Vliv věku a zkušeností na riziko vzniku dopravní nehody

Citace: HŮRKOVÁ, Barbora a Kovač, Vilém. Vliv věku a zkušeností na riziko vzniku dopravní nehody. Online. Soudní inženýrství. 2024, roč. 35, č. 02, s. 3-15. ISSN 2788-2764. Dostupné z: https://doi.org/10.13164/SI.2024.2.3 DOI: https://doi.org/10.13164/SI.2024.2.3 *Korespondenční adresa autora: [email protected] Přijato do redakce: 12.12.2024 Recenzní řízení: 05.01.2024 Publikováno: 07.01.2025 Copyright: © 2023 The Author. This work is licensed under Attribution 4.0 International. To view a copy of this license, visit: http://creativecommons.org/licenses /by/4.0/ 3 Ročník 35 • 02/2024 Doprava • Traffic and Transport Vliv věku a zkušeností na riziko vzniku dopravní nehody The Effect of Age and Experience on the Risk of a Traffic Accident Barbora Hůrková1, Vilém Kovač*,2 1Institute of technology and business, Department of corporate strategy, České Budějovice, Okružní 517/10, 370 01, Czech Republic 2Institute of technology and business, Department of expertise and valuation, České Budějovice, Okružní 517/10, 370 01, Czech Republic Rozšířený abstrakt Dopravní nehody představují významný společenský problém, který má závažné ekonomické, sociální i zdravotní dopady na populaci, přičemž jejich příčiny lze spojit s řadou faktorů, mezi něž patří věk a zkušenosti řidičů. Tyto proměnné umožňují nejen identifikovat rizikové skupiny, ale také navrhovat cílená opatření směřující k efektivnímu zvýšení bezpečnosti silničního provozu. Cílem této práce bylo zhodnotit vztah mezi demografickými faktory, jako je věk a zkušenosti řidičů, a příčinami dopravních nehod v České republice v období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2023. V rámci této analýzy byly použity korelační a grafické metody, které poskytly detailní přehled o závislostech mezi zkoumanými proměnnými. Získaná data ukázala silnou lineární závislost mezi celkovým počtem dopravních nehod a věkovými kategoriemi řidičů, konkrétně 18–34 let, 35–64 let a 65 a více let, stejně jako mezi délkou jejich praxe, kde nejvýraznější hodnoty byly identifikovány u řidičů s délkou zkušeností 1–3 roky a 7 a více let, a různými typy srážek, jako jsou kolize s jedoucím nekolejovým vozidlem, zaparkovaným vozidlem a pevnou překážkou. Výsledky potvrdily existenci kladného lineárního vztahu mezi všemi zkoumanými proměnnými, přičemž grafická analýza umožnila vizualizovat trendy v četnosti dopravních nehod během sledovaného období. Nejvyšší počty nehod byly zaznamenány v letech 2016–2019, zatímco nejnižší v roce 2023, což naznačuje možný vliv nejen demografických faktorů, ale také změn legislativy, vývoje infrastruktury a vzdělávacích programů na chování řidičů. Identifikace klíčových rizikových faktorů představuje zásadní přínos této práce, neboť výsledky mohou sloužit jako podklad pro návrh preventivních opatření zaměřených na specifické věkové a zkušenostní skupiny řidičů. Nejvýznamnějším limitem práce zůstává rozložení a charakter sekundárních dat, což může zkreslit přesnost závěrů a poskytuje prostor pro další výzkumy zaměřené na podrobnější sběr a analýzu dat. Klíčová slova: Dopravní nehody, věk řidiče, bezpečnost na silnici, zkušenosti, překážky na silnici, praxe Citation: HŮRKOVÁ, Barbora a Kovač, Vilém. Vliv věku a zkušeností na riziko vzniku dopravní nehody. Online. Soudní inženýrství. 2024, roč. 35, č. 02, s. 3-15. ISSN 2788-2764. Dostupné z: https://doi.org/10.13164/SI.2024.2.3 DOI: https://doi.org/10.13164/SI.2024.2.3 *Author's correspondence address: [email protected] Accepted for editing: December 12, 2024 Review proceedings: January 05, 2025 Published: January 07,2025 Copyright: © 2023 The Author. This work is licensed under Attribution 4.0 International. To view a copy of this license, visit: http://creativecommons.org/licenses /by/4.0/ 4 Ročník 35 • 02/2024 Doprava • Traffic and Transport Extended abstract Road traffic accidents are a major societal problem that has serious economic, social and health impacts on the population, and their causes can be linked to a number of factors including the age and experience of drivers. These variables make it possible not only to identify risk groups but also to design targeted measures aimed at effectively improving road safety. The aim of this study was to evaluate the relationship between demographic factors such as age and experience of drivers and the causes of road accidents in the Czech Republic in the period from 1 January 2014 to 31 December 2023. Correlation and graphical methods were used in this analysis, which provided a detailed overview of the relationships between the variables studied. The data obtained showed a strong linear dependency between the total number of crashes and the age categories of drivers, namely 18-34 years, 35-64 years and 65 years and over, as well as between their length of experience, where the most significant values were identified for drivers with 1-3 years of experience and 7 years and over, and different types of crashes, such as collisions with a moving non-road vehicle, a parked vehicle and a fixed obstacle. The results confirmed the existence of a positive linear relationship between all the variables studied, while the graphical analysis made it possible to visualize the trends in the frequency of crashes during the study period. The highest numbers of accidents were recorded in 2016-2019, while the lowest in 2023, suggesting a possible influence not only of demographic factors, but also of changes in legislation, infrastructure development and education programmes on driver behaviour. The identification of key risk factors is a major contribution of this work, as the results can serve as a basis for the design of preventive measures targeting specific age and experience groups of drivers. The most significant limitation of the work remains the distribution and nature of the secondary data, which may bias the accuracy of the conclusions and provides scope for further research aimed at more detailed data collection and analysis. Keywords: Traffic accidents, driver age, road safety, experience, obstacles on the road, practice Ročník 35 • 02/2024 Doprava • Traffic and Transport DOI: https://doi.org/10.13164/SI.2024.2.3 5 1 ÚVOD Dopravní nehody lze definovat, jako srážku, ke které dochází na silnici mezi předměty způsobenými jedoucími vozidly, například automobily nebo motocykly. Předpokládá se, že do roku 2030 se stanou sedmou nejčastější příčinou úmrtí na celém světě [1]. Jsou proto závažným celosvětovým problémem a v důsledku těchto nehod zemřelo na celém světě více než 33,5 milionu lidí. Každý rok zemře asi 1,35 milionu lidí, přičemž až 50 milionů lidí je zraněno [2]. Rok od roku počet dopravních nehod klesá, avšak je stále velmi vysoký. V průměru se každý den stane 62 automobilových nehod. To má za následek zvýšené náklady na nutnost oprav vozidel, silniční infrastruktury a také negativní dopad na životní prostředí z důvodu úniku pohonných hmot a provozních kapalin [3]. Na vzniku dopravních nehod se podílí řada subjektivních i objektivních faktorů, které ztěžují jejich předvídání. Mezi ty subjektivní patří: znalost řidiče, úroveň výcviku, zkušenosti, vliv alkoholu, drog atd. Zatímco objektivní jsou: objem vozovky, geometrie vozovky, typ silnice, stav vozovky, povětrnostní podmínky, rychlostní limity nebo četnost policejních kontrol [4]. Existuje několik přístupů ke snížení dopravních nehod, například zlepšení kontrolních systémů s plošným zavedením kamer, zpřísnění dopravních pravidel, zvýšení pokut, zlepšení kvality silnic nebo školení řidičů. Stále je ale jednou z hlavních příčin nehod na silnicích lidský faktor, který souvisí zejména s porušováním pravidel silničního provozu, řízením pod vlivem alkoholu a drog, nepřiměřenou rychlostí nebo nebezpečnou jízdou [5]. Mezi další rizikové faktory související s lidskými chybami patří i absence používání bezpečnostních pásů nebo roztržité řízení, jako je používání mobilních telefonů, které může zvýšit riziko nehody až čtyřikrát. Osobnostní rysy, jako je agresivita, úzkost a vyhledávání senzací, jsou také možnými prediktory rizikového chování [6]. Za nejohroženější skupinu, která je často součástí vzniku dopravních nehod, jsou považováni mladí řidiči, a to z důvodu jejich nezkušenosti, nedostatku řidičských dovedností a již zmíněného rizikového chování v provozu. Naopak u starších dospělých jsou typické snížené zrakové a kognitivní podněty a snížená pohyblivost [7]. Úmrtí je nejčastější u lidí mladších 45 let a mladistvých mezi 15 a 29 lety. S tím souvisí i ekonomické ztráty, kdy se odhaduje, že většina zemí ztratí přibližně 3 % svého HDP ve ztrátě produktivity a výdajů na zdravotní péči. V důsledku toho je snížení počtu dopravních nehod hlavní prioritou tvůrců politik. Například Agenda OSN pro udržitelný rozvoj do roku 2030 zahrnuje mezi své cíle snížení celosvětového počtu dopravních nehod na polovinu. Národní vlády jsou také odpovědné za regulaci konzumace alkoholu a používání bezpečnostních pásů, dětských zádržných systémů a přileb. Místní samosprávy pak hrají významnou roli při údržbě silnic a přímém vymáhání práv [8]. Cílem práce je zhodnotit závislost mezi demografickým faktorem věku, zkušenostmi řidiče a příčinami dopravních nehod v České republice mezi obdobím od 1.1.2014 do 31.12.2023. Pro naplnění cíle práce byly zvoleny tyto výzkumné otázky: Pro VO1 bude analyzován vztah mezi zkušenostmi řidiče (doba od získání řidičského průkazu), věkem, typem dopravních nehod a tím, jak ovlivňují pravděpodobnost vzniku dopravní nehody. Na základě této otázky bude možné identifikovat, jak moc jsou tyto faktory důležité z hlediska dopravních nehod. VO1: Jak zkušenosti, věk řidiče a druh dopravní nehody ovlivňují pravděpodobnost vzniku dopravních nehod? Pro VO2 bude analyzována situace mezi obdobím od 1.1.2014 do 31.12.2023 v dopravní nehodovosti v ČR z hlediska věku, zkušenosti řidičů a typu dopravních nehod. Vyřešením dané otázky budeme moci určit, v jakém měsíci byly dopravní nehody způsobeny, jakým ukazatelem. VO2: Jak se vyvíjí trendy v dopravních nehodách v České republice v závislosti na věku, zkušenostech řidičů a typu dopravních nehod během sledovaného období? Pro VO3 bude zjišťován vztah mezi věkem (mladí řidiči 18-34 let, střední skupina řidičů 35 až 64 let a starší řidiči 65 a více let) a typem dopravních nehod (srážky, předjíždění, kolize). Díky této otázce budeme moci určit, jaký typ dopravní nehody je častější pro danou věkovou skupinu. VO3: Jaký je vztah mezi věkem řidiče a druhem dopravních nehod v České republice ve sledovaném období? této části Vašeho příspěvku uveďte pojednávané téma a zasaďte jej do širšího kontextu. Ročník 35 • 02/2024 Doprava • Traffic and Transport DOI: https://doi.org/10.13164/SI.2024.2.3 6 2 LITERÁRNÍ REŠERŠE Podle Chen et al. [9] představují dopravní nehody významné finanční a sociální výzvy. Tato studie se věnovala faktorům, které ovlivňují závažnost nehod mezi řidiči s různou úrovní zkušeností, přičemž se zaměřila na kombinovaný vliv věku a řidičských dovedností. Na základě analýzy dat o nehodách v Shaanxi, získaných mezi lety 2005 a 2021, byly aplikovány modely CatBoost a SHAP k interpretaci výsledků. Výzkum identifikoval klíčové faktory, jako jsou příčina nehody, věk řidiče, viditelnost, světelné podmínky, roční období, geometrie vozovky a terén, které zásadně ovlivňují závažnost nehod. Zvlášť důležitý je vliv věku, který vykazuje rozdílný dopad na riziko smrtelných nehod mezi začínajícími a zkušenými řidiči. Mladí začínající řidiči (pod 30 let) a řidiči starší 55 let mají vyšší pravděpodobnost účasti na vážných nehodách, zatímco u zkušenějších mladších řidičů se riziko smrtelných nehod snižuje a u starších se naopak zvyšuje. S tím souvisí výsledky studie Tseng et al. [10], která měla za cíl zjistit závažnost zranění a úmrtnost v důsledku dopravních nehod u starší populace ve městě Hsinchu. Analyzována byla retrospektivní data od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2018, zaměřená na starší pacienty přijaté na pohotovost. Statistické analýzy hodnotily závažnost úrazu, komplikace, délku hospitalizace a způsob dopravy (kolo, motocykl nebo auto) s cílem posoudit riziko zranění v různých věkových skupinách. Celkem 563 starších řidičů bylo rozděleno do tří kategorií: mladí (65–74 let), staří (75–84 let) a nejstarší (85 a více let). Většina z nich byla převezena Zdravotnickou záchrannou službou mezi 8. a 16. hodinou, přičemž se jednalo převážně o muže a motocyklisty s negativním testem na alkohol. Starší řidiči vykazovali vyšší míru poranění obličeje. Ačkoli mezi skupinami nebyly statistické rozdíly ve skóre závažnosti poranění, starší pacienti měli vyšší míru hospitalizace a mortality. Studie ukazuje, že většina dopravních nehod u seniorů se týká mužů a motocyklistů, což vede k hospitalizaci s poraněními končetin a hlavy, a poukazuje na pokračující problém bezpečnosti u starších řidičů. Podle Choi et al. [11] jsou u starších řidičů významným prediktorem dopravních nehod porucha a selhání pozornosti. Robertsen [12] zkoumal rozdíly v řízení mezi mladšími (průměrný věk 32 let) a staršími řidiči (průměrný věk 72 let). Řidičské dovednosti byly hodnoceny na 25 km trase, přičemž mladší řidiči měli vyšší roční nájezd a lepší výsledky ve čtyřech kategoriích, jako je ovládání vozidla a sledování dopravního toku. Rozdíly mezi skupinami však nebyly tak výrazné, jak se očekávalo, což naznačuje, že starší řidiči pravděpodobně používají kompenzační strategie k udržení bezpečné jízdy. Tarlochan et al. [6] zjistili, že starší řidiči měli 1,5krát vyšší pravděpodobnost účasti na nehodách než mladší řidiči. Muži měli o 70 % nižší pravděpodobnost nehody než ženy. Ke zpracování dat byla použita korelační analýza, která ukázala vazby mezi demografickými faktory a rizikovým chováním. Kuyumcu et al. (2023) rovněž zjistili, že existuje korelační vztah mezi nehodami řidičů, úrovní jejich vzdělání a věkem. Podle Abdulla et al. [13] je se způsobováním dopravních nehod naopak nejčastěji spojována věková skupina řidičů 19–33 let, přičemž vrchol nastává ve věku 21 let. Ukázalo se také, že chyby řidiče jsou zodpovědné za 81,4 % dopravních nehod. Dalšími faktory jsou problémy na silnici (15 %), mechanické závady vozu (2,4 %) a faktory prostředí (1,2 %). Také Alkaabi [14] došel k závěru, že věk a zkušenosti s řízením mají významný vliv na pravděpodobnost nehody. Řidiči středního věku byli častěji účastníky nehod, přičemž míra rizika se snižovala s rostoucí zkušeností s řízením. Studie využívala statistický přístup GIS, konkrétně prostorovou autokorelační analýzu. V návaznosti na to, studie Wu [15] zkoumala, jak charakteristiky řidičů, včetně věku, zkušeností a stylu jízdy, souvisejí s rizikem dopravních nehod. Data z China In-Depth Accident Study (CIDAS) byla analyzována a řidiči byli rozděleni do čtyř úrovní rizika nehody pomocí analýzy šedého shluku. Výsledky ukázaly, že řidiči ve věku 18–30 let častěji způsobují nehody. Nejvyšší riziko mají řidiči s 6–10 lety zkušeností, následovaní těmi s 4–5 lety praxe. Styl jízdy vykazuje významnou korelaci s rizikem dopravní nehody. Šego et al. [16] naopak zjistili, že mladí řidiči do 24 let mají výrazně vyšší riziko dopravních nehod oproti ostatním věkovým skupinám. Studie potvrdila, že mladí řidiči častěji riskují, překračují své limity, užívají opiáty a porušují dopravní pravidla. Tyto faktory, v kombinaci s nedostatkem zkušeností, činí z mladých řidičů nejrizikovější skupinu na silnicích. Také podle Tadega [17], který zkoumal faktory přispívající k smrtelným dopravním nehodám v Etiopii, bylo pomocí regresivní analýzy zjištěno, na základě údajů shromážděných v průběhu čtyř let, že mladší a méně zkušení řidiči mají vyšší pravděpodobnost smrtelných nehod. Navíc, řidiči s nižším vzděláním se častěji stávají účastníky smrtelných nehod než ti s vyšším vzděláním. Ročník 35 • 02/2024 Doprava • Traffic and Transport DOI: https://doi.org/10.13164/SI.2024.2.3 7 Stanojevic et al. [18], kteří se zaměřili na výzkum toho, jak životní styl mužských motocyklistů ovlivňuje jejich rizikové chování a účast na dopravních nehodách, zjistili významnou korelaci mezi životním stylem, rizikovým chováním a účastí na nehodách. Životní styl rovněž predikoval velkou část rozptylu rizikového chování a dopravních nehod. Kromě věku a zkušeností je tedy životní styl dalším významným faktorem. Jing et al. [19] rovněž zjistili, že preference rizika a vnímání rizika hrají klíčovou roli v predikci rizikového chování při řízení. Výzkumný model, který využíval uspořádanou logistickou regresi, potvrdil, že vnímání rizika má větší vliv na rizikové chování než samotné preference rizika. Interakce mezi pohlavím, věkem a řidičskými zkušenostmi rovněž významně ovlivňovala toto chování, přičemž vliv vnímání rizika byl silnější u žen a u řidičů s 1–3 lety praxe. Sae-Tae et al. [20] se zaměřili na faktory spojené s vážnými zraněními a úmrtností při dopravních nehodách mezi motocyklisty a řidiči automobilů v jižním Thajsku. Pomocí chí-kvadrát testů a logistické regrese zjistili, že vážná zranění a úmrtnost tvoří 11,6 % a 5 % u motocyklistů a 14,3 % a 7,5 % u řidičů automobilů. U motocyklistů byla vyšší rizikovost spojena s mužským pohlavím, vyšším věkem a nenošením přilby. U řidičů automobilů měli vyšší úmrtnost senioři a osoby nepoužívající bezpečnostní pásy. Granskaya a Ponomareva [5] se dále zaměřili na výzkum toho, jak řidiči zvládají svůj stres po dopravní nehodě. Byly použity metody deskriptivní statistiky, analýzy rozptylu a korelace, zatímco obsahové analýzy byly analyzovány pomocí Chí-kvadrát testu. Výsledky ukázaly, že všichni řidiči po nehodě zažívají určitý stres, avšak ženy mají tendenci hledat sociální podporu a odbornou pomoc více než muži. Muži se naopak uchylují ke konfrontačním strategiím a snaze o rychlé vyřešení situace. Data o nehodovosti budou získána prostřednictvím sekundárního sběru dat z veřejně dostupné databáze pomocí obsahové analýzy. Následně budou zpracována pomocí korelační a grafické analýzy, díky čemuž budou zodpovězeny všechny výzkumné otázky. Další nadpisy a dílčí úrovně nadpisů nejsou striktně určeny. Jako doporučení lze uvést strukturu příspěvku dělenou na: 3 DATA Pro první výzkumnou otázku bude aplikována obsahová analýza s využitím sekundárních dat z veřejně dostupné databáze nehodovosti [21]. Tato databáze, zaměřená na odbornou i širší veřejnost, poskytuje statisticky zpracovaná data o dopravních nehodách na území České republiky. Z databáze budou data zpracována pomocí MS Excel a strukturována do půlročních intervalů za účelem zvýšení přesnosti výsledků. Pro sledované období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2023 budou aplikovány filtry, zahrnující délku držení řidičského oprávnění (kategorie 1–3 roky, 4–6 let, 7 a více let), věkové skupiny řidičů (18–34 let, 35–64 let, 65 a více let) a typ dopravní nehody (např. srážka s jedoucím nebo zaparkovaným vozidlem, náraz do pevné překážky). Druhá výzkumná otázka bude rovněž zodpovězena pomocí obsahové analýzy s využitím dat z téže veřejně dostupné databáze [21], jako tomu bylo u první otázky. Databáze nabízí podrobné statistiky dopravní nehodovosti na území České republiky. V rámci této otázky bude zkoumán vliv věku a zkušeností řidičů na charakter dopravních nehod, a to s využitím stejných časových filtrů (období 1. ledna 2014 až 31. prosince 2023) i věkových kategorií (18–34 let, 35–64 let, 65 a více let) jako u první otázky. Data budou rozčleněna do půlročních intervalů, což umožní zvýšenou přesnost a lepší sledování vývoje charakteru nehod podle věku a zkušeností řidičů v průběhu sledovaného období. Tento přístup tak umožní identifikovat specifické trendy a rozdíly v závislosti na věkové skupině a délce doby, po kterou řidiči vlastní řidičské oprávnění. Ve třetí výzkumné otázce, která se zaměří na vztah mezi věkem řidiče a typem dopravní nehody, bude uplatněn obdobný postup sběru a analýzy dat jako u předchozích dvou otázek. Opět bude využita obsahová analýza dat z veřejně přístupné databáze nehodovosti. Cílem bude detailní zhodnocení, jak různé věkové skupiny ovlivňují výskyt specifických typů dopravních nehod, což zahrnuje například srážky s jedoucím vozidlem, nárazy do zaparkovaného vozidla nebo kolize s pevnou překážkou. Data budou rovněž zpracována v půlročních intervalech, což umožní detailní sledování trendů a jejich srovnání napříč věkovými skupinami v průběhu let 2014–2023. Tato analýza pomůže lépe pochopit, jaký typ dopravních nehod se u jednotlivých věkových kategorií vyskytuje častěji a jakým způsobem může být věk řidičů významným faktorem v charakteru dopravních nehod. Ročník 35 • 02/2024 Doprava • Traffic and Transport DOI: https://doi.org/10.13164/SI.2024.2.3 8 4 METODY Pro analýzu vlivu věku a zkušeností řidičů na riziko vzniku dopravních nehod budou využity následující metody: U VO2 bude využita grafická analýza, která umožní vizualizovat trend v četnosti dopravních nehod v různých věkových a zkušenostních kategoriích během sledovaného období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2023. Data budou rozdělena do půlročních intervalů, což umožní sledovat, zda výskyt nehod vykazuje sezónní nebo dlouhodobé změny. Tato analýza se zaměří na rozdíly v četnosti nehod během různých období roku mezi skupinami řidičů. Vizuální znázornění pomocí spojnicových grafů umožní srovnání nehodovosti napříč kategoriemi a přinese přehled sezónních výkyvů či dlouhodobých trendů. Pro vyhodnocení vztahu mezi věkem řidičů, zkušenostmi a typem dopravní nehody, kterými se zabývá VO1 a VO3, bude využita korelační analýza, konkrétně Pearsonův korelační koeficient (r). Koeficient poskytne informace o síle a směru lineárního vztahu mezi dvěma proměnnými. Vzorec pro výpočet Pearsonova koeficientu korelace r: 𝐫 = ∑(𝒙 − 𝒙 )(𝒚 − 𝒚 ) √∑(𝒙 − 𝒙 )𝟐∑(𝒚 − 𝒚 )𝟐 Pearsonova korelační analýza bude provedena v MS Excel, za pomocí příkazu PEARSON, kde budou vypočítané hodnoty koeficientu rozděleny do kategorií lineární závislosti, dle Evansovi příručky [22]. r = 0,00 – 0,19 Velmi slabá lineární závislost r = 0,20 – 0,39 Slabá lineární závislost r = 0,4 – 0,59 Středně silná lineární závislost r = 0,6 – 0,79 Silná lineární závislost r ≥ 0,8 Velmi silná lineární závislost Výsledné hodnoty umožní odhadnout, zda existuje přímá či nepřímá lineární závislost mezi věkem a typem dopravní nehody, případně jak silný je tento vztah. Hodnoty blízké jedné či mínus jedné naznačí silnou závislost mezi proměnnými (kladnou x negativní), zatímco hodnoty blízké nule naznačí slabou či žádnou lineární vazbu. Analýza bude doprovázena statistickým testováním hypotéz k potvrzení nebo vyvrácení lineárního vztahu mezi věkem řidiče a druhem nehody. Nulová hypotéza (H0) bude předpokládat, že mezi proměnnými existuje lineární vztah. Zatímco alternativní hypotéza (H1) bude předpokládat jeho neexistenci. Hladina významnosti bude stanovena na 5 % (α=0,05). Pokud výsledek testu překročí tuto hladinu, bude platná nulová hypotéza, což by naznačovalo, že existuje statisticky významný vztah mezi zkoumanými ukazateli. 5 VÝSLEDKY Data jednotlivých ukazatelů byla zaznamenávána čtvrtletně pro větší přesnost. Výsledky jsou členěny podle tří výzkumných otázek a prezentovány ve formě tabulek a grafů. 5.1 Vývoj trendu dopravních nehod v České republice na základě grafické analýzy Grafy znázorňují trendové čáry na základě kterých, je určováno množství nehod v daném časovém rozmezí. Neporovnávají se mezi sebou, pouze reprezentují zvolené proměnné. Grafy včetně popisku dat, budou obsaženy v příloze. Ročník 35 • 02/2024 Doprava • Traffic and Transport DOI: https://doi.org/10.13164/SI.2024.2.3 9 Graf 1 Vývoj dopravních nehod z hlediska věku řidiče [vlastní zpracování dle [21]] Graph 1 Trend of road accidents in terms of driver's age [Author based on [21]] Graf 1 zachycuje vývoj počtu dopravních nehod podle věkových kategorií řidičů v období od 1.1.2014 do 31.12.2023, s daty rozčleněnými do půlročních intervalů. U věkové skupiny 35–64 let trendová čára dosahuje nejnižší hodnoty – nejmenší počet nehod (21 865) v období od 1.1.2014 do 30.6.2014, zatímco vrcholu, tedy největšího počtu nehod (28 869), je dosaženo mezi 1.7.2019 a 31.12.2019. Skupina řidičů ve věku 18–34 let způsobila nejméně nehod (14 906) v rozmezí od 1.1.2023 do 30.6.2023, zatímco nejvíce (20 358) od 1.7.2017 do 31.12.2017. Nejnižší míru nehodovosti (3 227) má věková kategorie 65 a více let v období 1.1.2014-30.6.2014, nejvyšší (5 706) od 1.7.2019 do 31.12.2019. Graf 2 Vývoj dopravních nehod z hlediska doby od získání řidičského průkazu [vlastní zpracování dle [21]] Graph 2 Trend of traffic accidents in terms of time since obtaining a driving licence [Author based on [21]] Graf 2 znázorňuje trend vývoje dopravních nehod v závislosti na délce držení řidičského průkazu. Je zde patrné, že nejvíce dopravních nehod způsobili řidiči se zkušenostmi 7 a více let v období od 1.7.2021 do 31.12.2021, nejméně pak 1.1.2014-30.6.2014 (23 673). Druhou skupinou jsou řidiči se zkušenostmi 1-3 roky, kteří 0 5 000 10 000 15 000 20 000 25 000 30 000 35 000 18-34 let 35-64 let 65 a více let 0 5 000 10 000 15 000 20 000 25 000 30 000 35 000 1-3 roky 4-6 let 7 a více Ročník 35 • 02/2024 Doprava • Traffic and Transport DOI: https://doi.org/10.13164/SI.2024.2.3 10 způsobili nejméně (6 019) a nejvíce (8 315) dopravních nehod ve stejném časovém rozmezí. U skupiny, která vlastní řidičský průkaz 4-6 let, byl nejčastější výskyt nehod (5 903) v období od 1.7.2015 do 31.12.2015 a naopak nejnižší (3 767) v rozmezí 1.1.2020-30.6.2020. Graf 3 Vývoj dopravních nehod z hlediska druhu dopravní nehody [vlastní zpracování dle [21]] Graph 3 Trend of traffic accidents in terms of type of accident [Author based on [21]] Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. určuje vývoj trendu z hlediska typu dopravních nehod. Srážka s jedoucím n ekolejovým vozidlem způsobila nejvíce dopravních nehod (18 518) v rozmezí od 1.7.2016 do 31.12.2016. Nejnižší počet (12 655) připadá na období od 1.1.2023 do 30.6.2023. U srážky s vozidlem zaparkovaným a s pevnou překážkou se trendové čáry v určitých letech protínají a mění se jejich pozice. Srážka s pevnou překážkou nastala nejčastěji (11 274) mezi daty 1.7.2021-31.12.2021 a 1.7.2022-31.12.2022 a nejmenší počet (8 913) byl zaznamenán v období od 1.1.2014 do 30.6.2014. Ke srážce s vozidlem zaparkovaným docházelo nejčastěji (12 158) v období od 1.7.2019-31.12.2019 a nejméně často (8 103) od 1.1.2014 do 30.6.2014. 5.2 Korelační vztah mezi celkovým počtem nehod – zkušenostmi, věkem řidiče a typem dopravních nehod Tabulka 1 Korelace mezi počtem nehod a zkušeností řidiče [vlastní zpracování dle [21]] Table 1 Correlation between number of accidents and driver experience [Author based on [21]] Celkový počet nehod Doba od získání řidičského průkazu 1-3 roky 4-6 let 7 a více let 0,928504156 0,253575234 0,884010369 Tabulka 1 znázorňuje korelační vztah mezi celkovým počtem dopravních nehod a dobou od získání řidičského průkazu, kde delší doba držení průkazu obecně předpokládá větší zkušenosti řidiče. Výsledky ukazují velmi silnou kladnou lineární závislost mezi počtem dopravních nehod a řidiči s délkou praxe 1-3 roky a s 7 a více let, což naznačuje, že při růstu jednoho ukazatele roste i druhý. U skupiny s délkou praxe 4-6 let se projevil pouze slabý lineární vztah. Všechny uvedené korelační hodnoty jsou vyšší než hladina významnosti 0,05, což podporuje nulovou hypotézu (H0), že mezi sledovanými proměnnými existuje lineární vztah. 0 2 000 4 000 6 000 8 000 10 000 12 000 14 000 16 000 18 000 20 000 Srážka s jedoucím nekolejovým vozidlem Srážka s vozidlem zaparkovaným Srážka s pevnou překážkou Ročník 35 • 02/2024 Doprava • Traffic and Transport DOI: https://doi.org/10.13164/SI.2024.2.3 11 Tabulka 2 Korelace mezi počtem nehod a věkem řidiče [vlastní zpracování dle [21]] Table 2 Correlation between number of accidents and driver age [Author based on [21]] Celkový počet nehod Věk řidiče 18-34 let 35-64 let 65 a více let 0,855686748 0,97915585 0,730315122 Tabulka 2 porovnává výsledky celkového počtu nehod, tentokrát v souvislosti s věkem řidiče. Z údajů v tabulce vyplývá, že pro všechny věkové skupiny (18-34 let, 35-64 let, 65 a více let) existuje velmi silný kladný lineární vztah mezi věkem a počtem nehod. Tyto výsledky vedou k zamítnutí alternativní hypotézy (H1), která předpokládá, že mezi sledovanými proměnnými neexistuje žádný vztah. Tabulka 3 Korelace mezi počtem nehod a jejich druhem [vlastní zpracování dle [21]] Table 3 Correlation between number of accidents and type of accident [Author based on [21]] Celkový počet nehod Druhy dopravních nehod Srážka s jedoucím nekolejovým vozidlem Srážka s vozidlem zaparkovaným Srážka s pevnou překážkou 0,739195201 0,682171883 0,829198095 Tabulka 3 znázorňuje korelace mezi celkovým počtem nehod a jednotlivými typy dopravních nehod, přičemž byly analyzovány tři nejčastější typy. Mezi srážkou s jedoucím nekolejovým vozidlem a celkovým počtem nehod se projevuje silný kladný lineární vztah, stejně jako mezi celkovým počtem nehod a srážkou s vozidlem zaparkovaným. Velmi silný kladný lineární vztah pak nastává mezi celkovým počtem nehod a srážkou s pevnou překážkou. Tyto výsledky znovu potvrzují nulovou hypotézu (H0). 5.3 Korelační vztah mezi věkem řidiče a druhem dopravních nehod Tabulka 4 Korelace mezi věkem řidiče a jejich druhem [vlastní zpracování dle [21]] Table 4 Correlation between driver age and type of accident [Author based on [21]] Věk řidiče Druhy dopravních nehod Srážka s jedoucím nekolejovým vozidlem Srážka s vozidlem zaparkovaným Srážka s pevnou překážkou 18-34 let 0,958637831 0,225229317 0,520991288 35-64 let 0,815604919 0,604329346 0,732849114 65 a více let 0,123514082 0,959196205 0,879880009 Tabulka 4 znázorňuje korelační vztah mezi věkem řidiče a druhem dopravní nehody. Řidiči ve věku 18-34 let mají velmi silnou lineární závislost se srážkou s jedoucím nekolejovým vozidlem, středně silnou lineární závislost se srážkou s pevnou překážkou a slabou lineární závislost se srážkou s vozidlem zaparkovaným. Věková skupina v rozmezí 35-64 let má také velmi silnou lineární závislost se srážkou s jedoucím nekolejovým vozidlem a silnou lineární závislost se srážkou s vozidlem zaparkovaným, a i s pevnou překážkou. Pro řidiče ve věku 65 a více let, platí velmi silná lineární závislost u srážky s vozidlem zaparkovaným a s pevnou překážkou. Velmi slabá lineární závislost je pak mezi touto skupinou a srážkou s jedoucím nekolejovým vozidlem. U všech výsledků se jedná o kladnou korelaci, a to znamená, že pokud roste jeden z ukazatelů, roste i ten druhý. Zároveň se potvrzuje nulová hypotéza (H0) a to znamená, že mezi všemi proměnnými existuje lineární vztah. 6 DISKUSE VÝSLEDKŮ Na základě dosažených výsledků můžeme zodpovědět zvolené výzkumné otázky. VO1: Jak zkušenosti, věk řidiče a druh dopravní nehody ovlivňují pravděpodobnost vzniku dopravních nehod? Prostřednictvím obsahové analýzy byla získána sekundární data, která byla následně zpracována pomocí Pearsonova korelačního koeficientu. Díky tomu bylo dosaženo výsledků potřebných pro zodpovězení této otázky. Analýza ukázala, že mezi délkou držení řidičského oprávnění a počtem dopravních nehod existuje velmi silná