Jakub Kotrla

JAKUB KOTRLA Ing. Jakub Kotrla [email protected] Oddělení územního rozvoje Ústav územního rozvoje J akubské náměstí 3, 602 00 Brno, Česká republika 40 Politika územního rozvoje České republiky a Politika architektury a stavební kultury České republiky Příspěvek se zabývá představením samotného autora, předmětu činnosti a jeho zaměření. Dále představuje Ústav územního rozvoje, jakožto odborné pracoviště, které kromě jiných zpracovává právě strategie Politiku územního rozvoje České republiky (dále také PÚR ČR) a Politiku architektury a stavební kultury České republiky (dále také PASK ČR), které jsou dále rozvedeny. PÚR ČR jako závazný nástroj územního plánování, stejně jako PASK ČR, která je dle nového stavebního zákona č. 283/2021 Sb., taktéž uvedena jako jedním z nástrojů územního plánování, jsou důležitými dokumenty, které v oboru architektury, urbanismu, územního plánování, krajinářství i souvisejících oborech nastavují určité zásady a priority. Jedná se o dokumenty, které stanovují vizi ve střednědobém až dlouhodobém horizontu. Něco málo o autorovi Jakub Kotrla pochází původně z města Vsetín. Vystudoval Střední průmyslovou školu stavební ve Valašském Meziříčí – obor Pozemní stavitelství a architektura. Dále pokračoval ve studiu na Fakultě stavební Vysokého učení technického v Brně, kde v roce 2020 dokončil studium oboru Městské inženýrství. V současné době působí na Fakultě stavební, Ústavu architektury jako doktorand pod vedením Ing. arch. Adama Guzdeka, Ph.D. V pedagogické činnosti působí zejména v oblasti územního plánování. Jako absolvent městského inženýrství se snaží předávat komplexní informace a vše řešit v souvislostech. Městské inženýrství velmi dobře propojuje celou škálu jednotlivých zaměření, které se na Fakultě stavební studují. To dokládají i závěrečné práce autora, které se postupně zaobírali několika oblastmi. Na bakalářskou práci s názvem „Urbanistická analýza města Vsetín se zaměřením na veřejné prostory – městské zásahy“ navázala diplomová práce „Využití multikriteriální analýzy pro hodnocení efektivnosti lanové dráhy“. Disertační práce se zatím nese v duchu „Krajiny, krajinného rázu a zapojení zelené infrastruktury“. V rámci studia se úspěšně zapojil do několika soutěží: oborová soutěž Městského inženýrství O cenu Mojmíra Kyselky, reprezentace fakulty na soutěži 8zVUT nebo zapojení do SVOČ – reprezentace na mezinárodním kole v Žilině. V současné době působí také na ÚÚR v Oddělení územního rozvoje, jako garant PÚR ČR a PASK ČR za ÚÚR. Ústav územního rozvoje Ústav územního rozvoje v Brně je organizační složkou státu zřízenou Ministerstvem pro místní rozvoj. Byl založen již v roce 1994. Účelem zřízení Ústavu územního rozvoje je poskytovat odborné zázemí a pomoc při výkonu vybraných kompetencí, které zřizovateli přísluší. Ústav územního rozvoje zajišťuje širokou škálu činností, mezi které patří např.: Evidence územně plánovací činnosti v České republice (činnost na základě §11 a §162 stavebního zákona), Systém stavebně technické prevence (činnost na základě §12 stavebního zákona), Analýza výkonu státní správy na úseku stavebního řádu a územního plánování, zpracovávání Politiky územního rozvoje České republiky a k tomu potřebných územně plánovacích podkladů, zpracování Politiky architektury a stavební kultury České republiky, Konzultační činnost ke stavebnímu právu na úseku územního plánování, je národním kontaktním místem za Českou republiku pro ESPON (European Spatial Planning Observation Network) a provozuje odbornou knihovnu pro potřeby ÚÚR, MMR i odborné veřejnosti. Na ÚÚR funguje Oddělení územního rozvoje a Oddělení informací o územním rozvoji, ke kterým patří ještě Kancelář ředitele. V současné době je pověřenou řízením ÚÚR Ing. Zdeňka Kučerová. [6] Historie Ústavu územního rozvoje však započala již v roce 1951, kdy vznikl Výzkumný ústav výstavby a architektury (VÚVA). Ústav vznikl jako teoretické pracoviště věnující se architektonickému, stavebnětechnickému a urbanistickému výzkumu, plánování a diskuzím. Výzkumný ústav měl pracoviště v Praze, Brně a Bratislavě a existoval právě do roku 1994, kdy byl nahrazen Ústavem územního rozvoje se sídlem v Brně. [7] 41 Obrázek 1 – Budova Ústavu územního rozvoje v Brně – Jakubské náměstí Politika územního rozvoje České republiky Politika územního rozvoje České republiky je nástrojem územního plánování na celostátní úrovni, která je závazná pro pořizování a vydávání územního rozvojového plánu, zásad územního rozvoje, územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území. První byla Politika územního rozvoje 2008, která byla schválena usnesením vlády č. 929 ze dne 20. července 2009. V průběhu času následovaly její aktualizace, které byly jak řádnými, tak mimořádnými aktualizacemi dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. PÚR ČR, ve znění aktualizace č. 1, byla řádnou aktualizací, schválenou usnesením vlády č. 276 ze dne 15. dubna 2015. Následovaly mimořádné aktualizace č. 2 a 3, pořízené z důvodu naléhavého veřejného zájmu na základě § 35 odst. 5 stavebního zákona z podnětu Ministerstva dopravy a Ministerstva zemědělství. Obě tyto PÚR ČR byly schválené usnesením vlády č. 629 a č. 630 dne 2. září 2019. Již v květnu 2019 však vláda uložila zpracovat řádnou Aktualizaci č. 4, po které však přišla další mimořádná Aktualizace č. 5 z podnětu Ministerstva zemědělství, která byla schválena usnesením vlády č. 833 ze dne 17. srpna 2020. Formálně tak předběhla Aktualizaci č. 4, kdy její zpracování bylo náročnější a časově delší. Aktualizace č. 4 PÚR ČR tak byla schválena usnesením vlády č. 618 ze dne 12. července 2021. Aktuálně platná je tak právě Politika územního rozvoje České republiky, ve znění závazném od 1. 9. 2021 – tedy Aktualizace č. 4. [3] [6] [1] Obrázek 2 – Přehled vybraných verzí Politiky územního rozvoje České republiky Tato Aktualizace tím, že byla komplexní, zásadně proměnila a aktualizovala obsah ve všech kapitolách PÚR ČR, nejvíce pak kapitoly týkající se rozvojových záměrů dopravní a technické infrastruktury. Touto aktualizací bylo zpřesněno např. vymezení koridorů pro jednotlivé úseky plánované vysokorychlostní železnice směřované jak na sousední státy, tak strategické úseky v rámci ČR, rozšíření mezinárodních letišť či prodloužení vodní cesty do Českých Budějovic. I přes zrušení části rozvojových záměrů v oblasti plynárenství byl vymezen nový koridor pro rozvojový záměr posilující strategickou roli ČR v mezinárodním tranzitu plynu ve směru do Německa. V úkolech pro územní plánování byly stanoveny úkoly, týkající se mj. prověření posílení vodních zdrojů v povodí 42 Horní Moravy vodou z povodí Odry nebo řešení střetu dopravy s ochranou lázeňského místa Luhačovice. Dále byly doplněny dvě nové specifické oblasti, a to specifická oblast Sokolovsko a specifická oblast, ve které se projevuje aktuální problém ohrožení území suchem. [3][8] Tato aktualizace byla pořízena Ministerstvem pro místní rozvoj v souladu se stavebním zákonem a v úzké spolupráci s ministerstvy, jinými ústředními správními úřady a kraji. K návrhu této aktualizace měly možnost uplatnit písemné připomínky také obce, veřejnost i sousední státy. V současnosti je dle usnesení vlády č. 618 povinnost zpracovat Zprávu o uplatňování Politiky územního rozvoje, po Aktualizaci č. 4 do 30. 6. 2023. Na té již Ústav územního rozvoje intenzivně pracuje, ve spolupráci s jednotlivými ministerstvy a krajskými úřady. Ty mají možnost v rámci Zprávy o uplatňování podávat návrhy na aktualizaci PÚR ČR a jejich zdůvodnění, popřípadě návrh a důvody na pořízení nové politiky územního rozvoje. [1][2][3][8] V současné době se také očekává, že Ministerstvo dopravy požádá vládu o schválení mimořádné Aktualizace Politiky územního rozvoje ve věci zrušení územní ochrany Dunaj-Odra-Labe, případně v řešení nové vodní cesty v rámci Oderské větve na Polsko. Taktéž Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí již rok připravují podklady pro mimořádnou aktualizaci řešící vodní dílo Skalička, kde se čekalo na závěry multikriteriální analýzy. Politika architektury a stavební kultury České republiky Politika architektury a stavební kultury České republiky je strategickým dokumentem s celostátní působností, který určuje vizi, cíle a opatření ve střednědobém až dlouhodobém horizontu k dosažení kvality vystavěného prostředí. Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, PASK ČR ukotvuje jako jeden z nástrojů územního plánování a doplňuje také nový cíl územního plánování, který zní: „ Cílem územního plánování je také zvyšovat kvalitu vystavěného prostředí sídel, rozvíjet jejich identitu a vytvářet funkční a harmonické prostředí pro každodenní život jejich obyvatel “. Je však stále otázkou, jak bude vypadat tento zákon po implementace všech novel, které jsou v současnosti v procesu schvalování a kdy bude zákon v plném rozsahu účinný. [4][1][2] Zpracování návrhu Politiky rozvoje stavební kultury (architektury) uložila vláda usnesením č. 524 ze dne 13. 7. 2011, kterým byla schválena Koncepce bydlení České republiky do roku 2020. Ta v kapitole 3.3. Cíle a priority bytové politiky, v podkapitole 3.3.3. Kvalita, v Prioritě státu Kvalita vystavěného prostředí, specificky s ohledem na bydlení, určila úkol „připravit návrh politiky rozvoje stavební kultury (architektury) a předložit vládě ke schválení“. Impulsem pro zpracování materiálu byla též výzva členským státům definovaná v „Závěrech Rady Evropské unie o architektuře: přínos kultury pro udržitelný rozvoj (2008/C 319/05)“. V průběhu přípravy dokumentu byl název změněn na Politika architektury a stavební kultury České republiky, který lépe vystihuje obsah materiálu. Garantem, koordinátorem a současně zpracovatelem dokumentu je Ministerstvo pro místní rozvoj v úzké spolupráci s Ústavem územního rozvoje. Ještě před oficiálním uložením úkolu probíhaly na základě vstupů Evropského fóra pro politiky architektury přípravné práce na podkladech. Ústav územního rozvoje zpracoval v březnu 2011 dokument „Zvyšování kultury výstavby – Evropské fórum politik architektury“, který vyhodnotil vybrané zahraniční politiky architektury a požadavky vyplývající z evropských dokumentů. V únoru 2013 Ústav územního rozvoje dopracoval „Analýzu stavební kultury“, kterou zpracoval tým pod vedením prof. Ing. arch. Karla Maiera, CSc. společně s týmem Ústavu územního rozvoje. Tento dokument navazuje na usnesení vlády č. 524 ze dne 13. 7. 2011, kterým byla schválena Koncepce bydlení České republiky do roku 2020 a kterým se formálně zadalo pořízení dokumentu „Politiky rozvoje stavební kultury“. Analýza byla členěna do sedmi tematických okruhů: Estetická kvalita staveb; Energetická náročnost staveb; Životnost a udržitelnost staveb, trvalost stavebního díla. Pořizovací a provozní náklady; Začlenění staveb do 43 území – stavby v kontextu svého prostředí; Veřejná prostranství; Prostorové uspořádání sídel, dostupnost/napojení; Podpora stavební kultury ve školství, výzkumu a vývoji. Tyto tematické okruhy se vzájemně překrývaly a také se ukazovalo, že v některých případech jsou ve vzájemném příčinném nebo hierarchickém vztahu. Komplementem analýzy pak bylo sociologické šetření mezi vybranými odborníky – architekty, urbanisty, teoretiky a pracovníky veřejné správy. Výsledky také ukázaly, že o řadě témat související právě s tématem stavební kultury a prostředím sídel existuje ve veřejném prostoru diskuze, i vyhraněné názory na problémy i případná řešení. [4] Materiál také vyhodnocoval dosavadní koncepce resortů a dotačních titulů a určitým významem jimi byl ovlivněn. Koncepce evropské unie představoval například dokument Evropa 2020, který obsahoval podněty pro rozvoj stavební kultury. Byly jimi například:  Architektura musí být vnímána jako projev kultury, který reprezentuje a dokumentuje dřívější a současné způsoby života a společné hodnoty.  Cílem musí být dosáhnout uspokojivého vzájemného působení mezi starým a novým a správné ochrany hodnot v krajině.  Je třeba vědomě využívat nástroje pro dobrý společenský rozvoj a územní plánování, které usnadňují udržitelný rozvoj architektury.  Stavební kultura a dobrá architektura se musí zaměřit na životní prostředí, univerzální design, dobrou kvalitu.  Posouzení vlivu na životní prostředí je důležité také při volbě mezi zachováním stavby, novým využitím nebo novou stavbou. Byly také reflektovány koncepce v České republice, mezi které patřila „Politika územního rozvoje České republiky z roku 2008“. Ta také jednoznačně definovala podněty pro Politiku rozvoje stavební kultury (architektury), kdy stanovila například priority:  Chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví.  Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice.  Minimalizovat negativní důsledky suburbanizace pro udržitelný rozvoj území. Závěrem dokumentu byly doporučení ke zpracování politiky rozvoje stavební kultury. Jako jeden ze základních podkladů pro formulaci Politiky architektury a stavební kultury České republiky byly využity materiály, které pro daný účel Ministerstvo pro místní rozvoj objednalo u České komory architektů, České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě a u Asociace pro urbanismus a územní plánování ČR. Materiál vznikal zejména v roce 2014. V létě 2014 proběhly konzultace pracovní verze dokumentu s klíčovými partnery. Po úpravě byl materiál podroben vnitřnímu připomínkovému řízení. V listopadu 2014 byl materiál rozeslán do meziresortního připomínkového řízení. Zúčastnila se všechna ministerstva a ostatní ústřední orgány státní správy a organizační složky státu a ministerstvy řízené organizace, které jsou dotčeny spoluprací na jednotlivých opatřeních. Připomínkového řízení se účastnily i jednotlivé kraje. Osloveny byly i dotčené odborné a profesní svazy a spolky, vybrané vysoké školy a nevládní a neziskové organizace aktivně činné v této oblasti. V době meziresortního připomínkového řízení byl materiál rovněž zveřejněn k připomínkám nejširší veřejnosti. Po zapracování připomínek a projednání jejich řešení s resorty byla Politika architektury a stavební kultury České republiky v prosinci 2014 předložena vládě. Vláda ji schválila dne 14. 1. 2015 usnesením č. 22. [1][4][6] 44 Obrázek 3 – Vývoj PASK ČR, včetně vyhodnocení plnění k roku 2020 Kromě aktivního plnění příslušných opatření Ministerstvo pro místní rozvoj průběžně sledovalo naplňování Politiky architektury a stavební kultury České republiky. Ministerstvo proto ve spolupráci se všemi institucemi určenými jako garanti nebo spolupracovníci na plnění opatření připravilo „Zprávu o plnění Politiky architektury a stavební kultury České republiky k prosinci 2017“. Splněno bylo asi 15 % opatření, téměř 50 % bylo rozpracováno. V závěru zprávy byly uvedeny náměty, jejichž zařazení do aktualizace dokumentu je třeba prověřit. Ministerstvo proto již v roce 2018 zahájilo přípravné práce na aktualizaci dokumentu. Na tento materiál posléze navázalo „Vyhodnocení plnění Politiky architektury a stavební kultury České republiky k roku 2020“. Vyhodnocení konstatovalo, že více než 80 % ze všech 71 opatření bylo buď zcela splněno, nebo došlo v jejich plnění k významnému pokroku. Pouze 3 opatření se nepodařilo splnit. Kromě vyhodnocení naplňování jednotlivých opatření se materiál věnuje i popisu distribuce a medializace Politiky architektury a stavební kultury České republiky a shrnuje konference, které se na jí řešená témata konaly. Samostatná kapitola je věnována evropskému kontextu a mezinárodním akcím souvisejícím s politikami architektury a stavební kultury. Vyhodnocení plnění Politiky architektury a stavební kultury České republiky k roku 2020 vzala na vědomí vláda na svém zasedání dne 15. 3. 2021 usnesením číslo 287. Z vyhodnocení plnění vyplynulo, že po šesti letech existence Politiky architektury a stavební kultury České republiky je vhodné přistoupit k její aktualizaci. Vláda proto uložila ministryni pro místní rozvoj zajistit zpracování aktualizace do konce roku 2022. [4][5] Ministerstvo pro místní rozvoj v úzké spolupráci s Ústavem územního rozvoje začalo zpracovávat podklady pro aktualizaci Politiky architektury a stavební kultury České republiky. Prvním podkladovým materiálem byla „Analýza zahraničních materiálů a doporučení“. Vznikl tak přehled národních politik jednotlivých států a jejich vliv na formování a zvyšování kvality vystavěného prostředí 1 , ve kterém lidé žijí, pracují a rekreují se. Na tento materiál navázala „Analýza doporučení profesních organizací k aktualizaci dokumentu“. Cílem obou materiálů byla sumarizace a zpřehlednění doporučení vyplývající z analýz zahraničních materiálů, zadaných odborem územního plánování Ministerstva pro místní rozvoj odborným zpracovatelům, kterými byly Asociace pro urbanismus a územní plánování ČR, Česká komora architektů a Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. [4] Dne 15. 3. 2021 vláda svým usnesením č. 287 uložila zpracovat do konce roku 2022 aktualizaci Politiky architektury a stavební kultury České republiky, přičemž měl být zohledněn materiál „Náměty k aktualizaci“. Ten byl určen jako základní podklad pro diskuzi. Obsahuje možná témata, která byla třeba v rámci aktualizace prověřit. Náměty uváděné v tomto materiálu vycházely z vyhodnocení plnění Politiky architektury a stavební kultury České republiky, z analýzy zahraničních materiálů a z doporučení profesních organizací k aktualizaci dokumentu. [6] 45 Obrázek 4 – Souhrnné materiály pro Aktualizaci Politiky architektury a stavební kultury České republiky řešené v roce 2022 Cílem tohoto materiálu bylo nastínit směry, kterými by se aktualizace témat, cílů i opatření mohla ubírat. Aktualizaci Politiky architektury a stavební kultury ČR. Materiál shrnuje navíc poznámky a postřehy pro debatu nad jednotlivými tématy, cíli a opatřeními. Ústav územního rozvoje na základě zadání odboru územního plánování Ministerstva pro místní rozvoj vybral a zpřehlednil možnosti, které Aktualizace Politiky architektury a stavební kultury ČR může přinést. Z dílčích podkladů posoudil odlišnosti doporučení nebo naopak shodu těchto doporučení. Materiál byl vytvořen zejména pro diskusi o Aktualizaci Politiky architektury a stavební kultury České republiky. Všechna doporučení byla roztříděna podle předpokládané využitelnosti v aktualizaci na: doporučení, která je možné použít; doporučení, u kterých je potřeba diskuze pro posouzení doporučení a jeho případného dopadu; doporučení, která nelze využít, případně nespadají pod gesci Politiky architektury a stavební kultury ČR nebo jsou formulována příliš obecně. [4][5] Obrázek 5 – Podkladové materiály pro Aktualizaci Politiky architektury a stavební kultury České republiky řešené v roce 2022 V souvislosti s aktualizací 2 Politiky architektury a stavební kultury ČR byla vytvořena v polovině roku 2021 pracovní skupina, která návrh aktualizace konzultovala. Skupinu svolal odbor územního plánování Ministerstva pro místní rozvoj jakožto garant Politiky architektury a stavební kultury ČR. Členy pracovní skupiny byli 4 desítky odborníků z ministerstev, krajských úřadů, profesních organizací, Svazu měst a obcí ČR, akademické sféry či nadací zabývajících se tématy kvalitní architektury a stavební kultury. Pracovní skupina nenahrazovala formální projednání aktualizace dokumentu. Setkání pracovní skupiny se uskutečnila 29. června 2021, 14. prosince 2021 a 2. května 2022. [6] Květnové setkání tak bylo posledním, kde členové pracovní skupiny měli možnost si vyslechnout plánované kroky směrem v Aktualizaci dokumentu PASK ČR a konkrétní návrhy změn a také možnost uplatnit neformální připomínky, které Ústav územního rozvoje ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj vypořádal. V rámci pracovní skupiny byly také detailněji představovány informace ohledně nadcházejícího předsednictví České republiky v Radě EU a navazující konferenci k Politikám architektury a její předběžný program. [6] 46 Obrázek 6 – Vzor ze srovnávacího textu PASK ČR – Aktualizace 2022 Jak probíhaly práce na samotné Aktualizaci ukazuje obrázek 6, kde je materiál srovnávacího textu, který jak z názvu napovídá ukazuje změny mezi aktuálně platným dokumentem a návrhem změn Aktualizace. Modrý přeškrknutý text je text, který se v Aktualizovaném dokumentu již nebude objevovat, zatímco červený text je text nově Aktualizací doplňovaný. Tyto návrhy vyplynuly z podkladových materiálů i z jednotlivých připomínek. Na konci května 2022 byl materiál rozeslán do vnitřního připomínkového řízení. Po zapracování připomínek z vnitřního připomínkového řízení i námětů pracovní skupiny byl materiál rozeslán do meziresortního připomínkového řízení. Připomínkového řízení se zúčastní všechna ministerstva a ostatní ústřední orgány státní správy a organizační složky státu a ministerstvy řízené organizace, které jsou dotčeny spoluprací na jednotlivých opatřeních. Osloveny byly též kraje, dotčené odborné a profesní svazy a spolky, vybrané vysoké školy a nevládní a neziskové organizace aktivně činné v této oblasti. V době meziresortního připomínkového řízení byl materiál rovněž zveřejněn k připomínkám nejširší veřejnosti. [6] Obrázek 7 – Návrh konceptu Politiky architektury a stavební kultury České republiky – Aktualizace 2022 do Vnitřního připomínkového řízení MMR z května 2022 47 Po zapracování připomínek a projednání jejich řešení s jednotlivými resorty bude Politika architektury a stavební kultury České republiky – Aktualizace 2022 v říjnu 2022 předložena vládě. Předpokládá se také prezentace aktualizovaného materiálu na mezinárodní konferenci k politikám architektury v rámci předsednictví České republiky v Radě EU v říjnu 2022 v Praze. Po schválení vládou by se měl i materiál Politika architektury a stavební kultury České republiky – Aktualizace 2022 vyhodnocovat ve dvouletých cyklech. Vláda dle předpokladu uloží do konce roku 2028 Ministerstvu pro místní rozvoj zpracovat a vládě předložit zprávu o vyhodnocení plnění Politiky architektury a stavební kultury České republiky – Aktualizace 2022 včetně případného návrhu její aktualizace pro další období. Ústav územního rozvoje by měl v roce 2023 pracovat na splnění nově navrženého opatření, které zní „Zpracovat materiál srozumitelný široké veřejnosti, shrnující základní principy Politiky architektury a stavební kultury“. To znamená, že se vytvoří materiál, který bude graficky zajímavější, čitelnější a bude více přibližovat veřejnosti problematiku zlepšení kvality života lidí zvyšováním kvality prostředí, ve kterém žijí. Bude tak přebírat myšlenky této strategie, ale zajímavější formou s příklady dobré praxe. Závěr Příspěvek v krátkosti představil dvě celostátní strategie v oblasti územního plánování a navazujících oborů – tedy Politiku územního rozvoje České republiky a Politiku architektury a stavební kultury České republiky. Poukázal také na Ústav územního rozvoje, který tyto strategie zpracovává a jeho úkoly. Důležitost implementace těchto dokumentů je především ve vizi a kontinuitě, kterou přinášejí. Vystavěné prostředí, ve kterém dnes žijeme, je třeba uchovávat a zkvalitňovat i pro další generace. I proto vznikají v evropském kontextu výzvy jako Nový evropský Bauhaus a navazující Zelená dohoda pro Evropu. Důležitou součástí je Davoská deklarace a vyvíjející se Davoský proces, který v roce 2021 definoval i Davoský systém kvality stavební kultury 3 . Je třeba myslet, že svými rozhodnutími ovlivňujeme nejen život nás samotných, ale i životy širokého okolí. A především rozhodnutími, které činíme ve vztahu k vystavěnému prostředí, ke kvalitní architektuře a volné krajině. Je načase se znovu naučit sdílet prostory a myšlenky, nalézt umění diskutovat a dělat kompromisy. Planeta je náš domov, a i našimi rozhodnutími ho dokážeme ovlivňovat a snažit se ho zachovat. To jsou priority územního plánování ve vztahu k vystavěnému prostředí, aby bylo možné jej předávat i dalším generacím. 48