Morfologické analýzy slezských měst Opavy a Krnova a jejich pozice v evropském prostoru

Konference Krajina Sídla Památky 2024 MORFOLOGICKÉ ANALÝZY SLEZSKÝCH MĚST OPAVY A KRNOVA A JEJICH POZICE V EVROPSKÉM PROSTORU MORPHO ANALYSIS OF SILESIAN TOWNS OPAVA AND KRNOV AND THEIR POSITION IN THE EUROPEAN SPACE Stanjura Petr Klíčová slova: mapování historických měst; urbánní morfologie; urbánní vzorec g eneze město; space syntax Ing. arch. Petr Stanjura [email protected] Head of Department of the Chief Architect of Opava City Hall Horní náměstí 69, 746 01 Opava, Czech Republic Department of Urban Design, Faculty of Architecture, Czech Technical University in Prague, Thákurova 9, 160 00 Praha 6, Czech Republic The author is an architect, since December 2016 as Chie f A rchitect of Opava. Recenze | Review doc. Ing. arch. Jana Zdráhalová, Ph.D. prof. PhDr. Pavel Šopák, Ph.D. Abstrakt: Horní a Dolní Slezsko mělo strategickou polohu v celém evropském p rostoru, což dokládají trasy významných historických obchodních cest, j antarové stezky a Via Regia. Při bližším pohledu na kontext Slezska a „ české kotliny“ dokazuje provázanost těchto entit hustá sí ť obchodních cest. Po roce 1742 bylo jednotné území Slezska rozděleno mezi dvě mocnosti, Rakousko a Prusko. V ohnisku událostí se ocitaj í královská p řemyslovská města Opava a Krnov. Z pohledu svého vývoje, města souputnická, se po 5. stoletích územně integrovaného rozvoje od udělení městských práv ocitají náhle na periferii. Městská tkáň obou j ader ze 14. století, byla značně poškozena v období druhé světové války; to se vztahuje pouze k Opavě, a následně vlivem realizovaných socialistických idejí a národnostní doktríny. Dvojice měst je podrobně mapována a analyzována metodikou mapování atributů jejich komplexní identity (Jehlík et al., 2020). V článku je představena čás t výzkumu, který ve čtyřech měřítkových úrovních cílí na mapován í specifik vývoje cestní sítě od nadregionálních vazeb, přes rozhran í města a krajiny; zejména vývoje lokalit městských bran, dále přes p orovnání vývoje typologie zástavby při konstitutivní cestní síti a mimo ni, a zatím pouze na několika příkladech, až po detailní porovnán í p ůdorysných rozvrhů objektů dle jejich polohy v uliční síti. Dílčí závěr y dokládají přetrvávající tlak od období socialismu do dnešních dnů na transformaci klíčových veřejných prostranství vycházející z absence korektních a široce sdílených morfologických analýz. 176 www.krajinasidlapamatky.cz Úvod Slezsko s tradičními českými zeměmi zaujímalo ve středoevropském prostoru společné místo od prehistorických dob do poloviny 18. století, kdy byla jejich vzájemná koexistence ukončena. Horní a Dolní Slezsko (obr. 1) mělo strategickou polohu v celém evropském prostoru, což dokládají trasy významných historických obchodních cest, jantarové stezky a Via Regia. Při bližším pohledu na kontext Slezska a „české kotliny“ (obr. 2) dokazuje provázanost těchto entit hustá síť obchodních cest. Po závěrech Berlínského míru v roce 1742 bylo jednotné území Slezska rozděleno mezi dvě mocnosti, Rakousko a Prusko. V ohnisku těchto událostí se ocitají především dvě královská přemyslovská města Opava a Krnov. Tato dvě, z pohledu svého vývoje, souputnická města se po 5. stoletích územně integrovaného rozvoje od udělení městských práv ocitají náhle na periferii (obr. 3 a 4). Města Opava i Krnov měla ukončenou městskou tkáň svých jader již ve 14. století, ta však byla značně poškozena v období druhé světové války, to se vztahuje pouze k Opavě, a následně vlivem realizovaných socialistických idejí a národnostní doktríny. Na území Slezska dosud nebyly provedeny morfologické analýzy měst, a to ani v rámci projektu NAKI II: Původ a atributy památkových hodnot historických měst České republiky [4] . Obrázek 1 – Horní a Dolní Slezsko v evropském prostoru Mapa vytvořena autorem ze zdrojů [1][2] : Obrázek 2 – Horní a Dolní Slezsko v kontextu historických obchodních cest Mapa vytvořena autorem ze zdrojů [3] 177 Konference Krajina Sídla Památky 2024 Co mají vybraná města dále společného a co tedy opodstatňuje jejich komparativní výzkum. Lze uvést v základních bodech následující: — královská města, „povýšení“ Opavy 1224 a Krnova 1268 — ustanovena podle stejného Olomouckého práva — města na společné řece, potažmo na stejné obchodní cestě — slovanské osídlení přesně mezi Opavou a Krnovem, kmen Holasiců — podobná nadmořská výška: Opava 257 m n. m.; — Krnov 316 m n.m. = nížinná oblast vhodná k intenzivní zemědělské činnosti — srovnatelná plocha městského jádra, — a srovnatelná míra poškození jeho městské tkáně (obr. 5 a 6), — srovnatelný počet obyvatel, 1930: Opava 36 tis., Krnov 23,5 tis. — součástí společného správního celku, od 1928 samostatné okresy — součástí společného diecézního útvaru — stále existující lichtenštejnské Vévodství opavské a krnovské, — Lichtenštejnům patřilo Krnovské knížectví od roku 1622, Opavské knížectví od roku 1613. — živá architektonická debata na podobná témata, urbanistické soutěže ČKA, — pořizování regulačního plánu jádra Krnova - po 25 letech 6. 9. 2023 ukončeno z pokynu zastupitelstva Ačkoli zdroje k morfologickým analýzám jsou pro vybraná města i region jednoznačně bohaté a jsou také poměrně dostupné, je dobré zdůraznit, že např. pouhé zhlédnutí stabilního katastru není Obrázek 3 – Slezské a moravské pomezí před rokem 1742 Mapa vytvořena autorem ze zdrojů [5] Obrázek 4 – Slezské a moravské pomezí po roce 1742 Mapa vytvořena autorem ze zdrojů [5] 178 www.krajinasidlapamatky.cz ještě korektní analýzou. Jednotlivé zdroje je nutno konfrontovat proložením vývojových vrstev → diachronní analýza. Obdobně jako Space Syntax analýzy pokrývají již část povrchu zeměkoule, a jsou volně dostupné na internetu, by bylo jistě užitečné, aby také další morfologické analýzy či jakýsi mix stěžejních metod pokryl celé území České republiky. Morfologické analýzy Opavy a Krnova dle měřítkových úrovní Cestní síť je analyzována v několika měřítkových úrovních. Zvolená hierarchie odpovídá Metodice zadávání územních plánů [7] . Makro úroveň Tuto nejvyšší měřítkovou úroveň lze popsat jako výzkum proměn cestní sítě v regionálních a nadregionálních vazbách. Jak již bylo zmíněno, výzkumem jsou porovnávány především dva stavy, a to před rokem 1742 a po roce 1742, což se sice vymyká metodikou [4] nastaveným třem základním bodům v čase, před polovinou 19. století, před 2. světovou válkou a současnost, avšak pro popis a pochopení specifického prostorového vývoje Slezska je to vysoce příhodné. Ve výzkumu je zatím zmapován obraz vývoje pouze nekompletní cestní sítě na území bývalého Horního Slezska, a to včetně sítě železniční (obr. 3 a 4). Obrázek 5 – Opava - soutisk stabilního katastru z roku 1836 a současné katastrální mapy s vyznačením okolí městských bran a s vyznačením p ravděpodobných tras předlokačních komunikací (čárkovaně) Mapa vytvořena autorem ze zdrojů [6] Obrázek 6 – Krnov - soutisk stabilního katastru z roku 1836 a současné katastrální mapy s vyznačením okolí městských bran Mapa vytvořena autorem 179 Konference Krajina Sídla Památky 2024 Mezzo úroveň I V této měřítkové úrovni je výzkum zaměřen na rozhraní města a krajiny. Jedná se o analýzu vývoje v prostoru hradeb a zejména v prostoru městských bran (obr. 5 a 6). V urbanistické struktuře středověké Opavy má zásadní význam spojnice dálkových cest, spojujících středomoravský prostor se Slezskem a Malopolskem [6] . Polská cesta z vnitrozemí vstupovala do Opavy v před lokačním období původní Hradeckou branou, tzv. ztracenou bránou. Z později mírně na západ posunutou bránou dále šla Ostrožnou ulici do jihovýchodní části Horního rynku. Tam se k ní připojovala Krnovská cesta a spojeně pak procházely ulici Mezi Trhy, Dolním rynkem a vystupovaly z města Ratibořskou bránou. Pro úplnost je třeba zmínit, že cesta z Krnova, potažmo polské Nysy, do Těšína kopíruje historickou obchodní stezku, zvanou Opavickou. V průběhu 19. století vznikla na spojnicích odstraněného hradebního systému a těchto radiálních komunikací dvě zcela nová náměstí, Neumarkt, dnes náměstí Republiky, a dnešní náměstí Svobody. V případě lokality Ratibořské brány se nadále jednalo o prostor nejasně definovaný křížením s prodluženou Těšínskou ulicí, záhy Zámeckým okruhem, a soustavou zahrad s absentující hmotou zástavby. Ze všech tří těchto pro město klíčových lokalit si pouze náměstí Svobody svým lichoběžníkovým tvarem relativně zachovává charakter, které mu vtisklo devatenácté století. V tomto prostorovém kontextu nelze nepřihlédnout k limitům rozvoje, které v případě Opavy pregnantně a vyčerpávajícím způsobem popsal dlouholetý hlavní městský inženýr Eduard Obrázek 7 – Opava - Kontext rakouského a pruského pomezí - Limity rozvoje Opavy - Labitzkého plán 1876 a Labitzkého přednáška 1889 Mapa vytvořena autorem ze zdrojů [8] Obrázek 8 – Opava - Kontext jádra a předměstí - Limity rozvoje Opavy - Labitzkého plán 1876 a Labitzkého přednáška 1889 Mapa vytvořena autorem ze zdrojů [8] 180 www.krajinasidlapamatky.cz Labitzky. Tyto limity byly na podkladě jeho plánu z roku 1876 předloženým výzkumem detailně lokalizovány a vyjádřeny graficky (obr. 7 a 8). Vývoj v lokalitách tří městských bran ve městě Krnov je dokumentován zatím polo transparentním soutiskem stabilního katastru z roku 1836 a současné katastrální mapy (obr. 6). Jako grafický příklad je uvedena analýza vývoje lokality u Hradecké městské brány v Opavě, a to v několika pro území rozhodujících časových obdobích (obr. 9). Mezzo úroveň II V dalším přiblížení z hlediska měřítka je porovnáván vývoj typologie zástavby při konstitutivní cestní síti a mimo ni. Vzorec města je výsledkem sociálních a kulturních vztahů společnosti a mění se v čase. Cestní síť tvoří jednu ze základních složek urbánního vzorce a je přirozeně provázaná s vlastnostmi objektů i velikostmi parcel. Cestou k poznání vzorce města je objektivní porovnání vývoje cestní sítě ve zvolených časových obdobích [10] . Jak bylo zmíněno v úvodu, v případě obou vybraných měst došlo v období od konce 2. světové války ke značné transformaci jádrových území. V Opavě bylo v březnu 1945 po třítýdenních bojích poničeno více než 70% zástavby, důvodem byly převážně požáry. Poválečné vedení města se snažilo odstranit veškeré znaky němectví, k nímž počítalo i historickou zástavbu. Na urbanistické obnově pracovala řada architektů z Prahy a Brna, Jaroslav Pelán, Bohuslav Fuchs, Zdeněk Alexa, Oldřich Liska, Adolf Liebscher. Ten vypracoval v letech 1946-1947 regulační plán, předpokládající asanaci zbytku historického jádra a razantní obnovu v intencích „české“ moderní architektury. Za hodnotné považoval pouze středověké, popř. barokní památky. Tento plán nebyl realizován a po rozhodnutí celostátního poradního výboru pro výstavbu sídlišť v roce 1952 o výstavbě sídlišť jen mimo historická jádra byl v roce 1953 vypracován nový asanační plán se zachováním půdorysu historického jádra a jeho charakteru. Přesto nadále docházelo k zásadním demolicím. V případě Krnova, kde nedošlo téměř k žádným válečným škodám, proběhla zásadní transformace jádra realizovaným asanačním plánem vypracovaným Ing. arch. Zdeňkem Gardavským v hloubi 60. let. V rámci této kapitoly byly do stabilního katastru zaneseny rovněž ranně novověké měšťanské domy. Bylo čerpáno z publikace, která představuje doposud opomíjený segment kulturního dědictví specifického regionu na hranici dnešní České republiky a Polska – měšťanský dům v období renesance [9]. Urbanistickou genezi města významně pomohl objasnit rozborem písemných pramenů Jaroslav Bakala, jehož výzkum doložil, že právovárečné domy a domy s právem vinného výčepu, které můžeme ztotožnit s nejstarší vrstvou měšťanských domů, se soustřeďují v části obvodu Horního a Dolního náměstí, v ulici Obrázek 9 – Opava – vývoj lokality u Hradecké bány, (zdroj: Slezské zemské muzeum) 181 Konference Krajina Sídla Památky 2024 Obrázek 10 – Opava - Renesanční domy s mázhauzy vs. Space Syntax Integration by DepthmapX v digitalizované mapě stabilního katastru z roku 1836 Mapa vytvořena autorem ze zdrojů [9] Obrázek 12 – Opava – současná katastrální mapa – Space Syntax Integration Obrázek 11 – Krnov - Renesanční domy s mázhauzy vs. Space Syntax Integration by DepthmapX v digitalizované mapě stabilního katastru z roku 1836 Mapa vytvořena autorem ze zdrojů [9] Obrázek 13 – Krnov – současná katastrální mapa – Space Syntax Integration 182 www.krajinasidlapamatky.cz Mezi Trhy a na začátku Ostrožné ulice [6]. Tuto typologickou distribuci vyjádřenou na obr. 14 lze konfrontovat s výstupy vytvořenými nástrojem Space Syntax v digitalizované mapě stabilního katastru a v současné katastrální mapě. Dále je možno porovnat vztah k současnému užívání parteru městského jádra, který mapuje všechny typy občanské a komerční vybavenosti (obr. 15). V rámci výzkumu v této měřítkové úrovni by pro úplnost popisu uliční sítě opavského městského jádra bylo nutno zahrnout komplex Společenského a obchodního centra Breda & Weinstein. To bylo otevřeno v roce 2012 a vzniklo transformací rozsáhlého území bývalého měšťanského pivovaru. Komplex lze popsat jako dvě zastřešené ulice, jednu o dimenzi dvou a druhou o dimenzi tří podlaží, z nichž je přístupna komerční vybavenost o pronajímatelné ploše 26.000 m 2 . Přičemž současná plocha komerční vybavenosti jádrového území je okolo 10.000 m 2 . Na obrázku 12 v horní levé části je komplex patrný. Z modré barvy nástupního před prostoru by se dalo mylně usuzovat, že se jedná o nejméně integrovanou část jádra města. Pro přesné grafické vyjádření by bylo nutno zohlednit třetí dimenzi tohoto specifického veřejného prostoru. Příchod k obchodnímu centru z Horního náměstí je jednoznačně nejfrekventovanějším pěším úsekem. Mikro úroveň Komparace typologie ranně novověkých domů s mázhausy ve vazbě na polohu při konstitutivní cestní síti a mimo ni. Dispoziční struktura měšťanského domu souvisela s vnějšími faktory, především s jeho umístění v rámci městské obytné zástavby a s měšťanem jako jeho uživatelem, tj. osobou uplatňující svá měšťanská privilegia. Jevem hodným pozornosti ve vztahu k uliční síti je rovněž scelování středověkých parcel do větších celků v souvislosti se sociální diferenciací společnosti v renezanci, baroku a 19. století, kdy ve vnitřním městě vznikají, na místě vždy několika domů, šlechtické paláce. V případě Opavy je možno uvést palác Blücherův, Sobkův, či Sedlnických z Choltic. Pro tuto měřítkovou úroveň bylo ve výzkumu shromážděno jen několik příkladů Obrázek 14 – Opava - Dislokace plnoprávných a jednotlivých kategorií p rávovárečných domů Podle Fitz, R.b.d. in [6] Obrázek 15 – Opava - Opava – 2022 - analýza užívání parteru městského jádra Mapa vytvořena autorem 183 Konference Krajina Sídla Památky 2024 detailních půdorysných rozvrhů měšťanských domů. Tento výčet nemůže být zatím považován za vypovídající a bude dále rozšiřován. Závěr V Mezzo úrovni I lze konstatovat, že v případě vybraných měst existuje od období socialismu do dnešních dnů značný tlak na proměnu klíčových nástupních lokalit do svých jader. Vývoj od zboření městských hradeb do období konce 2. světové války vyústil v pevné přičlenění těchto lokalit do městské tkáně. Tato zdánlivá stabilita však vzala za své, dílem hromadným odstraňováním budov a dílem utilitárními socialistickými dopravními požadavky. Je s podivem, že se také v současných normativních plánovacích dokumentech objevují záměry k zastavění vnitřních „prázdných“ ploch těchto stěžejních součástí celoměstských struktur veřejného prostoru. Příkladem může být návrhová funkční plocha pro kapacitní, samozřejmě rovněž nadzemní, parkovací objekt na Náměstí svobody v Opavě. Avšak v kontextu přemazaných a de facto neviditelných stop vývoje prostorového rozvrhu a absenci korektních a široce sdílených morfologických analýz to není nikterak překvapující. Pro popis zohledňující třetí dimenzi veřejného prostoru, jako v případě komplexu Společenského a obchodního centra Breda & Weinstein, nebyla autorem článku nasimulována vhodná metoda. Pro úplný popis v mezzo úrovni II však bude muset být v dalším pokračování výzkumu vytvořena. Pro odpovídající a plné využití metody Space syntax musí být dále pro všechny měřítkové úrovně vypracovány co nejpřesnější axiální mapy. 184