D
10
H
12
D
6
E
7
C
6
E
7
D
7
D
9
D
9
E
7
H
10
H
10
D
7
D
7
D
7
D
6
C
9
B
11
ARCHITEKT
ARCHITEKT
ONÁS ARCHITEKT
ÚVODNÍ SLOVO
H
12
G
9
D
6
B
6
E
5
G
9
E
6
C
7
D
8
E
5
H
6
F
5
D
7
G
4
E
5
D
6
D
7
J
8
D
8
D
6
Měs ská spoři elna, Kláš e ská 139−141/II, 1936,
Jose Filsak (da ace nedohledána)
His o ismus e s ínu mode ní a chi ek u y
Neoklasicis ní budo a s ojí na mís ě pů odně ří řado ých domů aje ýsledkem s a-
ebního boomu, k e ý Jindřichů H adec době p ní epubliky zaží al. Kláš e ská
ulice se ehdy p oměnila e ýs a ní bul á , k e ý známe dnes. Dům měs ské spoři elny
zařazujeme do našeho ýbě u zejména zdů odů dobo ého a chi ek onického kon ex u.
Ve

s ejném oce, jako a o eklek ická his o izující budo a, byla např. ealizo ána pu is-
icky elegan ní as ohá Ži nos enská škola [15] a chi ek a Mečíře, nedaleká Obchodní
akademie [6] je dokonce o5 le s a ší. Na zdo y mode ním a chi ek onickým endencím
je Filsako a spoři elna s ědkem, že e měs ě ehdy byla s ále pop á ka po his o izujících
s a bách, k e é zdnešního pohledu můžeme označi za čis ý anach onismus.
Vila Vik o a Kohne a, Sibiřská 390/II, 1933−34,
F an išek Albe Lib a
[A]
(1891−1958)
Hu á! Máme unkcionalismus
Jediná mode nis ická ealizo aná s a ba e měs ě, k e á může bý p á em zařazena
do p ní ligy ehdejší soudobé a chi ek onické p odukce. F. A. Lib a byl ýznamným
českým předs a i elem unkcionalismu a a o ila má nezas upi elné mís o jak jeho
po oliu, ak i samo ném měs ě. Jedná se o iž ojediného zás upce čis ě unkciona-
lis ické a chi ek u y Jindřicho ě H adci. Vý az domu u áří abs ak ní bílá kubická
hmo a p o ažená ypickými páso ými okny. Ka an ga dním endencím odkazují
aké ý azně če ené okenní ámy kon as ující sbělos ně omí anou asádou. Dům
p o boha ého podnika ele Vik o a Kohne a byl na žen sku ečně elko yse. Z ýšené
přízemí zaujímají zejména denní obý ací p os o y o ien o ané do zah ady, do níž se
s upuje z e asy po elegan ním oblouko ém schodiš i. Plochá s řecha je yuži a p o
unkcionalismus ypicky aluxusně– slouží jako poby o á e asa pů odně smalým
bazénem asluneční lázní če ně za a něné plochy.
Vila Ed a da Lede e a, P ažská 100/II, 1904,
O aka No o ný (1880−1959)
Komplexně na žená ila
Přes a bu domu P ažské ulici zadal ýznamný jindřichoh adecký ad oká Ed a d
Lede e a chi ek u O aka u No o nému. Žák Jana Ko ě y nebyl ehdy ješ ě příliš zná-
mý, o šem později se s al jedním znej ý aznějších ů ců s é gene ace, na ho al např.
sla ný dům p o Spolek ý a ných umělců Mánes na Masa yko ě nábřeží P aze.
Vnašem měs ě na hl ilu anglického s řihu. Využil zde nep a idelnos í pů odního
objek u ahla ní ysoký izali p ůčelí asyme icky umís il do uliční asády. Ačkoli
se jedná o anou p áci O aka a No o ného, k e á není p o jeho a chi ek onický ý az
ypická, jde okomplexní dílo na žené od celku kde ailu če ně elko ysých in e i-
é ů anáby ku. Izde bychom mohli hleda anglický li apodobnos i snáby ko ým
designem Cha lese Rennieho Mackin oshe. Do zah ady je dům o ien o án salla e-
enou (k y ou enko ní e asou ypickou p o enesanci) adominan ním balkonem
ys upujícím zpodk o í. Pojednána je isamo ná zah ada, jež kaskádo i ě p os upuje
až kdnešní ( ehdy neexis ující) Miřio ského ulici. Dům byl nedá né době ci li ě
ekons uo án aje souk omém las nic í.
Vily „Pod Jakubem“, 1988 (p ojek ), 1990
( ealizace), Jiří S ří ecký (1954−2012)
Rodinné domy sambicí
D a pá o é odinné domy byly jedněmi zp ních s a eb lesopa ku pod
kos elem s . Jakuba. P og esi ního pos mode ního a chi ek a mnoha jazyků,
jenž později spolup aco al na bezpoč u de elope ských p ojek ů (poly unkční
cen um Anděl, P aha– obchodní dům aau obuso é nád aží Me cu y České
Budějo ice, S a á celnice na nám. Republiky P aze a d.), oslo ily na základě
kama ádských azeb d ě spřá elené odiny, aačkoli je nější zhled obou
domů éměř iden ický, ni řní uspořádání jsou zásadně indi idualizo aná
na mí u oběma odinám. Dispozice jsou obou domech nečekaně elko ysé
a zdušné idíky ni řní sloupo é kons ukci. Maximum bylo ěno áno spo-
lečným oby ným p os o ům, souk omé ložnice jsou eduko ány na p ak ické
minimum. Jde o a o ě a che ypální, pře ýšené s a by pos a ené p udkém
s ahu na kompak ním půdo yse, k e é zaujmou ý aznými ysokými š í y,
up os řed s izali y. Kompak ní domy jsou usazeny na elmi malých pozem-
cích (každý asi 400 m
2
). Na zdo y omu se a chi ek u podařilo přes ědči
s a ebníky, aby ěno ali předp os o domu eřejnému lesopa ku. S a by jsou
ak s ými š í y o ien o ány přímo kces ě, neodděleny plo em či jinou ba ié-
ou, as ojí de ac o přímo pa ku. Disp opo ce malých pozemků a ysokých
domů p o o nap os o zaniká. Ba e nos asády je s řídmá pos mode ním
duchu, pře ládá bílá ana okenních ad eřních ámech če ená smod ou. Obě
s a by působí éměř sak álním dojmem, což je in e ié ech podpořeno i e i-
kálně o e řenými halo ými oby nými p os o y. Podmínkou a chi ek a  om o
případě bylo, že zada a elé nebudou do na žené podoby d uho ně zasaho a .
Spolko ý dům, ne ealizo ané ná hy:
Jose Gočá (1880−1945), An onín Hübschmann
(1884−1914), An onín Mečíř [B] (1888−1965),
F an išek Ka alí (1878−1932), Václa Ka alí
(da ace nedohledána)
Sen okul u ním domě
Diskuze o om, zda má bý e měs ě no ý spolko ý dům, jenž by uspokojil nejen
pop á ku po kul u ně společenských akcích, ale ipožada ek mís ního Sokola po k y-
ém spo o iš i, se edou již od oku 1882. Tehdy zniknu ší d užs o se snažilo
smíři spo y mezi di adelníky asokoly. U ažo alo se ono é budo ě, jež by mohla
s á p os o u Huso ých sadů či na půdě dnešního objek u KD S řelnice. Spolek
nakonec získal ehdy ne příliš luk a i ní pa celu při dnešní Nád ažní ulici. V oce
1912 došlo k yz ané a chi ek onické sou ěži aměs o získalo celou řadu ná hů, k e é
se zabý aly sloučením spo o ní akul u ní unkce jednu a chi ek u u. Oslo eni
ehdy byli a chi ek i Ka alí o é zP ahy, a ch. An onín Hübschamnn as ůj ná h
přidal ipozdější měs ský a chi ek An onín Mečíř. Nejexkluzi nějším ná hem byl
ehdy jis ě p ojek od sla ného Jose a Gočá a. Ten pod li em kubismu spojil šechny
zmiňo ané unkce do jedné kompak ní budo y aJindřichů H adec se bý al mohl
zapsa na mapu s ě a kubis ické a chi ek u y.
Za ímco s a by ke spo o ním účelům e měs ě nakonec znikly, žádný zplánů no é
budo y di adla nakonec ealizo án nebyl. Ke kul u ním účelům byla nakonec s a-
i elem Jose em Filsakem  oce 1924 up a ena budo a S řelnice. Její dnešní řešení
můžeme označi zhlediska unkčnos i za elmi komp omisní, a ak Jindřichů H a-
dec na s ůj plnohodno ný kul u ní dům čeká již 138 le .
Obchodní dům MERKUR, sídl. Vajga 595/III,
1976, Bohumil Š o ch (da ace nedohledána),
Jose Kubo ský (da ace nedohledána)
Z acené ambice socialismu
Obchodní dům Me ku ilus uje mnoho aspek ů, k e é p o ázela cen álně pláno aná
ýs a ba panelo ých sídlišť. Me ku byl zbudo án jako „ ýkladní skříň“ aobchodní
s dce no ého sídliš ě spa řičnou pozo nos í. Přísně obdélná s a ba byla d ama icky
členěna plnými předsazenými pilíři acelop osklenými s ěnami mezi ně loženými.
A chi ek onicky byl yuži i e énní zlom aochoz hla ní p odejní plochy ak ořil
obchodní loubí opodlaží níž. Zk ásy od ozené z ehdy mode ního b u alismu oho
o šem dnes příliš nezůs alo, což pla í p o ě šinu dnešních panelo ých sídlišť. Ex-
émně neci li á přís a ba kse e nímu p ůčelí spolu súp a ami asád, k e é z edu-
ko aly pů odní p osklení anaopak p osklily kdysi plné plochy, pod hly úpadek é o
a chi ek u y eálného socialismu. Nu no doda , že po e oluční doba přinesla s ými
s upy do cen álního p os o u ajga ského sídliš ě (dří e sídliš ě V. I. Lenina) ješ ě
íce komplikací ane unkčnos i. Zněkdejšího lesku obchodního domu Me ku ak
dnes zůs alo jen pů odní elko ysé, jemnou mozaikou obložené, ni řní schodiš ě.
Nad ním se dodnes znášejí poslední nás ěnné plas iky zkdysi boha é umělecké
ýzdoby celého domu.
Ok esní ús ředí Komunis ické s any
Českoslo enska, dnes Fakul a managemen u VŠE
P aze, Ja ošo ská ulice 1117/II, 1985 (p ojek ),
1988 (zahájení p o ozu), S a op ojek . An onín
D ořák (*1935), Naděžda D ořáko á (*1939)
VŠE je „kokos“
Jindřichoh adecké Ok esní ús ředí Komunis ické s any Českoslo enska zniklo na
samém sklonku osmdesá ých le minulého s ole í na mís ě his o ického z . Pezelle-
no a domu, jenž byl zdemolo án oku 1981. Následně zde bylo umís ěno au obuso é
nád aží, k e é sloužilo až do zahájení s a by  oce 1985. P ojek , jejž pod hla ič-
kou S a op ojek u yp aco ali manželé D ořáko i, k eří se již před ím os ědčili při
p ojek o ání ok esních ýbo ů nebo základních škol po celých jižních Čechách, byl
dokončen oku 1988 as ému pů odnímu účelu p o o ozsáhlá č yřpodlažní budo a
se su e énem, množs ím sple i ých chodeb aschodišťo ých šache , sloužila pouhých
osmnác měsíců. Ačkoli se jednalo o ehdy nejmode nější s a bu e měs ě co do
s ého echnologického yba ení, a chi ek onicky šlo o„una enou“ pos mode nu, na
jejíž asádě pře ládal bílý břizoli ače ená cihla na ná ožích, případně lux e y aplech.
Díky s ým zcela absu dním anadsazeným ozmě ům s a ba, k e á si uoby a els a
ysloužila přezdí ku „kokos“ (komunis ický kos el), po oce 1989 jen ob ížně hledala
yuži í adokonce oní kolo aly ůzné ámy (mezi nej ozšířenější „ ake news“, j. alešné
zp á y,  om o smě u pa ří údajný ýsky pla eckého bazénu, jenž oho času e měs ě
palči ě scházel). P ojek , jak nařizo al zákon, počí al suměleckou ýzdobou. V om o
případě se jednalo zejména o ozmě ný ex e ié o ý elié snápisem KSČ, jenž byl po
. 1990 nah azen znakem měs a Jindřicho a H adce (au oři neznámí). Vin e ié u se
pak nacházelo hned několik monumen álních s uk u álních apise ií, k e é zho o ila
mís ní gobelíno á dílna podle ná hu Jose a Mülle a. Po oce 1989 zde sídlila např.
Základní umělecká škola, in e ná S řední zd a o nické školy, ůzné souk omé i my
nebo zde byly iučebny 3. základní školy. Roku 1994 se budo a s ala sídlem Fakul y
managemen u Jihočeské uni e zi y, k e á později přešla pod Vysokou školu ekono-
mickou P aha. V oce 2009 byla s a ba ozšířena obudo u Kniho nického ain o -
mačního cen a, k e ou na hl jindřichoh adecký a chi ek Milan Špulák, s ejně jako
celko ou mode nizaci pů odní budo y, s řešní nads a bu a nější i ni řní d o anu.
Vsoučasnos i se přip a uje zámě další áze dos a by a eálu, asice ysokoškolské
koleje. Špuláko y zásahy se po o mální s ánce adikálně ymezily ůči pů odní
budo ě, a o zejména díky uži í skla jako hla ního p ku asády, jež se ob ací smě em
k ušné křižo a ce ap opojuje ex e ié sin e ié em. Nads a ba amode nizace naopak
c ily pů odní p ojek , jejž pouze ma e iálo ě ino o aly.
Rep ezen a i ní zasedací sál s a é adnice,
náměs í Mí u 88/I, 1904, Jan Ko ě a (1871−1923)
Ne ýznamná ealizace ýznamného a chi ek a
P o ealizaci in e ié u no ě poja ého ep ezen a i ního sálu s a é adnice na hla ním
náměs í se edení měs a ozhodlo oslo i již ehdy známého a chi ek a Jana Ko ě u,
jehož pozdější ealizace jej ynesly na špičku české a chi ek u y. V ámci jeho díla je
h adecká ealizace ma ginálním počinem. Sál se nachází d uhém pa ře his o ické
budo y s ýhledem na náměs í. Jeho ýzdoba je u čo ána zejména in a zo aným
obložením s ěn a ý azně o namen alizujícími ko anými luce nami. Ko ě a si zde
poh ál se symbolikou iniciály W, jež odkazuje na po ýšení měs ského znaku audělení
mnohých p á měs u Vladisla em Jagellonským  oce 1483. Rozšířený měs ský znak
je éž ymalo án na jedné ze s ěn. Š uko á ýzdoba odkazuje ke s a o ácla ské ko uně.
Sál slouží s ému pů odnímu účelu aje přís upný eřejnos i.
Sídliš ě zaměs nanců Jiholenu a o á na
Jiholen, O ín čp. 5, 203−207, 208−210, 9,
211, 212, 10, 213−217, 1950, Ka el Filsak
[C]
(1917−2000), Jose Ha líček (1899−1961)
Sídliš ě bez panelů
Jedinou ealizací sla ného jindřichoh adeckého a chi ek a Ka la Filsaka jsou
řádko é by o é domy, na nichž spolup aco al aké a chi ek Jose Ha líček.
Jedná se ozděné– nikoli panelo é– d oupodlažní činžo ní domy p o dělní-
ky přilehlé ex ilky (dnes známé jako Ji ka). Jednoduché s a by se sedlo ými
s řechami jsou cha ak e is ické s řídáním hladkých omí aných ploch a asád
z ežných cihel, ať už se jedná oš í o á p ůčelí, zděná záb adlí balkonů nebo
předsazené ga áže, k e é celý by o ý soubo doplňují. Dnes jsou p ůčelí ě šiny
by o ých domů bohužel neci li ě za eplena apů odní jemnos asád je ak za-
cho ána jen na několika málo posledních, dosud ne ekons uo aných domech.
Socha plk. Š ece, Jande o a ulice, 1925, (zničen),
O aka Bi ma (1892–1953)
Zne ážený h dina
O aka F an išek Bi ma byl akademickým sochařem, absol en em Akademie ý a -
ných umění P aze, a elié u Jose a Václa a Myslbeka aJana Š u sy. Roku 1916 byl
zaja na

uské on ě azařazen do čsl. ojska. Zúčas nil se bi y uZbo o a. Věno al se
pře ážně o bě legionářských pomníků apo é ů. Jeho monumen upomínající plk.
Š ece byl ysoký zh uba 3,5 me u. Během nacis ické okupace se dílo podařilo zach áni ,
zkázu ale dokončil ežim komunis ický, p o k e ý byla upomínka na legionáře s ejně ne-
přija elná. Na mís o Š ece zde byl umís ěn Bedřich Sme ana [8] ajediné, co po pů odní
soše zůs alo, bylo několik o og a ií ad a modely uložené Muzeu Jindřichoh adecka.
Další jeho dílo lze zhlédnou Českých Budějo icích, kde byl  oce 2013 z ekons u-
o án azno u osazen Zbo o ský pomník (Máneso a ulice). V oce 2018 se opodobný
čin pokusila i adnice Jindřicho a H adce, když se ozhodla uc í 100 le od zniku
epubliky zno uosazením sochy. Bez odbo ného edení ale z olila pomě ně ne adiční
pos up anechala celou sochu y isknou 3D iská nou. Výsledkem je ka ika u a Š ece,
ale imonumen u samo ného. To še za necelých 800 000 ko un.
Pamá ník in e nacionalismu, Masa yko o náměs í
(náměs í Os obození), 1970−72, (ods aněn),
F an išek M ázek (1912−2002)
Osla a okupace
F an išek M ázek je au o em řady p o ežimních pomníků, ale aké ci ilních aab-
s ak ních éma . V oce 1939 byl přija na UMPRUM kp o . Laudo i jako řada jiných
sochařů, k eří se Jindřicho ě H adci ealizo ali. K ůli álce na škole s á il pouhý
ok. Jeho poli ická angažo anos se nep oje ila jen sochařs í. Jako přes ědčený ko-
munis a se od oku 1950 podílel na chodu S azu českoslo enských ý a ných umělců
a aké igu o al mezi členy ideologické komise K ajského ýbo u KSČ Českých Bu-
dějo icích. Jako poli icky angažo aný au o snadno získá al přís up kzakázkám e
eřejném p os o u. Pamá ník in e nacionalismu Jindřicho ě H adci předs a o al
osla u pádu ojsk Va ša ské smlou y do ehdejšího Českoslo enska a en o ýsos ný
eřejný p os o „zdobil“ až do oku 1990, kdy bylo dílo ods aněno
[24a]
. Pamá -
ník nalezne e zadním d oře mino i ského kláš e a, jenž je dnes p os o em Muzea
Jindřichoh adecka
[24b]
. Pokud má e zájem ozhlédnu í jiných, op o i h adeckému
pomníku mnohem zdařilejších děl oho o au o a, s ačí na š í i České Budějo ice.
Za zmínku s ojí igu ální socha Malše (1965) či Le ící labu ě (1963). Obě díla jsou
umís ěna na Lidické řídě.
Náze nedohledán, sídliš ě Vajga
(uMe ku u), neda o áno, au o neznámý
Doz uky Če nobylu– nukleá ní odina
Socha znikla p a děpodobně při ýs a bě sídliš ě Vajga . Téma odiny bylo
během no malizace e eřejném p os o u pomě ně ek en o ané, a o k ůli
dů azu, jenž byl kladen ládní poli ikou na unkci odiny ana její sociální
podpo u. Téma se ak obje o alo jak na ýchodní, ak ina západní s aně
železné opony. Mimoděk éma na azo alo na adiční zob azení Madony
sdí ě em, jež později dos alo ci ilní nádech. Do obsahu se jen přidal o ec. Ze
západních au o ů lze zmíni Hen yho Moo a, k e ý éma in enzi ně oz íjel.
Ta o skulp u a sobě mísí p ky konk e ismu imoo o ské abs akce. Možná
ip o o získá á po událos ech oku 1986  ehdejším so ě ském Če nobylu
a o nukleá ní odina mí ně děsi ou in e p e aci.
Pamá ník le ců, nábřeží Ladisla a S ehny, 2000,
Jose And le (*1953)
Ika us aSpi i e
Vyučený sous užník dře a ka lo a ském Mose u  oce 1978 emig o al do Mnicho a,
kde ys udo al Akademii ý a ných umění up o . Leo Ko nb us a. V oce 1992
se á il do České epubliky ausadil se Dolním Sk ýcho ě, kde posléze ybudo al
sochařský pa k p ezen ující au o o y kamenné ealizace
[20b]
. Vě šina plas ik se po-
hybuje abs ak ní o ině sobčasnou h ou směřující ke geome ické igu a i nos i.
Tu oz íjí zejména e s ých malbách, čas o znázo ňujících ženský ak , e okující obálky
časopisů Playboy. Pamá ník le ců
[20a]
p o o zjeho díla ybočuje jak ema icky,
ak ip o edením. Dů az je kladen na mělký k esebný elié aop o i omu na jasně
de ino aný sochařský a křídla, přičemž zjedné s any se jedná očás s íhacího
le ounu Spi i e azd uhé ope u ě my ologického Ika a. Ač se jedná odílo zdařilé, ak
zpohledu au o o ých dopadů na o bu eřejného p os o u Jindřicho a H adce je o
dílo spíše ma ginální, po o nání s ýsledky žulo ých sympozií, k e é zde le ech
1997−2000 o ganizo al [3]. Lze ak snadsázkou di , že ze šech zmíněných au o ů
pa ří činnos Jose a And leho Jindřicho ě H adci k ěm sochařsky nej ý aznějším.
Fon ána, Masa yko o náměs í, 2008, F an išek
Häckel (1937−2011)
Zpá ky do budoucnos i
Häckel se jako absol en p ažské UMPRUM během s ého ži o a ěno al pře ážně es au-
á o ské p áci. To mu ale neb ánilo občasné au o ské o bě. Fon ána na Masa yko ě
náměs í je jeho posledním ealizo aným dílem e eřejném p os o u. Při o bě ná hu
yšel ze s ého s a šího díla, žulo é kašny umís ěné up os řed křižo a ky p ažské Libni
(1983). Ač h adecká skulp u a znikla  oce 2008, snadno bychom ji zařadili pobok
libeňské předlohy do osmdesá ých le . Dílo es e icky zapadající do konce no malizace má
sice s é nespo né k ali y, a šak samo ném his o ickém cen u obklopené p oblema ic-
kou a chi ek onickou úp a ou Masa yko a náměs í působí spíše nepa řičně. Au o ským
zámě em na íc bylo doplni u o on ánu osmime o ým monoli em T. G. Masa yka,
jehož ná h  oce 2010 da o ala jindřichoh adeckým členům ČSSD. Ná h šak zůs al
pouze ideo é o ině. Jako příklad jeho igu ální o by můžeme u és sousoší Tři G ácie
(1984), k e é najdeme Jabloňo é ulici na P aze 10.
Meziná odní sochařské žulo é sympozium
Jindřichů H adec, 1997−2000
The Rolling S ones
De adesá á lé a minulého s ole í přinesla řadu u olnění, lidé mohli začí pod-
nika , ces o a , ale aké s obodně oři apřemýšle . Všechny y o podmínky
do olily ealizaci č yř sochařských sympozií, k e á H adci zanechala éměř
d ě desí ky ealizací e eřejném p os o u [3a]. Na ázalo se ak na žulo á
sympozia Mile sku pořádaná od . 1992. Mezi au o y můžeme nají umělce
lokální (Zdena Skořepo á, Tomáš F an a), ale i y na umělecké scéně íce
e ablo ané (Pa el Opočenský, Jiří Kače ). S á díla zde y ořili aké umělci
zJaponska (Shinji Sakai, Keiji Yamaya, No iko Onode a), Německa (E ich
Reischke, S e an Schulz) nebo Rumunska (Nicolae Ionescu) aLi y (Saulius
Vai iekunas). Do eřejného p os o u se ak dos ala řada současných děl, k e-
ým se nap os é ě šině musí přizna elmi zdařilé umís ění. Po posledním
očníku  oce 2000 se pořádání žulo ého sympozia přesunulo do Os a y.
Bus a Bedřicha Sme any, Jande o a ulice, 1954,
Jose Bílek (1896−1978)
Poli icky přija elný Sme ana
Jose Bílek byl au o em zejména igu álních apo é ních pamá níků. Vys udo al
Vyšší odbo nou školu sochařskou akamenickou Hořicích ap ažskou UMPRUM
uBohumila Ka ky. Spolek Přá elé s a ého Jindřicho a H adce dal 50. le ech 20.s ol.
podně kúp a ě eřejného p os o u nap o i bý alému pi o a u aza 7000 ko un objed-
nal uJose a Bílka pop sí Bedřicha Sme any. Dílo následně spolek předal měs u. Bus a
byla umís ěna na Balbíno ě náměs í (dří e ulice Bedřicha Sme any)
[8a]
apozději
přenesena do Jande o y ulice
[8b]
. Ten o p os o je zpohledu dějin 20. s ole í p o
sochy nej íce expono aným mís em e měs ě. Vys řídaly se na něm již ři sochařské
ealizace. V oce 1912 zde byl odhalen pomník 75. pěšího pluku. Ten byl posléze pře-
sunu na no ý měs ský hřbi o e Vídeňské ulici anah azen sochou pluko níka Š ece
[7]
. Podes ukci é o sochy byla na s ejné mís o nakonec přemís ěna zmíněná bus a,
k e á komunis ům na ozdíl od Š ece ne adila. Vsoučasnos i není o o mís o příliš
expono ané azasloužilo by si e i alizaci, jež by mu na á ila pů odní důleži os .
Socha Jana Husa, Huso y sady, 1923, Jan Ví ěz-
sla Dušek (1891−1966), (Václa Neubaue )
Aske ický Hus
Jan Ví ězsla Dušek absol o al  oce 1909 sochařsko-kamenickou školu Hořicích.
BěhemI. s ě o é álky působil u75. pěšího pluku, jenž je spojen sJindřicho ým
H adcem. V oce 1920 odešel do Tábo a. Roku 1921 začal s udo a na pařížské
Académie de la G ande Chaumiè e u p o eso a Émile-An oine Bou della, žáka
Augus a Rodina. Dušek po sobě zanechal ozsáhlé sochařské dílo, snímž se nejčas ěji
se káme na Tábo sku. Socha Jana Husa, k e ou ealizo al p o Jindřichů H adec, je
nejmonumen álnějším dílem e měs ě. Při h ubých p acích mu na díle ypomáhal
mís ní sochař Václa Neubaue . Dílo předs a uje p o es an sky idealizo anou igu u
Mis a Jana Husa, silně e okující pos a u K is a. Podle něk e ých dobo ých p amenů
se usuzuje, že Huso a sku ečná podoba byla o šem spíše opačná. P os o o é řešení
pa ku aumís ění monumen u se zájemně doplňují a y ářejí ak jedno ný celek.
Jeo ázkou, zda při pláno ané e i alizaci pa ku bude o o spojení nadále espek o áno.
Dušek sochařsky yzdobil ibý alou budo u soudu
[14]
aup a il Pomník padlým
ojínům 75. pěšího pluku, kde jeho sokol nah adil akouskou o lici.
Pamá ník Šoa, Zakos elecké náměs í, 2017,
Vladimí K ninský (*1951)
22.k ě en, 1942
Dílo zde u ádíme ipřes o, že zniklo e 21. s ole í, a o k ůli jeho symbolické hodno ě
azá o eň os ým spo ům, k e é mezi občany y olalo
[11a]
. Fo málně jde op áci spí-
še konze a i ního cha ak e u, k e é pomocí jednoduchých leš ěných žulo ých bloků
dá á doh omady Da ido u h ězdu, zníž y ůs á lípa podobě meno y. Jednoduchý
nápad byl pů odním plánu u čen ijako mís o odpočinku kolemjdoucích. Poklidné
mís o šak oby a elé okolních domů uhájili adíky nim je nyní pamá ník, jenž měl
ejí přímý kon ak spříchozími, oddělen od okolí ši okým záhonem, přes k e ý se
kněmu nelze dos a . Au o em pamá níku je akademický sochař a es au á o Vladimí
K ninský. Dílo je připomínkou pů odních žido ských oby a el Jindřicho a H adce,
k eří byli 22.k ě na1942 od lečeni společným anspo em do koncen ačního ábo a
Te ezín. K ninského es au á o ské p áce je možné idě například kapli s a é Máří
Magdaleny nebo přímo na sousoší Nejs ě ější T ojice. Zmíni lze aké bus u Ma ie
Teini ze o é na domě bý alé gobelínky.
[11b]
Gymnázium Ví ězsla a No áka, Huso a 333/II,
1923, Bedřich Bendelmaye (1872−1932)
Solidní zhled apoc i os
Do oku 1923, kdy byla dokončena no á gymnazijní budo a, sídlila a o zdě-
lá ací ins i uce p os o ách bý alého jezui ského semináře, kde se nyní nachází
expozice Muzea Jindřichoh adecka. Ty o p os o y již nemohly yho o a s ému
účelu, a ak českoslo enská láda za inanco ala éměř sedmimiliono ou s a -
bu, jež byla pos a ena na pozemku u olněným měs em. Gymnázium ak leží
klido é zóně edle měs ských sadů aspolečně spozdější Obchodní akademií
[6] oří jakýsi s uden ský kampus. P o p ojek gymnázia byl oslo en Bedřich
Bendelmaye , jenž byl znám jako a chi ek ap ojek an his o izujících s a eb,
později ořil secesním s ylu. Po zniku Českoslo enska  oce 1918 p ojek-
o al několik eřejných budo nebo banko ních domů. Budo a školy je jeho
po oliu pomě ně ojedinělou s a bou, k e á se p oje uje elice umí něným až
konze a i ním a oslo ím, op oš ěným od zby ečných o namen álních p ků.
Bendelmaye kladl dů az zejména na poc i ý asolidní zhled budo y, přičemž
uží al adičních ma e iálů. P ůčelí budo y je mohu né as ejně jako zby ek
s a by je cha ak e izo áno lineá ním členěním okenních říms. Dů az je kladen
na hla ní chod zHuso y ulice, jenž je ámo án pilas y ako uno án balkonem.
Je na něj přís up z ozmě ného lune o ého okna. Po s anách budo y se nachází
oby ný dům ředi ele a ěloc ična. Ze zadního ak u, kde se nacházejí učebny,
pak ys upuje ěleso ozmě né posluchá ny spůlk uho ým půdo ysem. Vý azná
je éž mansa do á s řecha sobse a oří. Budo a byla mode ně zařízena ak omě
již zmíněných součás í bylo pama o áno ina ozmě nou kniho nu sochozem,
jež se nachází p ním pa ře, nebo na boha ě yba ené yzikální, chemické nebo
biologické labo a oře. Gymnázium p ošlo le ech 2009−10 ekons ukcí,  ámci
níž byly zřízeny další posluchá ny podk o í apřis a ěna nější schodišťo á
a ý aho á šach a, jež není ničím a chi ek onicky zajíma á.
Vila Aloise Land ase, Ka lo 151/IV, 1826,
Jose Scha e (1752−1838), An onín Mečíř
[B]
(1888−1965) ( ekons ukce ados a ba, 1937)
Os ícensko- oman ický kleno
Vilu Aloise Land ase [27a], ačkoli znikla p ní polo ině 19. s ole í, můžeme
po ažo a za p ní doklad mode ního ži o ního s ylu boha é měšťanské společnos i
Jindřicho ě H adci. Jose Scha e , jindřichoh adecký a chi ek , p ojek o al p o odi-
nu ak éž budo u iská ny [27b] samo ném cen u měs a a odinnou h obku [27c]
ukos ela Nejs ě ější T ojice. Vila je pos a ena pozdně klasicis ním s ylu aje obklo-
pena oman ickou zah adou, jež znikala le ech 1826−39. Vin e ié ech jsou dodnes
docho ány biede meie o ské in e ié y, zejména společenský salon. Samo ná zah ada je
ýjimečná s ým e aso i ým členěním aan ickým či go ickým pa ilonem. Jednalo se
ak oaplikaci mode ních ilozo ických smě ů é doby. Vila společně se zah adou byla
ýznamným cen em kul u y aumění. Vdnešní době zde žijí Land aso i po omci,
dům ani zah ada nejsou přís upné eřejnos i apos upně chá ají.
Obřadní síň žido ského hřbi o a, Pod V chy
149/III, 1937, Václa Rohlík (1875−1939)
Jindřichoh adecký unkcionalismus
Sk omná obřadní síň žido ského hřbi o a, jednoho znejs a ších Čechách,
znikla zpopudu Žido ského pohřebního b a s a „Che a kadiša“. Jedná
se ojednoduchou s a bu p os ou deko u, s alešnými š í y azapuš ěnou
zčás i do s ahu. Jedinou ozdobou je Da ido a h ězda umís ěna nad páso-
ým oknem edoucím smě em khla nímu chodu na hřbi o . S ylo ě se
jedná očis ě unkcionalis ické o my, k e é přek api ě na hl mís ní p o-
jek an azednický mis Václa Rohlík. S a ba znikla zpo řeby mís ní
žido ské komuni y, k e á po řebo ala p os o , jenž by odpo ídal požada kům
pohřebního obřadu. K omě hla ního p os o u, němž se konalo poslední
ozloučení, zde byla imís nos p o i uální omý ání m ého nebo má nice.
E angelický kos el, B a ská 129/IV, 1906,
Ma ěj Blecha (1861–1919)
Jediný kos el 20. s ol. e měs ě
Společně sobřadní síní žido ského hřbi o a [38] je jindřichoh adecký e an-
gelický kos el jedinou cí ke ní pamá kou zniklou po oce 1900. Po řeba y-
budo a e angelickou modli ebnu s eške ým zázemím p o mís ní komuni u
přišla záhy po é, co byla Jindřicho ě H adci zřízena e angelická kaza elská
s anice. Nas a bu kos ela znikla sbí ka, přičemž nej ě ší pomocí byl peněžní
da manželů Třebických a o á níka Singe a, jenž posky l pa celu za zlomek
její odhadní ceny. Co se ýče jeho podoby − oslo eni byli d a a chi ek i– Jan
Ko ě a aodese le s a ší a ehdy zkušenější Ma ěj Blecha. Blechů p ojek
nakonec yh ál, jelikož byl méně nákladný. Ma ěj Blecha pocházel z odiny
a chi ek ů as a i elů a es é době byl nepřehlédnu elnou osobnos í, k e á u -
čila ář mnohých p ažských ulic. V é době měl za sebou aké několik ealizací
sak álních s a eb, če ně e angelických kos elů (Ch ale ice, Kladno, Nymbu k).
Jindřichoh adecký kos el, jehož a oslo í mísí ehdy oblíbené olklo ní p ky
se secesním umí něným deko em ahis o izujícími a chi ek onickými ci acemi,
byl pos a en  eko dním čase od dubna do září oku 1906. Fasádě é odí pře ý-
šená ěž akcen ující hla ní chod, jenž ede do předsíně. Samo ná modli ebna
je halo ý p os o p os ý boha é ýzdoby. In e ié je obohacen pouze nás ěnnými
mozaikami, nad ol ářem sikonog a ií milos dného Sama i ána aci ací Písma
s a ého (L, 10:27). Ve s é době se jednalo onejmode nější s a bu e měs ě.
Pomník padlým uCeb ówa, No ý měs ský
hřbi o , 1917, Rudol Kabeš (1885−1974)
Kó a 363
Deš enský odák aau o álečných pomníků Rudol Kabeš je sJindřicho ým
H adcem spja ý přede ším k ůli 75. pěšímu pluku akousko-uhe ské a mády.
Kabeš od oku 1915 p aco al na es au o ání kos ela s . Jana Kř i ele, kde
čekal na po olání na on u. Vkos ele měl zařízený aké s ůj a elié , kde
oku 1917 y ořil pomník padlým uCeb ówa (Tseb i , Uk ajina). Na něj byl
umís ěn palbou poškozený kříž přímo zbi e ního pole. Pomník měl pu o ní
osud. P ní umís ění náleželo přímo kos elu s . Jana Kř i ele [37a]. V80.
le ech bylo dílo přesunu o na hřbi o ukos ela Nejs ě ější T ojice [37b],
 oce 1995 pak na měs ský hřbi o na Vídeňské ulici [37c]. Zmíni musíme
aké au o o a zničená díla. Nedocho al se monumen ální Pomník padlým
ojínům-důs ojníkům zp ní s ě o é álky (1923, Huso y sady [37d]) ani
Pomník padlým ojínům-legionářům [37e] (1923, S a ojakubské sady, ehdy
z aných Čsl. legií).
Sluneční hodiny, sídliš ě Vajga (před
budo ou ZŠ), 1985, Mi osla Pá al (*1955)
Z ony, co doz onily
Au o pa ří kdalším absol en ům SUPŠ Bechyni. Jde o ané dílo Mi osla-
a Pá ala, sochaře donedá na působícího Českém K umlo ě. Ši oký zábě
jeho děl nelze snadno jednoznačně de ino a . Zajímá se jak o igu ální, ak
abs ak ní geome ická éma a. Sjeho díly se e eřejném p os o u můžeme
se ka například již zmíněném Českém K umlo ě nebo Českých Budějo i-
cích na P ažské řídě, kde jeho an opomo ní l i/ igu y z oku 1994 podpí ají
budo u bý alé banky. Na ak uálním s a u Slunečních hodin se podepsal an-
dalismus adě i ze sousední základní školy. P o z onky našli no é upla nění
p áci. Řada znich nese s opy po zbudo aných hnízdech.
Milenci, sídliš ě Vajga 724/III, 1981,
Bohumil Dobiáš ml. (1929−2001)
Moo o ské polibky
A las ý a ného umění e eřejném p os o u Českoslo ensku období
no malizace (1968−89) snáz em Ve řelci a ola ky by sochu Milenců zařadil
následujícím způsobem: řída: una ená mode na, řád: igu ální ýzdoba, čeleď:
abs aho aná igu ace, od: moo o ská igu ace, d uh: polibek. Ten o a o ě
ajuplný e o ismus scho aný záhonu míjejí šichni ná š ě níci aná š ě nice
u ologie či gynekologie. Au o ke amické skulp u y, sochař apedagog Bohumil
Dobiáš ml., absol o al jak SUPŠ Bechyni, ak ip ažskou UMPRUM a eli-
é u ke amiky apo celánu pod edením O o Ecke a. Nej ě ším uči elem mu
šak byl jeho o ec Bohumil Dobiáš s ., jenž je jednou z ýznamných igu české
olné ke amické o by aosobnos í, k e á na bechyňském učiliš i o li nila
mnohé gene ace umělců aumělkyň. Jeho syn šel ý azně jeho šlépějích. Be-
chyňskou školu edl Dobiáš ml. le ech 1968−86 jako její ředi el, po é odešel
na UMPRUM. Jeho dílo se yznačuje přede ším absencí glazu a elkým
dů azem na olnou abs ahující igu ální az ířecí plas iku.
Gymnas a, ulice Us adionu, 1979, Zdeněk
Němeček (1931−1989)
Kousek Libně
Zdeněk Němeček absol o al  oce 1959 Akademii ý a ných umění P aze up o-
eso ů Jana Laudy aVincence Mako ského. Po s ém p o eso u Laudo i uží al a elié
na Libeňském os o ě, kde je dodnes k idění řada jeho ealizací, če ně iden ického
Gymnas y. Věno al se pře ážně spo o ním éma ům. Vobdobí no malizace pa řil
mezi p o ežo ané au o y ajeho o ba nešla přehlédnou . Se ka se sjeho díly může-
me řadě českých měs , ale i e s ě ě (Mexico Ci y, Mnicho , Milán, Mosk a), kde
ealizo al s á díla p o ýzdobu spo o ních s adionů. Významnou ealizaci, k e ou
dobře znají přede ším hokejo í nadšenci, najdeme P aze před zimním s adionem na
Výs a iš i Bubenči. Její zmenšenina je každo očně předá ána nejlepším hokejis ům
jako anke ní o ej Zla á hokejka. Na jeho díle lze dobře ilus o a současný p oblém
nakládání suměleckými díly zobdobí no malizace. Řada znich je dnes ods aněná
nebo zničená. Výjimkou po zující p a idlo je např. dílo Spu nik, jež sloužilo jako
dě ská p olézačka, ak e é před pláno anou des ukcí zach ánil souk omý sbě a el. Lze
ho nyní zhlédnou osadě S azu českoslo enského díla Baba p ažských Dej icích.
Zdeněk Němeček si  oce 1989 zal z las ní ůle ži o .
Hold slunci, Václa ská (před poliklinikou), 1984,
Jose Kříž (1932–2006), Ka el Vlček
(da ace
nedohledána),
(a chi ek )
Abs akce od igu alis y
Jedná se od uhou ealizo anou plas iku zosmdesá ých le okolí polikliniky. Au o-
em je akademický sochař Jose Kříž, absol en p ažské Akademie ý a ných umění.
Školu absol o al pod edením p o eso a Jana Laudy (1898−1959), pedagoga, k e ý má
spoji os aké se Zdeňkem Němečkem asochou Gymnas a
[19]
. Dílo Jose a Kříže je y-
pické pře ážně igu ální apo é ní o bou. Vycházel přede ším z ealismu ajeho díla
oscilují mezi jis ou nai i ou apřílišným sen imen em. Abs ak ní ealizace Hold slunci
jeho díle pomě ně yční á. Socha samo ná e okuje díla osla ující š ěpení a omu, jež
bylo období socialismu čas ým uměleckým éma em. Dokážeme si ji ak předs a i
spíše před jade nou elek á nou než nemocniční budo ou. Zdnešní pe spek i y, sná-
s upem o o ol aiky, dos á á a o ealizace no ý, ak uální ýznam, k e ý au o pa ně
nezamýšlel. Dílo je poškozeno as ejně jako ě šině ealizací z oho o období by mu
měla bý ěno ána odbo ná péče.
Ke amická ZOO, Václa ská (před dě ským
oddělením polikliniky), 1984, Jiří Vol (*1944)
Z ířecí Minec a
Jedná se ozapadlou ealizaci, kolem k e é řada lidí p ojde bez po šimnu í, když si
zk acují ces u yšlapanou pěšinou ke chodu do měs ské polikliniky. Ač bylo dílo
osmdesá ých le ech koncipo áno jako dě ský kou ek, díky jeho špa nému s a u jej
dnes s ěží cílo á skupina yhledá á. Au o em ke amického sousoší je akademický
sochař, absol en p ažské UMPRUM, Jiří Vol . Se ká e se zde smalou ke amickou
zoo, dnešním dě em e okující g a iku známé počí ačo é h y Minec a . Konk é ně
snoso ožcem, slonem am ožem. Všichni společně jsou umís ění na ke amické dlažbě
znázo ňující k ajinu se sluncem. Realizace by si zasloužila komple ní ekons ukci.
Dílo je ýjimečné s ou s řícnos í kdě skému di áko i. Jako jinou, dě mi oblíbenou
sochu e měs ě, lze zmíni Z ě ok uhy Zdeny Skořepo é (*1945), ealizo ané  ámci
Meziná odního sochařského žulo ého sympozia  oce 2000
[3b]
.
H obka odiny No áko ých aBis řických,
No ý měs ský hřbi o , 1911−12, Jose Gočá
(1880−1945)
Aspoň kousek Gočá a
Tu o h obku zde zmiňujeme přede ším k ůli jejímu au o o i, k e ým byl
jeden z elikánů české kubis ické a unkcionalis ické a chi ek u y. Jedná se
opomě ně neznámé dílo, k e é bylo objednáno Ka olinou Bis řickou p o s é
zesnulé odiče  oce 1909. Její o ec zas á al unkci náměs ka s á ního zá-
s upce B ně apo jeho sm i se odina přes ěho ala do Jindřicho a H adce.
Rodinný h ob byl přenesen če ně pomníku ze z ušeného hřbi o a ukos ela
Nejs ě ější T ojice na no ý měs ský hřbi o . Po ne ealizo aných plánech na
Spolko ý dům [17], k e ých se Gočá účas nil, ak H adci zůs ala alespoň
jedna jeho malá ealizace. SGočá o ým dílem se můžeme se ka přede ším
P aze (dům UČe né Ma ky Boží Cele né ulici) nebo H adci K álo é, kde
na hl řadu úředních budo au banis ický plán cen a měs a.
Oby ný dům aliké ka Mo i ze Schulze, Komenského
12/I, 1937 (p ojek ), O o Zucke (1892−1944)
Nenápadná a an ga da
Elegan ní poly unkční dům uží ající p ky unkcionalismu na hl současnos i
méně známý a chi ek O o Zucke , jenž e d acá ých le ech působil Be líně, kde se
podílel například na monumen álním p ojek u sídla naklada els í Ulls ein Ve lag.
Do P ahy se opě á il  oce 1933. K omě oho, že byl p o esí a chi ek ys udo aný
na Německé ysoké škole echnické P aze, byl éž hudebníkem a ýznamně přispěl
k o mo ání žido ské samosp á y nejen e s obodných pomě ech, ale aké  e e-
zínském ghe u, kam byl depo o án již oku 1941 apůsobil zde jako zás upce ady
s a ších (Jakoba Edels eina). Zahynul Os ě imi.
P o Mo i ze Schulze ajeho odinu Zucke na hl komplex budo , jenž je do ulice ob-
ácený oby nou čás í akancelářskými p os o y, do d o a p o ozním zázemím odinné
i my. Hla ní asádě é odí pře ýšený a yosený a kýř e ýšce ří pa e s ý aznými
páso ými okny o e í ajícími ýhled ipo s ých s anách, k e ý celku dodá á ý az-
nou dynamiku. Ten o ý azný p ek akcen uje ozmě ný hla ní jezd do domu, jenž
sloužil ijako komunikace p o nákladní ozidla obsluhující zá od. Zucke zde použil
a oslo í, kdy s oze pojednané mode ní p ky os ěžují jinak pomě ně konze a i ní
celek. Ko unou celé s a by je ozlehlá sluneční e asa zjedné s any k y á š í em sed-
lo é s řechy, jež nabízí jeden znejpůsobi ějších ýhledů na zámecký komplex. Zadní
asáda je s ohá, ý azná je pouze p osklená schodiš ní s ěna. Dům je současnos i
uží án ke s ému pů odnímu účelu, p os o y pů odní liké ky mají jiné kome ční y-
uži í, p ůběhu le byl několik á up a o án, zejména co se ýče ni řních dispozic.
Později bylo aké přis a ěno schodiš ě, k e é se na uliční asádě p oje uje e ikálním
p ůběžným oknem ak e é je součás í edlejšího domu, ačkoli působí jako součás
Zucke o a plánu. Vde adesá ých le ech byl dům na ácen příbuzným s a i ele, jehož
odina byla y ažděna koncen ačním áboře (u chodu se p o o nachází z . ka-
meny zmizelých). Vnedá né době byl ci li ě eno o án.
Rodinný dům, sídliš ě Pod Kasá ny 1141/II,
70.– 90. lé a 20. s ole í, Mi osla Koblížek
(1941−2011)
DIY pos mode na
Sídliš ě Pod Kasá ny je kolonií řado ých asamos a ných odinných domů ležících
přímo uměs ského ok uhu. Vp ůběhu sedmdesá ých až de adesá ých le minulého
s ole í zde y os l odinný dům, jenž je dokladem no malizaci elice ozšířeného
DIY („doi you sel “ = udělej si sám) přís upu. P ojek domu yp aco al jeho maji el
Mi osla Koblížek, k e ý byl p o esí s a ební inžený zaměs naný uOk esní sp á y
silnic [21]. Koblížek pře edl inspi aci ame ickou pos mode ní a chi ek u ou, k e ou
znal zdobo ého isku, do s ého las ního ná hu, jenž se yznačuje p incipem
z cadlení asád edoucích do ulice ado zah ady. Dům s ojí na půdo ysu písmene Z.
Smě em do ulice je nej ý aznějším momen em o e řená lodžie lichoběžníko ého a u
sp ůběžnými okny ploše d ou pa e . Lodžie je obložena dře em na řeným na žlu o,
s řešní podhled nese če enou ba u. Vp ním pa ře je do ní klíněn samos a ný
balkon, jenž působí jako ipný p ek, k e ý podpo uje dynamiku s a by, zá o eň
mohl slouži p ak icky nebo jako u í ací pla o ma. Lodžii zadním ak u z cadlí
zimní zah ada.
F an išek Albe Lib a
(*1891, Český He álec– †1958, P aha)
Realizací jindřichoh adecké unkcionalis ické ily p o Vik o a Kohne a (1933) [30]
se uzná aný a chi ek F. A. Lib a do kl našeho měs a e s ém cholném období, což
je kon ex u no odobé a chi ek onické his o ie měs a ěc uniká ní.
F. A. Lib a, na ozený  oce 1891, začal ykoná a s ou las ní a chi ek onickou p axi
 oce 1921. P o esní činnos í pa řil − z láš ě mezi álečné éře − k omu nejp og e-
si nějšímu, co se české a chi ek uře odeh á alo. Velmi záhy se s al jedním zčelních
českých ep ezen an ů unkcionalismu. S ůj ýznamný li podpořil ex émním p a-
co ním nasazením. Za s ůj ži o yp aco al přes 300 p ojek ů, znichž byla elká čás
z ealizo ána. In enzi ně aúspěšně p aco al na 50 a chi ek onických sou ěžích. O om,
jak a chi ek onicky ozbouřené (chce e-li p og esi ní) době Lib a žil, s ědčí např.
jeho uči el zp ažské poly echniky Jose Fan a, sám au o ýznamných p ažských bu-
do his o izujícím slohu: budo y hl. nád aží P aze (1909) či budo y Minis e s a
p ůmyslu aobchodu (1932). Vkon as u kp áci s ého uči ele ořil Lib a jako jeho
gene ační nás upce a chi ek u u čis ých pu is ických objemů, kde „o namen em“ jsou
jen acionali a ačis ý echnický de ail.
Typologie s a eb, jež na ho al, byla elmi ozmani á– od ilo ých aby o ých domů,
přes pomníky, řadu banko ních budo , p ůmyslo é s a by, zd a o nická zařízení až
po u banis ická řešení. Z é o elmi ši oké škály u eďme např. oby né domy p až-
ských V šo icích (1925), Edisono u a os anici P aze (1927) či Spoři elnu Ku né
Hoře (1937). Vkon ex u jeho ilo ých s a eb yční á jindřichoh adecký dům p o Ing.
Kohne a jako elko yse poja á s a ba, do k e é mohl Lib a naplno p omí nou s é
unkcionalis ické přes ědčení oa chi ek uře. V cholem Lib o a díla je pak jednoznačně
komplex Masa yko a sana o ia p o nemocné TBC e Vyšných Hágách na Slo ensku,
k e é Lib a po úspěchu sou ěži ealizo al le ech 1932−38. Jednalo se o elko yse
poja ý komplex budo aný sambicí é nej yšší mode ni y, k e ou ehdejší doba nabí-
zela. Celý a eál ses á al zkomplexního soubo u s a eb, kde bychom k omě hla ního
léčebného bloku našli ibudo y hospodářské, kapli, ko elnu s eplá nou a ilu ředi ele,
o še na ženo do jednoho in eg álního ( unkčně i o málně) celku, naplňujícího
ehdejší a an ga dní ideály o unkcionalis ické a chi ek uře.
An onín Mečíř
(*1888, P aha– †1965, Jindřichů H adec)
Pa ří mezi nej ýznamnější a chi ek y 20. s ole í Jindřicho ě H adci, jenž na hl
měs ské ikonické s a by. Vys udo al ČVUT P aze, po s udiích spolup aco al se s a-
i elem Jose em Sakařem Ka líně. Do Jindřicho a H adce se dos al sou islos i
s ojenskou službou u75. pěšího pluku. Kjeho alému usídlení  om o měs ě pak
přispělo iseznámení smanželkou Emanuelou. Mečíř si záhy získal elkou oblibu
azajis il si společenské pos a ení, p aco al jak p o šlech ický od Če nínů, ak ip o
ýznamné h adecké odiny. Zejména šak po oce 1918, edy po zniku samos a ného
Českoslo enska, p ojek o al důleži é eřejné s a by, jako byl ok esní soud [14] nebo
školy [6,15]. Mezi jeho nej ýznamnější ealizace pa ří ila manželů Kolíno ých[10],
chi u gický pa ilon mís ní nemocnice nebo Obchodní akademie T. G. Masa yka [6].
Zá o eň šak na hl is uk u u celých oby ných č í ( z . Zbo o ). Co se ýče s ylo é
cha ak e is iky jeho domů, pohybo al se mezi umí něným deko a i ismem amode -
nismem. Po oce 1930 jsou jeho díle pa né s opy unkcionalismu, jímž se šak
inspi o al selek i ně. Absolu ní čis o a o em aop oš ění se od deko ace mu nebylo
nikdy blízké. S ými s a bami dokázal isknou osobi ý cha ak e mnoha h adeckým
ulicím. Aniž by popřel jejich mode ní poje í, dokonale se snoubí shis o ickým cha ak-
e em měs a. Po d uhé s ě o é álce se podílel na ýs a bě no ých činžo ních domů
dnešní Nád ažní ulici. Zajíma os í je, že byl elice blízkým pří elem Emy Des inno é
a ášni ým sbě a elem hodin, k e é odkázal mís nímu muzeu.
Ka el Filsak
(*1917, Jindřichů H adec– †2000, P aha)
Na odil se  odině mís ního s a i ele Jose a Filsaka ajeho odný dům
mů
žeme dodnes nají e Sládko ě ulici. Čím íce s a eb ealizo al Filsak-
o
ec, s a i el Jindřicho ě H adci, ím íce se Filsak-syn, a chi ek p osla il
zah anicemi našeho měs a acelého s á u, z láš ě jako au o českoslo enských
ambasád po celém s ě ě.
Ka la Filsaka můžeme zařadi mezi jednoho znej ý aznějších a chi ek ů d u-
hé polo iny 20. s .  ehdejším Českoslo ensku. Jeho o bu bychom mohli
spojo a sb u alis ním ý azem a chi ek u y, his o ička Radomí a Sedláko a
jej označuje za ů ce yspělého českého unkcionalismu e opské ú o ně
sledující y nejmode nější endence meziná odního s ylu.
Filsako a p o esní ka ié a začala  oce 1949 a elié u a ch. Jose a Ha líčka.
B zy se s al jeho plnohodno ným spolup aco níkem, ap á ě  om o období se
Ka el Filsak in enzi ně ěno al s ému odnému měs u. Bylo by dnes jis ě elmi
inspi a i ní s udo a , sjakou důkladnos í Filsak měs o zkoumal, odú odních
s udijních skic aanaly ických schéma až po komplexní Up a o ací plán měs a
(územní plán) sna azujícími s udiemi, k e é de ailu na ho aly oz oj dílčích
lokali a ýs a bu no ých čás í. P aco al zde ale ina„menších indi iduálních
úkolech“. Jedná se např. omode nismem o li něný domek nedaleké S áži
nad Nežá kou či objek Uměleckých ex ilních dílen Ma ie Hoppe-Teini ze o-
é podh adí jindřichoh adeckého zámku. Realizace se o šem Jindřicho ě
H adci dočkal jediný Filsaků p ojek . Byl jím soubo řado ých by o ých domů
ex ilního zá odu Jiholen [35]. Později Ka el Filsak p aco al na ýznamných
p ojek ech českoslo enských zah aničních úřadů, ě šinou na základě í ězs í
předcházející a ch. sou ěži. Dle jeho ná hů (spolup aco al čas o sKa lem Bu-
beníčkem aJanem Š ámkem) byla ealizo ána el yslanec í Pekingu (1960),
B azílii (1965, 1973), No ém Dillí (1974), čs. Mise při OSN Žene ě (1967)
asoubo budo el yslanec í Káhiře (1979). Mezi nej ýznamnější s a by e-
alizo ané P aze pa ří b u alis ní ho el In e con inen al, a chi ek onické řešení
Ba ando ského mos u aúp a y le iš ě P aha.
Soudní budo a (dnes policie), Nád ažní 567/II,
1929, An onín Mečíř
[B]
(1888−1965)
No á ins i uce p o No é měs o
Budo u ok esního soudu na hl An onín Mečíř na sklonku d acá ých le jako dů-
s ojnou ins i uci, k e á jis ě o muje ář os oucího ok esního měs a. Hla ní monu-
men ální p ůčelí de inuje cen ální soumě nos as řídmé uži í his o izujících mo i ů,
k e é budo ě soudu p opůjčují nezby nou adiční ážnos spolu sapliko anou sochař-
skou ýzdobou na asádě. Budo a ýznamné ins i uce je náleži ě ods oupena od −  é
době no ě znikající měs ské řídy– dnešní Nád ažní ulice. Vy áří ak adek á ní
adůs ojný předp os o . Jedná se ojednu zmnoha celoměs sky ýznamných s a eb,
k e á byla dle ná hu a chi ek a Mečíře Jindřicho ě H adci ealizo ána.
Budo a Ok esní sp á y silnic, Ja ošo ská 1126/II,
1978−82, Pe Keil (*1943), (P agop ojek )
Os ěžení šedé no malizace
Vp ůmyslo é zóně na k aji měs a znikl dnes lehce přehlédnu elný dům, k e ý pře y-
šuje p ůmě nou p odukci s é doby. Véře ypizo aných s a ebních echnologií y ořil
a chi ek Pe Keil díky s é in enci přek api ě s ěží kons uk i is ickou a chi ek u u.
Kancelářský dům dynamicky g aduje, když se s ým půdo ysem do L ob ací kJa o-
šo ské ulici g aduálně us upujícími skleněnými kaskádami křikla ě žlu ých ámech.
Díky no odobé zdařilé ekons ukci asádního pláš ě si dům ud žel s ůj au en ický
ý az, k e ý alespoň mí ně ozjasnil šeď no malizačních le .
Obchodní akademie T. G. Masa yka, Huso a 156/II,
1931, An onín Mečíř
[B]
(1888−1965)
Do měs a se dos al pu ismus
Jedná se op ní zd ojice no ých školních budo na žených An onínem Mečířem.
No á objemná budo a s upuje do p os ředí pů odních přízemních domů aúzkých
uliček. P o o škola s ým k a ším křídlem půdo ysu L předs upuje ado ulice umisťuje
nižší domek školníka. Delší křídlo už o šem h dě nasazuje ýšku hodnou školní budo y
smode ními pu is ickými ambicemi. S ohá ysoká asáda do Huso y ulice sokny
řazenými do dlouhých linií šamb ánách pos ádá jakýkoli o namen . Deko asym-
boliku ak nese pouze po ál us oupené hmo ě ná oží, jemuž é odí socha římského
boha obchodu Me ku a od mís ního sochaře Václa a Neubaue a, k e ý se podílel aké
na pomníku Mis a Jana Husa [9]. Ani in e ié u dům nezapře ambice mode ni y, jež
se p oje uje b oušeném e azzu na podlahách, dlouhých poby o ých chodbách plných
s ě la nebo kamenném schodiš i doplněném nau ickým ubko ým záb adlím. Ke c i
dnešku slouží ci li ě z ekons uo aná asáda sno ými okny, pouze s řešní nás a ba
školníko a domu dnes nepůsobí zcela ci li ě kpů odní a chi ek uře domu.
Ži nos enské školy, Miřio ského 678/II, 1936,
An onín Mečíř (1888−1965)
D uhá škola od Mečíře
Pokud Mečířo a budo a ok esního soudu ješ ě p aco ala sdeko em ao namen em
e s upu, na elegan ně s ohých asádách dnešního učiliš ě bychom je už ozhodně
nenašli. Alespoň do é doby, než byla unkcionalismem inspi o aná a chi ek u a ne-
dá ných le ech neci li ě za eplena aoděna do ěch nejkřikla ějších ba e ných ónů.
Jemně členi é p osklené plochy bohužel nah adila laciná ah ubě yzní ající plas o á
okna. Ze solidního domu ak dnes zůs ala jen k ali ní u banis ická igu a ahmo a
s a by, k e á de inuje, ehdy jis ě ascinující p osklenou e ikálou schodiš ě, ná oží
ulic Miřio ského aP a do y. Za pozo nos s ojí samo ný předp os o školy. Monu-
men ální s upní schodiš ě je o ámo áno elegan ním půlobloukem cihlo é zdi, k e á
spolu skamennou la icí obepíná dnes již důs ojně z os lou lípu.
Vila Emilie aOldřicha Kolíno ých, Na H adbách
36/I, 1932−33, An onín Mečíř
[B]
(1888−1965)
Poc i á mode nis ická klasika
Monumen ální ila manželů Emilie aOldřicha Kolíno ých, ležící na měs ských
h adbách samém cípu Huso ých sadů, děčí za s é ozmě y nařízení pamá ko é ko-
mise, k e á dopo učila zacho a půdo ys pů odní his o ické s a by. Mečíř, jenž byl  é
době Jindřicho ě H adci e ablo aným a chi ek em eřejných budo , na hl a o ě
jednoduchý, ysoce ep ezen a i ní dům shla ním s upem ze sadů, jenž nese ysy
pu ismu i unkcionalismu. Hla ním a em zůs á á k ychle, kníž jsou adi i ně přiřa-
zeny další čás i budo y, unichž se s řídají p a oúhlé aoblé a y. Ús ředním p os o em
domu je oby ná hala obložená exo ickým dře em se schodiš ěm edoucím do pokoje
p o služebnic o, k e ý se p oje uje jako d obnější kubický a na s řeše domu. S ě lo
je do haly nášeno ozmě ným oknem, k e é je hla ní dominan ou s upní asády.
Zhaly je přís upný salon, jenž má balkon s ýhledem na zámek aúdolí řeky Nežá ky.
Dům sloužil k omě bydlení aké jako o dinace p imáře Kolína, jež byla komunikačně
oddělena od oby ných p os o abyla na s ou dobu mode ně yba ena ( en geno á
mís nos ). Po d uhé s ě o é álce byla ila zkon isko ána aaž do de adesá ých le ,
kdy ji odina s a i elů es i uo ala, sloužila jako jesle.
Vila O e o, Ja ošo ská 251/II, 1907, An onín
Mečíř
[B]
(1888−1965)
Příměs ská oman ika obklíčena obch a em
Jedná se p a děpodobně onejs a ší ealizaci An onína Mečíře e měs ě. Secesní ilka
s oman ickými mo i y známými např. zAnglie yniká s ou ý azně s mou s ře-
chou poin o anou úzkou oman ickou ěžičkou. Při ná š ě ě je řeba zí ú ahu,
že byla pů odně na žena éměř do olné k ajiny za měs em, a ak dnes souseds í
měs ského ok uhu dos á á zmiňo aná oman ika z . „na ak“. Ten o dům názo ně
ámuje a chi ek onický ý oj au o a, ale icelé jeho gene ace. S o nej e anou Mečířo u
ealizaci s– oč s ole í– mladší pu is ickou Kolíno ou ilou Huso ých sadech
[10]. Zajíma ou poznámkou je, že pozdějším maji elem oho o domu se s al ad oká
Ed a d Lede e , s a ebník opoznání sla nější ily nesoucí jeho jméno [5].
Česká spoři elna, Nád ažní ulice 187/I, 1992−94,
Vladimí Š ulc (*1944), Jan V ana (*1944),
(a chi ek onický a elié HÉTA plus, s. . o., P aha)
spolup acující umělci: Jiří Sopko (*1942),
Aleš Lam (*1943), Jasan Zoubek (*1956)
Nejp og esi nější anejméně populá ní s a ba
Česká spoři elna je bezespo u nejod ážnější, nej ý aznější, nejosobi ější, ale zá o eň
nejméně oblíbená s a ba 20. s ole í e měs ě, k e á se doslo a klínila do ni obloku
po demolici ří menších oby ných domů na samém ok aji his o ického jád a. Pů odním
zámě em a chi ek ů bylo obsadi celé ná oží Nád ažní aKláš e ské ulice, zněhož díky
maje kop á ním z ahům sešlo. Ukázko á pos mode ní s a ba je hla ní pohledo ou
dominan ou Nád ažní ulice e smě u do cen a as ou p uho anou asádou zleš ěné
žuly, k e á jí ysloužila přezdí ku „zeb a“, upou á každého příchozího do měs a. Skle-
něnou py amidou, jasným odkazem na chod pařížského muzea Lou e, zas řešující
hla ní banko ní halu, zas ínila pů odní akcen uliční osy– ěž kos ela Nanebe ze í
Panny Ma ie. Budo a je e šech smě ech ag esi ní; ý azná asáda, os é h any čící
do p os o u, p olamo ané s ěny, s řídání leš ěných ah ubých ploch a neposlední řadě
monumen ální měří ko zní dělají no odobý ch ám ehdy no ě se o mující kapi ali-
s ické společnos i. Cen ální hala byla bohužel nedá né době přes a ěna. Pů odně
šak byla ús ředním komunikačním p os o em celého domu jdoucím napříč šemi
řemi pa y s cholem e zmíněné py amidě, pod jejíž základnou se dodnes nachází
umělecká ýzdoba au o ů Jiřího Sopka aAleše Lam a sikonog a ií č e a očních dob.
Sochařská díla yp aco al Jasan Zoubek. Budo a si oku 2009  egionálním isku
ysloužila i ul nej ě ší os udy měs a. Vzhledem kjejím ý a ným k ali ám se šak
jedná ojednu znej ýznamnějších s a eb d uhé polo iny 20. s ole í e měs ě ajako
ako á by si budoucnu zasloužila ci li ější přís up, než jakého se jí doposud dos alo.
Jindřichů H adec
A chi ek u a a eřejný
p os o 20. s ole í
Jindřichů H adec znikl pů odně jako s ředo ěká osada se šlech ic-
kým sídlem, jehož las níky byli pos upně páni zH adce, od Sla a ů
aČe níno é zChudenic. Měs o se již p ůběhu s ředo ěku s alo dů-
leži ým oblas ním cen em kul u y aumění, cí ke ního ži o a, ob-
chodu ařemesel. Jednou zjeho přednos í bylo, že leželo na ehdejších
důleži ých obchodních s ezkách směřujících do Rakous. Páni zH adce
zas á ali důleži é úřady Českém k álo s í, dokázali ak e 14., ale
zejména p ůběhu 15. a16. s ole í yjedna mnohá p i ilegia, díky
nimž se měs o s ále oz ůs alo aboha lo. To o období je zla ým ěkem
Jindřicho a H adce a ý azně aké o li nilo jeho podobu, k e á se do-
cho ala do současnos i. Důleži ý podíl na o mo ání áře měs a měli
aké jezui é, k eří sem přišli již  oce 1594. Vle ech 1773 a1801 zasáhly
měs o nej ě ší požá y jeho dějinách, k ůli nimž bylo mnoho domů
poničeno a p ůběhu 19. apočá ku 20. s ole í obno o áno. Podoba
jedno li ých s a eb je ak mnohdy poznamenána ěmi o dos a bami či
op a ami. A chi ek onický cha ak e his o ického jád a H adce u čuje
pů odní s ředo ěká uliční síť. Díky nep ozře elnos i ehdejší měs ské
samosp á y se oz oj měs a 19. s ole í pozas a il, jelikož nemělo olik
důleži é přímé železniční spojení sp ůmyslo ými cen y. Jindřichů
H adec se z oho dů odu e 20. s ole í oz ůs al elice pomalu, nej íce
po 2. s ě o é álce, kdy byla pos a ena panelo á sídliš ě na jeho ok a-
jích. Vsamo ném cen u dří e ok esního měs a znikaly p ůběhu
20. s ole í zejména úřední aškolní budo y, méně pak oby né domy. To
je aké dů od, p oč Jindřichů H adec, jehož cen um je od oku 1961
měs skou pamá ko ou eze ací, elice zřídka igu uje přehledech
české mode ní a chi ek u y.
Nyní  uce d ží e mapu, k e á se zaměřuje p á ě na y nejdůleži ější
jindřichoh adecké a chi ek onické pamá ky 20. s ole í ajejich au o y,
ale aké na monumen ální sochařskou o bu. Mnohdy, až na ýjimky
se nejedná oikonické měs ské s a by nebo skulp u y. Mode ní a chi-
ek u a isochařs í jsou zde oz oušeny  ůzných měs ských č ích.
Rozhodli jsme se p o o u o mapu koncipo a jako souh n jedno li ých
zas á ek, ačkoli ycházíme zp ocházek měs em, k e é jsme p ůběhu
le 2017−19 jako inicia i a Je o i oje měs o p o eřejnos o ganizo ali.
Každý si ak může yb a zajíma é lokali y ap opoji si je podle s ého
u ážení. Z ůzných dů odů se do mapy ne ešly šechny příklady a chi-
ek u y apomníko é o by 20. s ole í, a šak snažili jsme se zařadi y
nej ýznamnější. Na webo ých s ánkách www.je oi ojemes o.cz nalez-
ne e kjedno li ým lokali ám boha ou o odokumen aci.
Je o i oje měs o, inicia i a založena
Jindřicho ě H adci  oce 2017, členo é:
Filip Hause (*1990), Ma ěj Šebek (*1992),
Ma in Vaněk (*1982)
Je o i ůj p ů odce
Inicia i a Je o i oje měs o znikla  oce 2017  eakci na měs em chys ané
změny, jež měly p oběhnou na náměs í Mí u. Vznikla ak pe ice p o k ali ní
a chi ek onické řešení, k e á získala bezmála isíc podpisů. Ta si pokládala
za cíl poukáza na o, že Jindřicho ě H adci exis uje nezanedba elný poče
lidí, k e ým není lhos ejná k ali a eřejného p os o u jejich měs ě. Inicia i a
Je o i oje měs o má alou ambici o e í a deba u sobčany a adnicí opří-
s upu k o bě k ali ního eřejného p os o u e měs ě ap opagaci pos upů,
jimiž oho o ýsledku lze dosáhnou . Fo mou ema ických komen o aných
p ocházek z idi elňuje ak uální apods a ná éma a a chi ek u y, u banismu
akul u y Jindřicho a H adce apoukazuje jak na p oblémy, ak na k ali y
ajiž úspěšná řešení. Cílem inicia i y je aké popula izace au o ů 20. s ole í
anabídky no ých pohledů na mís a, kolem k e ých mnohdy bez po šim-
nu í p ocházíme. Inicia i a Je o i oje měs o dlouhodobě p osazuje myšlenku
us ano ení o iciální unkce měs ského a chi ek a, k e ému měs o nabídne
adek á ní předpoklady p o k ali ní anezá islé ykoná ání é o p áce. Všem,
k eří naši snahu podpo ují, děkujeme.
www.je oi ojemes o.cz
Ob azo ou dokumen aci adigi ální e zi mapy
nalezne e na webu www.je oi ojemes o.cz.
Sazba: © Filip Hause • iliphause . umbl .com
Tex y: © Filip Hause , Ma ěj Šebek, Ma in Vaněk
Jazyko á ko ek u a: Ma ké a Piško á
Vyda a el: © Je o i oje měs o, 2020. P ní ydání
Vy iš ěno nákladu 1500 kusů.
Poděko ání: FaVU VUT B no, Muzeum Jindřichoh adecka
Publikace je ýs upem p ojek u speci ického ysokoškolského ýzkumu
Umělecké in e ence e eřejném p os o u měs a a k ajiny,
eg. č. FAVU-J-19-6025.
15
C
6
26
35
!
13
30
36
7
24
3
20
12
19
28
29
33
34
8
9
11
4
27
38
A
37
32
5
1
17
31
B
18
2
25
16
14
21
10
22
23
!
budo a Ok esní sp á y silnic,
Ja ošo ská 1126/II, 1978–82,
Pe Keil (*1943), (P agop ojek )
Jindřichů H adec
A chi ek u a a eřejný
p os o 20. s ole í
Je o i ůj
PRŮVODCE
Rezko a
P ažské
Předměs í
Ji ásko o
Předměs í
Rybnické
Předměs í
Nežá ecké
Předměs í
sídliš ě
H ězdá na
sídliš ě
Vajga
sídliš ě
Pod Kasá ny
sídliš ě
UNád aží
Radouňka
– Kopeček
Radouňka
JINDŘICHŮV
HRADEC I
JINDŘICHŮV
HRADEC II
JINDŘICHŮV
HRADEC IV
JINDŘICHŮV
HRADEC V
JINDŘICHŮV
HRADEC III
Dolní
Sk ýcho
9.k ě na
Rezko a
No á
P ažská
Elišky K ásnoho ské
D užs e ní
S a á ces a
Nád ažní
To á ní
Schwaig o a
Sládko a
P a do a
Nád ažní
P ažská
A B C D E F G H I J
1 5 112 6 123 97 134108 14
Příčná
Třebického
S
l
á
d
k
ů
k
o
p
e
c
S
l
á
d
k
ů
k
o
p
e
c
S
l
á
d
k
ů
k
o
p
e
c
B a ská
Röscho a
Gymnazijní
B a ská
Jakubská
Jakubská
Jakubská
Jakubská
M
i
ř
i
o
s
k
é
h
o
S a á ces a
P a do a
Ja ošo ská
Claudiuso a
Česká
Česká
Deniso a
Deniso a
Deniso a
Belgická
Anglická
Zah adní
UPlo á ny
Bez učo a
Bez učo a
Růžo á
US adionu
Š í ného
Rybniční
S a ojánská
Komenského
Jande o a
Nežá ecká
Pod H adem
Mládežnická
K. Čapka
Ka lo
Mlýnská
Pod V chy
Na Pike ě
Vě ná
Ruských legií
F ancouszkých legií
Zbo o ská
Zbo o ská
Vídeňská
Jáchymo a
Kasá enská
Dělnická
Sídliš ě
Jáchymo a
sídliš ě Vajga
Vídeňská
Vídeňská
I alských legií
Českoslo enských legií
UNemocnice
Sibiřská
UNemocnice
28.října
Na Pike ě
Na Výsluní
Václa ská
Václa ská
Václa ská
H ězdná
Kosmonau ů
Land aso a
Kalabiso a
Naxe o a
Křižíko a
Nušlo a
Muko a
Mlýnská
ulice USamo níčku
Mládežnická
Na Palici
Nežá ecká
Zákos elecké
náměs í
Panská
Huso y
sady
Me o y
sady
Huso a
Masa yko o
náměs í
náměs í
Mí u
Balbíno o
náměs í
Kláš e ská
Ja ošo ská
UKniho ny
Ja ošo ská
Olejna
Ja ošo ská
→ BRNO
→ PELHŘIMOV
U

D
o
l
n
í
h
o
S
k
ý
c
h
o
a
Deš enská
Na Kopečku
KŘece
KPo ůčku
Pe leťo á
Na Ok aji
Přímá
Ke Mlýnu
Šeříko á
Na Lukách
M
i
c
h
n
o
a
← PRAHA
← TÁBOR
← DEŠTNÁ
→ DAČICE
→ KUNŽAK
→ OTÍN
→ JINDŘIŠ
→ VÍDEŇ
→ NOVÁ BYSTŘICE
← JEMČINA
← PLAVSKO
← TŘEBOŇ
N
a
Toč
ně
N
o é
S a ení
Nežá
ecká
F
a
n
c
o
u
z
s
k
á
A ch.
Teplého
P
a
ž
s
k
á
N
e
ž
á
e
c
k
á
Ř
e
č
i
č
k
a
J
e
m
č
i
n
s
k
á
8a
11
b
→ 800 m
←
Č
E
S
K
É
B
U
D
Ě
J
O
V
I
C
E
K
a
l
o
300 m200 m100 m0 m
n
á
b
ř
e
ž
í
L
a
d
i
s
l
a
a
S
e
h
n
y
21
22
23
26
25
30
9
6
13
19
31
35
32
36
28
29
33
34
16
12
14
17
5
15
10
7
4
2
38
18
1
20
a
20
b
8
b
11
a24
b
24
a
37
c
37
a
37
b
27
a
27
b
27
c
3
a
3
b
37
d
37
e