje na důleži é las nos i en i , k e é je
nu né zohledni zejména při ýbě u a aplikaci me od použi ých p o řešení
p oblémů, edy při p áci se sys émy na sous a ách.
Při zohledňo ání a ibu ů A8 až A13 ak posuzujeme zejména pods a nos
daného hlediska (cha ak e is iky) p o řešení p oblému.
A ibu A8 – en i y posuzo a z hlediska o e řenos i
V sou islos i s aplikací a ibu u o e řenos i se e smyslu ýše u edeného
ys ě lení neposuzuje, zda daná en i a je o e řená či izolo aná, edy zda
má či nemá azby na s é okolí. Obecně o iž pla í, že každá en i a má s é
okolí, se k e ým má u či é azby. Posuzuje se šak, zda na ěch o azbách
p obíhají pods a né in e akce, k e é nelze zanedba a je po řebné je
zohledni me odách použi ých p o řešení daného p oblému.
Pokud například sou islos i se silničními nehodami, řešíme p oblémy ypu áz
d ou ozidel, běžně můžeme u každého z ozidel zanedba in e akce řidič- ozidlo
a aké in e akce ozidlo- ozo ka. Pods a né jsou se ačné las nos i obou ozidel
(jejich počá eční ychlos i, okamži é hmo nos i), de o mační las nos i ozidel
a jejich zájemná poloha. V po o nání s elikos í sil přenášených mís ě ázu lze
běžně zanedba silo é působení mezi pneuma ikami a ozo kou, zdušné, ali é
a další odpo y. Řešení p oblému se ak z edukuje na řešení p oblému na izolo ané
sous a ě ozidlo- ozidlo.
Naopak při ná azu ozidla do překážky, například do sloupu elek ického edení,
nemůžeme zanedba způsob, jakým je en o sloup uko en, a musíme zohledni síly,
k e é znikají mís ě uko ení sloupu, edy zohledni azby s jeho okolím.
Při řešení p oblémů ypu pohyb, k e é sou isejí s jízdní s abili ou ozidla, nikdy
nemůžeme zanedba síly, k e é jsou přenosi elné mezi pneuma ikami a ozo kou.
65
O pohybujícím se ozidle ak musíme ždy u ažo a , jako o sous a ě o e řené.
Pokud bychom e ýpoč o ém modelo ání nezohlednily přenosi elné síly mezi
pneuma ikami a ozo kou, do odili bychom jiné cho ání ozidla, k e é by
neodpo ídalo jeho eálnému cho ání.
A ibu A9 – en i y posuzo a ú o ňo ě y áženě
A ibu ú o ňo é y áženos i se upla ní nejen při analýze en i ( edy
d uhé skupině a ibu ů, iz ýše kap. 3.6.3), ale éž é o ře í skupině
a ibu ů, a o sou islos i s činnos mi řeši ele. Zásada éž zdů azňuje
požada ek, aby sám řeši el z ažo a , zda celý p oces řešení je ú o ňo ě
y ážený.
Ten o požada ek má i s ůj od az přímo e znaleckém p á u, z něhož yplý á,
že sám znalec by měl bý schopen, na základě s é odbo nos i, pozna slabá mís a
řešení, a o by měl ods ani , a pokud o není možné, měl by zhodno i , jaký li má
a o sku ečnos na zá ě y posudku a en o li zohledni při in e p e aci ýsledků
a při u ádění zá ě ů znaleckého posudku.5
A ibu A10 – en i y posuzo a z hlediska dynamičnos i
Pojem dynamičnos yjadřuje zá islos en i y na čase. Obdobně jako
při aplikaci a ibu u o e řenos i, při aplikaci a ibu u dynamičnos i
se neposuzuje, zda cha ak e is iky posuzo ané en i y (např. sou islos i
s ozidlem jeho ychlos , elikos de o mací apod.) se mění zá islos i
na čase, neboť obecně pla í, že las nos i každé en i y se mění zá islos i
na čase. Při zohlednění a ibu u dynamičnos i posuzujeme, zda zá islos
na čase je p o řešení p oblému pods a ná a zda p oblém nelze řeši jako
úlohu s a ickou.
Jako příklad lze sou islos i s analýzou silničních nehod u és pods a y me od
použí aných při analýze ázu. Obecně je elikos sil přenášených mís ě ázu
zá islá na čase. Děj šak p obíhá jen čase, k e ý je ela i ně k á ký, což umožňuje
p aco a s ýslednicemi sil a úlohu řeši jako s a ickou (his o ii za ěžo ání
nezohledňujeme). Upla ní se např. při aplikaci me ody DRHI, příp. MDRHI, k e é
mají s é upla nění při analýze ázu me odou zpě ného od íjení děje. P o do ození
ychlos í ozidel před ázem zohledníme do ozené hybnos i ozidel po ázu,
na p incipu akce a eakce ypoč eme ýsledné hodno y impulzu síly a do odíme
hybnos i před ázem. P o řešení ázu ozidel, k e ý p obíhá bez skluzu nebo bez
po ušení s uk u y, je zá islos na čase nepods a ná. Jiný přís up je nu no oli
při řešení ázu se skluzem nebo s po ušením s uk u y, kde zá islos na čase je
pods a ná.
5 S o . požada ky na činnos znalce, § 1, ods . 3, § 39, ods . 1, písm. b), § 40, ods . 1, písm a) ZnalZ.
66
Časo é zá islos i a ná aznos dílčích p ocesů (dějů), edy jejich časo á
o ien o anos je ždy pods a ná p o celko ou analýzu p ůběhu
nehodo ého děje. P o syn ézu dílčích ýsledků řešení se použí á me oda
analýzy děje jedno ném čase a p os o u ( iz kap. 6.5). Ve smyslu pos upu
u edeného kap. 4.3 se p o ede dekompozice polysous a y. Do odí
se cho ání dílčích sous a p ůběhu nehodo ého děje. Celko ý p ůběh
nehody se z ekons uuje ak, že se dílčí p ocesy p opojí seřazením
jedno ném čase a hledají se další zájemné sou islos i mezi cho áním
dílčích sous a . P o seřazení dějů jedno ném čase se yužijí známé
in e akce mezi dílčími sous a ami. Typickým uzlo ým bodem p o
p opojení dílčích dějů jedno ném čase je např. okamžik s ře u, kdy
se ozidla při s ře u musela nacháze e s ejném čase na s ejném mís ě.
Analýzu pokud možno doplníme o analýzu p os o o ou.
A ibu A11 – en i y posuzo a s ochas icky
A ibu s ochas ičnos i zdů azňuje nu nos posuzo a en i y s ohledem
na s ochas ičnos či de e minis ičnos eličin i p ocesů.
V é o sou islos i Janíček (21, s. 9-A, 44-A; 22, s. 14) zdů azňuje, že
s ochas ičnos je nu no analyzo a ze d ou hledisek, a o z hlediska eličin
a z hlediska p ocesů.
Zjednodušeně pla í, že s ochas ická eličina je eličina, jejíž hodno u nelze
u či jedním číslem, její k an i iká o je u čen in e alem hodno
a hus o ou p a děpodobnos i. Ná azně se ozlišuje s ochas ičnos s a ická
a dynamická podle oho, zda in e al hodno eličiny se nemění nebo
mění zá islos i na čase. Op o i omu k an i iká o de e minis ické
eličiny je na dané ú o ni ozlišení u čen jedinou hodno ou.
S ochas ické p ocesy sou isejí s cho áním en i a s před ída elnos í jejich
cho ání. S ochas ické cho ání en i y je ako é, kdy na základě počá ečního
s a u en i y lze budoucí cho ání en i y u či jen s u či ou
p a děpodobnos í, p oje y edy nelze u či jednoznačně a jsou dány
in e alem hodno .
De e minis ické p ocesy jsou ako é, kdy počá eční s a en i y
jednoznačně (de e minis icky) u čuje jeho budoucí cho ání (p oje y
budou dány jedním číslem). Za de e minis ické lze zp a idla po ažo a
p ocesy p obíhající na echnických sous a ách, k e é mají cha ak e
z . dých sous a .
Při upla nění oho o a ibu u, obdobně jako ýše, řeši el na základě
komplexních analýz posuzuje, zda s ochas ičnos je či není p o řešení
daného p oblému pods a ná, neboť i u dých ( echnických) sous a
se p oje uje s ochas ičnos a p o řešení něk e ých ypů p oblémů může
bý a o pods a ná.
67
V sou islos i se silničními nehodami je hodné ujasni , že při jejich analýze se
nezjišťuje p a děpodobnos ýsky u posuzo aného je u, p o ože sku ečnos , že daný
je nas al, bý á ě šinou nespo ná. Výjimkou mohou bý pouze z . simulo ané
silniční „nehody“. Neposuzuje se ani, do jakých dalších s a ů by se posuzo ané en i y
mohly dos a při s o na elných počá ečních podmínkách, s ohledem na náhodnos
p ocesů p obíhajících na posuzo aných en i ách. Naopak cílem posuzo ání je
přede ším objasni p ůběh konk é ního eálného děje a zjiš ění jeho příčin.
Hla ním p oblémem analýz silničních nehod je, že s upní eličiny jsou
ořeny nejen eličinami, k e é lze s po řebnou přesnos í u či (jejich
hodno y jsou p o daný případ dány de e minis icky), ale aké eličinami,
jejichž hodno y nelze přesně u či . Příčinou zde není jejich s ochas ičnos ,
nýb ž jejich neu či os s ohledem na sku ečnos i, k e é lze zjis i . Ty o
eličiny je pak po řebné u ažo a jako eličiny in e alo é a p o edenými
analýzami příp. usilo a o zúžení oho o p imá ního in e alu. K omu má
znalec k dispozici íce nás ojů.
Hodno y něk e ých eličin lze upřesni yuži ím ozidlo ých da a, da zjiš ěných
analýzou kame o ých záznamů a d. Další možnos í jejich upřesnění je yuži í
op imalizace ýsledků las ního simulační modelo ání s ohledem na hodno y
s upů. P o ede se yhodnocení dos a ečného poč u ealizací zkoumaného děje,
při k e ém se sleduje kon e gence ýsledků ýpoč o ého modelo ání e z ahu
ke sku ečnos em, k e é jsou nespo né ( ozsah poškození, s opy na ozidlech,
cha ak e z anění osob, s opy na ozo ce, konečné polohy ozidel, s opy
na in as uk uře a d.). P o au oma izo ané ealizace ýpoč ů bý á yuží áno éž
me ody Mon e Ca lo (např. so wa e PC CRASH). P o zúžení p imá ního
in e alu se yuží ají éž řešení ealizo aných na p incipu me ody zužo ání mezí,
kdy se p o řešení p oblému pos upně použije íce me od zohledňující ůzné yzikální
zákoni os i, k e é se eálném ději ealizo aly současně a sp á nému řešení ak
odpo ídají pouze ýsledky, při k e ých jsou současně splněny podmínky
p o ealizaci šech apliko a elných yzikálních pods a . P o zúžení in e alu lze
yuží éž hodných in o mačních zd ojů (zejména ýsledků ýzkumu dějů
p obíhajících za po o na elných podmínek) a aké konk e izačních expe imen ů.
Základem sp á ného řešení je ak přede ším sp á nos ú ah ámci men álního
modelo ání a e i ikace ýpoč o ého modelo ání z hlediska ko espondence
se sku ečnos mi, k e é jsou nespo né.
Znalec edy přímo nezohledňuje s ochas ičnos p ocesů a eličin, nýb ž p o
konk é ní podmínky zkoumá ci li os p o áděných analýz na ýsledky a
posuzuje ě ohodnos ýsledku. Pokud jsou ýsledky ex émně ci li é na
hodno y s upů, měl by znalec z áži možnos yuži í jiných me od p o
simulační modelo ání. Pokud en o nedos a ek nelze ods ani , je nu né u o
sku ečnos zohledni odpo ědích na položené o ázky a důsledkem může
bý éž nemožnos zodpo ědě něk e ou z o ázek.

68
A ibu A12 – en i y posuzo a s ohledem na jejich cílo é cho ání
Zásada posuzo a en i y s ohledem na jejich cílo é cho ání zdů azňuje
základní ýchodisko p o posuzo ání eálného cho ání en i , k e é je nu né
ždy posuzo a e z ahu k jejich cílo ému cho ání, k e é musí bý dáno,
příp. u čeno.
V sou islos i s analýzou silničních nehod zniká čas o po řeba posoudi
eálné cho ání u či é en i y (člo ěka, ozidla, p ku in as uk u y)
a zhodno i , zda eálné cho ání odpo ídalo cho ání no málnímu.
Ve smyslu zásad u edených kap. 3.5.2 musí omu o posouzení ždy
předcháze ujasnění cílo ého cho ání posuzo ané en i y, ujasnění
množiny a hodno pa ame ů, k e é cílo é cho ání popisují. Tako é
posuzo ání yžaduje p áci s podklady p o u čení cílo ého cho ání.
Obecně bý á cílo é cho ání echnických objek ů dáno echnickými podmínkami,
k e é lze zjis i z echnické dokumen ace. Cílo é cho ání účas níků p o ozu yplý á
přede ším z p a idel silničního p o ozu.
Součás í analýzy silničních nehod bý á aké analýza možnos í účas níků
silniční nehody zab áni jejímu zniku. Při ěch o analýzách se zjiš ěné
eálné cho ání nah azujeme cho áním, k e é by odpo ídalo cílo ému
cho ání.
Pokud např. řidič nedod žel mís ě nej yšší po olenou ychlos jízdy, zjišťuje se,
jak by p obíhal posuzo aný děj za předpokladu, že by řidič jel po olenou ychlos í,
a zjišťuje se, zda by za ěch o podmínek došlo k silniční nehodě, příp. jak by se změnil
její p ůběh a jaký li by o mohlo mí na její následky.
A ibu A13 – en i y posuzo a z hlediska ýsky u de e minis ického
chaosu a samoo ganizace
Zohledňo ání možného ýsky u de e minis ického chaosu,
příp. syne gických p ocesů spojených se samoo ganizací má s é
ýznamné upla nění přede ším oblas i objasňo ání cho ání
nelineá ních dynamických sous a , k e é jsou ex émně ci li é na s upní
podmínky, případně, na nichž p obíhají samoo ganizační p ocesy
důsledku opako aných zpě ných in e akcí. Ty o eo ie mj. éž objasňují
nemožnos dlouhodobého před ídání cho ání ako ých sous a .
V sou islos i se silničními nehodami se znalci nezabý ají p oblema ikou
dlouhodobého p ognózo ání cho ání sous a . Reálně ak nelze předpokláda , že by
sou islos i s analýzou silničních nehod mohla zniknou po řeba řeši nepřímý
příčinný p oblém spočí ající po řebě zjis i příčiny, k e é edly k u či ému
zjiš ěnému chao ickému cho ání nebo k samoo ganizačním p ocesům.
69
V sou islos i se silničními nehodami ak en o a ibu , na současné ú o ni
poznání, nepa ří do skupiny apliko a elných a ibu ů.6
3.6.5 ČTVRTÁ SKUPINA – METODOLOGIE ANALÝZY ENTIT
Č á skupina ymezuje me odologii analýzy en i .
A ibu A14 – yuží a pozna ků ědy a echniky
A ibu yuží ání pozna ků ědy a echniky zdů azňuje po řebu yuží a
p o řešení p oblémů ždy ak uálních pozna ků oblas i ědy a echniky
a po innos řeši ele ealizo a řešení na exis ující ú o ni poznání.
Ta o obecná zásada má přímo od az p á ních předpisech p o ýkon znalecké
činnos i7, podle k e ých je znalce po inen ykoná a znaleckou činnos s odbo nou
péčí a znalecký posudek zp aco a souladu s obecně uzná anými pos upy
a s anda dy daného obo u a od ě í, edy na dosažené ú o ni poznání.
A ibu A15 – p o řešení nes anda dních si uací yuží a p og esi ní
a heu is ické přís upy
Zásada yuží ání p og esi ních a heu is ických (obje i elských) přís upů
zdů azňuje nezas upi elnos člo ěka při řešení nes anda dních si uací.
Předpokladem p o upla nění é o zásady je, že řeši el je zdělaný, je
ži ém s yku s obo em a má dos a ečné zkušenos i s ealizací daného ypu
ů čích činnos í.
Ta o obecná zásada má o něž od az p á ních předpisech p o ýkon znalecké
činnos i, podle k e ých je jednou z podmínky ýkonu é o činnos i odbo ná
způsobilos znalce8. Tu o podmínku musí znalec splňo a nejen době podání
žádos i o zápis, ale ale, po celou dobu ýkonu znalecké činnos i.
A ibu A16 – y áře algo i my činnos í
Zásada algo i mizace zdů azňuje po řebu ědomého ucho á ání
o ěřených pos upů p o řešení u či ých říd úloh na p incipu zobecnění
a algo i mizace.
Vy áření algo i mů p o ealizaci znaleckých činnos í přináší znalcům
úspo u času a snižuje éž nebezpečí chyb při zp aco ání posudků.
6 Blíže je o de e minis ickém chaosu a p incipech samoo ganizace pojednáno např. e zd oji (22, s.
866 a násl.). Význam pojmu apliko a elné a ibu y sys émo ého přís upu je ys ě len u a ibu u A6
(hie a chičnos ).
7 S o . § 1, ods . 3 ZnalZ a aké § 28, ods . 5 ZnalZ.
8 S o . § 8 ZnalZ.
70
A ibu A17 – p o és analýzu, e i ikaci a syn ézu ýsledků řešení
p oblémů
Zásada analýzy, e i ikace a syn ézy ýsledků zdů azňuje po innos
řeši ele o ěři sp á nos řešení a p o és analýzu a syn ézu ýsledků řešení.
Ta o obecná zásada má o něž s ůj od az p á ních předpisech p o ýkon
znalecké činnos i9, podle k e ých je po innos í znalce zkon olo a použi ý pos up
(o ěři sp á nos řešení) a p o és in e p e aci ýsledků ( ýsledky ys ě li ).
P o ýkon znalecké činnos i má a o zásada éž s ůj z láš ní ýznam, k e ý
je daný ím, že uži a eli ýsledků jsou zp a idla laici daném obo u
(o gány yše řo ání, soudci, účas níci řízení). Zhodnocení a ys ě lení
ýsledků p o o nelze obecně, z láš ě pak při ýkonu znalecké činnos i,
ponecha na uži a elích a musí je p o és znalec. Po innos í znalce je ěž
zkon olo a s ůj pos up, edy o ěři , zda řešení je sp á né, příp. zda
sp á nos posudku není podmíněna. Případné předpoklady podmiňující
sp á nos zá ě ů musí znalec ys ě li při in e p e aci ýsledků
a zohledni je při ná azné o mulaci odpo ědí na položené o ázky.
Po innos o ěři sp á nos řešení sou isí éž s ko ek nos í řeši ele. Znalec,
s ejně jako každý jiný ko ek ní řeši el, by neměl zada a eli předa ýsledky,
jejichž sp á nos neo ěřil.
3.6.6 PÁTÁ SKUPINA ATRIBUTŮ – ETICKÉ ASPEKTY PŘI ŘEŠENÍ
PROBLÉMŮ
Pá á skupina se zabý á e ickými aspek y při řešení p oblémů.
A ibu A18 – odpo ědnos za ě ohodnos ýsledků
Zásada odpo ědnos i za ě ohodnos ýsledků zdů azňuje po innos
řeši el předá a uži a eli jen ýsledky, k e é jsou ě ohodné (dů ě y
hodné) a o ěřené ( e i iko ané), a nés odpo ědnos za sp á nos
ýsledků. S dů ě yhodnos í ýsledků sou isí aké možnos nezá islého
o ěření ýsledků.
Ta o obecná zásada má o něž s ůj od az p á ních předpisech p o ýkon
znalecké činnos i, podle k e ých má znalec éž po innos zp aco a znalecký
posudek ak, aby byl úplný, p a di ý a přezkouma elný10.
Odpo ědnos znalce je sou islos i s ýkonem znalecké činnos i up a ena
přímo e znaleckém zákoně, kde je up a ena odpo ědnos za újmu,
a o něž es ním zákoníku, kde je up a ena es ní odpo ědnos znalce
9 S o . § 41, ods . 4, dále § 52, písm. e), ) a § 57 VoZČ.
10 S o . § 28 ZnalZ.
71
případě úmyslného podání nep a di ého, nebo h ubě zk esleného
posudku.11
A ibu A19 – dod žo a e ické no my
Zásada dod žo ání e ických no em zdů azňuje důleži os dod žo ání
e ických zásad obecných, společenských i en i onmen álních.
Ve z ahu k ýkonu znalecké činnos i se a o zásada z ahuje na íc
k po innos i dod žo ání pos upů spojených s ýkonem činnos i znalce,
a edy i pos upů p o u o činnos speci ických.
Jedná se přede ším o dod žo ání požada ku na nezá islý ýkon znalecké činnos i,
po innos znalce zp aco a posudek nes aně, osobně, s odbo nou péčí a aké
zacho á a mlčenli os o sku ečnos ech, o k e ých se doz ěděl sou islos i
s ýkonem s é znalecké činnos i.
A ibu A20 – sledo a způsob implemen ace ýsledků
Zásada sledo ání způsobu implemen ace ýsledků zdů azňuje ýznam
zpě né azby mezi řeši elem a uži a elem, kde řeši el by se měl ždy
zajíma o o, do jaké mí y byly ýsledky jeho řešení uži ečné p o uži a ele
a pozna ky z implemen ace ýsledků yuží a e s é činnos i.
Zásada je éž dobře yuži elná při ýkonu znalecké činnos i sou islos i
s úkony po podání posudku.
Ve složi ějších případech bý á znalec po podání posudku zp a idla přiz án
k jednání před OVM za účelem s zení znaleckého posudku a jeho bližšího
ys ě lení. Při om o jednání může znalec dobře posoudi silné i slabé s ánky
podaného znaleckého posudku a ěch o pozna ků yuží při dalším ýkonu znalecké
činnos i. Pokud zjis í zá ažné nedos a ky, měl by je ods ani při jednání nebo
na hnou , že yp acuje doplněk posudku.
3.7 VYBRANÉ SYSTÉMOVÉ METODY
3.7.1 SYSTÉMOVÉ METODY
Součás í sys émo é me odologie ( iz ob . 1) jsou éž sys émo é me ody.
Ve smyslu jejich ymezení p o edeném Janíčkem (22, s. 15) se jedná
o skupinu nadobo o ých me od, k e é napomáhají řeši p oblémy na
sys émo ých objek ech. Pods a nou cha ak e is ikou ěch o me od je jejich
ši oké nadobo o é yuži í. Sys émo é me ody jsou, na ozdíl od me od
obo o ých, yuži elné bez ohledu na o, jakém obo u se řešení p oblému
ealizuje.
11 S o . § 21 ZnalZ a § 346 TZ.
78
ím, že nezah nují yzické p o edení expe imen u a ealizují se
o mou předs a mozku řeši ele na ozením podmínek
expe imen u. Počí ačo é expe imen y jsou nejmladším ypem
expe imen ů. Ty o p o expe imen ální zjišťo ání yuží ají možnos í
ýpoč o ého modelo ání a ealizují se e ýpoč o ých modelech.
4. Podle mís a ealizace expe imen u lze ozliši expe imen y
labo a o ní, p o ozní, pří odní a d., edy ealizo ané
labo a o ních, p o ozních anebo pří odních podmínkách.
5. Podle způsobu řízení expe imen u lze ozliši přede ším
expe imen y ak i ní a pasi ní. Ak i ní expe imen y se ealizují
na objek ech, na k e é lze ak i ně působi , a edy měřené odez y jsou
důsledkem ěch o ak i ací. Pasi ní expe imen y se ealizují
na objek ech, na k e é nelze ak i ně působi (např. esmí ná ělesa)
a měřeny jsou pouze odez y, k e é jsou důsledkem las ního
cho ání (např. as onomické expe imen y). V p ním případě ak
součás í s uk u y expe imen u je ak i ní podně o á čás , e d uhém
případě a o čás chybí.
6. Podle yuži í e ýpoč o ém modelo ání lze ozliši expe imen y
o mulační, konk e izační, iden i ikační, a e i ikační.
– Fo mulační expe imen y slouží k o mulaci ( o bě) no ých
eo ií.
– Konk e izační expe imen y slouží p o získání konk é ních
s upních údajů p o řešení konk é ního p oblému.
– Iden i ikační expe imen jsou speci ickým případem
konk e izačních expe imen ů a slouží k u čení nepřímo u či elné
eličiny ámci z . iden i ikace sys émů.
– Ve i ikační expe imen y slouží buď o k o ěření p a di os i u či é
o mulo ané eo ie ( sou islos i ědecko ýzkumnou činnos í)
nebo k o ěření ě ohodnos i (k e i ikaci) ýsledků ýpoč o ého
modelo ání.
Při p ak ickém ýkonu znalecké činnos i při ASN se yuží á přede ším
expe imen ů konk e izačních, p o áděných za účelem zjiš ění
konk é ních hodno eličin, k e é oří s upy do ýpoč o ého
modelo ání. Z hlediska způsobu yuži í se ak jedná ýh adně
o expe imen y p ak ické, k e é se zp a idla ealizují na eálných objek ech
přímo mís ě SN, edy jako eálné a pří odní, za podmínek obdobných
jako při zniku SN ( iz dále kap. 7.5.1).
3.8 SYSTÉMOVÝ POSTUP
3.8.1 OBECNÉ KROKY SYSTÉMOVÉHO POSTUPU
Zp aco ání znaleckých posudků má cha ak e řešení pozná acích
p oblémů. Tím, že se čas o jedná o řešení p oblémů na složi ých

79
sous a ách, je hodné při řešení daných ypů p oblémů použí a éž
obecný sys émo ý pos up, jakož o důleži ého p ku sys émo é
me odologie ( iz ob . 1). Janíček (22, s. 45) en o pos up člení do ří e ap
s níže u edenými k oky pos upu:
I. Příp a ná e apa
1. Vymezení p oblémo é si uace a s ano ení cílů jejího řešení
2. Fo mulace p oblémů a cílů jejich řešení
3. Analýza Ω a řešených p oblémů
4. Analýza současného s a u řešení ( ealizace in o mačních činnos í)
II. Realizační e apa
5. Vy oření sys ému pods a ných eličin ∑(Ω) na p imá ním
objek u Ω
6. Výbě me ody řešení
7. Zajiš ění s upních údajů do algo i mu řešení
8. Zajiš ění SW a HW p os ředků a ealizace řešení
9. P ezen ace ýsledků a analýza ýsledků
10. Ve i ikace ýsledků
11. Analýza splnění cílů řešení a zá ě ečné zhodnocení ýsledků
III. Aplikační e apa
12. In e p e ace ýsledků, sdělení ýsledků uži a eli
13. Spoluúčas při implemen aci ýsledků a získání pozna ků
z implemen ace
Výše u edený pos up nejen že plně zohledňuje k oky pos upu znalce
při zp aco ání posudku podle p á ních předpisů p o ýkon znalecké
činnos i, ale na íc obsahuje další důleži é k oky pos upu, k e é nelze
při ýkonu znalecké činnos i opomenou ( iz dále kap. 10)
3.8.2 VYMEZENÍ PROBLÉMOVÉ SITUACE A STANOVENÍ CÍLŮ
JEJÍHO ŘEŠENÍ
P ním k okem sys émo ého pos upu je ymezení p oblémo é si uace
a s ano ení cílů jejího řešení. Po řeba sp á ného ymezení p oblémo é
si uace již byla zdů azněna a ibu u A2 ( iz kap. 3.6.2). V sou islos i
s ýkonem znalecké činnos i by měl znalec na počá ku p áce nejp e
dobře pochopi p oblémo ou si uaci, k e á edla k zadání znaleckého
posudku. Na základě zadaných znaleckých o ázek a s udia spisu by si měl
ujasni , p oč daném řízení znikla po řeba yp aco ání znaleckého
posudku a co je daném řízení sou islos i řešenými o ázkami spo né
nebo naopak nespo né. Důleži é je aké ujasnění cílů řešení, edy ujasnění
oho, co má bý ze znaleckého hlediska posudku objasněno, aby o
přispělo k možnos i o gánu eřejné moci dané ěci ozhodnou .
80
3.8.3 FORMULACE PROBLÉMŮ A CÍLŮ JEJICH ŘEŠENÍ
Na azujícím k okem pos upu je ěcná o mulace odbo ných p oblémů,
k e é bude muse znalec yřeši ak, aby byl schopen zodpo ědě položené
odbo né o ázky. Fo mulace ěch o p oblémů yžaduje p o edení
důkladné analýzy posuzo ané silniční nehody.
3.8.4 ANALÝZA OBJEKTU A ŘEŠENÝCH PROBLÉMŮ
V případě řešení silničních nehod je na mak oú o ni předmě em zájmu
znalce posuzo aná silniční nehoda. Ve smyslu do ození kap. 4 má en o
p imá ní objek jako celek cha ak e polysous a y a p o edení analýzy
oho o objek u yžaduje ealizaci k oků pos upu 1 až 5 dle kap. 4.3, edy:
1. Vymezení pods a ných p ků polysous a y.
2. Zjiš ění cílo ého cho ání a základních cha ak e is ik sku ečného
cho ání dílčích sous a .
3. Vymezení pods a ných in e akcí mezi dílčími sous a ami.
4. Vymezení pods a ných p ků okolí polysous a y a jejich
pods a ných cha ak e is ik.
5. Rozdělení p ůběhu nehody na dílčí áze s menší p ocesní složi os í,
umožňující řešení dílčích p oblémů na dílčích sous a ách s yuži ím
ýpoč o ého modelo ání.
Znalec musí ymezi dílčí p oblémy a z oli hodnou ná aznos p o jejich
řešení ak, aby yřešením jednoho dílčího p oblému získal po řebné
s upy p o řešení na azujícího dílčího p oblému. Musí edy p o és
analýzu objek u a řešených p oblémů a aké y oři sp á ný algo i mus
p o jejich pos upné řešení.
Podkladem p o u o činnos je zp aco ání in o mací z dos upných zd ojů
da běžně obsažených přímo e spiso ých podkladech, k e é od ážejí
dosa adní s a dokazo ání dané ěci. Použi ý spis, příp. íce spisů znalec
jednoznačně označí e ýč u podkladů, kde o něž u ede, jaký ozsah
spisu měl k dispozici. Důleži é in o mace zjiš ěné analy ickým
zp aco áním podkladů u ede nálezu znaleckého posudku. V nálezu
s učně u ede sku ečnos i sou isející s řešenou p oblémo ou si uací
a sku ečnos i po řebné p o řešení položených o ázek.
3.8.5 REALIZACE INFORMAČNÍCH ČINNOSTÍ (ANALÝZA
SOUČASNÉHO STAVU POZNÁNÍ)
Řešení dílčích p oblémů na dílčích sous a ách zp a idla yžaduje éž
ealizaci in o mačních činnos í, edy ýbě důleži ých in o mací
ze spiso ých ma e iálů, ýbě hodných da abází podobě např. EES
ka alogů, získání in o mací z ědeckých publikací k řešení speci ických
p oblémů, yhledání ýsledků hodně zaměřených ýzkumů a d., což
81
znalec ealizuje om o na azujícím k oku pos upu. Použi é zd oje da
u ádí kapi ole ýče podkladů a in o mace důleži é p o las ní řešení
u ede nálezu znaleckého posudku.
3.8.6 VYTVOŘENÍ SYSTÉMU PODSTATNÝCH VELIČIN ∑(𝛀𝛀)
NA PRIMÁRNÍM OBJEKTU 𝛀𝛀
Na základě ozdělení p ůběhu nehody na dílčí áze a ujasnění dílčích
p oblémů na dílčích sous a ách a cílů jejich řešení si znalec pos upně
p o každou dílčí sous a u ujasní cha ak e řešeného p oblému a y oří
si sys ém pods a ných eličin ak, aby při ýbě u modelo ého objek u
p aco al se sp á nými eo iemi, k e é od áží e ek i ní ú o eň
modelo ání.
3.8.7 VÝBĚR METODY ŘEŠENÍ
Ná azně znalec ybe e hodnou me odu řešení přede ším s ohledem
na cha ak e řešeného dílčího p oblému a po řebnou ú o eň modelo ání.
3.8.8 ZAJIŠTĚNÍ VSTUPNÍCH ÚDAJŮ DO ALGORITMU ŘEŠENÍ
V dalším k oku si znalec zajis í s upní údaje do algo i mu řešení. Ty o
získá á z dokumen ace, ýpoč em, z publiko aných ýsledků ědeckého
ýzkumu, příp. expe imen álně ( iz kap. 7.5.1).
3.8.9 ZAJIŠTĚNÍ SW A HW PROSTŘEDKŮ A REALIZACE ŘEŠENÍ
Ná azně znalec ybe e hodné so wa o é a ha dwa o é p os ředky.
Předpokládá se, že základní yba ení podobě dos a ečně ýkonného
pe sonálního počí ače a základního so wa e p o analýzu silničních nehod
(so wa e PC CRASH nebo Vi ual CRASH) má znalec sám k dispozici.
V případě po řeby použi í speciálních so wa e se nepředpokládá, že y o
budou součás í běžného yba ení znalce, znalec edy éž z ažuje po řebu
zajiš ění koope ací se specializo anými p aco iš i.
Po ýbě u hodných so wa o ých a ha dwa o ých p os ředků znalec
pos upně ealizuje řešení dílčích p oblémů opako áním k oků pos upu 5
až 7. Ná azně, esp. pos upně p o ádí syn ézu ýsledků, zohledňující
objasnění celého p ůběhu nehody. Dále pak opako áním k oků 5 až 7 řeší
dílčí p oblémy umožňující posoudi možnos i účas níků nehody zab áni
jejímu zniku, příp. řeší další dílčí p oblémy ak, jak o odpo ídá
položeným o ázkám. Použi ý pos up če ně ýsledků řešení musí bý
popsán kapi ole posudek ak, aby jedno li é k oky pos upu bylo možné
o ěři .
82
3.8.10 PREZENTACE VÝSLEDKŮ A ANALÝZA VÝSLEDKŮ
Výsledky řešení znalec sh ne kapi ole odů odnění. Výsledky popíše
a ys ě lí přede ším z hlediska jednoznačnos i.
3.8.11 VERIFIKACE VÝSLEDKŮ
V kapi ole odů odnění znalec éž popíše ýsledky kon oly pos upy.
3.8.12 ANALÝZA SPLNĚNÍ CÍLŮ ŘEŠENÍ A ZÁVĚREČNÉ
ZHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ
Ná azně p o ede znalec analýzu splnění cílů řešení. V případě ýkonu
znalecké činnos i je cílem řešení přede ším jednoznačné zodpo ězení
položených o ázek. Znalec edy musí p o és analýzu, zda dos upné
podklady a me ody, k e é lze na současné ú o ni poznání použí , mu
umožňují položené o ázky zodpo ědě jednoznačně. Není-li o možné,
zohlední y o sku ečnos i ná azně in e p e aci ýsledků podobě
odpo ědí na položené o ázky.
3.8.13 INTERPRETACE VÝSLEDKŮ SDĚLENÍ VÝSLEDKŮ UŽIVATELI
Posledním k okem pos upu při las ním zp aco ání posudku je
zodpo ězení položených o ázek kapi ole zá ě . Ve z ahu k položeným
o ázkám znalec in e p e uje ýsledky. Při in e p e aci z ažuje u každé
o ázky z lášť, zda ýsledky řešení umožňují na o ázku odpo ědě
jednoznačně. V případě k an i a i ních údajů, zda lze konk é ní ýsledek
yjádři jedním číslem nebo ozmezím hodno .
3.8.14 SPOLUÚČAST PŘI IMPLEMENTACI VÝSLEDKŮ A ZÍSKÁNÍ
POZNATKŮ Z IMPLEMENTACE
V sou islos i s ýkonem znalecké činnos i znalec po podání posudku
pos upuje podle pokynů o gánu p o ádějícího řízení. Ve složi ějších
případech bý á zp a idla přiz án k jednání před OVM za účelem s zení
znaleckého posudku a jeho bližšího ys ě lení. Pozna ků získaných
z ěch o jednání yuží á při dalším ýkonu znalecké činnos i. Pokud by
šak zjis il zá ažné nedos a ky e yp aco aném posudku, měl by je
ods ani buď o přímo při jednání, doplněním odpo ědí, nebo na hnou ,
že yp acuje písemné doplnění znaleckého posudku. Zásada je zdů azněna
éž a ibu A20 a sou isí s e ikou ýkonu znalecké činnos i e smyslu
a ibu u A19 ( iz kap. 3.6.6).
3.9 SYSTÉMOVÉ MYŠLENÍ
Posledním, č ým p kem sys émo é me odologie ( iz ob . 1) je
sys émo é myšlení. To o Janíček (22, s. 17) cha ak e izuje d ěma
základními a ibu y.
83
P ním a ibu em sys émo ého myšlení je, že řeši el e s ém u ažo ání
ědomě zohledňuje a ibu y sys émo ého přís upu, iz jejich přiblížení
kap. 3.6, což elmi ýznamně zk ali ňuje způsob u ažo ání řeši ele.
D uhým a ibu em je, že řeši el yuží á pozi i ních způsobů myšlení,
k e é edou k dosažení cíle. O řešených p oblémech u ažuje komplexně,
edy z hlediska šech pods a ných ni řních a nějších sou islos í, použí á
analy icko-syn e ické myšlení, k řešení přis upuje oři ě, edy edle
adičních, hledá aké no é (o iginální) přís upy, u ažuje di e gen ně, edy
zohledňuje možnos i a ian ních řešení, současně se cíle ědomě
(usmě něně) zaměřuje na dosažení cíle a u ažuje éž en i onmen álně,
edy be e důsledně ú ahu hlediska dopadů s é činnos i na člo ěka
a na ži o ní p os ředí.

84
4 VSTUPNÍ ANALÝZY PŘI ŘEŠENÍ SILNIČNÍCH
NEHOD (ŘEŠENÍ NADŘAZENÝCH
PROBLÉMŮ)
4.1 VLASTNOSTI SOUSTAVY SILNIČNÍ NEHODA
Předmě em zájmu analy iků silničních nehod jsou ždy eálné silniční
nehody. Řešení p oblémů se ak ealizuje na sous a ě, k e ou je konk é ní
silniční nehoda.
S uk u u é o sous a y ždy oří jak ži é, ak i neži é objek y, neboť
p ky sous a y jsou
• jednak přímí účas níci SN, edy lidé (řidiči, cyklis i, chodci, jezdci
na kolečko ých b uslích a d.) a aké jimi použi é
• dop a ní p os ředky, edy echnické objek y (mo o o á
a nemo o o á ozidla).
Pods a nými p ky okolí silničních nehod jsou pak ypicky
• komunikace (silnice, dálnice) ořená ůznými echnickými p ky
( ozo ka, k ajnice, p ky dop a ního značení, s odidla, mos y,
nájezdy, ýjezdy, ob ubníky…),
• okolí komunikace ořené echnickými p ky (s a by, s oje,
zařízení) a/nebo pří odními p ky (s omy, pole, louky),
• z ířa a, z ěř,
• os a ní účas níci silničního p o ozu (lidé a jimi použi é dop a ní
p os ředky),
• zdušný p os o , s ě lo, a mos é ické p ky…
Pods a né cha ak e is iky sous a y z hlediska příčinných sou islos í jsou
sh nu y ab. 4.
Z hlediska cha ak e u je silniční nehoda sous a ou smíšenou, neboť je
ždy ořena jak p ky echnickými, ak i ži ými lidmi. P ak icky ždy
se jedná o sous a u složi ou, neboť na po řebné ú o ni ozlišení je ořena
mnoha p ky, mezi k e ými o něž exis ují če né azby, na nichž p obíhají
pods a né in e akce. Současně se jedná o sous a u o e řenou, neboť
z hlediska řešených p oblémů jsou ždy pods a né azby sous a y
s okolím a nelze zanedba in e akce, k e é na ěch o azbách p obíhají.
Řešení p oblémů na ako ém ypu sous a y je p o o ždy složi é, a je edy
hodné ždy yuží a zásad sys émo ého přís upu.
85
Tab. 4: Základní cha ak e is iky polysous a y SN (au o )
Ak i ace
Je y, k e é y olá ají p ocesy
na sous a ě SN, zp a idla
sou isejí s po ušením
po innos í
účas níků SP,
p o ozo a elů ozidel
(e . op a en),
sp á ců komunikace,
speci icky mohou bý
y olané zásahem yšší moci.
P ocesy
P ocesy p obíhající na
s uk uře sous a y, k e é
mají pů od silničním
p o ozu a jejichž součás í
jsou k i ické mezní s a y,
k e é znikají nežádoucími
in e akcemi mezi dílčími
sous a ami.
P oje y
Poškození ozidel
účas ných na SN
e . nákladu
a újma na zd a í
účas níků SN.
Důsledky p o OΩ
SN má nega i ní
důsledky p o
p ky okolí jako
jsou
škody na
komunikaci,
škody na ži o ním
p os ředí,
náklady léčení,
soudní spo y,
změny e s éře
osobnos ní,
maje ko é…
O li nění
Je y, k e é o li ňují p ocesy
na sous a ě SN, zp a idla
sou isejí s
pří odními podmínkami (déšť,
mlha, sníh, s ě elné
podmínky, í …),
účas níky SN (jejich o li nění
alkoholem, d ogami,
úna ou…),
se sp á ou komunikace
(zá ady na komunikaci),
e . li yšší moci.
S uk u a
S uk u u sous a y oří
přímí účas níci SN a jejich
dop a ní p os ředky, esp.
dílčí sous a y 1 až n.
Sous a a 1 (řidič, ozidlo,
posádka, náklad)
Sous a a 2 (řidič, ozidlo,
posádka, náklad) …
Okolí(PΩ)
Komunikace ořená ůznými echnickými p ky ( ozo ka, k ajnice, p ky dop a ního značení,
s odidla, mos y, nájezdy, ýjezdy, ob ubníky…)
Okolí komunikace ořené echnickými a pří odními p ky
Os a ní účas níci p o ozu (lidé a jimi použi é dop a ní p os ředky)
Vzdušný p os o , s ě lo, a mos é ické p ky…
4.2 PŘÍSTUPY K ŘEŠENÍ NADŘAZENÝCH ZNALECKÝCH
PROBLÉMŮ (MENTÁLNÍ MODELOVÁNÍ)
Při řešení nadřazených znaleckých p oblémů (příp. i něk e ých ná azných
dílčích p oblémů) je hodné o sous a ě SN u ažo a ždy jako o sous a ě
sous a (polysous a ě), iz kap. 3.4, kdy o jedno li ých p cích
neu ažujeme jen jako o p cích, ale jako o dílčích sous a ách, k e é
ykazují au onomní cho ání.
Typickými dílčími sous a ami jsou
• řidič mo o o ého ozidla – jim řízené ozidlo – posádka ozidla –
náklad e ozidle,
• řidič soup a y – jim řízená soup a a ozidel – posádka ozidla –
přep a o aný náklad,
86
• cyklis a – jím řízené jízdní kolo – předmě y přep a o ané
na jízdním kole,
• chodec – předmě y nesené chodcem,
• skupina chodců apod.
Při analýze cho ání celé polysous a y nejp e ujasňujeme cho ání dílčích
sous a p ůběhu nehodo ého děje a zájemné pods a né in e akce mezi
dílčími sous a ami.
P o řešení p oblému použí áme z . men ální modelo ání, při k e ém
modelo ým objek em (pomocným objek em pomocí k e ého řešíme
p oblém) je e s é pods a ě jen mozek řeši ele p oblému, edy znalce.
Men ální modely jsou lexibilní na zniklé si uace, jsou jednoduché,
mohou bý šak nepochopi elné p o jiného jedince, p o ože se ychází
z ůzné ú o ně in o mací a z ůzné ú o ně ů čího myšlení.
Velké množs í silničních nehod lze dokonce yřeši samo ným
men álním modelo áním, p o o je en o yp modelo ání základním
pilířem a přís upem k řešení silničních nehod a b anou k yuži í jiných
d uhů modelo ání. Ná azné ýpoč o é modelo ání umožňuje p o és
pod obné analýzy p ůběhu nehodo ého děje, o ú o ni řešení p oblémů
šak ozhoduje men ální modelo ání a es ikce dané myšlenko ou
ú o ní řeši ele.
Na ú o ni řeši ele je ak důleži á zejména jeho schopnos ů čího
a kombinačního myšlení, zejména schopnos s uk u o a řešení, ymezi
dílčí p oblémy, sp á ně posoudi eličiny, k e é jsou pods a né p o řešení
dílčích p oblémů, a yb a ako é me ody, k e é jsou nej hodnější p o
řešení dílčích p oblémů a umožnují dosáhnou po řebného s upně
ě ohodnos i ýsledků. Řada znalců k ěm o činnos em přis upuje
in ui i ně, čímž se z yšuje p a děpodobnos chyb, snížení izik s ím
spojených pak ýznamně napomáhá znalos a schopnos uži í
sys émo ých disciplín. Mohou šak nas a i si uace, kdy silniční nehodu
není možné na požado aném s upni ě ohodnos i yřeši ani přes použi í
nejpok očilejších me od, nejčas ěji z dů odu in o mační neu či os i.
4.3 ŘEŠENÍ NADŘAZENÝCH ZNALECKÝCH PROBLÉMŮ
PŘI ASN
V souladu s ýše u edeným ys ě lením základních sys émo ých pojmů
( iz kap. 3.4), předs a uje objasnění p ůběhu SN na mak oú o ni řešení
p oblému na polysous a ě.
Součás í každé polysous a y je cen ální managemen (CM). V silničním
p o ozu má CM podobu p a idel silničního p o ozu a aké mís ní úp a y
podobě dop a ního značení. Účelem CM je zajis i bezpečný silniční
p o oz. Jelikož polysous a ě nelze přímo přiřadi sys ém eličin, aby bylo
87
možné u ažo a o ýpoč o ém modelo ání, je nu né řešení p oblému
s uk u o a , edy ozděli na řešení dílčích p oblémů na jedno li ých
dílčích sous a ách pomocí ěch o k oků:
1. Vymezení pods a ných p ků polysous a y.
2. Zjiš ění cílo ého cho ání dílčích sous a (zamýšlený způsob jízdy,
pohybu po ozo ce) a základních cha ak e is ik sku ečného cho ání
dílčích sous a sou islos i se niklou dop a ní si uací.
3. Vymezení pods a ných in e akcí mezi dílčími sous a ami.
4. Vymezení pods a ných p ků okolí polysous a y a jejich
pods a ných cha ak e is ik.
5. Rozdělení p ůběhu nehody na dílčí áze s menší p ocesní složi os í,
umožňující řešení dílčích p oblémů na dílčích sous a ách již
s yuži ím ýpoč o ého modelo ání.
6. Vyřešení dílčích p oblémů na dílčích sous a ách, zp a idla
za pomoci ýpoč o ého modelo ání.
7. Zá ě ečná syn éza ýsledků a do ození cho ání polysous a y,
zp a idla za pomocí analýzy jedno ném čase a p os o u.
V p axi se k oky 6 a 7 pos upu zájemně doplňují a nelze je odděli .
Příklad
Základní ú ahy jsou demons o ány na příkladu silniční nehody. Ilus a i ně
předpokládejme jednoduchou si uaci, kdy došlo k silniční nehodě obci,
na křižo a ce e a u T, kde ozidlo č. 1 jelo po hla ní silnici. Ve smě u jeho jízdy
zp a a přijíždělo z edlejší silnice ozidlo č. 2 a odbočo alo le o na hla ní silnici.
Při jezdu ozidla č. 2 do ko ido u jízdy ozidla č. 1 došlo ke s ře u obou ozidel.
V důsledku ná azu ozidla č. 1 do ozidla č. 2 došlo k poškození obou ozidel.
Po ná azu se ozidla pohybo ala do konečných poloh.
1.
Pods a né p ky polysous a y
jsou daném případě dílčí sous a y (řidič
č. 1 – ozidlo č. 1) a (řidič č. 2 – ozidlo č. 2). Obecně mohou bý pods a nými
p ky polysous a y éž další účas níci silničního p o ozu, pokud jejich
cho ání o li nilo p ůběh SN.
2.
Cílo ým cho áním
řidiče č. 1 (dílčí sous a y č. 1) bylo p oje křižo a ku
po hla ní silnici přímém smě u. Cílo ým cho áním řidiče č. 2 (dílčí
sous a y č. 2) bylo odboči le o na hla ní silnici. O dílčích sous a ách č. 1
a 2 ak můžeme u ažo a jako o monosous a ách ( ykazující monocho ání).
Pods a né je éž zohlednění CM. V souladu s p a idly silničního p o ozu
a dop a ním značením bylo po innos í řidiče č. 1 je s ozidlem nej ýše
mís ě po olenou ychlos í 50 km/h. Po innos í řidiče č. 2 bylo dá přednos
ozidlům pohybujícím se na hla ní silnici. Nu né je éž ujasni
sku ečné
cho ání
dílčích sous a p ůběhu nehody, edy např. zda a jakém
okamžiku mohl řidič č. 1 eago a na ozidlo č. 2, jak změnil způsob řízení,
94
Vozidla použi á p o expe imen , příp. igu an i účas ní na expe imen u
mohou slouži jako další zd oje da . Expe imen álně se o ěřují:
• zá islos cho ání ozidla na změnách s upních pa ame ů,
• b zdné zpomalení,
• ýhledo é pomě y z ozidla,
• dohlednos na dalšího účas níka,
• a další.
Nejp e musí znalec yb a šechny hodné zd oje da . Následně se
za pomoci hodných me od p o ádí získá ání da z ěch o zd ojů.
V zá islos i na cha ak e u zd oje se da a oří pozo o áním, měřením,
snímáním, yčí áním a d. Po jejich získání je nu no da a za ixo a ak, aby
je bylo možné ucho a a přenáše . K omu je po řebné o něž použí
sp á né me ody ak, aby nedošlo ke z á ě, anebo ke znehodnocení da .
Např. ýsledky pozo o ání se zachy í pomocí o og a ií nebo kame o ého
záznamu, k měření se pořídí p o okol nebo záznam, k měření
na p os o o ých objek ech se pořídí náč , k e ý se řádně okó uje,
poškození ozidel se popíše, zaměří a o og a icky zdokumen uje a d., iz
éž kap. 10.3.
Z hlediska p ak ického pos upu p o ní získá ání a zp aco ání da
na mís ě SN p o ádí nejčas ěji pouze o gány yše řo ání, edy policie.
U něk e ých zá ažných nehod bý á již k p o nímu ohledání mís a SN
přib án éž znalec. Na dalších úkonech se e spolup áci s OVM zp a idla
ždy podílí éž znalec. Musí edy dobře ozumě omu, co je po řebné
zjis i a aké pos upům při o bě a zp aco ání da . Jedno li ých úkonů
se účas ní přede ším p o o, aby s ými odbo nými znalos mi přispěl
k omu, že p o zp aco ání posudku budou získána da a ze šech hodných
zd ojů ak, aby byla dos a ečná p o analýzu SN. K omu se použí ají
následující me ody a pos upy.
5.2 OHLEDÁNÍ MÍSTA SILNIČNÍ NEHODY
5.2.1 PRŮBĚH OHLEDÁNÍ
Ohledání mís a nehodo ého děje je podle Chmelíka (23) p oces, jehož
účelem je zjiš ění s op, dalších důkazů a in o mací, k e é jsou ýznamné
p o s ano ení příčiny silniční nehody a případného za inění pacha ele.
Vlas ní ohledání mís a silniční nehody p o ádí zp a idla při olaný
policejní o gán, k e ý by měl mí dos a ečnou ú o eň znalos í z oblas i
kons ukce a p o ozu silničních ozidel, aby zaznamenal šechny
pods a né s opy. Přes o se nedopo učuje, aby již policejní o gán
při ohledání sledo al jen předpokládaný p ůběh nehodo ého děje, byť se
může na p ní pohled zdá zje ný. Naopak by měl objek i ně zaznamena

95
celé mís o silniční nehody spolu s ozidly, osobami a pe nými
překážkami, k e é se něm nachází, a o ze šech možných úhlů.
P ní ází po p oběhnu í nehodo ého děje dochází k ak i aci zách anných
složek, k e é do azí na mís o silniční nehody. Zde s nej yšší p io i ou
p obíhají činnos i spojené se zách anou z aněných osob, se zamezením
zd a í oh ožujících p ocesů zniklých důsledku nehody a činnos i
spojené s eliminací dalších ážných následků silniční nehody, k e é by
mohly způsobi újmu na zd a í pří omných nebo na ži o ním p os ředí.
Dochází k od ácení h ozícího po enciálního nebezpečí a zřizo ání
uzá ě , k e é ch ání jak cen um silniční nehody, ak její blízké okolí.
Během ěch o p o ních ází dochází již k souběžnému zajišťo ání s op
a p o nímu o og a o ání mís a nehody. P o áděné činnos i, osoby, k e é
je p o ádějí a použi é p os ředky mohou bý éž příčinou znehodnocení
celé řady s op, k e é na mís ě silniční nehody znikly. (23; 24)
Před samo ným zajišťo áním s op je důleži é hodně z oli dos a ečně
elké okolí mís a silniční nehody, kde by se mohly s opy ysky o a a aké
p o komplexní posouzení cho ání účas níků nehody během předs ře o é
áze nehodo ého děje. Reálně bý á a o činnos složi ější, p o ože a o
oblas může zasaho a např. do přilehlého p o ismě ného jízdního p uhu,
do am ajo ého pásu apod., jejichž časné uza ření a zřízení objížďky
může bý kompliko ané. Ro něž je důleži é zajis i s ědky silniční nehody
a y ěži je jako zd oj paměťo ých s op o mou ýslechu.
V počá eční ázi ohledání se z olí z . ýchozí mís o ohledání. To o mís o
se může u jedno li ých nehod liši , zp a idla se ale s ano uje am, kde je
nalezeno m é ělo, kde došlo ke s ře u ozidel nebo kde je jejich konečná
poloha. Dále se s ano í z . ýchozí bod měření (VBM), ke k e ému budou
z aho ána eške á měření poloh jedno li ých objek ů a s op. Ten o bod se
ob ykle s ano uje jako yzický objek blízkos i mís a silniční nehody,
k e ý je nehybný. Může se jedna např. o oh domu, sloup s islého
dop a ního značení nebo eřejného os ě lení, oh be ono é záb any apod.
Pokud je VBM od mís a ýsky u s op příliš zdálený nebo má ne hodnou
polohu zhledem k měření zdálenos í, s ano í se ješ ě pomocný bod
měření (PBM), kdy dojde nejp e k zadokumen o ání jeho přesné polohy
ůči VBM. V případě použi í geode ického zaměření o ální s anicí je pak za
VBM označena pozice o ální s anice a jsou ždy zaměřeny 3 pomocné
body, k e é budoucnu umožní ep odukci p o edeného měření.
V případě, že musela bý ha a o aná ozidla od ažena z konečných poloh,
z anění od ezeni ozidlem RZS nebo m á ěla odklizena, je po řeba před
měřením a dokumen ací yznači jejich polohy na ozo ku. Ke šem
s opám, k e é jsou na mís ě silniční nehody nalezeny a budou měřeny jejich
polohy, je po řeba přiřadi číslo. Díky němu bude po é z o og a ií
jednoznačně pa né, o jakou s opu se měření jedná. (23; 25)
96
Dále se zaznamená konečná poloha ozidel a osob do náč ku a dojde
k za ixo ání s op o og a o áním mís a silniční nehody. Je hodné nejp e
y o i mís o nehody jako celek, aby z o og a ie bylo zřejmé uspořádání
jedno li ých objek ů po nehodě. Ro něž je uži ečné y oři sek enci
o og a ií jdoucích za sebou, kde se o og a pohybuje z jedno li ých
smě ů, ze k e ých ozidla přijela až k mís u silniční nehody. To je hodné
y o og a o a z ůzných úhlů, aby byla idě jedno li á ozidla a další
s opy ůči sobě. Velkou ýhodu při o og a o ání uspořádání mís a
nehody může posky nou d on, k e ý dokáže snadno pořídi snímek
celého mís a pohledu sho a. Na ako ém o snímku je po é o něž možné
použí s ysokou přesnos í me odu o og amme ie p o odměřo ání
jedno li ých zdálenos na snímku na PC, p o ože při pohledu sho a
dochází pouze k zanedba elnému pe spek i nímu zk eslení do s an.
Po y o og a o ání celko é kon igu ace objek ů na mís ě silniční nehody
je hodné y o og a o a aké ozhledo é pomě y mís ě nehody, s a
ozo ky, dop a ní značení a způsob řízení p o ozu a aké
zadokumen o a počasí.
Dále se pořizují jedno li é de ailní o og a ie, k e é zob azují jedno li é
s opy na ozidlech, osobách, pe ných objek ech a na ozo ce. Čas o je
hodné před o og a o aný předmě nebo jeho čás přiloži měří ko, aby
byly z o og a ie pa né jeho ozmě y nebo případně ýška nad ú o ní
ozo ky.
Zadokumen o a je po řeba s opy, k e é mohou po čase zmize nebo bý
přesunu y, jako např. s řepiny, s opy od pneuma ik na ozo ce, kapalinné
s opy, biologické s opy, pe né předmě y odhozené ze s é pů odní polohy
li em ná azu apod. Dále se zadokumen ují polohy ozidel, jejich
de o mace, s a ka ose ie a možné s opy po o ě u, s a in e ié u, s a
bezpečnos ních pásů ( případě ak i ace předpínačů pásů
se zadokumen uje, na k e ých mís ech byly osoby připou ány a kde pásy
použi y nebyly), s a pneuma ik a pokud je k omu příleži os , je uži ečné
o něž pořídi o og a ie zespodu ozidel. Po od ažení ozidel z mís a
nehody je p ozí a é y o og a o a mís o silniční nehody zno u, p o ože
se obje í i s opy, k e é byly scho ané pod nimi. (26; 27; 28)
5.2.2 NÁSTROJE UŽÍVANÉ PŘI DOKUMENTACI SILNIČNÍCH NEHOD
Rekons ukce silniční nehody, jakož o p oces zno u y oření ob azu
nehodo é událos i, yžaduje p o objasnění okolnos í a příčin kolize co
nejpřesnější da a p o zachycení si uace na mís ě SN. P o ádí se p ohlídky,
měření, yše řo ací pokusy (příp. znalecké expe imen y), což ýznamně
přispí á k získání úplné předs a y o nehodo ém ději. Mezi jedno li ými
měřicími nás oji a me odami sou isejícími s yše řo áním silničních
nehod exis ují u či é ozdíly, s ejně ak jako e en uali ou jejich použi í
97
a přesnos í měření. Za předpokladu, že požadujeme k ali ní da a, je řeba
počí a s u či ou časo ou ná očnos í sbě u da z mís a nehody. Jelikož je
z ozličných dů odů (např. o li nění účas níků p o ozu sou islos i
s uza řením komunikace, o ba kongescí) čas ým požada kem zk á i čas
po řebný k p o edení měření, přesnos sh omážděných údajů může bý
nega i ně, ač neúmyslně, o li něna.
V p axi nej íce uží ané nás oje p o získá ání délko ých a poloho ých
pa ame ů zah nují jednak jednoduché yba ení jako je s ino ací me ,
pásmo, délkomě né kolečko, měření pomocí s anice o ální a e e enční
GNSS, d onů, o og amme ie až po nejmode nější echnická zařízení,
k e á p o ádí měření plně au oma icky, z . lase o é skene y. Uži í
konk é ního nás oje pak zá isí na ůzných ak o ech, jako např. ozsahu
měření, s ě elných a po ě nos ních podmínkách, možnos i zdáleného
měření, pozdějšího zp aco ání sh omážděných údajů a požado ané
přesnos i da . Současný echnologický pok ok mode ních měřicích
nás ojů šak za učuje nejen získání přesných, s anda dizo aných
a jedno ných da , ale aké jednu nespo nou ýhodu, a o ý aznou úspo u
času e s o nání s uži ím kon enčních me od a echnologií (29). P o
získání objek i ních podkladů p o analýzu edy slouží jednak
dokumen ace mís a nehody, a ak uálně i echnologie in eg o aná přímo
e ozidle, konk é ně řídicí jedno ce ai bagů – E en Da a Reco de
(EDR), k e á případě nehody ucho á konk é ní da a, k e á je možno
posléze příslušným sys émem yčís . Následující kapi oly předs a ují
mode ní nás oje, k e é se zhledem ke s ému ši okému spek u uži í
a přesnos i získaných in o mací s ále íce obje ují sou islos i
s dokumen ací nehodo ého mís a a ekons ukcí samo ného děje.
5.3 GEOMETRICKÁ A TOPOLOGICKÁ DATA
5.3.1 ZÍSKÁVÁNÍ GEOMETRICKÝCH A TOPOLOGICKÝCH DAT
Obecně lze da a získa sbě em ze zd ojů ozlišených da , nebo o bou
ze zd ojů ne ozlišených da . Geome ická a opologická da a se zp a idla
získá ají jejich o bou, je šak možné je získa i sbě em, např. a
ozo ky z o o o omapy apod. P o získání ěch o da lze použí :
• geode ické sys émy,
• me ody založené na zp aco ání o og a ií ( o og amme ie),
• snímání pomocí bezpilo ních p os ředků,
• snímání pomocí s abilních či mobilních 3D skene ů.
V následujících kapi olách jsou y o me ody popsány.
98
5.3.2 GEODETICKÉ SYSTÉMY
Geode ická o ální s anice (ob . 8) je elek onické zařízení, jež je pods a ě
kombinací elek onického eodoli u a elek oop ického dálkomě u
se zájemným přenosem a záznamem da do in e ní či yjíma elné
pamě i. Mode ní přís oje p o přenos da použí ají aké Blue oo h a USB
po y, přičemž každém případě a o da a lze následně zp aco a
počí ači. To ální s anice se použí ají zejména k měření nebo y yčo ání
(souřadnico á da a impo o ána do přís oje) odo o ných a s islých úhlů
a délek. Jejich přesnos je řádech milime ů a dosah pak hodno ách
kilome ů Délky mohou bý měřeny jednak s pomocí od azného h anolu
(klasický h anol, h anolo á sous a a, od azný š í ek), nebo ežimu bez
h anolu, kdy je pap sek od ažen přímo od po chu měřeného objek u.
Uži í konk é ního ypu h anolu má zásadní li na dosah s anice, obecně
pla í, že čím ě ší je od azná plocha, ím delší zdálenos lze měři . Čas o
umožňují p o ádění s anda dních i pok očilých ma ema ických nebo
geode ických ope ací, mezi k e é pa ří například ýpoče ploch a objemů.
Na ozdíl od s a ších modelů, k e é při zaměřo ání bodů yžadují obsluhu
d ěma p aco níky, mode ní přís oje umožňují obsluhu jednou osobou.
(30; 31)
Ob . 8: To ální s anice Leica No a TS60 (32)
V současné době je možné obo ické o ální s anice spolu s kon ole y
zájemně kombino a s GNSS přijímači. Jedná se pak o geode ické GNSS
ses a y, k e é zajišťují přesné a ychlé u čení p os o o é polohy bodů
na základě příjmu a zp aco ání signálů z dos upných sa eli ních d užic,
k e ými jsou sa eli ní sí ě GPS, GLONASS, GALILEO, BEIDOU a dalších
lokálních a ozšiřujících sys émů. (33) Ino o aná zařízení dokonce
k d užico ým sys émům přidá ají i ine ciální měřicí jedno ku (IMU) a
ob azo ý záznam, čímž ozšiřuje spek um uži í i oblas ech, kde exis ují
u či é překážky nebo jsou měřené body ěžko přís upné.
99
5.3.3 FOTOGRAMMETRIE
Další měřickou me odou je o og amme ie. V ámci získá ání po řebných
in o mací o eálných objek ech na zemském po chu je a o me oda
současné uží ána jen omezeně, možnos i jejího yuži í se šak s ále
zlepšují. Obecně pla í, že pomocí o og amme ie lze u či a , elikos
nebo polohu měřeného předmě u z jednoho či íce ob azo ých
o og a ických záznamů. (34)
Na základě snímko é kon igu ace lze o og amme ii děli
na jednosnímko ou a ícesnímko ou. U jednosnímko é o og amme ie,
jak již náze napo ídá, slouží k ekons ukci měřeného předmě u pouze
jeden snímek. Fo og amme ii lze yuží přede ším p o měření objek ů
o inných či blízkých o inným. Vícesnímko á o og amme ie je
me odou přesnější, přičemž předmě je nasnímán neomezeným poč em
snímků ak, aby bylo umožněno p o nu í úhlů pap sko ých s azků
p os o u. Dle polohy komo y lze pak ozlišo a sa eli ní, le eckou,
pozemní, blízkou a mak o o og amme ii, přičemž e spoji os i
s dop a ními nehodami je nejčas ěji uží ána pozemní, kdy je komo a
umís ěna na pe ném bodě na zemi. (34)
Výhoda o og amme ie spočí á ychlém a komplexním záznamu scény
p o pozdější analýzu s minimální dobou pře ušení p o ozu a aké
možnos i dokumen ace za zho šených s ě elných podmínek ( noci).
Na d uhou s anu zp aco ání získaných da je časo ě mnohem ná očnější
než při uži í kon enčních me od. Fo og amme ie není hodná
p o dokumen aci ozsáhlých dop a ních nehod nebo mís s ý azným
ýško ým p o ilem. (35) Možnos i yuži í o og amme ie při analýze
silničních nehod předs a uje ob . 9.
Ob . 9: Zp aco ání o og amme ických snímků a de o mace na ozidle (34)
Fo og amme ií nejši ším slo a smyslu ozumíme měřickou me odu,
k e á umožňuje u čení a u, elikos i či polohy měřeného předmě u
p os o u z jednoho či íce ob azo ých, nejčas ěji o og a ických
záznamů. Podoba, dosaži elná přesnos a k ali a ýs upů při yuži í
o og amme ických měřických me od je silně zá islá na k ali ě, ozsahu

100
a pod obnos i dos upných podkladů. Hla ní pa ame y o li ňující
ýs upy měření a ozsah získaných in o mací přímo sou isí nejen
s k ali ou dos upné o odokumen ace (poče snímků a jejich uspořádání,
ozlišení, ko ek ní expozice), ale aké s po řebou doda ečné in o mace
(např. znalos délek, poloh iden i iko a elných bodů na snímcích,
in o mací o dis o zních cha ak e is ikách použi ého o oapa á u apod.).
Pozemní o og amme ie – jednosnímko á
V případě, že je k dispozici jeden snímek zachycující po řebné in o mace
je možno yuží z . jednosnímko ou o og amme ii. Výhodou oho o
přís upu je možnos p aco a pouze s jedním snímkem, a šak za cenu
nižšího ozlišení a přesnos i s os oucí zdálenos í od mís a, kde byl
snímek pořízen. Zp aco ání je možno p o és g a ickými me odami
či s yuži ím specializo aného so wa u. Nezá isle na z oleném přís upu
je šak ždy po řeba doplni ob azo ou in o maci na snímku o další,
doda ečné, in o mace. Podoba é o doda ečné in o mace je zá islá
na z oleném přís up či so wa u, a šak obecně se jedná o znalos poloh
bodů jednoznačně iden i iko a elných na snímcích, známých
zdálenos ech mezi body, úběžníků či kolmých/pa alelních linií nebo
lase o ých skenů.
Nejčas ěji yuží aným so wa em ámci znalecké p axe je p og am
PC-RECT od akouské společnos i DSD (D . S e an Da en echnik
Ges.m.b.H). So wa e je schopen na základě znalos i zdálenos í či poloh
bodů na snímku p o és p omí nu í snímku na yb anou o inu
(např. ozo ku), k e á je de ino ána použi ými body, iz ob . 10.
V p incipu se jedná o ek i ikaci, edy ans o maci ob azo é in o mace
na snímku na „kolmý pohled“. P o samo nou ek i ikaci je nezby ně nu né
na ploše objek u ozpozna nejméně č yři body a u či zdálenos i mezi
ěmi o body.
Při zp aco ání je šak po řeba u ažo a několik základních podmínek
p o dosažení alidních ýs upů, případně je zohledni při následném
yuži í ýsledného o o o a. Jednou z hla ních je požada ek na o innos
po chu, na k e ém je ekons ukce p o áděna. Vý azný li má aké
na očení snímku ůči ekons uo aném po chu. V neposlední řadě je
důleži é i umís ění bodů použi ých p o de inici e e enčních zdálenos í
a las ní elikos e e enčních délek ůči elikos i ekons uo aného
po chu. Obecně pla í, že je hodné, aby s opy či p ky, k e é jsou cílem
ekons ukce, byly u ni ř ob azce, k e ý je body ořen. V případě,
že zaměření e e enčních délek je p o áděno s časo ým ods upem, je
řeba z oli ako é body, k e é jsou jednoznačně iden i iko a elné
i na použi ém snímku.
101
Ob . 10: Rekons ukce p ůběhu jízdních s op z jednoho snímku s yuži ím
e e enčních zdálenos í (au o )
V případě yuži í komplexnějšího o og amme ického so wa u
(např. Pho oModele Scanne ) je možno yuží i jiný yp doplňujících
in o mací. Současně s ím je možno získa i pod obnější in o mace
o přesnos i p os o o é ekons ukce, získa ýs upy e ě ší pod obnos i
či ozsahu, např. p ůběh s op (ob . 11) e o má u .dx či p ůmě na několik
o in nebo yuží ideozáznam z ixní kame y p o u čení ajek o ie
pohybu či ychlos í (ob . 12).
Ob . 11: Rekons ukce p ůběhu jízdních s op z jednoho snímku s yuži ím da
z o ální s anice (Pho oModele Scanne ) – zle a: snímek s yznačenými body
a b zdnými s opami; p os o o ý model; ek i iko aný snímek (au o )
102
Ob . 12: U čení ajek o ie au omobilu (če eně z ý azněné polohy p a ého
předního kola) na základě ideozáznamu a lase o ého skenu (Pho oModele
Scanne ) – ukázka jedno li ých snímků (nahoře); u čené polohy kola na skenu
( p a o dole) (au o )
Vícesnímko á o og amme ie – p ůseko á
V případě, že je k dispozici yšší množs í snímků ( ři a íce) je možno
yuží komplexnějších o og amme ických so wa ů p o p os o o ou
ekons ukci. His o icky s a ším přís upem, k e ý je šak s ále s ýhodou
yuži elný ámci znalecké p axe, je z . „klasická o og amme ie“.
Přís up je založen na p incipech p ůseko é o og amme ie, kdy jsou
pos upně manuálně označo ány společné body mezi snímky. V případě,
že je iden i iko áno dos a ečné množs í bodů mezi jedno li ými snímky,
je možno následně u či nejen jejich polohu p os o u, mís a odkud byly
snímky pořízeny, ale i model o oapa á u cha ak e izující např. jeho
dis o zní cha ak e is iky. Výhodou je ý azně yšší ozsah množs í
in o mací, k e é je možné ze snímků získa , k ali a a přesnos získaných
ýs upů a neposlední řadě i pod obnější in o mace o případných
chybách měření. K ali a měření klesá s os oucí zdálenos í od mís a
snímání a p o kon olu řešení je řeba, aby daný bod byl jednoznačně
ozpozna elný na alespoň řech snímcích. Současné so wa y zá o eň
umožňují zpřesnění ýsledné řešení p os řednic í digi ální ob azo é
ko elace, kdy jsou manuálně u čené body doplněny o au oma icky
ozpoznané. Výsledkem je ak ý azné zpřesnění p os o o é ekons ukce
a ýsledného modelu.
Měření je založeno na požada ku jasné iden i iko a elnos i dos a ečného
poč u společných p ků mezi jedno li ými snímky. Snímko á kon igu ace
(polohy snímků) by měla ak zachyco a cílo ý objek či oblas z íce s an
dos a ečném ozsahu (ideálně ze šech č yř). Pokud jsou snímky
pořízeny o oapa á em s neznámými pa ame y, je hodné, aby společné
103
p ky byly ozmís ěny o nomě ně ámci celého snímku. V případě
yuži í o og a ické dokumen ace PČR či snímků z neznámých zd ojů je
ak omezující podmínkou jejich yuži í dos a ečné množs í snímků
zachycujících požado ané čás i. V případě po řeby je možno snímky
doplni dalšími snímky, k e é mohou bý pořízeny i s časo ým ods upem,
za podmínky, že se mís o či zkoumaný objek nezměnili. P o získání
ýs upů měří ku je řeba doda doda ečnou poloho ou in o maci (známé
polohy bodů či e e enční délky).
Výs upem měření jsou s ejně jako případě jednosnímko é
o og amme ie o og a ické snímky, k e é šak om o případě mohou
zniknou jako kombinace několika snímků. Výsledná mozaika ak
pod obněji zachycuje ekons uo ané mís o než případě yuži í pouze
jednoho snímku (ob . 13 a 14). Dalším ýs upem jsou polohy jedno li ých
bodů (např. e o má u .dx či . x ) podobně jako případě geode ického
měření, k e é je možné následně yuží ámci analýzy (ob . 15).
Ob . 13: Ukázka o odokumen ace yuži é p o o bu o o o a (au o )
Ob . 14: Ukázka ýsledného složeného o o o a z dos upné o og a ické
dokumen ace – zle a: umís ění do mapo ého podkladu; celko é o o o o; de ail
ýsledného o o o a (au o )
110
P o dokumen aci lze edy yuží mobilní ele on či able yba ený
echnologií LiDAR a příslušné mobilní aplikace, k e é u edené unkce
podpo ují (např. Scani e se, Heges, 3D Scanne App, Polycam, Me ascan,
nebo Recon3D a d.). Ty o aplikace umožňují nas a ení přesnos i získaných
da a ozsahu zdálenos i de ekce zá islos i na účelu použi í a elikos i
ýs upů.
Z hlediska způsobu dokumen ace je nu né pos upo a sys ema icky
a logicky, pohybo a se pomalu a ůzných smě ech zá islos i
na aplikaci. V případě ozidel a požada ku na dokumen aci s řechy
či pod ozku je nu né případně použí sel ie yč. Na ob . 21 le o je ukázka
p ocesu skeno ání e o mě iden i ikace yb aných oblas í bodů
p o o bu m ačna bodů, p a o pak ukázka jednoduchého skenu
získaného pomocí o og amme ického módu jedné z dos upných
aplikací pomocí mobilního ele onu iPhone 14 P o, edy např. z 10
pořízených o og a ií.
Ob . 21: Snímání p o o bu 3D modelu z jedné z mobilních aplikací a ýsledný
model apliko aný na ozidle (au o )
Po dokončení dokumen ace modelu lze zp a idla ýsledek mobilní
aplikaci uloži p o další zp aco ání jako d a , případně přímo zp aco a ,
což může a řádo ě sekundy až několik minu zá islos i na elikos i
modelu a jeho k ali ě. Na ob . 22 je zob azen p oces dokumen ace
a získaný model če ně možnos i měření aplikaci na malém objek u.

111
Ob . 22: Snímání p o o bu 3D modelu z jedné z mobilních aplikací a ýsledný
model apliko aný na mo ocyklu s kon olním měřením ozmě ů přímo aplikaci
(au o )
Běžnými možnos mi expo ů je z . m ačnou bodů (poin cloud)
ůzných běžně zp aco a elných o má ech (p s, laz, xyz, ply apod.)
případně z . mesh modely (např. bx, s l, usdz apod.). Z jedno li ých
mobilních aplikací je možno ýsledné zp aco ané modely expo o a
p o případné další zp aco ání so wa e, k e é umožňují edi aci, případně
expo y do dalších požado aných o má ů zá islos i na účelu použi í
modelu a požada kům na jejich k ali u zá islos i na licencích ěch o
so wa e, přičemž exis ují i zcela bezpla né možnos i edi ace, s ejně jako
případě aplikací mobilních. Z desk opo ých so wa e lze jmeno a
např. Cloud Compa e, Blende , a placené Agiso Me ashape, Au odesk
Recap, 3DF Zephy a mnoho dalších, k e é umožňují p áci s příslušnými
o má y či o má y od ozenými.
Lze sníma i elmi malé objek y, ale i oblas mís a nehody a ýsledky
následně yuží do simulačních p og amů p o další p áci, např. jako
podklad p o analýzu nehody, či o ěření polohy s op a objek ů. Za snížené
idi elnos i je možné uží např. sel ie yče a doda ečného zd oje os ě lení
blízkos i snímače (např. LED) či je po řebné os ě li dokumen o anou
scénu.
Ukazuje se, že u edené pos upy lze apliko a i na ě ší scény, ypicky
dokumen aci mís a silniční nehody. P o účely o ěření použi elnos i
na ě ší scéně byla e olném p os o u simulo ána dop a ní nehoda
2 ozidel če ně s op, kuželů a dalších nezúčas něných ozidel p o účely
získání 3D scény p o další použi í nás ojích p o ekons ukci silničních
nehod, iz ob . 23.
112
Ob . 23: Scéna insceno ané dop a ní nehody zdokumen o aná pomocí mobilního
ele onu iPhone 14 P o, zp aco áno bezpla ném SW Cloud Compa e s expo em
do simulačního p og amu Vi ual CRASH (au o )
Významnou aplikací je možnos analyzo a zak y ý ýhled účas níků
silniční nehody, např. přes a na ý příkop, iz ob . 24.
Ob . 24: Scéna oblas i zak y ého ýhledu přes za a něný s ah zdokumen o aná
pomocí mobilního ele onu iPhone 14 P o s pomocí aplikace Scani e se,
zp aco áno bezpla ném SW Cloud Compa e s expo em do simulačního
p og amu Vi ual CRASH (au o )
113
S pomocí é o echnologie lze s úspěchem skeno a např. i mo ocykly,
jízdní kola.
Další aplikace, uži í či úskalí jsou předs a eny např. knize (40).
5.4 POŠKOZENÍ VOZIDLA
K omě o odokumen ace a ideodokumen ace policie z še ření či
doda ečného ohledání mís a DN a příp. z ohledání ozidel lze poškození
na ozidle zjišťo a a dokumen o a p o účely následné analýzy např.
nejčas ěji s uži ím měří ek (skládacích či magne ických měřicích me ů,
šipek či a ů), měřicích yčinek, elek onických měřičů zdálenos i
(lase o ých dálkomě ů), s uži ím jednosnímko é a ícesnímko é
o og amme ie, případně mode ních me od s uži ím 3D skene ů,
případně zmíněných mobilních ele onů, nejlépe yba ených LIDaRem.
Zcela s ěžejní je nadále pořízení k ali ní o odokumen ace.
O é o p oblema ice je pomě ně de ailně pojednáno např. publikaci
Analýza poškození ozidla, P ů odce me odami dokumen ace a
k an i ikace de o mační ene gie (40).
P o analy ika silničních nehod je zásadní mnoha případech
dokumen ace p o edená policejním o gánem, na k e ou se musí čas o
spolehnou z dů odu, že není přímo účas en ohledání mís a silniční
nehody. Z hlediska pos upů policejního o gánů má analy ik elmi
omezenou možnos o li ni k ali u ýs upů, ale případě, že jsou
policejním o gánem pořízení o og a ie dos a ečně os é, k ali ní
ozlišení, k e é umožňuje z ě šení bez pods a né z á y in o mací,
exis ují i k poškození kolmo pořízené celko é snímky a de aily, k e é
umožňují případné slíco ání a doměření zájmo ých oblas í. Z hlediska
mís a nehody i poškození ozidel jsou nej íce p oblema ické snímky
pořízené za snížené idi elnos i. K omě kon enčních dokumen ačních
skládacích měřidel a ni elačních la í (příp. křídy, p o ázku, s ino acího
me u, ma ke ů) lze (zde již případě dokumen ace analy ikem nikoli
o gánem eřejné moci) uží např. me ody z . měřicích yčinek, edy
nejčas ěji modulá ního zařízení samos a né kons ukce, k e é umožňuje
podélnou i ýško ou změnu polohy jedno li ých měřicích yčinek od
základny (příp. olbu hus o y měřicí sí ě) p o p ůběžnou dokumen aci
např. hloubky poškození ozidla e z ahu k ozidlu nepoškozenému,
esp. poloze základny. Základna se edy přis a í s ou kons ukcí pa alelně
k objek u, oblas i zájmu o o odokumen aci, z olí se hus o a měřicích bodů
(podélná poloha a poče měřicích yčinek), ýška požado ané
dokumen ace poškození a yčinky se od základny ysunou s ou s upnicí
až do poškozené oblas i na ozidle, následně se odeč ou hloubky
de o mace (délky ýsu u) a přip a í nák es p o následnou analýzu např.
elikos i de o mační ene gie po řebné p o znik zdokumen o aného
114
poškození. V případech masi ních poškození, kdy již nelze odliši
p imá ní poškození od poškození induko aného (nepřímého) a nelze
s ano i nezde o mo ané e e enční body na ka ose ii, je možné u ažo a
měřené poškození spíše jako poškození ilus a i ního cha ak e u
s minimálním ozsahem. Zařízení é o kons ukce lze aké uží p o
náh adu měřicích yčinek jiným měřičem zdálenos i od základny, např.
lase o ým dálkomě em.
P o dokumen aci poškození s uži ím přís ojů lze dále uží např.
geode ické o ální s anice, k e á umožňuje bezh anolo é měření polohy.
Opě pla í, že měřený objek je nu né p o o ěření k ali ně o og a icky
zdokumen o a a při uži í íce me od a jejich e i ikaci se je í jako účelné
na dokumen o aný objek nalepi ma ke y nejlépe známého umís ění,
k e é o něž poslouží při uži í o og amme ických me od.
Z hlediska uži í me od o og amme ie je nu né opě uží k ali ní
o oapa á , eleskopickou yč, zná polohy pods a ných bodů na snímku
(např. kužely či skládací me na ozo ku), opa ři měřené objek y příp.
ma ke y a zho o i případě ícesnímko é o og amme ie dos a ečné
množs í ýznamně se přek ý ajících snímků z ůzných ýšek a úhlů.
V případech uži í bezpilo ních p os ředků se pořizuje opě nejčas ěji ě ší
množs í kolmo pořízených o og a ií s ýznamným přek y ím a oblas mi
zájmu blízkos i s ředu o og a ií a na komunikaci se umísťují měřicí kříže
o známých polohách (p o následné slíco ání snímků) za účelem získání
půdo ysného pohledu s minimálním zk eslením. V případech
přek ý ajících se poškození, např. nede o mo aná oblas s řechy a pod ní
zde o mo ané d eře ozidla nelze bez dalšího u edené půdo ysné
dokumen ace jednosnímko ou o og amme ií uží . P o de ailní 3D
modely je hodná ícesnímko á o og amme ie, p o k e ou je účelné uží
o něž k omě eleskopické yče, měřicí la ě, pásma apod. aké klíčo ací
e če, se k e ými následně p acují so wa y, k e é z o og a ií y oří 3D
modely (nalepi na objek zájmu např. lepicí gumou). Z hlediska pořízení
snímků k omě jejich dos a ečné k ali y a přek y í, logiky jejich o by a
ozsahu pla í, že je pods a né zacho a pe nou ohnisko ou zdálenos na
o oapa á u, yuží k ali ní ozlišení snímků a případně uží dálko ého
spouš ění z dů odu umís ění o oapa á u na eleskopické yči p o dosažení
maximálního ozsahu i z hlediska ýšky. P o e i ikaci získaného modelu
a zejména jeho škálo ání je nu né zná polohy íce e e enčních bodů.
S ejně jako skeno ání ýslednou k ali u o li ňuje i po ch ma e iálu, j.
lesklé a p osklené po chy jsou ob ížněji dokumen o a elné a ýznamně
nega i ním li em je zho šená idi elnos . P o y oření slíco aného 3D
modelu i na základě příp. doda ečně zadaných bodů je následně nu né uži í
specializo aných licenco aných so wa e. Nákladnějším způsobem
z hlediska požada ků na ha dwa e, ale i so wa e p o následné zp aco ání
115
za účelem o by modelů e o mě m ačna bodů, případně mesh modelů
je uži í lase o ého 3D skeno ání. V zá islos i na požada cích na ýslednou
k ali u modelu se užije k ali a skeno ání což o li ňuje i dobu po řebnou
p o dokumen aci z hlediska poč u s ano išť, kde je skene umís ěn p o
komplexní ýhled na do čený objek (např. ozidlo). K omě dří e
zmíněných nega i ních li ů je nu né omezi pohyb pohybujících se osob
kolem moni o o aného objek u. So wa y p o zp aco ání pak sice
umožňují uži a elské odmazání nega i ních čás í, např. pohybujících se
osob kolem skeno aného ozidla, je ím šak o li něna nega i ně délka
zp aco ání.
Konk é ní příklady použi í za účelem aplikace p o po řeby ko espondence
poškození a analýzy elikos i de o mační ene gie po řebné na daný ozsah
poškození konk é ního ozidla, byly publiko ány knize (40).
5.5 VOZIDLOVÁ DATA
5.5.1 ZÍSKÁVÁNÍ VOZIDLOVÝCH DAT
Da a popisující cha ak e is iky ozidel anebo získá aná z ozidel a
popisující jejich p o ozní s a y, s učně ozidlo á da a se získá ají jak
sbě em, ak i o bou da . Z echnické dokumen ace se získá ají základní
údaje o ozidlech, jako jsou hmo nos i, ozmě y apod. Da a z ahující se
k SN a k něk e ým speci ickým cha ak e is ikám ozidla je šak nu no
zp a idla y oři , např. y ěžením ůzných záznamo ých zařízení,
měřením či ýpoč em (např. momen se ačnos i). Důleži á ozidlo á
da a lze získa zejména:
• z řídících jedno ek (EDR, CDR, sbě nice CAN),
• z achog a ů uži ko ých ozidel (analogo é, digi ální),
• ze záznamo ých zařízení d ážních ozidel,
• z kame o ých sys émů (palubních, s a ických),
• ze záznamů mý ných b an.
V následujících kapi olách jsou popsány šechny u edené způsoby.
5.5.2 TECHNOLOGIE EDR A NÁSTROJE PRO ČTENÍ EDR DAT
Použi í echnologie EDR e ozidlech
Zd ojem objek i ních podkladů p o analýzu nehodo ého děje s ále čas ěji
bý ají da a in e ního pů odu, edy da a získaná z ha a o aných ozidel.
Ta lze řadi do d ou pomyslných skupin. V p é řadě da a diagnos iky,
k e á nejsou až ak spojena s nehodo ým dějem, nicméně i z nich lze získa
uži ečné in o mace jako např. unkční nesp á nos i sous a , ús ojí, čás í
ozidel a případně i příčiny ěch o nedos a ků. D uhou možnos í jsou da a

116
nehodo á, k e á jsou ukládaná do zapiso ače údajů o událos i (E en Da a
Reco de ), e zk a ce EDR.
EDR (E en Da a Reco de ) je echnologie, k e á je ě šinou umís ěna
řídící jedno ce ai bagu ( iz ob . 25 a ob . 26). Jejím cílem je uloži da a o
ozidle případě ná azu ozidla. Vý oj byl USA započa již
de adesá ých le ech 20.s ole í a echnologie byla legisla i ně popsána
oce 2006 předpisem Ná odního úřadu p o bezpečnos dop a ě
Spojených s á ů ame ických NHTSA č. 49 CFR Pa 563 (41). Ten o zákon
ak de ino al nejen e mín, kdy mají bý no á ozidla p o ozo ána USA
ou o echnologií yba ena, ale zá o eň speci iko al minimální sadu da ,
k e á má bý ukládána.
Ob . 25: Řídící jedno ka ai bagu ACM (au o )
Ob . 26: Řídící jedno ka ai bagu ACM (au o )
Základními da y, k e á musí bý uložena, jsou dle ame ické legisla i y
např. in e alu až 5 sekund před ná azem in o mace o ychlos i ozidla,
o áčkách mo o u či o b zdění au omobilu, a o s ek encí aspoň 2 hodno
za sekundu. Po ná azu musí bý uložen p ůběh zpomalení au omobilu až
do času 250 ms po s ře u s ek encí minimálně 100 Hz.
117
Ty o údaje jsou p o znaleckou analýzu nehod nejdůleži ější. Ze zpomalení
po s ře u lze u či in enzi u ná azu a pě isekundo ý in e al před ná azem
je dos a ečně dlouhý k popsání cho ání ozidla (a edy i řidiče) před
s ře em.
Jedno li ý ý obci au omobilů na íc umožňují ukládání i dalších da ,
například předs ře o ém pě isekundo ém in e alu ukládají např. éž
ychlos s áčení au omobilu nebo na očení olan u, čímž lze lépe popsa
li řidiče či p oces nehody.
V E opské unii bylo 27. 11. 2019 přija o Nařízení E opského pa lamen u
a ady (EU) 2019/2144 (42), k e é mj. de inuje i z . zapiso ače údajů o
událos i (nehodě). Jedná se o obdobu sys ému EDR a předepisuje jejich
yuži í od če ence 2022 u šech no ě homologo aných ozidel ka ego ie
M1 a N1.
Nařízením komise přenesené p a omoci (EU) 2022/545 z ledna 2022 (43)
de inuje, že sys ém zapiso ače údajů ozidla ka ego ie M1 a N1 musí
k omě článků oho o nařízení splňo a i předpis OSN č. 160 – Jedno ná
us ano ení p o sch alo ání mo o o ých ozidel z hlediska zapiso ače
údajů o událos i (44). Předpis OSN č. 160 obsahuje mj. požado anou sadu
ukládaných da , č. jejich in e alů, ek encí a přesnos i. Ta o sada již
po inně obsahuje např. in o maci o předs ře o ém na očení olan u.
V E opské unii o šem již ozidla yba ená echnologií EDR již jezdí.
Vý obci, k eří museli echnologii apliko a USA, ji mnohdy zpřís upnili
i os a ním uži a elům na globálním hu.
Vý obci ozidel p odá aných zemích EU mají po innos
• od 1. 7. 2024 yba o a no ě egis o aná ozidla ka ego ií M1, N1
sys émem EDR.
• od 1. 7. 2026 yba o a no ě ypo ě sch álená ozidla ka ego ií N2,
N3, M2, M3 sys émem EDR.
• od 1. 7. 2029 yba o a no ě egis o aná ozidla ka ego ií N2, N3,
M2, M3 sys émem EDR.
Získání EDR nehodo ých da
Způsob získání ( yč ení) nehodo ých da není p o šechna ozidla
jedno ný. Legisla i a USA de ino ala, že da a mají bý získa elná, ale
způsob nechala na jedno li ých ý obcích. Vznikly ak ůzné sys émy, kdy
dnešní době lze kons a o a , že las ní sys ém p o yč ení EDR
nehodo ých da má ý obce TESLA, dále ý obci KIA a HYUNDAI.
Vě šina os a ních ý obců umožňuje EDR nehodo á da a yčís sys émem
C ash Da a Re ia al společnos i BOSCH, e zk a ce CDR, k e ý je ak
nej ozšířenějším sys émem p o yč ení ěch o da .
118
U sys ému BOSCH CDR jsou d a způsoby, jak EDR nehodo á da a
z au omobilu yčís . P ním způsobem je připojení zařízení přímo do
diagnos ického po u ozidla (OBD po ). Tako ý způsob lze yuží , pokud
je po nehodě napájení au omobilu pořádku a během kolize ak nedošlo
k pře ušení kon ak ů mezi řídící jedno kou ai bagu a OBD po em.
Pokud nemohou bý sys émy ozidla pod p o ozním napě ím anebo došlo
k pře ušení edení mezi řídící jedno kou ai bagu a diagnos ického po u,
pak je řeba připoji zařízení BOSCH CDR pomocí příslušného kabelu
přímo na řídící jedno ku ai bagu, k e á ak musí bý z ozidla
demon o ána.
Samo né yč ení da běžně ne á déle než pá minu .
Ob . 27: Způsoby yč ení EDR nehodo ých da sys émem BOSCH CDR; le o
připojení do diagnos ického po u au omobilu, p a o připojení přímo k
demon o ané řídící jedno ce ai bagu (au o )
Něk e é EDR sys émy umožňují aké záznam ob azo ých da z kame
ADAS, například on came y (čelní kame a e ozidle). Jsou uloženy
snímky z doby před iniciací iziko é událos i, během ní, a šak bez
konk é ní snímko é ek ence. Ta o možnos ak ozšiřuje ozsah da
(nejen nehodo ých, sys ém eaguje i např. na in enzi ní b zdní, zásah
něk e ého p ku ADAS) a je ak možné o ěři , jaký podně iniciaci
způsobil. Ukázka zaznamenaného snímku z es o ání au oma ického
b zdění eakci na igu ínu u ozidla Toyo a Cam y je na ob . 28.
119
Ob . 28: Ukázka záznamu kame y sys ému Collision Sys em Image da a (45)
Zp aco ání EDR nehodo ých da
Výs upem z každého yč ení nehodo ých da by měl bý p o okol
obsahující in o mace o yč eném au omobilu (řídící jedno ky ai bagu) a
způsobu yč ení. Ten o p o okol obsahuje i samo ný ýpis da získaných
z yč ení (CDR ile – CDR p o okol).
Jelikož CDR p o okol může obsaho a íce než jednu nehodo ou událos
( iz ob . 29), je řeba nejdří e u či , k e é uložené událos i pa ří k řešené
nehodě, a k e é jsou s a ší či jinak nesou isející.
Ob . 29: Ukázka CDR p o okolu – poče uložených událos í (au o )
Základní způsob, jak lze u či časo ou sou islos uložených nehodo ých
da s řešenou dop a ní nehodou je údaj poč u sepnu í zapalo ání před
nas a o áním (Igni ion Cycle). Ten o údaj je uložen u každé nehodo é
událos i a aké při samo ném yč ení. S o náním ěch o údajů, lze u či ,
126
• Ka a podniku
„Ka a achog a u ydána o gány členského s á u dop a ci, jenž p o ozuje
ozidla yba ená achog a em, k e á iden i ikuje dop a ce a umožňuje
zob azení, s aho ání a isk údajů uložených achog a u uzamčených
daným dop a cem.“
Získání da z achog a u
P o analýzu dop a ní nehody lze ak yuží da a jak z ka y řidiče, k e é
mohou os ě li p aco ní y ížení řidiče s ohledem na po inné če pání
odpočinku a dá je do sou islos i s případnou úna ou, pokud je o
ele an ní dané ěci.
Ve ě šině případů nehod budou p o analýzu o šem důleži á da a
o p ůběhu ychlos i nákladního au omobilu. Ta o da a jsou uložena
digi álním achog a u, a edy možnos s ažení da má jak kon olní o gán
(kon olní ka a), ak i p o ozo a el ozidla (ka a podniku). Pokud edy
nejsou komple ní da a o p ůběhu ychlos i získána přímo kon olním
o gánem, může znalec získa da a přes p o ozo a ele ozidla, k e ý musí
bý yba en po řebným echnickým zařízením p o yč ení da
z digi álního achog a u s ohledem na pla nou legisla i u, k e á každému
p o ozo a eli ukládá lhů y, během k e ých musí ukláda da a z digi álního
achog a u.
Výs upem z digi álního achog a u jsou pak soubo y s příponou *.DDD,
kdy soubo y začínající písmenem C pa ří da ům z ka y řidiče a soubo y
začínající písmenem M pa ří da ům z digi álního achog a u.
Vyčís da a z ěch o soubo ů lze mnoha kome čními p oduk y. Dle li . (52)
yuží ají současné době kon olní o gány České epublice so wa y od
d ou ý obců, Tag a EU Con ol a TachoScan – ukázky iz ob . 36 a
ob . 37.

127
Ob . 36: Záznam z DT s g a em ychlos i a z ychlení – so wa e Tag a (52)
Ob . 37: De ailní ýpis da z DT (52)
Soubo y s da y z achog a ů lze o e ří i pomocí znaleckého p og amu PC-
C ash, kdy zob azená da a lze pře éz digi ální podobě do libo olného
abulko ého p oceso u a následně zp aco a , iz ob . 38.
128
Ob . 38: Zob azení g a u p ůběhu ychlos i a z ychlení achog a u p og amu
PC-C ash (au o )
Při získá ání da z digi álního achog a u je řeba o ěři , o jaký yp da se
jedná. K omě da digi ální podobě ( iz ýše) je možné získa aké ý isk
p ůběhu ychlos i čase s náz em „ -diag am“ – iz ob . 39. Ten o ýs up
o šem znázo ňuje p ůmě né ychlos i 20s in e alech, edy dochází
k ýznamnému zk eslení (zejména „ořezání“ lokálních ex émů, z .
„peaků“) a p o jakoukoli echnickou analýzu by en o ýs up neměl bý
použi – iz ob . 40. Na ukázce je pa né, že bezp os ředně před koncem
záznamu (DN) se ozidlo pohybo alo ychlos í až 73 km/h, za ímco na
g a u s hodno ami zp ůmě o anými po 20 sekundách (odpo ídá
isko ému ýs upu achog a u „ -diag am“) je nej yšší ychlos před
koncem záznamu jen cca 51 km/h, což je při řešení DN obci pods a ný
ozdíl.
129
Ob . 39: Ukázka isko ého ýs upu z achog a u ozidla, z . „ -diag am“ (au o )
Ob . 40: S o nání yk eslení pů odních da o pohybu ozidla s da y
p ůmě o anými po 20 sekundách (au o )
Zp aco ání da z achog a ů
Výs upem analogo ého achog a u je ob ykle ýpis na papí o ý ko ouč,
k e ý je u čen p o zaznamenání činnos í a jízdy během celých 24 hodin.
Při manipulaci s papí o ým ko oučem je řeba pos upo a opa ně, aby
nedošlo k jeho poškození, např. chybným způsobem yjmu ím
z achog a u.
130
Ob . 41: Výpis ko oučo ého achog a u NV (47)
Během analýzy ko ouče achog a u ob . 41 bylo zjiš ěno, že da a
o ychlos i, a edy i pohybu ozidla lze získa s přesnos í kolem 1 minu y.
Na ob . 42 je znázo něna časo á osa jedné hodiny záznamu, ozdělená do
minu o ých sek encí. Důleži é je si éž u ědomi , jaká je maximální
k ali a, k e ou je možné při získá ání ěch o ko oučů dosáhnou . Vě šinou
znalec obd ží pouze če nobílý sken ko ouče z ozidla. (47)
131
Ob . 42: Výpis ko oučo ého achog a u NV (47)
Na ob . 43 je p ezen o án de ail ze záznamu, k e ý opě ukazuje
minu o ou sek enci záznamu. Z oho o de ailu je zřejmé, že loušťka čá y,
edy šířka s opy zanechané pe em při zápisu, neumožňuje dosáhnou yšší
přesnos i č ení záznamu. Jedna minu a je p o řešení ak k á kého děje jako
je en nehodo ý příliš dlouhý časo ý úsek p o yhodnocení náhlých změn
ychlos i. (47) I když jiné analogo é achog a y mohou použí a enčí pe a,
obecně pla í, že záznam z ko oučo ého achog a u je nejlépe yuži elný
p o analýzu si uací před samo nou nehodou, j. p o sledo ání ychlos i
ozidla před znikem k i ických si uací. Vzhledem k časo é p odle ě není
možné odhado a nebo měři ychlos s přesnos í lepší než na celé km/h.
(47)

132
Ob . 43: De ailní ýřez p o 1 minu u zápisu (47)
Digi ální achog a posky uje pod obnější a ýs ižnější záznam o p ůběhu
dop a ní nehody. Rychlos , k e á je yč ena pomocí specializo aného
so wa u, lze získa s ek encí 1 Hz, což umožňuje zachy i i náhlé změny
ychlos i ěsně před kolizí. (47)
Znalec ob ykle získá záznam z digi álního achog a u e y iš ěné podobě
ýpisu údajů době řešené nehody, či digi ální podobě e o má u
*.DDD (případně obojí). Soubo y s da y z achog a ů lze o e ří např.
pomocí so wa e PC C ash či p og amem Tacho File Viewe . Údaje o
ychlos i, esp. o z ychlení, jsou u edeny po 1 sekundě (ob . 44).
Ob . 44: De ailní ýpis ychlos i NA z digi álního achog a u (47)
Z oho o záznamu yplý á, že po opuš ění obce, kde řidič ud žo al
ychlos kolem 49 km/h, pos upně z ychlo al a dosáhl maximální ychlos i
78 km/h asi 16 sekund před ná azem ozidla B. Ze záznamu dále yplý á,
že sekundu před s ážkou měl NA ychlos 69 km/h. Následně jsou
záznamu ři sekundy, kdy nebyly zaznamenány žádné údaje. Podle
au o izo aného se isu i školení ý obce a dis ibu o a, je p a děpodobné,
133
že ýpadek zaznamenání údajů byl způsoben samo nou s ážkou, což by
mohlo bý způsobeno čás ečným poškozením CAN kabeláže od snímače
o áček, například ohnu ím nebo skřípnu ím, nebo pře ušením a
následným obno ením napájení jedno ky e ozidle, kdy achog a nebyl
po dobu ří sekund napájen a po obno ení napájení nedokázal zaznamena
zbý ající in o mace o p ůběhu jízdy. Dalším důleži ým ychlos ním
údajem záznamu je hodno a 51 km/h, k e ou ozidlo dosáhlo již po
s ážce, kdy se začalo b zdi až do úplného zas a ení. (47)
S ohledem na nízkou ek enci zo ko ání da achog a u (1 Hz) není
achog a hodným zd ojem in o mací o dynamických hodno ách
z ychlení při ychlých mané ech, jako jsou neočeká ané událos i ypu
p udké b zdění či z ychlení. (47)
Hodno y z ychlení lze b á čis ě jako p ůmě né hodno y na daném
sekundo ém úseku, k e ý je šak ne hodný p o ychlé změny ychlos i, a
ak nemohou bý zaznamenány maximální hodno y z ychlení ( iz ob . 45).
Ob . 45: De ail maximální hodno y zpomalení a z ychlení (47)
Omezení digi álního achog a u bylo pod obeno es ům labo a o ním
p os ředí pomocí simulá o u mané ů připojeného k digi álnímu
achog a u. Během simulace je achog a připojen k simulá o u a je
ložena ka a, na k e é jsou nas a eny požado ané ychlos i, k e é lze
p ůběhu simulace up a o a . Tím o způsobem se simulují o áčky, k e é
134
senzo snímá s ejně jako e sku ečném ozidle. Impulsy se následně
přenášejí kabeláží do ehicle uni , k e á y o údaje zaznamená á ( iz
ob . 46). (47)
Ob . 46: De ail naměřených da o zpomalení (47)
Během simulace skoko ého z ychlení z 0 na 92 km/h (během 1 sekundy)
achog a zaznamenal aké další hodno u 33 km/h (mod á oblas ). Tím byl
do záznamu zah nu další časo ý úsek o délce 1 sekundy. Če eně
označené jsou ři mís a zpomalení z ůzných ychlos í. Nejp e bylo
nas a eno pomalejší zpomalení ze 42 km/h na 23 km/h za 1 s, kde se
obje ila dopočí aná hodno a 38 km/h. Po é byl simulá o nas a en na
0 km/h. Zaznamenaly se další d ě hodno y 2 km/h a 1 km/h, aby achog a
mohl sp á ně dopočí a p ůběh zpomalení. V dalším úseku byl simulá o
nas a en na 92 km/h a pak zas a en, edy byla zadaná hodno a 0 km/h.
Opě se zaznamenaly další d ě hodno y: 83 km/h a 1 km/h. I když hodno a
1 km/h je mezích měření, je zřejmé, že pokud by ozidlo pok ačo alo e
s ém pohybu ješ ě další sekundu, mohlo by o způsobi zk eslení
zaznamenaných údajů o pohybu ozidla, což by mohlo mí li na
umís ění s ážky. Posledním yznačeným úsekem je b zdění z ychlos i 81
km/h na 50 km/h. Tachog a om o případě nepřidá al žádné další
hodno y, přes ože se jednalo o zpomalení 8,6 m/s². Po é bylo ozidlo z é o
ychlos i zno u uměle zas a eno, přičemž opě byly zaznamenány další
d ě hodno y: 15 km/h a 1 km/h. Ten o příklad ilus uje podobnou si uaci
jako předchozím řádku. (47)
Při simulaci odpojení achog a u od napájení nebo senzo u o áček
achog a eaguje podobně jako při již analyzo aném zpomalení na nulu.
Vě šinou dochází k zaznamenání d ou až ří dalších hodno . (47)
Z naměřených údajů je zřejmé, že při analýze naměřených hodno ,
zejména sou islos i s ůznými ypy s ážek, je hodné zacho a u či ou
mí u opa nos i. Nicméně i přes y o měřící chyby je možné yuží da a
z achog a ů e znalecké p axi, neboť dop a ní nehoda je komplexní
událos , a p o její yhodnocení je zapo řebí yuží eške ých dos upných
in o mací na maximum. (47)
5.5.4 ZÁZNAMOVÁ ZAŘÍZENÍ DRÁŽNÍCH VOZIDEL
Mezi d ážní ozidla pa ří zp a idla laky, am aje a olejbusy. Op o i
achog a ům neslouží ke kon ole dod žo ání sociálních předpisů a
zp a idla ukládají k omě času a ychlos i i další eličiny (například použi í
o ládacích p ků). Na ob ázku níže (ob . 47) je ukázka záznamu
135
in enzi ního b zdění lako é soup a y. K omě ychlos i je pa né
například i použi í b zdy a houkačky. No mou ČSN 280101 daná přesnos
hodno zaznamená aných eličin je ±2 %. Vyhodnocení p o ádí zp a idla
d ážní inspekce, k e á záznam daném případě yhodno ila ak o:
„Rozbo zaznamenaných da ychlomě né soup a y TELOC®3000.
V čase:
• 09:52:55 h a současně km – 97,099, e zdálenos i 423 me ů od
následného mís a zas a ení čela laku je egis o án (při okamži é
ychlos i 83,53 km/h) pokles laku zduchu hla ním po ubí
z hodno y 4,99 ba na hodno u 0 ba , esp. za edení ychločinného
b zdění.
• 09:52:55 h a současně km – 97,095 e zdálenos i 419 me ů od
následného mís a zas a ení čela laku je egis o áno (při okamži é
ychlos i 83,53 km/h) s ažení sbě ače č. 1.
• 09:52:55 h a současně km – 97,094 e zdálenos i 418 me ů od
následného mís a zas a ení čela laku je egis o áno (při okamži é
ychlos i 84,30 km/h) ypnu í hla ního ypínače s řída ého
sys ému.
• 09:52:56 h a současně km – 97,069 e zdálenos i 393 me ů od
následného mís a zas a ení čela laku je egis o án (při okamži é
ychlos i 84,30 km/h) s mý pokles hodno y ychlos i způsobený
za edením ychločinného b zdění.
• 09:53:02 h a současně km – 96,934 e zdálenos i 258 me ů od
následného mís a zas a ení čela laku je egis o áno (při okamži é
ychlos i 76,36 km/h) započe í dá ání ná ěs i „Pozo “ lokomo i ní
houkačkou.
• 09:53:05 h a současně km – 96,879 e zdálenos i 203 me ů od
následného mís a zas a ení čela laku je egis o áno (při okamži é
ychlos i 68,13 km/h) ukončení dá ání ná ěs i „Pozo “ lokomo i ní
houkačkou.
• 09:53:07 h a současně km – 96,845 e zdálenos i 169 me ů od
následného mís a zas a ení čela laku je egis o áno (při okamži é
ychlos i 62,09 km/h) započe í dá ání ná ěs i „Pozo “ lokomo i ní
houkačkou.
• 09:53:10 h a současně km – 96,795 e zdálenos i 119 me ů od
následného mís a zas a ení čela laku je egis o áno (při okamži é
ychlos i 53,57 km/h) ukončení dá ání ná ěs i „Pozo “ lokomo i ní
houkačkou.
• 09:53:22 h a současně km – 96,682 e zdálenos i 6 me ů od
následného mís a zas a ení čela laku dochází (při okamži é
ychlos i 13,13 km/h) ke zniku mimořádné událos i – kon ak se
silničním ozidlem.
• 09:53:24 h je egis o áno zas a ení hnacího d ážního ozidla s ým
čelem kilome ické poloze 96,676.
142
yhodnoco ání snímek po snímku. Naopak při delších časo ých úsecích
řádech jedno ek sekund se při snímko ací ek enci nad 25 FPS již li
chyby a iabilního snímko ání (pokud s ním nebude počí áno) p ak icky
y a í. Čím nižší snímko ací ek ence bude, ím delší časo ý úsek bude
nu ný p o minimalizaci li u a iabilního snímko ání při jeho zanedbání.
V něk e ých případech aké může nas a si uace, kdy se in e aly
p oměnné délky opakují po u či ém čase (časo é in e aly mezi snímky se
po u či ém poč u opakují).
V případě, že nelze údaje o času snímků získa jinak, jedním z řešení je
na oči „kalib ační ideo“ s použi ím s ě elné abule, k e á pos upně bliká
LED diodami, a o s přesnos í do isíciny sekundy lze z ozs ícených diod
na abuli u či přesný čas (54). Pokud je edy a iabilní snímko ací
ek ence shodná, esp. má opakující se zo y časech mezi snímky, lze
ak i zpě ně y o in e aly u či .
Z hlediska ukládání snímků se lze se ka se snímko áním p og esi ním,
kdy jsou ukládány šechny řádky snímku, nebo p okládaným, kdy jsou
ukládány pouze z . půlsnímky – nejp e jsou uloženy liché řádky snímku,
po om sudé řádky snímku. Výhodou je snížení da o ého oku až
o polo inu, ne ýhodou je „p oužko ání“ pohybujících se objek ů (53, s.
301-302).
Aby ideo bylo ůbec echnicky možné uloži na záznamo é médium
(např. paměťo ou ka u), záznam je nu né z . komp imo a .
O komp imaci (komp esi) idea a jeho následné přeh ání se s a ají
kodeky (kodé -dekodé ) – algo i my, k e é jsou schopné zmenši da o ý
ok na únosnou mí u.
Hned na začá ku je nu né u és , že případě ideí se éměř ždy bude
jedna o komp esi z á o ou, edy ako ou, že uložením idea (jeho
nah áním, či jakýmkoli dalším přeuložením) se nená a ně z ácí k ali a
a něk e é in o mace z idea. Bezz á o ě jsou komp imo ané něk e é
o má y ob ázků, např. bmp, png. apod. (ne šak JPEG, u k e ého je
komp ese z á o á).
Samo ná komp imace idea p obíhá na několika ú o ních. P ní je na
ú o ni jedno li ých snímků, z . p os o o á komp ese, kdy je nu né
zkomp imo a daný snímek ( elmi čas o komp esi JPEG, poslední
době se šak čím dál íc ozšiřují ysoce účinné kodeky – HEIC u ob ázků
a HEVC u idea). Ta o ú o eň komp imace šak není dos a ečná p o
snížení da o ého oku ( elikos i ukládaného záznamu).
V další ú o ni p o o p obíhá z . časo á komp ese, kdy jsou po o ná ány
jedno li é snímky mezi sebou a in o mace, k e é se na snímcích opakují
nejsou zno u ukládány, ale ukládá se pouze „odkaz“ na předchozí nebo
následující snímek. P o po o nán snímků mezí sebou je snímek ozdělen

143
na z . mak obloky a pokud daném mak obloku nenas ane dos a ečně
elká změna, en o není zno u ukládán. Kodeky aké můžou
yhodnoco a posunu í mak obloku, zn. že pokud se objek jenom
posune, algo i mus opě neukládá každý pixel z lášť, ale jen uloží
in o maci o posunu í mak obloku.
Vždy jednou za čas je nu né uloži celý snímek, edy jeho každý pixel.
Ten o snímek se označuje jako klíčo ý snímek (I-snímek). F ek ence
opako ání I-snímků musí algo i mus z oli ak, aby byla zacho ána co
nej ě ší mí a komp ese, při co nejmenší z á ě de ailů. Če nos I-snímků je
dána cha ak e em záznamu, jeho dynamičnos í, k ali ou apod. De ailněji
je o dané p oblema ice pojednáno (53).
V důsledku komp imace záznamů ak dochází zejména k:
• Z á ě nejjemnějších de ailů a d obných pohybů na záznamu. Např.
chodec, k e ý zabí á jen elmi malou čás záznamu ( iz ob . 54,
chodec z ý azněný žlu ě) se li em komp imace pohybo al haně
kdy ždy delší dobu zůs al nehybný, dokud algo i mus ne yhodno il
dos a ečně elkou změnu a dané mak obloky zno u neuložil.
Ob . 54: Zábě z idea, kde došlo li em komp ese k nezaznamenání pohybu
chodce, ozlišení záznamu Full HD (au o )
• Vynechání pods a ných d obných změn, např. pokud ze zák y u
yjede ozidlo, jehož ba a je podobná s ozo kou, na p ních
několika snímcích po yje í nemusí bý uložené, ím pádem může
dojí i k elmi zásadnímu zk eslení zjiš ěné ychlos i oho o ozidla.
• Při jakékoli kon e zi idea (např. opě o né uložení idea
s příponou .mp4 namís o .a i) i při zacho ání s ejného kodeku
(přípona soubo u neu čuje použi ý kodek) dojde k další z á ě k ali y
144
ideozáznamu, i když jsou pa ame y kon e ze jinak nas a eny
sp á ně (např. snímko ací ek ence, da o ý ok, ozlišení, …).
• Přeh á ání idea je aké zá islé na kodeku a může se s á , že bude
přeh á áno ůzně, nebo že něk e ých přeh á ačích budou
zob azeny ůzné časy u každého snímku.
Zd oje kame o ých záznamů
Čím dál íce silničních nehod je zaznamená aných na ůzné kame y.
Z hlediska pů odu záznamu se jedná o ůzné palubní kame y e ozidlech,
s a ické kame y měs ských bezpečnos ních sys émů, bezpečnos ní kame y
na domech, a e elmi nahodilých případech nelze ylouči ani
zaznamenání nehody na mobilní zařízení náhodného s ědka.
Obecně lze ozliši pods a ě d a základní ypy kame , k e é se liší s ojí
kons ukcí a echnickými pa ame y kame o ého záznamu:
• malé přenosné kame y, kam lze zařadi ůzné palubní a akční
kame y, případně mobilní ele ony, o oapa á y a podobná zařízení
a
• ě ší, zejména s a ické kame y jako jsou např. e měs ech, jako
bezpečnos ní kame y na domech, nebo kame y na mý ných b anách
apod.
P o znalecké zkoumání šak není až ak zásadní yp kame y, jako spíše
pa ame y daného kame o ého záznamu. Každý ze d ou ypů kame se
šak yznačuje podobnými cha ak e is ikami záznamu.
Malé (palubní) kame y
Vě šinou se jedná o kame y, k e é zaznamená ají dop a ní nehodu
pohledem z pohybujícího se ozidla. Vyznačují se přede ším d obnou
kons ukcí, a požado anou unkcí. Malé kame y ob ykle mí ají následující
cha ak e is iky a las nos i záznamu:
• elmi k á kou ohnisko ou zdálenos , k e á bý á ixní, edy ši oký
úhel zábě u
• na áčí s kons an ní snímko ací ek encí,
• málokdy se lze se ka s p okládaným snímko áním
• mohou mí aké GNSS přijímač, k e ý ukládá in o mace o poloze a
ychlos i ozidla současně s ideozáznamem.
Různé modely kame in o mace z GNSS zp aco á ají ůzně, ždy je dob é
zjis i , zda je možné y o in o mace získa . Exis ují kame y, k e é
in o mace zapisují přímo do idea, i když u o unkci je možné ypnou
nas a eních kame y, jiné modely kame ukládají da a o poloze a
ychlos i do z láš ního soubo u, k e ý může bý na paměťo é ka ě
kame y uložen úplně jiné složce než samo ný záznam. P o o je hodné
145
při s aho ání idea p ohlédnou šechny složky na paměťo é ka ě, aby
y o in o mace nebyly z aceny.
Bezpečnos ní kame y
Jedná se o s a icky umís ěné kame y, k e é zaznamenají dop a ní nehodu,
nebo alespoň čás nehodo ého děje z mís a ležícího mimo mís a, kudy se
účas níci pohybují. Jedná se o ůzné kame y bezpečnos ních sys émů, kde
není ýjimkou, že celém sys ému je íce kame . Díky běžnému umís ění
kame y mimo ko ido y pohybu účas níků, bý á si uace zaznamenána pod
ůznými úhly pohledu, což je řeba při analýze ideozáznamu zohledni .
Z echnického pohledu se jedná o kame y, k e é mí ají následující
pa ame y a las nos i záznamu:
• delší ohnisko ou zdálenos , čas o i p oměnli ou (op ika kame y
umí zoom),
• elmi čas o na áčí s a iabilní snímko ací ek encí danou čas o
limi y celého sys ému a možnos í zápisu ide do úložiš ě,
• p o zlepšení da o ého oku použí ají p okládané snímko ání
• elmi čas o yžadují dediko aný přeh á ač, edy že o iginální
záznamy e ě šině případů nelze přeh á běžných přeh á ačích,
ale je nu né použí přeh á ač dodá aný k danému bezpečnos nímu
sys ému,
• čas o je ěch o sys émech společně s ideozáznamem ukládáno
elké množs í me ada , z nichž asi nejp ak ič ější je přesný čas
pořízení snímku. Díky omu je čás ečně elimino aný p oblém
spojený s nah á áním s p oměnli ou snímko ací ek encí.
Získání da ze záznamo ého média
Z ýše u edeného je zřejmé, že zejména komp esí nebo přepoč em
snímko ací ek ence dojde ke znehodnocení záznamu p o po řeby
objek i ní analýzy nehodo ého děje, esp. u čení ychlos i pohybujících se
objek ů.
P imá ním cílem by edy ždy měla bý snaha o získání o iginálního
záznamu. To, že záznam nelze na nějakém počí ači přeh á neznamená,
že nepůjde přeh á po ak ualizaci kodeků, nebo jiném přeh á ači.
Z hlediska následné echnické analýzy je o iginál idea o nejcennější, co
lze získa a je po řeba jej řádně ucho á a a záloho a .
K éměř o álnímu znehodnocení záznamu aké dojde ehdy, je-li pů odní
záznam přeh á án na počí ači a moni o počí ače je na áčen dalším
zařízením (např. mobilním ele onem). V om o případě je snímko ací
ek ence záznamu z ele onu nap os o i ele an ní p o následnou analýzu.
Je ak elký p oblém u či přesné okamžiky pů odního záznamu.
146
Pokud už nas ane si uace, že záznam není možné s áhnou a uloži
o iginální podobě, např. z něk e ých méně běžných, esp. méně
p o esionálních bezpečnos ních sys émů, k e é neumožňují expo , nebo
mají p o echnickou analýzu nepouži elný přeh á ač (např. nezob azuje
čas u snímku), je možné u ažo a o zaznamenání záznamu jiným
způsobem. V é o si uaci lze dopo uči použi í p og amu na nah á ání
ob azo ky počí ače, např. přímo e Windows in eg o aný he ní panel
(klá eso á zk a ka Win+G), nebo olně dos upný p og am oCam umožňují
nah á a ob azo ku, edy o, co je na ní puš ěné. Při zob azení pů odního
ideozáznamu na celou ob azo ku a při zob azení času přeh á ači při
přeh á ání pů odního idea lze pak i ako ý o záznam omezené míře
p o echnické analýzy použí . Je po om ale nu né ždy en o ak zohledni
a b á do ú ahy limi ace ako ého záznamu (např. pokud pů odní ideo
bylo s a iabilní snímko ací ek encí, a o in o mace bude z acena). Je
ak hodné použí a ako ý o záznam záznamu pouze p o s ano o ání
p ůmě ných ychlos í na delších časo ých úsecích, kde se chyby nebudou
mí ako ý li . Nah á ání na ele on nebo jinou ex e ní kame u, ješ ě
k omu pod ůznými úhly ůči ob azo ce, kde dochází k dalšímu zk eslení
ob azu li em objek i u nelze dopo uči žádném případě.
Zp aco ání získaného záznamu
Při zp aco ání je nu né nejp e ždy u či několik základní pa ame ů
daného idea. Ideálním nás oje je olně dos upná u ili a „MediaIn o“,
k e á je základu ins alo aná počí ačích se sys émem Windows a lze
zda ma s áhnou ozšířenou e zi. P o p áci s kame o ým záznamem lze
dopo uči pos up sh nu ý do několika bodů:
1. O ěři , zda se jedná o o iginál záznamu, pokud ne, pokusi se získa
o iginál (zejména z dů odu z á y k ali y při opě o né komp imaci).
2. U či pa ame y záznamu:
– ozlišení,
– snímko ací ek ence,
– kons an ní x a iabilní snímko ací ek ence,
– p og esi ní x p okládané snímko ání (pokud je apliko a elné)
3. Zjis i de ailní echnické pa ame y kame y, pokud nejsou u edeny
a pokud je předpoklad, že budou nu né p o de ailní analýzu:
– ý obce kame y,
– pa ame y objek i u, zejména ohnisko ou zdálenos
– elikos snímače
4. P o és p o ní analýzu záznamu, popsa ozpozna elné událos i a
jejich časo é u čení (např. Rozjezd ozidla 1 čase …, jezd ozidla 2
do zábě u čase …)
147
5. Na základě p o ní analýzy a konk é ní si uace u či , jak de ailní
analýzu je po řeba p o ádě . Zda je nu né p o ádě analýzu snímek
po snímku p o u čení okamži é ychlos i ozidla, zda je možné
u ažo a p ůmě né ychlos i ozidla a případně jaká nepřesnos při
dané de ailnos i řešení znikne.
6. Zda je echnicky možné p o és analýzu na po řebné ú o ni de ailů,
např. zda je ozlišení idea a ozlišení zájmo ého objek u na ideu
dos a ečné, zda je dos a ečná k ali a ide obecně, zda nedošlo ke
zniku a e ak ů li em komp imace idea apod.
7. Pokud analýza na po řebné ú o ni de ailů možná není, jak elká
bude nepřesnos analýzy na p ní možné řeši elné ú o ni de ailů.
Např. když bude nu né u ažo a pouze p ůmě né ychlos i ozidla
na delším úseku, zda je o o možné u ažo a , zn. zda lze
předpokláda , že se ozidlo pohybuje přibližně o nomě ně, nebo
zda je pouze možné u či e k e ém úseku již ozidlo zpomaluje
apod.
Při nu nos i u ažo a p ůmě nou ychlos je nu né si u ědomi , že
nepopisuje pohyb ozidla, pokud o o s oji ychlos mění. Tedy
např. při b zdění ozidla z několik a po sobě jdoucích klesajících
p ůmě ných ychlos ech lze s jis o ou kons a o a pouze, že ozidla
b zdí, ale nelze u či ychlos i na začá cích a koncích ěch o úseků.
8. P o další p áci je jednodušší uloži jedno li é snímky idea jako
ob ázky. Odpadne i p oblém d obných nepřesnos í u ažo aném
čase snímku li em kodeků.
9. P o és samo nou analýzu, u či zejména ychlos i pohybu
zájmo ých objek ů na ideu, esp. u či jejich polohu čase.
10. Po dokončení os a ních analýz o ěři ýsledky os a ních analýz
s ideozáznamem, např. o ěři ýslednou simulaci p o i
ideozáznamu, zda se objek y u ažo ané simulaci nachází
u čených mís ech časech, k e é odpo ídají ideozáznamu. Velmi
čas ou chybou je, že je s ano ena nějaká ychlos z ideozáznamu,
např. blízkos i s ře u, se k e ou je následně p o edena simulace a
následně s ano ený pohyb objek u simulaci. Tak o s ano ený
pohyb pak není o ěřen zpě p o i ideozáznamu a následně je
p ezen o ána simulace ozpo u s kame o ým záznamem –
nejčas ěji je chybná poloze objek u čase simulaci op o i
ideozáznamu.
Přeh á ače
Výbě hodného přeh á ače záznamu je konečném důsledku na
osobních p e e encích každého uži a ele, exis uje šak několik olně
dos upných přeh á ačů, k e é jsou hojně použí ané a mají ě šinu, nebo
šechny ýše u edené unkce. Jedním z nejp ak ič ějších je „Media Playe

148
Classic“. Ten sice na p ní pohled neumí zob azo a čas na isíciny
sekundy, ale po kliknu í p a ým lačí kem na čas lze yb a olbu ysoké
přesnos i. Další uži ečný olně dos upný p og am je např. „A idemux“,
k e ý dokáže přeh á a záznam aké snímek po snímku a ak, jak byl
pořízen a umí zob azo a i něk e é základní las nos i snímku (např. o jaký
yp snímku se jedná). Také je u něj nej ě ší šance na zob azení ko ek ního
času u daného snímku, k e ý nebude o li něný kodekem.
Odlišná si uace nas á á případě zp aco ání ideozáznamů
z bezpečnos ních kame , kde je p o přeh ání záznamu nu ný dediko aný
přeh á ač, k e ý je y inu ý speciálně p o konk é ní sys ém. Výhodou je,
že pokud je záznam zajišťo án e spolup áci s ope á o em daného
sys ému, pak je k ideu přiložen i přeh á ač, k e ý dokáže ideo přeh á a
aké dokáže dále p aco a s me ada y pa řícími k ideu – může o bý
cokoli od záznamu času, až k záznamům z GPS u sys émů sledo ání
ozidel. Ne ýhodou je, že y o p og amy nemusí bý zcela uži a elsky
pří ě i é a při neznalos i může dojí k p oblémům. K omě dediko aných
p og amů jsou y íjeny p og amy, k e é umožňují p o ádě analýzu idea
elmi e ek i ně a jednoduše.
Příklad
V sou islos i s ýše u edeným pos upem bylo ad 1) zjiš ěno, že záznam byl
o iginální podobě zabezpečeném o má u .gb a byl k dispozici dediko aný
přeh á ač (GView).
Ad 2) bylo zjiš ěno, že ideo bylo pořízeno e Full HD ozlišení, s a iabilní
snímko ací ek encí. Záznam neumožňuje přesné yč ení ek ence. Snímko ání
bylo p og esi ní.
Ad 3) až 7) – y o body spolu sou isí. Bylo zjiš ěno, že by bylo hodné p o ádě
de ailní analýzu pohybu ozidla, esp. om o případě ozidel, snímek po snímku,
p o ože ozidla před s ře em in enzi ně a delší dobu b zdila, ale současně bylo
zjiš ěno, že k ali a záznamu, konk é ně ozlišení ozidel (jejich elikos na
záznamu) a oslnění kame y s ě ly ozidel ( iz ob . 55), u o analýzu neumožňuje.
Bylo p o o možné ycháze jen z p ůjezdů ozidel kolem odo o ného dop a ního
značení na ozo ce. Tím pádem nebylo nu né zjišťo a přesné echnické pa ame y
kame y.
Při p o ní analýze záznamu byly zjiš ěny např. okamžiky, kdy ozidla jíždí do
zábě u kame y (kdy jsou idi elná jejich s ě la pod mos em), kdy se jedno li á
ozidla nacházela u jedno li ých šipek odo o ného dop a ního značení, kdy jela
na přechod p o chodce, kdy došlo ke s ře u a k zas a ení ozidel. Současně byly
zjiš ěny okamžiky z ahující se k pohybu chodců po přechodu p o chodce.
149
Ob . 55: Příklad ze záznamu nehody, přijíždějící ozidla p o i kameře le ém
jízdním p uhu (au o )
Z hlediska možných nepřesnos í bylo zjiš ěné, že ozidla již během pohybu mezi
šipkami na ozo ce zpomalo ala, zjiš ěné
p ůmě né ychlos i
jedno li ých
úsecích klesaly, a ak ozhodně
nebyly ychlos mi
ozidel ani
na začá cích ani
na koncích
u ažo aných úseků. To je nu né při analýze zohledni , iz bod 7) ýše.
Současně nebylo možné na základě analýzy pohybu jen mezi šipkami s ano i
ychlos ozidel před začá kem jejich b zdění.
P o u čení ychlos í ozidel před b zděním bylo nu né u ažo a polohy ozidel i
dále od kame y – om o případě za yuži í o og amme ického modelu mís a
bylo možné u či polohu ozidel, kdy byla pop é idě jejich s ě la pod mos em a
aké přibližně polohu, kdy se ozidla nacházela přímo pod mos em.
V sou islos i s bodem 7) (opako aně po analýze k oku 9)) je nu né posoudi , jakou
nepřesnos e s ano ení ychlos i y oří nepřesnos e s ano ení polohy. Ze snímku
o není příliš pa né, ale mos byl cca 160 m od přechodu, 110 m od šipky nejdál od
kame y. Při u ažo ání ozp ylu polohy ±7 m je ozp yl ychlos i ±6.4 km/h, dá se
kons a o a , že při p ůmě né spočí ané ychlos i 102 km/h je a o přesnos
dos ačující. Podobně jako případě polohy idi elnos i s ě el (320 m od přechodu,
160 m od polohy pod mos em) je přesnos u čení polohy ±10 m dos a ečná ( ozp yl
ychlos i pak je ±10 km/h na úseku délky 160 m pod mos a ±6 km/h na úseku 270 m
po šipku). V obou případech lze u ažo a , že přesnos u čení polohy byla yšší, než
u ažo aný ozp yl.
Ad 9) – p o ýpoče p ůmě né ychlos i se použije základní z ah: 𝛥𝛥𝛥𝛥=𝛥𝛥𝛥𝛥/𝛥𝛥𝑡𝑡, j.
že p ůmě ná ychlos je změna d áhy za čas. Příklad s ano ení d uhé polohy
1. ozidla je idě na ob . 56, kde se ozidlo nacházelo přední čás í u d uhé šipky.
150
Ob . 56: Příklad d uhé polohy 1. ozidla p o ýpoče jeho ychlos i (au o )
Při u čo ání polohy je nu né ždy u ažo a polohu s ejné čás i ozidla e šech
u ažo aných polohách (např. ždy přední čás om o konk é ním případě). Při
os ě lení sluncem na o ném úseku (smě slunce ůči smě u jízdy ozidla se nemění)
je možné yuží i s ín ozidla. Analogicky je možné o o upla ni i jiných
si uacích, např. noci úseku s eřejným os ě lením lze yuží p o lepší o ien aci
s ín pod ozidlem apod. Příklad zjiš ěných poloh a ýpoče p ůmě ných ychlos í na
u edených úsecích je idě ab. 6.
Tab. 6: Příklad ýpoč u ychlos í ozidla z poloh u čených na kame o ém
záznamu (au o )
Poloha
od s ře u
[s]
d [m]
Δ [s]
Δd [m]
[m/s]
[km/h]
1. ozidlo idi elná s ě la pod mos em −12,433 312,0
1. ozidlo přibližně pod mos em
−7,113
161,0
5,320
151,0
28,4
102
1. ozidlo p ní šipka ( iz ob . 55)
−3,026
45,4
4,087
115,6
28,3
102
1. ozidlo d uhá šipka ( iz ob . 56) −2,293 26,7 0,733 18,7 25,5 92
1. ozidlo ře í šipka
−1,513
12,4
0,780
14,3
18,3
66
1. ozidlo příčná čá a
−0,608
3,1
0,905
9,3
10,3
37
S ře 2. ozidla s chodci
0,000
0,0
0,608
3,1
5,1
18
Ad 10) – om o případě byla p o edena simulace s ře u a zas a ení ozidel a
zpě ně pomocí kinema ického ýpoč u u ažo áno s pohybem ozidel. Z po o nání
s ideozáznamem pak byla zjiš ěna sku ečnos , že p ní ozidlo před přechodem,
po é co chodci opus ili jeho ko ido jízdy přes alo b zdi a začalo zno u b zdi až
151
po ná azu d uhého ozidla do chodců, k eří uk očili do p os ředního jízdního p uhu
(p o ilus aci je si uace 0,2 s před s ře em zachycena na ob . 57). Bez po o nání
s ideozáznamem by o o nebylo možné ozpozna , a naopak bez u ažo ání oho o
odb zdění simulace poslední čás i pohybu 1. ozidla nedá ala logický smysl.
Ob . 57: P o ilus aci si uace 0,2 s před s ře em, 1. ozidlo le ém p uhu,
2. ozidlo p os ředním p uhu s azí chodce (au o )
Dále bylo s pomocí simulace s ano eno, kde řidiči ozidel začali b zdi – přibližně
na začá ku p ní šipky. To odpo ídá i ýpoč u ab. 6, kdy úseku od p ní šipky
již ozidla b zdila. Celko á logika nehodo ého děje byla zacho ána i ím, že řidič
p ního ozidla napřed začal eago a na chodce a b zdi a až na b zdění
1. ozidla eago al řidič 2. ozidla a až po om začal b zdi . Na je pak zachyceno
po o nání záznamu a pohledu ze simulace e s ejném čase.
Ob . 58: Po o nání ideozáznamu a simulace čase 2,3 s před s ře em (au o )
254
pojezdu oří z . pod ozky, k e é mají samos a ný ám a mají u či ou
p os o o ou pohybli os ůči hla nímu ámu (skříně) ozidla. V ěch o
pod ozcích jsou ě šinou 2 d ojkolí s náp a o ými ložisky, yp užením,
b zdo ou ýs ojí a případě hnacích ozidel elek ické akce
s indi iduálním uspořádáním pohonu aké s akčními elek omo o y
(každý p o 1 d ojkolí samos a ně). V případě skupino ého pohonu jsou na
d ojkolích kuželo é náp a o é pře odo ky p opojené kloubo ými
(ka dano ými) hřídeli.
D ojkolí
D ojkolí železničního kolejo ého ozidla ob . 108 je ek i alen em
k ozidlo ým kolům a náp a ě u silničních ozidel. Sk ze d ojkolí se
usku ečňuje přenos sil mezi ozidlem a kolejnicemi.
Na ozdíl od silničních ozidel, jsou u železničních ozidel kola na náp a ě
naliso ána a náp a a je pak sk ze náp a o á ložiska uložena pod ozku.
T a jízdní plochy kola je ořen speciální kři kou z ni řní s any d ojkolí
zakončené okolkem. Ta o kři ka zajišťuje di e enci p ůmě ů kol při
p ůjezdu obloukem a nah azuje ak účinek di e enciál jak ho známe
u silničních ozidel.
Ob . 108: D ojkolí. 1- kolo, 2 – náp a a, 2a – dřík náp a y, 2b – sedlo ěsnění
náp a o ého ložiska, 2c – náp a o ý (ložisko ý) čep (154)
B zdy kolejo ých ozidel
B zdy kolejo ých ozidel ozdělujeme do d ou skupin, příklady iz
ob . 109:

255
• B zdy yuží ající adhezní přenos sil mezi d ojkolím a kolejnicemi
(obdoba b zd u silničních ozidel). Kolo je zpomalo án řením, kdy
ozlišujeme:
– špalíko ou b zdu – ření y ozené přímo na oběžných plochách
kol a
– ko oučo ou b zdu – ření y ozené na b zdo ý ko ouč spojený
s náp a ou.
• B zdy, založeny na neadhezním přenosu b zdných sil:
– elek omagne ická kolejnico á b zda – jedná se o nouzo ou
b zdu, k e á je založena na při ažení elek omagne u
připe něného k pod ozku ozidla přímo k hla ě kolejnice. Ten o
yp b zdy je použí án přede ším u am ají.
Ob . 109: a) špalíko á b zda (155), b) ko oučo á b zda (156) c) elek omagne ická
kolejnico á b zda (156)
U kolejo ých ozidel se o něž použí ají b zdy zpomalo ací, jako
například elek odynamická b zda (EDB) nebo hyd odynamická ( z .
e a dé ).
B zdo á sous a a kolejo ých ozidel je e ě šině případů zducho á,
podobně jako u nákladních au omobilů, ale s ojí kons ukcí a unkcí se od
au omobilů liší. Vzducho ých b zdo ých sous a bychom na kolejo ých
ozidlech našli íce ypů, ale p o základní předs a u lze u és následující
příklad železniční p ůběžné b zdy (ob . 110).
256
Ob . 110: Funkce nepřímočinné b zdy kolejo ých ozidel zapojených do laku
(Legenda: HP (PP) – hla ní po ubí (p ůběžné po ubí); S – spojky mezi ozidly;
K – komp eso ; HV – hla ní zduchojem; B – b zdič; R – oz aděč; PV –
pomocný zduchojem; BV – b zdo ý álec; P – páko í; ŠB – špalíko á b zda;
V – ypouš ění zduchu) (154)
U železniční p ůběžné b zdy ozlišujeme nepřímočinnou a přímočinnou
b zdu. Nepřímočinná b zda o ládá b zdy šech ozidel zapojených do
laku – b zdičem, se ypus í zduch z hla ního po ubí (mod á šipka).
Tlak zduchu z pomocného zduchojemu způsobí přes a ení pís ku
oz aděči (znázo něn če ně) ak, že lak zduch z pomocného
zduchojemu dále působí na pís b zdo ém álci, čímž se přes páko í
dociluje b zdný účinek ( om o případě špalíko é b zdy). Z u edené
unkce yplý á, že sous a a unguje i ha a ijním případě pře ušení
hla ního po ubí, při pře žení lako é soup a y. Je edy současně
samočinná.
Přímočinnou b zdu (ob . 111) najdeme pouze u hnacích ozidel a ak i uje
se pákou přímočinné b zdy, kdy dojde k přímému působení laku zduchu
na pís b zdo ém álci přímo z hla ního zduchojemu.
257
Ob . 111: Funkce přímočinné b zdy hnacího kolejo ého ozidla (Legenda: K –
komp eso ; HV – hla ní zduchojem; B – b zdič; BV – b zdo ý álec; P –
páko í; ŠB – špalíko á b zda; PB – přímočinná b zda) (154)
Náběh laku b zdo é sous a ě a omu i nás up b zdo ého účinku ukazují
následující g a y na ob . 112. Jsou na nich zob azeny náběhy laků d ou
ežimů b zd P a G. Použi í konk é ního ežimu s ano uje legisla i a, ale
obecně se dá říci, že ežim P se použí á u něk e ých nákladních laků a e
lacích p o osobní dop a u.
Ob . 112: P ůběh ná us u/poklesu b zdného laku b zdo ém álci b zdo é
sous a ě kolejo ého ozidla – nahoře ežim G, dole ežim P. (au o )
258
7.3 STRUKTURNÍ VLASTNOSTI A DEFORMAČNÍ
CHOVÁNÍ VOZIDEL
Ka osé ie ozidla je důleži ou a ozsáhlou kons ukční skupinou
mo o o ého ozidla, k e á oří až 35 % hmo nos i ozidla. Posky uje
p os o p o ces ující a náklad a zajišťuje kom o a bezpečnos posádky. Ke
ka osé ii je připojen aké pod ozek a hnací sous a a ozidla. Ka ose ie
musí splňo a celou řadu požada ků s ohledem na ak i ní a pasi ní
bezpečnos ozidel, což je dáno použi ým ma e iálem, kons ukčním
řešením a ý obní echnologií.
Exis ují 3 základní kons ukční koncepce ka ose ií, a sice: nenesoucí,
polonosná a samonosná. (157; 158)
Nenesoucí ka ose ie nepřenáší ý aznější za ížení, ch ání jen posádku a
náklad a je p o o doplněna nosným ámem, na nějž je uchycena hnací
sous a a ozidla, přední a zadní náp a a, řízení, případně další ag egá y.
Při čelním nebo zadním ná azu se ě šina ene gie abso buje do obus ního
ámu, de o mační zóny jsou edy malé a z ychlení působící na posádku je
značné. Ten o yp kons ukce je yuží án u nákladních ozidel,
uži ko ých a e énních ozidel a aké u pří ěsů a ná ěsů.
Dnes nejčas ěji použí aná samonosná kons ukce (ob . 113) byla
pa en o ána již oce 1935 au omobilkou Opel. U oho o ypu kons ukce
se na přenosu eške ého za ížení podílí celá nosná s uk u a ka ose ie. Ke
ka ose ii je přímo připojen hnací ag egá , náp a y, nád ž a edení
ý uko ého po ubí. (157; 158)
Ob . 113: Samonosná ka ose ie ozidla (157)
Jedním z p imá ních k i é ií p o kons ukci ka osé ie je op imalizace jejích
de o mačních las nos í. V si uaci ná azu musí ka osé ie abso bo a
dos a ečné množs í ene gie ak, aby způsobené zpomalení nepřek očilo
přípus né biomechanické limi y lidského ěla a minimalizo alo iziko
z anění. Současně je klíčo é, aby de o mace ka osé ie neoh ozila ni řní
p os o ozidla a ím nezpůsobila oh ožení ces ujících. De o mační
s uk u a ka osé ie je na žena ak, aby ans o mo ala kine ickou ene gii
ná azu na mechanickou p áci p os řednic ím kon olo ané elas icko-
259
plas ické de o mace. V přední čás i ozidla jsou nosnými p ky podélníky,
na k e é jsou umís ěny de o mační členy e o mě lno ce, za ímco boční
s uk u u oří d eře a B-sloupek. (157; 158)
P incip řízené de o mace přídě ozidla u ádí např. Ko anda (159).
Základní pohybo á o nice, j. o nice ene ge ické o no áhy:
1
2𝑀𝑀⋅𝛥𝛥2=� 𝐹𝐹𝑑𝑑𝑃𝑃
𝜉𝜉𝑚𝑚𝑚𝑚𝑚𝑚
0
kde:
𝑀𝑀 [kg] hmo nos ozidla,
𝛥𝛥0 [m/s] ná azo á ychlos ,
𝐹𝐹 [N] okamži á de o mační síla a
𝑃𝑃 [m] je elikos de o mace ozidla.
Typy de o mačního cho ání ka ose ie zá islos i na de o mační síle (159):
a) De o mační síla je kons an ní
b) De o mační síla je přímo úmě ná de o maci
c) De o mační síla je přímo úmě ná ychlos i de o mace
Ob . 114: De o mační síly a zpomalení ka ose ie (au o )

260
Pomě y při čelním ná azu d ou ozidel s ohledem na jejich de o mační
cha ak e is iku:
Vozidla se p o i sobě pohybují ychlos mi 𝛥𝛥1 a 𝛥𝛥2.
Po plně plas ickém čelním ázu se ozidla pohybují ychlos í:
𝛥𝛥1,2=𝑀𝑀1⋅𝛥𝛥1−𝑀𝑀2⋅𝛥𝛥2
𝑀𝑀1+𝑀𝑀2
Velikos ene gie zmařené ná azem je:
𝑄𝑄=𝑀𝑀1⋅𝑀𝑀2
2⋅(𝑀𝑀1+𝑀𝑀2)⋅(𝛥𝛥1+𝛥𝛥2)2
Nechť 𝐹𝐹1 a 𝐹𝐹2 jsou de o mační síly ka ose ií p ního a d uhého ozidla a
nechť 𝑀𝑀1>𝑀𝑀2
a) 𝐹𝐹=𝑀𝑀⋅𝑎𝑎=𝑘𝑘𝑘𝑘𝑛𝑛𝛥𝛥𝑡𝑡.
𝐹𝐹1
𝐹𝐹2=𝑀𝑀1
𝑀𝑀2
• Hmo nější ozidlo musí mí „nakons uo ánu“ ě ší sílu p o
de o maci ( ě ší ene gie s. Och ana posádky)
• Reakční síla mezi ozidly je každém okamžiku o na 𝐹𝐹2
• Lehčí ozidlo přebí á eške ou ná azo ou ene gii a zde o muje se
o hodno u:
𝑃𝑃2,𝐾𝐾𝑘𝑘𝑚𝑚=𝑄𝑄
𝐹𝐹2
b) 𝐹𝐹=𝐶𝐶⋅𝑃𝑃, pak pokud:
𝐶𝐶1
𝐶𝐶2=𝑀𝑀1
𝑀𝑀2
ak pla í:
𝑃𝑃1
𝑃𝑃2=𝑀𝑀2
𝑀𝑀1
• De o mační síly na oba ozy jsou každém okamžiku s ejné
• Těžší ozidlo je ůči lehčímu méně ag esi ní než případě a)
261
c) 𝐹𝐹=𝑘𝑘⋅𝑃𝑃, pak pokud:
𝑘𝑘1
𝑘𝑘2=𝑀𝑀1
𝑀𝑀2
𝑃𝑃1
𝑃𝑃2=𝑀𝑀2
𝑀𝑀1
• Ag esi i a ěžšího ozidla ůči lehčímu os e úmě ně s pomě em
hmo nos í s ejně jako případě b)
Ma e iály samonosných ka osé ií
S ále dominujícím kons ukčním ma e iálem p o ý obu ka ose ií zůs á á
ocel, i přes mode ní endy. De o mační cha ak e is iky a uhos s uk u y
lze účinně řídi a op imalizo a ýbě em ocelí s ůznými mechanickými
las nos mi. V oblas ech ysokého za ížení kons ukčních uzlů ka ose ie se
p e e ují oceli s ex émní pe nos í. (157)
Vizualizace ozložení ěch o ysoce pe ných ocelí e s uk uře ka ose ie
na příkladu modelu Škoda Kamiq je p ezen o ána níže na ob . 115.
Ob . 115: Rozložení pe nos ní oceli s uk u y ka ose ie na příkladu Škody Kamiq.
(160)
262
Ka osé ie s ni řní kos ou
Ten o yp ka ose ie je yba en ni řní kos ou, k e á přebí á p imá ní
p o ozní za ížení a y áří ak nosné jád o ozidla. Na u o kos u jsou
následně mon o ány enkos ěnné panely, k e é oří nější a ni řní
unkční po chy a in e ié ozu. Mezi y o ka ose ie pa ří i koncep Audi
Space F ame, kde je cha ak e is ické použi í hliníku jako hla ního
kons ukčního ma e iálu, zp aco aného ůznými echnologiemi.
Kons ukce se skládá z ozsáhlých mul i unkčních li ých dílců umís ěných
klíčo ých bodech ka ose ie, k e é slouží k přenosu ysokých za ížení a
ke spojení liso aných p o ilů. K omě au omobilky Audi ako ou koncepci
ka ose ie upla ňuje i značka Me cedes-Benz e s ých spo o ních
modelech (157)
7.4 AKTIVNÍ A PASIVNÍ BEZPEČNOST
P ky pasi ní bezpečnos i, k e é minimalizují následky nas alé nehody,
mohou bý ep ezen o ány přede ším samo nou schopnos í ka ose ie
řízeně ans o mo a ná azo ou ene gii na de o mační p áci
de o mačních členů a zón. K dalším p kům, k e é slouží k minimalizaci
dopadu nehody přímo na posádku, pa ří bezpečnos ní pásy a ai bagy,
e gonomická uspořádání sedadel, opě ky hla y, dě ské zád žné sys émy,
abso pční ma e iály a kons ukce s po chy bez nezaoblených ýčnělků.
Vedle samo ných de o mačních zón ozidla jsou dominan ními p ky
pasi ní bezpečnos i bezpečnos ní pásy a ai bagy.
Funkce bezpečnos ních pásů a ai bagů je zachycení a ixace pasažé a
bezp os ředně po ná azu ak, aby mohly bý yuži y k jeho zpomalení
maximální míře de o mační zóny samo ného ozidla.
Účinnos p ků pasi ní bezpečnos i podléhá pla né legisla i ě. Jedná se
o předpisy EHK/OSN, a smě nice EHS/ES a dále pak něk e é no my,
jejichž splnění se p okazuje při homologačních zkouškách ozidel. (157)
• EHK/OSN 12 – och ana řidiče před mechanismem řízení případě
ná azu
• EHK/OSN 14 – ko e ní úchy y bezpečnos ních pásů a ko e ní úchy y
ISOFIX
• EHK/OSN 16 – bezpečnos ní pásy a zád žné sys émy
• EHK/OSN 17 – sedadla, jejich uko ení a opě ky hla y
• EHK/OSN 21 – ni řní yba ení ozidel z hlediska uspořádání
p os o u p o ces ující
• EHK/OSN 25 – sch alo ání opě ek hla y
• EHK/OSN 26 – nější ýčnělky ozidel
• EHK/OSN 29 – och ana ces ujících kabině uži ko ého ozidla
• EHK/OSN 32 – nosná kons ukce osobních ozidel z hlediska ná azu
zezadu
263
• EHK/OSN 33 – nosná kons ukce osobních ozidel z hlediska ná azu
zpředu
• EHK/OSN 43 – bezpečnos ní zasklí ací ma e iály a jejich mon áž e
ozidlech
• EHK/OSN 44 – zád žná zařízení p o dě i ces ující mo o o ých
ozidlech
• EHK/OSN 58 – och ana p o i podje í zezadu
• EHK/OSN 61 – nější ýčnělky uži ko ých ozidel před zadní s ěnou
kabiny
• EHK/OSN 66 – pe nos nás a by elkých osobních ozidel
(au obusů)
• EHK/OSN 80 – sedadla au obusů, jejich pe nos a jejich uko ení
• EHK/OSN 93 – och ana p o i podje í zepředu
• EHK/OSN 94 – och ana ces ujících při čelním ná azu
• EHK/OSN 95 – och ana ces ujících při bočním ná azu
• EHK/OSN 114 – moduly ai bagů a náh adní ai bago é sys émy
• EHK/OSN 127 – och ana chodců
• EHK/OSN 135 – boční ná az na sloup
• EHS/ES 70/221 – nád že na kapalná pali a a och ana p o i podje í
zezadu
• EHS/ES 74/60 – ni řní čás i p os o u p o ces ující
• EHS/ES 74/297 – cho ání mechanismu řízení případě ná azu
• EHS/ES 74/408 – sedadla, jejich uko ení a opě ky hla y
• EHS/ES 74/483 – nější ýčnělky ozidel ka ego ie M1
• EHS/ES 76/115 – ko e ní úchy y bezpečnos ních pásů
• EHS/ES 77/541 – bezpečnos ní pásy a zád žné sys émy mo o o ých
ozidel
• EHS/ES 78/632 – ni řní čás i p os o u p o ces ující
• EHS/ES 78/932 – opě ky hla y ozidel ka ego ie M1
• EHS/ES 79/488 – nější ýčnělky ozidel ka ego ie M1
• EHS/ES 79/490 – nád že na kapalná pali a a och ana p o i podje í
zezadu
• EHS/ES 81/333 – nád že na kapalná pali a a och ana p o i podje í
zezadu
• EHS/ES 81/577 – sedadla, jejich uko ení a opě ky hla y
• EHS/ES 82/318 – ko e ní úchy y bezpečnos ních pásů
• EHS/ES 82/319 – bezpečnos ní pásy a zád žné sys émy mo o o ých
ozidel
• EHS/ES 89/297 – boční och anná zařízení
• EHS/ES 90/628 – bezpečnos ní pásy a zád žné sys émy mo o o ých
ozidel
• EHS/ES 90/629 – ko e ní úchy y bezpečnos ních pásů
• EHS/ES 91/662 – měřící echnika a zařízení při ná azo ých
zkouškách
• EHS/ES 92/114 – nější ýčnělky před zadní s ěnou kabiny ozidel
ka ego ie N
270
Ob . 116: Ú o ně au onomie au onomních ozidel (au o )
L0 (Le el 0 = ú o eň 0) – Rep ezen uje ozidla nepře ži ě a zcela řízena
člo ěkem.
L1 – Pouze e elmi speci ických si uacích přebí ají asis enční sys émy
řízení nebo akcele aci / decele aci ozidla zá islos i na omezených
in o macích o okolním p os ředí.
Příkladem je empoma (pouze p o ud žení předem de ino ané ychlos i
– předpokládá se nepře ži ý dozo řidiče a jeho případný zásah do řízení)
či adap i ní empoma .
L2 – Čás ečně au onomní ozidlo se umí řídi samo (jak řízení, ak
akcele ace / decele ace) – řidič sleduje okolí a případě nu nos i musí
zasáhnou do řízení.
Příkladem je Tesla Au opilo (umí sám ud žo a ychlos , ud žo a ods up
od okolních ozidel a zá o eň ud žo a ozidlo jízdním p uhu)
L3 – V něk e ých si uacích je počí ač schopen plně řídi ozidlo, přičemž
řidič je s ále přip a en pře zí kon olu nad řízením na ýz u počí ače.
Příkladem může bý jízda na dálnici, kdy řidič ak i uje au onomní ežim
po jezdu na dálnici a ozidlo jej pak samos a ně do ede k požado anému
ýjezdu. Op o i ú o ni 2 au onomního řízení, kde je od řidiče yžado áno
sledo ání okolí ozidla, zde není ako á po innos , což řidiči umožňuje
ěno a se jiným činnos em a e ek i ně yuží s ůj čas během jízdy.
Příkladem je např. Audi A8 (2017) – schopno samo se řídi kolonách do
ychlos i 60 km/h na smě o ě ozdělených komunikacích.
L4 – Počí ač má plnou kon olu nad ozidlem něk e ých si uacích a není
yžado áno po řidiči, aby zasaho al kdykoli během au onomního řízení.

271
Příkladem jsou např. osobní au omobily, au obusy, nákladní ozidla aj.
jezdící zcela au onomně a bez řidiče, a šak například pouze e známém
p os ředí, jako nákladní ůz o á ním komplexu, axi služba na známých
ulicích (například pouze po cen u měs a), au obusy na au obuso ých
linkách apod.
L5 – Vozidlo je plně řízeno počí ačem bez omezení, k e á jsou na ú o ni
4. Jedná se o plně au onomní ozidlo, k e é umí řídi bez jakéhokoli
zásahu člo ěka jakémkoli p os ředí.
7.4.10 BEZPEČNOSTNÍ PÁSY
Bezpečnos ní pás je klíčo ým p kem pasi ní bezpečnos i au omobilech.
Ve spojení s ai bagem ý azně snižují následky ná azu. Použí ání
bezpečnos ních pásů je České epublice po inné, a o podle zákona
o pozemních komunikacích 13/1997 Sb.
Bezpečnos ní pás má za úkol zab áni nepřípus nému pohybu osob
sedadle při ná azu. Nepřípus ný pohyb zah nuje pohyb osob e s ém
pů odním smě u jízdy a ychlos i. Kons ukce pásu běžných ozidlech
je na žena ak, aby jeho použi í bylo jednoduché a ychlé, a zá o eň byla
zacho ána bezpečnos . Nejčas ěji použí anou kons ukcí bezpečnos ního
pásu je říbodo ý pás. U s a ších ozidel se čas o použí aly d oubodo é
pásy, zejména na p os ředním zadním sedadle. Dále jsou k dispozici č yř –
nebo pě ibodo é pásy, ale y jsou omezeny na spo o ní nebo zá odní
ozy. (168; 169)
Tříbodo é bezpečnos ní pásy jsou samona íjecí, což umožňuje olný
pohyb ěla a au oma ické přizpůsobení pásu ělesným ozmě ům.
Ramenní čás pásu je nejčas ěji edena přes p ů lečný úchy na bočním B
nebo C sloupku a po é je pás s eden dolů do na íjecí cí ky. Cí ka pásu
pomocí p užiny pás ahuje zpě . K zabloko ání pásu dochází při ychlém
pohybu, k e ý může bý y olán ná azem, ale aké při ychlém y áhnu í
pop uhu při manipulaci. (168)
Mode ní ozy jsou yba eny napínačem bezpečnos ních pásů, což z yšuje
účinnos bezpečnos ních opa ření při ná azu. Exis ují ři ypy napínačů.
P ní, echnologicky s a ší, je mechanický napínač. Ten o yp unguje na
základě mechanické ene gie, k e á se u olňuje při ná azu nebo p udkém
b zdění. Při p udké změně z ychlení se se ačník mechanickém
napínači díky získané ene gii p udce oz očí. Ro ace pak spus í
mechanismus, k e ý u ahuje bezpečnos ní pásy. U oho o ypu napínačů je
p o jejich ak i aci po řeba yšší z ychlení nebo ě ší síla ná azu. Také jsou
náchylnější k opo řebení, což snižuje jejich účinnos .
D uhý i ře í mechanismus je založen na mode nějších echnologiích.
Py o echnické napínání použí á malé py o echnické nálože, k e é jsou
272
umís ěny u ni ř mechanismu napínání nebo blízkos i bezpečnos ních
pásů. Při ná azu senzo y au omobilu zaznamenají ná azo ou sílu a
ak i ují py o echnický nálož. Po ak i aci nálože dojde k p udkému
u olnění plynů a gene aci elké síly, k e á áhne pásy do ychlejšího a
pe nějšího u ažení kolem ěla pasažé ů. To zajis í, že pásy jsou co nejblíže
k ělu co nejdří e po ná azu.
Elek onický mechanismus napínání zah nuje senzo y a řídící jedno ku,
k e é slouží k de ekci ná azu a následné ak i aci napínacího zařízení. Po
ozpoznání ná azu řídící jedno ka ychle ozhodne, zda spus i napínací
mechanismus. Pokud k ak i aci dojde, ni řní mechanismus se změní a
áhne bezpečnos ní pásy do pe ného u ažení. Něk e é sys émy kombinují
elek onické napínání s py o echnickou náloží p o ješ ě ychlejší eakci a
yšší účinnos . (168; 169; 170; 171)
Py o echnický a elek onický mechanismus je na žen ak, aby byl
ak i o án pouze nezby ných si uacích. P o o jsou oba mechanismy
zá islé na ci li ých senzo ech, akcele ome ech, k e é analyzují in enzi u
ná azu a smě . (168; 169; 171)
7.4.11 AIRBAGY
Ai bagy jsou zařazené mezi p ky pasi ní bezpečnos i. Jsou o aky
y obené ze speciální ai bago é kaniny, k e é jsou ě šinou sk y y
kons ukčních čás ech ozidla. Ta o kanina musí splňo a s ano ené
pa ame y. Mezi hla ní požada ky na ma e iál pa ří pe nos , oz ažnos ,
hořla os a p odyšnos . Při de ekci ná azu se ak na oukne p os o u
kabiny ozidla a zpomalí ná az ěla. Cílem ai bagů je sníži následky
nehody p o osoby, ale je nu né je použí a společně s bezpečnos ními pásy.
Pokud se ai bagy nepouží ají společně s pásy, jejich účinnos se snižuje a
mohou bý dokonce nebezpečné. (172)
Součás i ai bago ého sys ému: (168)
1. Na uko a elný zducho ý ak
2. Gene á o plynu se zapalo ací jedno kou musí za elmi k á kou
dobu y inou dos a ek plynu k na ouknu í ai bagu. Do zapalo ací
ozně ky je eden impuls z řídící jedno ky. Vy íječe plynu mohou
plyn ehna do ai bagu buď zapálením – explozí nebo přes zásobník
s lačeného plynu Při zažehnu í plynu znikne směs dusíku a oxidu
uhliči ého a aké zplodiny – kouř a p ach.
3. Řídící jedno ka – musí ze snímačů yhodno i dané zpomalení. Dle
p aho ých hodno pak yhodnocuje, zda se ai bag spus í či nikoli .
4. Snímače – dnes již in eg o áno do řídící jedno ky.
5. Kabel pří odního edení
273
Ai bagy jsou ozlišo ány podle umís ění e ozidle:
Čelní ai bagy – ch ání řidiče a spolujezdce před ná azem do olan u nebo
palubní desky. Objem čelního ai bagu po řidiče je menší než ai bag p o
spolujezdce. Pokud je na sedadle spolujezdce umís ěna dě ská sedačka
p o ismě u jízdy, musí bý ai bag deak i o án.
Boční ai bagy – ch ání přede ším up (páne , boky, h udník) a jsou
u čeny přede ším p o boční ná azy. Umisťují se do ýplní d eří nebo do
nějších s an opě adel.
Okenní (hla o ý) ai bag – ozp os í á se po celém boku ozidla od A
sloupku až po C sloupek. Má až 9 samos a ných zducho ých komo .
Slouží k och aně hla y ces ujících při bočním ná azu, aby se
minimalizo aly ná azy do sloupků, s řepů nebo nějších předmě ů.
Kolenní ai bag – slouží k och aně dolních konče in, zejména kolen řidiče
a spolujezdce. Nachází se pod olan em nebo pod odkládací přih ádkou.
Z láš ním ypem je ai bag p o chodce, k e ý je umís ěn na nější čás i
přední čás i ozidla. Má za úkol och áni chodce při s ážce s ozidlem.
Dále exis uje mo ocyklo ý ai bag nebo ai bago á es a či kombinéza p o
mo ocyklis y, k e á unguje na mechanickém nebo elek onickém
p incipu. Ai bag p o och anu hla y cyklis y.
Všechny ypy ai bagů musí eago a elmi ychle, což zajišťují senzo y
ná azu – akcele ome y. Během několika milisekund se ai bag na oukne a
y oří och anný p os o . Ai bag zůs á á na ouklý elmi k á ký časo ý
úsek. (169)
Časy p o na ouknu í ai bagů jsou následující (169):
• Čelní ai bag řidiče: 35-40 ms
• Čelní ai bag spolujezdce: 45 ms
• Boční ai bag: 25 ms (pouze pokud je ychlos ná azu yšší než
28 km/h)
• Okenní ai bag: 25 ms
Za zmínku aké s ojí adap i ní ai bag, k e ý si dokáže z oli mí u s ého
na ouknu í dle polohy a hmo nos i pasažé a. Výhoda oho o sys ému je, že
dokáže op imalizo a polohu s ře u ěla s ai bagem a sníži následky
nehody. Ne ýhodou je složi ější kons ukce sys ému a nu nos yuži í
dalších senzo ů.
Ai bag doplňuje unkci bezpečnos ních pásů. Při nepouži í bezpečnos ních
pásů může ai bag způsobi z anění, k ajním případě i usm i . Mezi
nejčas ější po anění od ai bagů pa ří: odě ky a odřeniny, zlomeniny žebe ,
o řes mozku, po anění ni řních o gánů, pneumo o ax a popáleniny.
274
7.4.12 ZÁSADY A NORMY ULOŽENÍ NÁKLADU
V bezpečnos ním kon ex u má zabezpečení nákladu současném p o ozu
klíčo ý ýznam. S ohledem na neus ále os oucí objemy přep a y
silniční nákladní dop a ě je důleži é předpokláda si uace, kdy může
dojí k náhlému b zdění, ychlé změně smě u jízdy nebo k dop a ní
nehodě, a k ali a a sp á nos zabezpečení nákladu budou mí zásadní
ýznam. Legisla i a ýkající se přep a y nákladu a jeho op imální ixace je
následující (173):
Zákon č. 361/2000 Sb. (128)
Zákon č. 361/2000 Sb., ze dne 14. 9. 2000, o p o ozu na pozemních
komunikacích, ak uálním znění z 1. 10. 2020, e spoji os i s uložením a
zajiš ěním nákladu je § 5 a § 52.
§ 5 Po innos i řidiče.
(1) Řidič je k omě po innos í u edených § 4 dále po inen:
i) zajis i bezpečnos přep a o ané osoby nebo z íře e a bezpečnou
přep a u nákladu.
§ 52 Přep a a nákladu.
(2) Při přep a ě nákladu nesmí bý přek očena maximální přípus ná
hmo nos ozidla a maximální přípus ná hmo nos na náp a u
ozidla. Náklad musí bý na ozidle umís ěn ak, aby byla zajiš ěna
s abili a a o lada elnos ozidla a aby neoh ožo al bezpečnos
p o ozu na pozemních komunikacích, neznečišťo al nebo
nepoškozo al pozemní komunikaci, nezpůsobo al nadmě ný hluk,
neznečišťo al o zduší a nezak ý al s ano ené os ě lení, od azky a
egis ační značku, ozpozná ací značku s á u a yznačení nej yšší
po olené ychlos i; o pla í i p o zařízení sloužící k upe nění a
och aně nákladu, jako jsou například plach a, ře ězy nebo lana.
Předmě y, k e é lze snadno přehlédnou , jako jsou například
jedno li é yče nebo ou y, nesmějí po s aně yční a .
(3) Přeční á-li náklad ozidlo předu nebo zadu íce než o 1 m nebo
přeční á-li náklad z boku mo o o ého ozidla nebo jízdní soup a y
nější ok aj ob yso ých s ě el íce než o 400 mm a u nemo o o ého
ozidla jeho ok aj íce než o 400 mm, musí bý přeční ající konec
nákladu označen če eným p apo kem o ozmě ech nejméně 300 ×
300 mm, za snížené idi elnos i předu neoslňujícím bílým s ě lem a
bílou od azkou a zadu če eným s ě lem a če enou od azkou.
Od azky nesmějí bý ojúhelníko ého a u a smějí bý umís ěny
nej ýše 1,5 m nad o inu ozo ky.
275
(6) Při přep a ě sypkých subs á ů musí bý náklad zajiš ěn ak, aby
nedocházelo k jeho samo olnému odlé á ání.
Z oho yplý á, že náklad musí bý sp á ně ixo án a ozložen
o nomě ně na ložné ploše ozidla ak, aby bylo ěžiš ě, pokud je o
možné, co nejníže. H ozí-li za jízdy jeho odlé ání, je nu né použí plach u
nebo síť.
Vyhláška č. 209/2018 Sb. (174)
Vyhláška č. 209/2018 Sb., ze dne 20. září 2018 ak uálním znění od 1. 10.
2018. Spoji os s uložením nákladu zde má § 5, § 6 a § 7. P o ypický příklad
jízdní soup a y složené z d ounáp a o ého ahače a řínáp a o ého
ná ěsu je důleži é následující:
§ 5 Nej ě ší po olené hmo nos i silničních ozidel, z láš ních ozidel a jejich
ozdělení na náp a y.
(1) Hodno y hmo nos í na náp a u, skupinu náp a ozidla a jízdních
soup a če ně nákladu, jejichž přek očení oh ožuje bezpečnos
p o ozu na pozemních komunikacích nebo s a pozemní
komunikace, činí:
a) u jedno li é náp a y – 10,00 ,
b) u jedno li é hnací náp a y – 11,50 ,
g) u ojnáp a y přípojných ozidel souče za ížení šech náp a
ojnáp a y při jejím dílčím oz o u:
 do 1,3 m če ně – 21,00 ,
 nad 1,3 m do 1,4 m če ně – 24,00 ,
 nad 1,4 m do 1,8 m če ně – 27 .
(2) Hodno y hmo nos í ozidel a jízdních soup a če ně nákladu, jejichž
přek očení oh ožuje bezpečnos p o ozu na pozemních
komunikacích nebo s a pozemní komunikace, činí:
k) u jízdních soup a – 48,00 .
(4) Hmo nos připadající na jednu náp a u d ojnáp a y a ojnáp a y
přípojných ozidel nesmí přek oči 10 .
§ 6 Další us ano ení o hmo nos ech yžado aných p o p o oz na pozemních
komunikacích.
(1) Bezpečnos p o ozu na pozemních komunikacích a s a pozemní
komunikace oh ožuje, je-li:
a) hmo nos ozidla yšší než hodno a nej ě ší echnicky přípus né
hmo nos i ozidla,

276
b) hmo nos jízdní soup a y yšší než hodno a nej ě ší echnicky
přípus né hmo nos i ozidla,
c) hmo nos na náp a u yšší než hodno a nej ě ší echnicky
přípus né hmo nos i na náp a u.
(2) Hmo nos ozidla nebo jízdní soup a y nesmí přek oči nej ě ší
echnicky po olenou hmo nos ozidla nebo jízdní soup a y
u edenou os ědčení o egis aci ozidla čás II ( echnický p ůkaz) a
čás i I. V případě znečiš ění například blá em nebo zanesením sněhem
se připouš í přek očení nej ě ší po olené hmo nos i ozidla nebo
jízdní soup a y maximálně o 3 %.
§ 7 Nej ě ší po olené ozmě y ozidel a jízdních soup a .
(1) Rozmě y ozidel a jízdních soup a če ně nákladu, jejichž
přek očení oh ožuje bezpečnos p o ozu na pozemních
komunikacích, a jejich hodno y jsou:
a) šířka, k e á činí u:
 ozidel ka ego ií M, N, O, R, T nebo C, není-li é o yhlášce
s ano eno jinak – 2,55 m,
 ozidel, jejichž pe né nebo pohybli é nás a ky jsou speciálně
yba eny p o přep a u nákladu při řízených eplo ách a
jejichž boční s ěny če ně izolace jsou nejméně 45 mm silné –
2,60 m,
b) ýška, k e á činí u:
 ozidel – 4,00 m,
 ozidel ka ego ií N nebo O, u čených p o přep a u ozidel –
4,20 m,
 jízdní soup a y ažného ozidla s ná ěsem – 4,08 m,
c) délka, k e á činí u:
 jízdní soup a y mo o o ého ozidla s jedním ná ěsem –
16,50 m,
d) zdálenos mezi osou čepu sedla ahače a zadním čelem ná ěsu –
12,00 m.
(3) Hodno y u edené ods a ci 1 písm. c) se na yšují o 0,15 m u ozidel
nebo soup a ozidel, k e é se použí ají k přep a ě kon ejne ů nebo
ýměnných nás a eb o délce13,716 m, p ázdných nebo naložených,
pokud je silniční přep a a daného kon ejne u nebo dané ýměnné
nás a by p o áděna ámci ope ace in e modální přep a y (3).
Z ýše u edeného plynou omezení p o sp á né naložení, ale i p o elikos
a hmo nos přep a o aného nákladu, pokud dop a ce nemá nebo nechce
zařizo a ýjimku p o danou přep a u. Běžné ná ěsy jsou y áběny co
nej ě ší, až na h anici přípus ných ozmě ů, aby se do nich dalo naloži co
277
nej íce zboží. P o o je nu né nakládku p o és ak, aby nebyla yboulená
plach a nebo ne yční ala čás nákladu zadními a y, byť jen o několik
cen ime ů. V opačném případě se jedná o nad ozmě nou přep a u a je
nu né po olení.
Na ob . 117 jsou znázo něny ozmě y běžného silničního plach o ého
ná ěsu. Z nich je pa né, že zdálenos mezi k álo ským čepem a zadními
a y ná ěsu je přesně 12 m. Roz o náp a je obou případech 1,31 m. To
znamená, že je možné ná ěs naloži ak, aby hmo nos nákladu če ně
hmo nos i ná ěsu připadající na ojnáp a u byla 24 un. (175)
Ob . 117: Rozmě y silničního ná ěsu (175)
České echnické no my (176)
Česká echnická no ma ČSN EN 12 195 se skládá ze č yř čás í:
• ČSN EN 12 195-1 – a o čás no my se zabý á ýpoč em zajišťo acích
sil p o p os ředky zajiš ění břemen. Ha monizuje ýpoč y p o
zajiš ění břemene na silničních ozidlech, u ádí ýpoč y a ůzné
pos upy p o zajiš ění břemene.
• ČSN EN 12 195-2 – a o čás no my se zabý á při azo acími pop uhy
ze syn e ických láken. No ma speci ikuje bezpečnos ní požada ky
p o použi í při zabezpečení nákladu přep a o aného po pozemních
komunikacích, železničních ozech, pla idlech nebo jejich
kombinacích. De inuje požada ky na použi í ixačních p os ředků a
dů ody, za k e ých je nu no je yřadi z použí ání.
• ČSN EN 12 195-3 – a o čás no my se zabý á při azo acími ře ězy.
De inuje podmínky p o použi í nebo yřazení.
• ČSN EN 12 195-4 – a o čás no my se zabý á při azo acími
d á ěnými lany. De inuje podmínky p o použi í nebo yřazení.
ČSN EN 12 640 se zabý á ázacími body na ozidlech p o přep a u zboží.
U ádí minimální požada ky a zkušební me ody p o ázací body na
ozidlech s plochou kons ukcí ložné plochy a minimální po olenou
278
hmo nos í nad 3,5 uny. No ma se ne z ahuje na ozidla na žená
ýh adně p o přep a u sypkých ma e iálů a ozidla, na žená ýh adně
p o přep a u speci ických nákladů, yžadujících z láš ní požada ky.
ČSN EN 12 642 se zabý á kons ukcí ozidel a ná ěsů p o přep a u zboží
s minimální hmo nos í nad 3,5 uny. S ano uje základní požada ky p o
bočnice, čelní a zadní s ěnu ozidel a speci ikuje zkušební me ody. No ma
není u čena p o ozidla p o přep a u sypkých ma e iálů nebo p o
přep a u speci ických nákladů, yžadujících z láš ní požada ky.
Způsoby zajiš ění nákladu podle ČSN EN 12 195-1
Dle é o čás i no my jsou šeobecné požada ky p o bezpečnou přep a u
následující:
• Souče sil jakémkoli smě u se o ná nule
• Souče momen ů jakékoli o ině se o ná nule.
Zařízení zajišťující břemeno a pomůcky, jako např. klíny, při azo ací
zařízení s pop uhy podle EN 12195-2, při azo ací ře ězy podle EN 12195-3
a při azo ací ocelo á d á ěná lana podle EN 12195-4, musí p o omezo ací
zařízení a jedno ky zboží odolá a podélně, příčně a s isle
předpokládaným silám a momen ům.
Všeobecně, zajiš ění břemene spočí á e y o nání sil břemene
zajiš ěním, bloko áním a/nebo při ázáním. Zajiš ění, úplně pasi ní
spojení, je hla ně použí áno dop a ě kon ejne ů a není ob ykle
kombino áno s při azo acím zařízením. Bloko ání yplý á pouze
z pasi ního spojení bloko aném smě u, a p o o je čas o kombino áno
s při azo acím zařízením.
1. Bloko ání nákladu
Při om o zabezpečení je náklad umís ěn bezp os řední blízkos i čel nebo
bočnic, pokud znikne, například k ůli a u nákladu, olný p os o , musí
bý yplněný zducho ými aky, eu opale ami nebo jiným ma e iálem
(například p yžo ými ýplněmi). V případech, kdy spodní plocha nákladu
nedoléhá celá na podlahu ložného p os o u, lze k zajiš ění použí klíny.
2. Zajiš ění nákladu při ázáním
Všeobecně jsou známy ři základní způsoby zajiš ění břemene při ázáním
( řecí, přímé a jejich kombinace). Z p ak ických dů odů je dopo učeno po
k á ké jízdě do ažení připe ňo acích zařízení.
• Třecí při azo ání – je cha ak e izo áno zad žením, k e é je
y ářeno silou na ložné ploše. Třecí síla je z yšo ána přičí áním
s islých složek síly k hmo nos i břemene. Tzn. čím íce pop uhů
( z . ku ů) je použi o, ím je ě ší řecí síla.
279
• Přímé při azo ání – je úplné spojení, k e é do oluje břemenu malé
pohyby, jejichž elikos zá isí na p užnos i při azo acích
p os ředků. Upínací p os ředky jsou upe něny na nákladu a na ložné
ploše ozidla. Použí á se přede ším při zajiš ění nes abilního
nákladu.
Velký li na zajiš ění nákladu, přede ším na minimální poče použi ých
při azo acích p os ředků, má použi í p o iskluzo ých podložek. Ty
z yšují hodno u koe icien u ření až na hodno u 0,8.
Náklad musí bý zajiš ěn ak, aby odolal síle o nající se 0,8násobku s é
hmo nos i smě em před, 0,5násobku smě em zad a do s an.
Tex ilní pop uhy ze syn e ických láken podle ČSN EN 12 195-2
Nejčas ějším ixačním p os ředkem p o zabezpečení nákladu jsou ex ilní
pop uhy ze syn e ických láken. No ma ČSN EN 12 195-2 speci ikuje
bezpečnos ní požada ky na při azo ací pop uhy, y obené ze
syn e ických láken s plochými kanými pop uhy p o ícenásobné použi í.
Předmě em no my jsou pouze uční napínací zařízení s maximální uční
silou 500 N.
Každý pop uh se y ábí s ě ší pe nos í, než kolik se udá á na š í ku.
Pe nos , se k e ou se pop uhy y ábějí, se dá při o na k pe nos nímu
pomě u 3:1, 5:1 a 7:1. Běžné ex ilní pop uhy použí ané p o zajiš ění
nákladu silničním p o ozu mají udá anou kapaci u 2 500 daN ≈ 2,5 .
V nejnižším pe nos ním pomě u, e k e ém by mohly bý y obeny, musí
odola okamži é síle, odpo ídající 7,5 . To o za ížení nelze po ažo a za
no ma i ní, pouze ýjimečné a k á kodobé.
Pop uh musí mí iden i ikační š í ek, na k e ém jsou mimo jiné následující
údaje: při azo ací únosnos , no malizo aná napínací síla, zby ko á síla po
u olnění ukoje i, maximální přípus né p odloužení při při azo ací
únosnos i a uční o ládací síla. Dále se podle ba y š í ku ozpozná,
z jakého ma e iálu je pop uh y oben. Z oho yplý á eplo ní ozsah
použi í a jeho chemická odolnos .
Přehled las nos í podle ba y š í ku:
• mod ý š í ek – pop uh z polyes e u, použi í při -40 °C až +120 °C,
odolný ano ganickým kyselinám, napadán zásadami,
• zelený š í ek – pop uh z polyamidu, použi í při -40 °C až +100 °C,
odolný zásadám, napadán ano ganickými kyselinami,
• hnědý š í ek – pop uh z polyp opylenu, použi í při -40 °C až +80 °C,
odolný ůči chemikáliím, dopo učo án případech možného
působení chemických lá ek.
286
k e ých při ná hu me ody ycházel, nebyla s a is icky dos a ečně
ýznamná. Vycházel ze 101 eálných nehod, a šak y o ozdělil do ka ego ií
(4 ypy ka ose ií, 37 ůzných modelů ozidel, elký ozsah ěku chodců,
ůzné smě y ná azu, …), a edy p o jedno li é ka ego ie byl poče zás upců
s a is icky zcela ne ýznamný. Dále je řeba zí ú ahu, že se jednalo
o eálné nehody, a edy není znám způsob s ano ení ychlos í, ze k e ých
pak me oda ychází a jeho p áci nebyly nijak doda ečně alido ány.
Me oda již dále nebyla oz íjena.
Dalším úskalím jsou pak dos upné podklady, kdy případě nehod s chodci
ě šinou neexis ují s opy po pohybu chodce (s ýjimkou poškození
ozidla) a čas o není ani známa jeho konečná poloha (před příjezdem
policie dojde k oše ření a anspo u chodce ychlou zách annou službou).
Při las ním řešení je ak řeba posuzo a pod obněji objek i ní podklady,
k e é k dispozici jsou. Na smě pohybu chodce lze usuzo a z jeho
po anění a z poškození ozidla, na jeho ychlos z poškození ozidla a
příčného odhození apod. S ýhodou lze aké yuží empi ických me od
( iz níže), k e é umožnují s ano i s ře o ou ychlos ozidla např. ze
zdálenos i odhození či sunu í chodce či z délky jeho dynamického
na inu í na ozidlo (poče ně či odeč em z g a ů). Ro něž ychlos chodce
lze s ano i spíše z naměřených da zá islos i na jeho ěku a z ýpo ědí
účas níků, popř. z lokalizace jedno li ých poškození na ozidle. Ro něž je
zde znalec zá islý na dos upnos i a k ali ě zp aco ání lékařské zp á y
o z anění či znaleckého posudku z obo u zd a o nic í.
Empi ické me ody:
Sh nu í empi ických me od ychází z (74). Délka sunu í chodce 𝛥𝛥𝑠𝑠 [m]
zá islos i na ná azo é ychlos i 𝛥𝛥𝑠𝑠 [km/h]:
𝛥𝛥𝑠𝑠= 0,0031 ⋅𝛥𝛥𝑠𝑠2−0,0212 ⋅𝛥𝛥𝑠𝑠
Výpoče celko é d áhy odhození chodce 𝛥𝛥𝑐𝑐 [m] z ná azo é ychlos i
ozidla 𝛥𝛥𝑠𝑠 [km/h] dl
e Kühnela
(lze samozřejmě od odi naopak):
𝛥𝛥𝑐𝑐= 0,0062 ⋅𝛥𝛥𝑠𝑠2+ 0,0272 ⋅𝛥𝛥𝑠𝑠
při zpomalení 𝑎𝑎 [m/s2] ozidla při s ře u pak:
𝛥𝛥𝑐𝑐= 0,0271 ⋅𝛥𝛥𝑠𝑠2
𝑎𝑎+ 0,0272 ⋅𝛥𝛥𝑠𝑠⋅𝑎𝑎
S ano ení ná azo é ychlos i ozidla 𝛥𝛥𝑠𝑠 [m/s] z d áhy odhození chodce
𝛥𝛥𝑐𝑐 [m] a ýšky ěžiš ě chodce ℎ𝑘𝑘 [m] dle Pul a a (𝑔𝑔 je ího é z ychlení
9,81 m/s2): 𝛥𝛥𝑠𝑠=−�2⋅𝑔𝑔⋅ℎ𝑘𝑘+�2⋅𝑔𝑔⋅ℎ𝑘𝑘+ 2 ⋅𝑔𝑔⋅𝛥𝛥𝑐𝑐
S ano ení ná azo é ychlos i z z . délky dynamického na inu í chodce
(ob . 118):

287
Ob . 118: S ano ení ná azo é ychlos i do chodce z délky dynamického na inu í
na základě lokalizace poškození na ozidle (au o )
V simulačních p og amech je pak ýpoč o ý model ( z . íce ěleso ý
sys ém, VTS, mul ibody sys ém, MTB) ex émně ci li ý na s upní údaje,
k e é ale nejsou známy a nelze je doda ečně zjis i . Výpoče pak p obíhá
nume ickou in eg ací pohybo ých o nic jedno li ých čás í VTS při
zohlednění zájemných azeb, jejich limi ů a možných kon ak ů
s po chem okolních objek ů. Již z p incipu je edy spolehli os ýsledků
oho o ýpoč u zá islá aké na použi é me odě nume ické in eg ace.
Něk e é me ody jsou zá islé aké na elikos i i e ačního k oku (při ě ším
dochází k di e genci). Nu nos malého i e ačního k oku má pak za
následek elký poče i e ací a s poč em i e ací u ěch o me od lineá ně
os e chyba způsobená nume ickou in eg ací (např. p og amu PC C ash).
To o lze elimino a použi ím p og amu yuží ajícího so is iko anější
me ody nume ické in eg ace (např. Vi ual CRASH). A šak ani po é není
možné použí simulaci jako jediný možný způsob řešení na základě
odhození chodce do konečné polohy. Ukázky li u d obných změn
s upních pa ame ů iz ob . 119 až 126. Naopak je lze s ýhodou yuží
p o o ěření ko espondence poškození ozidla se z aněním chodce, iz
ob . 127 až 130, kde je znázo něn časo ý p ůběh zájemného s ře u ozidla
s chodcem čase od p o ního kon ak u přední čás i ozidla s dolními
konče inami chodce až po kon ak hla y chodce s čelním sklem ozidla.
Ob . 119: Výchozí s ře o á
pozice (au o )
Ob . 120: Odpo ídající odhození chodce (au o )
288
Ob . 121: Chodec op o i
ýchozí pozici posunu
o 5 cm před (au o )
Ob . 122: Odpo ídající odhození chodce – pů odní
poloha yznačena – ozdíl odhození cca 1 m
příčně (au o )
Ob . 123: Pozice jako
ýchozí, pouze obě ho ní
konče iny z ednu y mí ně
naho u změnou úhlu
kloubu ameni a lok i
(au o )
Ob . 124: Odpo ídající odhození – pů odní poloha
yznačena – ozdíl cca 1 m příčně a cca 1,5 m
podélně (au o )
Ob . 125: Pozice shodná
jako ýchozí, změna
koe icien u es i uce mezi
VTS a ozidlem z hodno y
0,10 na hodno u 0,15
(au o )
Ob . 126: Odpo ídající odhození chodce – pů odní
poloha yznačena, ozdíl íce než me podélně
i příčně (au o )
289
Ob . 127: Kon ak egis ační značky
s le ou dolní konče inou – čas 0,01 s
(au o )
Ob . 128: Kon ak ěla oblas i
páne ní s kapo ou ozidla mís ě jejího
zdokumen o aného poškození – čas
0,06 s (au o )
Ob . 129: Pok ačo ání kon ak u ěla
s kapo ou ozidla – možnos zniku
po anění žebe – čas 0,11 s (au o )
Ob . 130: Kon ak hla y chodce
s čelním sklem ozidla mís ě, k e é
bylo PČR označeno jako ohnisko
poškození – čas 0,15 s (au o )
8.3 STŘET VOZIDEL S VÝZNAMNOU ROTACÍ
K o aci ozidla dochází jednak před s ře em, pokud ozidlo například již
před s ře em z a ilo smě o ou s abili u – y o o ace šak nelze po ažo a
za ýznamné, hodno y úhlo é ychlos i se pohybují řádu dese in s−1, a
edy i hodno a o ační kine ické ene gie je po o nání s anslační
zanedba elná – a jednak po s ře u, kdy došlo k excen ickému ázu, edy
impuls ýslednice ázo ých sil nepůsobil smě em do ěžiš ě ozidla, ale
y ořil oči ý momen , k e ý způsobil o aci ozidla.
Při řešení ěch o nehod analy ickými me odami je edy řeba při analýze
pohybu po s ře u s ano i k omě ýběho é anslační ychlos i aké
úhlo ou ychlos ozidla po s ře u (např. me ody McHen y, Bu g,
Ma qua d – iz ýběho ou analýzu kap. 6.4.1).
290
Při simulačním modelo ání je pak řeba zí ú ahu, že o ace je zá islá
jednak na elikos i impulsu, ale aké na elikos i amene mezi nosi elkou
ýslednice ázo ých sil a ěžiš ěm ozidla, edy ýpoče je ci li ý na
zájemnou polohu bodu ázu a ěžiš ě. Je edy řeba ko ek ně nas a i
polohu ěžiš ě ozidla, k e á není ždy sp á ně u edena da abázi ozidel
specializo aného SW (pokud není u edena, p og am ji zp a idla olí
podle daného algo i mu, např. polo ině oz o u mezi 1. a 2. náp a ou).
Při om u šech osobních ozidel s mo o em předu se nachází blíže
k přední náp a ě. Poloha bodu ázu by pak měla e lek o a kons ukci
ozidla. K nej ě ší koncen aci ázo ých sil dochází čás ech ozidla
s nej ě ší uhos í (náp a y, podélníky, sloupky, …). Vli polohy budu ázu
při čelním ná azu na pe nou překážku je pa ný na ob . 131 (ná azo á
ychlos 100 km/h). Na ob ázku le o se jedná o přibližně cen ický áz, na
ob ázku p a o je bod ázu posunu cca o 40 cm do polohy podélníku
ozidla, ím impuls ýslednice ázo ých sil působí na ameni o délce cca
13 cm a úhlo á ychlos na os la z řádu dese in na jedno ky s−1, čímž se
s á á nezanedba elnou. obdobný li má podélná poloha ěžiš ě ozidla
zejména při bočních ná azech.
Ob . 131: Vli polohy bodu ázu na pos ře o ou o aci ozidla (au o )
Dalším pa ame em, k e ý o li ňuje pos ře o ou o aci ozidla, edy
ameno působící ýslednice sil, je na očení o iny ázu kombinaci
s elikos í ření ázu. Tření je znázo něno řecím kuželem a impuls
ázo é síly musí ždy působi om o kuželu. Osa kuželu je pak kolmá na
o inu ázu. Pokud edy dojde ke zúžení kužele (snížení ření) a/nebo
o očení o iny ázu, dojde o něž k o očení smě u působícího impulsu a
ím ke změně působícího momen u. Pak se jedná o áz s čás ečným či
úplným skluzem. V ako ém případě je ždy řeba ozhodnou , zda ke
skluzu sku ečně došlo. Jak je pa né na ob . 132, ýsledkem změny ření na
polo inu ýchozí hodno y (k e á sama neměla na daný áz li ) a na očení
o iny ázu o 30° je ná ůs pos ře o é úhlo é ychlos i na íce než
d ojnásobek.
291
Ob . 132: Vli na očení o iny ázu na pos ře o ou o aci ozidla (au o )
Ob . 133: Řešení ázu s podpo ou modulu lineá ní hybnos p og amu Vi ual
CRASH (au o )
Kombinací analy ického přís upu a simulačního modelo ání je pak např.
objek „lineá ní hybnos “ p og amu Vi ual CRASH. Ten umožňuje

292
nas a i pohyb od s ře u do konečných poloh dle zanechaných s op
(s nas a ením pa ame ů b zdění apod.) a sám p ůběžně p o ádí
ýběho ou analýzu (kinema ickým ýpoč em), přepočí á á pa ame y
ázu (na základě zákonů zacho ání) a s ano uje ak s ře o ou ychlos . A o
bez nu nos i přesně nas a o a polohu bodu ázu p o docílení po řebné
o ace – iz ob . 133.
8.4 STŘET VOZIDEL BEZ VÝZNAMNÉ ZMĚNY SMĚRU
V p axi analýzy SN se lze o něž se ka s ypem s ře u, při k e ém nedojde
k ýznamné změně smě u pohybu kolidujících objek ů. Typicky se jedná
o cen ické s ře y čelní či předo-zadní. Při analy ickém řešení ěch o s ře ů
zp a idla nelze použí ob yklé me ody (DRHI, MDRHI), exis ují šak
me ody u čené p á ě p o y o ypy s ře ů. Všechny yuží ají sku ečnos i,
že smě pohybu ozidel je s ále s ejný, a edy celé řešení se
z d oj ozmě ného edukuje na jedno ozmě né, edy pů odně ek o o é
eličiny lze nah adi skalá ními. S ýhodou lze např. yuží poče ně
g a ickou me odu p ůniku pásem (185) (řešíme-li pouze e s řední hodno ě
s upních eličin pak p ůsečík přímek), k e á yuží á zákonů zacho áni
hybnos i a ene gie. Výsledkem je pak g a zá islos i ná azo é ychlos i
jednoho ozidla na ná azo é ychlos i d uhého ozidla. D ě přímky (d ě
pásma) z nichž každá odpo ídá jednomu ze zákonů zacho ání, se pak
p o nou hledaném řešení. Zá islos 𝛥𝛥𝐴𝐴 [m/s; km/h] na 𝛥𝛥𝐵𝐵 [m/s; km/h],
yplý ající ze zákona zacho ání hybnos i (s ohledem na shodné smě y
řešeno pouze skalá ně) je následující:
𝛥𝛥𝐴𝐴=−𝑚𝑚𝐵𝐵
𝑚𝑚𝐴𝐴⋅𝛥𝛥𝐵𝐵+(𝑚𝑚𝐴𝐴+𝑚𝑚𝐵𝐵)
𝑚𝑚𝐴𝐴⋅𝛥𝛥,
kde
𝑚𝑚𝐴𝐴, 𝑚𝑚𝐵𝐵 [kg] jsou hmo nos i ozidel,
𝛥𝛥′ [m/s, km/h] je společná pos ře o á ychlos ozidel (je
předpokládán plas ický áz).
Zá islos p o přímku ycházející ze zákona zacho ání ene gie je pak
následující:
𝛥𝛥𝐴𝐴=��𝑚𝑚𝐴𝐴⋅𝐸𝐸𝐸𝐸𝐹𝐹𝐴𝐴2+𝑚𝑚𝐵𝐵⋅𝐸𝐸𝐸𝐸𝐹𝐹𝐵𝐵2�⋅(𝑚𝑚𝐴𝐴+𝑚𝑚𝐵𝐵)
(1−𝑘𝑘2)⋅(𝑚𝑚𝐴𝐴⋅𝑚𝑚𝐵𝐵)+𝛥𝛥𝐵𝐵
kde
𝐸𝐸𝐸𝐸𝐹𝐹𝐴𝐴, 𝐸𝐸𝐸𝐸𝐹𝐹𝐵𝐵 [m/s, km/h] jsou ek i alen ní ene ge ické ychlos i obou
ozidel,
k [–] je koe icien es i uce.
293
Ob . 134: p ůsečík přímek – g a ické řešení ( ychlos i 80 a 22 km/h) (185)
Jak je z ob . 134 pa né, řešení může p o jednu z ychlos í exis o a
i zápo ných hodno ách. V ako ém případě se jedná o s ře , kdy se
ozidlo B pohybuje p o i ozidlu A.
Mezi poče ní nehody pak pa ří me oda del a V, k e á umožní o ien ačně
s ano i ozdíl ychlos í ozidel 𝛥𝛥1 [m/s] a 𝛥𝛥2 [m/s] při předo-zadním
ná azu ( ypicky p o ře ězo é nehody). a o ychází pouze ze zákona
zacho ání ene gie se zah nu ím koe icien u es i uce:
𝛥𝛥𝛥𝛥=𝛥𝛥1−𝛥𝛥2=�2⋅𝐸𝐸𝑑𝑑𝑑𝑑𝑑𝑑⋅(𝑚𝑚𝐴𝐴+𝑚𝑚𝐵𝐵)
(1−𝑘𝑘2)⋅(𝑚𝑚𝐴𝐴⋅𝑚𝑚𝐵𝐵)
kde
Ede [J] je de o mační ene gie spo řebo aná na obou ozidlech.
Další poče ní me odou pak může bý kombinace zákonů zacho ání
ene gie a hybnos i (opě zjednodušené do skalá ní podoby e smě u
pohybu ozidel), edoucí k řešení sous a y d ou o nic o d ou
neznámých. na ozdíl od me ody p ůniku pásem je zde zohledněn možný
ozdíl pos ře o ých ychlos í ozidel:
𝑚𝑚𝐴𝐴⋅𝛥𝛥𝐴𝐴2+𝑚𝑚𝐵𝐵⋅𝛥𝛥𝐵𝐵2=𝑚𝑚𝐴𝐴⋅𝛥𝛥𝐴𝐴,2+𝑚𝑚𝐵𝐵⋅𝛥𝛥𝐵𝐵,2+𝑚𝑚𝐴𝐴⋅𝐸𝐸𝐸𝐸𝐹𝐹𝐴𝐴2+𝑚𝑚𝐵𝐵⋅𝐸𝐸𝐸𝐸𝐹𝐹𝐵𝐵2
𝑚𝑚𝐴𝐴⋅𝛥𝛥𝐴𝐴+𝑚𝑚𝐵𝐵⋅𝛥𝛥𝐵𝐵=𝑚𝑚𝐴𝐴⋅𝛥𝛥𝐴𝐴′+𝑚𝑚𝐵𝐵⋅𝛥𝛥𝐵𝐵′
294
Následným řešením obd žíme z ahy p o jedno li é ychlos ozidel před
s ře em:
𝛥𝛥1=(𝑚𝑚12+𝑚𝑚1⋅𝑚𝑚2)⋅𝛥𝛥′±�(𝑚𝑚13⋅𝑚𝑚2+𝑚𝑚12⋅𝑚𝑚22)⋅𝐸𝐸𝐸𝐸𝐹𝐹12+(𝑚𝑚12⋅𝑚𝑚22+𝑚𝑚1⋅𝑚𝑚23)⋅𝐸𝐸𝐸𝐸𝐹𝐹22
𝑚𝑚1⋅(𝑚𝑚1+𝑚𝑚2)
𝛥𝛥2=(𝑚𝑚22+𝑚𝑚1⋅𝑚𝑚2)⋅𝛥𝛥′±�(𝑚𝑚13⋅𝑚𝑚2+𝑚𝑚12⋅𝑚𝑚22)⋅𝐸𝐸𝐸𝐸𝐹𝐹12+(𝑚𝑚12⋅𝑚𝑚22+𝑚𝑚1⋅𝑚𝑚23)⋅𝐸𝐸𝐸𝐸𝐹𝐹22
𝑚𝑚2⋅(𝑚𝑚1+𝑚𝑚2)
Jak je pa né, ýsledkem jsou d ě k ad a ické o nice, z nichž každá může
mí d a kořeny, a edy 4 možné kombinace hledaných ychlos í. Volba
sp á né kombinace je již na znalci, k e ý zohlední ýsledky samo né (čas o
jsou něk e é kořeny zápo né) a šechny další sku ečnos i.
V simulačním modelo ání je pak ob ykle u ěch o ypů s ře ů bod ázu
umís ěn ak, aby nosi elka ýslednice ázo ých sil p ocházela ěžiš i
ozidel. S ýhodou lze opě použí např. objek lineá ní hybnos
p og amu Vi ual CRASH, k e ý p o y o účely disponuje 1D me odou
( z . kolineá ní). U é o je šak řeba zada alespoň jeden známý s upní
pa ame ( ychlos jednoho z ozidel (např. zaseknu á učička ychlomě u,
záznam achog a u), ozdíl ychlos í (s ano ený o ien ačně me odou del a
V), či zmařenou ene gii (na základě odhadu EES). Výhodou je sku ečnos ,
že ýpoče je použi elný i p o ázy excen ické, kdy dochází k pos ře o ým
o acím ozidel ( edy čelní či předozadní s malým přek y ím) – iz
ob . 135.
Ob . 135: Ukázka použi í objek u lineá ní hybnos p o čelí s ře ozidel (au o )
8.5 STŘET DVOUSTOPÉHO A JEDNOSTOPÉHO
VOZIDLA
S ře jednos opého ozidla s d ous opým má, obdobně jako s ře ozidla
s chodcem (coby z ani elným účas níkem a ne o nocenným kolizním
pa ne em), o něž s á speci ika. Ta o jsou něk e á shodná p o s ře y
mo ocyklis ů a cyklis ů a něk e á nehody ěch o jednos opých ozidel
295
odlišují i zájemně. Opě je zde nepomě hmo nos i mezi íces opým a
jednos opým ozidlem, en o je šak je šak u mo ocyklů op o i jízdním
kolům méně zásadní. Nepomě ychlos í pak h aje oli pouze u s ře ů
ozidel s cyklis y, mo ocykly ychlos í íces opých ozidel dosahují.
Společným speci ikem je pak zcela s ochas ická pos ře o ý pohyb jízdního
kola i mo ocyklu, kdy může dojí i k ázi le u, ždy dojde k pádu na
ozo ku a po é k sunu í, jehož smě může bý p ůběhu o li něn
a o ým s ykem ůzných čás í ozidla s po chem či může dojí
k pře ácení na d uhý bok, dochází k o aci kolem s islé osy (pů odně
příčná – p a o-le á – osa jízdního kola či mo ocyklu) apod.
Obecně lze kons a o a , že řadě případů lze při s ře u íces opého
ozidla s cyklis ou a jízdním kolem yuží obdobných me od jako při
s ře u ozidla s chodcem (při u ažo ání yšších ychlos í cyklis y op o i
chodci) a p o s ře íces opého ozidla s mo ocyklis ou a mo ocyklem pak
me od p o řešení s ře u d ou ozidel. Nicméně každý případ je nu né
posuzo a samos a ně.
Při aplikaci me od p o řešení s ře u d ou ozidel na s ře íces opého
ozidla s mo ocyklem je řeba při s ano ení EES mo ocyklu zohledni
sku ečnos , že při čelním ná azu dochází k de o maci předního kola a
k jeho posunu smě em dozadu. Tím dochází ke zk ácení mo ocyklu i jeho
oz o u, což jsou pa ame y, ze k e ých lze hodno u EES s ano i , a šak
po kon ak u a případné de o maci s blokem mo o u či chladičem
mo ocyklu již k dalšímu zk aco ání nedochází a de o mace se p oje í e
pnu í ni řních s uk u ámu, jeho de o maci a p askání, což lze jen
ob ížně při s ano ení EES zohledni . Dalším speci ikem oho o ypu nehod
je pohyb mo ocyklis y při s ře u a bezp os ředně po něm. Při yuži í
zákonů zacho ání je nu né zohledni , jak se mo ocyklis a podílel na
las ním s ře u, edy nakolik byl kon ak u s ozidlem a zda mohl o li ni
jeho pos ře o ý pohyb. Jinými slo y, zda jeho hmo nos do ýpoč u
zahnou , či nikoli , popř. jakým pomě em. P o en o yp s ře u šak
exis ují o něž empi ické me ody řešení:
S ano ení ná azo é ychlos i mo ocyklu 𝛥𝛥 [km/h] ze zk ácení oz o u
𝑑𝑑 [cm]: 𝛥𝛥= 1,38 ⋅𝑑𝑑+16,58
S ano ení ná azo é ychlos i mo ocyklu z celko é abso bo ané ene gie
(186):
• polomě se ačnos i
k
[m] ze známé délky
l
[m] a šířky
w
[m]
ozidla: 𝑘𝑘2=0,931
12 ⋅(𝑙𝑙2+𝑤𝑤2)
302
Pi e ní p o okol je zd ojem da p o souběžně p obíhající echnickou
analýzu silniční nehody, ako ém případě bý á součás í znaleckého
posudku obo u zd a o nic í, od ě í soudní lékařs í.
Pokud dojde důsledku dop a ní nehody k usm cení člo ěka a příčinou
dop a ní nehody je či může bý po ušení p á ních po innos í, je še ření
dop a ní nehody součás í es ního řízení.
U osob, u k e ých je podezření, že jejich sm nas ala důsledku es ného
činu ( om o případě důsledku nedbalos ního usm cení - § 143 TZ), je ze
zákona obliga o ně nařízena z . soudní pi a. Te mín „soudní pi a“ je
p axi mezi odbo níky běžně uží aný, nicméně § 115 ods . 1 es ního řádu
ho oří o z . „p ohlídce a pi ě m oly“. Současně se k p o edení soudní
pi y přibí ají ze zákona znalci d a, k eří zp aco á ají společný znalecký
posudek (§ 105 ods . 4. TŘ).
Znalecký posudek k p ohlídce a pi y m oly (dle § 115 ods . 1 TŘ) má za
úkol zodpo ědě zp a idla následující o ázky či jejich a ian y:
1. P o eď e nější a ni řní p ohlídku ěla zemřelé osoby a ses a e pi e ní
nález.
2. Jaká po anění a cho obné změny byly na ěle zjiš ěny nější a ni řní
p ohlídkou.
3. Jaký byl mechanismus zniku zjiš ěných po anění?
4. Co bylo bezp os řední příčinou sm i (zda sm nas ala sou islos i s ěmi o
změnami přímo nebo sou islos i s přid uženými komplikacemi)?
5. Zda sm nas ala z příčin ú azo ých, přímé příčinné sou islos i
s předmě nou dop a ní nehodou, nebo z příčin cho obných?
6. Jakým způsobem se na sm i spolupodílel jeho případný cho obný s a ?
7. Zda se poškozený před s ře em pohybo al a zda lze z mechanismu zniku
ěch o z anění do odi smě pohybu chodce ůči pohybu ozidla?
8. Další důleži é okolnos i znalcem zjiš ěné, k e é by měly li na posouzení
ěci.
U o ázky č. 7 se zada a el p á na sku ečnos i, k e é spadají spíše do
kompe ence znalců echnických. Na d uhou s anu, i soudnělékařská ěda
je schopna z cha ak e u po anění yhodno i , zda odpo ídají zniku
ná azem mo o o ého ozidla, z jaké s any apod. Soudnělékařské ýs upy
jsou ale jen jedním z íce s řípků sesbí aných důkazů, k e é o gány činné
es ním řízení yhodnocují. Bez spolup áce s echnickým znalcem pak
odpo ěď na u o o ázku musí mí nu ně yšší mí u obecnos i, blíže iz
následující kapi ola.

303
9.5 SPOLUPRÁCE TECHNICKÉHO ZNALCE SE
ZNALCEM Z ODVĚTVÍ SOUDNÍ LÉKAŘSTVÍ
Spolup áci echnického znalce a soudního lékaře při ASN je nu no
po ažo a za „zla ý s anda d“ a současně ideální s a , kdy se minimalizují
izika zniku případných ozpo ů mezi zá ě y znalců z ůzných obo ů.
To o iziko se z yšuje, pokud se znalci pohybují na h aně s ých
kompe encí a mají endenci sklouzá a k zá ě ům z d uhé znalecké
odbo nos i (jakkoli díky zkušenos em mohou bý jejich zá ě y alidní).
Jakousi pomyslnou a zjednodušenou h anicí, kde lze ymezi kompe ence
mezi znalcem echnikem a lékařem, je po ch lidského ěla – soudní lékař
posuzuje z aňující násilí če ně přenosu sil působících od po chu ěla
smě em do ni ř. Naopak zájemný pohyb lidského ěla ůči os a ním
ělesům p ůběhu dop a ní nehody je předmě em analýzy echnické.
Z hlediska časo ého se je í jako hodné, aby soudně lékařský znalecký
posudek předcházel las ní ASN. Pokud se soudní lékař omezí na s é
kompe ence, ak bý á schopen dospě k dos a ečně úplnému a sp á nému
zá ě u. Bý á ob yklé, že p o ních soudnělékařských zá ě ech se e
znaleckém posudku zdů azní, že bližší posouzení mechanismu zniku
z anění může bý p o edeno ámci spolup áce s echnickým znalcem.
Z po ahy ěci edy soudnělékařský znalecký posudek bý á podkladem
(zd ojem da ) p o soudněinžený ský posudek a nikoli naopak.
V souladu s pla nou p á ní úp a ou je spolup áce znalců ze soudního
lékařs í a soudního inžený s í o malizo aná a může p obíha několika
způsoby.
Společný znalecký posudek
Pla ná p á ní úp a a umožňuje, aby byl znalecký posudek zadán íce
znalcům, přičemž i o znalci mohou bý i odlišných znaleckých
odbo nos í. Je edy možné, aby ako ý společný znalecký posudek byl
zp aco án soudním lékařem a soudním inžený em.
Výhodou oho o pos upu je konzis en ní zá ě , na k e ém se shodnou oba
( šichni) znalci. V ámci o malizace znaleckých posudků je o šem nu no
zohledni us ano ení § 44 VoZČ, dle k e ého „pokud se na zp aco ání
znaleckého posudku podílelo íce osob, e znaleckém posudku se u jedno li ých jeho
čás í u ede, kdo se podílel na jejich zp aco ání“.
Každý ze spolup acujících znalců podá zá o eň se znaleckým posudkem
s é las ní yúč o ání znalečného.
Ne ýhodou oho o pos upu je, že je o ganizačně ná očný na koo dinaci
šech osob, k e é se na znaleckém posudku podílejí a p oblema ická může
bý i společná odpo ědnos za mul idiscipliná ní zá ě y. Upla nění en o
pos up může mí edy spíše než na počá ku běžného znaleckého
304
posuzo ání dop a ních nehod u yp aco ání doda ků znaleckých
posudků, s po řebou zodpo ědě konk é ní spo nou o ázku, k e á se
obje ila až p ůběhu řízení.
Samos a né znalecké posudky se společnou odbo nou o ázkou
V om o případě zada a el posudku ( ypicky policejní o gán) hned na
počá ku še ření dop a ní nehody při přibí ání znalců ze soudního lékařs í
a soudního inžený s í o muluje obou opa řeních jednu z odbo ných
o ázek např. „S é znalecké zá ě y konzul uj e před podáním posudku se znalci
MUD . XY a MUD . YZ přib anými k p o edené p ohlídky a pi y m oly“, esp.
p o soudní lékaře „S é znalecké zá ě y konzul uj e před podáním posudku se
znalcem Ing. A.B. přib aným k p o edení echnické analýzy silniční nehody“.
Výhodou oho o pos upu je (k omě p e ence případných nesouladů
zá ě ech obou posudků) méně ná očná o ganizace é o spolup áce, kdy
je pouze časo é sladění pos upu znaleckých p ací. Vyúč o ání pak p o edu
oba ( šichni) znalci samos a ně.
P o edení oho o znaleckého úkonu může bý zachyceno obou
znaleckých posudcích např. následující o mulací: „Znalci se dne X.X.2024
na zájem seznámili se zá ě y s ých znaleckých posudků, kdy ýsledky echnického
zkoumání nejsou ozpo u s ýsledky soudnělékařských zá ě ů (a naopak)“.
V om o případě se nebude jedna o yuži í ins i u u konzul an a dle § 23
ZnalZ znalci se nebudou na zájem poučo a o po innos i zacho á a
mlčenli os a u ádě se jako konzul an i do znaleckých posudků.
Z o málního hlediska by bylo pa ně nej hodnější u edení é o
„konzul ace“ do čás i Odů odnění, ámci kon oly sp á nos i da ,
popřípadě do čás i Zá ě .
Samos a ný znalecký posudek echnického znalce s přib áním soudního
lékaře – konzul an a
V p axi pa ně nejčas ější a ian a, kdy znalec přib aný k analýze silniční
nehody ámci zp aco ání znaleckého posudku přibe e se souhlasem
zada a ele soudního lékaře jako konzul an a dle § 23 ZnalZ k posouzení
z láš ní dílčí o ázky. Znění z láš ní dílčí o ázky bude yplý a z po ahy
případu, kdy by se nemělo jedna o k uciální o ázku dokazo anou během
pozdějšího soudního p ojedná ání. P oblema ickou bude zejména
odpo ědnos ( echnického) znalce i za konzul o anou čás . V případě, že
do čený soudní lékař již e ěci zp aco á al s ůj las ní znalecký posudek,
je í se jako hodnější, aby byl e ěci po celou dobu činný nadále jako
znalec ( e smyslu předcházejících d ou a ian ).
Samozřejmě je é o a ian ě nezby né dod žo a eške é o mální
požada ky znaleckých předpisů na přib ání konzul an a (u edení
posudku a E idenci posudků na šech předepsaných mís ech).
305
Odměna konzul an a je ho o ým ýdajem znalce, k e ý konzul an a
přib al, přičemž s ano ena je zásadně smlu ně. V p axi je šak
nej hodnějším řešením odměnu konzul an a s ano i obdobně jako
u znalce dle yhlášky o znalečném, což bý á bezp oblémo ě akcep o áno
o gánem eřejné moci při u čo ání ýše znalečného.
9.6 PŘÍKLADY VÝSTUPŮ SOUDNĚLÉKAŘSKÉHO
ZNALECKÉHO POSTUPU
Příklad souh nu soudně lékařských nálezů zjiš ěných při pi ě:
Vnější a ni řní p ohlídkou a následným labo a o ním yše řením byly zjiš ěny
následující soudně lékařské nálezy:
a) ze ní p ohlídka: emenní k ajině mí ně p a o od s řední čá y odě ka na
ploše 8 × 7 cm – na le é s aně čela skupina odě ek na ploše o elikos i 4 ×
2 cm – na ho ním íčku p a ého oka k e ní ý on 1 × 1,5 cm – ze ní
z uko ody a nosní o o y s ý okem k e – du ině ús ní k e – p opadlý
h udník – na boční s aně h udníku le o jeho dolní čás i k e ní ý on 5 ×
5 cm – p a ém dolním břišním k ad an u hnědě odba ený d obný k e ní
ý on o elikos i 3 × 3 cm – p a é jámě kyčelní s a á jiz a délky 11 cm –
pod pupkem s a á příčně o ien o aná jiz a délky 2 cm – ho ní čás i zad
p a o odě ka s k e ním ý onem 11 × 7 cm – křížo é k ajině mí ně
p a o od s řední čá y odě ka o elikos i 4 × 5 cm – íceče ná ložiska
p ok ácení podkoží zad p okázaná při p epa aci – na p a ém lok i k e ní
ý on na ploše 7 × 6 cm s odě kou a žnou ánou délky 0,8 cm – na hřbe u
p a é uky mezi ře ím a č ým dlaňop s ním kloubem odě ka o p ůmě u
0,5 cm – na přední s aně le é paže ho ní čás i mís ě zlomeniny pažní
kos i k e ní ý on 6 × 6 cm – oblas i le ého lok e a přilehlých čás í paže a
předlok í skupina odě ek, k e ních ý onů a d obných žních anek na
celko é ploše 25 × 15 cm – na hřbe u le é uky oz oušené odě ky a k e ní
ý ony – na ni řní s aně p a ého bé ce k e ní ý on 4 × 5 cm – nad
p a ým ni řním ko níkem d obná odě ka o p ůmě u 1 cm – na ze ní s aně
p a ého ná u k e ní ý on 4 × 3 cm – na ze ní s aně le ého bé ce d obná
šk ábanco i á odě ka délky 1 cm.
b) ni řní p ohlídka: měkké pok ý ky lební s d obnými ložisky p ok ácení
le é čelně– emenní k ajině na ploše 8 × 7 cm – ozsáhlé p ok ácení
měkkých pok ý ek lebních emenně– ýlní k ajině íce p a o o elikos i
10 × 15 cm – d obné p ok ácení le ém spánko ém s alu – zlomeniny
spodiny lební p a é přední jámě lební oblas i u eckého sedla a obou
klíno ých kos í, dále oblas i elkého ýlního o o u p a o – lomná linie
p obíhající z elkého ýlního o o u dozadu e s řední čáře přes ýlní kos i
až do p a é emenní kos i – ozsáhlá splý a á ložiska suba achnoidálního
k ácení na obou kon exi ách a ložisko ě i na spodině mozku – ko o á
ložiska zhmoždění na spodině čelních laloků, p a ém emenním laloku a
306
le é mozečko é hemis éře – o ok mozku a zak ácení do komo o ého
sys ému – d obná ložiska p ok ácení bazálních gangliích – p a é
poh udniční du ině po lak k e, le é 400 ml k e – p ok ácení mezih udí
– p ůdušnice s po lakem zpěněné zak a ělé eku iny – na po chu p a ého
plicního křídla ojedinělé ečko i é k e ní ý onky – ozsáhlá ložiska
zhmoždění p a é plíce i le é plíce – po lak k e p ůduškách – na epika du
mís y d obné ečko i é k e ní ý ony – s a po ods anění apendixu slepého
s ře a – p ok ácení měkkých kání okolí ek a – z uko ění ja e –
p ok ácení uko ého pouzd a le é led iny jeho zadní čás i – s a po
ods anění dělohy a aječníků – zlomenina le é pažní kos i mezi její ho ní a
s řední ře inou – íceče né zlomeniny žebe obous anně s p ok ácením a
hlinami poh udnice mís ě zlomenin žebe – po šechné ko na ění epen
c) mik oskopický nález (his ologické yše ření) po zující nález
mak oskopický.
d) koncen ace alkoholu k i zemřelé odeb ané při pi ě 0,00 g/kg.
e) oxikologické yše ření p okázalo pouze s opy ko einu, žádné oxikologicky
ýznamné lá ky nebyly zjiš ěny.
Příklad odpo ědí znalců ze soudního lékařs í na položené o ázky:
Co bylo příčinou sm i:
Bezp os řední příčinou sm i bylo
poly auma
, j. po anění íce p o ži o
důleži ých o gánů a o gáno ých sous a . V případě poškozeného se jednalo
o ni olební po anění spočí ající zejména e zhmoždění mozku a po anění
h udníku spojeném se zhmožděním plic a zak ácením do poh udničních du in.
K úm í poškozeného došlo jednoznačně přímé a příčinné sou islos i s u pěným
z aněním.
Jaký byl mechanismus zniku z anění:
Na ělo zemřelého působilo upé násilí, a o:
a) ysoké in enzi y (na s upnici mí ná – s řední – ysoká) na oblas hla y
smě em zle a, kdy ím o násilím došlo ke zniku žně zhmožděných an
laso é čás i hla y, zlomeninám klenby a spodiny lební, k ácení do
mozko ých obalů a zhmoždění mozku;
b) ysoké in enzi y na oblas le é s any h udníku, kdy ím o násilím došlo
zejména ke zniku hliny h udní ao y se zak ácením le é poh udniční
du iny a po anění plic podobě niku zhmoždění a hlin plicní káně;
c) minimálně s řední in enzi y se znikem o e řené zlomeniny obou kos le ého
bé ce
d) minimálně s řední in enzi y na oblas p a ého předlok í, se znikem
zlomeniny obou kos í předlok í
307
Vznik zjiš ěných po anění lze ze soudnělékařského hlediska ys ě li ná azem
osobního au omobilu do zpřímené pos a y chodce smě em zle a, edy ak jak je
u edeno e spiso ém ma e iálu.
nebo
Mechanismem zniku po anění bylo upé násilí ysoké in enzi y působící na oblas
hla y a upu zle a a zezadu. Tím o násilím došlo ke sm elnému po anění mozku
a plic a ke zlomenině le é ho ní konče iny.
Ze soudně lékařského hlediska lze znik z anění plně ys ě li ná azem au obusu
do zpřímené pos a y poškozeného s jeho následným odhozením.
Všechna z anění znikla zaži a a ko espondují s u edeným p ůběhem dop a ní
nehody.
nebo
S ohledem na kompliko anos še řené dop a ní nehody a současné době známá
ak a lze pouze kons a o a , že na ělo poškozeného působilo zejména upé násilí
ysoké in enzi y, k e é edlo ke zniku ýše u edených zá ažných ú azo ých změn.
Pod obné posouzení a ian mechanizmu zniku po anění by bylo možné po
konzul aci se znalcem echnickým i s yhodnocením e en uálních biologických s op
a o ě ů na zúčas něných ozidlech.
9.7 ZÁKLADY SOUDNĚLÉKAŘSKÉ TERMINOLOGIE
Při p áci se znaleckým posudkem z obo u soudní lékařs í jako
s podkladem p o ASN přijde echnický znalec do s yku se (soudně)
lékařskou e minologií. Na om o mís ě je nu né zdů azni , že z po ahy
znaleckého posudku (a z p á ních no em) yplý á, že znalecký posudek
musí bý s ozumi elný i p o neodbo níka. P o medicínské obo y je
ypické, že jejich e minologie z elké mí y ychází z klasických jazyků
la iny a řeč iny. Použí ání ako ých cizích e mínů bez jejich řádného
ys ě lení je e znaleckém posudku zásadě nepřípus né. Na d uhou
s anu, pouze slepé přeložení šech odbo ných e mínů cizojazyčného
pů odu do češ iny by mohlo bý za ádějící. Něk e é odbo né e míny
nemají český ek i alen nebo se česká podoba p axi neuží á a i odbo ník
by mohl bý na pochybách o ýznamu ako ého e mínu. S ejně ak
samo né použi í českého ý azu s ozumi elnos sdělení p o laika nezajis í,
je nu no odbo ný nález i dos a ečně ys ě li (což os a ně pla í p o
znalecké posudky e šech obo ech).
Z hlediska s uk u y znaleckého posudku obo u soudní lékařs í je
přípus né použi í odbo ných e mínů čás i Nález (popř. Příloha), ak aby
byla zacho ána odbo ná ko ek nos ex u. V případě soudnělékařských
posudků o bude zejména popis nálezů zjiš ěných při pi ě zemřelé osoby
( z . pi e ní p o okol). Naopak čás i Posudek, Odů odnění a zejména

308
Zá ě musí bý ex plně s ozumi elný i p o neodbo níka. V ámci šech
medicínských obo ů je nicméně soudní lékařs í zd ženli é použí ání
cizích e mínů a dá á přednos českým ek i alen ům, pokud je o možné.
Ta o sku ečnos yplý á ze speci ického pos a ení soudního lékařs í jako
medicínského obo u zaměřeného na znalec í.
Jakkoli pla í ýše u edené, při p áci echnického znalce se znaleckým
posudkem z obo u soudní lékařs í je hodné bý obeznámen
i s medicínskou e minologií použí anou při zápisu pi e ního p o okolu.
Níže jsou u edeny nejčas ější odbo né soudnělékařské e míny, se k e ými
je možné se se ka pi e ních p o okolech osob zemřelých při dop a ní
nehodě. K omě ýznamu odbo ných pojmů je ě šinou u eden i jejich
kon ex . P o echnického znalce není překážkou si e mín přeloži pomocí
in e ne o ého slo níku, ýznam u áděných hesel se našem případě
z ahuje k popisu pi e ního nálezu obě í dop a ních nehod. Další pojmy
z celého soudního lékařs í jsou u edeny dos upné české li e a uře (190).
Slo ník nejčas ějších soudnělékařských pojmů
Abdominální: břišní. U pi y např. abdominální ao a, j. břišní čás
s dečnice.
Ao a: s dečnice. Pojem ao a je běžný, ana omicky se ozezná á h udní a
břišní čás . Při sm elných dop a ních nehodách ela i ně čas o dochází
k pře žení ao y, ypicky h udní čás i na konci oblouku ao y, před
ods upem le é podklíčko é epny.
Ao o-ko oná ního by-pass: ope ační přemos ění h udní s dečnice a
mís a zúžení ěnči é epny důsledku ko na ění. U ú azo ých příčin sm i
edlejší nález.
Apendix (slepého s ře a): če o i ý pří ěsek slepého s ře a, čas o
z dů odu záně u chi u gicky ods aněný ýkonem označo aným jako
apendek omie.
A é ie: epna.
A e oskle óza: ko na ění. Vysky uje se u epen a e ě ším či menším
ozsahu se nachází p ak icky ždy (s ýjimkou mladých jedinců).
A lan o-okcipi ální spojení: spojení mezi lebkou a pá eří. Při dop a ních
nehodách může dojí k jeho oz žení, zp a idla p o ázeného pře ušením
míchy, ypické u členů osádky osobních au omobilů.
A o ie: zmenšení o gánu, k e ý byl pů odně no mální elikos i. K a o ii
ni řních o gánů či s als a může docháze při dlouhodobém přeží ání
ú azu ěžkém s a u.
309
Au olýza: samona á ení. Při pi ě použí án při popisu posm ných
změn, zejména mik oskopickém ob aze kdy káň je deg ado ána
enzymy u olněnými z las ních buněk.
Bazální ganglia: ana omické s uk u y seskupení ne o ých buněk
cen u mozku.
B onchus, b onchiální: p ůduška, p ůduško ý.
Dilace ace: oz žení. Při ážných ú azech může dojí až k oz žení
ni řních o gánů
Dila o aný: ozšířený. Nejčas ěji při popisu ozšířených ubico i ých
o gánů.
Disekce ao y: yp po anění ao y, kdy dochází k oddělení s e s ěny
s dečnice, do k e ých se pak dos á á k e . Může k ní dojí z cho obných,
ale i z ú azo ých příčin.
Dis ální: zdálenější, jedná se o ana omické yjádření při popisu s uk u
na ěle
Duodenum: d anác e ník, p ní čás enkého s ře a.
Du a ma e : dá plena mozko á. Blána naléhající na ni řní plochu kos í
lebeční du iny.
Edém: o ok
Em yzém: z ýšená zdušnos kání. Čas o při popisu ozedmy plic, k e é
může dojí i auma icky při dop a ních nehodách. Em yzém se ale může
při dop a ních ú azech ysky o a i podkoží či mezih udí, ypicky při
po anění dýchacích ces .
Endoka d: ni oblána s deční ys ýlající s deční du iny.
Endome ium: sliznice děložní du iny.
Epidu ální k ácení: ži o oh ožující k ácení nad dou plenu
mozko ou (mezi kos a dou plenu mozko ou), při pi ě účas níků
dop a ních nehod zniklé důsledku upého násilí na hla u.
Epiglo is: záklopka h ano á.
Epika d: přís dečník, se ózní blána na po chu s dce.
Femu : s ehenní kos .
Fibula: lý ko á kos .
Fisu a: hlina. Při dop a ních ú azech se nejčas ěji popisují isu y lebeční
kos i.
Gy y: zá i y (mozku).
310
Hema om: k e ní ý on zniklý p asknu ím d obných cé a yli ím k e
do okolní káně při upém násilí.
Hilus: mís o, kde do o gánu s upují cé y, při pi ě nejčas ěji popiso aný
hilus plicních křídel, kde při dop a ních ú azech znikají čas o hliny.
His ologie: nauka o s a bě o gánů, kon ex u pi y me oda, kdy se malé
zo ky kání odebe ou při pi ě, zp acují se labo a oři na sklíčko é
p epa á y, k e é se následně p ohlížejí a hodno í mik oskopu.
In ima: ýs elka epny.
Izoko ie: s ejná elikos očních zo nic. Při anizoko ii jsou zo ničky
nes ejně eliké, což může bý příznak mj. po anění mozku.
Kolaps: zh oucení. Při pi ě nejčas ěji popiso aný u plicních křídel, k e é
zkolabují důsledku k ácení nebo niknu í zduchu do poh udniční
du iny.
Konus: při pi ě se jako konus (kužel) označuje mís o na mozku (nejčas ěji
ýlní konus), kde dochází k de o maci jeho a u. Jedná se o příznak o oku
mozku, u sm elných ú azů hla y čas ý nález.
Kon exi a: obecně ana omii ypouklá čás o gánů. V pi e ních
p o okolech se nejčas ěji použí á u mozku ( ozlišuje se kon exi a a
spodina) nebo ja e (kon exní neboli b ániční plocha ja e ).
Ko oná ní a é ie: ěnči é epny, k e é zásobují samo né s dce
okysličenou k í. P o jejich obecně elký ýznam bý á jejich popis
pod obný. Při dop a ních nehodách mohou h á ýjimečně oli při zniku
in a k u myoka du jakož o příčiny náhlé sm i řidiče ozidla.
K epi ace: z uko ý a pohma o ě zjis i elný enomén ření úlomků kos í
o sobě mís ech zlomenin
K us a: po lak hojící se kožní odě ky, při pi ě známka, že se jedná o s a ší
po anění
K ad an : při pi ě může bý použi při popisu nějšího nálezu břišní
k ajině, k e á je pomyslně ozdělena na č yři k ad an y (ho ní, dolní,
p a ý, le ý).
Lapa o omie: chi u gický ýkon břišní du ině. Při pi ě je nejčas ěji
použi při popisu jize na břiše.
Lik o : mozkomíšní mok. Při ú azech hla y může bý s příměsí k e.
Lipoma óza: nejčas ěji se popisuje u slini ky břišní (pank ea u) a s deční
s alo iny (myoka du) a znamená cho obné zmnožení uko é káně
Ma go acu us e ob usus: os ý a oblý ok aj s dce. Speci ické ana omické
označení na s dci, kdy na p a é s aně je a s dce mís ě komo y os ý
a na le é s aně mís ě le é komo y oblý.
311
Medias inum: mezih udí. Ana omická oblas s ředu h udníku, kde se
nachází důleži é o gány, zejména s dce, p ůdušnice, jícen a d. Při
dop a ních ú azech dochází čas o k jeho p ok ácení, což je následek
upého násilí na oblas h udníku.
Měkké káně k ku: při pi ě k ku se jako měkké káně k ku popisuje
zejména s als o a azi o na k ku okolí h anu, p ůdušnice a jícnu. Při
upém po anění k ku dochází k jeho p ok ácení.
Mezen e ium: ok uží s ře a. Jedná se o zá ěs s ře ní ubice břišní
du ině, při ú azech břicha může dojí k jeho po ušení.
Myo ib óza: p ojiz ení s alu, nejčas ěji s dečního. U dop a ních nehod
zp a idla edlejší pi e ní nález.
Myoka d: s deční s al, běžně použí aný e mín.
Noha: český ý az, k e ý medicínské e minologii označuje čás dolní
konče iny od ko níku níže. V běžné ho o o é češ ině „nesp á ně“ uží án
při označení dolní konče iny.
Omen um: předs ě a. Vazi o ě-cé ní ana omická s uk u a břišní
du ině sou isející s žaludkem, k e á může bý po ušena při upých
po anění břicha.
Pank eas: slini ka břišní.
Pa ologický: cho obný. Při pi ě čas o popiso ány pa ologické (cho obné)
změny zjiš ěné při nější i ni řní p ohlídce ěla. Někdy jsou jako
pa ologické označo ány ši ším ýznamu i změny ú azo é, např.
pa ologický obsah h udní či břišní du ině, k e ý je ale způsoben ú azem,
ypicky zak ácením.
Pe gameno i é odě ky: s ě le hnědé zaba ení kožních odě ek, k e é
s ědčí p o jejich znik až po sm i (např. při manipulaci s ělem).
Pe ika d: os dečníko ý ak. Při dop a ních ú azech může dojí k jeho
po ušení, případně zak ácení.
Pe i oneum: pobřišnice, blána, k e á se nachází na s ěně břišní du iny
(pa ie ální pe i oneum) i na po chu o gánů ( isce ální pe i oneum).
Pe i askulá ní a pe icelulá ní edém: mik oskopický nález zjišťo aný
( ypicky) na mozku při jeho o oku důsledku po anění hla y.
Pe echie: d obné ečko i é k e ní ý onky, k e é mohou bý příznakem
dušení.
Pi a: medicínský úkon, k e ý se skládá z nější p ohlídky a ni řní
p ohlídky (k e á následuje po yně í o gánů z ělních du iny, z .
e isce aci). His o icky se případě pi y nařízení o gány činnými
318
Ob . 141: Poškození osobního ozidla Me cedes (au o )
Případ č. 4
Dop a ní nehoda mo ocyklu s ozidlem SUV yba eným nesch áleným
och anným ámem ( iz ob . 142). Řidič ozidla odbočo al le o mimo
komunikaci době, kdy byl již předjížděn mo ocyklem. Došlo k ečnému
s ře u p a é s any mo ocyklu a mo ocyklis y s le ou přední čás í ozidla.
Při s ře u bylo p a é koleno mo ocyklis y zachyceno za och anný ám a
došlo k jeho ážnému po anění ( iz ob . 143). Úkolem znalce z obo u
dop a a bylo p o és analýzu nehodo ého děje a e spolup áci se znalcem
z obo u zd a o nic í, od ě í soudní lékařs í, odpo ědě mj. na o ázku,
zda a jakým způsobem mohl u poškozeného o li ni u pěné po anění
ám přední čás i ozidla Fo d Range . Jaký by bylo možné očeká a
ozdíl po anění, pokud by en o ám na ozidle nebyl. Za ím o účelem
byl znalcem z obo u dop a a nasimulo án p ůběh pohybu mo ocyklis y
kolem ozidla během s ře u e a ian ách s ámem ( iz ob . 144) a bez něj
( iz ob . 145) a na základě ak o y ořené izualizace byl schopen znalec
z obo u zd a o nic í o ázku zodpo ědě .

319
Ob . 142: Rám ozidla (au o )
Ob . 143: RTG snímky po aněné dolní konče iny mo ocyklis y (au o )
320
Ob . 144: P ůběh kon ak u mo ocyklis y s ozidlem s ámem, k ok 0,01 sekundy
(au o )
Ob . 145: P ůběh kon ak u mo ocyklis y s ozidlem bez ámu, k ok 0,01 sekundy
(au o )
Výsledkem konzul ace obou znalců pak byl zá ě : Vznik po anění dolní
čás i p a ého s ehna ( žně-zhmožděné ány a říš i á, ni okloubní, o e řená
zlomenina dolní čás i p a é s ehenní kos i) a kolene (o e řená zlomenina p a é
čéšky), lze ze soudnělékařského hlediska zcela jednoznačně přiřadi s ře u
mo ocyklis y s předmě ným ozidlem. Ná az ohnu ým p a ým kolenem
mo ocyklis y do le é přední čás i ozidla, a zejména ná az
do
ko o ého ámu
321
přední čás i oho o ozidla le o, se ze soudně lékařského hlediska zásadním
způsobem podílely na zniku, ozsahu a cha ak e u u pěného po anění
mo ocyklis y oblas i jeho p a ého kolene a dolní čás i jeho p a ého s ehna. Ty o
ú azo é změny by samy o sobě předs a o aly ěžké po anění.
Z dalších ú azo ých změn je o něž zlomenina 3. záp s ní kos i p a é uky dobře
ys ě li elná přímým kon ak em hřbe ní s any p a é uky mo ocyklis y s ko o ým
ámem přední čás i ozidla. Zlomenina jedné záp sní kos i uky předs a uje
sama o sobě ú azo ou změnu z ka ego ie lehkých z anění.
Další ú azo é změny zjiš ěné na ěle poškozeného mo ocyklis y, j. zlomeniny p a é
nohy a zejména zlomeniny pá eře, již ne yžado aly ke s ému zniku přímý kon ak
s ko o ým ámem přední čás i předmě ného ozidla, případně znikly až
dalším p ůběhu nehodo ého děje, j. po s ře u obou ozidel.
Z ýše u edeného edy yplý á, že případě s ře u mo ocyklis y s nákladním
ozidlem Fo d Range
bez ko o ého ámu
přední čás i, by u poškozeného
oblas i jeho p a ého kolene a dolní čás i jeho p a ého s ehna ne znikly ako é
ú azo é změny, k e é jsou u edeny ýše. Ze soudně lékařského hlediska lze
předpokláda , že pokud by k ú azo ým změnám é o lokali ě došlo, měly by
odlišný cha ak e em a menší ozsah i zá ažnos . Zlomenina záp s ní kos i p a é
uky by s nej ě ší p a děpodobnos í ne znikla ůbec.
322
10 PROCES REALIZACE ZNALECKÉ ČINNOSTI
PŘI ZPRACOVÁNÍ ZNALECKÉHO POSUDKU
10.1 ZNALECKÁ ČINNOST JAKO INFORMAČNÍ PROCES
V é o kapi ole je pojednáno o pos upu znalce při zp aco ání znaleckého
posudku. Obecné zásady ycházejí z p á ních předpisů p o ýkon
znalecké činnos i a ze sou islos í pod obně ys ě lených e zd oji (1) a
zohledňují se éž příklady y ořené souladu se zd ojem (3). Ty o obecné
zásady a sou islos i se dále konk e izují e z ahu ke speci ikům ýkonu
znalecké činnos i při zp aco ání znaleckého posudku (dále jen ZP)
oblas i ASN.
Z hlediska komplexnos i je hodné na znaleckou činnos nahlíže jako
na in o mační p oces (22, s. 98), k e ý zah nuje šes dílčích p ocesů.
Při zohlednění no é p á ní úp a y účinné od 1. 1. 2021 lze jedno li é
p ocesy popsa ak o:
• P ním p ocesem je příjmem in o mací. P oces je spojen s přije ím
zadání ZP. Znalec, je-li o o požádán, se podílí na příp a ě zadání (na
o mulaci znaleckého úkolu), po us ano ení k podání ZP p o ěřuje,
příp. po p ojednání zadání již jen o ěřuje, zda je op á něn p o és
znalecký úkon (p o ádí z . p o ní znalecké úkony).
• D uhým p ocesem je ans o mace in o mací. V ámci oho o
p ocesu znalec, na základě položených o ázek a s udia podkladů,
z o muluje znalecké p oblémy. Z hlediska oku in o mací položené
o ázky pře ans o muje do znaleckých p oblémů, edy pře ede je
z „řeči zada a ele“ do „řeči znalce“. Při s udiu podkladů o nou
ybí á hodné zd oje p o získání in o mací po řebných p o řešení
znaleckých p oblémů. Cha ak e ěch o p amenů ždy sou isí
s cha ak e em znaleckých p oblémů.
• Tře ím p ocesem je získá ání in o mací. V ámci oho o p ocesu
znalec z yb aných zd ojů získá á in o mace pods a né p o řešení
znaleckého p oblému. In o mace získá á zp aco áním da , k e é
zd oje obsahují. Účelně ybí á in o mace z ahující se k znaleckému
objek u (případně objek ům), o němž (o nichž) má yp aco a ZP a
k p ocesům, k e é na něm (na nich) p oběhly. Nejp e zp acuje
p imá ní podklady, získá z nich p o ní in o mace p o řešení.
Ná azně si ujasní celý způsob řešení a podklady doplňuje o další
zd oje, z nichž získá á další po řebné in o mace.
• Č ým p ocesem je zp aco ání in o mací. Znalec pomocí
hodných me od zp aco á á získané in o mace a získá á pozna ky
o zkoumaném je u. Ten o p oces lze ámci každého řešeného
p oblému ozděli do č yř k oků, a) olba me ody řešení, b) příp a a
s upních údajů do algo i mu řešení (A ), c) ealizace algo i mu
323
řešení a d) analýza ýsledků řešení znaleckého p oblému a následná
syn éza ěch o ýsledků do zá ě ů řešení.
• Pá ým p ocesem je zpě ná ans o mace in o mací. V ámci oho o
p ocesu znalec pozna ky z řešení znaleckého p oblému pře ádí
(zpě ně ans o muje) z „řeči znalce“ do „řeči uži a ele“ ak, aby
ýsledky řešení byly s ozumi elné uži a elům posudku, k eří jsou
zp a idla laiky daném obo u. V ná aznos i na požada ky p á ních
předpisů je hodné p oces ozděli do d ou k oků,
• znalec e i ikuje řešení, p o ede p ezen aci a in e p e aci ýsledků
( ýsledky sh ne a ys ě lí) a
• zodpo í položené o ázky.
• Posledním šes ým p ocesem je předání in o mací. Ten o p oces
zah nuje činnos i spojené se splněním o málních náleži os í úkonu,
s yúč o áním p o edených p ací a s předáním yp aco aného ZP
jeho zada a eli. Podle okolnos í zah nuje éž na azující úkony
řízení před OVM, s zení ZP při jednání, podání po řebných
ys ě lení, příp. doplnění ZP.
P oces řešení má s ůj od az obsahu ZP, k e ý znalec člení předepsaným
způsobem, edy i ulní s ana, zadání, ýče podkladů, nález, posudek,
odů odnění, zá ě , náleži os i, k e é musejí bý obsahem posledního
s any posudku a příp. přílohy ZP. Z hlediska p ak ického zp aco ání ZP
je nezby né, aby znalec dod že předepsané náleži os i ZP, yplý ající
z p á ních předpisů ( iz dále kap. 10.2).
10.2 POŽADAVKY NA ZNALECKÝ POSUDEK
ZP se podá á (§ 27/1 ZnalZ)
• lis inné podobě nebo,
• elek onické podobě (souhlasí-li s ím zada a el),
• příp. ús ně do p o okolu.
Všechny ři ýše u edené způsoby podání ZP přicházejí ú ahu pouze
řízení před OVM. Mimo řízení přichází ú ahu pouze podání ZP
lis inné nebo elek onické podobě a znalci by mělo bý jasné, že mimo
řízení nemůže podá a posudky ús ně do p o okolu. Znalecké p á o nijak
ne ozlišuje mezi ZP zp aco á anými p o po řeby řízení před OVM nebo
p o po řeby občanů nebo o ganizací. Na šechny ZP lis inné či
elek onické podobě jsou kladeny s ejné požada ky.
Znalecký ús a by měl ZP podá a ždy jen lis inné nebo elek onické
podobě, neboť případě ús ně podaného ZP do p o okolu by nebylo
možné zajis i , aby byl ZP znaleckým ús a em za na ědomí souladu
s § 28/4 ZnalZ.
Lze éž do ozo a , že pokud znalec yho o uje písemné yho o ení ZP, a
přes o je o gánem činným es ním řízení požádán, zda by en o mohl

324
zasla i e o má u PDF, ak PDF o ma je pouhou kopií ZP a nemusí bý
opa řena příslušným ce i iká em.
Požada ky na ZP jsou up a eny §§ 27, 28, 29 ZnalZ a dále §§ 39 až 51
VoZČ.
10.2.1 OBECNÉ POŽADAVKY NA ZNALECKÝ POSUDEK
Podle pla né p á ní úp a y podaný ZP (§ 28/1 ZnalZ) musí bý
• úplný,
• p a di ý a
• přezkouma elný.
K omě odů odněných případů (§ 28/5 ZnalZ) musí bý ZP zp aco án
souladu s obecně uzná anými pos upy a s anda dy daného obo u a
od ě í.
Z hlediska obsahu musí ZP (§ 42 VoZČ) úplně a s ozumi elně zachy i pos up,
k e ým znalec zp aco al ZP, če ně použi ých me od a odů odnění jejich použi í.
Použi ou me odou se ozumí éž použi ý pos up.
Při s udiu p á ních předpisů ( iz ýše u edené us ano ení § 42 VoZČ) ak
ozlišuj e mezi
• pos upem při zp aco ání ZP (pos up, k e ým znalec zp aco al ZP) a
• použi ými me ody nebo éž použi ým pos upem při řešení
znaleckého p oblému.
Pos upem při zp aco ání ZP se e znaleckých předpisech ozumí pos up
podle § 52 VoZČ, podle k e ého znalec při zp aco ání posudku a) ybe e
zd oje da , b) sebe e nebo y oří da a, c) zp acuje da a a d.
Me odou (použi ou me odou) se podle odů odnění k VoZČ (dále jen
OdVZČ) ozumí přede ším me ody ědecké, použí ané daném obo u
p o řešení konk é ních obo o ých p oblémů. Op o i omu pos upem při
řešení znaleckého p oblému se ozumí odů odněný a explici ně popsaný
algo i mus řešení daného p oblému (soubo dílčích k oků).
Pokud ZnalZ s ano uje požada ek na u edení použi ých me od, ozumí
se ím éž požada ek na případné u edení použi ého pos upu, např.
případě, že neexis uje apliko a elná ědecká me oda. Jak ys ě luje
OdVZČ, použi í me od se předpokládá u znaleckých obo ů s ědeckým
základem, uži í pos upů se předpokládá u znaleckých obo ů bez ědního
základu nebo am, kde není možné či účelné uží žádnou ze známých
me od (příkladně něk e é expe imen ální pos upy).
ZP (§ 43/1 VoZČ) musí bý zp aco án éž přehledně. Pokud je o řeba
k zajiš ění přehlednos i, ZP obsahuje zejména seznam kapi ol, abulek,
g a ů a zk a ek.
325
10.2.2 STRUKTURA ZNALECKÉHO POSUDKU
Požada ky na s uk u u ZP jsou s ano eny § 28/2 ZnalZ. ZP musí
obsaho a y o náleži os i:
• Ti ulní s anu, dále čás i (kapi oly)
• Zadání,
• Výče podkladů,
• Nález,
• Posudek,
• Odů odnění ozsahu umožňujícím přezkouma elnos ZP,
• Zá ě .
• Přílohy po řebné k zajiš ění přezkouma elnos i ZP, je-li o možné
• Znaleckou doložku.
• O isk znalecké peče i.
V případě přezkumného ZP se posudek ozčlení do 7 kapi ol ak, že za
kapi olu 5 se loží kapi ola 6 Vyjádření k přezkoumá aným znaleckým
posudkům a kapi ola Zá ě bude 7 kapi olou ZP.
Pokud se na zp aco ání ZP podílelo íce osob (§ 44/1 VoZČ), e znaleckém
posudku se u jeho jedno li ých čás í u ede, kdo se podílel na jejich
zp aco ání.
Ve ZP musí bý případně éž u edena okolnos (§ 23 ZnalZ), že
k posuzo ání z láš ních dílčích o ázek byl se souhlasem zada a ele přib án
konzul an , a o spolu s dů ody, k e é k ní edly. Pokud se na zp aco ání
ZP podílel konzul an (§ 44/2 VoZČ), znalec e ZP označí z láš ní dílčí
o ázku posuzo anou konzul an em a u ede, k e ý konzul an ji posuzo al.
10.2.3 ZNALECKÝ POSUDEK V LISTINNÉ PODOBĚ
Podá á-li se ZP lis inné podobě (§ 27/2 ZnalZ), musí bý každé jeho
yho o ení
• las no učně podepsané a
• musí bý připojen o isk znalecké peče i.
O isk znalecké peče i (§ 37/3 VoZČ) je jednoba e ný a je mod é nebo
ialo é ba y. Nu né je éž zdů azni , že znaleckou peče í (§ 28/8 ZnalZ) lze
opa ři pouze znalecký posudek.
Pokud se ZP podá á lis inné podobě (§ 48 VoZČ), musí bý seši a seší ací
šňů a musí bý připe něna k poslední s aně a pře iš ěna znaleckou
peče í.
Pokud není dobře možné seší přílohy se znaleckým posudkem (§ 50/1,2
VoZČ),
326
• musejí bý přílohy opa řeny i ulní s anou, k e á obsahuje údaj, ke
k e ému ZP přílohy náležejí, a seznam příloh a
• písemné přílohy lis inné podobě i s i ulní s anou musejí bý seši y
s ejným způsobem jako ZP podaný lis inné podobě.
10.2.4 ZNALECKÝ POSUDEK V ELEKTRONICKÉ PODOBĚ
Pokud se ZP podá á elek onické podobě (§ 49/1 VoZČ), znalec jej
zp acuje e o má u PDF/A.
Podá á-li se ZP elek onické podobě (§ 27/2 ZnalZ), musí bý každé jeho
yho o ení
• podepsáno k ali iko aným elek onickým podpisem,
• musí bý připojen ce i iká p o elek onický podpis, na k e ém je
k ali iko aný elek onický podpis založen a k e ý obsahuje jméno
znalce nebo náze znalecké kanceláře nebo znaleckého ús a u a
označení „znalec“, „znalecká kancelář“ nebo „znalecký ús a “, a
• musí bý opa řen k ali iko aným elek onickým časo ým azí kem.
Ce i iká , na k e ém je založeno elek onické časo é azí ko, musí
mí pla nos nejméně 5 le ode dne yho o ení ZP.
Obdobně jako u přílohy ZP lis inné podobě, pla í p o přílohy ZP
elek onické podobě, že pokud přílohy není dobře možné zp aco a
émže soubo u jako ZP (§ 50/1 VoZČ),
• musejí bý přílohy opa řeny i ulní s anou, k e á obsahuje údaj, ke
k e ému ZP přílohy náležejí, a seznam příloh,
• písemné přílohy elek onické podobě a i ulní s ana (§ 50/3 VoZČ)
musejí bý zp aco ány e s ejném o má u a podepsány a opa řeny
ce i iká em p o elek onický podpis a k ali iko aným časo ým
azí kem s ejně jako ZP podaný elek onické podobě,
• elek onické přílohy, k e é nejsou písemnos mi (§ 50/4 VoZČ), se
zachy í na além nosiči da způsobem znemožňujícím jejich
pozměnění nebo smazání. Znalec zp acuje i ulní s anu k ěm o
přílohám elek onické podobě, zachy í je na émže além nosiči
da jako přílohy a opa ří ji podpisem, ce i iká em a k ali iko aným
časo ým azí kem podle § 50/3 VoZČ.
10.2.5 ZNALECKÝ POSUDEK ZNALECKÉ KANCELÁŘE
V případě, že byl znalecký posudek zp aco án znaleckou kanceláří (§ 28/3
ZnalZ), musí bý mezi osobami, k e é se podílely na zp aco ání, u eden a
podepsán ždy alespoň jeden znalec, jehož p os řednic ím znalecká
kancelář ykoná á znaleckou činnos , z obo u a od ě í, případně
specializace, e k e ých byl ZP zp aco án.
327
10.2.6 ZNALECKÝ POSUDEK ZNALECKÉHO ÚSTAVU
V případě, že byl znalecký posudek zp aco án znaleckým ús a em musí
bý mj. (§ 28/4 ZnalZ) za na ědomí pos upem up a eným ni řními
předpisy oho o znaleckého ús a u. Liší se údaje u áděné na poslední
s aně ZP ( iz kap. 10.3.7). Z hlediska dalších o málních i obsaho ých
požada ků p o ZP ús a u pla í íceméně s ejné zásady jako p o ZP
jedno li ého znalce.
Znalecký ús a by šak měl podá a ZP pouze lis inné nebo elek onické
podobě, s ejně ak i jejich doplňky, neboť se jedná o znalecké úkony, k e é
musí bý znaleckým ús a em za y na ědomí. T es ní řád přímo s ano í
§ 110/2, že znalecký ús a podá á s ůj posudek zásadně písemně, a udíž
není možné jeho nadik o ání do p o okolu.
10.2.7 DODATEK ZNALECKÉHO POSUDKU
Ti ulní s ana doda ku (§ 51 VoZČ) obsahuje namís o označení „znalecký
posudek“ označení „doda ek“ a údaj, ke k e ému ZP je doda ek zp aco án.
V os a ním se us ano ení o náleži os ech ZP použijí p o náleži os i
doda ku přiměřeně.
10.2.8 PŘEZKUMNÝ ZNALECKÝ POSUDEK
Pokud se ZP přezkoumá á jiný ZP, edy zp aco á á se z . „přezkumný
znalecký posudek“ (§ 39/3 VoZČ), i ulní s ana obsahuje éž
• údaj o é o sku ečnos i a
• údaj, k e ý ZP se přezkoumá á.
V ako ém případě znalec e z láš ní čás i ZP, edy zp a idla samos a né
kapi ole, u ede yjádření, e k e ém se (§ 45 VoZČ) konk é ně, s učně a
s ozumi elně yjádří, z hlediska jedno li ých k oků pos upu podle § 52
VoZČ, k pos upu, k e ým byl zp aco án přezkoumá aný ZP.
10.2.9 PODÁNÍ ZNALECKÉHO POSUDKU ÚSTNĚ DO PROTOKOLU
Nadik o ání ZP do p o okolu není možné případě ZP předkládaného
znaleckým ús a em ( iz ýše). Při podání ZP ús ně do p o okolu se do
p o okolu (§ 28/7 ZnalZ) u edou éž údaje, k e é jsou předmě em znalecké
doložky.
Obecně pla í, že ús ní ZP může poda znalec pouze řízení před OVM.
Jeho obsah nadik uje přímo do p o okolu. Je-li znalec yz án k podání
posudku ús ně do p o okolu, přinese si na jednání mj. i ex znalecké
doložky, neboť při ús ním podání ZP je nu no do p o okolu éž u és údaje
ze znalecké doložky.
334
Z pohledu p á a je pos up znalce popsán dos a ečně u či ě. De ac o je šak
hodné si u ědomi , že se jedná o p oces komplexnější. Aby znalec mohl
yb a zd oje da , musí nejp e 1. k oku na základě položených o ázek
(úkolu) a s udia podkladů (pochopení p oblémo é si uace)
pře ans o mo a položené o ázky do znaleckých p oblémů a ep e pak
může yb a hodné zd oje da . V 2. k oku znalec z yb aných zd ojů získá
in o mace po řebné p o řešení znaleckých p oblémů. In o mace získá á
zp aco áním da z yb aných zd ojů. Ve 3. k oku, na základě s ých
znalos í a pochopení získaných in o mací, ealizuje s yuži ím hodných
me od řešení znaleckých p oblémů. Z řešení získá á pozna ky
o zkoumaném objek u a o p ocesech, k e é na něm p oběhly, a z ěch o
pozna ků y áří zá ě y. Ve 4. k oku e i ikuje s ůj pos up a in e p e uje
ýsledky řešení. V 5. k oku zodpo í položené o ázky.
Jelikož p axi bý á po řebné, aby znalec s ozumi elně ys ě li s ůj
pos up, a o i laikům, je hodné, aby ycházel z ujasněné sous a y pojmů a
ozlišo al mezi da y, in o macemi, pozna ky a znalos mi. Současně je
nezby né, aby použi ý pos up dokázal ys ě li i e z ahu k znaleckému
p á u. Pos up zp aco ání posudku ak musí umě popsa i slo y p á ního
předpisu.
Pos up de iu e – ýbě zd ojů da
Pos up při ýbě u zd ojů da
Po p o edení p o ních znaleckých úkonů a ná azném do učení spisu
zahájí znalec p áce na ZP. Podle § 52 a VoZČ: Znalec při zp aco ání
znaleckého posudku
a)
ybe e zd oj da
.
Podle ná azného § 53/4 VoZČ: Pokud je o možné a účelné, znalec ybe e íce
zd ojů da .
Zd oje da
Zd ojem da jsou (§ 53/1 VoZČ) in o mační da abáze, předmě ohledání, yzická
osoba, písemnos obsažená e spisu, k e ý ede o gán eřejné moci, nebo k e ou
předložila yzická nebo p á nická osoba, nebo jiný zd oj in o mací, k e é jsou
po řebné k odpo ědi na zadanou odbo nou o ázku.
Příklad
Příklady nejběžnějších zd ojů da použí aných při ASN ná aznos i na
ka ego izace dle § 53/1 VoZČ:
• In o mační da abáze: při ASN např. ka alogy EES, ka alogy ozidel,
da abanka uhos í, da abáze poškození a další zd oje, k e é obsahují da a,

335
k e á lze přede ším řadi , řídi , yhledá a podle ůzných k i é ií s cílem
získá a z nich in o mace. Da abáze bý ají éž součás í použí aných
specializo aných SW p o ASN, ako ý SW je pak nu no u és e zd ojích da .
• Předmě ohledání: při ASN zejména ozidla poškozená při SN, mís o SN.
• Fyzická osoba: např. účas ník řízení, las ník ozidla, echnik se isu a další
osoby, k e é znalci sděluji in o mace.
• Písemnos obsažená e spisu, nebo předložená yzickou nebo p á nickou
osobou: při ASN přede ším žaloba, yjádření k žalobě, p o okol o jednání
před soudem, záznam police o dop a ní nehodě, p o okol o nehodě
silničním p o ozu, plánek mís a DN, p o okol o jednání před soudem,
úřední záznamy, p o okoly o p o edených p ohlídkách a dalších úkonech
daném řízení, lékařské zp á y o z anění, pi e ní p o okoly a d.), nebo
• Jiný zd oj in o mací: při ASN zejména da o é nosiče obsahující
o odokumen aci z mís a DN, o odokumen aci poškozených ozidel, da a
z geode ického zaměření mís a SN, ideozáznamy z palubních a
z bezpečnos ních kame , záznamy z UAV, da a yč ená ze zařízení GPS,
achog a ů, záznamo ých zařízení d ážních ozidel, da a EDR, ozidla
použi á p o expe imen y, igu an i účas ní na expe imen u, odbo né
podklady, k e é si zp a idla opa řuje sám znalec, jako např. zp á y o počasí,
ýzkumné zp á y, odbo né publikace, z k e ých lze získa in o mace p o
řešení ZP apod.).
Ve znaleckém p á u se zd ojem da na jednu s anu ozumí cokoli , co
obsahuje, nebo z čeho lze získa in o mace. Na d uhou s anu se zd oji da
ozumí jen ako é zd oje, k e é jsou sku ečně po řebné p o řešení
zadaných znaleckých o ázek, iz další zásady.
Výbě a opa řo ání zd ojů da
Zásady p o ýbě zd ojů da jsou u edeny § 53/2, 3 VoZČ:
(2) Znalec ybe e zd oje da e z ahu k zadané odbo né o ázce a s ohledem
na způsob sbě u nebo o by da ( edy s ohledem na ná azný způsob získá ání
da , iz dále).
(3) Vyb aný zd oj da musí bý ě ohodný. Pokud znalec nemohl o ěři
ě ohodnos zd oje da , z o muluje sku ečnos i, p o k e é nemohl o ěření
p o és .
K opa řo ání zd ojů da je § 53/2 VoZČ u edeno následující.
(2) Znalec si zd oj da opa ří sám nebo p os řednic ím jiné osoby nebo o gánu
eřejné moci.
336
Z ýše u edeného požada ku yplý á, že po řebné zd oje da by si měl
yb a sám znalec, jakož o odbo ník oblas i s ého působení. Znalec musí
yb a sp á né zd oje ak, aby byly ě ohodným podkladem p o
zp aco ání ZP. Zd oje musí yb a účelně, edy z posky nu ých podkladů
musí yb a jen ako é, k e é jsou sku ečně po řebné p o řešení zadaných
odbo ných o ázek. Výbě zd ojů musí bý odů odněný, a o zejména
s ohledem na ě ohodnos použi ých podkladů a jejich po řebnou šíři.
V řízení před OVM se základní podklady znalci zpřís upní. Zp a idla se
mu zapůjčí celý spis, k e ý obsahuje šechny podklady opa řené OVM
ámci p obíhajícího dokazo ání. Znalec musí podklady z eduko a
o p ameny, k e é neobsahují in o mace po řebné p o řešení ZP, při om
šak nesmí žádný důleži ý podklad opomenou . Při doplňo ání podkladů
musí z ažo a , nejen z jakého zd oje, ale éž, jakým způsobem, bude
po řebné da a získa , aby nedošlo k jejich znehodnocení či dokonce z á ě.
Při opa řo ání zd ojů musí znalec éž z ažo a , jakým způsobem má bý
po řebný zd oj opa řen, aby daném řízení mohl slouži p o dokazo ání
a bylo z něj možné ycháze p o další zp aco ání ZP. Jak je zdů azněno
OdVZČ, po řebné doplňo ání podkladů musí bý p o edeno ždy
souladu s obecně zá aznými p á ními předpisy (např. § 107/1 a 2 TŘ a
§ 127/4 OSŘ, iz kap 7).
Znalec i sám běžně opa řuje odbo né podklady (z eřejných zd ojů),
os a ní yžádá od OVM nebo přímo od účas níků řízení, k e ým zejména
ci ilním řízení OVM zp a idla ždy nařídí, aby znalci posky li
po řebnou součinnos .
P o účinnou přezkouma elnos ZP je nezby né, aby znalec yb ané zd oje
da (§ 41/1 VoZČ) dos a ečně u či ě e ZP označil a popsal. Ro něž se
požaduje, aby ys ě lil, jak pos upo al při ýbě u zd ojů da a při
o ěřo ání jejich ě ohodnos i.
Činnos de ac o – ans o mace in o mací
P ak icky se jedná o činnos komplexnější. Jak již bylo ys ě leno, znalec
de ac o nejp e p o ádí ans o maci in o mací, edy na základě
položených o ázek (úkolu) a s udia podkladů (pochopení p oblémo é
si uace) pře ans o muje položené o ázky do znaleckých p oblémů a
ep e ná azně ybí á hodné zd oje, ze k e ých bude získá a in o mace
p o řešení znaleckých p oblémů.
V řízení před OVM je základním podkladem p o zp aco ání ZP spis, k e ý
p ojedná ané ěci ede OVM, esp. jedno li é lis iny příp. da o é nosiče.
Při ýbě u zd ojů da by ak měl znalec ždy ycháze z celého obsahu
spisu, a šak ybí á z něj pouze ako é zd oje, k e é obsahují
337
1. ele an ní in o mace o p oblémo é si uaci, k e á edla k zadání ZP
(dů ody, k e é edly k zahájení řízení a následně k po řebě
yp aco ání ZP), dále pak lis iny e . da o é nosiče obsahující
písemnos i a další ma e iály, k e é obsahují
2. sku ečnos i po řebné p o řešení zadaných znaleckých o ázek
( ýpo ědi účas níků SN a s ědků, dokumen aci si uace mís ě SN,
k e á je zachycená e o odokumen aci, na plánku mís a DN, na
ideozáznamech z palubních a bezpečnos ních kame apod. da a
yč ená ze zařízení GPS, achog a ů, záznamo ých zařízení d ážních
ozidel, EDR apod.).
Zd oje da znalec ybí á ak, že se seznámí a celým obsahem spisu a
současně (p o s oji po řebu) si zp acuje éž z . „
znalecký přehled spisu
“
(14, s. 47). Ten si y oří ak, že při s udiu spisu si na samos a ném lis u,
nebo přímo abulce počí ači, y áří přehled podkladů obsažených e
spisu. Ke každému podkladu si do abulky u ede čísla lis ů, příp. označení
přílohy spisu ( ak, aby podklady bylo možné e spisu dohleda ), da um
yho o ení podkladu ( ak, aby měl znalec předs a u o ch onologii jejich
zniku), označení podkladu. Dále si znalec u ede las ní poznámky p o
další zp aco ání. Současně p omýšlí a o muluje znalecké p oblémy.
V poznámce si odlišuje podklady po řebné p o zp aco ání posudku a
os a ní.
Příklad
V přehledu spisu si znalec z ý azní podklady po řebné p o řešení, ypicky záznam
police o dop a ní nehodě, p o okol o nehodě silničním p o ozu, plánek mís a DN,
p o okol o jednání před soudem, úřední záznamy, p o okoly o p o edených
p ohlídkách a dalších úkonech daném řízení, lékařské zp á y o z anění, pi e ní
p o okoly a d. K ěm o podkladům si znalec doplní s učné poznámky k jejich
obsahu (např. jména osob, jejich z ah k p ojedná ané ěci, označení objek ů, ke
k e ým se podklad z ahuje apod.).
Současně si označí podklady, k e é nebude po řebo a p o řešení odbo ných o ázek,
jako např. záznamy o přezkoušení dik a onu před jednáním soudu, p o okoly
o jednáních, k e é neobsahují in o mace sou isející s odbo nou p oblema ikou
apod., příp. éž podklady, k e é se opakují (např. je doloží obě s any spo u). Tak o
yloučí podklady, do k e ých již nebude zno u nahlíže .
Zp aco ání přehledu spisu je hodné i jednoduchých případech, e
složi ých případech je nezby né. Znalci ždy uše ří spous u času
s á eného lis o áním celém spisu a hledáním oho, co už „někde če l“ a
přede ším mu umožní ychle a účelně yb a základní zd oje da .
338
Kapi ola 2 Výče podkladů
Kapi ola Výče podkladů je d uhou po innou kapi olou ZP, k e á obsahuje
(§ 41/1 VoZČ):
• popis pos upu znalce při ýbě u zd ojů da ,
• ýče yb aných zd ojů da a jejich popis.
Vyb aný zd oj da (§ 53/3 VoZČ) musí bý ě ohodný. Pokud znalec (§ 41/1
VoZČ) nemohl o ěři ě ohodnos zd oje da , u ede éž u o sku ečnos a
sku ečnos i, p o k e é nemohl o ěření p o és .
Při zp aco ání kapi oly ýče podkladů je hodné ycháze přímo
z pos upu znalce při ýbě u zd ojů da .
Při ASN znalec zp a idla nejp e ybí á hodné zd oje da z podkladů,
k e é mu byly zpřís upněny, pokud něk e é zd oje chybí, yžádá si
doplnění podkladů, následně p o ádí las ní še ření za účelem o ěření
in o mací získaných z posky nu ých zd ojů nebo za účelem jejich
doplnění. P o po řeby řešení ZP si znalec sám opa ří odbo né podklady
z eřejných zd ojů. Při ASN bý á důleži ým zd ojem da zp a idla
i použi y specializo aný so wa e, neboť ě šinou obsahuje da abáze
použí ané p o ýpoč y a je éž zd ojem da získaných ýpoč em.
Z hlediska přehlednos i je hodné kapi olu ýče podkladů pod obněji
členi na podkapi oly. Vhodné členění bý á:
2 Výče podkladů
2.1 Podklady posky nu é zada a elem
2.2 Podklady doplněné na yžádání znalce
2.3 Obo né podklady opa řené znalcem
2.4 Še ření p o edená znalcem
2.5 Použi ý specializo aný so wa e
Členění kapi oly se hodně up a í s ohledem na cha ak e sku ečně
použi ých podkladů a znalcem použi ý pos up.
V čás i 2.1 Podklady posky nu é zada a elem se řízení před OVM jako
zd oj da zp a idla označí celý spis edený OVM daném řízení. Lze mí
za o, že není po řebné, aby znalec ypiso al jedno li é lis iny, ze k e ých
hned na azující kap. 3 Nález če pá in o mace. Podmínkou o šem je, že
en o pos up kap. 2 ys ě lí a na azující kap. 3 jedno li é použi é
podklady řádně označí i s odkazem na čísla lis u spisu, ak aby použi ý
podklad bylo možné e spisu dohleda . Celý spis musí bý kap. 2 řádně
označen a znalec by měl přede ším u és , jaký obsah spisu měl k dispozici
(u ádí se da um posledního doplnění obsahu spisu, celko ý poče lis ů a
ozsah příloh).
339
Z hlediska popisu pos upu při ýbě u zd ojů da znalec zp a idla ys ě lí,
že ycházel z celého obsahu spisu, ak aby mohl zohledni s a dokazo ání
dané ěci. Po řebné zd oje ybí á k ali iko anou ú ahou.
Příklad
Při zp aco ání znaleckého posudku (dále jen ZP) znalec ycházel z obsahu spisu
posky nu ého zada a elem ak, aby mohl zohledni s a dokazo ání dané ěci.
Nezby ným zd ojem in o mací ak byl:
[1] Spis sp. zn. KRXX/ -xxx s obsahem ke dni dd.mm. s celko ým poč em
lis ů xxx (dále jen spis). Zd oje da , ze k e ých znalec če pal in o mace
po řebné p o řešení odbo ných o ázek, byly yb ány k ali iko anou ú ahou
znalce a jsou označeny nálezu oho o posudku.
V čás i 2.2 Podklady doplněné na yžádání znalce se u edou další zd oje
da , k e é byly znalci posky nu y na jeho yžádání.
Z hlediska pos upu při jejich ýbě u se hodně ys ě lí, p o jaký účel, od
koho a kdy byly znalcem y o zd oje yžádány a kdy byly znalci do učeny.
Příklad
S udiem zpřís upněných podkladů bylo zjiš ěno, že spis neobsahuje zd oj da
po řebný p o posouzení zniku a p ůběhu předmě né silniční nehody (dále jen SN).
P o doplnění údajů o sku ečném p o edení ozidla účas ného na posuzo ané
dop a ní nehodě si znalec jako zd oj da od zada a ele yžádal:
[2] Kopii os ědčení o egis aci ozidla Honda
Podklad si znalec yžádal dne dd.mm. a byl mu do učen dne dd.mm. .
V čás i 2.3 Obo né podklady opa řené znalcem se u edou zd oje da ,
k e é si znalec opa řil sám. Výbě zd ojů se s učně ys ě lí.
Příklad
P o o ěření sp á nos i geode ického zaměření mís a DN p o edeného PČR byl
znalcem opa řen:
[3] Le ecký snímek mís a DN z po álu mapy.cz
V čás i 2.4 Še ření p o edená znalcem se u edou zd oje da , k e é znalci
sloužily k o ěření a k doplnění in o mací z posky nu ých zd ojů anebo
k y oření no ých da např. o mou expe imen u, zp a idla
ealizo aného ámci yše řo acího pokusu.

340
Při ASN bý á ypickým zd ojem ěch o da mís o DN, na k e ém znalec
zejména o ěřuje, zda jeho p os o o é uspořádání odpo ídá zak eslení
posky nu ém plánku mís a DN, příp. pomocí měření doplňuje in o mace
poloho é, in o mace z ahující se k oblas em zak y ého ýhledu apod.
Dalším ypickým zd ojem da bý ají ozidla poškozená při SN, na k e ých
znalec o ěřuje sku ečný ozsah poškození, zda posky nu á dokumen ace
zachycuje eške á poškození zniklá při posuzo ané SN, příp. pomocí
měření zjišťuje hloubky de o mací, subjek i ně posuzuje cha ak e s op na
ozidle apod.
Zd ojem da může bý např. éž ozidlo použi é p o expe imen , pomocí
k e ého se např. expe imen álně zjis í dosaži elné b zdné zpomalení
mís ě SN.
Z hlediska pos upu při ýbě u zd ojů da znalec ys ě lí, že jím u edené
zd oje da sloužily k o ěření a doplnění in o mací získaných
z posky nu ých zd ojů. K jedno li ým zd ojům se u ede, kdy byla
po řebná še ření p o edena. Pod obnos i k p ůběhu a ýsledkům še ření
se u edou kapi ole nález.
Příklad
In o mace získané z posky nu ých zd ojů da znalec o ěřo al a doplňo al z ěch o
zd ojů:
[4] Mís o DN; zhlédnu í mís a DN bylo p o edeno dne dd.mm. ( iz kap. 3.X
oho o ZP).
[5] Vozidlo Honda; p ohlídka ozidla Honda po poškození byla p o edena dne
dd.mm. ( iz kap. 3.Y oho o ZP).
Pokud znalec nemohl ýše u edenými úkony příp. jinak p o és o ěření
nebo doplnění základních podkladů, u ádějí se po řebná ys ě lení.
V čás i 2.5 Použi ý specializo aný so wa e se u ede znalcem použi ý
so wa e, k e ý je éž zd ojem da ( iz ýše). Použi ý SW se hodně označí,
če ně použi é e ze, je-li pods a né, doplní éž da um ak ualizace.
Příklad
P o simulační ýpoč o é modelo ání byl použi specializo aný so wa e:
[6] Vi ual C ash 4 s ak ualizací ke dni dd.mm. .
Pozn: V čás i ýče podkladů se u ádí pouze zd oje, ze k e ých znalec získá á da a
( s upní in o mace) p o řešení znaleckých p oblémů. Zp aco ání posudku
zp a idla ždy yžaduje, aby znalec p aco al éž s odbo nou li e a u ou, ypicky
341
při ýbě u hodných me od p o řešení ZP. Při odů odnění použi ých me od bý á
po řebné se na y o p ameny odkáza . Seznam použi é odbo né li e a u y se šak
neu ádí kapi ole ýče podkladů a u ede se samos a né kapi ole na konci ZP
o mou číslo aného seznamu.
Výsledek činnos i podle kap. 10.3.2
Výsledkem ýše u edených činnos í je, že znalec pochopil p oblémo ou
si uaci ( ozumí dů odům yžádání ZP, ujasnil si, jaké sku ečnos i budou
důleži é p o ozhodo ání OVM, co je mezi s anami spo né či naopak
nespo né), je seznámen s předanými podklady, má zp aco aný přehled
spisu, na o mulo al (ujasnil) si p oblémy, k e é musí yřeši , aby splnil
zadaný úkol, z předaných podkladů yb al lis iny (zd oje da ), k e é jsou
po řebné p o ealizaci řešení a yb ané zd oje řádně u edl kapi ole 2.
Výče podkladů.
Doplňo ání p imá ních podkladů a jejich o ěřo ání se p ak icky p o ádí
až po p o edení něk e ých na azujících činnos í podle následujících
kap. 10.3.3 a 10.3.4 ( iz dále kap. 10.3.4, ys ě lení ke zp aco ání
předběžného ZP).
10.3.3 ZPRACOVÁNÍ KAPITOLY 3 NÁLEZ
Pos up de iu e – získá ání a zp aco ání da
Pos up při zp aco ání ZP
Po a) ýbě u zd ojů da , znalec (§ 52 písm. b), c) VoZČ) při zp aco ání ZP
b)
sebe e nebo y oří da a
( edy získá da a, k e á ná azně zp acuje),
c)
zp acuje da a
.
Zásady p o získá ání da s ano uje § 54 VoZČ, podle k e ého:
(1) Znalec sebe e nebo y oří da a způsobem, k e ý je adek á ní jejich zd oji a
analýze da .
(2) Znalec sebe e nebo y oří pouze da a, k e á bude analyzo a a k e á jsou
ep ezen a i ní a e z ahu k zadané odbo né o ázce s o na elná nebo
z jiných dů odů hodná.
Zásady p o zp aco ání da s ano uje § 55 VoZČ, podle k e ého:
(1) Znalec zp acuje da a způsobem, k e ý odpo ídá analýze da a k e ý předchází
jejich zby ečnému znehodnocení nebo spo řebo ání nebo zby ečné změně.
(2) Znalec zp acuje da a jejich za ixo áním, přizpůsobením analýze nebo
alidací. Validací se ozumí o ěření hodnos i da k analýze.
342
Získá ání da
V poje í znaleckého p á a, po é co znalec yb al hodné zd oje da , z nich
získá á da a, a o adek á ně jejich zd oji, edy buď o sbě em da , nebo
o bou da . Jak yplý á z OdVZČ, s ohledem na způsoby získá ání da , se
u zd ojů da ozlišuje, zda zd oj je
• nosičem ozlišených da (např. ex , da abáze) nebo
• nosičem ( ěc) nebo nosi elem (člo ěk) ne ozlišených da .
Ná azně se ozlišují da a
• ozlišená, edy ako á, k e á už někdo získal a zp aco al, akže jsou
k dispozici na nějakém nosiči a
• ne ozlišená, edy ako á, k e á exis ují ím, že mají s ého nosiče nebo
nosi ele, dosud je šak nikdo nezískal ani nezp aco al, a udíž nejsou
k dispozici.
Adek á ně zd oji da ak znalec získá á da a d ojím způsobem
• Pokud je zd oj da nosičem ozlišených da , edy da a už někdo
získal a zp aco al, např. do podoby ex u, da abáze apod., s ačí je
poje í znaleckého p á a seb a , znalec ak získá á da a sbě em da .
• Pokud je zd oj da nosičem nebo nosi elem ne ozlišených da , edy
da a za ím nikdo nezískal ani nezp aco al, znalec získá á da a
o bou da .
Da a znalec získá á éž adek á ně po řebám při analýze da . P o získá ání
da je nu no použí hodných me od ak, aby in o mace získané ze zd ojů
da (získaná da a), dobře sloužila po řebám ná azného řešení znaleckých
p oblémů (po řebám analýzy da ).
Použi é me ody p o získá ání da je po řebné posudku u és a odů odni
ak, aby ZP bylo možné účinně přezkouma .
V § 54/2 VoZČ se klade dů az i na sp á nos a úplnos při ýbě u použi ých
da . Znalec musí p o řešení p oblémů yb a hodná ( ep ezen a i ní)
da a. Při řešení posudku nemůže ycháze z podkladů neúplných nebo do
řešení přenáše pozna ky, k e é byly získány za podmínek, k e é nejsou
s o na elné e z ahu ke zkoumaným objek ům nebo je ům. Zdů azňuje
se éž účelnos . Znalec edy nedělá činnos i zby ečné a získá á pouze
ako á da a, k e á jsou po řebná p o řešení p oblémů sou isejících se
zadáním ZP.
Zp aco ání da
Po získání da musí znalec da a zp aco a , čímž se ozumí (§ 55/1 VoZČ),
že da a za ixuje a přizpůsobí je analýze nebo alidaci.
Fixací da lze obecně ozumě jejich zp aco ání ako ým způsobem, k e ý
umožní jejich ucho ání. Způsob ixace se olí podle cha ak e u da . P o
343
ixaci je nu no použí hodných me od, aby se zab ánilo zby ečnému
znehodnocení, anebo z á ě da . Sp á ná ixace da je důleži á p o zajiš ění
sp á nos i řešení p oblémů i p o možnos o ěření sp á nos i ámci
případného přezkoumání.
Ná azně se získaná a za ixo aná da a dále zp acují (§ 55/2 VoZČ), a o jejich
přizpůsobením analýze nebo alidaci. Způsob dalšího zp aco ání ak
odpo ídá buď po řebám yuži í při ná azném řešení p oblémů, nebo
po řebám alidace, edy o ěřo ání hodnos i ěch o da p o řešení.
Přizpůsobením da k analýze lze obecně ozumě ako é jejich
zp aco ání, aby z nich bylo možné získa in o mace po řebné p o řešení
znaleckých p oblémů.
Přizpůsobením da k alidaci lze obecně ozumě ako é jejich
zp aco ání, aby bylo možné o ěři , že při řešení p oblémů bude
p aco áno se sp á nými in o macemi. Da a se zp acují ak, aby je bylo
možno yuží p o iden i ikaci, hodno i jejich konzis en nos , o ěřo a
zájemnou ko espondenci apod.
Ke zp aco ání da se OdVZČ zdů azňuje, že způsob zp aco ání da má
p o řešení ZP značný ýznam, neboť ixací a dalším zp aco áním může
dojí k znehodnocení nebo dokonce ke z á ě da , což o li ní nejen
ýsledky analýz, ale éž možnos e izního přezkoumání ýsledků
(zopako ání analýzy jiným znalcem). Je nezby né, aby p o účinnou
přezkouma elnos ZP něm byly u edeny a odů odněny me ody použi é
p o zp aco ání da . Zdů azňuje se i ýznam alidace da , při k e é je nu no
o ěři , zda získaná da a odpo ídají k i é iím, k e á ycházejí ze zadané
odbo né o ázky. Typicky např. o ěři , zda s o ná ací zo ek je zo kem
pouze jedné iden i y a ne směska. Bez alidace pak nelze mí jis o u, že
znalec např. zá ě u označí sp á nou osobu či ěc.
Činnos de ac o – získá ání in o mací
P ak ický pos up při získá ání a zp aco ání da
Z hlediska p ak ického pos upu znalec získá á in o mace po řebné p o
řešení odbo ných o ázek. Přede ším musí získa in o mace o ýsledcích
dosa adního yše řo ání SN. Pokud mu něk e é in o mace chybí, musí si
yžáda doplnění podkladů a z ěch o doplni in o mace, k e é chybí.
Ná azně p o ádí o ěření získaných in o mací z hlediska s é odbo nos i
příp. p o ádí jejich doplnění na základě las ních še ření (shlédnu í mís a
DN, p ohlídky poškozených ozidel, expe imen , ekons ukce apod).
Ve smyslu pos upu de iu e znalec po řebné in o mace získá á ak, že da a
sebe e nebo y oří a ná azně je zp acuje ak, že je za ixuje a přizpůsobí je
analýze nebo alidaci. Při é o činnos i si musí znalec u ědomo a ozdíly
350
Pods a né sku ečnos i yplý ají zp a idla přímo z žaloby a z yjádření
k žalobě.
Dále se ypíší sku ečnos i, jež jsou důleži é p o řešení znaleckého
p oblému (p o posuzo ání). V nálezu znalec u ádí i y sku ečnos i, k e é
nakonec nemusí bý souladu se zá ě y ZP, pods a né je, že k nim znalec
přihlížel. Údaje je po řebné ypiso a úspo ně. Je zby ečné opiso a celé
čás i spisu. Tex nálezu k jedno li ým podkladům je hodné u ozo a
slo y jako např. „podle žaloby…, podle yjádření…“, nebo „ p o okolu o jednání
pan Ka el No ák mj. u edl, že…“ apod. Z ako ého u ození je i p á nímu
laiko i zřejmé, že se nejedná o názo y znalce, ani o ýpis šech údajů, ale
že jde o u edení yb aných sku ečnos í, ze k e ých znalec dále ychází p o
ZP, což následně yplyne z kon ex u ZP. Komen ář znalce (jeho
hodnocení) je nu no ždy u ádě až čás i posudek.
Jsou-li součás í spiso ých podkladů lis iny, sloužící k iden i ikaci mís a
DN, ozidel účas ných na SN (p o okol o DN, echnická os ědčení ozidel
a jiné obdobné doklady), je nu né y o podklady u és , řádně označi a
ypsa z nich údaje p o iden i ikaci, příp. éž další údaje pods a né p o
posouzení. Není-li ako ý doklad součás í spisu, znalec si jej yžádá a údaje
u ede kapi ole další použi é podklady.
Označí se éž zd oje na da o ých nosičích. K o odokumen aci,
k ideozáznamům, k da o ým soubo ům (GPS, EDR, achog a , zaměření
mís a DN apod.) se u ede da um pořízení, kým byl podklad opa řen a co
obsahuje. S ěmi o soubo y znalec zp a idla p acuje přímo při analýze SN.
Údaje, jež jsou ýsledkem analýzy ( yhodnocení ychlos i ozidla,
způsobu jízdy řidiče, posouzení ko espondence poškození apod.), se běžně
neu ádí nálezu, nýb ž po řebném kon ex u kapi ole posudek.
Nález je účelné uspořáda ak, jak o odpo ídá po řebám následného řešení
(analýzy). B adáč (14, s. 47) u ádí ři základní způsoby členění:
ch onologicky ( ak jak byly podklady pořízeny), podle účas níků ( šechny
ýpo ědi éhož účas níka u és na s ejném mís ě, nejlépe éž
ch onologicky), ema icky ( členění podle řešených p oblémů). Jedná-li
se o SN s účas í íce ozidel, může bý hodné i členění podle objek ů, při
k e ém se na jednom mís ě ypíší údaje ke každému účas níku SN.
In o mace se zp a idla nejp e ypíší pořadí, jakém jsou seřazeny e
spisu, a ná azně se dokumen u psaném na počí ači hodně uspořádají
podle po řeb dalšího řešení.
V čás i 3.3 Podklady doplněné na yžádání znalce (dožádané podklady)
se u edou „seb aná da a“ z lis in yžádaných znalcem po řebná p o
posouzení. Přiměřeně se použije pos up popsaný e ys ě lení k čás i 3.2.
V čás i 3.4 Odbo né podklady opa řené znalcem se u edou „seb aná da a“
z odbo ných podkladů opa řených znalcem, např. echnické údaje

[Document text truncated for crawler view.]