Inovační procesy v české a bulharské jazykové situaci

STUDIA PHILOLOGICA PRAGENSIA | KAROLINUM
Božana Niše a
Ino ační p ocesy
české a bulha ské
jazyko é si uaci
(na ma e iálu jazyka médií)
Božana Niše a Ino ační p ocesy české a bulha ské jazyko é si uaci SPP
Monog a i e je ěno ána současné lexikální a slo o o né dynamice
e d ou gene icky sice blízkých, a šak ypologicky odlišných a územ-
ně zdálených jazycích – češ ině a bulha š ině. Vzhledem k omu, že
cen ální pos a ení dnešní eřejné komunikaci má mediální s é a, je
kon on ační analýza zaměřena na lexikální a slo o o né p os ředky
cha ak e is ické p o jazyk médií. Konk é ní (jazyko é) p oje y a ý-
sledky ino ačních p ocesů jsou poja y e z ahu k ypologickým
dispozicím českého a bulha ského jazyko ého sys ému.
Ino ační p ocesy české a bulha ské jazyko é si uaci
(na ma e iálu jazyka médií)
Božana Niše a
Recenzo aly:
PhD . Olga Ma inco á, CSc.
PhD . Ludmila Uhlířo á, CSc., d . h. c.
Monog a ie ychází ze s ejnojmenné dise ační p áce, k e á byla p o publikaci ý azně
ak ualizo ána a inalizo ána ámci ýzkumného zámě u P og am oz oje ědních oblas í
na Uni e zi ě Ka lo ě (PRVOUK P10 Ling is ika).
Vydala Uni e zi a Ka lo a
Naklada els í Ka olinum
P aha 2025
G a ická úp a a Ka eřina Řezáčo á
Sazba DTP Naklada els í Ka olinum
Vydání p ní elek onické, podle p ního iš ěného ydání Naklada els í Ka olinum
(2014)
This wo k is licensed unde a C ea i e Commons A ibu ion-NonComme cial-NoDe i a-
i es 4.0 In e na ional License (CC BY-NC-ND 4.0).
© Uni e zi a Ka lo a, 2014
© Božana Niše a, 2014
ISBN 978-80-246-2239-2
ISBN 978-80-246-6111-7 (pd )
h ps://doi.o g/10.14712/9788024661117
Uni e zi a Ka lo a
Naklada els í Ka olinum
www.ka olinum.cz
[email p o ec ed]
5
Obsah
Seznam zk a ek použí aných ex u ............................................. 10
Ú od ............................................................................ 13
I. Teo e ická a me odologická ýchodiska p áce ................................ 15
1. Mediální komunikační s é a: jazyk médií ..................................... 15
2. Jazyko á si uace: spiso nos a ho o o os (mlu enos )
mediální komunikační si uaci .............................................. 16
3. Synch onní dynamika: a ian nos a konku ence ............................... 18
II. P aco ní pos upy ........................................................... 21
III. S a bádání oblas i lexikální a slo o o né dynamiky slo anských jazyků.... 27
1. Obecná cha ak e is ika ..................................................... 27
2. P áce české ............................................................... 27
3. P áce bulha ské ............................................................ 30
4. P áce česko-bulha ské a bulha sko-české ..................................... 33
5. Současné sla is ické p áce o p oblema ice neologizmů, ino ačních p ocesů
a jazyko é si uaci .......................................................... 34
6. P áce neog a ické .......................................................... 37
6.1 České slo níky neologizmů ............................................. 38
6.2 Bulha ské slo níky neologizmů ......................................... 38
7. Ko pusy slo anských jazyků ................................................ 38
7.1 Ko pusy českého jazyka ................................................ 39
7.2 Ko pusy bulha ského jazyka ............................................ 39
7.3 Ko pusy jiných slo anských jazyků ..................................... 39
IV. Ino ační p ocesy české a bulha ské slo ní zásobě .......................... 41
1. Obecný přehled ............................................................ 41
2. Ino ační p ocesy: no á česká a bulha ská subs an i a .......................... 42
2.1 In e nacionalizace: přejímání anglicizmů ................................. 42
2.2 Vy o ná ací p ocesy: kompozice ........................................ 43
2.3 P agma icko-s ylis ické p ocesy: unkčně séman ická
cha ak e is ika neologizmů a jejich slo o o ná s uk u a ................... 45
2.4 In elek ualizace: no á abs ak ní pojmeno ání ............................ 47

6
3. Ino ační p ocesy: no á česká a bulha ská adjek i a ............................ 53
3.1 In e nacionalizace: nesklonnos /neohebnos no ých adjek i ................ 54
3.2 Vy o ná ací p ocesy: no á slo o o ná adjek i a .......................... 55
3.3 Neoséman izace adjek i ní slo ní zásobě: e z ahu
k neoséman izaci subs an i ního lexika .................................. 63
4. Ino ační p ocesy: no á česká a bulha ská slo esa .............................. 66
4.1 In e nacionalizace: adap ace přeja ých lexémů ............................ 66
4.2 Vy o ná ací p ocesy: ido á p o ikladnos , obou ido os
a slo o o ná s uk u a no ých slo es .................................... 67
4.3 P agma icko-s ylis ické p ocesy: příznako os no ých slo es ............... 71
4.4 Neoséman izace: séman ické oření no ých slo es
a přejímání anglicizmů ................................................. 72
5. Ino ační p ocesy: no á česká a bulha ská ad e bia ............................. 74
5.1 In e nacionalizace: ad e bializace přejímek ............................... 75
5.2 Vy o ná ací p ocesy: no á slo o o ná ad e bia .......................... 75
5.3 Neoséman izace: séman ické oření no ých ad e bií
a pa alelní séman ické p ocesy .......................................... 79
V. Ino ační p ocesy české a bulha ské subs an i ní slo o o bě ............... 81
1. Ino ační p ocesy: ne yh aněné mo émy ..................................... 81
1.1 Ino ační p ocesy: adixoidy ............................................. 82
2. Ino ační p ocesy: kompozice ............................................... 94
2.1 Obecný přehled........................................................ 94
2.2 Kompozi a se společným plno ýznamo ým komponen em ................. 95
2.2.1. An epoziční plno ýznamo é komponen y: obou jazycích ........... 96
2.2.2 An epoziční plno ýznamo é komponen y: pouze češ ině ............ 99
2.2.3 An epoziční plno ýznamo é komponen y: pouze bulha š ině ........ 100
2.3 Pos poziční plno ýznamo é komponen y ................................. 102
2.4 Plno ýznamo é komponen y upla ňo ané an epozici i pos pozici ........ 104
2.5 T oření na základě ab e iačně-kompozičního pos upu ..................... 106
2.5.1 No á kompozi a se zk a ko ým slo em ............................. 107
2.5.2 No á kompozi a s jednopísmeno ým mo émem ..................... 107
2.6 Vy o ná ací p ocesy: oření kompozi na základě
domácích slo o o ných pos upů ........................................ 108
2.6.1 T oření kompozi na základě českých slo o o ných modelů .......... 109
2.6.2 T oření kompozi na základě bulha ských slo o o ných modelů ...... 111
VI. Ino ační p ocesy: no á česká a bulha ská subs an i ní slo ní spojení ......... 116
1. Obecný přehled ............................................................ 116
2. Subs an i ní slo ní spojení: přejímání ........................................ 117
3. Subs an i ní slo ní spojení: kalko ání a polokalko ání ......................... 118
4. Subs an i ní slo ní spojení: de i a i nos ..................................... 119
Zá ě ............................................................................ 121
Rejs řík českého jazyko ého ma e iálu analyzo aného ex u ..................... 131
Rejs řík bulha ského jazyko ého ma e iálu analyzo aného ex u ................ 139
7
Soupis odbo né li e a u y ........................................................ 147
Soupis zd ojů a p amenů ......................................................... 159
Summa y ........................................................................ 161
Rejs řík jmenný .................................................................. 170
Rejs řík ěcný ................................................................... 172
Ta o monog a ie by ne znikla bez dlouhole é pěli é a obě a é podpo y PhD . Olgy
Ma inco é, CSc., k e é jsem hluboce děčná za šechny cenné ady při řešení obecně
eo e ických o ázek neologie a ino ačních p ocesů. Můj hluboký dík pa ří PhD . Ludmile
Uhlířo é, CSc., d . h. c., k e á značně přispěla k inálnímu znění mé p áce jak po s ánce
eo e ické, ak po s ánce jazyko é.
Knihu ěnuji pamá ce zácné bohemis ky a milé pří elkyně Bojky Dob e o é-
-Ho manno é (1975–2007).
I. TeO eTIcká ameTOdOlOgIcká ýchOdISka p áce
16
konk é ní eličiny (…).“5 D uhý p incip je, že „ každém medio aném sdělení jsou
ne yřčené předs a y a hodno y, k e é jsou aké jeho součás í a y ářejí posels í“.6
1.3 Dalším ši oce přijímaným ak em je, že současné jazyko é si uaci JM „přes á á
ungo a jako zo s anda dního řečo ého cho ání“7. Jinak řečeno, důsledkem „globa-
lizace“ in o mačních zd ojů kul u ní (a nezřídka i in o mační) unkce8 médií pozbý ají
s é zásadní společenské pla nos i, za o se do popředí dos á ají jejich unkce sociální,
poli ické a zába ní. Zá o eň snaha o pou a é a přes ědči é podání in o mací u čuje uži í
neo řelých jazyko ých p os ředků a způsobů oření mediálních ex ů.
1.4 Lze edy obecně říci, že se současná mediální komunikace yznačuje ěmi o speci ic-
kými ysy: (1) obsaho ou ůzno odos í mediálních ex ů, k e é jsou o šem ořeny podle
přesně s ano ených zo ců; (2) ázanos í zp á , komen ářů, analýz apod. na sociální
objedná ky (ideo é/ideologické zámě y, eklamní s a egie) u či é inanční, poli ické
nebo ideo é o mace; (3) odlišnými sociálně-kul u ními očeká áními a schopnos mi
mediálních cílo ých skupin. A šak kons i uo ání ypů zp á 9 podle jejich s ylo é, ema-
ické, žán o é nebo ideo é a poli ické příslušnos i je úzce spja o zejména s a ian nos í
a s ylo ou di e enciací lexikálních p os ředků.
1.4.1 Vy čené příznačné ysy mediální komunikační s é y ukazují, že JM předs a u-
je boha ou základnu jazyko ého ma e iálu p o ling is ický (jmeno i ě lexikologicky
a slo o o ně zaměřený) ýzkum. Synch onní zkoumání ino ačních p ocesů10 češ ině
a bulha š ině p o o ážeme na pojem JM. Vycházíme při om ze zá ě u odbo né li e a-
uře,11 že slo ní zásoba e lek uje nejma kan něji poli ické, sociální a ekonomické změ-
ny současných společnos ech. P o ože soubo y mediálních ex ů lze řídi podle jejich
ůzných cha ak e is ik,12 je řeba předem aké podo knou , že p o cíle, k e é si klademe,
ěžíme z ex ů psaných pe iodik.
2. Jazyko á si uace: spiso nos aho o o os (mlu enos )
mediální komunikační si uaci
2.1 Te mín jazyko á si uace uží áme souladu s A. Jedličkou. Podle A. Jedličky jazy-
ko á si uace je „u čo ána podmínkami sociálními a komunika i ními, p oblema ika
ling is ická se zde s ýká s p oblema ikou sociologickou (socioling is ickou) a užším
5 Bu on – Ji ák 2001, s. 168.
6 Bu on – Ji ák 2001, s. 279.
7 Gladko a – Likomano a 2002, s. 109.
8 Bu on a Ji ák 2001, s. 140–143, podo ýkají, že: „Mlu íme-li sou islos i s medii o jejich ‚ unkcích‘,
zkoumáme, k čemu média mají doop a dy bý , co sku ečně dělají a jaký se zdá bý účel jejich exis ence.“
Au oři dále ydělují y o unkce médií: zába ní, in o mační, kul u ní, sociální, poli ické.
9 K ypům zp á žu nalis ice iz např. Ba ošek 2003, s. 117–123.
10 O ino ačních p ocesech jako e ium compa a ionis iz zde II.3.
11 Pod obný přehled li e a u y ěno ané ino ačním p ocesům slo anských jazycích podá áme kap. III.
12 Tak např. mezi ex y mediální komunikační s éře lze yděli následující soubo y ex ů/jazyko ých p oje-
ů: podle d uhu činnos i (sdělo ání, in o mo ání, přes ědčo ání, hodnocení, zába a aj.); podle ealizace
p os řednic ím ůzných eřejných sdělo acích p os ředků, např. no inami, časopisy, ex y na in e ne u,
ozhlasem, ele izí; ex y lze řídi podle oho, zda jsou mlu ené, nebo psané; k ex ům mediální komu-
nikační s éře lze přis oupi aké jako k soubo ům ex ů eřejné komunikace apod.

2. Jazyko á si uace: spiso nos aho o o os (mlu enos ) mediální komunikační si uaci
17
smyslu s p oblema ikou eo ie komunikace“.13 Jedličko u cha ak e is iku doplňuje se
zře elem k současné si uaci češ iny F. Daneš.14 Podo ýká, že „ elmi pods a ným aspek-
em jazyko é si uace je její ý azně dynamická po aha“, k e á je spja á s „in enzi něj-
šími kon ak y mezi jedno li ci, jejich skupinami a mezi kul u ami“. Dále přihlížíme
i k eo e ickému modelu monog a ii H. Gladko o é a I. Likomano o é.15 Z o ožňuje-
me se s přís upem au o ek k mediální komunikaci jako k „neu algickému bodu současné
jazyko é si uace“.16
2.1.1 Popis jazyko é si uace je již adičně ázán na ýzkum jazyko é komunikace díl-
čích ú a ech ná odního jazyka jazyko ého (komunika i ního) společens í, jazyko ého
celku.17 V současných socioling is ických ýzkumech nacházíme i řadu dalších e mí-
nů, např. zájmo é, p o esní aj. skupiny jsou pojmeno á ány mik o- a mak osociální
skupiny; jazyko é ú a y podle příslušnos i jejich členů jsou nazý ány sociolek y apod.
Různo odos uží aných e mínů je podmíněna snahou bada elů nají co nejkomplexnější
me odiku zkoumání jazyko ých si uací.
2.2 Mezi e míny upla ňo ané české ling is ice pa ří aké e mín komunikační si ua
ce.18 Au oři monog a ie Český jazyk na přelomu isícile í nazý ají jedno li é komuni-
kační si uace dnešní češ ině jazykem poli iky, jazykem žu nalis iky, jazykem ědy a d.
S e mínem komunikační si uace p acují při analýze s á ající slo anské jazyko é si uace
éž H. Gladko a a I. Likomano a. Označují jím elemen á ní komponen y komunikačního
p os o u.19 S ohledem na cíl naší p áce a na dosud u edené sku ečnos i in e p e ujeme
mediální komunikační s é u jako ús řední komunikační si uaci české a bulha ské jazy-
ko é si uace, e k e é se no my jedno li ých ú a ů a o em ná odního jazyka nejen
zájemně o li ňují, ale aké s ře á ají, mís o, němž souběžně pozo ujeme in e e enci
a aké a ian nos jazyko ých p os ředků.
2.3 Dynamický pohyb české a bulha ské jazyko é si uaci je sledo án dlouhodobě.
Cha ak e is iku české jazyko é si uace před . 1989 nacházíme např. u O. Ma inco é.
Au o ka u ádí, že „Současné komunikační podmínky, z l. z ýšený podíl mlu ených
p oje ů dnešní komunikaci, ozšiřující se základna uži a elů spiso ného jazyka a šíře-
ní in o mací p os ředky h omadného sdělo ání y ářejí speci ické pos a ení běžně mlu-
eného jazyka současné české jazyko é si uaci“.20 Bulha ská jazyko á si uace om o
období je popsána elmi podobně.21
13 Jedlička 1978, s. 29. Je řeba aké u és , že Jedličků model jazyko é si uace, e k e é ungují jazyko é
ú a y, mezi nimiž znikají u či é pomě y, je ázán na koncepci unkčního oz s ení jazyka B. Ha ánka.
14 Daneš 1997, s. 12–13.
15 Viz Gladko a – Likomano a 2002.
16 Gladko a – Likomano a 2002, s. 106.
17 Viz Jedlička 1978, s. 35–37.
18 Vymezení e mínu komunikační si uace se sous a ně ěnuje V. Ba ne ( iz např. Ba ne 1973, 1988), při-
čemž na azuje na p áce B. Ha ánka o unkčním oz s ení jazyka ( iz např. Ha ánek 1942). V. Ba ne
(1973, s. 27) podo ýká, že: „Při posuzo ání jazyko é si uace příslušném společens í je nu né přihlíže
nejen ke s uk u nímu oz s ení ná odního jazyka, nýb ž i k unkčnímu uspořádání jeho jazyko é si uace,
k e é je dáno unkčním z ahem ú a o ého oz s ení ná odního jazyka ke komunika i ním si uacím
a sociální si uaci příslušných společens í.“
19 Gladko a – Likomano a 2002, s. 41.
20 Ma inco á 1983, s. 25.
21 Viz např. syn e ickou analýzu bulha ské jazyko é si uace monog a ii Български език 1997, s. 149–187,
z edice Najnowsze dzieje języków słowiańskich (Dimi o a 1997).
I. TeO eTIcká ameTOdOlOgIcká ýchOdISka p áce
18
2.3.1 Zásadní změna pos a ení běžně mlu eného jazyka jazyko é si uaci češ iny
a aké bulha š iny pře á á i dnes. S ále se p ohlubuje a iabili a22 obou ná odních
jazyků, což ede k „pos upnému s í ání h anic mezi o mami písemné a ús ní komuni-
kace“.23 Celko ý pokles podílu uží ání spiso ných p os ředků je zřejmý nejen mlu e-
ných, ale aké psaných p oje ech eřejné po ahy. Ten o „pohyb“ e z ahu spiso nos i
a ho o o os i (mlu enos i)24 y olá ají koexis ující a na zájem se o li ňující ni řně
jazyko é a mimojazyko é čini ele.
2.3.2 Z hlediska kon on ačního se na synch onní dynamiku obou jazyko ých si ua-
cích sous řeďuje J. Băč a o . Podle něho „k an i a i ní zas oupení (ino ačních p ocesů
a endencí češ ině a bulha š ině, pozn. B. N.) je nes ejné k ůli d ěma základním
čini elům: (a) sys émo ě s uk u ním a (b) ex aling is ickým; ex aling is ické jsou
ýsledkem ůzných jazyko ých kon ak ů, z lášť minulos i, čás ečně i dnes, a ůzné
míře jsou spja é s oz ojem, esp. s oslabením jazyko ého pu izmu“.25 Při kon on aci
jazyko ých si uací budeme edy mj. mí na zře eli, že: (a) oba slo anské jazyky se his-
o ickém ý oji yznačo aly odlišnými jazyko ými kon ak y; (b) z . globalizace s ě a
dnes nich y áří podmínky p o ná ůs „kon ak o ých unkcí anglič iny“.26
2.3.3 Co se ýče česko-bulha ských pa alel obou jazyko ých si uacích před . 1989
a současnos i, s yuži ím modelu jazyko é si uace, k e ý nacházíme u A. Jedlič-
ky,27 jsme zjis ili následující shodné je y: (1) poli icko-sociální změny obou spo-
lečnos ech a no ou zájmo ou o ien aci členů jazyko ého (komunikačního) společen-
s í; (2) šíření no ých in o mačních echnologií, esp. usnadnění p ocesu sdělo ání
a do áření in o mací a názo ů při jazyko é komunikaci; (3) ozšíření s é uži í ho o-
o ých a nespiso ných jazyko ých p os ředků; (4) z ýšení poč u uži a elů cizího
jazyka (přede ším anglič iny); (5) dominan ní pos a ení mediální s é y současné
komunikační si uaci.
3. Synch onní dynamika: a ian nos akonku ence
3.1 Jak yplý á z předcházejících ýkladů, k omě JM a jazyko é si uace je řeba se
sous ředi i na p oblema iku synch onní dynamiky, z láš ě na a ian nos a konku enci
jazyko ých p os ředků. Při om již nebudeme ycháze z li u mimojazyko ých ak o ů,
nýb ž z kon on ačního pohledu na ino ační p ocesy e d ou jazyko ých sys émech.
3.1.1 Podle A. Jedličky „p oblema ika dynamiky (i synch onní) je spojo ána s p ocesy
ino ačními a její jád o se idí e z ahu p ků ino ačních a adičních. Je ykládána
jako p oje napě í mezi p ky no ě znikajícími a us upujícími, přičemž se sou islos i
22 Te mín a iabili a uží áme souladu s B. Ha ánkem 1963, s. 61: „Je nu no idě a uzna aké jis ou a ia-
bili u sko o každé s uk uře jazyko é a hie a chické seskupo ání e ě ší jazyko é celky, jakými jsou
nejčas ěji ná odní jazyky.“
23 Gladko a – Likomano a 2002, s. 95.
24 V současnos i se aké ho oří o pohybu jazyko ých p os ředků na „ose jazyko ý s anda d – subs anda d“.
Viz např. Bozděcho á 1997, s. 273.
25 Băč a o 1996, s. 34. Tu o ci aci a šechny dále u edené ci ace z cizojazyčných ex ů jsme přeložili p a-
co ně, a o s ohledem na zacho ání plynulos i ýkladu.
26 Ma inco á – Rangelo a 1996, s. 197.
27 Jedlička 1978.
3. Synch onní dynamika: a ian nos akonku ence
19
s p op aco áním obecných o ázek dos á á do popředí i ázanos na ozlišení p ků cen-
álních a pe i e ních jazyko ém sys ému“.28 Z u edené o mulace lze usoudi , že
za jeden z hla ních p oje ů synch onní dynamiky jazycích se pokládá a ian nos
jazyko ých p os ředků. P o a ian nos jazyko ých p os ředků – jak spiso né češ ině,
ak spiso né bulha š ině – přijímáme názo , že „exis ence a ian ních p os ředků se
spojuje s di e enciací/s a i ikací ná odního jazyka: (a) na ú o ni jazyko ých p os řed-
ků (…); (b) z hlediska ozdílů s upni a cha ak e u a ian nos i no em jedno li ých
ú a ech a o mách ná odního jazyka.“29
3.1.2 Synch onní dynamika je do elké mí y o li ňo ána aké endencí k in e nacio-
nalizaci,30 k e á s á ajícím období y olá á nejzásadnější změny pa adigma ických
z ahů jazyko ých sys émech. K. Gu schmid 31 yděluje následující e apy působení
endence k in e nacionalizaci: „na začá ku p oces přejímání lexémů zasahuje do po -
cho ých s uk u spiso ného jazyka (…). Dále se ( endence k in e nacionalizaci, pozn.
B. N.) začíná p oje o a na ok aji slo o o ného sys ému a poslední e apě p o áděním
unkčních ope ací32 lexikální koncep y p onikají i do hloubko ých jazyko ých p ocesů.“
3.1.2.1 P oces popsaný K. Gu schmid em lze jak češ ině, ak bulha š ině ys opo a
např. u ak i izace oření subs an i skládáním. Na začá ku se do obou jazyků dos á-
ají anglicizmy jako č. supe hi , supe compu e , supe show; b. уеббраузър, уебсайт,
уебсърфинг. Vli em ná ůs u poč u a uži í cizích p ků se šak ak i ují i mechanizmy
ud žo ání z . dynamické s abili y a samo egulace33 českého a bulha ského jazyko ého
sys ému. Pos upně se edy k anglicizmům začínají při áře hyb idní jedno ky u ořené
přejímajícím jazyce: č. supe poci , supe počí ač, supe lak; b. уебброяч, уебобучение,
уебтърсачка aj. V JM domácí a in e nacionální p ky čas o ys upují aké jako syno-
nymní p os ředky při oření neologizmů podle ak i izo aných slo o o ných pos upů
a modelů, např. č. subžán – podžán ; b. антикорупционен – противокорупционен
apod.
Va ian nos jazyko ých p os ředků p o o dále mj. spojujeme s hojným přejímáním in e -
nacionalizmů a/nebo anglicizmů34 (poslední dobou zejména z anglič iny ame ické)
do obou současných spiso ných jazyků.
3.2 Mezi jazyko ými p os ředky domácího a cizího pů odu, slo y no ě u ořenými
a dří e exis ujícími, synonymními nebo izolexémními jedno kami, jedno- a íceslo ný-
mi ú a y může éž zniknou konku ence. O. Ma inco á podo ýká, že „jemná analýza
neologizmů do olí zjišťo a , za jakých okolnos í se pouhá pa alelnos koexis ujících
28 Jedlička, 1987, s. 58.
29 Ma inco á, 1998, s. 143.
30 S ohledem na angloame ický pů od elké čás i in e nacionalizmů je endence k in e nacionalizaci označo-
ána aké jako endence k angloame ikanizaci.
31 Gu schmid 1999, s. 9.
32 Funkční ope ace K. Gu schmid 1998, s. 14–15, uží á e smyslu eo ie německého sla is y V. Lehmanna.
33 P incip p užné (elas ické) s abili y jazyka o muluje V. Ma hesius příspě ku O požada ku s abili y e spi-
so ném jazyce z . 1932. Teo ie z . dynamické s abili y jazyka je dále oz íjena řadě p ací. V monog a ii
Vý ojo é endence současné spiso né češ iny a kul u a jazyka z ní ychází F. Cuřín a J. No o ný a ne o -
nomě nos ý oje jedno li ých jazyko ých plánů cha ak e izují jako „jednu ze speci ických zákoni os í
ý oje spiso ného jazyka sloužících k ud žo ání jeho ela i ní s abili y“. Se zře elem k sepě í ý oje spi-
so ného jazyka s jazykem běžně mlu eným F. Cuřín a J. No o ný 1981, s. 12–13, ydělují k omě endence
k demok a izaci aké endenci uni ikační (zjednodušující, simpli ikační), k e á se podle nich – za účinné
podpo y kodi ikace – upla ňuje jimi sledo aném období nebý ale ši oce a ý azně.
34 K ymezení e mínu anglicizmus iz Bozděcho á 1997, s. 272.
I. TeO eTIcká ameTOdOlOgIcká ýchOdISka p áce
20
slo o o ných p os ředků mění e z ah konku enční“.35 Ve shodě s A. Jedličkou au o -
ka dále cha ak e izuje konku enci z hlediska synch onní dynamiky jako „napě í mezi
koexis ujícími synonymními, duble ními, a ian ními p os ředky, označujícími pods a-
ě ýž obsah, přičemž o o napě í může yús i jejich ýznamo ou a/nebo s ylis ickou
di e enciaci“.36
3.3 Va ian nos a konku ence se edy jazyce nep oje ují ždy souběžně. Konku enční
z ahy mezi a ian ními slo o o nými p os ředky záleží éž na s upni p oduk i i y jed-
no li ých slo o o ných způsobů a pos upů jimi ořených koexis ujících synonymních
a/nebo a ian ních neologizmů.37 Konku enční si uace mezi neologizmy pa alelně u o-
řenými a uží anými dílčích jazyko ých ú a ech čas o znikají i jako ýsledek jejich
společného uží ání JM. Ke konku enční si uaci obou jazycích p o o přis upujeme
se zře elem k slo o o ným ko elacím, do k e ých s upují koexis ující domácí a no ě
u ořené/přeja é jazyko é p os ředky, a bude nás mj. zajíma , za jakých podmínek se
konku ence mezi jazyko ými p os ředky českém a bulha ském JM s á á je em dyna-
mickým lexikální a slo o o né ú o ni českého a bulha ského jazyko ého sys ému.
35 Ma inco á 1997a, s. 163.
36 Jedlička 1962 a 1974, podle O. Ma inco é 1997a, s. 161, a 1997b, s. 23.
37 Podle oho, „jak no á slo a znikají a do jakých ůzných slo o o ných z ahů a sou islos í s upují“,
O. Ma inco á yčleňuje konku enční si uace; ychází při om z „no o oření oblas i p e ixace a kompo-
zice, zn. z ěch způsobů oření, k e é se nejno ějším lexikálním ma e iálu p oje ují elmi dynamicky
jak po s ánce k an i a i ní, ak k ali a i ní“ (Ma inco á 1997a, s. 162).
21
II. p aco ní pos upy
1. Časo ý ámec ýzkumu oří úsek od počá ku 90. le do současnos i. Tu o h anici
jsme s ano ili s ohledem na ús řední pos a ení JM české a bulha ské jazyko é si uaci
u edeném období. B ali jsme ú ahu i sku ečnos , že „ ozmezí 20–30 le můžeme
mlu i o současné spiso né češ ině přibližně jednoho gene ačního období“ .1
2. Česká a bulha ská ma e iálo á základna obsahuje jednak soubo y neologizmů
získané las ní exce pcí z psaných mediálních ex ů a jednak ma e iál, k e ý pochází
z následujících zd ojů:
2.1 Při sh omažďo ání českého neologického ma e iálu jsme ycházeli aké ze slo ní-
ků No á slo a češ ině. Slo ník neologizmů, 1998 (dále SN 1) a No á slo a češ ině.
Slo ník neologizmů 2, 2004 (dále SN 2). Dále jsme yužili: da abázi exce pčního
ma e iálu NEOMAT oddělení současné lexikologie a lexikog a ie Ús a u p o jazyk
český AV ČR, . . i., e e enční ko pusy SYN2006PUB a SYN2009PUB Ús a u Čes-
kého ná odního ko pusu FF UK; elek onický a chi mediálních ex ů společnos i
New on Media, a. s.
2.2 Těžiš ěm bulha ského neologického ma e iálu se s aly éž slo níky neologi-
zmů Речник на новите думи и значения в българския език, 2001 (dále РНДЗБЕ)
a Речник на новите думи в българския език, 2010 (dále РНДБЕ). Bulha ský ma e iál
jsme ozšířili i o ýsky y z: Български национален корпус Ús a u bulha ského jazyka
p o . L. And ejčina BAV; z Български национален референтен корпус – BulT eeBank
Ús a u in o mačních a komunikačních echnologií BAV a So ijské uni e zi y s . Kli-
men a Och idského.2
3. Za hodné e ium compa a ionis p áce pokládáme ino ační p oces (p ocesy). Ino-
ační p ocesy chápeme jako p oje y, ale aké jako ýsledky ý ojo ých endencí (sys-
émo ě s uk u ních, p agma ických aj.), k e é se zře elem k současnému s a u obou
spiso ných jazycích lze hodno i jako no é. Te mín jazyko á endence při om uží áme
e smyslu eo ie K. Gu schmid a.3
1 Jedlička 1978, s. 27. Pla í o aké p o bulha š inu.
2 Lexikog a ický ma e iál zkoumáme se zře elem ke sku ečnos i, že no á slo a zah nu á do SN 1 a SN 2
a do РНДЗБЕ, РНДБЕ pocházejí zejména z mediální komunikační s é y. Viz např. ú ody slo níků a aké
k nim přiložené soupisy p amenů a zd ojů jazyko ého ma e iálu.
3 Ve s é eo ii se K. Gu schmid zaměřuje na zp aco ání modelu celko ého popisu daného jazyka pomocí
z . ypologických kons ukcí a se zře elem k součinnos i a koexis enci s uk u ních ú o ní jazyko ém
sys ému. Te mín endence je podle K. Gu schmid a (1998, s. 17) spja se synch onním přís upem k jazyku,

II. p acO Ní pOSTupy
22
3.1 Vz ah ino ačních p ocesů a endencí zá o eň pojímáme jako pomě ambi alen ní.
Na jedné s aně edy akcep ujeme Gu schmid ů názo ,4 že ino ační p ocesy jsou ázu
speci ič ějšího po o nání s endencemi, k e é se yznačují ázem komplexnějším ( iz
ob . 1):
Na d uhé s aně jedno li é ino ační p ocesy nejen usou z ažňujeme s in e-
lek ualizací a demok a izací, in e nacionalizací a nacionalizací, e minologizací
a de e minologizací e spiso ných jazycích, ale aké je idíme jako s nimi součinné
( iz ob . 2).5
ozumí se jím „smě jazyko ých p ocesů nebo změn p obíhajících o mou us álení ino ací, esp. ús upem
jazyko ých jedno ek, kons ukcí, no em (…)“ u či ém časo ém úseku (Gu schmid 2003, s. 339–356).
4 Podle K. Gu schmid a (1998, s. 17) zá islos i na upla ňo aném k i é iu en ýž jazyko ý p oces může bý
usou z ažněn současně s endencemi, k e é působí ámci jazyko ého sys ému a jeho ú o ních, s en-
dencemi, k e é y olá ají změny ypologických cha ak e is ik jazyka, i s endencemi, k e é mění sys émo é
a p agma ické no my spiso ného jazyka.
5 Tak například se synch onní dynamikou spiso ných jazycích jsou adičně spojo ány p ocesy p oje ující
se ámci endence k in elek ualizaci (a aké k e minologizaci) ( iz např. Jedlička 1978, Nicolo a 1980
aj.). Mezi základní z nich pa ří oření abs ak ních nebo konk é ních náz ů. Lze šak aké říci, že p oje y
endence k in elek ualizaci podpo uje p oces přejímání in e nacionálních slo o o ných p os ředků a mode-
lů, k e ý oblas i oření e minologických náz ů a náz ů abs ak ních y olá á us álení koexis ujících
slo o o ných ypů s domácími nebo přeja ými o man y.
Tendence
Ino ační p oces
Ob . 1
Ob . 2
Tendence
Ino ační
p oces
23
II. p acO Ní pOSTupy
3.2 Ten o d ojí přís up k z olenému e iu compa a ionis je p o kon on ační ýzkum
lexikální a slo o o né dynamiky obou z láš ních slo anských jazycích elmi hod-
ný. Na jeho základě bude možné zjis i , k e é ypy ino ačních p ocesů se z ahují –
esp. k e é se ne z ahují – k „uni e zálnějším“ p oje ům s ejných ino ačních endencí
e d ou ypologicky odlišných a územně zdálených jazyko ých sys émech. Rozdíly
mezi oběma jazyky lze mj. očeká a i in enzi ě působení jedno li ých ino ačních
p ocesů.
4. Konk é ní p oje y a p os ředky lexikální (slo o o né) dynamiky sledujeme me o-
dou synch onního kon on ačního popisu. Soubo y/skupiny neologických jedno ek6
pocházejících z JM a p o něj příznačných zkoumáme unkčně s uk u ní analýzou.
Na základě oho s ano íme ypy ino ačních p ocesů ú o ni slo ní zásoby a slo o-
o by, i elace, do k e ých y o ino ační p ocesy s upují s jedno li ými jazyko ými
endencemi.7
5. Kon on aci češ iny s bulha š inou p o ádíme se zře elem k oběma základním aspek-
ům synch onní slo o o by: „p ocesuálnímu, zaměřenému na oření no ých slo
a ep odukci slo o o ných o mací, a unkčně s uk u nímu, zaměřenému na s uk u u
slo o o ných ú a ů, u ářenos slo a její důsledky p o jejich ungo ání jazyko-
ém sys ému a řeči“.8 Typologii ino ačních p ocesů slo o o bě edy chápeme jako
ýsledek dialek ického z ahu mezi ořením no ých slo a ungo áním slo o o ných
s uk u lexikálním (slo o o ném) sy ému, esp. jazyce uží aném českých a bul-
ha ských mediálních ex ech.
5.1 Zaměřujeme se o něž na ypologické ozdíly češ iny a bulha š iny, k e é se p omí-
ají do jejich slo o o ných sys émů. Zajímá nás jmeno i ě ak i i a upla nění de i ace
a kompozice při oření no ých slo u jedno li ých slo ních d uhů obou jazycích. P o
její ús řední pos a ení současné slo anské slo o o bě zdů azňujeme i ná ůs jmenné
p e ixace.9
6. S ohledem na ý azné působení společenských komunikačních ak o ů obou jazy-
ko ých si uacích yuží áme aké přís up socioling is ický. Při om ycházíme z ypo-
logie založené na eo ii o ak ualizaci a au oma izaci jazyko ých p os ředků,10 již na hla
O. Ma inco á. Rozlišujeme d a cen ální ypy ino ačních p ocesů: „Jeden yp zah nuje
y p ocesy přejímání a oření slo , k e é jsou s imulo ány společenskými pojmeno a-
cími po řebami jedno li ých s ylo ých oblas ech (…). Do d uhého pa ří p ocesy, k e é
jsou podmíněny komunikační si uací (…).“ Možnos , aby se jedno li é ypy neologic-
6 Jako soubo y nebo skupiny neologických jedno ek označujeme ypy no ých lexikálních (slo o o ných)
p os ředků, k e é se yznačují shodnými zniko ými, s uk u ními a/nebo komunikačně-s ylo ými ysy.
7 Např. ú o ni lexikální může daný ino ační p oces způsobi konku enci mezi dří e exis ujícími a no ě
u ořenými izolexémními jedno kami a oblas i slo o o by může en ýž ino ační p oces y ola ná ůs
p oduk i i y slo o o ného o man u u něk e ého ze slo o o ných ypů.
8 Podle MČ 1, s. 194.
9 Při om be eme na zře el názo I. Ohnheise o é (2003, s. 330), že „jedno li é slo anské jazyky jsou obo-
haco ány ne ak no ými způsoby kompozice, ale přede ším h omadným upla něním ěch již exis ujících
způsobů, k e é lépe než os a ní odpo ídají in eg aci přejímek“.
10 Viz Ma inco á 1990, s. 54–62, a aké Ha ánek 1932, s. 32–84. Jako příklad au oma izace a ak ualizace
jazyce B. Ha ánek u ádí běžnou kon e zaci: „ šechny kon enční p os ředky kon e sační jsou o šem
au oma isacemi, ale k oži ení kon e sace a k přek apení (udi ení) se uží á ak ualisací, o iž jazyko ých
p os ředků neob yklých běžné řeči anebo neob yklém ýznamu a spojení (o obsah mi o šem nejde),
a bý ají o pak podle módy p os ředky básnického jazyka anebo p os ředky a go ické a jiné, řebas i dokon-
ce p os ředky jazyka ědeckého (ku zí a, B. N.).“
II. p acO Ní pOSTupy
24
kých pojmeno ání us álily obou spiso ných jazycích, udíž spojujeme jednak s jejich
komunikační a s ylo ou pla nos í a jednak s mí ou jejich ozšířenos i JM, j. ús řední
komunikační s éře češ iny a bulha š iny.
7. Z u edených eo e ických a me odologických pozic se sous řeďujeme jmeno i ě
na y o p ocesy:
7.1 P ocesy součinné s endencí k in e nacionalizaci, popř. s z . endencí k opako a-
né in e nacionalizaci.11 K nim pa ří například: (a) ak i ní přejímání anglicizmů a z ý-
šené uži í in e nacionálních slo o o ných ypů/p os ředků; (b) adap o ání/ znik sé ií
neologizmů12 s iden ickou an epoziční nebo pos poziční čás í, s o . č. eu op os o ,
eu odaň, eu oža gon;13 b. евровот, евроезик, еврокоридор; a aké č. ne holik, s es-
holik; b. уъркохолик,14 шокохолик; (c) pos upné o mo ání slo o o ných modelů
s p ním/d uhým přeja ým komponen em.
7.2 P ocesy poukazující – naopak – k působení z . y o ná ací endence, mezi něž lze
zařadi např.: (a) ná ůs p oduk i i y domácích/zdomácnělých modelů, esp. domácích/
zdomácnělých slo o o ných p os ředků, s o . např. řady neologizmů s d uhým kom-
ponen em: č. -mil: b une omil, čajomil; b. -любител: астролюбител, метеолюбител,
еколюбител; (b) změnu pa adigma ických z ahů no ém lexiku, edy p oje y syno-
nymie a an onymie neologickém epe oá u; (c) a ian nos a e en uální konku enci
mezi no ými a dří e exis ujícími jazyko ými p os ředky;15 (d) p oces neoséman izace,
neboli séman ického oření no ých slo , při němž se již exis ující lexikální (slo o o -
né) p os ředky ealizují no ém ýznamu.
7.3 P ocesy spja é se sys émo ě s uk u ními z ahy lexikální o ině, k nimž náležejí:
(a) znik/us álení no ých a ak i izace již exis ujících slo o o ných modelů; (b) osamo-
s a ňo ání z . ne yh aněných mo émů,16 někdy i jejich lexikalizace;17 (c) kombino ání
přeja ých slo o o ných elemen ů s domácími p ky, j. p oces hyb idizace, s o . např.
č.: bioře ězec a b. суперсила apod. V é o oblas i se mj. nej ý azněji p oje uje „jis á ko e-
spondence“ mezi „ ypy je ů mani es ujících endenci k in e nacionalizaci a ypy je ů, k e é
je možno zah nou pod y o ná ací endence (a jako její p oje y je hodno i )“.18
7.4 Ino ační p ocesy spja é s ak uálními komunikačními po řebami mediální komu-
nikační s éře. Sem spadají např.: (a) kolok ializace19 (a k ní se z ahující exp esi izace
11 K e mínu opako aná in e nacionalizace iz K. Buzzássyo á (1991, s. 89–104). P o označení opako aného
přejímání in e nacionálních p ků, přede ším p os řednic ím anglič iny, se uží ají aké e míny několika-
násobná přejímka, sukcesi ní přejímka aj. (Liga a 1987; O goňo á 1998), podle S/N, s. 51–52.
12 K z . sé io ému oření neologizmů (серийно образуване на неологизми) iz Ma inco á – Vačko a
1991; Ma inco á 2000 aj.
13 Zd oj příkladů: Da abáze exce pčního ma e iálu Neoma ÚJČ AV ČR, . . i.
14 S o . s работохолик, трудохолик.
15 Viz blíže I. 3. p áce.
16 K p oblema ice přechodných (ne yh aněných) mo émů iz např. Ma inco á – Sa ický 1987; Kocho á
2005a a aké zde kapi olu V.
17 Lexikalizaci chápeme jako p oces ydělení a nabý ání slo ní samos a nos i ne yh aněného mo ému
(zejména cizího pů odu), což ob ykle bý á důsledkem působení ni řně jazyko ých a mimojazyko ých
ak o ů, jako jsou např. li analogie s analy ickými složenými ú a y z anglič iny; oření celých řad
neologizmů se s ejným an epozičním/pos pozičním komponen em apod. P ohloubení oho o p ocesu pozo-
ujeme např. u jedno ek: č. eko, o o a b. арт, фест aj., k e é se JM začaly uží a samos a ně e unkci
pods a ných a/nebo přída ných jmen.
18 Ma inco á 2003b, s. 22.
19 K. Gu schmid 1998, s. 23, zah nuje endenci k demok a izaci a endenci ke kolok ializaci do je ů pa ří-
cích k in eg ační endenci e spiso ném jazyce a podo ýká, že obě endence nelze usou z ažňo a . A šak
25
II. p acO Ní pOSTupy
a de e minologizace20), esp. kons i uo ání no ých modelů oření exp esi ních pojme-
no ání a s ylo á neu alizace pů odně e minologických pojmeno ání, popř. způsobů
jejich oření; (b) z ýšené uži í p os ředků syn ak ické kondenzace, neboli oření slože-
ných, uni e bizo aných, zk a ko ých aj. pojmeno ání, konku ence mezi jedno- a íce-
slo nými pojmeno áními apod.; y o p ocesy jsou pokládány i za p oje y endence
k jazyko é ekonomii.21
8. S ak uálními komunikačními po řebami JM dále spojujeme pos upné přibý ání
společných ysů mezi si uacemi běžné a mediální komunikaci. Tak například český
a bulha ský neologický ma e iál z JM s ědčí o ma kan ních p oje ech p ocesu exp esi-
izace jazyce psaném, zejména pak jazyce iš ěných médií. P oje em dynamiky JM
se někdy s á á upla nění příznako ých (exp esi ních, okazionálních) neologizmů jako
č. hu ápok ok, penězo od; b. кримиконтингент, путинизация. V úloze ak ualizačních
p os ředků JM ys upuje i celá řada neologizmů e minologických a no ých abs ak ,
např. č. sel moni o ing, eplo isk; b. стъклопакет, тъчскрийн apod.
8.1 Čas é uží ání no ých příznako ých a odbo ných pojmeno ání jako ak ualizačních
p os ředků mediální komunikační oblas i může za u či ých podmínek způsobi i jejich
přechod k soubo ům p os ředků au oma izačních. P ocesy de e minologizace a deex-
p esi izace se ak s á ají dalším dynamizujícím ak o em sbližujícím mediální komuni-
kační si uaci s z . nekon enčními komunikačními si uacemi. Budeme se p o o ěno a
i p ocesu s ylo ého přehodnoco ání lexikálních (slo o o ných) p os ředků českém
a bulha ském JM, k e ý by mohl o li ni : (a) no my kul i o aného jazyko ého cho ání;
(b) spiso ný úzus a s ním spja ou unkční di e enciaci jazyko ých p os ředků.
8.2 Skupiny exp esi ních pojmeno ání, speciálních ( e minologických) náz ů a aké
abs ak ních slo , jež JM yho ují jeho speci ickým po řebám a k e á se (jako ak ua-
lizační p os ředky) do něho dos á ají z obou „p o ipólů“ jazyko é si uace, p o o analy-
zujeme kon ex u p o ichůdnos i p agma icko-s ylis ických endencí ( endence k demo-
k a izaci22) a in elek ualizační23 a/nebo e minologizační endence.
9. Z kon on ačního pohledu se aké sous ředíme na hypo ézu, že nej ě ší schopnos
us áli se obou spiso ných jazycích mají jazyko é p os ředky, k e é byly u ořeny
podle shodných meziná odních pojmeno acích modelů. Ta o sku ečnos úzce sou isí i se
současným oz ojem slo anských jazyků kon ex u „globálních“ yjadřo acích po řeb.
Předpokládáme edy, že se: (a) na základě exis ence a ungo ání obdobných in e nacio-
nálních (řecko-la inských a e opských) modelů obou spiso ných jazycích; (b) pod li-
em in e nacionalizace a z . opako ané in e nacionalizace českém a bulha ském JM
začínají o mo a a aké ak i ně ep oduko a obdobné neologické pojmeno ací modely.
10. Dosud u čené základní ypy ino ačních p ocesů – p ocesy spja é se sys émo ě s uk-
u ními ak o y a p ocesy sou isející s komunikačními čini eli – se obou jazyko ých
s ohledem na sku ečnos , že se současných odbo ných p acích s ále čas ěji u ažuje o kolok ializaci díl-
čích komunikačních si uací (jazyka médií, jazyka eklamy apod.; iz např. Ho manno á 2008), naší p áci
kolok ializaci pojímáme jako p oces z ýšení podílu nespiso ných lexikálních (slo o o ných) p os ředků
JM, k e ý posiluje p oje y komplexnější endence k demok a izaci spiso né češ ině a bulha š ině.
20 P oblema ice p oje ů de e minologizace bulha š ině je ěno án příspě ek K. Bosilko a 1980.
21 K p oje ům endence k jazyko é ekonomii slo anských jazycích iz např. S/N, s. 283–315.
22 Ve smyslu demok a izace spiso ného jazyka u B. Ha ánka 1963, s. 145n.
23 P oje y in elek ualizačních endencí bulha š ině se zabý á např. R. Nicolo o á 1980, s. 79–87. K demo-
k a izaci a in elek ualizaci jazyce médií iz aké S anče a 1996.
III. STa BádáNí OBlaSTI lexIkálNí aSlO OT O Né dyNamIky SlO aNSkých Jazyků
32
3.3.2 Na pods a né cha ak e is iky mlu y mládeže upozo ňuje monog a ie od
C. Ka as ojče o é.30 Jako zd oj ino ací bulha š ině je p ezen o án p acích G. A mja-
no a31 slang. Ve ýzkumu jazyka mladé gene ace a obecněji – zkoumání no ých
komunikačních ú a ů us alujících se kon ex u oz oje no ých in o mačních echno-
logií – dnes pok ačuje L. Ki o o á.32
3.4 Ak uální s a řešení p oblema iky spiso né no my a kodi ikace bulha ského jazyka,
s dů azem na o ázku „des abilizace“ spiso né no my, předs a uje sbo ník Закони на/за
езика (2004).33 V něm jsou soudobé pu is ické nálady34 ys ě leny z pohledu no ého
pos a ení bulha š iny mezi os a ními jazyky E opské unie. Příspě ky spojuje iáda
éma „současná bulha ská společnos – současný bulha ský jazyk – zákon o bulha ském
jazyce“.
3.5 Souh nné uchopení úlohy médií souladu s mode ními angloame ickými masme-
diálními eo iemi podní ilo řadu bulha ských děl z posledních pa nác i le .35 Na škále
od ling is icky až po sociálně kul u ologicky o ien o ané analýzy se nacházejí například
následující ýzkumy. Blíže jazyko ědnému poje í p oblema iky je monog a ie K. S o-
jano a Обществените промени (1989–1996) и вестникарският език (1997), níž
au o yuží á mode ní ling os a is ické a socioling is ické me ody. Funkčně komu-
nikační, sociálně unkční a s a is ická analýza s a í monog a ii P. S anče o é (1996)
na ozh aní socioling is ického a masmediálního ýzkumu. Z ling is ické pozice zkou-
má jazyk isku i A. Zambo o á (2000).
Sh nu í: Bulha ská synch onní ling is ika je o ien o ána přede ším na řešení obec-
nějších neologických, sociálně kul u ologických a sémio ických o ázek. Mezi její
hla ní úkoly pa ří aké sous a ný lexikog a ický popis no ého lexikálního ma e-
iálu.36 Při analýze podmínek zniku a ungo ání no ých jazyko ých p os ředků se
ě šinou ychází ze sys émo ě s uk u ního poje í jazyka, přičemž se upla ňuje socio-
ling is ický přís up. Dů az je kladen na ino ační p ocesy mediální komunikační
s éře.
30 Viz Ka as ojče a 1988.
31 Viz A mjano 1989, 1995.
32 Viz Ki o a 2007, 2010.
33 Je příznačný aké ak , že Bulha sku po oce 2000 byly ydány č yři p a opisné slo níky (z nich jenom
akademické mají kodi ikační pla nos danou zákonem z . 1950).
34 S o . s názo em J. Băč a o a, k e ý z hlediska kon on ačního podo ýká, že: „Po p udké pu is ické
lně 19. s ole í, k e á se umí ňuje mezi d ěma s ě o ými álkami, je dnes pa ná yšší p opus nos
( e mín I. Leko a) češ iny ůči přejímkám z cizích jazyků. Nap o i omu se bulha š ině cyklicky p o-
je uje p oces s pe iodicky se ak ualizujícími kampaněmi ze s any h omadných sdělo acích p os ředků;
nich se zno u a zno u ak ualizuje olání po och aně čis o y bulha ského jazyka.“ (Băč a o 1996,
s. 34).
35 Viz např. Znepolsky 1997; Vasile 2003; sbo níky Медии и преход (2000); Медии и митове (2000) aj.
Zajímá á je aké edice Четвърта власт zniklá na podně yda a elů d ou nej ě ších a nejk i izo aněj-
ších bulha ských deníků 24 часа a Труд. V jejím ámci byly ses a eny sbo níky 24 часа – Вестникът
а Труд – Лидерът ep ezen ující koncepce edak o ů obou pe iodik a aké názo y žu nalis ů z jiných
(konku enčních) médií a mediálních analyzá o ů.
36 Viz aké zde 6.2.

4. p áce česko-bulha ské abulha sko-české
33
4. P áce česko-bulha ské abulha sko-české37
4.1 Významnou oli p o oz oj kon on ačního ýzkumu seh ály p áce B. Ha ánka,
K. Ho álka, p o ýzkum ypologický – V. Skaličky.38 Cenným kladem jak p o obecně
sla is ické, ak p o bulha sko-české ling is ické bádání jsou publikace S. I anče a.39
S. I anče byl mj. iniciá o em příp a y a ydání d oudílného Česko-bulha ského slo -
níku, k e ý šak yšel ep e . 2002. Slo ník je úspěšným pokusem o celko é po o -
nání lexikálních sys émů češ iny a bulha š iny. Je něm b án zře el i na neologizmy
češ ině a jejich bulha ské překlado é ek i alen y. Přínos p o ujasnění dílčích aspek ů
kon as i ního s udia češ iny a bulha š iny mají příspě ky H. Gladko é 1997, 2000a,
2000b; O. Ma inco é a K. Vačko o é 1992; A. Rangelo é 1998, 1999; H. Six o é 2003;
L. Uhlířo é 1993a, 1993b, 1997; V. Vačko a 1997 a dalších.
4.2 Z ýšený zájem o kon on ační česko-bulha skou analýzu y olal dynamický pohyb
zejména oblas i lexika a slo o o by. Již od konce 80. le se p o o zin enzi ňuje spo-
lup áce mezi oddělením současné lexikologie a lexikog a ie Ús a u p o jazyk český
AV ČR, . . i., a oddělením bulha ské lexikologie a lexikog a ie Ús a u bulha ského
jazyka BAV. Za uplynulá lé a byla jejím ámci dokončena řada p ojek ů, jako např.
Kon on ační s udium ino ačních p ocesů slo anských jazycích (1994–1999); Tenden-
ce k in e nacionalizaci a k zacho ání iden ičnos i ná odního jazyka (2002–2004) aj.40
Výsledky nejen již jmeno aných, ale aké šech os a ních meziakademických ýzkumů
byly z eřejněny sbo nících příspě ků a s udií, mezi k e ými jsou: Dynamika a ino a-
ce češ ině a bulha š ině (90. lé a 20 s ole í) (2003), Съвременни методи и подходи
в лексикографската практика (2011) a d.
4.2.1 V současnos i obě s any usilují o p opojení zásad eo e ického a lexikog a ického
přís upu k neologizmům s yuži ím nejno ějšího českého a bulha ského lexikálního
ma e iálu. Na o o éma je p ojek pojmeno aný Неологизмите в български и чешки
език – теоретични и лексикографски аспекти (2011–2013).
4.3 Dlouhodobým s ředem pozo nos i se dále s ala oblas jazyko é kul u y, níž úzce
spolup acují ling is é z oddělení jazyko é kul u y Ús a u p o jazyk český AV ČR,
. . i., a z oddělení současného bulha ského jazyka Ús a u bulha ského jazyka BAV.
Úspěšně byl dokončen např. p ojek Češ ina a bulha š ina kon ex u in o mační spo-
lečnos i (2005–2007).
4.4 Ši okou škálu o ázek ýkajících se kon on ace české a bulha ské lexikologie, lexi-
kog a ie, g ama iky, syn axe če ně p oblema iky eo ie současného překladu p obí á
e s ých s a ích i J. Băč a o (1996).
4.4.1 J. Băč a o je aké au o em koncepce slo níku Кратък чешко-български речник
на некнижовната лексика // Malý česko-bulha ský slo ník nespiso né slo ní zásoby
(2011). Teo e ická a me odologická ýchodiska oho p ního kon on ačního popisu
37 S ohledem na dlouhole ou adici česko-bulha ské a bulha sko-české ling is ické spolup áce se é o čás i
naší p áce sous řeďujeme na no ěji ealizo ané ýzkumy a p ojek y. Viz aké Výbě o á bibliog a ie bul-
ha sko-českých a česko-bulha ských po o ná acích ling is ických ýzkumů monog a ii J. Băč a o a
(1996).
38 Viz např. Ha ánek 1963; Ho álek 1960, 1962; Skalička 1948–1949, 1951 aj.
39 Viz např. I anče 1978, 1988 a aké ú od česko-bulha ského slo níku (2002, s. 8).
40 Pod obný přehled meziná odní spolup áce obou oddělení je dos upný na in e ne o ých s ánkách českého
ús a u: h p://www.ujc.cas.cz/ a ús a u bulha ského: h p://www.ibl.bas.bg/.
III. STa BádáNí OBlaSTI lexIkálNí aSlO OT O Né dyNamIky SlO aNSkých Jazyků
34
nespiso né slo ní zásoby d ou slo anských jazyků jsou yložena ozsáhlé ú odní
s udii. V slo níku je zah nu o íce než 4100 hesel, k e á jsou zp aco ána ak, že ukazují
na mezijazyko é ozdíly podmiňující odlišné in e p e ace p oblema iky nespiso nos i
současné české a současné bulha ské ling is ice.41
4.5 Na koncipo ání eo ie současného s anda dního bulha ského jazyka je zaměřená
kniha Языковая ситуация : Истоки и перспективы (болгаро-чешские параллели)
(2002) H. Gladko é a I. Likomano o é. V ní je na pozadí eo ie českého spiso ného
jazyka podán pod obný popis současné bulha ské jazyko é si uace, přičemž jsou yuži y
údaje z ozsáhlého sociologického ýzkumu. Pa alely mezi bulha skou a českou jazyko-
ou si uací, jednak plánu diach onním a jednak plánu synch onním, značně přispí ají
k zp aco ání unkčního modelu komunikačního p os o u.42
4.6 Monog a ie C. A amo o é Словообразувателни тенденции при съществителните
имена в българския и чешкия език в края на ХХ век (2003) je jedno z nejsous a nějších
děl neologické kon on ační slo o o by posledního dese ile í. Au o ka upla ňuje Dokuli-
lů onomaziologický přís up ke klasi ikaci jazyko ého ma e iálu a u čuje ypy slo o o -
ných endencí oblas i oření českých a bulha ských pods a ných jmen.
Sh nu í: Současné kon on ační česko-bulha ské a bulha sko-české ýzkumy se sous ře-
ďují zejména na p oblema iku ino ačních p ocesů oblas i lexika a slo o o by. Ta o
endence odpo ídá silnému dynamickému pohybu obou jazyko ých o inách.
5. Současné sla is ické p áce op oblema ice
neologizmů,43 ino ačních p ocesů ajazyko é si uaci
5.1 Již před počá kem sledo aného období byly uspořádány d ě meziná odní kon-
e ence, při nichž byly nač nu y s ěžejní smě y mode ního kon on ačního ýzku-
mu slo anských jazyků. Zá ě y z ěch o ědeckých ó byly o iš ěny e řech
na sebe na azujících sbo nících. Podle s ejnojmenné kon e ence konané Rusku
. 1984 byl naz án sbo ník o slo anské slo o o bě Сопоставительное изучение
словообразования славянских языков (1987). Re e á y přednesené na d uhé kon e-
enci usku ečněné Polsku . 1988 byly ozděleny do d ou dílů: P oblemy eo e-
yczno-me odologiczne badań kon on a ywnych języków słowianśkich (1991), k e ý
obsahuje příspě ky na éma a obecně eo e ická a syn ak ická, a Теоретические
и методологические проблемы сопоставительного изучения славянских языков
(1994), k e ý p ezen uje ýsledky oblas i kon on ačního zkoumání os a ních ú o -
ní jazyko ého sys ému.44
5.2 Do kon ex u ýše u edených p ojek ů lze pojmou i několik ydání Jazyko ěd-
ného ús a u Ľ. Š ú a SAV. U eďme například sbo ník Me ódy ýskumu a opisu lexi-
ky slo anských jazyko (1990). Příspě ky něm zachycují s a řešení p oblema iky
41 Blíže k přínosu oho o slo níku iz např. Uhlířo á 2012.
42 K é o monog a ii iz aké I.2.
43 Pod obněji o neologické a neog a ické li e a uře podle ná odních ling is ik od konce 60. le iz Neologie
a neog a ie. Výbě z ná odních bibliog a ií s Doda kem (1999).
44 Viz předmlu y šech ří ci o aných sbo níků.
5. Současné sla is ické p áce op oblema ice neologizmů, ino ačních p ocesů ajazyko é si uaci
35
přelomo ém oce 1989 a zá o eň y yčují ýznam počí ačo ého zp aco ání no é
slo ní zásoby. Teo e ické a me odologické p incipy synch onního bádání s ohledem
na poje í jazyka jako komunikačně-sociálního sys ému jsou dále na ženy sbo níku ze
s ejného oku – Dynamické endencie jazyko ej komunikácii.
5.2.1 Me odologickým kladem ke s udiu jazyko é dynamiky slo ní zásobě předs a-
uje aké monog a ie Dynamika slo nej zásoby súčasnej slo enčiny (1989) kolek i u
au o ů pod edením J. Ho eckého, K. Buzzássyo é a J. Bosáka (dále DSZ).
5.3 Významný a dosud nej ozsáhlejší klad p o zp aco ání eo e ické a me odologic-
ké koncepce polyling álního kon on ačního s udiu je z . opolský ýzkumný p og am
Współczesne p zemiany języków słowiańskich.45 Jeho iniciá o em a ědeckým edak o-
em je polský sla is a S. Gajda. Za počá eční ázi oho o syn e icky poja ého p ojek u je
po ažo ána příp a a č nác idílné ediční řady Najnowsze dzieje języków słowiańskich,
jejíž jedno li é čás i oří celko ý přehled o ý oji slo anských jazyků po d uhé s ě o-
é álce.46 Další e apa p og amu začala . 1998 a byla naz ána Kompa acja sys emów
i unkcjonowania współczesnych języków słowiańskich. P ním jejím ýsledkem byla
kolek i ní monog a ie Słowo wó s wo/Nominacja (2003).47
5.4 Výsledkem meziná odní spolup áce založené na smlou ě mezi českou, polskou a uskou
akademií ěd je sbo ník Kon on ační s udium ino ačních p ocesů e slo anských jazycích
(1999). K no ým je ům slo ní zásobě (odbo né i neodbo né) a o ině slo o o né jed-
no li ých slo anských jazyků se něm přis upuje z hlediska ypologie ý ojo ých endencí.
5.5 No ější pozna ky oblas i zkoumání ino ačních p ocesů a endencí získané ám-
ci meziná odního p ojek u, k e ého se účas nili ědci z Ús a u sla is iky PAV, Ús a u
sla is iky RAV, ÚJČ AV ČR, . . i., a Jazyko ědného ús a u Ľ. Š ú a, byly z eřejněny
sbo níku P ocesy innowacyjne w językach słowiańskich (2003).
5.6 S dominan ním pos a ením endence k in e nacionalizaci mezi os a ními ino ačními
endencemi sou iselo o ganizo ání d ou meziná odních kon e encí naz aných In e na-
cionalizácia súčasných slo anských jazykoch : za a p o i (1999) a In e nacionalizmy
no é slo ní zásobě (2003). Příspě ky s ejnojmenných sbo nících spojuje poje í in e -
nacionalizace jako p ocesu, k e ý kon ex u ak uálního sociálního dění a globalizace
přispí á k obohaco ání slo ní zásoby.
5.7 Ruská, česká a bulha ská jazyko á si uace, jakož o si uace, k e é ep ezen ují jed-
no li é skupiny slo anských jazyků, jsou pod obeny pod obné analýze monog a ii
G. P. Neščimenko é – Языковая ситуация в славянских странах (2003). Au o ka
ychází z unkční di e enciace e nického jazyka a na základě oho o poje í na huje
mode ní komunikační model jeho s uk u y.
5.7.1 Socioling is ický ýzkum dynamiky slo anských jazyků obohacují i sbo níky řady
Sociolinguis ica Slo aca, k e é ycházejí od oku 1995 pod edakcí S. Ond ejo iče.48
45 Viz např. sbo níky Języki słowiańskie wobec współczesnych p zemian w Eu opie (1993); Języki słowiańskie
1945–1995: g ama yka – leksyka – odmiany (1995) aj.
46 Viz např. monog a ie z é o edice Český jazyk (1998) a Български език (1997). Je řeba šak upozo ni ,
že se obě ydání pods a ně liší me odologickém přís upu k ma e iálu. Viz např. čás o slo o o bě dílu
Български език, k e á se ne ysky uje dílu Český jazyk.
47 No ěji ealizo ané publikace é o ediční řady jsou ři samos a né díly s náz y Fone yka i onologia (2008),
F azeologia (2008) a Poli yka językowa (2009).
48 Viz např. sbo níky Socioling is ika a a eálo á ling is ika (1996); Slo enčina kon ak och a kon lik och
s inými jazykmi (1999); Mes o a jeho jazyk (2000) aj.
III. STa BádáNí OBlaSTI lexIkálNí aSlO OT O Né dyNamIky SlO aNSkých Jazyků
36
5.8 Dynamika oblas i slo anské slo o o by se s ala jedím z hla ních impulzů
k založení Komise p o slo anskou slo o o bu při Meziná odním komi é u sla is ů.
Komise byla us a ena . 1995 a od é o doby bylo usku ečněno jedenác jejích zase-
dání.49 P ní se konalo e Volgog adu . 1996 a bylo p og amo ě pojmeno áno
S a a pe spek i y zkoumání slo o o by slo anských jazyků. Následo alo ydání
sbo níků jako např. Neue Wege de sla is ischen Wo bildungs o schung (1999),
Słowo wó s wo a inne sposoby nominacji (2001), Функцыянальныя аспекты
словаутварэння. (2006), Словообразуване и лексикология50 (2007), Новые
явления в славянском словообразовании: система и функционирование (2010)
a další, k e é značně přispěly k popisu slo o o ných sys émů jedno li ých slo an-
ských jazyků.
5.8.1 Slo anská slo o o ba je s ředem pozo nos i celoži o ním dílе uské sla is ky
E. Zemské. Slo o o nou eo ii obohacují její publikace jako např. Словообразование
как деятельность (1992) (d uhé ydání . 2005); Активные процессы современного
словопроизводства (1996) aj.
5.9 Na kon on ačním ýzkumu slo anských jazyků se podílejí aké sla is é z neslo-
anských zemí.
5.9.1 Na p ohloubení ypologické koncepce V. Skaličky s ohledem na současný s a
slo anských jazyků se sous ředil německý sla is a K. Gu schmid . Ve s é p áci ycházel
z láš ě z ma e iálu bulha š iny, uš iny a bělo uš iny. Ši oce přija a byla i Gu schmid o-
a de inice e mínu endence předložená s a i Общие тенденции и специфические
формы их реализации в современных славянских языках (1998).
5.9.2 Přínosné p o poznání slo anských slo o o ných sys émů jsou dále zá ě y, ke k e-
ým e s ých ýzkumech dospí á I. Ohnheise o á.51 Ak i ní činnos I. Ohnheise o é
se ýká nejen bádání oblas i usis iky, ale aké spolup áce na elkých sla is ických
meziná odních p ojek ech.52
5.10 S ále ě ší pozo nos y olá á lexikální ý oj z pohledu kogni i ního. O opods a -
něnos i komplexního kogni i ně-slo o o ného přís upu k ino ačním p ocesům slo-
anských jazycích s ědčí nejno ější p áce polských a německých sla is ů.53 V sbo ní-
ku Słowo wó s wo/Nominacja V. Lehmann ukazuje na z ah slo o o by a lexikálních
koncep ů při zkoumání ý oje slo ní zásoby uš iny. Tam éž K. Waszakowa upla ňuje
model kogni i ní g ama iky R. Langacke a54 při analýze ino ačních p ocesů no ém
polském lexiku.
5.11 Během posledních několika le je neologický ýzkum p ohlubo án následujících
smě ech.55
5.11.1 Výsledky spolup áce mezi Ús a em p o jazyk český AV ČR, . . i., Jazyko ěd-
ným ús a em Ľ. Š ú a SAV a Ús a em bulha ského jazyka BAV ep ezen uje sbo ník
Lexikog a ie kon ex u in o mační společnos i (2008), k e ý znikl ámci p ojek u
49 Pod obně k činnos i Komise p o slo anskou slo o o bu iz Bozděcho á 2008.
50 K omu o dílu iz pod obněji Niše a 2009.
51 Viz např. Ohnheise 2000, 2003 aj.
52 Au o ka koo dinuje např. p ojek Kompa acja sys emów i uncjonowania współczesnych języków słowiań-
skich, o k e ém jsme se zmínili již ýše ( iz zde 5.3).
53 Viz Lehmann 2003 a K. Waszakowa 2003a.
54 Viz např. Wykłady z g ama yki kogni ywnej (1995).
55 K česko-bulha ské a bulha sko-české spolup áci iz ýše.
6. p áce neog a ické
37
Vy oření da abáze lexikální zásoby českého jazyka počá ku 21. s ole í. Publikace něm
jsou zaměřeny na ak uální o ázky o by ýklado ých slo níků a p o y o účely hod-
ných da abází lexikálního ma e iálu.
5.11.2 Na základě dohody mezi Ús a em sla is iky PAV, Ús a em sla is iky RAV,
Ús a em p o jazyk český AV ČR, . . i., a Jazyko ědným ús a em Ľ. Š ú a SAV byl
. 2008 ydán sbo ník Współczesna komunikacja językowa. Najnowsze zmiany w leksy-
ce i słowo wó s wie języków słowiańskich. Příspě ky něm in e p e ují p oblema i-
ku ino ačních je ů oblas i lexika, slo o o by i jedno li ých komunikační s é ách
( če ně s é no ých), z pozic p agma iky, kogni i ní ling is iky a socioling is iky.
5.11.3 Bulha sko-polský synch onní ýzkum se dnes ealizuje ámci společného
p ojek u Ús a u bulha ského jazyka BAV a Ús a u sla is iky PAV Българско-полски
лексикални паралели.56
5.11.4 Dlouhodobá spolup áce mezi Ús a em p o jazyk český AV ČR, . . i., Ús a em
sla is iky PAV a Jazyko ědným ús a em Ľ. Š ú a B a isla ě se s ala předpokladem
úspěšného dokončení p ní čás i p ojek u Specy ika leksyki i słowo wó s wa języków
słowiańskich na p zełomie XX i XXI wieku (do . 2011). Jejím pok ačo áním je ědec-
ký úkol naz aný Specy ika leksyki i słowo wó s wa języków słowiańskich na począ ku
XXI wieku, k e ý bude řešen až do . 2014.
Sh nu í: Mezi hla ní cíle synch onně zaměřených sla is ických ýzkumů pa ří s ano-
ení jedno né eo e ické a me odologické báze p o kon on ační s udium slo anských
jazyků. Pozna ky o é o p oblema ice se p ohlubují pomocí analýzy p oje ů dynamiky
jedno li ých ú o ních slo anských jazyko ých sys émů pa alelně s popisem jazyko é
si uace slo anských zemích. K omě sys émo ého poje í jazyka se při om upla ňuje
aké komunikační přís up k no ým jazyko ým je ům.
6. P áce neog a ické
Po řeba o by z . speciálních slo níků, mezi něž pa ří aké slo níky no ých slo ,
se dos á á do popředí ědeckého zájmu zejména po . 1989. P ním slo anským neo-
g a ickým dílem je s azek Новые слова и значения, k e ý yšel . 1971 pod edením
Z. N. Ko elo o é. V 80. le ech následují slo níky s bocho a ské a polské. V posled-
ních le ech poče ydaných neologických slo níků e ě šině slo anských zemích
s oupl.57
Dále se sous ředíme na česká a bulha ská neog a ická ydání, k e á se bezp os ředně
ýkají naší p áce.
56 Značným kladem k řešení o ázek popisu g ama iky a lexika slo anských jazyků kon on aci s jinými
slo anskými a aké neslo anskými jazyky předs a ují i další p ojek y Ús a u sla is iky PAV jako: G ama-
yka kon on a ywna bułga sko-polska; G ama yka kon on a ywna li ewsko-polska; Elek oniczne słowniki
polsko-słowiańskie i niesłowiańskie (uk aiński, bułga ski, li ewski) aj. K několikadílné bulha sko-polské
g ama ice iz blíže Ko y kowska – Koseska-Toszewa 2008, s. 188–205.
57 Sous a ný přehled slo anských neog a ických p ací je podán monog a ii Słowo wó s wo/Nominacja
2003, s. 34–43. P oblema ice lexikog a ického zp aco ání no é slo ní zásoby je aké ěno án sbo ník
No á slo ní zásoba e ýklado ých slo nících ze s ejnojmenné kon e ence.

III. STa BádáNí OBlaSTI lexIkálNí aSlO OT O Né dyNamIky SlO aNSkých Jazyků
38
6.1 České slo níky neologizmů
Pop é byla no á česká slo a yložena e slo níku Co slo nících nenajde e.
No inky současné slo ní zásobě Z. Socho é a B. Poš olko é z . 1994.
Na důkladně p op aco ané eo e ické, me odologické a ma e iálo é bázi jsou zalo-
ženy slo níky No á slo a češ ině. Slo ník neologizmů (1998) a No á slo a češ ině.
Slo ník neologizmů 2 (2004), k e é jsou dílem kolek i u au o ů z Ús a u p o jazyk český
AV ČR, . . i., pod edením O. Ma inco é.
Nejen pok ačo áním adici česko- uských lexikog a ických p ací, ale aké od a-
zem ozšíření pods a y úkolů neog a ie je Rusko-český a česko- uský slo ník neologizmů
kolek i u au o ů ze Slo anského ús a u AV ČR, . . i, k e ý yšel . 1999.58
6.2 Bulha ské slo níky neologizmů
P ní slo níko ý popis no ých slo bulha š ině e d ou počí ačo ých e zích
naz aných Български неологичен речник (70–80 години) a Български неологичен
речник (80–90 години) z eřejnila L. Jo dano a . 1993. O ok později yšel slo -
ník neologizmů Нови и най-нови думи в българския език, k e ý zp aco al N. An o-
no . Následo aly d a slo níky au o ských kolek i ů z Veliko ă no ské uni e zi y s .
Cy ila a Me oděje. R. 1999 yšel Речник на новите думи в съвременния български
език (1999) V. Bondžolo o é a A. Pe ko o é a . 2003 V. Bondžolo a a kol. ydaly
Неологичен речник (за периода 1998–2003).
D a nejsous a něji zp aco ané bulha ské neog a ické díly Речник на новите думи
и значения в българския език (2001) a Речник на новите думи в българския език
(2010) znikly oddělení bulha ské lexikologie a lexikog a ie Ús a u bulha ského
jazyka BAV.
Sh nu í: Uži ečnos slo níků neologizmů p o ýzkum ino ačních p ocesů je iděna
přede ším e sku ečnos i, že egis ují sys émo é a dynamické je y příznačné p o daný
časo ý úsek. Podle au o ů slo níků neologizmů je zp aco ání neologického ma e iá-
lu p os řednic ím speci icky lexikog a ických p os ředků a na základě neog a ických
p incipů podmíněno mj. p ak ickými po řebami nosi elů a uži a elů současných (nejen)
slo anských jazyků.
7. Ko pusy slo anských jazyků59
Po . 1990 se p ohloubila aké p áce na budo ání synch onních a diach onních
ko pusů slo anských jazyků. Ty o počí ačo ě uložené da abáze ex ů ůzného ozsahu
a ypu slouží přede ším k ling is ickým ýzkumům. Jsou založeny na ozmani ých
d uzích ex ů, např. uměleckých, mediálních nebo mlu ených. Opí ají se o in e dis-
cipliná ní eo ie ko puso é ling is iky. V současnos i exis ují například následující
jazyko é ko pusy.
58 V . 2004 yšlo i d uhé, doplněné a op a ené ydání oho o slo níku.
59 Přehled ko pusů é o čás i není yče pá ající, jeho cílem je ná ys s a u ko puso ého zp aco ání něk e-
ých slo anských jazyků. Je řeba aké podo knou , že údaje o ozsahu šech dále u edených jazyko ých
ko pusů jsou ak uální době, kdy je a o p áce dokončo ána.
7. ko pusy slo anských jazyků
39
7.1 Ko pusy českého jazyka
K ne ýznamnějším a nej ozsáhlejším náleží Český ná odní ko pus FF UK. V jeho
ámci je přís upný například ko pus současné psané češ iny SYN2010 obsahující
100 mil. ex o ých slo . Z eřejněn byl aké ko pus SYN, k e ý čí á 1,3 mld. ex o ých
slo a znikl ne e e enčním spojením šech e e enčních ko pusů řady SYN.60 V Ús a u
o mální a apliko ané ling is iky MFF UK se dlouhodobě p acuje i na ko pusech ex ů
ano o aných o ině mo ologické, syn ak ické a séman ické, jako jsou P ažský zá is-
los ní ko pus, Český akademický ko pus aj.
7.2 Ko pusy bulha ského jazyka
Ko pus přip a o aný Ús a u bulha ského jazyka BAV s náz em Български
национален корпус61 je podle s a u polo ině . 2012 o ozsahu 950 mil. ex o ých
slo a i nadále se doplňuje. Budo ání ůzných ypů ko puso ých bází da p o účely jazy-
ko ého ýzkumu se ěnuje i další bulha ský kolek i – BulT eeBank G oup. Účas ní
se ho p aco níci z Ús a u in o mačních a komunikačních echnologií BAV a So ijské
uni e zi y s . Klimen a Och idského. Jeden z jejich p oduk ů – Tex A chi – se pos up-
ně pře ádí do p og amu CLaRK pod náz em Български национален референтен
корпус – BulT eeBank (cca 350 mil. ex o ých slo ).62
7.3 Ko pusy jiných slo anských jazyků
7.3.1 Национальный корпус русского языка63 je nej ozsáhlejším ko pusem uského
jazyka, k e ý čí á íc než 300 mil. ex o ých slo a ses á á ze subko pusu současných
ex ů (od d uhé polo iny 20. s ole í) a subko pusu ex ů s a ších, edy od počá ku 18. s ole í
do d uhé polo iny 20. s ole í. Na jeho budo ání se podílejí ling is é z několika ědeckých
p aco išť. Cen em ýzkumu je Ús a uského jazyka V. V. Vinog ado a RAV. Je řeba
aké u és ko pus Компьютерный корпус текстов русских газет конца ХХ-ого века,64
na k e ém spolup acují ědci z Labo a oře obecné a počí ačo é lexikologie a lexikog a ie
Moske ské uni e zi y M. G. Lomonoso a. Plná in e ne o á e ze oho ko pusu zaměřené-
ho na publicis ické ex y obsahuje přes 1 mil. ýsky ů. Mezi další da abáze současné uš i-
ny je dále několik ko pusů ozp aco aných na ka ed ách sla is iky a počí ačo é ling is iky
mimo Rusko, jsou o např. Tübingenské ko pusy uských ex ů nebo ko pus HANCO65
uni e zi y Helsinkách aj. Na in e ne u jsou přís upné i d a ozsáhlé uské p ojek y –
Машинный фонд русского языка ud žo aný s podpo ou Ruského humani ně ědného
ondu а Корпус русского литературного языка Sank -Pe ě bu gské s á ní uni e zi y.66
7.3.2 P ní ko pus polského jazyka Ko pus IPI PAN (250 mil. ex o ých slo ) je dílem
ýmu z The Lingus ic Enginee ing G oup Ús a u počí ačo é ědy PAV. Na základě ma e-
iálu, k e ý byl sh omážděn p o ýklado ý slo ník polš iny, byl y ořen aké Ko pus
Języka Polskiego ědeckého naklada els í PWN SA obsahující cca 40 mil. ex o ých
60 In e ne o á ad esa Ús a u Českého ná odního ko pusu je h p://ko pus.cz/.
61 Zk ácená e ze ko pusu je přís upná na in e ne o é ad ese h p://sea ch.dcl.bas.bg/.
62 Ta o no á e ze ko pusu je přís upná na in e ne o é ad ese h p://www.webcla k.o g/.
63 Přís upný na in e ne o é ad ese h p:// usco po a. u/.
64 Přís upný je na in e ne o é ad ese h p://www.philol.msu. u/~lex/co pus/co p_desc .h ml.
65 Ko pusy jsou přís upné na ěch o in e ne o ých ad esách: h p://www.s b441.uni- uebingen.de/b1/ us
/ko po a.h ml a h p://www.ling.helsinki. i/p ojec s/hanco/.
66 Viz blíže na h p://c l. u/ a h p://www.na usco. u/.
III. STa BádáNí OBlaSTI lexIkálNí aSlO OT O Né dyNamIky SlO aNSkých Jazyků
40
slo .67 V . 1997 byl na uni e zi ě Lodži zahájen ře í ko puso ý p ojek – Polish and
English Language Co po a (PELCRA) – o celko ém ozsahu 150 mil. ex o ých slo .
Od . 2007 ědci Ús a u počí ačo é ling is iky PAV, Ús a polského jazyka PAV, PWN
a uni e zi y Lodži spolup acují i na p ojek u e e enčního, esp. ma e iálo ě y áže-
ného ko pusu polského jazyka s náz em Na odowy Ko pus Języka Polskiego.68
7.3.3 Ko pus s bského jazyka (CSL) byl založen ámci spolup áce mezi Ús a em
expe imen ální one iky a pa ologie řeči a Labo a oří expe imen ální psychologie Běle-
h adské uni e zi y. Podle s a u polo ině . 2012 je o celko ém ozsahu 11 mil. ex o-
ých slo . Ko pus sa emenog s pskog jezika je další ozsáhlý ko pus současného s b-
ského jazyka, k e ý je dílem p aco níků Ma ema ické akul y Běleh adské uni e zi y.69
7.3.4 Cho a ský ná odní ko pus70 obsahuje přes 100 mil. ex o ých slo pocházejí-
cích zejména ze současných cho a ských ex ů. Od . 2007 se na Záhřebské uni e zi ě
zp aco á á aké ma e iál k syn ak icky ano o anému zá islos nímu ko pusu H a ska
o isnosna banka s abala a od . 2009 byl Ús a u cho a ského jazyka a ling is iky
zahájen p ojek s náz em C oa ian Language Reposi o y.71
7.3.5 P áce na p ojek u Slo enského ná odního ko pusu72 p obíhá od . 2007 na půdě
Jazyko ědného ús a u Ľ. Š ú a SAV. Nejno ější e ze z . eřejného subko pusu SNK
je o přibližném ozsahu 719 mil. okenů. V ámci éhož p ojek u se zp aco á á i ma e iál
p o syn ak icky ano o aný ko pus s elikos í do 50 isíc ě .
7.3.6 Re e enční ko pus slo inského jazyka FidaPLUS s íce než 620 mil. ex o ých
slo je ýsledkem spolup áce mezi Filozo ickou akul ou,
Fakul ou sociálních ěd
Lublaňské uni e zi y a Ús a em J. S e ana. Na s ánkách Ús a u slo inského jazyka
F. Ramo še jsou dále zpřís upněny ko pusy jako např. BESEDA (3 mil. ex o ých slo )
a No a BESEDA (162 mil. ýsky ů). P ní z nich je u čený p o ýzkumné a zdělá ací
cíle a d uhý – přede ším p o po řeby lexikog a ů.73
7.4 Ve šech slo anských zemích je z láš ní pozo nos ěno aná éž ko puso ému zp a-
co ání ex o ých soubo ů mlu ené řeči, níž se p oje ují neologické je y nejdří e.
Například ámci Českého ná odního ko pusu je z eřejněn P ažský mlu ený ko pus
a B něnský mlu ený ko pus. Na s ánkách Ús a u p o jazyk český AV ČR, . . i., je
zpřís upněn ko pus DIALOG. V Bulha sku se pos upně doplňuje da abáze mlu ené řeči
s náz em BGSpeech.
Sh nu í: Budo ání ši oké ma e iálo é základny pomocí me od ko puso é ling is iky
je bezp os ředně spja o s objek i ním a šes anným kon on ačním popisem p oje ů
dynamiky jedno li ých ú o ních slo anských jazyko ých sys émů.
67 Polské ko pusy jsou přís upné na in e ne o ých ad esách h p://ko pus.pl, h p://ko pus.pwn.pl/, h p://
pelc a.pl/.
68 Viz blíže h p://nkjp.pl/.
69 Ko pusy jsou přís upné na in e ne o ých ad esách h p://www.se bian-co pus.edu. s/indexns.h m a h p://
www.ko pus.ma .bg.ac. s/.
70 Ke ko pusům cho a ského a slo inského jazyka iz blíže h p://www.ko pus.cz/s ahni.php#sulc.
71 Cho a ské ko pusy a báze da jsou přís upné na následujících in e ne o ých ad esách h p://www.hnk. zg.h /,
h p://hobs. zg.h / a h p:// iznica.ihjj.h /.
72 Viz íce na h p://ko pus.juls.sa ba.sk/.
73 Slo inské ko pusy jsou přís upné na následujících in e ne o ých ad esách: h p://www. idaplus.ne / a h p://
bos.z c-sazu.si/.
41
I . Ino ační p ocesy
české abulha ské slo ní zásobě
1. Obecný přehled
é o kapi ole se zaměříme na kon on ační analýzu soubo ů no ých subs an i , adjek-
i , slo es a příslo cí nejče něji zas oupených současném českém a bulha ském JM.
Při om se opí áme o údaje yplý ající z SN 1, SN 2 а РНДЗБЕ, РНДБЕ, k e é zp a-
co á áme abulko é podobě.1 Při popisu ak uálního s a u české a bulha ské slo ní
zásoby přihlížíme i k neologickému ma e iálu z iš ěných (psaných) mediálních ex ů
získanému las ní exce pcí.2
Obecně se přijímá, že na ú o ni lexikální dnes elmi in enzi ně působí in e naciona-
lizační endence. Za jeden z jejich nejma kan nějších p oje ů je označo án „pods a ný
ná ůs cizích slo hla ně ge mánského pů odu ( s o nání s předchozími dese ile ími
20. s ole í)“.3 V sou islos i s ím nás zajímá, jak in e nacionalizace o li ňuje pomě
ohebných a neohebných jedno ek nejno ější lexikální s ě češ iny a bulha š iny.4
Zá o eň y yčujeme s ylis ické a komunikační ozdíly mezi slo y domácími a přejím-
kami p ocesu zdomácňo ání.
Ve shodě s dosa adními zá ě y ling is ické li e a uře5 spojujeme adap aci no ých
přejímek aké s p oje y dynamiky o ině slo o o né a sous řeďujeme se jmeno i ě
na: (a) z ýšení de i ační po ence in e nacionálních o man ů, k e é již delší dobu ungují
obou slo o o ných sys émech; (b) yčlenění (a příp. osamos a nění) in e nacionálních
slo o o ných p os ředků; (c) sé io é oření neologizmů.6
Pa alelně sledujeme p ocesy opačné, k e é jsme ýše usou z ažnili s p oje y
a ýsledky y o ná ací endence.7 Jsou o přede ším p ocesy jako: (a) znik konku ence
1 P ocen uální údaje e šech abulkách jsou dále počí ány podle zo ce:
če nos jedno li ého ypu nelogizmů (Y) × 100 = Z
absolu ní če nos (X)
2 Viz přiložený seznam zd ojů neologického ma e iálu.
3 Buzzássyo á – Waszakowa 2003, s. 52n. Au o ky aké podo ýkají, že se mí a adap o anos i no ých přejí-
mek jedno li ých (…) jazycích může pods a ně liši ( am éž, s. 52).
4 Ohebnos í/neohebnos í češ ině míníme sklonnos /nesklonnos pods a ných jmen.
5 Viz např. již zmíněné sbo níky In e nacionalizácia súčasných slo anských jazykoch: za a p o i; Kon-
on ační s udium ino ačních p ocesů e slo anských jazycích; In e nacionalizmy no é slo ní zásobě;
monog a ii S/N aj.
6 K e mínu sé io é oření neologizmů iz blíže II.7.1.
7 K e mínu y o ná ací endence iz blíže ú od p áce.
I . INO ačNí p OceSy čeSké aBulha Ské SlO Ní záSOBě
48
2.4.1.1 V in elek uální slo ní zásobě dnes pře ládají pojmeno ání „ las nos í a s a ů
poja ých subs ančně.“28 Mezi nimi je nejpoče nější skupina neologizmů od ozených
příponami č. -izmus/-ismus, -s í/-c í, -os , -i a; b. ство, изъм, oст, итет. Její cha-
ak e is ickou složkou je aké soubo dějo ých jmen se zakončeními: č. -ace, -ní, -iáda;
b. -aция, не, иада, na zniku jejichž členů se ůzném ozsahu podílejí „pos upy
abs ak izační“ a „pos upy specializační“.29
2.4.1.2 Konku enční nebo synonymní ko elace mezi: a) náz y abs ak ních las nos í
a s a ů končícími na -os /-ост nebo na -i a/-итет; b) náz y las nos í a s a ů s o -
man y s í/c í//ство a ismus/izmus//изъм;30c) náz y abs ak ních dějů zakon-
čených na ní/не a na -ace/-ация lze znázo ni na základě schéma u na ženého
DSZ31 ak o:
č. ní/аce a b. не/ация32
č. -os /-i a a b. ост/итет33 č. -s í/-c í//-izmus/-ismus
b. ство/изъм
Ob . č. 3
28 Viz Ma inco á 1983, s. 78; S ě lá 2005a, s. 63, a aké údaje z SN 1, SN 2 a РНДЗБЕ, РНДБЕ, se k e ými
dále p acujeme.
29 Tu o ypologii ý ojo ých pos upů nacházíme u I. Němce (1968, s. 135n.).
30 Podle au o ů DSZ (s. 278) u oho ypu se konku enční z ah pojmeno ání p oje uje nejsilněji při
yjadřo ání ýznamu las nos i a při speci iko anějším ýznamu „hnu í, ideo ý smě “, k e ý je domé-
nou náz ů s o man em -izmus. Se zře elem k omu o ak u do slo níko ého ma e iálů zp aco aného
abulko é podobě zah nujeme mj. no á pojmeno ání ideologických hnu í, poli ických dok ín, kon-
cepcí apod. s dep o iálními základy a příponami izmus/ismus//изъм ypu: č. jelcinizmus, a che iz-
mus; b. обамизъм, путинизъм.
31 DSZ, s. 278.
32 Míníme příponu ac(e) a její a ian ní podoby izac(e) a  ikac(e), esp. bulha š ině – příponu (а)циjа
a její a ian ní podoby изациj(a), фикациj(а).
33 Je nu no již předem podo knou , že se dnes, jakož i předchozím období, zakončení i a/итет ysky uje
ýh adně u adap o aných slo cizího pů odu, esp. se kombinuje zejména s přeja ými základy. Jedno ky
končící na i a/итет nás edy budou zajíma z hlediska konku enčních si uací znikajících mezi nimi
a ú a y s příponami os /ост.

2. Ino ační p ocesy: no á česká abulha ská subs an i a
49
2.4.1.3 Dis ibuce jedno li ých slo o o ných p os ředků nejšíře upla ňo aných při o-
ření no ých náz ů abs ak ních las nos í a s a ů, k e é jsme zah nuli do ýše u edené-
ho schéma u, je podle SN 1, SN 2 a РНДЗБЕ, РНДБЕ následující:34
Tab. č. 7
SN 1 a SN 2 -os -s í/-c í -izmus/-ismus -i a
71 45 40 25
РНДЗБЕ a РНДБЕ ост ство изъм итет
52 41 13 1
2.4.1.3.1 Je zřejmé, že obou jazycích jsou i nadále nejak i něji uží ány35 slo o-
o né modely s o man y os /ост. Jak češ ině, ak bulha š ině na jejich základě
znikají gene icky a s uk u ně ozmani é skupiny neologizmů. K členům nejpoče něj-
ších z nich, jako např.: č. bezpříběho os , h ězdnos , le o ě nos , p i a izo a elnos ;
b. антиекологичност, видеоконферентност, гледаемост, широколентовост, za ím
nebyly doloženy a ian ní/synonymní p o ějšky. Z hlediska kon on ačního je šak su ix
-os ak i nější češ ině. To o zjiš ění lze yloži sku ečnos í, že češ ině jsou ý aznější
p oje y endence k oření z aho ých adjek i z domácích základů, k e é ob ykle mo i-
ují no á pojmeno ání las nos í a s a ů s ím o o man em.36 Je řeba ješ ě doda , že
pře aha uži í domácích o man ů é o oblas i slo o o by – na p ních d ou mís ech
podle ek ence jsou přípony os /ост а s í/c í//ство – ukazuje na úzkou součin-
nos endence k in elek ualizaci spiso ného jazyka s p ocesy y o ná acími.
2.4.1.3.2 Podle údajů z SN 1, SN 2 a РНДЗБЕ, РНДБЕ je poče neologických jedno ek
se su ixem -i a češ ině pods a ně yšší, než je bulha š ině neologizmů se zakončením
итет. Na pozadí elkého množs í no ě přeja ých/od ozených abs ak s příponou -i a,
k e á jsou zachycena SN 1 a SN 2, např.: asocia i i a, globali a, p o i abili a, ep e-
zen abili a, se iozi a, byl РНДЗБЕ a РНДБЕ egis o án jen jeden de i á končící
na -итет. Na ozdíl od oho je dnes obou JM obdobně ozšířen pos up séman ické
modi ikace již adap o aných jedno ek jako: č. nai i a – b. наивитет37 pomocí an e-
pozičních komponen ů: č. eu onai i a – b. евронаивитет. V češ ině p a idelněji než
bulha š ině jsou příponami -os a -i a dále ořeny jak sys émo ě-synonymní nomi-
nace, např. mul ikul u ali а – mnohokul u nos , ak náz y s ylis icko-synonymní, např.
ik imi a – ik imnos . V bulha ském JM se synonymie jedno ek zakončených na ост
a итет p oje uje přede ším ámci slo ních spojení se společným a ibu i ním kom-
ponen em, např. политическа идентичност – политически идентитет. Čas ěji se
34 Údaje abulkách č. 7 a 8 se ýkají pouze no ě u ořených de i á ů, jako např.: č. deniko os , ba ičs í,
e nicizmus, egionali a a b. световност, съкровищничество, атакизъм, ексклузивитет, a ne z ahu-
jí se k jedno kám ungujícím obou jazycích již dří e, jejichž ýznam je kon ex u současné lexikál-
ní dynamiky elmi čas o modi iko án pomocí an epozičních komponen ů, např.: č. pseudop i a izace;
b. алтерглобализация.
35 Viz aké A amo a 2003a, s. 119.
36 K o ázce oření adjek i iz blíže IV.3., 3.1.
37 S o . s č. nai nos – b. наивност.
I . INO ačNí p OceSy čeSké aBulha Ské SlO Ní záSOBě
50
us alují an onymní d ojice ypu интегритет – антиинтегритет s d uhým členem
obsahujícím ýznamo ou složku ‚působení, zaměření p o i někomu, něčemu‘. No ě pře-
ja é anglicizmy z o mo ané pomocí komplexního o man u, jako např. кредибилитет38
a jejich a ian y s domácí příponou ост: кредибилност, o něž s upují do konku enč-
ních z ahů.
2.4.1.3.3 V nejno ější slo ní zásobě je ú a ů s českým o man em -izmus/-ismus
pods a ně íce, než je bulha ských neologizmů se su ixem изъм. Nejak i něji ozhoj-
ňo ané skupiny s ěmi o su ixy jsou za o obou jazycích shodné. Jsou o soubo y již
dří e přeja ých základů modi iko aných připojením an epozičního komponen u,39 např.:
č. eko ana izmus, u bokapi alizmus; b. велотуризъм, еврооптимизъм. V no ém
českém a bulha ském lexiku je dále doloženo malé množs í jedno ek s o man em
-izmus/-ismus, jejichž „ ýznam las nos i (…) se ozřejmuje synonymií s izolexémní-
mi náz y s o man em -os “,40 s o . např. č. ekologičnos – ekologizmus/ekologismus
a b. глобалност – глобализъм.
2.4.1.3.3.1 No é jedno ky s o man em izmus/ismus//изъм jen ýjimečně s upují
do synonymních a konku enčních ko elací s náz y „dynamicky chápaných las nos í“41
na s í/c í//ство, např. č. alibanizmus – alibans í; b. шаманизъм – шаманство.
2.4.1.3.3.2 K zajíma ým ýsledkům české subs an i ní dynamiky pa ří: (a) pa alelní
znik náz ů se společným p op iálním základem a s příponami -ismus/-izmus//-s í/
-c í, s o .: klausizmus/klausismus (pojmeno ání hnu í, ideo ého smě u) a an iklauso -
s í (pojmeno ání ideo ého pos oje); (b) us álení d ojic přeja ých a hyb idních kompozi ,
k e é označují las nos i poja é s a ič ěji: eu oop imizmus, nebo dynamič ěji: eu onadše-
nec í; (c) čás ečně ýznamo ě s yčné neologizmy, jako např. celoe opans í42 – eu o-
cen izmus/eu ocen ismus,43 u k e ých je upřednos nění domácího nebo cizího slo o-
o ného elemen u do u či é mí y spja o s hodno ícím ýznamo ým komponen em.
2.4.1.3.3.3 V bulha š ině se naopak p oje uje p oces p ohloubení unkčně-séman ické
di e enciace slo o o ných p os ředků. S příponou изъм jsou ní z á ňo ány zejmé-
na in e nacionalizmy označující ideo á a poli ická hnu í, např.: антиатлантизъм,
еврофедерализъм, сатанизъм. Řidčeji jsou uží ány u: (a) pojmeno ání nega i ně chá-
paných las nos í, např. вождизъм; (b) náz ů podle způsobu cho ání, jednání osoby,
k e á je označená základo ým slo em, např.: бойковизъм, дянковизъм;44 (c) neologi-
zmů s ýznamem zobecňujícím, např.: фактологизъм – , ak nebo souh n ak ů‘. S o -
man em -ство znikají nejčas ěji subs an i a podle předmě u činnos i: брокерство,
букмейкърство, ресторантьорство.
38 Rýsuje se ak základní ozdíl s předchozím obdobím. Za ímco se dří e in e nacionalizmy končící na итет
dos á aly do bulha š iny p os řednic ím uš iny, ancouzš iny nebo němčiny, dnes jsou jejich zd ojem
zejména anglojazyčné ex y.
39 S o . zde 2.4.1.3.2.
40 DSZ, s. 283.
41 DSZ, s. 284.
42 Ve ýznamu ‚ ědomí společných e opských zájmů, ědomí e opské sounáleži os i, pospoli os i; nadřa-
zenos e opských zájmů nad ná odními‘ (SN 2, s. 69).
43 Ve ýznamu (z hlediska k i iků) ‚sous řeďo ání, sous ředění šeho dění do E opy; posuzo ání šeho
z hlediska E opy; e opocen izmus‘ (SN 1, s. 84).
44 Ta o pojmeno ání mohou mí aké ýznam ‚jazyko ý p oje (popř. lexikální p os ředek) ypický p o oso-
bu, k e á je označena základo ým slo em‘. Oba pod ypy neologizmů na изъм se yznačují exp esi ním
(hodno ícím) zaba ením.
2. Ino ační p ocesy: no á česká abulha ská subs an i a
51
2.4.1.4 Podle SN1, SN 2 a РНДЗБЕ, РНДБЕ ek ence uži í o man ů, k e ými jsou
ořena no á dějo á jména, je následující:
Tab. č. 8
SN 1 a SN 2 -ní аce -iáda
97 59 13
РНДЗБЕ а РНДБЕ
ация не иада
83 26 2
2.4.1.4.1 Výsledky abulce č. 8 s ědčí o základním ozdílu: bulha ský o man -ация
(zejména pak jeho a ian ní podoby изация, фикация), např. интернетификация,
кабелизация, пазаризация aj., se upla ňuje při oření dějo ých jmen čas ěji než jeho
český p o ějšek -ace. Lze edy říci, že je pod li em in e nacionalizace dnes bulha -
š ině upřednos ňo áno implici ní yjádření p ocesuálnos i.45 V češ ině se za o šíře uží á
konco ka -ní, např.: absu dizo ání, čipo ání, po o o ání, esp. p e e uje se explici nos
ypická p o domácí o man y. Do s uk u y obou ypů neologizmů s upují zejména
přeja é základy.
2.4.1.4.1.1 V mediálních ex ech není šak ýjimkou ani pa alelní uži í ú a ů se
su ixem izace/изация a neologizmů končících na ní/не, např.: č. absu diza-
ce – absu dizo ání, idolizace – idolizo ání; b. дигитализация – дигитализиране,
цифровизация – цифровизиране. Jis ou specializaci o man u izace/изация pozo u-
jeme při „pojmeno ání globálních homogenních p ocesů předs a ujících děj bez di e-
enciace ak u děje, jeho p ůběhu a ýsledku, a edy bez poukazo ání na ýchodisko-
ou a zámě o ou si uaci“46, např. č. en e ainizace, inancializace; b. сюжетизация,
ювентизация. Z oho o hlediska nejsou např. synonymní česká abs ak a in e ne o ání
,uží ání in e ne u‘ a in e ne izace ,za ádění, za edení In e ne u (do škol, úřadů, ins i u-
cí s á ní sp á y apod.)‘, mobilo ání , ele ono ání pomocí mobilního ele onu, mobilní
ele ono ání‘ a mobilizace ,za ádění, za edení mobilních ele onů (mobilů) do běžného
použí ání‘.47
2.4.1.4.1.2 Vý aznou séman ickou skupinu ámci „mediálních“ subs an i oří aké
pojmeno ání z českých a bulha ských posesi ních/d uho ě posesi ních základů s pří-
ponou -izace/изация, k e á yjadřují „dodání nebo naby í las nos í k ících e ýzna-
mu subs an i ního základu“,48 např. č.: blai izace a albanizace; b. меркелизация
a ливанизация.
2.4.1.4.1.3 Rezul a i nos pře ládající čás i e bálních subs an i na -ní egis o-
aných SN 1 a SN 2 ko esponduje s idem základo ých slo es, např. y unelo ání
45 K o ázce yjádření p ocesuálnos i explici ním o man em -nie a implici ním -ácia iz DSZ, s. 279.
46 DSZ, s. 279.
47 K é o o ázce iz O. Ma inco á (1983, s. 78). Je nu no aké doda , že au o ka pokládá jména dějo á zniklá
přímo ze subs an i a, j. bez p os řednic í eálně exis ujícího slo esa, za pojmeno ání zniklá mu ací.
48 Podle TS 2. Tam éž (s. 646) se aké podo ýká, že a o sku ečnos s a í subs an i a s u edenými cha ak e-
is ikami „do ěsného slo o o ného z ahu zejména k adjek i u“.
IV. InoVační p ocesy Včeské abulha ské sloVní zásobě
52
(k y unelo a ), z izuálnění (k z izuálni ), zp i a izo ání (k zp i a izo a ). Vyjdeme-li
zРНДЗБЕaРНДБЕ,ukazujeseijedenpods a ný ysno ýchbulha ských e bálních
subs an i .Nemaláčás koexis ujícíchneu álníchp ocesuálníchjmenna-неakniž-
níchjedno ekna-изация odkazujek s ejnému nepřechodnému(obou ido ému)slo-
esu,s o .маргинализиране амаргинализация (маргинализирам се), партизиране
апартизация (партизирам се).
2.4.1.4.2 Kbezpředpono ýmp ocesuálnímsubs an i ůmse obousoučasnýchjazy-
cíchpři ářejíneologizmyspe ixyč.de-, od-;b.де-,k e éznamenají„odeb ánínebo
zba eníse las nos í k ících e ýznamusubs an i níhozákladu“,49např.:č.demono-
polizace, odpoli izace;b.деескалация. Slo o o něaséman ickyjsou y oú a yspja y
jaksnep e igo anýmináz y, aksezáklado ýmislo esy,snimižjsou mo i ačním
z ahu,s o .např.č.ame ikanizace – deame ikanizace (ame ikanizo a ), ins i uciona-
lizace – deins i ucionalizace (ins i ucionalizo a ), abuizace – od abuizace ( abuizo a )
ab.криминализация – декриминализация (криминализирам)aj.идеологизация –
деидеологизация (идеологизирам).
2.4.1.4.3 Doskupiny,k e á yjadřujedějo os explici něji,lze o něžzah nou no á
slo aspředponou e-/ре- e ýznamu„opě náčinnos  edoucíkobno ení las nos i,
nebopředmě u,je uoznačenéhozákladem“,50např.č. ee opeizace, ekome cializace,
emy ologizace;b.реевропеизация, ребалканизация, реполитизация.
2.4.1.4.4 K ozhojněnísoubo uneologizmůzakončenýchna -ní/-не a-s í/-c í//-ство
přispí ánaneposlednímmís ěp ocespřejímáníanglicizmůna-ing, jejichžséman ice
„seod ážípoloslo esnýapolojmennýcha ak e anglickéhoge undia“.51Vdůsledku
oho znikajíd ězákladnísi uace.Pokudse přejímajícíchjazycíchdějo os přejímek
ydělíjakojejichzákladníséman icko-slo o o ný ys,přimykajíseknimzejména
ú a ykončícína-ní/-не.Vě šinou ak znikajísynonymní e bálnísubs an i а,např.
č.manage ing – manažo ání, emas e ing – emas o ání, snowboa ding – snowboa do-
áníab.банкинг – банкиране, мониторинг – мониториране, клонинг – клониране,
сърфинг – сърфиранеaj.Dos ane-lisedopopředí ýznam,předmě činnos icha ak-
e izujícíosobupojmeno anouzáklado ýmslo em‘,přiadap aciseupla ňujísu ixy
-s í/-c í//-ство,např.č. de eloping – de elope s í, e-banking – e-banko nic í, web-
mas e ing – webmas e s í ab.диджеинг – диджейство, спонсоринг – спонсорство
(s o .seспонсориране).
2.4.1.4.5 Dějo ásubs an i aspříponou-iáda/-иадаne s upujídokonku enčních
ko elacíani češ ině,ani bulha š ině.Vnejno ějšílexikální s ěse ysky ujíjed-
no kyjakonapř.:č.bondiáda, oska iáda, puzzliáda, amboiáda;b.азиада, бондиада,
потъриада, фолклориадаaj.VobousoučasnýchJMpře á á endenceupla nění o -
man u-iáda/-иадаpři ořenínáz ů ůznýchakcí,he azá odů.Slo o o nýmzákla-
dem oho oin e nacionálního ypupojmeno ánísedness á ajízejménap op ia.
Sh nu í:P ocespřejímáníaadap acecizích(in e nacionálních)slo inadálezacho á á
s ouznačnouak i i ujak češ ině, ak bulha š ině.Vbulha š iněje šakpodílangli-
cizmů slo o o něneadap o anépodoběpods a ně ě ší.Ak i i aupla něníde i ace
49 VizS ě lá2005a,s.60.
50 TS2,s.648.
51 M a inaco á2005,s.207.Kdří epřeja ýmsubs an i umna-ing/-ink češ ině izTS2,s.640.
3. Ino ační p ocesy: no á česká abulha ská adjek i a
53
nebo kompozice při oření no ého českého a bulha ského subs an i ního lexika sou isí
s: (a) ypologickými z láš nos mi obou jazyko ých sys émů; (b) s ylis ickými a komu-
nikačními las nos mi no ě ořených pojmeno ání. Exp esi i y je např. nejno ější
lexikální s ě bulha š iny dosaho áno přede ším na základě de i ace, edy konden-
zo anějších (implici nějších) o em, za ímco češ ině jsou jako příznako á pociťo ána
přede ším složená pojmeno ání. Vy o ná ací p ocesy jsou dnes nej ě ší míře s yčné
s p ocesy p oje ující se in elek uální lexikální s ě. V ámci in elek ualizační enden-
ce je aké ý azně zas oupen p oces modi ikace ýznamu již dří e adap o aných přejí-
mek z meziná odního kul u ního a e minologického lexika pomocí a ixoidů a adixoidů.
S ohledem na cen ální pos a ení pods a ných jmen mezi os a ními slo ními d uhy
no é české a bulha ské slo ní zásobě se na ino ační p ocesy oblas i subs an i ní
slo o o by zaměříme aké kapi olách V. a VI.
3. Ino ační p ocesy: no á česká abulha ská adjek i a
Na ozdíl od sous a ného zájmu, k e ý je ěno án ling is ické li e a uře subs an-
i ní dynamice, je publikací o no ých českých a bulha ských adjek i ech plánu kon-
on ačním mnohem méně.52 Jak české slo níky no ých slo , ak slo níky bulha ské
šak obsahují ozmani é soubo y neologických přída ných jmen, jež lze na základě
jejich mo ologických a slo o o ných cha ak e is ik ozděli do následujících skupin:
(1) de i o ané ú a y,53 např.: č. boa de c osso ý, as amanský; an i ůs o ý, odins a-
lační; bezpřepážko ý, předemig ační; sladi elný, podzaměs naný; b. дивелъпърски,
супервайзерски; продуктов, сериален, спомоществувателски; антипиратски,
доболничен, съуправляващ; раздържавителен; (2) no á přída ná jména znik-
lá na základě skládání, např.: koupěch i ý, le o ě ný, pe nolinko ý; b. нововремски,
нормотворчески, фармакоикономически; (3) přída ná jména s no ým ýznamem
zniklým na základě z . séman ického oření, např. č.: ka as o ický, plošný, ře ězco ý;
b. инфарктен, локализиран, маргинален. Jako adjek i a jsou SN 1, SN 2 a РНДЗБЕ,
РНДБЕ označeny aké – češ ině nesklonné (přesněji ne lek i izo ané) a bulha š ině
neohebné ( ě šinou ansk ibo ané) – přejímky ypu: č. an ig a i i, i , impak , second-
hand, opless, a es y a b. автоматик, антипилинг, нонстоп, мултиарт, онлайн,
тренди. Slo něd uho á pla nos ý azů é o skupiny není ždy jednoznačně u čo ána,
za o se au oři ě šinou shodují om,54 že přejímajících jazycích jedno ky s ěmi o
ysy ys upují zejména e unkci a ibu i ních čás í slo ních spojení.
52 Na o o éma jsou např. publikace L. Uhlířo é (1998), H. Six o é (2003), C. A amo o é (2008), B. Niše-
o é (2010). P oblema ika no ých adjek i se čas ěji s á á s ředem pozo nos i e ýzkumech monolig ál-
ních. Viz např. A amo a 2006, 2010; Nábělko á 1999; S ě lá 2005b; Vačko 1998; Vačko a – Vačko
1998 aj.
53 Při u čení jedno li ých podskupin je řeba mí na zře eli názo J. M a inaco é 2005, s. 196, že: „O adap-
aci cizího adjek i a můžeme s jis o ou mlu i jen případě, že p o adjek i um není češ ině základo é
subs an i um. Někdy šak nacházíme p a děpodobné s opy li u anglič iny i na adjek i ech, k e á by bylo
zá o eň možno chápa i jako elační, od ozená češ ině.“ S ejný přís up lze upla ni i k no ému bulha -
skému adjek i nímu lexiku. S o . aké s klasi ikací u M. Nábělko é (1999, s. 100), k e á u čuje následující
ypy adjek i s přeja ým in e nacionálním základem: přeja á nesklonná adjek i a, slo o o ně adap o aná
adjek i a a adjek i a de i o aná od přeja ých základů.
54 Viz ýše ci o ané publikace.

I . INO ačNí p OceSy čeSké aBulha Ské SlO Ní záSOBě
54
3.1 In e nacionalizace: nesklonnos /neohebnos no ých adjek i
3.1.1 Se zře elem k u edeným sku ečnos em, esp. k li u in e nacionalizační endence
češ ině a bulha š ině, se dále sous ředíme na údaje o podílu nesklonných ( bulha -
š ině neohebných) adjek i , k e é ský ají SN 1, SN 2 a РНДЗБЕ, РНДБЕ.
Tab. č. 9
SN 1 a SN 2 РНДЗБЕ а РНДБЕ
no á adjek i a sklonná nesklonná podíl ohebná neohebná podíl
2 189 131 5,98 % 722 49 6,79 %
3.1.1.1 Da a ozřejmují zásadní k an i a i ní ozdíl mezi oběma jazyky: celko ý poče
neologických přída ných jmen zachycených SN 1 a SN 2 značně přesahuje po-
če no ě u ořených adjek i egis o aných РНДЗБЕ а РНДБЕ. Pozo o aná di e en-
ce odpo ídá zjiš ění S. I anče a (1988, s. 80), že „základní z láš nos í bulha ského jazy-
ka není schopnos , esp. neschopnos něk e ých bulha ských subs an i s á se základem
no ého adjek i a, ale upřednos nění možnos i, aby adjek i um nebylo od ozeno i přes
exis enci é o schopnos i. (…) jasně se p oje uje endence k omezo ání uži í přída ných
jmen a k upřednos ňo ání upla nění předložko ě jmenných kons ukcí“.55 Ta o enden-
ce se p omí á i do komunikačních a s ylo ých ysů no ých bulha ských přída ných
jmen. Vě šina z nich je neologických slo nících označena buď jako běžná p o u či ou
komunikační oblas , např. грантов, финанс., мониторингов спец., скимиращ, техн.,
хардуерен комп., хипхопърски муз., anebo jako ho o o á, např. антифенски, разг.,
нежел., зарибяващ, разг., наколенкаджийски, разг., неодобр. aj.
3.1.1.2 Ukazuje se aké, že se bulha š ině na každých 100 slo o o ně zniklých
no ých adjek i současnos i us aluje přibližně 7 neohebných přejímek. V češ ině
na každých 100 ohebných přída ných jmen je uží áno cca 8 ne lek i izo aných jedno-
ek. Ty o neologizmy neadap o ané podobě jsou s uk u ně a séman icky elmi ůzno-
odé, za o ungují ýh adně jako pří las ky d oukomponen o ých souslo í. V souladu
s F. Danešem je p o o pojímáme jako ýsledek „slo osledné adjek i izace“,56 k e á je
podle da ab. č. 8 obdobně ozšířena obou jazycích. V JM jako p os ředky jazyko-
é ekonomie a zá o eň jako ý azy ak ualizující yjádření ys upují následující ypy
nesklonných/neohebných adjek i :
55 S o . aké zjiš ění J. T i ono o é (1982, s. 163–204), že se s o nání s českými a uskými uměleckými
ex y bulha ských ex ech mnohem řidčeji upla ňují z aho á adjek i a.
56 F. Daneš (1985, s. 176–182) u ádí následující: „Najdou se i případy, nichž speci ikující složku oří
sku ečné ýznamo é slo o, a šak nesklonné. Např.: klišé eakce / klišé- eakce (s e eo ypní .), B assica
ak o (B . = čeleď b uk o i ých); moka kos ky, E a-g il. Nelze ylouči , že ím o smě em půjde ý oj ješ ě
dále. Poznamenejme k omu, že a o „slo osledná adjek i izace“ subs an i má češ ině už s a ší adici:
jde o ho o o é náz y ypu panama klobouk/ azba, oledo ub us, shimmy bo y ap.“ ( am éž, s. 179). V bul-
ha ských synch onně zaměřených p acích je p oblema ika kons ukcí ypu „adjek i izo ané (speci ikující)
subs an i um + subs an i um speci iko ané“ analyzo ána buď se zře elem k jejich pos a ení mezi jedno-
a íceslo nými pojmeno áními ( iz A amo a – Oseno a 2005, s. 346–358), anebo z hlediska oření
adjek i na základě kon e ze ( iz Vačko a – Vačko 1998, s. 99–100).
3. Ino ační p ocesy: no á česká abulha ská adjek i a
55
3.1.1.2.1 Výpůjčky, k e é se málokdy uží ají samos a ně a jejichž a ibu i ní unkce se
p oje uje jen e spojení s u čo aným subs an i em, např.: č. au pai poby , jus -in- ime
ý oba, in-line b usle, las momen do olená, s ee wea oblečení; b. аутлет колекция,
аутдор екипировка, лоу-тек телефон, стендбай споразумение, хенхелд система
aj.57 P ní čás i u edených souslo í odkazují k no ě pojmeno á ané sku ečnos i, esp.
k no ému je u nebo předmě u, a d uhá (speci iko aná) čás je zp a idla domácí/zdo-
mácnělé slo o „zako ující“ no ý ý az ýznamo ě a mo ologicky.58 Za ím ani češ-
ině, ani bulha š ině nejsou doložena obdobná no á d ouslo ná pojmeno ání s oběma
členy domácího pů odu.
3.1.1.2.2 P o lexikální dynamiku bulha š iny je dále příznačná skupina jedno ek
upla ňo aných pří las ko é pozici se s uk u ou: „an epoziční komponen анти
+ základo é slo o“.59 Pů odně se do bulha š iny dos aly přejímky ypu антигей
(протест); антипаркинг (скоба)60 apod. Něk e é z nich se s aly impulzem oření
adjek i s možnou d ojí mo i ací, např. k neologizmu антистрес zniklo přída né
jméno антистресов, a o buď na základě su ixace: антистрес + -ов, anebo spo-
jením p e ixoidu анти s již dří e exis ujícím ú a em: анти + стресов. V jiných
případech edle no ých přejímek, např. a. an iage ( oods), se obje ily ansk ibo-
аné ý azy: антиейдж (храни) a o něž kalky: антистареене (храни). Do é o
skupiny spadají aké p e igo ané komponen em анти: (a) slo o o ně ak i ní p -
ky: антиевро (нагласа),61 (b) domácí/zdomácnělá pods a ná jména, s o . антиакне
(крем), антивзлом (обков).
3.1.1.2.3 Čás neohebných/nesklonných jedno ek se od již analyzo aných neologizmů
liší ím, že současně ungují i ú o ni slo o o né. Míníme zde lexikalizo ané ne yh a-
něné mo émy,62 jako např. č. audio, demo, po no, ideo; b. аудио, демо, порно, видео,
k e é se upla ňují jednak jako samos a ně psané pří las ko é členy (nejčas ěji) d ou-
slo ných pojmeno ání a jednak jako u čující členy kompozi .63 Vě šina z nich odkazu-
je k slo o o ně adap o aným (nezřídka e minologickým) jedno kám, např. č. e no –
e nický, e nologický a b. фото – фотографскu, esp. se s mo ologicky nez á něnými
členy neologického epe oá u neshodují ani s ými gene ickými ysy.64
3.2 Vy o ná ací p ocesy: no á slo o o ná adjek i a
3.2.1 Přibý ání nesklonných/neohebných adjek i sou isí mj. s ak i izací způso-
bů jejich mo ologického (slo o o ného) z o mo ání. Tím o ak em lze ys ě li
57 P ní členy obdobných bulha ských kons ukcí jsou něk e ých p acích ( iz např. Vačko 1998) u čo ány
jako adjek i a u ořená pomocí kon e ze ( ši ším smyslu).
58 Zde se přikláníme k názo u C. A amo o é (2010, s. 17), že a o si uace je elmi blízká si uaci oblas i
oření kompozi .
59 K é o ý azné složce no é bulha ské slo ní zásoby iz aké A amo a 2006, s. 277–286. Tam éž au o ka
pojedná á o e mínu M. V. Pano a analy ické adjek i um.
60 S o . s a. an i-gay lobby, an i-pa king boulde s, lines aj.
61 Zde míníme p ní čás kompozi евро s ýznamem , ýkající se E opské unie‘ ( iz blíže РНДБЕ, s. 154).
K speci ice ungo ání oho o ypu jedno ek iz aké V.2.2.1.1.
62 K lexikalizaci ne yh aněných mo émů iz II.7.3.
63 S o . např. č. audio o má , demo nah á ka, po no ilm, ideo komunikace; b. аудио книга, демо
игра, порно запис, видео заснемане a č. audio o má , demonah á ka, po no ilm, ideokomunikace;
b. аудиокнига, демоигра, порнозапис, видеозаснемане.
64 V přís upu k omu o ypu jedno ek se shodujeme C. A amo o ou (2010, s. 17) a po ažujeme je za „p ní
čás složených slo (kompozi )“ s předmě ným ýznamem.
I . INO ačNí p OceSy čeSké aBulha Ské SlO Ní záSOBě
56
nej ě ší dynamický pohyb pa ný p á ě oblas i oření no ých českých a bulha -
ských desubs an i ních adjek i , k e á yjadřují ši oký ejs řík z ahů.65 Jinak řeče-
no, obou jazycích pozo ujeme p ocesy p o ichůdné k již nas íněným, jež se šak
p oje ují ůznou in enzi ou. Mo ologicky z á něné p o ějšky má jen čás bulha -
ských adjek i izo aných subs an i , s o . интернет – интернетен а интернетски,
металик – металиков aj. Ta o sku ečnos je souladu se zjiš ěním L. Uhlířo é, že
současný bulha ský JM začíná u či ých případech p e e o a oření přída ných
jmen.66 A šak mo ologické (slo o o né) z o mo ání nesklonných/neohebných jed-
no ek se e lexi ní češ ině p oje uje p a idelněji,67 s o . např. č. ki esu ing ku z –
ki esu o ý ku z; b. jenom кайтсърф курс, č. unisex klobouk – unisexo ý klobouk;
b. jenom унисекс шапка, ale řidčeji aké č. o sho e společnos – o sho o á společnos
a b. jenom офшорна фирма, ~ компания68 aj.
3.2.2 Podle slo níků neologizmů mezi nej ek en o anější su ixy u no ých českých
a bulha ských adjek i od ozených su ixací a na základě způsobu p e ixálně-su ixální-
ho69 pa ří následující:
Tab. č. 10
no á česká od ozená adjek i a
SN 1 a SN 2*o (ý) sk(ý)/ck(ý) n(í) n(ý)
577 473 324 154
*České přípony ydělujeme podle jejich řídění MČ 1. S ohledem na přehlednos abulky
u ádíme jen základo é podoby su ixů. A šak do celko ých poč ů zah nujeme: z aho á adjek-
i a s příponou o (ý); s příponami sk(ý) a ck(ý), esp. s jejími a ian ami -o sk(ý), -ansk(ý),
-ánsk(ý), -ensk(ý),-insk(ý) a -áck(ý), -eck(ý), -ick(ý),-is ick(ý), -nick(ý); z aho á adjek i-
a s příponou n(í)/jn(í) a její a ian ou: -o n(í); ši oce elační dějo á adjek i a cizího pů odu
s příponou -n(í) a jejími a ian ami: - n(í), -en n(í), -i n(í), -biln(í); jakos ní adjek i a na -n(í)
a její a ian y -oidn(í), -ózní; pasi ní ezul á o á adjek i a na -n(ý), něk e á z aho á adjek i a
na o an(ý).
65 S o . s názo em L. Uhlířo é (1998, s. 29), že ysoká ek ence desubs an i ních adjek i současném čes-
kém a bulha ském JM je spja a se syn ak ickou kondenzací cha ak e is ickou p o u o komunikační s é u.
66 L. Uhlířo á 1998, s. 29.
67 Viz i mnohem ě ší poče adjek i doložených SN 1 a SN 2.
68 Neologizmus офшор se bulha š ině uží á jen jako subs an i um m. . K omu o příkladu iz blíže Uhlí-
řo á 1998, s. 31n.
69 Vynechá áme no á složená adjek i a a přída ná jména znamenající ůznou mí u las nos i modi iko-
ané p e ixoidy supe /хипер, mega/мега, mono/моно, mul i/мулти, supe /супер, ul a-/
ултра, íce-, свръх aj. Do analyzo aného soubo u nezařazujeme ani přída ná jména od ozená ze
su ixoidních subs an i . Za o zah nujeme adjek i a od ozená od e mínů, např. č. ull ex o ý (k ull ex )
a b. хиперинфлационен (k хиперинфлация), a adjek i a s k ali ikačně-in enzi ikačním ýznamem:
č. hype ychlý („hype + ychlý“) a b. хипермодерен (“хипер + модерен”).
3. Ino ační p ocesy: no á česká abulha ská adjek i a
57
Tab. č. 11
no á bulha ská od ozená adjek i a
РНДЗБЕ а РНДБЕ*ск(и) ен ов
163 155 90
*Bulha ské přípony ydělujeme podle jejich řídění ГСБКЕ 2 a u Rade o é (1987, s. 100–127).
S ohledem na přehlednos abulky u ádíme jen základo é podoby su ixů. Do celko ých poč ů
zah nujeme: z aho á adjek i a na ск(и) a její a ian ní podoby: -ески, -овски, -енски, -ански,
-ически, -ичен; desubs an i ní z aho á adjek i a na (е)н a ен; adjek i a s cizími příponami
ален, арен, ивен, озен, онен, онален, ичен; malé množs í desubs an i ních jakos -
ních adjek i se su ixem (е)н; desubs an i ní z aho á adjek i a na ов.
3.2.2.1 Údaje z ab. č. 10 a 11 s ědčí o základním ozdílu mezi oběma slo o o nými
sys émy, k e ý se ýká nes ejného ozsahu upla nění jedno li ých domácích o man ů.
S a is icky ýznamná je například sku ečnos , že su ix ов, bulha ský p o ějšek nejšíře
uží ané české přípony o (ý), je až na ře ím mís ě podle s é ek ence РНДЗБЕ
a РНДБЕ. Nej íce neologizmů je bulha ských slo nících z á něno pomocí o man u
-ск(и). Přes o šak s příponami sk(ý) a ck(ý) je dnes češ ině ořeno d ak á íce
no ých adjek i (473) než bulha š ině (163).
3.2.2.1.1 Na základě gene ických, s uk u ních a séman ických ysů lze no é české
a bulha ské adjek i ní de i á y oz řídi do ěch o soubo ů:
3.2.2.1.1.1 Adjek i a desubs an i ní
3.2.2.1.1.1.1 Přípono á
3.2.2.1.1.1.1.1 V češ ině nejčas ěji z o mo aná pomocí su ixů: o (ý), např. banne o-
ý, copy igh o ý, sponzo ingo ý, wapo ý, zoomo ý; sk(ý), např. azylan ský, headhun-
e ský, k osařský; n(í) (s ím o o man em, adičně upla ňo aným při adap aci cizích
základů, je doloženo nemalé množs í a ian ních podob k adjek i ům, k e é jsou od o-
zeny ze s ejného základu), s o . bankoma ní – bankoma o ý, wo ldmuzikální – wo ld-
musico ý aj.
3.2.2.1.1.1.1.2 V bulha š ině jsou o zejména adjek i a s příponami: ск(и), např.
букмейкърски, килърски, скейтбордистки, тийнейджърски; ен, např. бонусен,
драйверен, мултимедиен; ов, např. допингов, итонгов, кетърингов, франчайзингов aj.
3.2.2.1.1.1.1.3 Sem spadá éž nemalý poče ú a ů odkazujících k p e ixálně-su ixálním
subs an i ním základům, např. č. bezdomo ecký (k bezdomo ec); b. антимафиотски
(k антимафиот).
3.2.2.1.1.1.1.4 Dílčí podskupina ses á á z přída ných jmen znikajících k hyb idním
kompozi ům, např. eu odluhopiso ý (k eu odluhopis); b. наркоразпространителски
(k наркоразпространение) apod.
3.2.2.1.1.1.1.5 Omezené je množs í slo o o ných kon e zi , např. in e ne í,
mik oso í,70 egis o aných jen češ ině. Výsky ěch o jedno ek po zuje názo
70 K e mínu slo o o ná kon e ze iz Encyklopedický slo ník češ iny 2002, s. 231. Je řeba ješ ě doda , že
současných českých ýzkumech jsou beza ixální de i ace (kon e ze ši ším smyslu) a pos up p e ixál-
ně-kon e zní zařazo ány mezi ak i ní slo o o né způsoby, byť podílející se nejmenší míře na zniku
I . INO ačNí p OceSy čeSké aBulha Ské SlO Ní záSOBě
64
3.3.1.1 P oces neoséman izace působí zře elněji oblas i české a bulha ské adjek i ní
dynamiky než oblas i dynamiky subs an i ní. Ši ší upla nění séman ické de i ace při
oření no ých přída ných jmen se zdá bý spja o s „p imá ní unkcí adjek i ního a i-
bu u, k e ý se s dominujícím subs an i em shoduje odě, čísle a pádě“.85 V zá islos i
na kon ex u a na ýznamu u čo aného komponen u by se edy mohla ealizo a unkčně-
-séman ická po ence již exis ujícího přída ného jména, k e á dosud ealizo ána nebyla.
Vý azné p oje y neoséman izace českých a bulha ských mediálních ex ech sou isí
éž se snahou o jazyko ou ekonomii.86
3.3.1.2 Z da ab. č. 16 dále yplý á, že séman ickým ořením zniká íce bulha -
ských než českých neoséman ických přída ných jmen. Jeden z možných dů odů oho-
o mezijazyko ého ozdílu je sku ečnos , že se neoséman izace bulha š ině p oje uje
jako p oces kompenzující p ohloubení endence k omezenějšímu upla nění slo o o -
ných pos upů a způsobů při oření adjek i .87 Se zře elem k celko ému yššímu poč u
neoséman ických pods a ných i přída ných jmen egis o aných РНДЗБЕ a РНДБЕ
lze ješ ě říci, že upla něním séman ického oření (neboli z . nemo ologických slo-
o o ných způsobů) bulha š ina y o ná á pře ládající analy izmus s ého jmenného
sys ému.
3.3.1.3 V obou jazycích je znik a us álení no ých adjek i ních ýznamů o li něn
endencí k opako ané in e nacionalizaci. S o . např. ýklady o neoséman izmu eko-
logický88 obou českých slo nících neologizmů a jeho ýznamy slo ních spoje-
ních: ekologická jízdenka ,jízdenka pla ná p o dop a ní p os ředky z . ekologicky
čis é (na am aj, me o, olejbus, nikoli na au obus)‘89 a ekologický managemen
,managemen dod žující p incipy och any ži o ního p os ředí a zaměřený na ý obu
ekologicky čis ého zboží‘. Obdobný případ bulha š ině předs a uje polysémizace
přída ného jména ефирен ze s a ší přejímky ефир, k e á se dnes uží á e d ou no ých
ýznamech: 1. konající se při přímém ysílání, např. ефирно време, ефирен телефон,
а 2. ele izní pořad nebo p og am ysílaný p os řednic ím ysílače, nikoli kabelem,
např. ефирна медия.90
3.3.1.3.1 No ě přeja á pojmeno ání cizího pů odu se čas o s á ají impulzem
ke kalko ání, např. č.: přemíchaný (přemíchaná skladba) k emixo aný ( emixo-
aná skladba)91 a b. цифров (цифрово устройство) k дигитален (дигитално
устройство) apod.
3.3.1.4 P oje y neoséman izace jsou éž s yčné s ná ůs em unkčního a séman ického
za ížení no ých adjek i , k e ý je pa ný přede ším JM. Ten o je sou isí se zapoje-
ním no ých jmen do lexikalizo aných „mediálních“ us álených souslo í se s uk u ou
„adjek i um + subs an i um“ ungujících podle slo M. Nábělko é (1993, s. 59) jako
85 Podle MČ 2, s. 67.
86 K é o o ázce iz aké Rangelo a 2005, s. 159–160. Při ýkladu o úzkém z ahu neoséman izace a jazyko é
ekonomie au o ka ychází z následujícího názo u J. Ho eckého (1986, s. 11): „je pa ná skupina neologi-
zmů, jejichž příznak je no ém obsahu: no ý, esp. aspoň modi iko aný obsah se pojmeno á á s a ým,
už exis ujícím slo em.“
87 K é o o ázce iz ýše.
88 Viz SN 1, s. 77 a SN 2, s. 102.
89 SN 1, s. 77.
90 РНДЗБЕ, s. 107.
91 S o . ýklad SN 2, s. 369.

3. Ino ační p ocesy: no á česká abulha ská adjek i a
65
„kondenzá o y nominace“92, s o . např. č. daňo ý áj, in e ne o á do a, ži o ní mini-
mum; b. информационна завеса, медиен комфорт, пазарна ниша.
3.3.1.5 Ak i izace neoséman ického oření je mj. podmíněna důleži ým mimojazy-
ko ým čini elem: p udký ý oj no ých echnologií, zejména pak počí ačo é oblas i
běžně uží aný p incip nominace na základě přenesení ýznamu. V neologickém epe -
oá u jsou zas oupeny poče né soubo y odbo ných náz ů, jako např.: č. an i i o ý
,u čený k yhledá ání a lik idaci i ů‘, in iko aný ,obsahující i , i y; za i o aný‘;
b. администраторски , z ahující se k odbo níko i, k e ý p o ozuje počí ačo ý sys-
ém‘, навигационен , z ahující se k na igaci pomocí g a ického uži a elského oz-
h aní‘ apod.
Sh nu í: Typologické ozdíly češ iny a bulha š iny o li ňují ý azněji di e genci
oblas i adjek i ního lexika než oblas i subs an i ní slo ní zásoby. A šak s o ná-
ní s celko ým ozsahem upla nění kompozice a spřaho ání se de i ační slo o o né
pos upy i nadále podílejí na zniku no ých českých a bulha ských adjek i pods a ně
ě ší míře.
Analýza soubo ů přída ných jmen s ůznými zniko ými, séman ickými a komuni-
kačními cha ak e is ikami obsažených SN 1, SN 2 a РНДЗБЕ, РНДБЕ ukázala, že:
(1) Adjek i a na základě de i ace oří ak i něji češ ina, k e á při om yuží á ozma-
ni ější slo o o né modely a boha ší epe oá slo o o ných p os ředků. (2) Přes zjiš-
ěné k an i a i ní ozdíly obou současných jazycích jsou nejšíře upla ňo ány domácí
slo o o né o man y, k e ými jsou nejčas ěji z á ňo ána (domácí i přeja á) základo á
subs an i a. (3) P o oba současné JM je příznačné uži í no ých přída ných jmen od oze-
ných ze zk a ek a zk a ko ých slo i adjek i založených na p op iích. Z hlediska ý o-
jo ého se jako elice pods a ný ukázal p oces slo o o ného z o mo ání anglicizmů
s nejednoznačnou slo něd uho ou příslušnos í, ale za o s jasně yjádřenou a ibu i ní
unkcí. Adap ace poče ných skupin mo ologicky nez á něných přejímek z anglič iny
je edy dnes jedním ze základních čini elů y olá ajících y o ná ací p ocesy oblas i
české a bulha ské adjek i ní slo ní zásoby.
Ve s o nání s češ inou je bulha ském neologickém ma e iálu doložen nejen ome-
zenější poče no ých adjek i ních de i á ů, ale aké adjek i ních složenin. Ta o sku-
ečnos odpo ídá jednak pře ládajícímu analy izmu bulha ského jmenného sys ému
a jednak ý aznému li u endence ke kolok ializaci JM, k e ý se obou jazycích
p oje uje odlišně. Tak například českém JM jsou nej ozšířenějšími kondenzačními
p os ředky kompozi a se sé io ě uží anými an epozičními a pos pozičními členy, což
mj. sou isí s yšším s upněm neo řelos i ěch o ú a ů, méně ypických p o lexi -
ní jazyko ý sys ém. V bulha š ině je naopak jazyko é ekonomie čas ěji dosaho áno
pomocí slo ních spojení se slo o o ně z á něným nebo slo osledně adjek i izo a-
ným a ibu em.93
92 K é o o ázce se acíme kapi ole VI.
93 S o . s názo em L. Uhlířo é (1998, s. 30), že „nah azo ání kons ukcí ypu ‚subs an i um + předlož-
ka‘ (např. министър на културата) s kons ukcemi ypu ‚adjek i um + subs an i um‘ (např. културна
министърка) je nap os o unkční, při om nejméně ze d ou hledisek: (a) přída né jméno odpo ídá poža-
da ku přesného a s učného yjádření. Z pojmeno ání bylo ods aněno še, co je zřejmé z kon ex u (…);
(b) přída né jméno je jeden ze způsobů sbližo ání publicis ického s ylu s ho o o ou bulha š inou (…)“.
I . INO ačNí p OceSy čeSké aBulha Ské SlO Ní záSOBě
66
Na zá ě je řeba aké zdů azni , že p oces neoséman izace u adjek i je spja se
znikem a us álením no ých komunikačních a zájmo ých s é , esp. s no ým sociálně-
-kul u ním kon ex em ungo ání obou současných jazyků.
4. Ino ační p ocesy: no á česká abulha ská slo esa
V nejno ější lexikální s ě češ iny a bulha š iny jsou skupiny no ých slo es méně
poče né, za o jejich členy se yznačují jednak ozmani ými o málními ysy a jednak
složi ými séman icko-slo o o nými cha ak e is ikami.94 Au oři synch onně zaměře-
ných ling is ických p ací u ádějí d a základní ak o y, jež y olá ají slo esnou dyna-
miku dnešních slo anských jazycích.95 Na p ním mís ě o je ná ůs li u anglič i-
ny a na d uhém – znik no ých s é p o esní a zájmo é komunikace. Působení obou
čini elů se p omí á i do českého a bulha ského JM, zejména pak do mediálních ex ů
ěno aných ekonomice, podnikání, in o ma ice, ak i i ám olného času a současné
hudbě. Přede ším s ěmi o ema ickými ok uhy jsou spja a aké slo esa doložená SN
1, SN 2 a РНДЗБЕ, РНДБЕ, mezi nimiž lze yděli následující soubo y: (1) přejímky
e balizo ané96 pomocí mo ologických (slo o o ných) p os ředků, např. č.: luncho-
a , dele o a ; ik imizo a ; b. брандирам, лизинговам, ъпгрейдвам; (2) no é od o-
zené jedno ky, např.: č. delegi imizo a , kon apunk o a , pozico a se, ydisku o a ,
zp odejni ; b. декапсулирам се, премастерирам, реприватизирам, разпечатвам,
съфинансирам; (3) neoséman ická slo esa, např.: č. impo o a , licenco a , obchodo-
a ; b. абдикирам, капсулирам се, санирам.
4.1 In e nacionalizace: adap ace přeja ých lexémů
4.1.1 Dále se sous ředíme na pomě y no ých slo es poukazujících k domácím, esp. pře-
ja ým základům, k e á jsou egis o ána slo nících no ých slo českých a bulha ských.
Tab. č. 17
no á
slo esa
SN 1 a SN 2 РНДЗБЕ а РНДБЕ
z in e nac.
základů
z domácích
základů podíl z in e nac.
základů
z domácích
základů podíl
401 121 30,17 % 335 80 23,88 %
94 V sou islos i s ím O. Ma inco á 2005a, s. 120, podo ýká, že „ edle případů z hlediska pojmeno acích
způsobů jednoznačných exis ují i ako é, u nichž je ob ížné s ano i , na k e ém pojmeno acím způsobu se
zakládají: zda slo eso zniklo de i ací, nebo adap ací cizojazyčného lexému, zda jde o neoséman izmus,
nebo o přejímku apod.“.
95 P o češ inu k ěm o o ázkám iz Ma inco á 2005a, s. 119n., p o bulha š inu Blagoe a 2008, s. 79n.
96 Ten o e mín O. Ma inco á 2005a, s. 127, spojuje mj. se „spon ánním ořením slo es na pozadí slo es-
ných slo ních spojení nebo podle modelu ‚děla něco‘ ( e ýznamu ‚ y íje činnos ‘, pozn. B. N.)“. Zde jím
označujeme oření slo es u edeného ypu pomocí přidání slo o o ných o man ů k přeja ému ( ě šinou
z anglič iny) základu, přičemž nedochází k žádným jeho o málním, popř. z uko ým změnám. Tak např.
za e balizo ané slo eso pokládáme slo eso joggingo a , nikoli e bum joggo a .
4. Ino ační p ocesy: no á česká abulha ská slo esa
67
4.1.1.1 Vý aznější sklon češ iny k oření slo es z domácích základů sou isí s její lexi-
i ou. V SN 1 a SN 2 pře ládají nocionální slo esná pojmeno ání, jako dosněžo a , po o-
o a , zeslyši elňo a se aj. Na ozdíl od oho je РНДЗБЕ а РНДБЕ méně slo es mo i-
o aných domácími jedno kami, jako např. изживея се, разцъквам, сработвам aj.
Značná jejich čás se při om yznačuje ho o o os í, popř. slango os í.97 A šak čes-
kých i bulha ských slo nících neologizmů je nej íce ú a ů z in e nacionálních základů.
Jejich podíl je ě ší РНДЗБЕ а РНДБЕ. To lze ys ě li sku ečnos í, že p o ungo ání
no ých přejímek bulha ském jazyko ém sys ému, k e ý „ plánu ypologickém dispo-
nuje jednou z nejboha ších slo esných sous a “,98 je nezby né jejich zapojení do poče -
ných slo esných pa adigma .99 K omu o účelu jsou nejčas ěji upla ňo ány slo o o né
modely běžné p o odbo né yjadřo ání. Podle nich zniká elké množs í obou ido-
ých slo es, jako бартеризирам, декриминализирам, макровизирам, револвирам aj.,
jež „ješ ě ne s oupila plně do ido ého pa adigma u“.100
4.2 Vy o ná ací p ocesy: ido á p o ikladnos , obou ido os
a slo o o ná s uk u a no ých slo es
4.2.1 Se zře elem k u edeným zjiš ěním je řeba aké sh nou údaje o dokona ých, nedo-
kona ých a obou ido ých neologických e bech doložených SN 1, SN 2 a РНДЗБЕ,
РНДБЕ.
Tab. č. 18
no á
slo esa
SN 1 a SN 2 РНДЗБЕ а РНДБЕ
dokona á nedokona á obou ido á dokona á nedokona á obou ido á
277 154 93 36 114 263
4.2.1.1 Na ozhojňo ání epe oá u no ých slo esných pojmeno ání češ ině se
ýznamně podílí ak i i a aspek o é sous a y,101 en o čini el šak není do ako é mí y
ele an ní p o bulha skou slo esnou dynamiku. V češ ině jsou dokona á slo esa z jejich
nedokona ých p o ějšků ořena p a idelně, a o zejména pomocí čis é p e ixace, s o .
např. axo a – na axo a , od axo a , p o axo a , za axo a . S ím sou isí ak , že je
SN 1 a SN 2 egis o áno nej íce pe ek i ních a ů – celkem 277 jedno ek.102 V bul-
ha š ině je za o jako p oces gene alizo aný, neboli g ama ikalizo aný, označo ána d u-
97 Viz aké dále.
98 R. Nicolo a 2008, s. 224. Ten o ak je spja s ý ojo ými endencemi bulha š ině, k e é směřo aly
k zacho ání éměř šech z láš nos í s a oslo ěnského slo esného sys ému a něk e ých případech aké
k oz inu í no ých slo esných o em ( iz blíže ГСБКЕ 2, s. 209). V om je základní ypologický ozdíl
mezi bulha š inou a češ inou, jejíž ý oj směřo al k zjednodušení slo esného sys ému.
99 Jak ukázala analýza p o edená IV.2. a 3., s ohledem na analy izmus bulha ského jmenného sys ému a o
sku ečnos neh aje ak zásadní oli ani při adap aci přeja ých subs an i , ani při oření no ých adjek i
z přeja ých základů.
100 PMČ, s. 319.
101 Viz blíže O. Ma inco á 2005a, s. 119.
102 V MČ 1, s. 387, je od ozo ání slo es předponami u čeno jako „základní, nejp oduk i nější a nej ek en-
o anější způsob oření slo es“.
I . INO ačNí p OceSy čeSké aBulha Ské SlO Ní záSOBě
68
ho ná impe ek i ace.103 V ní jsou p o o éměř bez ýjimky pomocí přípon měnících
jak něk e é lexikálně-g ama ické ysy undující jedno ky, ak její pa adigma iku oře-
ny impe ek i ní p o ějšky k pe ek i ním ú a ům. Je o jeden z pods a ných dů odů,
p oč je nejno ější bulha ské slo ní zásobě jen nepa né množs í ido ých d ojic,
jako např. кликна (dok., III. řída) – кликвам (ned., I. řída), окабеля (dok., II. řída) –
окабелявам (ned., III. řída) aj.
4.2.1.1.1 V spoji os i s popsanými ( ypologicky podmíněnými) ozdíly p oje ů y o -
ná acích p ocesů obou jazycích jsou dnes nejin enzi něji doplňo ány následující sku-
piny českých a bulha ských slo es:
4.2.1.1.1.1 V češ ině se us alují řady p e igo aných de e ba i z ahujících se k s ejné-
mu nep e igo anému slo esnému základu, k e é yjadřují ozmani é séman ické ods íny,
s o .: lobbo a – ylobbo a , zalobbo a ; skeno a – naskeno a , oskeno a , p oskeno-
a , přeskeno a ; sponzo o a – přesponzo o a , zasponzo o a aj.
4.2.1.1.1.2 Dalším cha ak e is ickým je em je koexis ence řad dokona ých slo es a řad
předpono ých de e ba i ních subs an i , s o . např. nalogo a se, odlogo a se, při-
logo a se, zalogo a se a éž odlogo ání, nalogo ání, přilogo ání, zalogo ání. Smě
slo o o né mo i ace něk e ých z nich nelze ždy jednoznačně u či . Tak např. z a né
slo eso logo a se bylo pop é doloženo . 1994, za ímco dějo é subs an i um logo ání
už . 1990.104
4.2.1.1.1.3 Česká ido ě p o ikladná slo esa začínají ys upo a aké s no ým ýzna-
mem no ých komunikačních s é ách, a o zejména pod li em opako ané in e na-
cionalizace. K p e igo aným členům d ojic, jako např. su o a (in e ne o ou sí í) –
dosu o a , jsou doda ečně ořeny neologizmy: nasu o a , odsu o a , p osu o a ,
zasu o a . Pa alelně se edle z a ných neoséman ických slo es, např. zasu o a si,
obje ují dří e nezachycená e lexi ní e ba: p osu o a se.
4.2.1.1.1.4 Jak již bylo zmíněno, nejpoče nější složku bulha ského slo esného lexi-
ka předs a ují ú a y obou ido é. Velká jejich čás se přejímajícím jazyce obje ila
spolu s no ě adap o anými dějo ými subs an i y (zejména z anglič iny). Se zře elem
k ěm o případům lze říci, že p oje y endence k in e nacionalizaci jsou s yčné se zpě -
nou anspozicí, s o . např. диверсификация а диверсифицирам, евроинтеграция
а евроинтегрирам, индексация а индексирам.105
4.2.1.1.1.5 Jako češ ině106 je od u edených neologizmů řeba odlišo a slo esa
slo o o ně spja á s přeja ým adjek i y, např. глобален a глобализирам, дигитален
a дигитализирам, s desubs an i ními přída nými jmény, např. талибанизирам
а талибански (z талибан), nebo jak s adjek i y, ak se subs an i y, s o . демонизирам:
демоничен а демон, медиализирам: медиен a медия aj.
103 V ГСБКЕ 2, s. 264, je u edeno, že na ozdíl od os a ních slo anských jazyků je bulha š ině impe ek i-
ace jediným způsobem oření ido ě p o ikladných d ojic. S o . aké Nicolo a 2008, s. 256nn.
104 Viz údaje z Da abáze exce pčního ma e iálu Neoma ÚJČ AV ČR, . . i. Na řadu o ázek sou isejících
s „d ojím možným poje ím děje“ upozo ňuje O. Ma inco á 2005a, s. 122n. Au o ka zá o eň podo ýká, že
je řeba mí na ědomí, že „doloženos neologizmů a časo é údaje o jejich ýsky u mají pomocný cha ak-
e “ ( am éž, s. 123).
105 Ten o yp spadá do skupiny slo es pojmeno á ajících ýsledek děje, jejichž séman ické s uk uře je
ý azněji než u dějo ých jmen yjádřen dynamický příznak.
106 Viz Ma inco á 2005a, s. 124.
4. Ino ační p ocesy: no á česká abulha ská slo esa
69
4.2.1.1.1.6 Samos a nou skupinu p ezen ují slo esa s ýznamo ým ods ínem , oři ,
y oři , děla , uděla o, co je yjádřeno základo ým pods a ným jménem‘, k e á jsou
slo o o ně a séman icky ázána na adap o aná pods a ná jména, např.: клипирам,
пикселизирам, тарифирам aj.
4.2.1.1.1.7 Menší soubo se skládá ze slo es, u k e ých se p olínají ýznamy ,půso-
bi e unkci oho, koho označuje základo é subs an i um‘ a ,kona činnos ‘,107 např.
депутатствам, общинарствам, премиерствам apod.
4.2.2 No á česká a bulha ská slo esa z cizích základů jsou jako i předchozím období
nejčas ěji od ozo ána podle ěch o slo o o ných modelů:
4.2.2.1 Mezi nejp oduk i nější češ ině pa ří ypy s o man y -o a-, např.: ma ke-
ingo a , pe o mo a , upda o a , a -izo a-,108 např.: ekologizo a , k iminalizo a ,
i ualizo a .
4.2.2.2 V bulha š ině jsou doplňo ány přede ším skupiny e b s příponou b. ира,
např.: голфирам, мандатирам, фабулирам, a její a ian ní podobou изира, např.:
гетоизирам, тоталитаризирам, уестърнизирам apod.
4.2.2.3 Obdobnou p oduk i i u obou jazycích mají modely p o oření e lexi , např.
č. ale gizo a se, bul a izo a se, kas omizo a se; b. медикализирам се, сугестирам
се, таблоидизирам се.
4.2.2.4 Z yšuje se éž poče českých a bulha ských předpono ých slo es. V neologic-
kém epe oá u pře ládají:
4.2.2.4.1 Ú a y s p e ixy cizího pů odu, zejména: de//де/дез, např.: č. deideologi-
zo a , desocializo a a b. деинституционализирам, деполитизирам, дерегистрирам
а дезанглажирам се, a e/ре, např.: ede ino a , emodelo a , edesigno a , ep i a-
izo a ; b. рефинансирам, реинвестирам, реквалифицирам. No á jimi ořená e ba
se z ahují nejen k no ým nep e igo aným jedno kám, ale i k dří e adap o aným p e-
igo aným dějo ým nebo abs ak ním jménům.109 A šak češ ině i bulha š ině jsou
předpony de/де a e/ре zah no ány do epe oá u samos a ně ungujících slo esných
předpon již delší dobu.110 Lze p o o se zře elem k dnešní si uaci obou jazycích u ažo-
a jednak o d ojí mo i aci p e igo aných ú a ů a jednak o kons i uo ání p e ixálně -
-su ixálních slo o o ných modelů s o man y č. de- a e-; b. де a ре + č. -o a-/-izo a-;
b. ира/изира p o zařazo ání přeja ých základů do slo esných pa adigma .111 Us a-
lují se ak d ojice slo esných pojmeno ání se společným undujícím slo em a následu-
jícími ozdílnými ýznamy: (a) ,p o ádě u či ou činnos ‘ – ,zba o a se ýsledků u či é
činnos i‘, např.: č. ins alo a – deins alo a ; b. митологизирам – демитологизирам;
(b) ,p o ádě u či ou činnos ‘ – ,opě o ně p o ádě u či ou činnos ‘, např. č. ce i iko-
a – ece i iko a ; b. стартирам – рестартирам.
107 P o češ inu iz Ma inco á 2005a, s. 123.
108 U ádíme jen o man p o kmen minulý, přes ože o man em je i kmeno o ná přípona kmene pří omného.
109 K é o o ázce p o češ inu iz Ma inco á 2005a, s. 126, a p o bulha š inu Blagoe a 2008, s. 83–85.
110 P o češ inu iz např. heslo o předponě de- SSJČ (A–M), s. 282, a ýklad o p e ixu e- TS 2, s. 726. Při
zařazení bulha ských předpon де(дез) a ре do soubo u samos a ně ungujících slo esných předpon je
někdy upla ňo án odlišný přís up. Tak například ГСБКЕ 2, s. 216, je u edeno, že slo esa s ěmi o před-
ponami nelze pokláda za p e igá y, p o ože jsou k nim ždy doložena p e igo aná subs an i a. V. Rade a
1987, s. 153 a 155, za o obě předpony zah nuje do přehledu o man ů ak i ních u oření předpono ých
slo es. O opods a něnos i názo u V. Rade o é s ědčí mj. sku ečnos , že ne šechna no á bulha ská slo esa
s předponami poukazují k již dří e exis ujícím předpono ým pods a ným jménům.
111 S o . Blagoe a 2008, s. 81.

I . INO ačNí p OceSy čeSké aBulha Ské SlO Ní záSOBě
70
4.2.2.4.2 Při modi ikaci slo esného ýznamu jsou češ ině uží ány o něž y o domácí
předpony: do-: do inanco a , dop i a izo a ; na-: nacho eog a o a , naklika , nakonek-
o a se, nanomino a , naxe oxo a ; o-: oanonco a ; od-: odakademizo a , od inanco-
a , od olklo izo a , odmailo a ; p o-: p oesemesko a , p oin e ne o a , p owapo a ;
pře: pře o má o a , přeins alo a , přesponzo o a a aké překliknou se; y-: yd a -
o a , y o mulo a , ysepa o a ; za-: zain es o a , zaskej o a si, zazipo a ; z-: zham-
bu ge izo a , zklipo a , zmoni o o a aj.
4.2.2.4.3 V bulha š ině nacházíme soubo y de e ba i ních slo es s domácími p e i-
xy, jako: из: изпринтирам, изтъргувам; пре: преактивирам, преактуализирам,
премодифицирам; раз: разинсталирам, разкомпенсирам, k e á jsou ypická zejmé-
na p o oblas p o esní komunikace.
4.2.2.5 An epozičních komponen ů p ocesu séman ického přehodnoco ání uží aných
při oření no ých českých a bulha ských slo es je jen ne elký poče . Nejp oduk i něj-
ší z nich jsou p e ixoidy, k e é se kombinují jak s domácími (českými a bulha skými)
základy, ak se základy přeja ými.
4.2.2.5.1 V češ ině do skupiny yjadřující z a nos děje neboli s ejného pů odce
a předmě u děje spadá íce ú a ů s p e ixoidem sebe-, např.: sebede ino a se, sebe-
omezo a se, sebep opago a se. Na ozdíl od oho bulha š ině je ak i nější kompo-
nen само, jímž znikají neologizmy jako: самоартикулирам се, самомотивирам се,
самопрезентирам се, самофинансирам се aj. Zacho á á se edy pods a ná di e ence
mezi bulha š inou a šemi os a ními slo anskými jazyky: komponen себе i součas-
nos i zůs á á méně p oduk i ní než p ek само, a o nejen u jmen, ale aké u slo es.112
A šak nejno ější slo esný ma e iál zá o eň odhaluje důleži ou změnu. Důsledkem osla-
bení las ního (příslo ečného) ýznamu se komponen y sebe/себе, a samo/само
začínají upla ňo a jako a ian ní/konku enční slo o o né p os ředky.113 V češ ině
na ůs á poče e b se samo-, např.: samo inanco a se, samoo ganizo a se, samořídi
se, samosp a o a se, samospouš ě se, a bulha š ině se себе, např.: себерекламирам
се, себеподценявам се, себепознавам се, себепрезентирам се, себехаресвам се aj.
Ten o p oces mj. podpo uje ak i ní přejímání anglicizmů s p ní čás í sel ypu sel -p o-
g amming, sel -p opaga ion aj.
4.2.2.5.2 Nejno ější s a české slo ní zásoby dále obsahuje slo esa s an epozičním
členem spolu- znamenajícím ,společný podíl na om, co je označeno slo em zákla-
do ým‘, např.: spolukomen o a , spolumode o a , spolusponzo o a , spoluu ádě aj.
Do a ian ních a konku enčních z ahů s e by od ozenými pomocí předpony ko- s u-
pují jen něk e á z nich, s o . např. spolu inanco a – ko inanco a , spolup oduko a –
kop oduko a aj.
4.2.2.5.3 Rozhojňo ání soubo ů českých slo es se účas ní éž p e ixoid zno u-.
Význam ‚p o és opě o ně o, co je označeno základo ým slo em‘ mají no é ú a y
jako zno upo di , zno upřijmou , zno uzná odni aj. Čás jich koexis uje s de e ba i y
s předponami e- nebo pře, s o .: zno uak i o a – eak i o a , zno u egis o a – pře-
egis o a apod.
112 K speci ickým ysům oho o séman icko-slo o o ného modelu iz blíže Gladko a 2000a, Hause 1960,
I anče 1977, Niše a 2009.
113 Tím o je em češ ině se zabý á I. Bozděcho á (1994, s. 75).
4. Ino ační p ocesy: no á česká abulha ská slo esa
71
4.2.2.6 V obou jazycích se uží ají slo esa, k e á s ohledem na slo o o nou p oduk i-
i u jejich p ních, adixoidních čás í je možné pojmou i jako e ba s d ojí mo i ací.
Míníme zde no á slo esa s komponen em ideo/видео znamenajícím , ýkající se sní-
mání a ep odukce ob azo ého a z uko ého záznamu, sou isejícího s nimi‘; bulha š i-
ně aké neologizmy s an epozičním členem авто e ýznamu ,au omobilo ý‘. Vý azy
oho o ypu se buď zakládají na subs an i ních kompozi ech, s o . č. ideo ele on –
ideo ele ono a ; b. видеофилм – видеофилмирам; автобронз – автобронзирам,
anebo jsou ýsledkem kombinace adixoidu s již exis ujícím slo esem. V sou islos i
s ím o slo o o ným pos upem lze říci, že se dnešní bulha š ině obje ují předpoklady
p o znik zásadního ino ačního je u, p o ože oření bulha ských slo es skládáním bylo
dosud po ažo áno za nep oduk i ní.114
4.2.2.7 Na další dynamický je češ ině, k e ý posiluje di e genci mezi oběma jazyky,
upozo ňuje O. Ma inco á:115 „k slo esům se přimykají slo esné ú a y ypu ‚bý pře-
banko án‘/,je přebanko áno‘ a ‚je pře ele ho áno‘. Vyznačují se ím, že pojmeno ací
příznak je p imá ně o mo án jako příčesťo ý ý az, k e ý je e balizo án (mo ologi-
zo án) pomocným slo esem bý , popř. mí .“ Au o ka ješ ě u ádí, že něk e é y o slo esné
ú a y jsou s imulo ány anglič inou (přebanko án se je í jako kalk anglicizmu o e ban-
ked, s o . přebanko ání – o e banking). Analyzo aný slo o o ný model je příznačný
p o český JM, podle něho éž čas o znikají e boidy z p op iálních základů, např. je
přeha lo áno, je přepa oubko áno. V bulha š ině se ýznam ‚nadp ůmě ná nebo pod-
p ůmě ná mí a‘ yjadřuje jenom pomocí analy ických ( íceslo ných) kons ukcí ypu
има + прекалено много/малко.
4.3 P agma icko-s ylis ické p ocesy: příznako os no ých slo es
4.3.1 P onikání no ých slo es z ůzných komunikačních s é do českého a bulha ského
JM ne ždy bý á dop o ázeno z á ou jejich příznako os i. Tomu nas ědčují da a obsa-
žená SN 1, SN 2 a РНДЗБЕ, РНДБЕ.
Tab. č. 19
SN 1 a SN 2 celkem exp . slang.
524 39 24
РНДЗБЕ а РНДБЕ celkem přízn. slang.
413 97 41
4.3.1.1 Je zřejmé, že se endence oření příznako ých slo es p oje uje mnohem sil-
něji bulha š ině. Ten o ak sou isí s nižší slo o o nou po encí základů přeja ých
do bulha š iny ( po o nání s jejich slo o o nými možnos mi češ ině). Tomu mj.
nas ědčuje zjiš ění, že nejpoče nější skupině no ých obou ido ých e b (celkem
263 jedno ek) nacházíme pouze 16 exp esi . Jinak řečeno, je zde na jedné s aně pa ný
114 Viz např. Rade a 1991, s. 193.
115 Ma inco á 2005a, s. 130.
I . INO ačNí p OceSy čeSké aBulha Ské SlO Ní záSOBě
72
li a o ě a pa adigma icky boha é slo esné sous a y bulha š iny a na s aně d u-
hé – sys émo ý lak y olaný gene alizací ido os i. S ním R. Nicolo a (2008, s. 250)
spojuje např. ozhojňo ání soubo ů nedokona ých slo es od ozených z obou ido ých
základů pomocí přípony -ва, k e á jsou na pomezí spiso nos i a nespiso nos i. РНДЗБЕ
а РНДБЕ dokládají d a ypy ido ých d ojic s příznako ými členy: (a) no ě u ořené:
принтирам – принтвам, спамирам – спамвам; (b) s jedním již us áleným obou ido-
ým členem, ke k e ému se přimyká jejich nedokona ý exp esi ní p o ějšek,116 např.
експортирам – експортвам, импортирам – импортвам. Vznik d uhého ypu ido ě
p o ikladných slo es je ě šinou spja s neoséman izací již exis ujícího obou ido ého
slo esa no é komunikační s éře. V češ ině se příznako os í yznačuje nap os á ě ši-
na e b pe ek i izo aných o man em -nou-/-nu-. Jako ypická p o u či ou zájmo ou
nebo p o esní oblas je aké označena nemalá čás českých předpono ých (dokona ých)
slo es.
4.3.1.2 V obou jazycích jsou ši oce zas oupena s ylo ě příznako á desubs an i ní slo-
esa, jako např.: č. džuso a , bul a izo a , na unelo a (si), pa lamen i , smajlíko a
a b. агиткаджийствам, изпиратствам, манекенствам, мутрея, чадъросвам apod.
Do slo níků no ých slo českých a bulha ských je dále zah nu a ozmani á skupina pří-
znako ých slo esných ú a ů s domácími základy, např. č. bu anizo a se, našlehnou
se, ohanbo a , předskako a (komu) a b. зарибявам се, изживявам се, изстрелвам се,
отмарям, продрусвам aj. Na ozdíl od bulha š iny jsou češ ině příznako á slo esa
od ozo ána i z las ních jmen,117 např.: klauso a ě , pa oubko a aj.
4.4 Neoséman izace: séman ické oření no ých slo es
a přejímání anglicizmů
4.4.1 V současném českém a bulha ském JM se šíře upla ňuje aké séman ické oření
slo es. Podle SN 1, SN 2 a РНДЗБЕ, РНДБЕ jsou pomě y slo o o ných a séman ic-
kých neologických slo es nejno ější lexikální s ě následující:
Tab. č. 20
neologická slo esa neoséman ická slo esa podíl
SN 1 a SN 2 526 215 40,87 %
РНДЗБЕ a РНДБЕ 413 150 36,31 %
4.4.1.1 Podíl neoséman ických jedno ek epe oá u no ých slo es je pods a ně ě ší,
než je podíl séman icky u ořených neologizmů ámci subs an i a adjek i . Fak ,
že p oces neoséman izace má é o o ině nejenom pa nější li , ale aké shod-
nou ak i i u obou jazyko ých sys émech, s ědčí o jeho y o ná ací oli zhledem
k omezenější „p opus nos i“ české a bulha ské slo esné sous a y ůči přejímkám.118
116 Důsledkem oho obou ido é slo eso začíná ungo a jako slo eso dokona é.
117 P o češ inu k é o o ázce iz pod obněji Ma inco á 2005a, s. 123.
118 S o . s údaji ab. č. 14, 15 a 16.
4. Ino ační p ocesy: no á česká abulha ská slo esa
73
Je řeba ješ ě u és , že РНДЗБЕ a РНДБЕ je 72 neoséman ických slo es se slango-
ými, ho o o ými, nebo naopak knižními cha ak e is ikami, za ímco mezi českými
neoséman izmy je 22 exp esi ních a slango ých jedno ek. Působení p ocesu neosé-
man izace bulha š ině lze mj. pojmou i jako p o i áhu celko é nižší in enzi y dopl-
ňo ání slo esného lexika.
4.4.1.1.1 Pojmeno ací p ocesy u českých neoséman ických slo es mohou p obíha
pa alelně se slo o o ným z o mo áním no ých přejímek, k e é jsou pojímány jako
z uko ě podobné domácím lexémům.119 Tak například neoséman ické slo eso hos o a
bylo u ořeno na pozadí anglicizmu hos ing a následně oz inulo d a no é homonymní
ýznamy: 1. poč. ,p onajíma , p onajmou někomu p os o na webo ém se e u p o
umís ění webo ých s ánek‘; 2. poč. ,p onajíma si, p onajmou si p os o na webo ém
se e u p o umís ění webo ých s ánek‘.120 Podle z uko é analogie s anglicizmem
b owse zniklo i slo eso b ousi se séman ikou ,p ohlíže , p ocháze webo é s ánky‘.
V bulha ském ma e iálu nejsou egis o ány obdobné případy.
4.4.1.1.2 Jak bulha š ině, ak češ ině za o nacházíme slo esa zniklá na základě pa a-
lelní mo i ace. Ten o p oces se p oje uje zejména u e b ungujících současně e d ou
(a íce) z láš ních komunikačních s é ách. K ú a ům č. su o a ; b. сърфирам, k e é
nejdří p onikly do spo o ní mlu y e ýznamu ,jezdi na su u; p o ozo a windsu -
ing‘,121 se později přimkly neoséman izmy znamenající , yhledá a in o mace na in e -
ne u, p ohlíže si in e ne o é s ánky‘122 z oblas i počí ačo é. Vedle e ba č. animo a ;
b. анимирам , oři animo ané ob ázky, objek y‘123 ze s é y k esleného a lou ko ého
ilmů se us álilo polysémní slo eso 1. poč. , oři animo ané ob ázky, objek y pomocí
počí ačo ých p og amů‘; 2. odb. ,o ganizo a olnočaso é ak i i y skupin u is ů, ek e-
an ů apod. če ně zába ných he , sou ěží aj. zába ných p og amů‘.124
4.4.1.1.2.1 U jedno ek, jako např.: č. nabí , loži , doda u či ou peněžní čás ku na čipo-
ou ka u (pla ební, do mobilního ele onu apod.)‘ a b. пиратствам ,p o ádě nezákon-
nou obchodní, popř. ý obní činnos , p oduko a nebo šíři něco bez získání po řebného
po olení, au o ských p á , licenci apod.‘,125 se aké p oje uje polysémie, a šak sou isí
s uži ím slo esa no ém ýznamu.
4.4.1.1.3 K ozhojňo ání soubo ů neoséman ických slo es s exp esi ními ysy dále
značně přispí á pojmeno ací pos up běžně uží aný p o esní komunikaci. Při něm se
předlohou séman icky u ořeného slo esa s á á anglický ý az označující en ýž poj-
mo ý obsah. Za ýznamo ě ko espondující s anglicizmy, edy za séman ické kalky, lze
po ažo a např. y o ú a y ( bulha š ině nezřídka znikají celé řady exp esi , což sou-
isí s ychlou obměnou ý azi a příznačnou p o slang): a. o bu n e ýznamu ,zazna-
mena , uloži da a na kompak ní disk pomocí speciální digi ální echniky‘ → č. ypáli ;
119 A. Rangelo a 2005, s. 174, popisuje en o je ak o: „Ke spojení už exis ující o my s no ými ýznamy
dochází o něž při dalších jazyko ých p ocesech, mezi nimiž mají ý azné pos a ení p ocesy slo o o né
po ahy. Vzniká o ma o ožná s o mou už exis ujícího slo a, k e á se pojí s dalším, no ým ýznamem.“
120 Viz SSČ, s. 100.
121 Viz ASCS, s. 722.
122 Viz SN 1, s. 290, РНДБЕ, s. 421.
123 Viz ASCS, s. 54. Je řeba upozo ni , že slo eso анимирам nebylo egis o áno ani akademickém slo níku
Речник на българския език, т. 1 (A–Б) ( iz Čolako a a kol. 2001), ani РЧД 2007, na základě čehož lze
předpokláda , že jeho pa alelní mo i ace bulha š ině p oběhla později než češ ině.
124 Podle РНДЗБЕ, s. 35.
125 S o . s ýklady slo es SSČ, s. 192, a БТР, s. 632.
I . INO ačNí p OceSy čeSké aBulha Ské SlO Ní záSOBě
80
5.3.1.1 Rela i ní če nos séman icky u ořených ad e bií zah nu ých jak do českých, ak
do bulha ských slo níků no ých slo je nejshodnější s ela i ní če nos í neoséman izmů
u adjek i , za ímco podíl neoséman izmů mezi slo esy zůs á á nej yšší.147 V českém
ma e iálu jsou ši oce zas oupena příslo ce končící na ě/e, např.: bul á ně ,bul á ním
způsobem, s dů azem na senzačnos ; po chně, lacině, křikla ě‘,148 jednoba e ně ,p o-
s řednic ím zás upců (pouze) jedné poli ické s any‘149 apod. Mezi bulha skými jed-
no kami pře ládají neoséman ická deadjek i ní ad e bia se su ixem о, např. агресивно
,obz lášť ak i ně, dynamicky, p ůbojný‘,150 непрозрачно , ajně, s anou, mimo spo-
lečenského dohledu a kon oly‘.151 Na pozadí ino ačního dění u os a ních základních
slo ních d uhů je dynamika u neoséman ického ad e biálního lexika méně o li něna
in e nacionalizací, za o se ní silněji p oje uje p oces séman ického oření ý azů
s azeologickou séman ikou152 nebo s přeneseným ýznamem. Jinak řečeno, no ém
ýznamu ys upuje pomě ně omezená skupina domácích/zdomácnělých českých a bul-
ha ských příslo cí, jejichž znik byl podmíněn přede ším pa alelními séman ickými
p ocesy.
Sh nu í: Jako nein enzi nější oblas i ad e biální slo ní zásoby se ukázaly ino ační
p ocesy sou isející s dynamikou o ině slo o o né. Neologická ad e bia znikají
na základě slo o o ných pos upů a p os ředků, k e é byly nejšíře upla ňo ány před-
chozím ý ojo ém období. Do s uk u y českých a bulha ských ad e bií dnes s upuje
nej íce z aho ých adjek i poukazujících k subs an i ům cizího pů odu. Lze p o o
na jedné s aně říci, že mezi dynamickými ak o y působícími oblas i českého a bulha -
ského ad e biálního lexika dominuje li endence k in e nacionalizaci. A šak na d u-
hé s aně oření deadjek i ních ad e bií je možné pojmou jako další ázi doplňo ání
slo o o ných pa adigma jedno li ých přeja ých ý azů, k e é se s aly ýchozími p o
znik no ých slo o o ných hnízd. O om s ědčí mj. sku ečnos , že se e unkci příslo-
ečných a ibu i uží á pomě ně málo mo ologicky neadap o aných přejímek, za ímco
se p ocesů adjek i izace nebo e balizo ání účas ní elké množs í ýpůjček.
Současnou ad e biální dynamiku dále cha ak e izují následující p ocesy: (1) V oblas-
i oření českého i bulha ského ad e biálního lexika se z yšuje p oduk i i a z aho ých
adjek i . (2) Zejména češ ině se ozšiřuje in en ář slo o o ných komponen ů podílejí-
cích se na zniku no ých příslo cí. (3) V bulha š ině se p ohlubuje p oces p e ixoidizace
ad e biálních jedno ek. (4) V obou jazycích na ůs á ak i i a modelu oření způsobo-
ých příslo cí se složenými mo émy č. „po + -u“; b. „по + ск(и)“; bulha ském JM
je jeho p oduk i i a p ak icky neomezena.
Na ozdíl od si uace u os a ních slo ních d uhů je li in e nacionalizační endence
na p ocesy spja é s z . séman ickým ořením sko o nepa ný. Neologická séman ika
ě ší čás i ad e biálních pojmeno ání je ázána z láš ě na ýznamo ý ý oj, k e ým
p ocházejí základo á desubs an i ní adjek i a, jimiž jsou mo i o ána.153
147 S o . s údaji ab. č. 16 a 20.
148 SN 1, s. 50.
149 SN 2, s. 185.
150 РНДБЕ, s. 27.
151 РНДБЕ, s. 299.
152 K omu o e mínu iz IV.2.3.1.1.1.
153 K é o o ázce iz aké Rangelo a 2005, s. 177.

81
. Ino ační p ocesy české abulha ské
subs an i ní slo o o bě
1. Ino ační p ocesy: ne yh aněné mo émy
sla is ických p acích je ěno ána značná pozo nos dynamice oření neologizmů
s p ním a ixoidním členem, j. s ne yh aněným mo émem, k e ý má ysy kořenu
i a ixu.1 O. Ma inco á a N. Sa ický2 popisují p oces a ixoidizace ak o: „A ixoidní
oření je p o ikladu jak k čis é hyb idní de i aci (subdodá ka, houslis a), ak k čis é
hyb idní kompozici (č. d ojkompas; us. po i onosec). Podle našeho názo u p á ě
a ixoidní yp hyb idních ú a ů je příkladem dalekosáhlé ino ace, k e á p obíhá akřka
před našima očima a jejíž zasaho ání do s uk u y jazyka dosahuje ako ého s upně
obecnos i, že může ukáza e z lášť nápadné podobě p olínání endencí analogických
a anomalis ických.“3 Z ci o aného názo u yplý á, že: (1) Repe oá a ixoidních slo
lze pojmou jako pásmo s pomezním pos a ením mezi ú a y zniklými na základě
de i ace a na základě kompozice, jehož exis ence by mohla podmíni us álení dalších
lexikálních skupin s obdobnými „přechodo ými“ cha ak e is ikami. (2) Značný ná ůs
a ixoidních soubo ů slo ní zásobě by mohl éž o li ni p oje y ypologických en-
dencí jedno li ých slo anských jazyko ých sys émech. Se zře elem k yslo eným
předpokladům se dále zaměříme na jeden z nejzásadnějších dynamických je ů české
a bulha ské slo o o bě – na ak i izaci zniku no ých slo , do jejichž s uk u y s u-
pují z . adixoidy.
1 Nejpods a nějším dynamickým je ům oblas i českého a bulha ského a ixoidního oření jsme se ěno ali
předchozí kapi ole.
2 Ma inco á – Sa ický 1987, s. 125.
3 Obecně lze říci, že základní me odologický ozdíl mezi českými a bulha skými synch onními ýzkumy
je en, zda se za základní k i é ium klasi ikace no ých slo po ažuje pů od jejich komponen ů. V čes-
kých p acích je p oblema ika a ixoidního oření zkoumána ámci p ocesu hyb idizace. Blíže iz
přehled p oblema iky hyb id e z ahu k obecným o ázkám neologie u O. Ma inco é a N. Sa ického
(1987) če ně jejich zá ě ů při s o nání českých a uských ýzkumů é o oblas i. Na ozdíl od oho
jsou bulha ských p acích slo o o né ino ační p ocesy in e p e o ány zejména s dů azem na způsob
yčleňo ání an epozičních a pos pozičních komponen ů. Ne yh aněné mo émy jsou nejčas ěji ozna-
čo ány jako лексико-морфема ( iz např. Mu da o 1983, s. 94–95; Rade a 1991, s. 50). Slo o o né
pos upy upla ňo ané u no ých ú a ů jsou analyzo ány ámci kompozice ( iz např. Mu da o 1983,
s. 94), nebo jsou iděny jako ýsledek zájemného působení lexikální ab e iace a kompozice ( iz např.
K umo a – Čo olee a 1982; Rade a 1991).
. INO ačNí p OceSy čeSké aBulha Ské SuBSTaNTI Ní SlO OT O Bě
82
1.1 Ino ační p ocesy: adixoidy
V kon ex u ži ého oření podle „s abilizo aného p e ixoidního slo o o ného
modelu“4 se obou dnešních jazycích us alují soubo y neologizmů s an epozičními
ne yh aněnými mo émy, k e é se od a ixoidů liší ím, že zacho á ají s ou ěcnou
séman iku. Ty o slo o o ně ak i ní komponen y jsou označo ány e mínem adixoid.5
Vý azy s adixoidy se unkčně a séman icky blíží k las ním kompozi ům. Jsou yklá-
dány éž jako shodné se souslo ími s analy ickým neboli nesklonným/neohebným pří-
las ko ým členem.6
V synch onně zaměřené ling is ické li e a uře se obecně přijímá, že ozhodující li
p o yčlenění a osamos a ňo ání adixoidů má endence k in e nacionalizaci, esp.
k opako ané in e nacionalizaci.7 Podo ýká se aké, že e slo anských jazycích se ozši-
řuje spojo a elnos adixoidů ámci domácích slo o o ných modelů a ypů.8 Dyna-
mika é o oblas i je iděna i jako předpoklad zniku kompozi se zk áceným p ním
(nejčas ěji adjek i ním) členem slo ních spojení.9 Z hlediska onomaziologického se
dochází k názo u, že jedno li é ypy adixoidů se spojují s de i á y šech ří s uk u -
ních ypů, j. s de i á y ypu mu ačního, modi ikačního a anspozičního.10 Neopomíjí
se ani úloha šíření iden ických slo o o ných s uk u do ůzných s ylů jazyka a jejich
pos upná s abilizace nich.11
P oces osamos a ňo ání adixoidů jedno li ých slo o o ných sys émech je éž
sous a ně sledo án. V českých i bulha ských publikacích se ě šinou dospí á k zá ě-
u, že se slo o o né p os ředky jako ag o()/агро(), kybe ()/кибер(), na ko()/
нарко(), e mo()/термо() aj. yčlenily na pozadí přejímání celých řad in e nacio-
nalizmů s iden ickým an epozičním komponen em.12 Pok očilos adap ace no ě osamo-
s a něných komponen ů je nejčas ěji hodnocena na základě přibý ání hyb idních ú a ů,
k e é en o p ek obsahují. Obohaco ání řad kompozi s adixoidními mo émy podle
dominujícího zo u angloame ických slo o o ných modelů13 je mj. chápáno jako jeden
z ak o ů kon e gen ních ý ojo ých endencí mezi slo anskými jazyky. Radixoidní
složeniny jsou edy pojímány jako jedno ky podílející se na zniku shodných mezi-
jazyko ých je ů.14 Řidčeji se ysky ují i něk e é in e p e ační ozdíly. Ty jsou spja y
4 Ma inco á – Sa ický 1987, s. 133–134. Tam éž au oři u ádějí, že s abili a p e ixoidního ypu je „u čena
přede ším ím, že konk é ní p e ixoidy y ářejí odlišný mo émo ý yp. Vyznačují se lexikálně konk é -
ním ýznamem, mo ologickou nezařazenos í mezi kořenné mo émy subs an i ani adjek i , účas ní se
oření dalších hyb idních slo .“
5 Podle O. Ma inco é a N. Sa ického (1987, s. 130) byl e mín adixoid pop é uži . 1976 D. E. Rozen a-
ľem a M. A. Telenko o ou. Ve s é s a i au oři šak olí e mín „ adixoidní p e ixoid“. Zde upřednos ňuje-
me e mín adixoid, k e ým označujeme ne yh aněné mo émy, jejichž ěcný ýznam je sbližuje o málně,
ýznamo ě a unkčně s adixy. Viz aké Lo ko 2000b.
6 Viz např. Pano 1968, s. 105–134; Vačko a 1999, s. 59–66; Zemskaja 2005, s. 60.
7 K e mínu opako aná in e nacionalizace iz blíže II.7.1.
8 Viz např. Ohnheise 2003, s. 334.
9 O. Ma inco á (1983, s. 88) popisuje p oces kons i uo ání slo o o ných ypů a modelů založených na sou-
slo ích ak o: „Vznikají aké kompozi ní pojmeno ání z undujícího íceslo ného pojmeno ání, jehož
p ní u čující člen, zp a idla od ozený od ý azu přeja ého, s upuje do složeniny jako člen ,zk ácený‘,
např. o og a ický papí – ( o o + papí ) → o opapí .“
10 Viz např. A amo a 2003a, s. 142.
11 Viz např. Waszakowa 2003b, s. 100.
12 Viz např. K umo a – Čo olee a 1982, s. 87; Ma inco á – Vačko a 1992, s. 14–15.
13 K o ázce dominujícího zo u anglič iny iz Daneš 1962.
14 Viz např. Gu schmid 1999, s. 9; Ohnheise 2003, s. 334.
1. Ino ační p ocesy: ne yh aněné mo émy
83
buď se sys émo ými di e encemi mezi slo anskými jazyky, ze k e ých pochází zkou-
maný neologický ma e iál, anebo s nes ejným ozsahem působení de e minologizace
jedno li ých jazyko ých sys émech.15
1.2 Dále se sous ředíme na neologické soubo y, jejichž p ní členy se yznačují ýše
u edenými cha ak e is ikami. Mezi nejčas ěji upla ňo ané subs an i ní slo o o bě
pa ří podle SN 1, SN 2 a РНДЗБЕ, РНДБЕ následující mo émy ůzné e apě o mál-
ního a séman ického přehodnoco ání:
Tab. č. 25
SN 1 a SN 2
ideo- 1. 55 ob az, ob azo ý
ideo- 2. 73 ýkající se snímání a ep odukce ob azo ého a z uko ého záznamu,
sou isející s nimi
po no- 33 po nog a ie, po nog a ický
p o i 22 po esionální, p o esionálo é, p o p o esionály
au o- I. 21 au omobilo ý
web- 20 webo ý
in o- 20 in o mační
audio- 13 z uk, z uko ý, ýkající se z uku, jeho záznamu a ep odukce
e no- 13 e nický
k imi- 10 k iminální, s k iminální záple kou
Tab. č. 26
РНДЗБЕ a РНДБЕ
видео 1. 30 който е свързан със записване, съхраняване или възпроизвеждане
на движещи се визуални образи и звук
видео 2. 54 който е свързан с филм или материал, който съдържа визуални образи
и звук
видео 3. 12 който е свързан с пренос на визуални образи и звук на разстояние
*авто I 69 aвтомобилен
аудио 44 който се отнася до звук, до записване и възпроизвеждане на звук
уеб 1. 16 който се отнася до уеб, до Интернет
уеб 2. 12 който става, осъществява се или действа чрез или в Интернет
порно 25 порнографски
етно 1. 15 който е свързан с музикалния стил етно
етно 2. 2 който се отнася до традиционната народна музика, танци, обичаи
и др. на даден етнос, народност
15 Viz např. Gazda 1991, s. 57.
. INO ačNí p OceSy čeSké aBulha Ské SuBSTaNTI Ní SlO OT O Bě
84
етно 3. 7 който се отнася до традицонните народни носии, накити и др.,
присъщи на даден етнос, народност
крими 1.
8 престъпен, криминален
крими 2.
12 който е свързан с отразяване, описване на престъпления, криминален
профи 13 професионален
инфо 1. 7 информационен
инфо 2. 5 който е свързан с информация, сведения за нещо, информационен
1.2.1 Vysoká ek ence komponen ů jako au o()/авто(),16 e no()/етно(), in o()/
инфо(), k imi()/крими(), po no()/порно() aj. JM sou isí zejména s jejich ak i-
i ou při pojmeno á ání ak uálních je ů ze společenského ži o a. Čás nejšíře uží a-
ných adixoidů, jako např. audio()/аудио(), ne ()/нет(), ideo()/видео(), web()/
уеб() aj., odkazuje éž k náz ům médií, k p ocesům a p os ředkům ( zájemné) ýmě-
ny in o mací. A šak slo o o ně nejak i nější an epoziční komponen y mají češ ině
a bulha š ině poněkud odlišné séman ické a komunikační, popř. éž zniko é a/nebo
s uk u ní ysy. S o nání údajů ab. č. 25 a 26 například ukazuje, že české ne yh a-
něné mo émy jsou ě šinou nepolyséman izo ané, za ímco značná čás bulha ských
adixoidů je uží ána e íce než jednom ýznamu. Zda se a o sku ečnos s á á před-
pokladem p ohloubení di e gen ních p ocesů oblas i české a bulha ské subs an i -
ní slo o o by, zjis íme při analýze českých a bulha ských soubo ů kompozi s adi-
xoidy: audio()/аудио(), au o()/авто(), e no()/етно(), in o()/инфо(), k imi()/
крими(), ne ()/нет(), pa a/пара, po no()/порно(), p o i()/профи(), adio()/
радио(), ideo()/видео(), web()/уеб().17 Při om se zaměříme zejména na p oje y
y o ná acích p ocesů při adap aci jedno li ých adixoidních komponen ů do obou
zkoumaných jazyků.
1.2.1.1 Radixoid audio()/аудио() pochází z la iny a znamená ,sluch, slucho ý, ýka-
jící se slyšení, slyši elnos i apod.‘18 Do češ iny i do bulha š iny se dos á á pod li em
opako ané in e nacionalizace, a o jako součás e mínů uží aných anglojazyčných
ex ech. Důsledkem oho audio()/аудио() začíná ys upo a e ýznamu , ýkající se
z uku, jeho záznamu a ep odukce‘.19 V SN 1, SN 2 a РНДЗБЕ, РНДБЕ je elemen
audio()/аудио() cha ak e izo án jako p ní čás složených slo .
1.2.1.1.1 Mezi JM ek en o aná česká a bulha ská kompozi a s audio()/аудио()
pa ří např. y o: č. audioapa a u a, audiokniha, audiopi á s í, audios opa, audio-
i ul, audioukázka, audio ysílání; b. аудиозаписвачка, аудиокурс, аудионосител,
аудиопазар, аудиообучение, аудиопиратство, аудиоприказка aj. No é složeniny
začínají konku o a domácím slo ním spojením,20 např. č. audiozáznam – z uko ý
16 Komponen au o() může mí češ ině ři ůzné ýznamy ( iz např. ASCS, s. 81), zde se šak sous ředíme
pouze na kompozi a s p ní čás í au o() znamenající ‚au omobilo ý‘. Homonymní p ek au o()/aвтo()
e ýznamu ‚sám‘ za adixoid nepokládáme.
17 Při další analýze řadíme jmeno ané slo o o né komponen y abecedně.
18 Podle ýkladu ASCS, s. 79. Význam аудио() je bulha š ině s ejný.
19 SN 1, s. 34; РНДЗБЕ, s. 31.
20 Slo ní spojení z uko ý záznam je u edeno např. SSJČ (V–Ž), s. 891, za ímco komponen audio- je
samos a ném slo níko ém hesle u eden až ASCS, s. 79. Údaje z БТР а РЧД s ědčí o om éž.
1. Ino ační p ocesy: ne yh aněné mo émy
85
záznam; audionosič – z uko ý nosič; b. аудиоверсия – звукова версия; аудионосител –
звуков носител apod. V češ ině jsou šak p oje y y o ná acích p ocesů ma kan nější,
např. k anglicizmu audioplaye se přimyká kalk audiopřeh á ač, za ímco bulha š ině
se us aluje pouze ansk ibo aný ý az аудиоплейър.
1.2.1.1.2 V obou JM se upla ňuje i subs an i izo aný ý az audio/аудио s ýznamem
,audiozáznam, audionah á ka‘, k e ý znikl p o esní mlu ě.21 V SN 1 je k omě sub-
s an i a audio s ýznamem ,audio echnika‘ doloženo aké nesklonné adjek i um audio
znamenající ,z uko ý‘. V bulha ském slo níku pods a né jméno аудио nenacházíme.22
Na „přechodnos “ mo ému za o ukazuje psaní аудио no ých složených pojmeno-
áních z lášť, se spojo níkem anebo doh omady. Lze edy říci, že současná si uace
bulha š ině odpo ídá s a u dří e zachycenému češ ině.23
1.2.1.2 Radixoid au o()/авто() odkazuje k subs an i u č. au omobil a b. автомобил
a k adjek i u č. au omobilo ý/au o ý a b. автомобилен. Zk ácenina au o s ýznamem
,au omobil‘ je egis o ána již SSJČ.24 V РНДЗБЕ je p ek авто() podán jako p ní
čás kompozi s no ou séman ikou ,au omobilo ý‘. V bulha š ině se pods a né jméno
*авто neus álilo.
1.2.1.2.1 V českém a bulha ském JM jsou sé io ě ořeny jedno ky s komponen-
em au o()/авто() plnícím de e minační a/nebo ak ualizační unkci, např.: č. au o-
bu za, au obyznys, au oka a, au o h, au o ýs a a a b. автоборса, автогробище,
автоизложение, автоинтериор, автоканал, автокражба, автокурс, автокъща,
автомафия, автопазар, автопоход apod. Vyšší slo o o nou p oduk i i ou se bulha -
ský p ek авто() yznačujе zejména při oření pojmeno ání osob obsahujících hod-
no ící ýznamo ou složku. Do soubo u bulha ských příznako ých náz ů ži ých by os í
jako: автобандит, автодилър, авторазбойник, автоталибан aj. spadá podskupina
kompozi s d uhou čás í pů odem z u eč iny, např. aвтоапаш, автоджамбазин apod.
V češ ině je méně náz ů osob, např. au oklempíř, za o pře ládají s ylis icky neu ální
ú a y, s o .: au odop a ce, au op odejce (mohou označo a jak osobu ykoná ající
u o činnos , ak i mu ěnující se ěm o službám) a echnické ý azy, např.: au obo ička,
au ochladnička, au oklima izace aj.
1.2.1.3 P ní čás přeja ých složených slo s e no()25 byla nejdří ydělena SSJČ.26
V bulha ských ýklado ých slo nících i slo nících cizích slo komponen етно() –
naopak – nebyl u eden samos a ném slo níko ém hesle. P oduk i i a p ku етно()
neologické slo o o bě byla pop é zachycena РНДЗБЕ, za ímco ak i nější upla -
ňo ání e no() u českých neologizmů egis uje až SN 2. V češ ině se komponen
e no() us aluje s jednoznačným ýznamem ,e nický‘. V bulha š ině етно() nabý á
21 S o .: č. „T ů ci po álu šak b zy pochopili, že in e ne má s é nespo né ýhody, k e é by bylo hříchem
ne yuží . P os o bez h anic nebo bez omezení poč em no ých s ánek je jen jednou z nich. Další je ‚ ře í
ozmě ‘: možnos loži audio a ideo“ (MFD/11. 01. 2008, zd oj New onMedia); b. „Видеото по пътя
на аудиото. Бъдещето на видеоразпространението е свързано с интернет“ (K/02. 06. 2006).
22 C. A amo a (2003a, s. 151) u ádí, že jako subs an i um e ýznamu ,аудиокомпонент, аудиоплатка‘ se
аудио upla ňuje bulha ském počí ačo ém slangu.
23 V SN 1, s. 34, je u edeno, že kolísání p ní čás i složených slo audio- se p oje uje něk e ých případech
psaní doh omady i z lášť. SN 2 šak en o je již ne egis uje.
24 SSJČ (A–M), s. 61.
25 V češ ině se někdy ysky uje éž podoba e hno-, na základě čehož lze předpokláda , že p ek s podobou
e no() p onikl opě o ně spolu s přejímkami z anglič iny.
26 SSJČ (A–M), s. 467.

. INO ačNí p OceSy čeSké aBulha Ské SuBSTaNTI Ní SlO OT O Bě
86
polyséman ických ysů. V РНДБЕ jsou yděleny následující jeho ýznamy: 1. , z ahu-
jící se k hudebnímu s ylu e no‘; 2. , ýkající se hudby, anců, z yků adičních p o u či ou
ná odnos , e nos apod.‘; 3. , z ahující se ke k ojům, ozdobám aj. adičním p o u či ý
e nos, ná odnos ‘.27
1.2.1.3.1 Na ak i izaci spoji elnos i e no()/етно() a na jeho polyséman izaci se podí-
lí hojné uži í no ě přeja ých anglicizmů z ůzných komunikačních oblas í. Kolísání
při psaní e no()/етно() doh omady, se spojo níkem a z lášť sou isí éž s endem
napodobo ání jazyko ých modelů příznačných p o angloame ické mediální ex y.
V českých a bulha ských médiích ěnujících se zejména současné hudbě jsou p o o
ysoce ek en o ány jedno ky s a ian ní g a ickou podobou, např.: e nohudba, e no
hudba, e no-hudba; e nos yl, e no-s yl, e no s yl a s yl e no; e nomuzika, e no-muzika,
e no muzika a b. етномузика, eтно-музика, етно музика; етностил, етно-стил,
етно стил a стил етно aj. Z p os ředí p o esního yjadřo ání se do JM dále dos á-
ají no é ý azy jako28 č. e no es i al, e noskupina, e hnoscéna, e hnop ky, e no ance
a b. етномузикант (ži .); етноелементи, етнозвучене, етноконцерт, етносцена
(neži .) aj. V obou jazycích s ále na ůs ají skupiny kompozi označujících je y ze s é-
y: (a) módy: č. e nodoplňky, e noná amek, e no ýši ka, e nopo isk; b. етноаксесоар,
етнобижу, етнокостюм, етнооблекло a d. (b) z . ži o ního s ylu (u náz ů eřej-
ných podniků e no()/етно() plní ak ualizační unkci): č. e nočajo na, e nokaba e ,
e no es au ace; b. етнозаведение, етноклуб, етномехана, етноресторант. V poli-
ické publicis ice se ak i izuje zo oření složenin s e no() a se su ixoidy pů odem
z klasických jazyků -cida/цид: e nocida/етноцид; č. -k acie/-k a а b. крация:
e nok acie/етнокрация а jen č. e nok a . V češ ině jsou no é jedno ky s e no() obec-
nějším ýznamu ,e nický‘ exp esi ně až hanli ě zaba ené, např. e no u is ika, e no u-
is a.29 V bulha š ině jsou slo a z é o ýznamo é skupiny neu ální, např. етнопарк,
етнопътуване, етнотуризъм, етноселище aj.
1.2.1.3.2 Lexikalizo anou jedno ku e no/етно nacházíme slo nících no ých slo
obou jazyků. V češ ině se e no osamos a ňuje jako ohebné subs an i um se d ěma díl-
čími ýznamy: 1. ,e nická hudba, e nohudba‘ a 2. ,móda s e nickými p ky‘. Vý az e no
se zá o eň y íjí samos a né přída né jméno se séman ikou ,jsoucí e s ylu e no,
e nický‘, čímž se zapojuje do skupiny posilující endenci k slo osledné adjek i izaci
mo ologicky nez á něných přejímek.30 V bulha š ině se етно na začá ku us aluje jako
pods a né jméno bez a u množného čísla s užším ýznamem ,hudební s yl‘, později
jsou aké yděleny jeho dílčí ýznamy: 1. ,hudební ys oupení e s ylu e no‘; 2. ,módní
s yl, p o nějž je cha ak e is ické yuži í p ků ypických p o k oje, ozdoby apod. adič-
ně uží ané u či ým e nosem, ná odnos í‘.31
27 S o . aké s ýkladem РНДЗБЕ, s. 106.
28 Zde u ádíme jen ú a y psané doh omady. Neologizmy s e no()/етно() se šak ysky ují e a ian ních
g a ických podobách.
29 Viz SN 2, s. 110. S o . např.: „Kdy země EU pochopí, že nap os é ě šině případů nikoli aso é p o-
následo ání, ale snaha zneuží a š ěd ý azylo ý sys ém ede slo enské a české Romy k dalším lnám
e no u is iky?“ A aké: „Mimochodem, kam pole í p o e no u is y ládní speciál příš ě?“ (zd oj: Da abáze
exce pčního ma e iálu Neoma , ÚJČ AV ČR, . . i.).
30 K é o endenci iz blíže IV.3.1.1.2.
31 РНДБЕ, s. 175.
1. Ino ační p ocesy: ne yh aněné mo émy
87
1.2.1.4 V češ ině se po yčlenění z in e nacionalizmů monoséman ický p ek in o()/
инфо() znamenající ,in o mační‘ začíná ychle lexikalizo a , edy o mo a se samo-
s a né slo o.32 Subs an i um in o se osamos a ňuje s ýznamem ,in o mace‘, za ímco
nesklonné adjek i um in o má séman iku: 1. , z ahujících se k in o macím, podá ající
je, in o mační‘ a 2. ,pozná ací‘.33 V bulha š ině se инфо (,in o mace, údaje o něčem
nebo o někom‘) za ím uží á pouze e unkci pods a ného jména, a o zejména při
ne o mální komunikaci; 34 přesný ýznam polyséman ického ne yh aněného mo ému
1. ,in o mační‘, nebo 2. ,spja ý s in o macemi, údaji o něčem‘ k ys alizuje až ámci
no ě u ořeného lexému.
1.2.1.4.1 V obou jazycích se ydělují soubo y no ých slo z oblas i in o mačních
a komunikačních echnologií, např. č. in obáze, in odálnice, in omenu, in ose e ;
b. инфобаза, инфосистема, инфосървър aj. Jsou ozmani é aké skupiny no ých
ý azů exis ujících edle souslo í s adjek i em in o mační, s o . č. in o mační cen -
um – in ocen um, in o mační kancelář – in okancelář, in o mační s ánek – in os ánek,
in o mační s ředisko – in os ředisko, in o mační álka – in o álka a b. информационен
бюлетин – инфобюлетин, информационна война – инфовойна, информационно
гише – инфогише, информационни услуги – инфоуслуги, информационен център –
инфоцентър apod. V bulha š ině se инфо ysky uje i u náz ů médií, a o přede ším
in e ne o ých, jak an epozici, např.: Инфо-Бизнес, ИнфоРадио, ak konco ém
pos a ení: Благоевград Инфо, Варна Инфо, Нетинфо, Перник Инфо aj.
1.2.1.5 Na ozdíl od neologizmů s komponen y jako demo()/демо(), in o()/инфо(),
web()/уеб() aj. kompozi a se složkou k imi()/крими() neodkazují jednoznačně
k angloame ickým přejímkám.35 Český p ek k imi() znamená ,k iminální, s k imi-
nální záple kou‘36 u slo jako k imid ama, k imikomiks, k imi omán aj. V bulha š ině je
p ek крими() polyséman ický. V РНДЗБЕ a РНДБЕ37 jsou u čeny d a jeho ýznamy:
1. ,zločinný, k iminální‘, např.: кримигрупа, кримидосие, кримирекорд, кримисъбитие;
2. ,spojený se zaznamenáním, popisem zločinu, k iminální‘, např.: кримиинформация,
криминовини, кримироман, кримирубрика, кримихроника aj.
1.2.1.5.1 V SN 1 je zachyceno nesklonné subs an i um k imi s ýznamem ,k iminál-
ní ilm, omán, h a apod.‘ Tam éž nacházíme i adjek i um k imi, k e é je ýznamo ě
shodné se slo o o ným p kem k imi(). V bulha š ině je pods a né jméno крими
egis o áno již РЧД,38 jedno ka крими je něm označena jako zk ácenina.
1.2.1.6 Ne yh aněný mo ém ne ()/нет() pochází z oblas i počí ačo é echniky.
V počá eční e apě má нет() bulha š ině pomě ně ši oké uži í.39 No ě znikají např.
ý azy: нетжурналистика, нетмагазин, нетпубликация, нетфирма aj. Komponen
se kombinuje aké s domácími základo ými slo y, např. нетвръзка,40 нетуслуга. Slo a
32 K e mínu lexikalizace iz blíže II.7.3.
33 SN 2, s. 173.
34 РНДБЕ, s. 202.
35 Na základě dří e doložené jedno ky k imihis o ka (z . 1975) da abází lexikálního a chí u ÚJČ AV ČR,
. . i., lze předpokláda , že češ ině jde o li němčiny.
36 SN 1, s. 136.
37 РНДЗБЕ, s. 147.
38 РЧД, s. 405.
39 РНДБЕ komponen нет mezi slo o o ně ak i ní p ní čás i složených slo již nezařazuje.
40 Jak e ýznamu ,in e ne o é připojení‘, ak e ýznamu ,milos ný z ah usku ečňo aný p os řednic ím
in e ne u‘.
. INO ačNí p OceSy čeSké aBulha Ské SuBSTaNTI Ní SlO OT O Bě
88
s нет() někdy konku ují ú a ům se složkou уеб(), např. нетсписание/нет списание
а уебсписание, нетпространство/нет пространство а уебпространство aj.
V češ ině mo ém ne ()41 není slo o o ně p oduk i ní, oba slo níky neologizmů ho
neu ádějí.
1.2.1.6.1 V pla nos i subs an i a s ýznamem ,in e ne , in e ne o á síť‘ je нет bulha -
š ině egis o án již p ním slo níku neologizmů z . 2001.42 Subs an i izace kompo-
nen u ne češ ině p obíhá později, u ádí ho až SN 2, a o e d ou ýznamech: 1. poč.
,globální počí ačo á síť (In e ne )‘; ine ( e ýznamu 1); 2. poč. ,komunikační p os ředí
globální počí ačo é sí ě (In e ne u); na om založený celos ě o ý komunikační p os ře-
dek, médium‘; ine ( e ýznamu 2), ,in e ne ‘.43
1.2.1.7 Jak češ ině, ak bulha š ině ke skupině adixoidů přechází pů odní předpona
pa a/пара (z řeč.).44 V češ ině je pa a- jako komponen s ěcným ýznamem ,pa ašu-
is a, pa ašu is ický‘ zaznamenán dří e,45 no ěji se šak obje ují kompozi a jako pa a-
škola,46 pa akomise. Pa alelně se osamos a ňuje homonymní p ek pa a-47 odkazující
k ý azům ,pa aplegie, pa aplegik, pa aplegický‘, např.: pa adi adlo a pa adi adelník,
pa alympiáda/pa aolympiáda a pa alympionik/pa alympik, pa alympička. Blíže s é
pů odní řecké séman ice , edle, při, spolu; sk ze; p o i; mimo‘ je pa a- u no ých přejí-
mek z anglič iny jako pa amedik a pa amili a izmus/pa amili a ismus apod. V РНДЗБЕ48
je komponen пара cha ak e izo án jako neoséman ický elemen obměňující ýznam
základu e smyslu ,exis ující nebo p oje ující se souběžně s dalším, napodobující něco/
někoho jiného‘, např.: параармия, параекология aj. Nejspíš sou islos i s jeho slo o o -
nou ak i i ou (a o i dalších ýznamech,49 k e é nejsou samos a ně u edeny) komponen
пара РНДБЕ již není u čen jako neoséman ický. Bulha ské neologizmy, nichž se
пара z ahuje k slo u ,pa ašu is ický‘, nejsou doloženy. V obou jazycích se p ek pa a-/
пара nelexikalizuje, což sou isí s jeho a ixálním pů odem.
1.2.1.8 An epoziční komponen po no()/порно() je séman icky ázán na ý azy: č. po -
nog a ie, po nog a ický; b. порнография, порнографски. V současnos i no é české a bul-
ha ské jím ořené ý azy znikají sé io ě. K ak i ně ozhojňo aným řadám neologizmů
s po no()/порно() pa ří náz y osob, např.: č. po no ilmař, po nohe ec a po nohe ečka,
po nok ál a po nok álo na, po nomagná , po nonaklada el, po nop oducen a po no-
p oducen ka, po no yda a el; b. порноаматьор a порноаматьорка, порногерой,
порнозвезда, порнокрал а порнокралица, порнолюбител, порнопродуцент,
порнорежисьор, порнотърговец apod. Skupina pojmeno ání neži ých subs ancí je éž
elmi boha á, např.: č. po noa é a, po nob anže, po no es i al, po nop odukce, po no-
p ůmysl, po nose iál, po nose e ; b. порноанимация, порноиндустрия, порноканал,
порноклуб, порноклип, порнопроизводство, порноразказ, порносайт aj.
41 Nacházíme ho pouze u přejímek, jako např. ne byznys.
42 РНДЗБЕ, s. 184.
43 SN 2, s. 291–292.
44 K é o o ázce češ ině iz Kocho á 2005a, s. 82.
45 SSJČ (N–Q), s. 512–513.
46 Ve ýznamech: 1. ,základní pa ašu is ický ýc ik‘; 2. ,školicí zařízení p o en o ýc ik‘.
47 SN 1, s. 200.
48 РНДЗБЕ, s. 197.
49 V jedno li ých heslech nacházíme jedno ky s пара e ýznamu ,pa aplegie, pa aplegik, pa aplegický‘,
např.: параигри, параолимпиада а параолимпиец.
1. Ino ační p ocesy: ne yh aněné mo émy
89
1.2.1.8.1 V češ ině se osamos a něný ý az po no50 dos á á do ši ších unkčních s é
později než bulha š ině. Subs an i um порно s jednoznačnou séman iku ,po nog a ie‘
a aké o málně s ejné neohebné přída né jméno порно s ýznamem ,po nog a ický‘
jsou již zah nu y do ýklado ého slo níku současného bulha ského jazyka.51 Na ozdíl
od oho subs an i um po no se řemi dílčími ýznamy: 1. ,po nog a ická p odukce‘;
2. ,po nog a ický ilm‘; 3. ,po nog a ický časopis‘ a adjek i um po no znamenající
po no g a ický jsou SN 1 podány jako neologické.52 A šak osamos a ňo ání po no/
порно obou jazycích, nichž se šechny y o lexémy i dnes yznačují ho o o ý-
mi ysy, bylo y oláno souh ou d ou souběžně působících ak o ů. Na jedné s aně
přejímajících jazyko ých sys émech dochází ke k ácení s a ší přejímky po nog a ie/
порнография. Na s aně d uhé se p oje uje li opako ané in e nacionalizace.53
1.2.1.9 V češ ině a bulha š ině je adixoid p o i()/профи() ýznamo ě usou z až-
ňo án s adjek i em p o esionální.54 C. A amo a55 yslo uje názo , že se p o i()/
профи() dos á á do obou jazyků p os řednic ím němčiny. Je p o o elice p a děpo-
dobné, že elemen p o i() p onikl do češ iny již předchozí e apě. P o začlenění p o i()
do českého slo o o ného sys ému nejspíše seh ál s ou úlohu i další čini el. Us ále-
ní pů odně kon ak o ého neologizmu56 z němčiny později podpořila expanze in e nacio-
nalizmů s p ní čás í p o i(). Užší séman ika a omezenější uži í bulha ského komponen-
u профи() s ědčí o om, že sblížení mezi češ inou a bulha š inou p obíhá až no ějším
období, a o zejména p os řednic ím in e nacionalizace. Mezi nejčas ěji upla ňo ané
české a bulha ské neologizmy s adixoidem p o i()/профи() pa ří např. y o: č. p o i-
debu , p o i ede ace, p o i o bal, p o ilyžo ání, p o isezona, p o i u kání a b. профииграч,
профиспортист (ži .) a профигрупа, профиклуб, профитенис, профишампионат
(neži .) aj. Na na ůs ající p oduk i i u p o i()/профи() obou jazycích ukazují
aké neologizmy z dalších ema ických oblas í, např.: (а) o og a ie: č. p o i o og a ,
a p o ikame a a b. профифотограф a профиснимка, (b) ojens í: č. p o i ojsko
a b. профиармия; (c) zdělání: č. p o iku z, p o i ýuka a b. профи-образование, профи-
школа apod. V bulha š ině se p oje uje éž ýznamo á di e enciace mezi souslo ími
jako професионална титла ( o znamená jednak , i ul, k e ý použí ají odbo níci dané
p o esi‘ a jednak ,uznání, jehož dosáhl spo o ec‘) a k nim poukazujícími složeninami –
профититла – s jediným ýznamem ‚uznání, jehož dosáhl spo o ec‘.
1.2.1.9.1 České subs an i um p o i znamenající ,p o esionální činnos , p áce‘ doklá-
dá SN 1.57 Samos a ný bulha ský lexém профи s užším ýznamem ,p o esionalis a
50 Před ím osamos a něný lexém po no byl u eden pouze ASCS, s. 609.
51 Viz např. БТР, s. 703. Bulha ské slo níky no ých slo slo ně osamos a něnou jedno ku порно p o o již
neu ádějí.
52 SN 1, s. 216.
53 Je řeba upozo ni , že o ak i ním přejímání z angloame ických zd ojů s ědčí mj. příleži os né uži í p a o-
pisně neadap o aných anglicizmů češ ině, např. po nokomiks/po nokomics. A šak anglič ině se ši oce
uží á aké p ek po n-, k e ý není doložen ani češ ině, ani bulha š ině. (K po n- iz např. ýklady
Camb idge Ad anced Lea ne s Dic iona y 2003; Me iam-Webs e ’s Collegia e Dic iona y, Ele en h
Edi ion, 2003).
54 Viz SN 2, s. 349; РНДЗБЕ, s. 218.
55 A amo a 2003a, s. 156. Au o ka ychází z exis ence adjek i a p o i ,p o esionální‘ němčině a podo ýká,
že p o bulha š inu není li němčiny é o e apě jednoznačně p okaza elný.
56 K p oblema ice kon ak o ých neologizmů iz Ma inco á – Rangelo a (1996).
57 SN 1, s. 225.
. INO ačNí p OceSy čeSké aBulha Ské SuBSTaNTI Ní SlO OT O Bě
96
oblas i slo o o by, jmeno i ě složeninám zniklým podle domácích/zdomácnělých
(českých a bulha ských) slo o o ných ypů a modelů.
2.2.1. An epoziční plno ýznamo é komponen y: obou jazycích
2.2.1.1 Komponen eu o()/евро()92 je jednom ze s ých dílčích ýznamů o málně
shodný se samos a ně uží aným náz em e opské měny eu o/евро. Slo o o ný p o-
s ředek eu o()/евро(), k e ý znamená , ýkající se eu a‘ p o o nelze pokláda za ne y-
h aněný mo ém ( adixoid), nýb ž za samos a nou lexikální jedno ku.93 Ve s ém no ě
yděleném ýznamu eu o()/евро() ys upuje složeninách jako jejich de e minu-
jící přední složka nezměněné podobě. České a bulha ské neologizmy, jež se z a-
hují k předmě ům a záleži os em oblas i z . e opských inancí a ekonomiky, jsou
e s é ě ší čás i ýznamo ě pa alelní. No á kompozi a s eu o()/евро() se ysky-
ují jak odbo ném kon ex u, ak ši ších ema ických ok uzích, s o . č. eu oban-
ko ka, eu ocen , eu okalkulá o , eu okon o, eu omince, eu o h, eu oúče , eu o klad
a b. евробанкноти, евробон, евровалута, евродолар, еврокнижка, еврокредит,
еврооблигация aj. Do obou JM se kompozi a s eu o()/евро() dos á ají mj. i pod li-
em de e minologizační endence.
2.2.1.2 Sé io é uží ání lexikálního mo ému kino/кино (z řeč.) při oření komplex-
ních náz ů cholilo již d uhé polo ině 20. s ole í. O om éž s ědčí ýklad kino()/
кино() českých a bulha ských slo nících. V SSJČ a БТР je p ek shodně cha ak-
e izo án jako p ní čás složených slo s ýznamem ,kino‘.94 Slo o o ný komponen
kino- je SN 1 ys ě len ý azy ,kino, biog a , ilm, ilmo ý‘,95 SN 2 ho již nena-
cházíme. Bulha ské neologické slo níky ukazují na opačný p oces: РНДЗБЕ elemen
кино() neobsahuje, РНДБЕ ho šak u ádí e ýznamu , ýkající se kina‘.96
2.2.1.2.1 P o s é ši oké upla nění předchozím období je kino()/кино() pří omen
e ě šině českých a bulha ských slo o o ných p ací. O. Ma inco á a N. Sa ic-
ký (1987, s. 134) pokládají kino() za p ek se s agnující p oduk i i ou při oření
hyb id. Názo au o ů po zuje boha á řada neologizmů s kino() doložených SN 1
a SN 2, jejichž d uhým členem je přede ším slo o cizího pů odu, např. kinodis i-
buce, kinop emié a, kino eklama, kino ip.97 Ú a y se složkou кино() jsou bul-
ha ských p acích zah no ány do skupiny společné s plno ýznamo ými základy jako
радио() aj. Jsou pokládány za ak i ní pouze e unkci de e minačního členu slože-
nin.98 V současné bulha š ině s кино() znikají éž če né řady kompozi s d uhým
členem: (a) domácím (méně čas o), např.: кинозабавление, кинокъща; (b) přeja ým,
např.: киноемблема, киноенциклопедия, киномаратон, кинопортал, киносайт
apod.
92 Jak češ ině, ak bulha š ině komponen eu o()/евро() ys upuje e řech ě šinou nepřek ý ajících
se ýznamech: 1. ,e opský ( geopoli ickém smyslu)‘; 2. , ýkající se E opské unie‘; 3. , ýkající se eu a‘.
(podle SN 2, s. 111, s ejné ýznamy u ádí i РНДБЕ, s. 154).
93 Shodujeme se om s C. A amo o ou (2003a, s. 174) a dále se ěnujeme pouze složeninám jím u ořeným.
94 SSJČ (A–M), s. 866; БТР, s. 358.
95 SN 1, s. 127.
96 РНДБЕ, s. 217.
97 S o . s jediným SN 1 a SN 2 egis o aným hyb idem – kinosíť.
98 Viz např. Mu da o 1983, s. 100.

2. Ino ační p ocesy: kompozice
97
2.2.1.2.2 Zdomácnělému slo u kino/кино e ýznamu ,kul u ní zařízení nebo o e-
řený p os o , němž se konají eřejná ilmo á předs a ení, biog a ‘,99 dnes e las -
ních náz ech začíná konku o a anglicizmus cinema/синема. Ve s é neadap o ané
podobě se cinema/синема obje uje přede ším ch éma onymech jako: č. Cinema
Ci y, Palace Cinemas, Village Cinemas a b. Лъки Синема, Мустанг Синема, Синема
Сити. Pa alelně s ím se obou jazycích ozšiřuje upla nění anglicizmů s d uhou čás í
-plex a s ýznamem , ícesálo é kino‘ jako č. mul iplex a b. мултиплекс, синеплекс.
V češ ině se mul iplex nejno ěji obje uje i jako neoséman izmus ,komplex skládající se
z íce, mnoha čás í, p ků‘.100 V bulha š ině na ozdíl od češ iny se konku enční ú a
мултикино uží á jen ýjimečně. Us alují se éž česká a bulha ská kalko aná souslo í,
např.: č. domácí kino, mul iplexní kino a b. домашно кино.101
2.2.1.3 V obou jazycích dnes přibý á složenin s předním členem sex()/секс() a s d u-
hou čás í in e nacionálního pů odu, k e á poukazuje k ůzným ema ickým oblas em,
např. č. sexba , sexho o , sexs o y, sex h ille ; b. секссайт, секссалон, сексфорум.102
Vznikají aké česká a bulha ská hyb idní slo a, např. č. sexdeník, sexpodnik, sexpo adna,
sexpo ídka, sexslužby; b. сексикона, сексробиня (ži .) a секснасилие, сексобщуване,
секспазар, сексразказ (neži .) aj. An epoziční komponen y sex()/секс() plní
českých a bulha ských složeninách de e minační unkci. Vys upují při om e íce
než jednoho ýznamu.103 Ta o p ohlubující se séman ická di e enciace y olá á kolí-
sání komponen u sex()/секс() mezi unkcí p ní čás i složených slo a mezi pla nos í
přída ného jména.
2.2.1.3.1 No ěji se češ ině začíná upla ňo a aké anglicizmus sexy()104 u složenin
jako: sexy u is a (ži .) nebo sexykalendář, sexyklip, sexykomedie, sexy ele on (neži .) aj.
V bulha š ině se přejímka секси s abilizuje jako neohebné adjek i um, s o . neologické
ý azy, např. секси бельо, секси дизайн, секси излъчване, секси тяло apod.105 Pa alel-
ně s ím se podle РНДБЕ us aluje i adixoid сексо.106 Při oření jednoslo ných náz ů
je секси éměř nep oduk i ní, ýjimku předs a uje např. neologizmus сексимодел.107
99 ASCS, s. 387.
100 Viz SN 2, s. 276.
101 S o . home cinema, mul iplex cinema, k e é se bulha š ině uží ají i é o pů odní angloame ické podobě.
102 S o . aké české a bulha ské izolexémní jedno ky č. sexshop a sexobchod; b. сексшоп а сексмагазин.
103 Viz např. SN 2, s. 409. Podle SN 1, s. 266, sex() znamená: 1. ,sexuálně při ažli ý‘; 2. ,mající sexuální, e o-
ickou ema iku‘; 3. ,sou isející se sexuálními p ak ikami‘; V SN 2, s. 409, je zaznamenán jis ý ýznamo ý
posun, s o . něm u edené ýznamy komponen u sex(): 1. , z ahující se k sexu‘; 2. ,mající sexuální,
e o ickou ema iku‘; 3. ,sou isející se sexuálními e o ickými službami‘. Shodný p oces u p ku секс()
p obíhá bulha š ině. S o . ýklady РНДЗБЕ, s. 238: 1. , ýkající se sexu, pohla ních s yků, p oje ů,
scén‘; 2. , ýkající se o ázek, předmě ů a činnos í sou isejících se sexem‘; 3. , ýkající se sexuali y, něčí při-
ažli os i jakož o muže (ženy)‘ a РНДБЕ s. 375: 1. , ýkající se sexuálních p oje ů, scén‘; 2. , ýkající se
o ázek, předmě ů nebo činnos í sou isejících se sexem‘; 3. , ýkající se sexuali y, něčí při ažli os i jakož o
muže (ženy)‘.
104 V SN 1, s. 267, je sexy() u eden se d ěma dílčími ýznamy: 1. ,mající sexuální, e o ickou ema iku‘;
2. ,sou isející se sexuálními p ak ikami‘. V SN 2 p ek sexy() již není u eden samos a ném slo níko ém
hesle.
105 S o . éž syn agma se секси supe la i u: „В класацията за най-секси акцент френският е първи пред
ирландския, италианския, английския и руския.“ (K/27. 04. 2012).
106 РНДБЕ, s. 375. U kompozi ypu сексокултура, сексомания apod. by šak bylo možné u ažo a o ungo-
ání -o- jako spojo acího okálu.
107 Viz aké ýklad РНДЗБЕ, s. 238, kde секси (na ozdíl od секс()) není u eden jako slo o o ný
komponen .
. INO ačNí p OceSy čeSké aBulha Ské SuBSTaNTI Ní SlO OT O Bě
98
V češ ině jsou konku enční ý azy se sex() a sexy() ořeny p a idelně. S o . a ian ní
jedno ky jako sexlinka a sexylinka, sexs ánka a sexys ánka apod.
2.2.1.3.1.1 Kompozi a se sex()/секс() a sexy() čas o konku ují a ibu i ním
slo ním spojením s adjek i em č. sexuální; b. сексуален, např.: č. sexdob od už-
s í – sexuální dob od užs í, sexho oskop – sexuální ho oskop, sexa é a – sexuální
a é a; b. секспрактики – сексуални практики, сексскандал – сексуален скандал,
секстормоз – сексуален тормоз aj. V bulha š ině éž íceslo ným pojmeno áním
osob se сексапилен, např.: сексапилна дама – секси дама, сексапилна певица – секси
певица apod.
2.2.1.4 Vli anglič iny se p oje uje nejma kan něji u skupin neologizmů, k e é se
do českého a bulha ského JM dos á ají z necen álních komunikačních s é . Boha ý
soubo složenin se například ýká mode ního ži o a mládeže, aké oblas i spo u apod.
P ak icky neomezená řada kompozi zniká s an epozičním členem označujícím součas-
ný hudební s yl.108 Vě šina slo o o ně ak i ních anglicizmů s ěmi o s ylo ě-komuni-
kačními ysy k ys alizo ala éž samos a ná slo a.
2.2.1.4.1 Komponen y bungee()/бънджи(), i ness()/ i ()//фитнес() ki e()/
кайт(), ska e()//скейтборд()/скейт() aj. jsou ořeny če né soubo y no ých slo
s a ian ní g a ickou podobou, např.: č. bungeeseskok/bungee seskok, bungee- ampo-
lína/bungee ampolína, i ness p og am/ i ness-p og am, i cen um/ i -cen um, ki e-
yba ení/ki e yba ení, ki e-baza /ki e baza , ska ebo y/ska e bo y, ska emikina/ska e
mikina a b. бъндживъже/бънджи въже, бънджискок, кайтучилище/кайт-училище,
кайтсъстезание/кайт-състезание, фитнес упражнения/фитнес-упражнения
apod. Psaní neologizmů doh omady, se spojo níkem a z lášť se blíží si uaci angloja-
zyčných mediálních ex ech.
2.2.1.4.2 V bulha š ině e ýznamu , ýkající se ska eboa du‘ ys upuje jak složený
náze скейтборд(), např. скейтборд-съревнование, скейтборд-федерация, ak zk á-
cenina скейт().109 V češ ině nacházíme jen neologizmy s p ní čás í ska e(), např.:
ska eobchod, ska eobu , ska eznačka aj.
2.2.1.4.3 Na pozadí malého množs í českých kompozi s i ness() an epozici,
např. i nessobchod, i nessp oduk , i nessp og am110 s фитнес() bulha š ině zni-
ká ozmani ější soubo subo dinačních jedno ek jako: фитнесиздание, фитнесметод,
фитнесоборудване, фитнессъстезание apod. To sou isí se sku ečnos í, že českém
slo o o ném sys ému se edle i ness() us aluje éž zk ácenina i (), k e á pos upně
y lačuje s ůj delší p o ějšek. Členy če nějších řad s i () jsou např.: i cen um, i klub,
i c ik, i kuchařka, i móda aj. V JM subs an i um i ness/фитнес někdy ys upuje
jako synonymum kompozi jím ořených, s o . č. i nesscen um, i nessklub a i ness;
b. фитнесзала, фитнессалон, фитнесцентър a фитнес.111 V češ ině i ness a i pod-
léhají i slo o o né adap aci. Vznikají ak o no é náz y: (a) osob, např.: i nesák a i ne-
sačka, i neska; (b) neži ých subs ancí, např.: i ko, i nesko s ho o o ými ysy.
108 Pod obněji o jazyce současných českých a bulha ských médií p o mladé lidi iz Niše a 2001, 2002.
109 Na ozdíl od jména скейтборд() adixoid скейт() oz íjí d a dílčí ýznamy: 1. , ýkající se ska eboa du‘,
např. скейткултура, скейтмагазин, скейтпарк, скейтплощадка, скейтсписание, скейтфестивал,
a 2. , ýkající se ska eboa dis y‘, např. скейтобщество. Viz blíže РНДЗБЕ, s. 244.
110 Zd oj příkladů: Da abáze exce pčního ma e iálu Neoma , ÚJČ AV ČR, . . i. V JM jsou šechny y o
ý azy psány aké se spojo níkem a z lášť, s o . např.: i ness-p og am a i ness p og am apod.
111 S o . aké: č. Zají do i nessu. a b. Ходите ли на фитнес?
2. Ino ační p ocesy: kompozice
99
2.2.1.4.4 P os řednic ím anglič iny se do češ iny a bulha š iny p osazují no á slože-
ná pojmeno ání pocházející z p o esní mlu y hudebníků. Velká jejich čás se zakládá
na kombinaci náz u u či ého (současně ak uálního) hudebního s ylu, k e ý blíže speci i-
kuje obecnější ýznam zadní čás i ý azu. Ten o slo o o ný model se pos upně us aluje
obou přejímajících jazycích. Jako slo o o né komponen y se dnes ealizují například
následující náz y hudebních s ylů: dance()/денс(), g unge()/гръндж(), me al()/
метал(), pop/поп(), punk()/пънк(), ap()/рап(), ock()/рок(), echno()/
техно(), ance()/транс(), house()/хаус() aj. Podle analogie s in e nacionalizmy
se JM us alují aké shodné řady českých a bulha ských lexémů, k e é se ámci ěch o
modelů p a idelně upla ňují pos pozici, např. č.: -album, - es i al, -h ězda, -kul u a,
-maniak, -scéna, -skupina, -s yl, -zpě ák, -zpě ačka а b. -албум, -група, -движение,
-изпълнител, -култура, -маниак, -музикант, -певец, -песен, -почитател, -стил,
-сцена, -фен, -фестивал apod. V dnešní bulha š ině no é náz y hudebních s ylů s ále
čas ěji ys upují e unkci shodného pří las ku slo ních spojeních. V českém jazy-
ko ém sys ému jsou anglicizmy nezřídka adap o ány slo o o ně, s o .: skah ězda/
ska h ězda, ale g ungeo á h ězda; b. сказвезда/ска звезда а грънджзвезда/гръндж
звезда.
2.2.2 An epoziční plno ýznamo é komponen y: pouze češ ině
2.2.2.1 Pouze češ ině i nadále zacho á á s ou p oduk i i u slo o o ný model se
zdomácnělým p ním členem šé () (z .).112 Komponen šé () se účas ní přede ším
ozhojňo ání náz ů osob podle jejich po olání, u nichž znamená ‚hla ní, edoucí
p aco ník, hla ní předs a i el‘. Kombinuje se jednak se zadními členy ůzné e apě
adap ace: šé designe , šé edi o , šé ekonom, šé komen á o , šé manaže , šé p og a-
má o , šé sená o , šé mode á o a jednak se slo y domácího pů odu ( edy účas ní
se hyb idního oření), s o .: šé odbo ář, šé po adce, šé poslanec, šé yjedná ač aj.
U neologizmů, jako např.: šé komunis a, šé k i ik, šé lido ec, šé mo alis a, šé e o -
má o aj., přední složka šé - ys upuje s no ým, dosud slo níky nezaznamenaným
ýznamem ,hla ní, nej ýznamnější, nejznámější‘. Ten o yp pojmeno ání má někdy
hanli é a i onické zaba ení.
2.2.2.2 V no ých složeninách má axi() (z .) ýznam , axi, axikář, u čený p o
axikáře‘. V SN 2 je zachyceno kolísání axi mezi unkcí p ní čás i kompozi a pla -
nos í přída ného jména. S nesklonným adjek i em axi jsou ořeny ý azy jako:
axi služba, axi společnos , k e é ýznamo ě ko espondují nejen s kompozi y s p ní
čás í axi(): axislužba, axispolečnos , ale aké s íceslo nými ý azy s a ibu i -
ním členem axíko ý (jsou šak méně čas é): axíko á služba, axíko á společnos .113
Mezi no ě doložená kompozi a s axi() pa ří dále: axicech, axi i ma, axipře-
p a a, axizkouška aj. Taxi() nemá s ůj slo o o ně ak i ní p o ějšek bulha š i-
ně. Jeden z mála neologizmů ek i alen ních obou jazycích je č. axispolečnos
a b. таксикомпания.
112 P ní čás složených slo šé () je doložena již SSJČ (R–U). Tam éž, s. 666, se podo ýká, že šé () se
ysky uje zejména u jedno ek s ho o o ými ysy.
113 Slo o o ně adap o aná podoba axík, jakož i z aho é adjek i um axíko ý jsou doloženy již SSJČ
(R–U), s. 778.
. INO ačNí p OceSy čeSké aBulha Ské SuBSTaNTI Ní SlO OT O Bě
100
2.2.2.3 Vedle odbo ných slo s de e minan em zoo()114 e ýznamu ,ži očich, ži očiš-
ný‘, jako např.: zoo e apeu , zoo e apeu ka a zoo e apie apod., se dnes do ši ších komu-
nikačních s é dos á ají kompozi a se s ejnou p ní čás í, k e á šak o málně a séman-
icky sou isí se zk áceným subs an i em zoo115 znamenajícím ,zoologická zah ada‘.
V českém JM se s ní ysky ují jak pojmeno ání osob: zoozah adník, ak náz y neži ých
subs ancí: zookou ek, zooškola apod. Vydělení no ého ýznamu , z ahující se k zoolo-
gické zah adě‘116 složky zoo() přispí á k p ohloubení p ocesu její de e minologizace.
2.2.3 An epoziční plno ýznamo é komponen y: pouze bulha š ině117
2.2.3.1 Subs an i um гей znamenající ,osoba s homosexuální o ien ací, homose xuál‘
s upuje zá o eň do slo o o né s uk u y če ných no ých kompozi s ýznamem
, ýkající se gayů‘, např.: гейдвижение, гейзаведение, гейзапознанство, гейкултура,
гейорганизация, гейпарад, гейпротест, гейсватба, гейсъбиране, гейфилм aj. V é o
unkci základo ý ý az гей() konku uje adixoidu хомо,118 esp. se účas ní zniku
a ian ních řad, k nimž se při ářejí éž souslo í s a ibu i ním členem хомосексуален,
s o .: гейбрак, хомобрак, хомосексуален брак; гейориентация, хомоориентация,
хомосексуална ориентация; гейобщество, хомообщество, хомосексуално общество
apod. Na ozdíl od гей() se šak хомо e ýznamu ,sexuální náklonnos k oso-
bám éhož pohla í‘ čas ěji kombinuje s abs ak y, např. хомовлечение, хомовръзка,
хомолюбов, хомонаклонност aj.
2.2.3.2 Kompozi a s p ní čás í допинг() nacházíme zejména mediálních ex ech
se spo o ní ema ikou, např. допингкомисия, допинглаборатория, допингпроба,
допингскандал, допингтест aj. U slo a допинг se bulha š ině y íjí no ý ne e mi-
nologický ýznam ,něco, co s imuluje ži o aschopnos , z yšuje náladu‘. V om o ýzna-
mu se допинг neupla ňuje při oření kompozi .
2.2.3.3 An epoziční člen neologických složenin екшън() odkazuje k anglickému ý a-
zu ac ion, k e ým jsou označo ány ilmy nebo ex y s dynamickým a napína ým dějem.119
V no ých slo ech z ahujících se k é o ema ice екшън() se připojuje zejména k sub-
s an i ům cizího pů odu, např. екшънактьор (ži .) a екшъндрама, екшънкомедия,
114 Vzhledem k jejich zniko ým, esp. s uk u ním ysům se domní áme, že do skupiny, k e ou zde analy-
zujeme, nepa ří p ní homonymní členy složenin zoo- I. a zoo- II. V SSJČ (V–Ž), s. 814, jsou oba y o
komponen y yloženy ak o: zoo- I. (z řeč.) p ní čás složených slo spojující čás d uhou s ýznamem řec.
slo a zóon, ži očich, ži ý o , a o 1. jako s jejím předmě em (zoologie nauka o ži očiších), 2. jako s její
las nos í (zooho mon ži očišný ho mon); zoo- II. (z řeč.) p ní čás složených slo spojující čás d uhou
s ýznamem řeč. slo a zóos ži ý jako s její las nos í (zoospo a ži á spo a).
115 Subs an i um bylo egis o áno již SSJČ (V–Ž), s. 814; něm je u čeno jako ho o o é.
116 Vyjdeme-li z časo ého úseku, k e ý pok ý á ma e iál SN 2, lze di , že se zoo() osamos a ňuje jako
p oduk i ní člen ne e minologických náz ů d uhé polo ině 90. le .
117 V РНДЗБЕ jsou plno ýznamo é lexémy, k e ým se dále budeme ěno a , pop é cha ak e izo ány jako
přední členy složených slo . Bulha ský slo ník neologizmů z . 2001 edy zachy il ná ůs jejich slo o o -
né ak i i y, k e ý se p oje il nej ý azněji na začá ku zde sledo aného období. V současnos i se šak y o
komponen y buď us álily aké jako neohebná adjek i a, anebo se s aly základem no ých slo o o ných
přída ných jmen. V sou islos i s ím jejich p oduk i i a začala s agno a , ě šinu z nich již neobsahuje
ani РНДБЕ. Na soubo y jimi ořených neologizmů se zde sous řeďujeme p o o, že ep ezen ují počá eční
e apu p osazo ání slo o o ných ypů a modelů, jež předchozím období byly méně čas o uží ány ši ších
komunikačních s é ách.
118 P ek хомо se yčlenil z pů odem e minologických ý azů хомосексуалист/хомосексуален, k e ý nyní
konku uje no ěji přeja ému subs an i u гей.
119 РНДБЕ, s. 101–102.
2. Ino ační p ocesy: kompozice
101
екшънроман, екшънсериал, екшънтрилър, екшънфилм (neži .) aj. P o elkou popu-
la i u žán u se subs an i um екшън začíná uží a i s přeneseným ýznamem ,kon lik ,
ob ykle sou isející s p onásledo áním, s řelbou apod.‘120 Na p ohloubení adap ace pře-
jímky екшън() ukazuje mj. soubo kompozi sе zadním domácím/zdomácnělým kompo-
nen em. Do něho spadají: (a) náz y osob jako: екшънгерой а екшънгероиня; (b) pojme-
no ání neži ých subs ancí, např.: екшънприключение, екшънслучка, екшънсцена,
екшънсъбитие. Přesnou séman iku екшън() lze nezřídka yčís pouze z kon ex u.
2.2.3.4 V РНДЗБЕ jsou egis o ány něk e é složeniny s p ní čás í интернет()
интернеткафе, интернетклуб aj. Při oření no ých kompozi bulha š ině šak
složce интернет() konku uje elký soubo k a ších an epozičních mo émů: и, инет,
нет(), уеб().121 To ede k jeho pos upnému us álení e unkci shodného pří las ku,
k e ý se upla ňuje u no ých ý azů jako: интернет доставчик, интернет мрежа,
интернет кафе, интернет клуб, интернет списание, интернет търсачка a d.
2.2.3.5 Lexikálním mo émem кафе() an epozici jsou ořeny následující d ě sku-
piny složenin: (1) echnické náz y jako кафеавтомат,122 кафекомбайн, кафепреса,
k e é jsou založeny na slo o o ném modelu us áleném bulha š ině;123 (2) neologiz-
my se složkou кафе() znikající pod li em endence k in e nacionalizaci,124 např.:
кафезаместител, кафеклуб, кафепауза aj. Mimo e minologický kon ex se neologiz-
my s кафе() uží ají přede ším mediálních ex ech zaměřených na z . ži o ní s yl,
módní endy společenském ži o ě apod.
2.2.3.6 Subs an i um клип se ýznamo ě z ahuje k anglicizmu ideoclip/ ideo
clip. V РНДЗБЕ125 jsou s клип() an epozici doloženy např. ú a y клипрежисьор
(ži .) a клипиндустрия (neži .) aj. V současnos i se клип obje uje o něž pos -
pozici, edy jako slo o o ný základ modi iko aný adixoidem, např. етноклип,
инфоклип, промоклип aj. S клип jsou egis o ány éž sekundá ní složeniny, např.:
роквидеоклип, видеоартклип aj.
2.2.3.7 Slo o медия s upuje do s uk u y no ých kompozi up a ené podobě,
j. медиа. Lze předpokláda , že se jedná o li opako ané in e nacionalizace. O om
s ědčí soubo neologizmů s медиа, jejichž pře ládající množs í je s d uhým čle-
nem cizího pů odu, např.: медиаанализатор, медиакритик (ži .) a медиаагенция,
медиаетика (neži .) aj.
2.2.3.8 Sé io é oření komplexních pojmeno ání s neoséman izmem офис() je
spja é s li em in e nacionalizačním. V no ých kompozi ech, např.: офисасистент,
офисмениджър (ži .) a офисмебели, офиссграда, офистехника, офисцентър
(neži .) aj., plní офис() de e minační unkci.
2.2.3.9 Jméno чалга se při áří k s a šímu lido ému ý azu чалгия (z u .). Jako ě šina
přejímek z u eč iny i subs an i a чалгия/чалга pa ří do příznako é s y bulha ského
lexika. Náz em чалга je označo án populá ní a o něž elmi k i izo aný s yl au o ské
120 Viz РНДБЕ, s. 168–169.
121 Si uace je shodná se si uací anglič ině.
122 S o . s českým slo em ká oma u ořeným pomocí sé io ě uží aného pos pozičního zk áceného základu
-ma .
123 S o . s a ší ú a y кафемашина, кафемелачка apod.
124 Pod li em in e nacionalizační endence se do dnešní češ iny aké dos á ají jedno ky, jako např. ka epauza.
Komponen ka e() šak za ím není slo o o ně ak i ní.
125 РНДЗБЕ, s. 137.

. INO ačNí p OceSy čeSké aBulha Ské SuBSTaNTI Ní SlO OT O Bě
102
hudby s o ien álními elemen y a s pochybnou uměleckou hodno ou. Če nos řady no ých
kompozi s чалга je spja a s ex aling is ickými ak o y, jako je elká p odukce písní
om o s ylu, ši oká společenská diskuse, k e ou a o p odukce y olá á a d. No ě dolo-
žené exp esi ní náz y s чалга jsou např. чалгабос (ži .) a чалгабалада, чалгадует,
чалгазаведение, чалгаконкурс, чалгакръчма, чалгапоколение, чалгатекст aj.
2.2.3.9.1 Do bulha ského jazyko ého sys ému se zařazuje aké zk ácenina in e naci-
onálního pů odu фолк,126 k e á zá o eň začíná bý p oduk i ní při oření složenin.
V důsledku oho se чалга() a фолк() s abilizují jako a ian ní slo o o né p os řed-
ky, esp. se komunikačně a s ylo ě p o ilují. Za ímco ú a y s чалга() mají hodno-
ící zaba ení, neologizmy s фолк() ys upují jako nocionální náz y z ahující se
k hudbě om o s ylu, s o . např. чалгапевица – фолкпевица (ži .) a чалгамузика –
фолкмузика, чалгарадио – фолкрадио (neži .) apod.
2.3 Pos poziční plno ýznamo é komponen y
2.3.1 Fak o em působícím na ná ůs slo o o né po ence lexémů již dří e přeja-
ých do češ iny i do bulha š iny, jako např.: ()cen um/()център, ()cen ismus/
()cen izmus, ()cen is a, () e apie/()терапия, () u ismus/() u izmus,
() u is ika//()туризъм, je přibý ání řad in e nacionálních složenin, k e é je e s é
s uk uře obsahují jako pos poziční členy.127 Se s ejným p ocesem sou isí i znik slo-
žených náz ů osob se zadní plno ýznamo ou čás í ()maniak/()маниак, k nimž se
o něž při ářejí neologizmy s domácími p ky č. ()milo ník a b. ()любител. Z láš ní
soubo dále předs a ují kompozi a s d uhým komponen em, jehož unkčně séman ické
ysy jim u čují s a us blízký s a usu su ixoidů. Jsou o neologizmy s () obie/()фобия
a ()manie/()мания pos pozici.128 Oba u edené zadní členy pocházejí z řeč iny.
V češ ině a bulha š ině se dlouhodoběji uží ají i mimo e minologický kon ex . Do é o
skupiny lze zařadi aké no ěji zniklé jméno () es /()фест, k e é unkčně a séman ic-
ky odkazuje k polyséman ickému in e nacionalizmu es i al/фестивал,129 z něhož bylo
u ořeno mechanickým zk ácením. Dynamiku oblas i oření kompozi s u edenými
an epozičními komponen y cha ak e izují zejména následující je y.
2.3.1.1 V obou jazycích se z yšuje slo o o ná p oduk i i a lexémů ()cen um/
()център. Neologizmy jako č. copycen um, ge on ocen um, kinocen um,130 spo -
cen um a b. аквацентър, бебецентър, йогацентър, таласоцентър aj. lze zařadi
do skupiny slo se zadním členem znamenajícím ,cen um, s ředisko, zařízení posky ují-
126 Фолк se bulha š ině kons i uuje se d ěma ýznamy: 1. ,nejčas ěji au o ská hudba s p ky lido ých písní,
blížící se s ým obsahem měs skému písňo ému olklo u; z . pop olk‘; 2. ,lido á, ná odní/ olklo ní hudba
jedno li ých ná odů‘ (РНДЗБЕ, s. 286).
127 Dílčím ú a ům se zadními členy ()cen ismus/()cen izmus, ()cen is a, () u ismus/() u izmus,
() u is ika//()туризъм se ěnujeme aké předchozích a dalších kapi olách.
128 Již polo ině 90. le N. An ono 1994, s. 174–187, ěnuje e s ém slo níku d ě z láš ní kapi oly pojme-
no ání z . obií a mánií bulha ském jazyce.
129 V českém a bulha ském slo níku cizích slo je es i al obdobně podán e d ou dílčích ýznamech:
1. ,sla nos ní (zp a . pe iodicky konaná) eřejná (sou ěžní) přehlídka uměleckých ý o ů a ýkonů (z l.
ilmo ých, ele izních a hudebních)‘; 2. ,(dří e) sla nos ní sjezd s boha ým p og amem‘ (ASCS, s. 227;
РЧД, s. 795).
130 V bulha š ině byl podle s ejného modelu u ořen již dří e las ní náze Киноцентър, pojmeno ání bý a-
lého s á ního ilmo ého podniku okolí So ie, podle k e ého se dnes nazý á celá č ť e s ejnojmenné
lokali ě.
2. Ino ační p ocesy: kompozice
103
cí u či é služby‘. U složenin č. au ocen um, o ocen um; b. автоцентър, байкцентър
apod. má ()cen um ýznam ,obchod‘.131 V РНДЗБЕ a РНДБЕ ()център není zařazen
mezi slo o o ně ak i ní komponen y.132 A šak u edené příklady (něk e é ze slo níků
neologizmů a jiné z JM) s ědčí o om, že spoji elnos oho o komponen u bulha š ině
z ůs á. V obou jazycích se p ek ()cen um/()център kombinuje s polyséman ický-
mi jedno kami,133 např.: č. ekocen um, ideocen um a b. видеоцентър, демоцентър.
V bulha ském JM se dále ysky ují odbo né náz y jako медиацентър ,přenosné mul-
imediální zařízení‘ i sekundá ní kompozi a, např. евроинфоцентър. Vznikají éž čes-
ká a bulha ská pojmeno ání s p e ixoidy. Tak například no é české slo o minicen -
um znamená ,malé cen um‘; k ýznamu ,cen um měs a‘ se z ahují bulha ské ú a y
суперцентър, топцентър.
2.3.1.2 Jako pos poziční slo o o ný p os ředek se češ ině přejímka () es začí-
ná upla ňo a 134 přede ším u náz ů ozmani ých akcí, např.: pi o es T u no , punk-
es P o i P oudu, Sáza a es apod. V bulha š ině je soubo slo s u čo aným členem
()фест boha ší. Složeniny s ním mají ozmani ou slo o o nou s uk u u, např.:
(a) „jméno obecné + ()фест“, např.: джазфест, кинофест, филмфест; (b) „zk á-
cenina + ()фест“, např.: бирфест, винфест; (c) „ne yh aněný mo ém + ()фест“,
např.: авиофест, екофест, етнофест, магфест, фотофест aj.
2.3.1.3 Kompozi a se zadním členem () e apie/()терапия češ ině i bulha -
š ině pojmeno á ají o, pomocí čeho léčba/ e apie p obíhá.135 Na ozdíl od SN 1
a РНДЗБЕ p ek () e apie/()терапия ydělují samos a ném hesle jak SN 2, ak
РНДБЕ,136 což ukazuje na s ále se z yšující p oduk i i u oho o slo o o ného mode-
lu. V bulha š ině se šak p oje uje silná konku ence konco ých čás í ()терапия
a ()лечение, s o . аромaлечение – ароматерапия, гладолечение – гладотерапия,
медолечение – медотерапия, парафинолечение – парафинотерапия, плодолечение –
плодотерапия, k e á není ypická p o češ inu. České slo níky neologizmů egis u-
jí poče nou skupinu slo s d uhým členem () e apie, např. a oma e apie, die o e a-
pie, muziko e apie, i amino e apie aj., a značně omezenější soubo s d uhou čás í ()
léčení/()léčba, např.: samoléčba/samoléčení (k anglickému slo nímu spojení sel -
medica ion),137 domoléčba aj.
2.3.1.4 Ke kon e genci mezi oběma jazyky přispí á souh a d ou ino ačních p ocesů,
k e é jsou spja y s upla něním komponen ů  ilie/филия, ()manie/()мания a () obie/
()фобия. Na jedné s aně jsou doplňo ány chybějící členy řad s p ky  ilie/филия,
()manie/()мания a () obie/()фобия. Neologizmy jimi ořené s upují do synonym-
ních a an onymních z ahů, jež jsou obdobné z ahům mezi e minologickými náz y,
131 Na polyséman izaci ()cen um/()център češ ině i bulha š ině upozo ňují L. Jano ec a A. Rangelo a
(2005, s. 96).
132 P ek -cen um za o nacházíme jak SN 1, s. 54, ak SN 2, s. 70.
133 L. Jano ec a A. Rangelo a 2005, s. 96, u ádějí: „Víceznačnos lexémů ořených ím o p kem od áží
polysémii komponen u (-)cen um její součinnos i s případnou polysémií p ní čás í kompozi a (…).“
134 V SN 2, s. 123, je zachycen jen samos a ný lexém es , jazyko ý ma e iál šak aké ukazuje na z ýšení jeho
slo o o né p oduk i i y. Kolísání s a usu фест od áží již ýklad РНДЗБЕ, s. 283, e k e ém je kompo-
nen u eden jak samos a ně, ak jako p ní čás složených slo . P ek nacházíme i РНДБЕ, s. 465–466.
135 K ungo ání in e nacionálního slo o o ného komponen u () e apie/()терапия češ ině a bulha š ině
iz aké Z. Tichá (2003a, s. 215n.).
136 Viz РНДБЕ, s. 432.
137 Viz SN 2, s. 401.
. INO ačNí p OceSy čeSké aBulha Ské SuBSTaNTI Ní SlO OT O Bě
104
s o . např.: č. echno ilie, echnomanie a echno obie; xeno ilie, xenomanie a xeno obie;
b. еврофилия, евромания а еврофобия; киберофилия, кибермания a киберфобия
apod.138 Na s aně d uhé no á slo a s () obie/()фобия a ()manie/()мания začínají
bý upla ňo ána jako p os ředky yjadřující hodno ící pos oj, a o zejména JM. Jejich
slo o o ná ak i i a edy nezřídka sou isí s ak uálnos í daného éma u. P oces se p oje-
uje ak i něji češ ině. P ní čás i no ých exp esi ně zaba ených ý azů jsou zp a idla
ne e minologického pů odu (popř. de e minologizo aná), jmeno i ě: (a) domácí jedno -
ky, např.: č. počí ačomanie, sluncemanie, žel omanie; b. звездомания,139 работомания
(s o . s работохолизъм), сладоледомания; (b) přeja á slo a, např.: č. agen omanie,
hambu ge manie, i ulomanie; b. диетомания, лидеромания, пъзелмания aj. (c) p o-
p ia cizího pů odu, např. č. bondomanie, dicap iomanie, shakespea emanie/shake-
spea omanie; b. обамамания/обамомания, путиномания, потъромания aj. Méně
če né jsou ú a y s  obie/фобия, např.: č. globo obie, jugo obie, komunis o obie
a b. ислямофобия, наркофобия, ромофобия aj.
2.3.1.5 Výše popsané p ocesy se podílejí na zniku neologizmů s plno ýznamo ými
d uhými členy: č. ()maniak; b. ()маниак, např.: č. au omaniak, egomaniak, kino-
maniak, mobilomaniak; b. кечманиак, киберманиак, уеб-маниак, фитнесманиак
aj. Tak o u ořené jedno ky začínají JM ys upo a jako příznako á pojmeno á-
ní yjadřující yšší s upeň zauja os i ( esp. posedlos i), než yjadřují ú a y končící
na - il/фил а -man/ман. Konk é ní sku ečnos nebo subs ance, ke k e ým se
()maniak/()маниак,  il/фил а -man/ман z ahují, je pojmeno ána p ní čás
složeniny, s o . např. ý azy jako: č. kel o il – kel oman – kel omaniak;140 b. аудиофил –
аудиоман – аудиоманиак apod. K ěm o exp esi ům se dále přimykají neologizmy
s d uhým sé io ě uží aným členem č. ()milo ník (méně ozšiřené), např.: ilmomilo -
ník, knihomilo ník,141 ínomilo ník; b. ()любител. V bulha š ině se ()любител kom-
binuje s: (a) ne yh aněnými mo émy, např.: автолюбител, аеролюбител; (b) plno ý-
znamo ými lexémy, např. кафелюбител, фитнеслюбител aj.
2.4 Plno ýznamo é komponen y upla ňo ané an epozici i pos pozici
2.4.1 T oření podle analogie s anglickými ý azy y olá á ná ůs „ unkčního za í-
žení“142 něk e ých cizích lexikálních jedno ek. Ten o p oces se při přejímání o mací
ypu business class – show business; hi pa ade – supe hi apod. p oje uje ý azněji
bulha š ině. Neologizmy jako бизнес, хит, шоу se edy bulha š ině snadněji než
češ ině začleňují do odo ých pa adigma podle onologického p incipu.143 Pod li em
anglič iny se ak i izo ala i jejich spoji elnos ámci d ou z láš ních slo o o ných
modelů: (1) „бизнес(), хит(), шоу() úloze de e minan u + základo é subs an i-
138 Je řeba upozo ni , že se jedno li é členy ěch o soubo ů čas o liší komunikační s é ou s ého zniku
a upla nění.
139 S o . s anglickým ý azem s a mania.
140 Na ži os slo o o ného modelu češ ině ukazuje oření příleži os ných exp esi ních ý azů JM
z in e nacionalizmů na -man, např. ombudsmanie (k ombudsman), walkmanomanie (k walkman) apod.
141 S o . aké s knihomol.
142 V sou islos i s ím O. Ma inco á 2005c, s. 223, egis uje ě ší unkční za ížení lexikálních p os ředků
s pomě ně ši okým ýznamem (např. cen um, s udio, managemen ) uží aných úloze řídícího subs an i a
i českých íceslo ných pojmeno áních.
143 Vačko 1997, s. 21–22.
2. Ino ační p ocesy: kompozice
105
um“ a (2) „ne yh aněný (popř. lexikální) mo ém + ()бизнес, ()хит, ()шоу úloze
řídícího subs an i a“. Dále se zaměříme na shody a ozdíly ungo ání jmeno aných
lexikálních jedno ek bulha š ině, a o na pozadí si uace češ ině.
2.4.1.1 Ve lexi ní češ ině bylo k subs an i u byznys od ozeno přída né jméno byzny-
so ý. V bulha š ině je přejímka бизнес144 s ále čas ěji uží ána jako neohebné adjek i-
um pří las ko é pozici. S ím sou isí ak , že se РНДБЕ o an epozičním komponen u
бизнес() již nezmiňuje.
2.4.1.1.1 Jako přední čás kompozi se бизнес() kombinuje přede ším s domácími sub-
s an i ními základy pos pozici. Nejpoče nější jsou dosud doložené soubo y hyb idních
náz ů, u k e ých бизнес() má ýznam ‚ z ahující se k byznysu‘, např. бизнесдела,
бизнесминало, бизнесобединение, бизнесопит, бизнеспечалба, бизнессдружение,
бизнессреда aj. K nim pa ří aké sekundá ní kompozi a jako бизнесвсекидневник
apod. Dále se yděluje no ý slo o o ný yp „бизнес() + subs an i izo ané adjek i um
pojmeno á ající cizí jazyk“, např. бизнесанглийски, бизнеснемски, бизнесруски145
s ýznamem ,cizí jazyk se zaměřením na po řeby komunikace oblas i byznysu‘.
Ve s éře obchodu a posky o ání služeb jsou no ými slo y jako бизнестарифа apod.
pojmeno á ány p oduk y u čené p o i emní zákazníky. Z oho o hlediska složeniny
jako бизнесабонат, бизнесклиент, бизнеспотребител s upují do opozičních séman-
ických z ahů se souslo ími частен (абонат, клиент, потребител). P agma ické
endence, jež silně o li ňují ozlišení příznaku pohla í u pojmeno ání osob,146 jsou
u zniku náz ů ženských osob бизнесдама, бизнесжена k angloame ickým složeni-
nám бизнесмен (konku ující domácímu pojmeno ání mužských osob предприемач,
příp. частник).
2.4.1.1.2 Soubo y kompozi se základo ým ý azem ()бизнес se yznačují následu-
jícími ysy. P ní skupinu oří složeniny zniklé kombinací d ou plno ýznamo ých
lexémů, např. интернет-бизнес, радиобизнес, сексбизнес, шоубизнес apod. Dal-
ší sé ie neologizmů je ýsledkem spojení ()бизнес s adixoidem, např. авиобизнес,
агробизнес, автобизнес, наркобизнес. Nacházíme aké sekundá ní kompozi a jako
турбизнесмен, агробизнесфорум apod. Ty o slo o o né ypy ko espondují s kompo-
zi y češ ině řidčeji ořenými, jako např.: sexbyznys, ag obyznys, na kobyznys aj.
2.4.2 Výpůjčka z anglič iny č. show/šou a b. шоу znamená obou jazycích ,podí a-
ná, předs a ení s ozmani ými hudebními, humo nými aj. zába nými ys oupeními‘.147
Subs an i um show/šou má češ ině a ian ní zakončení148 a omezenou slo o o nou
144 V obou jazycích se us alují aké íceslo ná pojmeno ání se složkou byznys/бизнес jako řídícím subs an-
i em. P oje ují se při om např. následující ozdíly. V bulha ském JM jsou ši oce zas oupena us álená
slo ní spojení малък бизнес, среден бизнес, голям бизнес, k e ými je blíže u čo án ozsah podnika elské
činnos i. V češ ině se e s ejném ýznamu uží á jen slo ní spojení malý byznys, souslo í elký byznys má
ho o o é ysy a pojí se s azeologizo anou séman ikou , elká honba za ziskem, elmi ná očná a inančně
ýhodná p áce/obchod (k e á není p o každého)‘.
145 S o . např.: Фирмата предлага курсове по бизнесанглийски.
146 Je nu no podo knou , že z obecného hlediska je p o bulha š inu přechylo ání, na ozdíl od češ iny, méně
ypickým slo o o ným pos upem. Je p o o možné ozšiřo ání soubo ů pojmeno ání ženských osob bul-
ha š ině (na ozdíl do češ iny) označi za pomě ně no ý, esp. dynamický je .
147 Ten o ýznam je u eden pop é РНДЗБЕ, s. 306. SN 2, s. 152, ykládá anglicizmus hi jako sub-
s an i um z oblas i počí ačo é, k e é má odlišný (homonymní) ýznam, a o: ,jedno li ý s up, připojení
na webo ou s ánku‘.
148 Zá o eň je show/šou zapojo áno jak do pa adigma ženského, ak do pa adigma s ředního odu.
V. InoVační p ocesy Včeské abulha ské subs an IVní sloVo Vo bě
112
ných o ganizací apod.: лицензоносител ,kdo dos al, má licenci‘; мандатоносител ,kdo
dos al, kdo má mandá ‘, франчайзоносител ,kdo dos al, kdo má z . ančízu‘ a aké
k předmě ům: паметоносител , o, na čem je umís ěna paměť‘; (d) (-)получател:
кредитополучател ,kdo dos á á k edi ‘, грантополучател ,kdo dos á á g an ‘; (e)
(-)ползвател: картоползвател ,kdo uží á banko ní ka u‘, кредитоползвaтел ,kdo uží-
á k edi ‘; ( ) (-)притежател: бонопритежател ,kdo las ní bony‘, картопритежател
,kdo je las níkem banko ní ka y‘; (g) (-)производител: рекламопроизводител ,kdo
y ábí eklamu‘; (h) (-)разпространител: рекламоразпространител ,kdo ozšiřu-
je, ysílá nebo p odá á eklamu‘ aj. Nej ě ší ak i i ou se yznačuje model s d uhým
členem (-)носител. P ní člen ěch o kompozi byl připojen k d uhému buď pouhým
přidáním submo u -o- (u p ních základo ých slo odu mužského), např. лизинг-о-
получател, anebo ods aněním zakončení u čujícího členu (u p ních základo ých slo
odu ženského a s ředního) a následným přidáním submo u, např. карта + носител →
карт-о-носител.189
2.6.2.1.1.2 U d uhého pod ypu se jedná o kompozi a, jejichž de e mino aný elemen není
samos a né slo o. Pos poziční člen složenin je de e ba i ní základ z á něný su ixem
-тел, k e ý se současnos i yznačuje ysokou p oduk i i ou. Do skupiny de i ačně-
-kompozičních subs an i pa ří slo a se zadním členem: (а) -дател, např.: арендодател
,kdo posky uje a endu‘; кредитодател ,kdo posky uje k edi ‘, лизингодател ,kdo
posky uje leasing‘, офсетодател ,kdo posky uje o se ‘, франчайзингодател ,kdo po-
sky uje z . ančízu‘; (b) -държател, např.: картодържател ,kdo las ní banko ní
ka u‘, паркингодържател ,kdo las ní pa king‘; (c) -искател, např.: кредитоискател
,kdo žádá o k edi ‘, лизингоискател ,kdo žádá o leasing‘. Jmeno ané pos poziční kom-
ponen y mají s uk u ně-séman ické ysy, k e é je sbližují s členy su ixoidního epe oá-
u. K nim se dále z ahují jednak pojmeno ání ženských osob a jednak dějo á subs an-
i a, s o . např. рекламодател – рекламодателка а рекламодаване. Nej ý aznější je
slo o o ná po ence p ku -дател.
2.6.2.1.1.3 Je doložena éž skupina složených pojmeno ání subs ančních z ahů. D u-
hým členem ěch o neologizmů je zp a idla od ozené slo o, a o samos a ně se ysky-
ující de e ba i um spojené s p ní čás í pomocí submo u -o-, např.: лизингоотдаване
,posky o ání leasingu (za u či ých podmínek)‘, наемоотдаване ,posky o ání pod-
nájmu (za u či ých podmínek)‘. Va ian ní subs an i a ypu фирморегистриране/
фирморегистрация od ážejí aké endenci k pa alelnímu uži í ú a ů s přípona-
mi -(ира)не а -(а)ция.190 Spolu s jedno kami s p ním subs an i ním členem, např.
животозастраховане ,ži o ní pojiš ění‘, имотозастраховане ,pojiš ění jmění‘,
кредитозастраховане ,pojiš ění k edi u‘, se do JM dos á ají i no á slo a s p -
ním adjek i ním členem, např.: взаимозастраховане , zájemné pojiš ění‘. S nimi
ýznamo ě ko espondují složeniny se zadním komponen em s příponou -тел, např.:
взаимозастраховател, животозастраховател. Ži o nos a neži o nos ěch o
ú a ů je signalizo ána připojením z . séman icky „p ázdného“ slo a.191 Kombinují
se buď se subs an i y e unkci shodného pří las ku, např. дружество, кооперация,
189 K omu o ypu kompozi iz blíže např. Rade a 1991.
190 K é o o ázce iz IV.2.4.1.4.
191 K é o o ázce iz např. Kuče o á 1974, s. 37–38.

2. Ino ační p ocesy: kompozice
113
s o . фирма-животозастраховател,192 anebo s a ibu i y държавен, частен
животозастраховател, např. най-големият частен животозастраховател apod.
Podskupinu zde ep ezen ujе sé ie no ých kompozi se společným subs an i ním an e-
pozičním členem domácího pů odu, k e á mají mo ema ickou s a bu: (a) „смет(-)
+ о + subs an i um“, např. сметообработка, сметопреработване. K omě ýše
u edených ypů pojmeno ání ěch o soubo ech nacházíme éž nomina loci s d u-
hým de e ba i ním členem zakončeným o man em ище, např. сметохранилище,
сметоразтоварище.
2.6.2.1.1.4 Podle domácích de i ačně-kompozičních slo o o ných modelů dále
znikají no é složeniny z á něné su ixem ачк(а) znamenající ,přís oj (nás oj) p o
ykoná ání děje‘.193 Subs an i ní a de e ba i ní základ je spojen samohlásko ým sub-
mo em, např. парочистачка, подочистачка, фекалочистачка, ямочистачка aj.
Sem spadají aké sekundá ní kompozi a u ořená ze slo a прахосмукачка , ysa ač‘,
k e á odkazují k no ým echnologiím ysá ání/čiš ění, např. водопрахосмукачка,
паропрахосмукачка. Pomocí přípony ачк(а) byly od ozeny aké neologizmy jako
снегосъбирачка, прахосъбирачка.
2.6.2.1.1.5 V JM se dále us alují an onymní d ojice, jejichž d uhý člen má exp esi ní
zaba ení s následující mo ema ickou s uk u ou: (a) „ad e biální člen + adjek i ní
základ + nulo á přípona“ např.: социалнослаб – социалносилен; (b) „subs an i um +
činné příčes í + nulo á přípona“, např.: властимащ – властнямащ.
Sh nu í: Pře ládající množs í neologických kompozi obou jazycích zniká
na základě čis é ( las ní) kompozice. Vysoce ek en o aných an epozičních kom-
ponen ů, jež jsou češ ině a bulha š ině ek i alen ní, co se ýče jak jejich pů o-
du, ak jejich ýznamu, je pomě ně málo. T oření no ých českých a bulha ských
složenin se účas ní: (a) polyséman ické komponen y, např.: sex()/секс() aj.; (b) méně
ek en o ané, ale za o elmi ozmani é, náz y pocházející z hudebního p o s ředí,
např.: disko(), техно(), рок(), a éž z oblas i spo o ní komunikace, např.:
i nes()/фитнес() aj. Obecně je šak podíl slo o o ně ak i ních přejímek bul-
ha š ině poče nější. Během posledního d ace ile í se u soubo ů no ých bulha ských
kompozi upla ňují sé io ě: (a) in e nacionalizmy pojmeno á ající no é jazyko é
sku ečnos i, např.: интернет(), клип() aj.; (b) anglicizmy ys upující jako ak uali-
zační p os ředky, s o . např.: neologizmus гей a dří e přeja ý e mín хомосексуалист;
(c) dří e přeja á pods a ná jména, např. допинг (z a.), кафе (z a ab.), медия (z la .),
офис (z a.), чалгия (z u .). V češ ině je na ozdíl od oho nej íce p ků, k e é byly
začleněny do slo o o ného sys ému již předchozím období, např.: o o(), axi().
Plno ýznamo é členy kompozi jsou elice ozmani é i zhledem k jejich pozici
no ých slo ech. V an epozici se uží ají například komponen y: č. šé (), zoo();
b. екшън(), медиа(). V pos pozici nacházíme komponen y jako č.:  obie/фобия,
()manie/()мания, () e apie/()терапия aj., k e é jsou obou jazycích delší dobu
uží ány jednak mimo e minologický kon ex a jednak jako samos a né lexémy.
K náz ům zakončeným su ixoidem  il/фил se dále při ářejí slo a s jejich domácími
192 S o . sе souslo nými kons ukcemi: фирма за животозастраховане а животозастрахователна
фирма.
193 Rade a 1987, s. 87, u čuje en o yp jako p oduk i ní, což dnešní s a po zuje.
V. InoVační p ocesy Včeské abulha ské subs an IVní sloVo Vo bě
114
p o ějšky s č. (-)milo ník; b. (-)любител. Zejména bulha š ině se pod li em ang-
lických slo o o ných modelů zin enzi ňuje upla nění in e nacionalizmů jako бизнес,
хит, шоу e d ou z láš ních slo o o ných modelech: (1) „бизнес(-), хит(-), шоу(-)
úloze de e minan u + základo é subs an i um“ a (2) „ne yh aněný (popř. lexikální)
mo ém + (-)бизнес, (-)хит, (-)шоу úloze řídícího subs an i a“. Z yšuje se éž o-
ření na základě ab e iačně-kompozičního pos upu, při němž jsou nejak i nější zk a -
ko á slo a jako č. na o(-), u o(-) a b. СПИН(-), a aké jednopísmeno é mo émy,
např.: e-/e-, m-/м- aj.
P o edená analýza soubo ů no ých kompozi ořených domácími/zdomácnělými
slo o o nými p os ředky po dila zá o eň názo K. Gu schmid a.194 V po o nání se
si uací u de i o aných subs an i , jež lexi ní češ ina oří p a idelněji než bulha š i-
na, se je í jako elmi pods a né aké zjiš ění, že bulha š ině je kompozice čas ěji než
češ ině kombino ána s pos upy de i ačními.195 V současnos i edy zniká íce bulha -
ských kompozi yznačujících se složi ou onomaziologickou s uk u ou.196 To sou isí
se sku ečnos í, že pře ládající množs í no ých bulha ských složenin ořených a/nebo
uží aných JM poukazuje k s éře odbo né komunikace, esp. k oblas i in elek uálního
yjadřo ání.
Di e ence mezi oběma jazyko ými sys émy se aké ukáže, pokud bulha ské neo-
logizmy se samos a ně ungujícím zadním členem – naopak – pojmeme jako zniklé
na základě čis é kompozice. Z oho o hlediska je možné říci, že češ ině se u no ých
modi ikačních de e mina i adičně upla ňují domácí p ní čás i adjek i ní, ad e -
biální, nume ální a řidčeji subs an i ní, např. ychlo-, d oj-, íce-.V bulha š ině jsou
za o nej ozšířenější modely se společným d uhým členem domácího pů odu, k e ý je
zejména subs an i ní, např. (-)издател, (-)лечител, (-)притежател. Jeden z kom-
ponen ů českých i bulha ských složených slo je s ále čas ěji cizího pů odu. Dílčím
p oje em é o endence je do áření hyb idních ú a ů k již dří e přeja ým nebo kal-
ko aným složeninám. V důsledku oho se kons i uují synonymní a/nebo konku enční
ko elace mezi již dří e exis ujícími složenými lexémy a jejich no ějšími ýznamo-
ými p o ějšky.
V obou jazyko ých sys émech se pod li em in e nacionalizace ak i izují zejména
již exis ující slo o o né p os ředky a modely. V ámci ěch o modelů se au oséman ické
náz y (i no ě yčleněné z přeja ých složenin) začínají p osazo a do ši ších unkčně-
-komunikačních oblas í. S působením oho o p ocesu sou isí z yšo ání unkčního za í-
žení nejen přeja ých komponen ů složených slo ,197 ale aké komponen ů domácího
pů odu.
Je řeba éž doda , že dnes se češ ině a bulha š ině ealizují jejich ypologické
dispozice, k e é nejlépe odpo ídají po řebám adap ace in e nacionalizmů, což nezřídka
ede k zapojení plno ýznamo ých slo do obou slo o o ných sys émů. V sou islos i
194 Viz zde 2.6.
195 Zejména budeme-li in e p e o a složeniny obou pod ypů analyzo aných zde 2.6.2.1.1.1 souladu s pří-
s upem na ho aným I. Bozděcho ou (1994, s. 26).
196 Vycházíme zde z názo u I. Bozděcho é (1994, s. 22), že „slo o o ný p oces je při komplexních pos upech
d ojs upňo ý, edle kompozice zah nuje de i aci nebo kon e zi“.
197 Vzhledem k s a u předchozím období M. Dokulil a J. Kuchař (1977, s. 86) podo ýkají, že „u cizích,
zejména u meziná odních slo je skládání daleko čas ější, p oduk i nější a aké jedno li é čás i složenin se
hojněji u ůzných slo opakují, mají ě ší s upeň unkčního za ížení než obdobné komponen y domácí“.
2. Ino ační p ocesy: kompozice
115
s ím lze no á česká a bulha ská kompozi a se d ěma au oséman ickými členy198 e sho-
dě s K. Gu schmid em pojmou jako komplexní náz y, esp. jako p os ředky podpo ující
p oje y polysyn e izmu slo anských jazycích.199 A šak nelze opominou ani sku eč-
nos , že ná ůs polysyn e ických kons ukcí není ždy dop o ázen p oje y iden ických
ino ačních p ocesů obou ypologicky odlišných jazycích.
198 O ozdílu mezi přís upem upla něným zde a přís upem upla něným p acích K. Gu schmid a iz blíže
sh nu í předchozí čás i.
199 Při om K. Gu schmid ychází z ypologické eo ie V. Skaličky (1951).
116
I. Ino ační p ocesy: no á česká abulha ská
subs an i ní slo ní spojení
1. Obecný přehled
předchozích kapi olách jsme mj. sledo ali a ian nos a konku enci koexis ujících
jednoslo ných a íceslo ných pojmeno ání. Při om se ukázalo, že adap aci in e na-
cionalizmů do češ iny a do bulha š iny může dop o áze jednak kolísání jejich slo -
něd uho é pla nos i a jednak nes abili a jejich mo ema ického s a usu, esp. jejich
syn agma ické unkce. No ě přeja é lexémy se čas o podílejí jak na zniku neologic-
kých kompozi , ak na oření no ých íceslo ných ý azů.1 Bylo ješ ě zjiš ěno, že:
(a) počá eční e apě adap ace jsou íceslo ná pojmeno ání ě šinou ázána na oblas
s ého pů odního uži í, což u čuje omezenou spoji elnos jejich jedno li ých členů;
(b) šíření slo ních spojení češ ině a bulha š ině sou isí s p oje y y o ná acích
p ocesů, jmeno i ě s polokalko áním a kalko áním íceslo ných přejímek. Pods a ný
ino ační je předs a uje éž ak i izace z . de i a i nos i sd užených pojmeno ání,
od nichž jsou na základě slo o o ných pos upů od ozo ána no á adjek i ně-subs an-
i ní souslo í.2
Se zře elem k u edeným sku ečnos em se dále sous ředíme na současnou dynamiku
u skupin subs an i ních slo ních spojení, k e á pa ří mezi nej ek en o anější čes-
kém a bulha ském JM. Nejdří e se zaměříme na p ocesy y olané ak i ním přejímáním
d ouslo ných anglicizmů. Po om se budeme ěno a ino ačnímu dění u skupin slo ních
spojení, jež pojímáme jako „komplex d ou nebo íce slo s p imá ní nomina i ní unkcí,
ep oduko aný a ep oduko a elný konk é ních p omlu ách jako ho o ý celek“.3 Při
kon on aci jazyko ého ma e iálu nás bude zá o eň zajíma , zda se pod li em in e -
nacionalizační endence češ ině a bulha š ině začínají upla ňo a shodné íceslo né
pojmeno ací modely.
1 V sou islos i s ím J. Ho ecký (1986, s. 9) yslo uje názo , že „no á o ma se ne yjadřuje jen no ými
ý azy, ale no ým spojením už známých slo do no ého celku. Při om ako ých neologizmech se uží ají
olně domácí a pře za á slo a“.
2 Viz blíže Ma inco á 2000, s. 383. Při analýze soubo ů podpo ujících de i a i nos u no ých íceslo ných
pojmeno ání ycházíme i ze zjiš ění dalších p acích O. Ma inco é, k e é jsou ěno ány é o p oblema-
ice ( iz např. Ma inco á 1983; 2005c, s. 213n.).
3 Machač 1967, s. 138.
2. Subs an i ní slo ní spojení: přejímání
117
2. Subs an i ní slo ní spojení: přejímání
2.1 Boha ou neologickou složku předs a ují slo ní spojení se s uk u ou: „slo osled-
ně adjek i izo ané subs an i um + subs an i um u čo ané“, jejichž jeden člen je mo -
ologicky nez á něný anglicizmus pla nos i shodného pří las ku.4 Ta o íceslo ná
pojmeno ání, k e á se do obou přejímajících jazyků dos á ají přede ším z anglojazyč-
ných mediálních ex ů, byla K. Kuče ou (1995, s. 78) naz ána „syn ak ickým ame-
ikanizmem“. V českém JM obdobné ý azy ys upují slo o o ně neadap o ané,
esp. nezměněné p a opisné o mě. S o . např.: ad ance ape, desk op publishing,
download upg ade. V bulha š ině jsou souslo í se shodnými cha ak e is ikami ob ykle
přepiso ána do cy ilice, např.: даунлоад линк, денс саунд, компактдиск чейнджър,
рейв парти aj.5
2.1.1 Podle analogie s d ouslo nými anglicizmy nezměněné podobě jsou ozhojňo-
ány i skupiny subs an i ních slo ních spojení s u čo aným členem, k e ý je: (a) již
dří e adap o aný in e nacionalizmus, např.: č. li e konce , a oo ka alog, wellness cen-
um; b. брънч меню, видеоарт програма, сингъл класация; (b) domácí jméno, např.:
č. au-pai poby , s ee pape článek, een po ídky, un ai h a; b. мултиарт простран-
ство, пейпърбек издание, топлес снимка, унисекс часовник apod. U čující člen ěch-
o ý azů bý á čas o psán se spojo níkem, např.: č. hi- ech společnos , o -line p ohlížeč
a b. тийн-поп кралица, трип-хоп музика. Valná ě šina u edených neologizmů se
yznačuje konk é ním ýznamem a je běžně uží ána JM.
2.1.1.1 V pla nos i nesklonného adjek i a se obou jazyko ých sys émech dále
upla ňují u olněné de e minující čás i přeja ých slo ních spojení.6 Důsledkem oho
se us alují řady íceslo ných pojmeno ání s iden ickou mo ologicky (slo o o ně)
nez o mo anou p ní složkou, k e á ámci jedno li ých syn agma plní pří las -
ko ou unkci. V souladu s A. Ja ošo ou7 en o je označujeme e mínem anomální
kolokabili a. U sé ií neologických souslo í, jako např.: č. on-line diskuse, on-line
h áč, on-line komunikace, on-line p odejna, on-line eze ace, on-line omán,
on-line ozho o , on-line slo ník, on-line ydání (magazín; časopis) a b. он-лайн
абонамент, он-лайн игра, он-лайн издание, он-лайн книга, он-лайн комуникация
(разговор), он-лайн ма газин,8 он-лайн резервация, он-лайн списание (вестник),
он-лайн търговия aj., h aje edy jejich společný a ibu i ní člen úlohu ixujícího
ýznamo ého elemen u.9 Jak ukazují příklady, obdobné koexis ující ý azy mají ě -
šinou i séman icky shodné řídící subs an i um. Sou isí o s ak em, že jimi pojmeno-
á ané no é jazyko é sku ečnos i se z ahují k éže komunikační s éře.
4 K é o p oblema ice iz blíže zde IV.3.1.
5 Vysky ují se šak i případy, kdy něk e á z jejich čás í zůs á á pů odní g a ické podobě, např.: „Така
интригата, родена изцяло на unde g ound сцената и засягаща тесен кръг специалисти по национална
сигурност, стана проблем, разискван от национална телевизия.“ (K/9. 10. 2009).
6 Ten o p oces je shodný s p ocesem p oje ujícím se u oření složenin, jejichž p ním členem je samos a ně
ungující slo o. Viz blíže zde V.2.2.1., 2.2.2., 2.2.3.
7 Ja ošo á 2000, s. 43. Au o ka en o e mín uží á e shodě s F. Če mákem.
8 Ve ýznamu ,p odejna‘.
9 Podle J. Machače (1967, s. 144).

I. INO ačNí p OceSy: NO á čeSká aBulha Ská SuBSTaNTI Ní SlO Ní SpOJeNí
118
3. Subs an i ní slo ní spojení: kalko ání apolokalko ání
3.1 V češ ině a bulha š ině je doložen ozmani ý soubo polokalko aných a kalko a-
ných íceslo ných pojmeno ání. Při jejich oření se upla ňují lexémy domácí a zdo-
mácnělé, s o . např.: moun ain cycling → č. ho ská cyklis ika (spo .); b. планинско
колоездене (спорт.); a. p o essional soldie → č. p o esní oják ( oj.); b. професионален
войник (воен.). Tak o zniklá slo ní spojení jsou ypická zejména p o oblas odbo -
né (p o esní) komunikace. V jejich pů odním e minologickém ýznamu je nejčas ěji
nacházíme i mediálních ex ech.
3.1.1 S yčný s kalko áním je p oces neoséman izace. Již dří e přeja é in e nacionaliz-
my se dos á ají opě o ně do obou jazyků spolu se souslo ími, jako např.: č. an i i o-
ý p og am (poč.) a b. антивирусна програма (комп.) (podle a. an i- i us p og am);
č. elek onická ad esa (poč.); b. електронен адрес (комп.) (podle a. elec onic add ess);
č. kon olní balík (poč./ekon.) a b. контролен пакет (икон.) (podle a. con ol packe /
package) aj. Na zniku jejich no ého ýznamu se edy pa alelně podílí aké endence
k opako ané in e nacionalizaci.
3.1.2 K cizím předlohám poukazuje éž skupina, k e ou ep ezen ují íceslo né e -
minologické kalky s me a o ickou séman ikou, např.: č. in es iční klima (ekon.)
a b. инвестиционен климат (икон.) (podle a. in es men clima e); č. k á ké/dlouhé
peníze (ekon.) a b. къси/дълги пари (икон.) (podle a. sho /long money); č. ozóno á dí a
(biol./ ekol.) a b. озонова дупка (биол., екол.) (podle a. ozone hole) apod.
3.1.3 Souh a popsaných p ocesů ede ke z ýšení poč u ýznamo ě ek i alen ních
českých a bulha ských speciálních íceslo ných pojmeno ání: (a) konk é ních, např.:
č. kabelo á ele ize – b. кабелна телевизия , ele izní signál při áděný pomocí kabe-
lo ých oz odů‘;10 č. digi ální ele ize a b. дигитална (цифрова) телевизия , ele-
izní signál ysílaný digi álním způsobem‘;11 (b) ob azných, např.: č. bílá echni-
ka – b. бяла техника ,elek ické spo řebiče p o domácnos , k e é jsou adičně bílé
ba ě‘;12 ceno á spi ála – b. ценова спирала ,in lační p oces oblas i cen‘;13 č. če ná
echnika – b. черна техника ,spo řební elek onika, k e á je adičně ma é, če né
ba ě‘14 apod.
3.2 Od ýše analyzo aných ypů se liší soubo séman icky ořených ý azů, jejichž
doménou je mediální komunikační s é a. Sem pa ří me a o ická nebo me onymická
slo ní spojení. Jako os a ních případech se jejich ýchodiskem s á ají přede ším pře-
jímky, např. a. global illage → č. globální esnice; b. глобално село; a. skin head
→ č. holá lebka; b. бръсната глава (общ.); a. humani a y ges o e → č. humani á ní
ges o; b. хуманитарен жест; a. silen majo i y → č. mlčící ě šina; b. мълчаливо
мнозинство aj. Šíření obdobných českých a bulha ských íceslo ných pojmeno ání
mj. sou isí s y ářením mediální ob aznos i podle modelů usnadňujících přenos sdělení
exp esi ním, k á kým a šeobecně působi ým způsobem.15
10 Podle SN 1, s. 123.
11 S o . s a ší echnické pojmeno ání č. analogo á ele ize – b. аналогова телевизия.
12 Podle SN 1, s. 43.
13 Podle SN 1, s. 53.
14 Podle SN 2, s. 73.
15 Tím na azujeme na současné eo ie médií, nichž se o oření mediálních ex ů mlu í jako o zo cích –
iden i ikačních znacích – p o u či ý žán (od ý azo ých p os ředků po jejich uspořádání), a následně
4. Subs an i ní slo ní spojení: de i a i nos
119
4. Subs an i ní slo ní spojení: de i a i nos
4.1 V českém a bulha ském JM je ymezi elná aké nemalá skupina sd užených
adjek i ně-subs an i ních spojení, u k e ých se „nej ý azněji p oje uje de i a i -
nos za jis ých nominačně-komunikačních, séman ických, o málních, s ylo ých aj.
podmínek“.16 Do ní pa ří ý azy pocházející z ůzných komunikačních oblas í, např.
č.: es e ická chi u gie (med.), k izo ý managemen (odb.), osobní asis ence (odb.),
le ní bia lon (spo .), ekonomická emig ace (sociol.); b.: графичен дизайн (комп.),
компютърна вирусология (комп.), куфарна търговия (публ.), плажен волейбол
(спорт.), телефонен тероризъм (публ.) aj. Významo ě a o málně a o souslo í
poukazují k pojmeno áním osob, s o . ekonomický emig an , es e ický chi u g, k i-
zo ý manage , osobní asis en , le ní bia lonis a; b. графичен дизайнер, компютърен
вирусолог, куфарен търговец, плажен волейболист, телефонен терорист. V češ-
ině čas ěji než bulha š ině se k nim dále přimykají náz y přechýlené, např. č. k izo á
manaže ka, le ní bia lonis ka, osobní asis en ka; b. графична дизайнерка, телефонна
терористка.17
4.1.1 V bulha ském JM je ak i ní éž oření íceslo ných pojmeno ání ins i u-
cí s ho o o ými ysy, s o . např.: здравно министерство (k o iciálnímu náz u
Министерство на здравеопазването), правосъдно министерство (k o iciálnímu
náz u Министерство на правосъдието), od nichž jsou dále od ozo ána pojmeno ání
osob, např.: здравен министър, правосъден министър apod.18 V českém JM se náz y
ži ých by os í, jako např.: ekonomický minis a inanční minis , obje ují p a idelněji
než příznako á pojmeno ání ins i ucí, jako např. inanční minis e s o apod.
4.2 Něk e é p ní subs an i ní čás i sd užených adjek i ně-subs an i ních spojení in e -
nacionálního pů odu se s á ají slo o o ným základem no ých z aho ých adjek i ,
s o . např.: a. pe macul u e design → č. pe makul u ní design; a. mul imedia design
→ b. мултимедиен дизайн. Ten o yp pů odně e minologických íceslo ných ý azů
přispí á jednak k posílení p ocesu de i a i nos i u no ých souslo í, s o . např. od nich
od ozená pojmeno ání osob: č. pe makul u ní designe , pe makul u ní designe ka;
b. мултимедиен дизайнер – мултимедийна дизайнерка, a jednak k ozšíření spoji-
elnos i no ě u ořených elačních přída ných jmen,19 např. č. pe makul u ní myšlení,
~ p ojek , ~ zóna; b. мултимедиен архив, ~ буквар, ~ проект aj.
Sh nu í: Do češ iny i do bulha š iny se přejímají přede ším slo ní spojení, k e á ozna-
čují ak uální je y společenského ži o a. S a usu kompozi se nej íc blíží ý azy se
s uk u ou „subs an i um + subs an i um“. Jejich přibý ání je spja o: (a) se z ýšením
o y áření po ědomí o ( ex o ém) zo ci příslušného žán u. K é o o ázce iz blíže např. G. Bu on –
J. Ji ák (2001, s. 168n.).
16 Ma inco á 2000, s. 383.
17 V ná aznos i na de i a i nos u no ých íceslo ných pojmeno ání O. Ma inco á (2005c, s. 226) u ádí, že
„ o man je obou případech (u jedno ek jako in es iga i ní žu nalis a k in es iga i ní žu nalis ika, pozn.
B. N.) komplexní, u řídícího subs an i a zah nuje su ix s mo ologickou cha ak e is ikou, u u čujícího
adjek i a mo ologické z o mo ání podle p incipu kong uence“.
18 Na další případy jsme upozo nili IV.3.
19 Na sou islos mezi osamos a něním ( esp. ozšířením spoji elnos i) če ných z aho ých přída ných jmen
a jejich ungo áním řadě pů odně e minologických souslo í bulha š ině ukazuje Pe niška (1978,
s. 377), např. пистов (пистова среща по мотоциклетизъм, пистови състезания, пистов бегач).
I. INO ačNí p OceSy: NO á čeSká aBulha Ská SuBSTaNTI Ní SlO Ní SpOJeNí
120
kombina o ických možnos í ámci pojmeno acích modelů, jež ep ezen ují; (b) s ná ůs-
em řad no ých d ouslo ných ý azů s iden ickým pří las ko ým členem. „Pomezní“
pos a ení dalšího základního ypu subs an i ních souslo í, jež se zá o eň mohou s á
slo o o nými základy p o další íceslo ná pojmeno ání, yplý á – naopak – z jejich
uži í jako ho o ých celků, esp. z jejich „p imá ní nomina i ní unkce“.20 Na ozhojnění
šech ěch o ypů soubo ů se dnes nej ě ší míře podílí in e nacionalizační endence.
S jejím li em sou isí us álení shodných íceslo ných pojmeno acích modelů obou
slo anských jazycích. Mezi další pods a né p oje y současné dynamiky pa ří zjiš ěná
součinnos opako ané in e nacionalizace s p ocesem neoséman izace, k e ý nezřídka
dop o ází kalko ání (polokalko ání) in e nacionálních souslo í. Zapojení jedno li ých
neologických souslo í do nejdynamič ějších složek českého a bulha ského lexika je šak
o li něno i ypologickými dispozicemi obou jazyků. Na u o sku ečnos i ukazují napří-
klad ý aznější p oje y de i a i nos i u slo ních spojení e lexi ní češ ině. V bulha -
ském JM jsou za o íceslo ná pojmeno ání osob čas ěji ( s o nání s češ inou) ázána
na ý azy s ylis icky příznako é.
20 Viz zde 1.
121
zá ě
Spiso né jazyky posledních d ou dese ile í ungují no ém společensko-poli ickém
kon ex u, j. podmínkách globalizace, e opeizace a aké „medializace“ s ě a. Ta o
sku ečnos sou isí s us álením no ých komunikačních s é současných jazyko ých
si uacích, esp. se znikem no ých yjadřo acích (pojmeno acích) po řeb dnešních
jazyko ých společens í. Významně se na p ohloubení jmeno aných p ocesů podílí JM.
Nas íněný komunikační ý oj s a í synch onně o ien o ané ling is ické bádání před
úkol p op aco a komplexní eo e ickou a me odologickou bázi p o zkoumání ino ač-
ních p ocesů. S ohledem na zásadní poli icko-společenské ans o mace, k e é p obíhají
slo anských zemích, jejichž důsledkem z ůs á „ ni řní napě í mezi je y a p os ředky
p onikajícími a us upujícími, p oduk i ními a nep oduk i ními, cen álními a pe i e -
ními“,1 lze říci, že se a o kons a ace o o íce ýká kon on ačního s udia slo anských
jazyků.
1. V p áci jsme na jedné s aně ycházeli z obecně přijímaného názo u,2 že zá is-
los i na z oleném eo e ickém přís upu mohou bý jedno li é ino ační p ocesy usou-
z ažňo ány s ůznými dynamickými endencemi. Na d uhé s aně jsme p o účely
kon on ačního ýzkumu na hli, aby ino ační p ocesy byly poja y součinnos i
s endencemi ázu „uni e zálnějšího“. P oje y é o součinnos i by mohly és k ůz-
ným ýsledkům jedno li ých jazycích. P o po řeby kon on ační analýzy jsme p o o
za edli e mín ypy ino ačních p ocesů, k e ý jsme upla nili při zkoumání soubo ů/
skupin českých a bulha ských neologických jedno ek. Jako elmi hodná se z oho o
hlediska ukázala kon on ace lexikální a slo o o né dynamiky d ou gene icky blíz-
kých, ale ypologicky odlišných a územně zdálených jazyko ých sys émů – češ iny
a bulha š iny. Sous ředili jsme se při om na jazyko ý ma e iál uží aný cen ální
komunikační s éře obou současných jazyko ých si uací – na lexikální a slo o o né
p os ředky ypické p o JM.
2. K oření no ých pojmeno ání češ ině a bulha š ině jsme přis upo ali z hle-
diska synch onní kon on ace. Lexikální ko pus ořený 1108 českými a 1113 bul-
ha skými neologizmy jsme zkoumali na základě unkčně s uk u ní analýzy. Přihlíže-
li jsme zá o eň k socioling is ickému poje í p oblema iky. Se zře elem k omu jsme
1 Jedlička 1978, s. 56.
2 Viz např. Gu schmid 1998, s. 17, a aké 2003.
zá ě
128
zůs á á p o o delší dobu ema icky ázáno na komunikační p os ředí, němž y o ý azy
znikly, esp. němž se běžně ysky ují. K nim pa ří například e míny, jež se ysky ují
přede ším úředním yjadřo ání, oblas i banko nic í, sociálních služeb apod. Jiný-
mi slo y, no é složeniny se mohou liši nejen s ou s uk u ou a komunikační pla nos í,
ale aké ozsahem uži í mediálních ex ech ůzných žán ů. S popsanými společenskými
yjadřo acími ak o y a ak o y sou isejícími s ungo áním neologizmů se p olínají aké
následující ni řně sys émo é je y:
(1) Při oření no ých kompozi je dnes upla ňo ána zejména čis á ( las ní) kompozice.
Do no ých ú a ů ob ykle s upují d a plno ýznamo é základy.
(2) Členy no ých složenin se e ě šině případů kombinují bez pomoci spojo acího
submo u, přičemž nedochází k žádným jejich o málním změnám.
Skupiny ak o zniklých pojmeno ání jsou něk e ých ýzkumech ykládány
jako soubo y podpo ující ná ůs polysyn e ických kons ukcí slo anských jazy-
cích.20 S ohledem na přede ším o mální k i é ia se synch onně o ien o aných
ling is ických p acích u ažuje éž o p oje ech ypologické endence k analy izmu
s na ýšením aglu inačních ysů o ině slo o o né.21 Na základě p o edené kon-
on ační analýzy lze říci, že ak o em ozhodujícím p o in enzi ikaci jedno li ých
(a obou jazycích ne ždy shodných) ypů ino ačních p ocesů oblas i kompozice
je slo něd uho ý a ýznamo ý ý oj no ě přeja ých mo émů. Ta o sku ečnos by
mohla és k nes ejným ýsledkům jazyko ých sys émech s odlišnými ypologic-
kými dispozicemi.
2.2.2.1 V češ ině a bulha š ině se pod li em zájemného působení dosud u edených
p ocesů zesilují y o p oje y kompozi ní dynamiky:
(1) Přibý ají no é složené náz y, jež obsahují plno ýznamo é členy elice ozmani é co
do s ého pů odu: (a) kořeny in e nacionální jako eu o()/евро(), kino()/кино()
aj.; (b) domácí základy, např.: č. čecho, jedno-, íce- a b. снего, a co do s é-
ho sé io ého upla nění: (a) an epozici: č. šé (), zoo(); a b. гей(), допинг(),
екшън(); (b) pos pozici: ()cen um/()център, () e apie/()терапия apod.
(2) Do s uk u y složenin u ořených ab e iačně-kompozičním pos upem začínají čas ěji
než předchozí e apě s upo a zk a ko á slo a jako č. na o(), u o() a b. СПИН(),
např. č. na oskep ik a b. спин-скандал.
(3) Pod li em in e nacionalizace se obou jazycích us aluje no ý pojmeno ací a slo-
o o ný yp s jednopísmeno ým mo émem e/e, i/и, m/м an epozici, např.
č. i-ka á na a b. е-речник.
(4) U neologizmů se společnými pos pozičními členy jsou pa né d ě základní endence:
kombinují se s nimi buď ne yh aněné mo émy mající ěcný ýznam, např. č.: ene -
gocen um, eko e apie; b. етноцентър, авиофестивал, anebo plno ýznamo á slo-
a, např.: č. die o e apie; b. цветотерапия apod.
2.2.2.2 Byť je podíl no ých kompozi u ořených na základě domácích/zdomácnělých
slo o o ných modelů českém a bulha ském JM pods a ně menší, jejich ýsky s ědčí
o zásadních p oje ech y o ná acích p ocesů i é o oblas i no o oření. Jak češ i-
ně, ak bulha š ině na ůs á nejma kan něji soubo no ých podřaďo acích kompozi
20 Viz např. Gu schmid 2003, s. 352–353.
21 Viz např. A amo a 2003a, s. 140–141.

129
zá ě
podle adičně upla ňo aných slo o o ných modelů. V jejich s uk uře šak s ále čas ěji
nacházíme cizí mo émy. De ailní kon on ační analýza ukázala ješ ě o o:
(1) Současný s a u skládání českých slo je obdobný s a u zachycenému MČ 1.22
Mezi nej ozšířenější u jedno li ých slo o o ných ypů byly i dří ějším období
zařazeny následující an epoziční komponen y: (a) adjek i ní malo-, ychlo-, s a o-,
např. malos ana, ychlo iská na, s a odůchod; (b) ad e biální mnoha-/mnoho-,
íce-, např. mnohominis , ícenáklad; c) nume ální jedno-, d oj-/d ou-, oj/ ří,
např. jednokolo, d ojdřez, ojdaň.
(2) Podle domácích slo o o ných modelu je bulha š ině obohaco ána přede ším
skupina náz ů osob s oběma subs an i ními základy (z nichž d uhý je de e ba-
i um), do k e é spadají: (a) složeniny se d ěma samos a ně ungujícími lexémy,
např.: франчайзингополучател ,kdo dos á á ančízo ou smlou u‘; (b) kompozi a,
jejichž de e mino aný elemen není samos a né slo o, např. маркодържател ,kdo
las ní obchodní značku‘ aj.
2.3 V šes é kapi ole jsme se sous ředili na p oblema iku subs an i ních slo ních spoje-
ní. Zaměřili jsme se konk é ně na p ocesy y olané ak i ním přejímáním d ouslo ných
anglicizmů, jejichž p ní člen má obou jazycích nes abilní slo něd uho ý s a us, a aké
na ino ační dění u skupin z . sd užených slo ních spojení. Zajímalo nás zá o eň, zda
se pod li em in e nacionalizační endence češ ině a bulha š ině začínají upla ňo a
shodné íceslo né pojmeno ací modely. Na základě p o edené kon on ace jsme dospě-
li k ěm o zá ě ům:
(1) In e nacionalizace české a bulha ské slo ní zásoby se in enzi ně p oje uje oz-
šíření cizích íceslo ných pojmeno acích modelů se s uk u ou „subs an i um +
subs an i um“, např.: č. ene gy d ink; b. хост сървър aj. Analogicky jsou dále oz-
hojňo ány skupiny subs an i ních slo ních spojení s řídícím členem, k e ý je: (a) již
dří e adap o aný in e nacionalizmus, např.: č. billboa d kampaň; b. чилаут зона;
(b) domácí jméno, např.: č. singl ma ka; b. лоукост летище apod. Ten o p oces
přispí á k ychlejšímu osamos a ňo ání de e minujících čás í přeja ých souslo í, jež
se začínají účas ni oření celých řad no ých ý azů se společnou u čující složkou,
např.: č. s ee wea doplňky, s ee wea obchod, s ee wea oblečení, s ee wea ič-
ko; b. уелнес къща, уелнес игра, уелнес почивка, уелнес философия apod.
(2) Pod li em y o ná ací endence češ ině a bulha š ině na ůs á podíl kalko a-
ných a polokalko aných slo ních spojení, mezi nimiž jsou: (a) ý azy speciální,
např.: a. sys em adminis a o → č. sys émo ý adminis á o (poč.); b. системен
администратор (комп.); (b) íceslo né e minologické kalky s me a o ickou
séman ikou, např.: č. spo řební koš (ekon.), b. потребителска кошница (икон.)
(podle a. consump ion baske ) aj.; (c) me a o ická nebo me onymická slo ní spojení
příznačná p o JM (a nezřídka něm zniklá), např.: a. ho chai → č. ho ké křeslo;
b. горещ стол aj.
(3) De i a i nos no ých sd užených pojmeno ání, např.: č. domácí škola → domácí
školák a domácí školačka; b. естетична хирургия → естетичен хирург, je ázaná
přede ším na sys émo ě s uk u ní z ahy českém a bulha ském jazyko ém sys é-
mu. Tomu nas ědčuje například ak , že obecně nízká ak i i a oření pojmeno ání
22 Viz blíže MČ 1, s. 455–456.
zá ě
130
ženských osob podle po olání od náz ů mužských osob bulha š ině o li ňuje aké
de i a i nos neologických souslo í.
(4) P oblema ika slo ních spojení je spja a mj. éž s mul i e bizačními a uni e bizační-
mi p ocesy obou jazycích.
3. Jedno li é ypy ino ačních p ocesů nelze pojíma izolo aně. Ino ace se obje ují
(a jsou členy jazyko ých celků ak o pojímány) zejména ěch mís ech jazyko ých
sys émů, kde je íce nezaplněných pozic. Zá ě em je ješ ě řeba u és následující:
3.1 V současné češ ině a současné bulha š ině má pře ládající li in e nacionalizační
endence. Důsledkem oho se obou jazycích us alují mezijazyko ě shodné slo o o né
modely, jež lze hodno i jako kon ak o é pojmeno ací ypy se společnou in e nacionální
(a přede ším anglickou) předlohou. Sku ečně no ých slo , j. slo označujících no é
je y a en i y no ou o mou, je mnohem méně. Do obou JM se dos á ají zejména ze s é y
odbo ného yjadřo ání. No é e minologické náz y šak aké ě šinou ko espondují
s cizími pojmeno acími zo y.
3.2 Mezi důleži é čini ele obou dnešních jazycích pa ří zá o eň elace ni řně sys é-
mo é. Výše jsme do základních ni řně jazyko ých ak o ů působících češ ině zah nuli
např. lek i nos jejího jmenného sys ému.23 V bulha š ině je za o p oje em y o ná a-
cí endence upla nění domácích slo o o ných modelů neologických kompozi ech.24
P o oba jazyky je dále cha ak e is ické ši oké uži í předpon a domácích slo o o ných
způsobů při oření no ých slo es. Vysoká in enzi a ozhojňo ání soubo ů českých
a bulha ských neologizmů s ne yh aněnými mo émy je podmíněna i delší pří omnos í
obdobných pojmeno acích ypů obou pojmeno acích sous a ách. K ý azným p oje-
ům současné dynamiky češ iny a bulha š iny pa ří éž p ocesy oblas i s ylo é (exp e-
si izace, de e minologizace, komunikační a s ylo é přehodnoco ání neologizmů apod.).
3.3 Mediální komunikační s é a se yznačuje ús ředním pos a ením současných jazy-
ko ých si uacích. Synch onní kon on ační analýza jazyko ých p os ředků příznačných
p o JM by mohla p o o přinés cenné pozna ky o ungo ání slo anských jazyků sou-
časném období. Třebaže jsme si našem ýzkumu nekladli za cíl celko ý kon on ač-
ní popis dnešního s a u češ iny a bulha š iny, snažili jsme se přispě ke komplexnímu
uchopení p oblema iky ino ačních p ocesů češ ině a bulha š ině – d ou gene icky
blízkých, ale ypologicky odlišných jazyko ých sys émech.
23 Viz blíže zá ě y IV.2., 3., 5.
24 Viz blíže V.2.6.2.
131
A
absu dizace 51
absu dizo ání 51
ad ance ape 117
agen omanie 104
ag obyznys 105
ag o ý oz 122
albanizace 51
ale gizo a se 69
ame ikanizace 52
ame ikanizo a 52
animo a 73
an iekologicky 78
an ie opsky 78
an igayo ský 60
an iglobalis ický 123
an ig a i i 53
an iha lo sky 78
an iha lo ský 59
an ihluko ý 62
an iislámsky 78
an iklauso s í 50
an imo i ačně 124
an iobamo sky 125
an ipo a o ý 60
an i ežimně 78
an i ůs o ý 53
an i i o ý 65
an i i o ý p og am 118
a omaolej 44, 123
a oma e apie 103
asocia i i a 49
as o eče 44
audio 55
audioapa a u a 84
audio o má 55
audiokniha 84
audionosič 85
audiopi á s í 84
audioplaye 85
audiopřeh á ač 85
audios opa 84
audio i ul 84
audioukázka 84
audio ysílání 84
audiozáznam 84
au pai 55
au-pai poby 117
au obo ička 85
au obu za 85
au obyznys 85
au ocen um 103
au odop a ce 85
au ochladnička 85
au oka a 85
au oklempíř 85
au oklima izace 85
au omaniak 104
au op odejce 85
au o ádiopřeh á ač 91
au o h 85
au o ýs a a 85
azylan ský 57
B
banking 43
bankoma ní 57
bankoma o ý 57
banne o ý 57, 124
bezba ié o ě 75
bezba ié o ý 58
bezdomo ecký 57
bezkabelo ě 78
bezklá esnico ý 58
bezpřepážko ý 53
bezpříběho os 49
bezpříběho ý 58
bílá echnika 118
billboa d kampaň 129
biopolš ář 44, 123
bioře ězec 24
blai izace 51
boa de c osso ý 53
bobošíko ec 125
bondiáda 52
bondomanie 104
boo o a 124
boxo i ě 76
b ousi 73
b une omil 24
bul a izo a 72
bul a izo a se 69
bul á ně 80
bungeeseskok 98
bungee- ampolína 98
bu anizo a se 72
byznyso ý 105
C
cédéčko ý 59
celoe opans í 50
celokonce no ě 77
celoob azo ko ě 77
celoplošně 77
ceno á spi ála 118
ce i iko a 69
cool 75
copycen um 102
copy igh o ý 57
cyklo ýle 122
cyklozámek 44
Č
čajomil 24
Čechoaus alan 111
Rejs řík českého jazyko ého ma e iálu
analyzo aného ex u
eJSTřík čeSkéhO JazykO éhO maTe Iálu aNalyzO aNéhO TexTu
132
Čechoaus alanka 111
čechocen is a 111
čechocen izmus/
čechocen ismus 111
Čechoe opan 111
Čechokanaďan 111
Čechonizozemec 111
Čechoš ýca 111
Čechoš ýca ka 111
če ná echnika 118
čipo ání 51
čokoholický 59
č yčkoala 110
č yřalbum 110
č yřcédéčko 110
č yřdohoda 110
č yřkoalice 110
č yřkompak 110
č yřs ana 110
č yř ěží 110
D
daňo ý áj 65
deale 124
deale sky 76, 124
deale ský 124
deame ikanizace 52
deideologizo a 69
deins alo a 69
deins i ucionalizace 52
děkujemák 45, 125
delegi imizo a 66
dele o a 66
demo 55
demonah á ka 55
demonopolizace 52
designo a 126
desk op publishing 117
desocializo a 69
de elope s í 52
de eloping 52
de i alizo a 126
diacuk 44
dicap iomanie 104
die o e apie 103, 128
digi ální ele ize 118
dode ino a 124
do inanco a 70
domácí kino 97
domácí škola 129
domácí školačka 129
domácí školák 129
domoléčba 103
dop i a izo a 70
dopře a o ý 58
dosněžo a 67
dosu o a 68
do yko ě 76
download upg ade 117
dozo ující 58
d ábko sky 76
d ojcédé 110
d ojcédéčko 110
d ojdisk 110
d ojdřez 129
d oj es i al 110
d ojkompak /d oukompak 110
d ojkonce 110
d ojp oceso 110
d oj ozho o /d ou ozho o 110
d ojsou ěž 110
d ojspřeží 110
d oj yda a els í 110
dýdžejský 123
džuso a 72
E
e-banking 52
e-banko nic í 52
e-encyklopedie 108
egomaniacký 59
egomaniak 104
egomaniakální 59
egomanický 59
egomanský 59
e-knižně 77
ekocen um 103
eko ana izmus 50
ekologická jízdenka 64
ekologický managemen 64
ekologičnos 50
ekologizmus/ekologismus 50
ekologizo a 69
ekologizující 58
ekonomická emig ace 119
ekonomický emig an 119
ekonomický minis 119
ekopříspě ek 44, 123
eko e apie 128
e-k iminali a 108
e-lea ning 108
e-lea ningo ě 77
elek onická ad esa 118
eli o obický 59
e-magazín 108
emba go a 123
e-nákup 108
ene gocen um 128
ene gy d ink 129
en e ainizace 51
e-podpis 108
e-pohlednice 108
e-publicis ika 108
esemesko ý 59
e-slo ník 108
es e ická chi u gie 119
es e ický chi u g 119
e hnop ky 86
e hnoscéna 86
e no 55
e nocida 86
e nočajo na 86
e nodoplňky 86
e no es i al 86
e no ilie 126
e no obie 126
e nohudba 86
e nokaba e 86
e nok acie 86
e nok a 86
e nomanie 126
e nomuzika 86
e noná amek 86
e nopo isk 86
e no es au ace 86
e noskupina 86
e nos yl 86
e no ance 86
e no u is a 86
e no u is ika 86
e no ýši ka 86
e-učení 108
eu obanko ka 96
eu ocen 96
eu ocen ismus 107
eu ocen izmus/eu ocen ismus 50
eu odaň 24
eu odluhopis 57
eu odluhopiso ý 57
eu ojazyk 44
eu okalkulá o 96
eu okon o 96
eu ok i icky 74
eu omince 96
eu onadšenec í 50
eu onai i a 49
eu oop imizmus 50
eu op os o 24
133
eJSTřík čeSkéhO JazykO éhO maTe Iálu aNalyzO aNéhO TexTu
eu o h 96
eu oúče 96
eu o klad 96
eu oža gon 24
e- yučo ání 108
e- ýuka 108
exdi izní 61
exp ezen ační 61
e-žu nalis ika 108
F
a emně 76
a emní 76
a ma 76
axo a 67
ilmomilo ník 104
inancializace 51
inanční minis e s o 119
inanční minis 119
i ewallo ý 124
i mwa e 43
i 53
i cen um 98
i c ik 98
i klub 98
i ko 98
i kuchařka 98
i móda 98
i nesačka 98
i nesák 98
i neska 98
i nesko 98
i ness 98
i nesscen um 98
i nessklub 98
i nessobchod 98
i nessp oduk 98
i ness p og am 98
i ness-p og am 98
i nessp og am 98
leece/ lís 43
o ocen um 103
ee 75
i o ací 58
ull ex 56
ull ex o ý 56
unkhi 106
G
ge on ocen um 102
globali a 49
globální esnice 118
globo obie 104
g ungeo á h ězda 99
H
haknu ý 58
hambu ge manie 104
ha dwa e i ma 123
ha lo sky 78
ha lo ský 59, 78
headhun e ský 57
hej mansky 75
hi is a 123
hi- ech společnos 117
hi o ka 106
hi ů ka 106
holá lebka 118
homo obický 59
homo obní 59
ho ké křeslo 129
ho ská cyklis ika 118
hos ing 73
hos o a 73
humani á ní ges o 118
humo ologický 59
hu ápok ok 25
h ězdnos 49
hype emocionální 60
hype in elek uální 60
hype le ný 123
hype ychlý 56
hype ex 76
hype ex o ě 76
hype ex o ý 76
hype ýhodný 60
I
idolizace 51
idolizo ání 51
i-ka á na 108, 128
ík ák 46
impak 53
impo o a 66
impulsník 45
in iko aný 65
in obáze 87
in ocen um 87
in odálnice 87
in okancelář 87
in omenu 87
in ose e 87
in os ánek 87
in os ředisko 87
in o álka 87
in-line 55
ins alo a 69
ins i ucionalizace 52
ins i ucionalizo a 52
in eg o aný 125
in e ak i ně 75
in e ins i ucionální 58
in e ne í 57
in e ne izace 51
in e ne o ání 51
in e ne o á do a 65
in e ne o ě 76
in e ne o ý 76
in es iční klima 118
i- eklama 108
J
jednoba e ně 80
jednoe nický 62
jednokolo 129
jednolicence 110
jednonázo o ě 77, 124
jednonázo o ý 124
jednopy lizmus/jednopy lismus
110
jedno ychlos ně 77
jednouži a elsky 77
jednouži a elský 62
jelcinizmus 48
je přeha lo áno 71
je přepa oubko áno 71
jugo obie 104
jus -in- ime 55
K
kabelo á ele ize 118
ka epauza 101
kágébácký 59
kalousko a 125
kamko dé 43
kas omizo a se 69
ka as o ický 53
ká oma 101
kel o il 104
kel o ilský 59
kel oman 104

eJSTřík čeSkéhO JazykO éhO maTe Iálu aNalyzO aNéhO TexTu
134
kel omaniak 104
kinocen um 102
kinodis ibuce 96
kino il 59
kino ilie 59
kino ilní 59
kino ilský 59
kinohi 106
kinomaniak 104
kinop emié a 96
kino eklama 96
kino ip 96
ki e-baza 98
ki esu ing 56
ki esu o ý 56
ki e yba ení 98
klausizmus/klausismus 50
klauso a ě 72
klauso sky 76, 125
klauso ský 125
klien sky 75
knihomilo ník 104
kočkopes 44
ko inanco a 70
koin es o a 124
komunis o obie 104
konku zo a 123
kon apunk o a 66
kon olní balík 118
kop oduko a 70
koupěch i ý 53
k á ké/dlouhé peníze 118
k imid ama 87
k imikomiks 87
k iminalizo a 69
k imi omán 87
k izo á manaže ka 119
k izo ý managemen 119
k izo ý manage 119
k okomě 126
k osařský 57
k yp okoaliční 60
k yp osocialis ický 60
křo inořez 44
k aziau obiog a ický 60
k azipřá elský 60
kybe ú ok 44
L
label 122
lano od 126
las momen 55
le ní bia lon 119
le ní bia lonis a 119
le ní bia lonis ka 119
le o ě nos 49
le o ě ný 53
licenco a 66
lidomě 44
li e konce 117
lobbo a 68
logo ání 68
logo a se 68
luncho a 66
M
malobanko nic í 109
malopoli ik 109
malopoli ika 109
malos ana 109, 129
malo esničan 109
malý byznys 105
manage ing 52
manažo ání 52
ma ke ingo a 69
m-banking 108
m-banko nic ní 108
m-byznys 108
media obní 59
megahi 106
megakampaň 122
mezie nický 58
mezins i uční 58
meziposlanecký 58
míčemilo ný 62
mik opla ba 78
mik opla ebně 78
mik opla ební 78
mik oso í 57
mimohudební 58
mimoin e ne o ý 58
minicen um 103
mlčící ě šina 118
mnoha unkční 110
mnoha unkčnos 110
mnohajazyko ý 62
mnohoe nický 62
mnohokul u nos 49
mnohominis 129
mnohouži a elský/
mnohauži a elský 62
mobilizace 51
mobilmo 79
mobilomaniak 104
mobilo ání 51
módyznalý 124
moni o o ací 58
monoe nický 62
monouži a elský 62
mons hi 106
m-pla ba 108
mul ie nický 62
mul i unkcionali a 110
mul i unkční 110
mul ijazyčný/
mul ijazyko ý 62
mul ikul u ali а 49
mul iplex 97
mul iplexní kino 97
mul ip o esní 110
mul ip o esnos 110
mul iuži a elský 62
muziko e apie 103
N
nabí 73
nabou a 74
nad zlý 58
nadžán o ý 58
na axo a 67
na o má o aný 58
nacho eog a o a 70
nai i a 49
najazzlý 58
naklika 70
nakonek o a se 70
nalogo ání 68
nalogo a se 68, 124
nanomino a 70
naposilo aný 58
na kobyznys 105
na kozisk 44
naskeno a 68, 124
nasu o a 68
našlehnou se 72
na ocen izmus 107
na o ašismus 107
na oid 46
na okolonialismus 107
na oskep ik 107, 128
na o sky 76
na o ský 123
na unelo a (si) 72
naxe oxo a 70
nečasis a 125
nehi 106
135
eJSTřík čeSkéhO JazykO éhO maTe Iálu aNalyzO aNéhO TexTu
neokolonialismus 107
ne byznys 88
ne holik 24
no obolše ik 109
no odůchod 44
no omaji el 124
O
oanonco a 70
obamo sky 125
obamo ský 125
obchodo a 66
objedna on-line 123
očipo aný 58
odakademizo a 70
odéesácky 76
odéesák 46, 123
od axo a 67
od inanco a 70
od olklo izo a 70
odins alační 53
odlogo ání 68
odlogo a se 68, 124
odmailo a 70
odpoli izace 52
odsu o a 68
od abuizace 52
o -line p ohlížeč 117
o - oad 43
o sho e 56
o sho o á společnos 56
ohanbo a 72
ohniodolný 62
oku o aný 58
ologo aný 58
ombudsmanie 104
on-line diskuse 117
on-line h áč 117
on-line komunikace 117
on-line p odejna 117
on-line eze ace 117
on-line omán 117
on-line ozho o 117
on-line slo ník 117
on-line ydání 117
o wello sky 78
o wello ský 78
oska iáda 52
oskeno a 68, 124
osobní asis ence 119
osobní asis en 119
osobní asis en ka 119
ou so cing 122
ozóno á dí a 118
P
package 43
pa adi adelník 88
pa adi adlo 88
pa akomise 88
pa alympiáda 88
pa alympička 88
pa alympik 88
pa alympionik 88
pa amedik 88
pa amili a ismus/pa amili a iz-
mus 88
pa aolympiáda 88
pa aškola 88
pa lamen i 72
pa oubko a 72
pa oubko a ě 125
pécéčkář/písíčkář 46
penězo od 25, 44
peopleme 122
pe o mo a 69
pe makul u ní design 119
pe makul u ní designe 119
pe makul u ní designe ka 119
pe makul u ní myšlení 119
pe nolinko ý 53
pi o es 103
play-o 75
plošný 53
plo ořez 126
po ame icku 79
po an ikomunis icku 79
pobank o o ý 58
počaso ě 76
po čečensku 79
po číšnicku 79
počí ačomanie 104
počí ačo ě 76
podekla ační 58
po dobešo sku 79
po donu ilo sku 79
podzaměs naný 53
podžán 19
poemig ační 58
poha lo ský 59
pohodářsky 76
po indiánsku 79
po jeho is icku 79
po klauso sku 79
poob ozenecký 61
po pa oubko sku 79
po poslanecku 79
po no 55
po nob anže 88
po nočasopis 44
po no es i al 88
po no ilm 55
po no ilmař 88
po nohe ec 88
po nohe ečka 88
po nokomiks/
po nokomics 89
po nok ál 88
po nok álo na 88
po nomagná 88
po nonaklada el 88
po nop oducen 88
po nop oducen ka 88
po nop odukce 88
po nop ůmysl 88
po nose iál 88
po nose e 88
po no yda a el 88
po o o ání 51
po o o a 67
po skinheadsku 79
pos ha lo ský 59
pos ob ozenecký 61
pos počí ačo ý 61
po leskomě 44
pozico a se 66
po železničářsku 79
p ácech i ý 62
p ahi 106
p i a izo a elnos 49
p i a izo a elný 58
p ob uselský 61
p oekologicky 78
p oesemesko a 70
p o axo a 67
p o esní oják 118
p o ia máda 90
p o idebu 89
p o i ede ace 89
p o i o bal 89
p o i o og a 89
p o ihokej 90
p o ikame a 89
p o iku z 89
p o ilyžo ání 89
p o ip áce 90
p o isezona 89
p o i abili a 49
eJSTřík čeSkéhO JazykO éhO maTe Iálu aNalyzO aNéhO TexTu
136
p o iu kání 89
p o i ojsko 89
p o i ýuka 89
p oha lo ský 78
p oin e ne o a 70
p oislámsky 78
p oislámský 61
p okoučo aný 58
p oobamo sky 125
p opodnika elský 61
p oskeno a 68, 124
p osu o aný 58
p osu o a 68
p osu o a se 68
p o iekologicky 78
p o ie opsky 78
p o iglobalis ický 123
p o iha lo sky 78
p o iha lo ský 59
p o ino inářský 60
p o iobamo sky 125
p o ipo nog a ický 60
p o i ežimně 78
p o iislámsky 78
p o iunijní 60
p o o ašismus 107
p owapo a 70
přebanko ání 71
předemig ační 53
předpočí ačo ý 61
předskako a 72
před s upní 58
pře o má o a 70
přeins alo a 70
překliknou se 70
přemedializo aný 58
přemíchaný 64
pře egis o a 70
přeskeno a 68
přesponzo o a 68, 70
přilogo ání 68
přilogo a se 68
pseudoin elek uálský 60
pseudos a oži ný 60
psomilný 62
punk es 103
puzzliáda 52
R
adiobudík 91
adiodispečink 91
adiohodiny 91
adiopřeh á ač 91
adio eko dé 91
adiosoup a a 91
ádobyope ní 124
ádobypodnika el 62
ádobypodnika elský 62
ádobypoli ický 124
amboiáda 52
ambo sky 125
ambo ský 125
as amanský 53
a ho sky 76
eak i o a 70
ece i iko a 69
ede ino a 69
edesign 43
edesigno a 69, 126
ee opeizace 52
ekome sializace 52
emas e ing 52
emas o ání 52
emixo aný 64
emodelo a 69
emy ologizace 52
ep ezen abili a 49
ep i a izo a 69
e op oud 44
ychločlun 124
ychlojídelna 109
ychloloď 44
ychlonah á ání 110
ychloopako ání 110
ychlo es au ace 109
ychlosušák 109
ychlo iská na 109, 129
Ř
ře ězco ý 53
S
samo inanco a se 70
samoléčba/samoléčení 103
samoo ganizo a se 70
samořídi se 70
samospouš ě se 70
samosp a o a se 70
samos udo a 123
samoži i se 123
scou /skau 43
sebede ino a se 70
sebeomezo a se 70
sebep opago a se 70
secondhand 53
sel moni o ing 25
se iozi a 49
sexa é a 98
sexba 97
sexbyznys 105
sexdeník 97
sexdob od užs í 98, 123
sexho o 97
sexho oskop 98
sexlinka 98
sexobchod 97
sexpodnik 97
sexpo adna 97
sexpo ídka 97
sexshop 97
sexslužby 97
sexs o y 97
sexs ánka 98
sex h ille 97
sexuznalý 62
sexykalendář 97
sexyklip 97
sexykomedie 97
sexylinka 98
sexys ánka 98
sexy ele on 97
sexy u is a 97
shakespea emanie/
shakespea omanie 104
show/šou 43
singl ma ka 129
skah ězda 99
ska ebo y 98
ska emikina 98
ska eobchod 98
ska eobu 98
ska eznačka 98
skeno a 68, 124
sko ohamle o ský 62
sko oma eřský 124
sko o ocko ý 62
sko o ě šino ý 124
sladi elný 53
sluncemanie 104
smajlíko a 72
snowboa ding 52
snowboa do ání 52
spolu inanco a 70
spoluin es o a 124
spolukomen o a 70
spolumode o a 70
137
eJSTřík čeSkéhO JazykO éhO maTe Iálu aNalyzO aNéhO TexTu
spolup oduko a 70
spolusponzo o a 70
spoluu ádě 70
sponzo ingo ý 57
sponzo o a 68
spo cen um 102
spo řební koš 129
s áhnou 74
s a obolše ik 109
s a odůchod 44, 129
s a odůchodce 109
s a okomunis a 109
s a onájemce 109, 124
s a oslá is a 109
s a osoud uh 109
s íno ě 75
s ee pape článek 117
s ee wea 55
s ee wea doplňky 129
s ee wea obchod 129
s ee wea oblečení 129
s ee wea ičko 129
s esholický 59
s esholik 24
s udiach i ý 62
subžán 19
supe ame ický 60, 123
supe compu e 19
supe dlouhý 60
supe e opský 60
supe hi 19
supe loupež 122
supe plochý 60
supe poci 19
supe počí ač 19
supe show 19
supe eplý 60
supe lak 19
su o a 68
s a bych i ý 124
s ě lo od 44
sys émo ý adminis á o 129
Š
šé designe 99
šé edi o 99
šé ekonom 99
šé komen á o 99
šé komunis a 99
šé k i ik 99
šé lido ec 99
šé manaže 99
šé mode á o 99
šé mo alis a 99
šé odbo ář 99
šé po adce 99
šé poslanec 99
šé p og amá o 99
šé e o má o 99
šé sená o 99
šé yjedná ač 99
T
abuizace 52
abuizo a 52
akyci li ý 124
akyno inář 62
akyno inářský 62
alibanizmus 50
alibans í 50
a an ino sky 78
a an ino ský 78
a che izmus 48
a oo ka alog 117
axicech 99
axi i ma 99
axipřep a a 99
axi služba 99
axislužba 99
axi společnos 99
axispolečnos 99
axizkouška 99
een po ídky 117
echno ilie 104
echno obie 104
echnomanie 104
echnos ach 44
elek a ický 59
eplo isk 25
i ulomanie 104
opless 53
a es y 53
ojalbum 110
ojcédéčko 110
ojdaň 129
ojdisk 110
ojkoalice/
říkoalice 110
ojkompak 110
ojpísmení 110
ojp emié a 110
oj ěží 110
oj ýs a a 110
u bokapi alizmus 50
U
u okul 107
u olog 46
u omág 46
u oman 46
u omaniak 46
u omanský 59
u omil 46
u omilec 46
u onau 46
u osek a 107
u o u is ika 107
u o u is a 107
ul ale ný 60
ul asoučasně 124
ul ašpina ý 60
ul a ajemný 60
un ai h a 117
unisex 56
unisexo ý 56
unplugged 75
upda o a 69
úřadomilný 62
us oskep ik 107
V
elehi 106
elkos ana 109
elký byznys 105
ícee nický 62
ícejazyko ý 62
ícenáklad 129
ícep o esní 110
ícep o esnos 110
íceuži a elský 62
ideo 55
ideoadap é 91
ideocena 91
ideocen um 103
ideoclip/ ideo clip 101
ideodi ák 91
ideoedi o 91
ideohe na 91
ideohi 106
ideoho o 91
ideoh áč 91
ideoka a 91
ideoka á na 91
ideokniho na 91
ideokomunikace 55
ideokon e ence 91
eJSTřík Bulha SkéhO JazykO éhO maTe Iálu aNalyzO aNéhO TexTu
144
порноаматьорка 88
порноанимация 88
порногерой 88
порнозапис 55
порнозвезда 88
порноиндустрия 88
порноканал 88
порноклип 88
порноклуб 88
порнокрал 88
порнокралица 88
порнолюбител 88
порнопродуцент 88
порнопроизводство 88
порноразказ 88
порнорежисьор 88
порносайт 88
порнотърговец 88
по седесарски 79
по синдикалному 79
поствоенен 61
постдемократичен 123
постживковистки 59
по талибански 79
потребителска кошница 129
потъриада 52
потъромания 104
по чатърски 79
по шоуменски 79
по ъндърграундовски 79
правосъден министър 119
правосъдно министерство 119
прахозащитен 63
прахосъбирачка 113
преактивирам 70
преактуализирам 70
предколеден 58
предприватизационен 58
предприватизационно 58
предприсъединителен 58
премастерирам 66
премиерствам 69
премодифицирам 70
приватизационен 58
принтвам 72
принтирам 72
продрусвам 72
продуктов 53
проимигрантски 61
прокомунистически 78
промоклип 101
пронатовски 61
пропазарно 78
прореформистки 78
противокорупционен 19
професионален войник 118
профиармия 89
профигрупа 89
профи журналистика 90
профииграч 89
профи-картинг 90
профиклуб 89
профи-образование 89
профиписта 90
профиснимка 89
профиспортист 89
профитенис 89
профититла 89
профифотограф 89
профишампионат 89
профи-школа 89
процарски 61
псевдосветски 60
путинизация 25
путинизъм 48
путиномания 104
пъзелмания 104
пълнотекстово 77
пълноцветно 77
първановистки 59
Р
работомания 104
работохолизъм 104
работохолик 24
радиобизнес 105
радиоверига 90
радиокомпания 90
радиолиценз 90
радиомодем 91
радиопазар 90
радиопроект 90
радиотакса 91
радиотакси 91
радиохит 106
радиочасовник 91
радиошоу 106
разбия 74
раздържавителен 53
разинсталирам 70
разкомпенсирам 70
разпечатвам 66
разцъквам 67
рамково 75
реалновремеви 62
ребалканизация 52
ребрандирам 126
револвирам 67
реевропеизация 52
резесарски 59
реинвестирам 69
рейв парти 117
реквалифицирам 69
рекламодаване 112
рекламодател 112
рекламодателка 112
рекламопроизводител 112
рекламоразпространител 112
реполитизация 52
реприватизирам 66
рестартирам 69
ресторантьорство 50
ретрохит 106
рефинансирам 69
рециклируем 59
роквидеоклип 101
ромофобия 104
роудшоу 106
С
самоартикулирам се 70
самомотивирам се 70
самопрезентирам се 70
самофинансирам се 70
санирам 66
сатанизъм 50
сваля 74
себеоценявам се 123
себеподценявам се 70
себепознавам се 70
себепрезентирам се 70
себерекламирам се 70
себеусъвършенствам се 123
себехаресвам се 70
сексбизнес 105
секси 75
секси бельо 97
секси дама 98
секси дизайн 97
секси излъчване 97
сексикона 97
сексимодел 97
секси певица 98
сексистки 75
секси тяло 97
сексмагазин 97
секснасилие 97
сексобщуване 97

145
eJSTřík Bulha SkéhO JazykO éhO maTe Iálu aNalyzO aNéhO TexTu
сексокултура 97
сексомания 97
секспазар 97
секспрактики 98
сексразказ 97
сексробиня 97
секссайт 97
секссалон 97
сексскандал 98
секстормоз 98
сексуслуга 44
сексфорум 97
сексшоп 97
сериален 53
сингъл класация 117
синеплекс 97
системен администратор 129
сказвезда 99
скейтбордистки 57
скейтборд-съревнование 98
скейтборд-федерация 98
скейткултура 98
скейтмагазин 98
скейтобщество 98
скейтпарк 98
скейтплощадка 98
скейтсписание 98
скейтфестивал 98
скимиращ 54
сладоледомания 104
следдемократичен 123
следколеден 58
следприватизационен 58
следприсъединителен 58
сметовоз 126
сметообработка 113
сметопреработване 113
сметоразтоварище 113
сметохранилище 113
снегосъбирачка 113
снегоустойчив 63
сноуборд-шоу 106
сотаджийски 123
сотаджия 46
софтуер 76, 124
софтуерен 76, 124
софтуерно 76, 124
социалносилен 113
социалнослаб 113
спамвам 72
спамирам 72
СПИН-дело 107
СПИН-лечение 107
спин-скандал 107, 128
спин-терорист 107
спомоществувателски 53
спонсоринг 52
спонсориране 52
спонсорство 52
сработвам 67
среден бизнес 105
станишевистки 59
стартирам 69
стендбай 55
стъклопакет 25
стъкмистически 77
сугестирам се 69
суперамерикански 60
супервайзерски 53
супервайзър/супервизор 43
суперевропейски 60, 123
суперевтин 60
суперизгоден 60
супернов 60
суперсила 24
суперхотел 122
суперцентър 103
съпродуцирам 124
сървърен 124
сърфинг 52
сърфирам 73
сърфиране 52
съуправляващ 53
съфинансирам 66
сюжетизация 51
Т
таблоидизирам се 69
таксикомпания 99
таласоцентър 102
талибанизирам 68
тарифирам 69
телефонен тероризъм 119
телефонен терорист 119
телефонна терористка 119
тествам 125
технозвук 122
техномания 126
техносаунд 122
технофилия 126
технофобия 126
тийнейджърски 57
тийн-поп кралица 117
топлес снимка 117
топлозащитен 63
топцентър 103
тоталитаризирам 69
тренди 53
трип-хоп музика 117
трудохолик 24
турбизнесмен 105
тъчскрийн 25
У
удароустойчив 63
уеббраузър 19
уебброяч 19
уебдизайнер/уеб дизайнер 93
уебдизайнерка/уеб дизайнерка
93
уебизползване 93
уебкамера/уеб камера 92
уебкнига 44, 123
уеб-маниак 104
уебмейл/ уеб мейл 93
уебобучение 19
уебобщество 93
уебподдръжка 93
уебпространство 88
уебразработчик 93
уебрешение 93
уебсайт 19
уебсписание 88
уебсърфинг 19
уебтърговия 93
уебтърсачка 19
уебхостинг/уеб хостинг 93
уелнес игра 129
уелнес къща 129
уелнес почивка 129
уелнес философия 129
уестърнизирам 69
ултрабърз 60
ултратънък 60
ултраудобен 60, 123
унисекс 56
унисекс часовник 117
уъркохолик 24
Ф
фабулирам 69
фактологизъм 50
фандъковец 125
фармакоикономически 53
фекалочистачка 113
фешън 75
eJSTřík Bulha SkéhO JazykO éhO maTe Iálu aNalyzO aNéhO TexTu
146
филмоман 59
филмомански 59
филмфест 103
фирма-животозастраховател 113
фирморегистрация 112
фирморегистриране 112
фитнес 98
фитнесзала 98
фитнесиздание 98
фитнеслюбител 104
фитнесманиак 104, 123
фитнесметод 98
фитнесоборудване 98
фитнессалон 98
фитнессъстезание 98
фитнес-упражнения 98
фитнесцентър 98
фолклориада 52
фолкмузика 102
фолкпевица 102
фолкрадио 102
фолкрадиостанция 91
фолкхит 106
фото 55
фотофест 103
франчайзингов 57
франчайзингодател 112
франчайзингополучател 129
франчайзоносител 112
фючъринг 43
Х
хайфист 46
хардуерен 54
хенхелд 55
хиперизвестен 60
хиперинфлационен 56
хиперинфлация 56
хипермодерен 56
хиперскъп 60
хиперчувствителен 60
хипхопърски 54
хитмарка 106
хитов 106
хитпредаване 106
хитсингъл 106
хитстока 106
хомобрак 100
хомовлечение 100
хомовръзка 100
хомолюбов 100
хомонаклонност 100
хомообщество 100
хомоориентация 100
хомофобски 59
хост сървър 129
храсторез 126
хуманитарен жест 118
Ц
цветановист 125
цветотерапия 128
целоекранно 77
ценова спирала 118
цифров 64
цифровизация 51
цифровизиране 51
Ч
чадъросвам 72
чалгабалада 102
чалгабос 102
чалгадует 102
чалгазаведение 102
чалгаконкурс 102
чалгакръчма 102
чалгамузика 102
чалгапевица 102
чалгапоколение 102
чалгарадио 102
чалгатекст 102
чеквам 125
черна техника 118
чилаут зона 129
Ш
шаманство 50
широколентовост 49
широкоформатно 77
шокохолик 24
шоубалет 106
шоубизнес 105
шоуводещ 106
шоугрупа 106
шоуновини 106
шоупредаване 106
шумозащитен 63
Ъ
ъпгрейдвам 66
Ю
ювентизация 51
юдеофобски 59
Я
ямочистачка 113
147
Soupis odbo né li e a u y
And ejčin, L. 1978: Osno na bălga ska g ama ika. So ija, Nauka i izkus o.
Anko a-Niče a, K. 1996: P omeni leksiko- azeologičnija ond na bălga skija ezik sled 10. XI.
1989 g. In: Ezikă na o ali a no o i pos o ali a no o obš es o. So ija, P ochazka – Kača ma-
zo , s. 134–139.
An ono , N. 1994: Rečnik no i i naj-no i dumi bălga skija ezik. So ija, Pelikan Al a.
A mjano , G. 1995: Bălga skija ža gon. So ija, Uni e si e sko izda els o „Klimen Och idski“.
A mjano , G. 1989: Ža gonă , bez koj o (ne)možem. So ija, Nauka i izkus o.
A anaso a, A. a kol. 2011: Bibliog a ija po bălga ska leksikologija, azeologija i leksikog a ija
1950–2010. So ija, Akademično izda els o „P o . Ma in D ino “.
A amo a, C. 2010: Jsou o op a du adjek i a? O z . nesklonných adjek i ech no ém českém
lexiku. In: Přednášky a besedy ze 43. běhu LŠSS. B no, Masa yko a uni e zi a B ně, s. 9–18.
A amo a, C. 2008: Za no i e „neizmenjaemi“ p ilaga elni češkija i bălga skija ezik. In: Naučni
udo e na PU „P. Chilenda ski“, . 46, č. 1. Plo di , Plo di ski uni e s i e , s. 543–557.
A amo a, C. 2006: P ilaga elni s an i- ili an ip ilaga elni? In: S e ă na ečnika. Jubileen sbo -
nik, pos e en na 70-godišnina a na čl.- ko . d n E. Pe niška. Veliko Tă no o, Znak ’94,
s. 277–286.
A amo a, C. – Oseno a, P. 2005: O no o po ăp osa za g anica a meždu složna duma i slo osă-
če anie. (Vă chu ma e ial o naj-no a a bălga ska leksika). In: Li e a Sc ip a Mane . Sbo nik
čes na 65-godišnina a na p o . V. Rade a. So ija, Uni e si e sko izda els o „S . Klimen
Och idski“, s. 346–358.
A amo a, C. 2003a: Slo oob azu a elni endencii p i săš es i elni e imena bălga skija i češki-
ja ezik k aja na XX ek. So ija, He on P ess.
A amo a, C. 2003b: Subs an i ni e kompozi umi bălga skija i češkija ezik k aja na XX ek o
gledna očka na eziko a a ipologija. In: Dynamika a ino ace češ ině a bulha š ině (90. lé a
20. s ole í). P aha, ÚJČ AV ČR, s. 38–60.
Băč a o , J. a kol. 2011: K a ăk češko-bălga ski ečnik na neknižo na a leksika. Malý česko-bul-
ha ský slo ník nespiso né slo ní zásoby. So ija, ETO.
Băč a o , J. 1996: Češkija ezik sla janski kon ex . Goljama češka biblio eka, č. 4. So ija, Uni-
e si e sko izda els o „S . Klimen Och idski“.
Bajče , B. 1985: Za njakoi slo oob azu a elni ino acii i endenci p i ob azu ane o na săš es i el-
ni imena bălga ska a knižo no- azgo o na eč. Bălga ski ezik, č. 6, s. 532–538.
Baj amo a, M. 1999: Hipe izmi e – čuždici (gla no s ogled na ezika na medii e). In: Medii e
i ezikă im / ni. So ija, ETO, s. 122–129.
Baj amo a, М. 1982: Recenze: A. G annes. Loan Compounds in Bulga ian Re lec ing he Tu kish
Ide ini e Iza e -Cons uc ion. Oslo – Be gen – T oms, Uni e si e o lage , 1980, 56 s. Săpo-
s a i elno ezikoznanie VII, č. 4, s. 58–67.
SOupIS OdBO Né lITe aTu y
148
Bal o a, J. (ed.) 1999: Ak ualni p oblemi na bălga sko o slo oob azu ane. So ija, Akademično
izda els o „P o . Ma in D ino “.
Bal o a, J. 1997: Slo oob azu a elno i o moob azu a elno a niš e. In: Najnowsze dzieje języków
słowiańskich. Opole, Uniwe sy e Opolski, s. 80–90.
Bal o a, J. 1986: Za njakoi no i ja lenija i endencii izg aždane o na leksikalna a sis ema
na să emennija bălga ski knižo en ezik. In: Văp osi na să emenna a bălga ska leksikologija
i leksikog a ija. So ija, Bălga ska akademija na nauki e, s. 74–80.
Ba ne , V. 1988: S jaz’ kommunika i noj s e y i azno idnos i jazyka sla janskich jazykach.
In: No oe za ubežnoj ling is ike, yp. XX. Teo ija li e a u nogo jazyka abo ach učenych
ČSSR. Mosk a, P og es, s.173–187.
Ba ne , V. 1973: Di e enciace ná odního jazyka a sociální komunikace. In: Go o ni e o mi i slo-
enski e li e a u ni jazici. Ma e ijali od 2. zasedanie na Meģuna odna a komisija za slo en-
ski e li e a u ni jazici. Skopje, Makedonska akademija na nauki e i ume nos i e, s. 21–29.
Ba ošek, J. 2003: Typy zp á žu nalis ice. In: České, polské a slo enské li e á ní sou islos i.
Olomouc, Uni e zi a Palackého Olomouci, s. 117–123.
Ba ošek, J. 1997: Jazyk žu nalis iky. In: Český jazyk na přelomu isícile í. P aha, Academia,
s. 42–67.
Ba ošek, J. 1993: Jazyk současné české poli iky. Olomouc, Vyd. Uni e zi y Palackého Olomouci.
Bednaříko á, B. 2009: Slo o a jeho kon e ze. Olomouc, Uni e zi a Palackého Olomouci.
Belen schikow, R. (ed.) 1999: Neue Wege de sla is ischen Wo bildungs o schung: 2. Tagung de
In e na ionalen Kommission ü sla ische Wo bildung, Magdebu g, 9.–11. 10. 97. No yje pu i
izučenija slo oob azo anija sla janskich jazyko : 2-oe zasedanije Mežduna odnoj komissii
po sla janskomu slo oob azo aniju, Magdebu g, 9.–11. 10. 97. F ank u am Main, Pe e Lang.
Běličo á, H. – Neščimenko, G. P. – Rudnik-Ka wa , Z. 1994: Тeo e ičeskije i me odologičeskije
p oblemy sopos a i eľnogo izučenija sla janskich jazyko . Mosk a, Nauka.
Běličo á H. – Neščimenko, G. P. – Rudnik-Ka wa , Z. 1991: P oblemy eo e yczno-me odologicz-
ne badań kon on a ywnych języków słowiańskich. Wa szawa, Le e Quali y.
Blagoe a, D. – Kolko ska, S. (eds.) 2011: Să emenni me odi i podchodi leksikog a ska a p ak-
ika. So ija, A anga d P ima.
Blagoe a, D. 2010: Nabljudenija ă hu u ă žda ane o na no a a bălga ska leksika. Bălga ski
ezik, č. 4, s. 7–20.
Blagoe a, D. 2008: No a glagolna leksika bălga skija ezik. In: V ă sene na smisăla i in a ian-
a. Sbo nik čes na p o . Dina S. S aniše a. So ija, Uni e si e sko izda els o „S . Klimen
Och idski“, s. 79–90.
Blagoe a, D. 2006: Neologizmi e să emennija bălga ski ezik. Bălga ski ezik i li e a u a, XLIX,
č. 6, s. 16–25.
Blagoe a, D. 2003: Uni e bizacija a naj-no o o sla jansko slo oob azu ane ( ă hu ma e ial o
bălga skija, uskija i češkija). Săpos a i elno ezikoznanie, XXVIII, č. 3, s. 5–21.
Blaná , V. a kol. (eds.) 1990: Me ódy ýskumu a opisu lexiky slo anských jazyko . Ma e iály zo
sympózia konaného ámci 7. zasadnu ia Lexikologicko-lexikog a ickej komisie p i Medzi-
ná odnom komi é e sla is o , No é Vozokany, 24.–26. ap íla 1989. B a isla a, Jazyko ědný
ús a L’. Š ú a SAV.
Bojadžie , T. – Kuca o , I. – Penče . J. 1998: Să emenen bălga ski ezik. Fone ika, leksikologija,
slo oob azu ane, mo ologija, sin aksis. So ija, Izda elska kăš a „Pe ă Be on“.
Bojadžie , T. 1995: Dinamični p ocesi leksikalnija săs a na bălga skija ezik. In: Balga is ični
s udii. So ija, Uni e si e sko izda els o „S . Klimen Och idski“, s. 7–17.
Bojadžie , T. 1994: P omeni ečniko ija săs a na bălga skija ezik. Bălga ski ezik i li e a u a,
č. 3, s. 1–8.
Bondžolo a, V. 2003: Neologičen ečnik. Veliko Tă no o, GABEROFF.
149
SOupIS OdBO Né lITe aTu y
Bondžolo a, V. – Pe ko a, A. 1999: Rečnik na no i e dumi să emennija bălga ski ezik. Veliko
Tă no o, Slo o.
Bosák, J. (ed.) 1999: In e nacionalizácia súčasných slo anských jazykoch: za a p o i. Zbo ník
e e á o z medziná odného edeckého sympózia konaného B a isla e 9.–11. 10. 1997. B a-
isla a, Veda.
Bosilko , K. 1980: De e minologizacija a, eziko o o s oi els o i eziko a a kul u a. In: P oblemi
na eziko a a kul u a. So ija, Nauka i izkus o, s. 48–56.
Bozděcho á, I. 2011: Nejno ější česká slo ní zásoba a kompozi a. In: Přednášky z 54. běhu LŠSS.
P aha, Filozo ická akul a uni e zi y Ka lo y, s. 36–44.
Bozděcho á, I. 2008: Dese kon e encí Komise p o slo anskou slo o o bu při Meziná odním
komi é u sla is ů. Naše řeč 91, s. 260–266.
Bozděcho á, I. 1997: Vli anglič iny na češ inu. In: Český jazyk na přelomu isícile í. P aha,
Academia, s. 271–279.
Bozděcho á, I. 1994: T oření slo skládáním. P aha, ISV.
Bozděcho á, I. 1993: Diskosloženiny. Naše řeč 76, s. 103–104.
Bu on, G. – Ji ák, J. 2001: Ú od do s udia médií. B no, Ba is e & P incipal.
Bu a o a, I. Z. – So okina, J. S. – Ko elo a, I. Z. (eds.) 1971: No yje slo a i značenija: Slo a ’-
-sp a očnik po ma e ialam p essy i li e a u y 60-ch godo . Mosk a, So ě skaja enciklopedija.
Buzzássyo á, K. – Waszakowa, K. 2003: Tendencia k in e nacionalizácii (s ohľadom na unkčnú
di e enciáciu in e nacionalizácie ozličných s é ach komunikácie. In: Kompa acja sys emów
i unkcjonowania współczesnych języków słowiańskich. Słowo wó s wo/Nominacja. Opole,
Uni e si e Opolski, s. 49–58.
Buzzássyo á, K. 1991: Opako aná in e nacionalizácia a p oblém iden i ikácie mo ologických
a lexikálnych jedno iek. Jazyko ědný časopis 42, s. 89–104.
Camb idge ad anced lea ne ’s dic iona y 2003. Camb idge. Camb idge Uni e si y P ess.
Cuřín, F. – No o ný, J. 1974: Vý ojo é endence současné spiso né češ iny a kul u a jazyka.
P aha, SPN.
Čecho á, M. a kol. 2003: Současná česká s ylis ika. P aha, ISV.
Čecho á, M. 1993: Dynamika slo ní zásoby dnešní češ iny. In: Języki słowiańskie wobec współcze-
snych p zemian w k ajach Eu opy Ś odkowej i Wschodniej: ma e iały kon e encji z 23.–25. 9.
1992 . Opole, Wyższa Szkoła Pedagogiczna, s. 103–108.
Če mák, F. 2010: Lexikon a séman ika. Naklada els í Lido é no iny, P aha.
Čmej ko á, S. – Ho manno á, J. 2011: Mlu ená češ ina: hledání unkčního ozpě í. P aha,
Academia.
Čmej ko á, S. – Ho manno á, J. (eds.) 2003: Jazyk, média, poli ika. P aha, Academia.
Čmej ko á, S. 2000: Reklama češ ině, češ ina eklamě. P aha, LEDA.
Čmej ko á, S. – F an išek, D. – K aus, J. – S obodo á, I. 1996: Češ ina, jak ji zná e a nezná e.
P aha, Academia.
Čolako a, K. (ed.) 1986: Văp osi na să emenna a bălga ska leksikologija i leksikog a ija. So ija,
Bălga ska akademija na nauki e.
Daneš, F. 1997: Si uace a celko ý s a dnešní češ iny. In: Český jazyk na přelomu isícile í. P aha,
Academia, s. 12–24.
Daneš, F. 1985: Fak o Rh // Rh- ak o // Rh ak o . Naše řeč 68, s. 176–181.
Daneš, F. 1962: Vý oj češ iny období socialismu. In: P oblémy ma xis ické jazyko ědy. P aha,
Naklada els í Českoslo enské akademie ěd, s. 319–332.
Dimi o a, S. (ed.) 1997: Bălga ski ezik. Najnowsze dzieje języków słowiańskich. Opole, Uniwe -
sy e Opolski.
Dokulil, M. 1997: Obsah – ý az – ýznam: ýbo z ling is ického díla Miloše Dokulila. P aha,
Filozo ická akul a Uni e zi y Ka lo y.

SOupIS OdBO Né lITe aTu y
150
Dokulil, M. – Kuchař, J. 1997: Slo o o ná cha ak e is ika cizích slo . In: Obsah – ý az –
ýznam: ýbo z ling is ického díla Miloše Dokulila. P aha, Filozo ická akul a Uni e zi y
Ka lo y, s. 224–231.
Dokulil, M. 1962: T oření slo češ ině 1. Teo ie od ozo ání slo . P aha, Českoslo enská aka-
demie ěd.
Dokulil, M. a kol. 1967: T oření slo češ ině 2. Od ozo ání pods a ných jmen. P aha, Academia.
Filipec, J. 1995: Neologizmy z pohledu ancouzské lexikologie a lexikog a ie. Časopis mode ní
ilologie 77, s. 42–48.
Filipec, J. 1961: Česká synonyma z hlediska s ylis iky a lexikologie. Příspě ek k poznání sys ému
slo ní zásobě. P aha, Naklada els í Českoslo enské akademie ěd.
Gajda, S. (ed.) 1995: Języki słowiańskie 1945–1995 : g ama yka – leksyka – odmiany. Opole,
Uniwe sy e Opolski.
Gajda, S. (ed.) 1993: Języki słowiańskie wobec współczesnych p zemian w k ajach Eu opy Ś odkowej
i Wschodniej: ma e iały kon e encji z 23.–25. 9. 1992 . Opole, Wyższa Szkoła Pedagogiczna.
Gazda, J. 2010: In eg ační endence oblas i oření slo současných slo anských jazycích (se
z láš ním zře elem k si uaci uš ině a češ ině). In: In eg ace jazycích, jazyky in eg aci.
P aha, Naklada els í Lido é no iny, s. 83–97.
Gazda, J. 2003: In e nacionalizační endence oz oji slo ní zásoby současných západoslo an-
ských jazyků. In: In e nacionalizmy no é slo ní zásobě. P aha, ÚJČ AV ČR, s. 17–22.
Gazda, J. 1991: Pojmeno ání s kořennými p epozi i ními elemen y cizího pů odu současné uš-
ině a češ ině. In: Sbo ník p ací Filozo ické akul y b něnské uni e zi y, A 39. B no, s. 57–62.
Geo gie a, C. 2009: Funkcionalna i seman ična cha ak e is ika na p epozi i nija imenen o man
екс- s ogled na leksikog a sko o mu p eds a jane bălga skija ezik. In: Bulha ská a slo enská
lexikog a ia zjedno enej Eu ópe. Veliko Tă no o, Znak ’94, s. 119–126.
Geo gie a, S. 2011: Za cha ak e a na azeologični e neologizmi bălga skija ezik. In: Eziko-
edski izsled anija čes na p o . Sijka Spaso a-Michajlo a. So ija, Akademično izda els o
„P o . Ma in D ino “, s. 163–170.
Gladko a, H. – Likomano a, I. 2002: Jazyko aja si uacija : is oki i pe spek i y (bolga sko-češ-
skije pa alleli). P aha – So ija, Ka olinum.
Gladko a, H. 2000a: Kompozi a se samo- a sebe- e slo anských jazycích. In: S udia e ymologi-
ca B unensia. Sbo ník příspě ků z meziná odní ědecké kon e ence E ymologické symposion
B no 1999 (Slo anská e ymologie indoe opském kon ex u). P aha, Eu osla ica, s. 317–328.
Gladko a, H. 2000b: P oč mají současné slo anské jazyky p oblémy? K ypologii současných
spiso ných jazyků. In: Přednášky z 43. běhu LŠSS. P aha, Filozo ická akul a uni e zi y Ka -
lo y, s. 29–38.
Gladko a, H. 1983: Po o nání publicis ického s ylu češ ině a bulha š ině. In: P áce z dějin sla-
is iky a česko-jinoslo anských z ahů XVIII. P aha, Eu osla ica 1997, s. 165–172.
G ama ika na să emennija bălga ski knižo en ezik, . 2. Mo ologija. So ija, Bălga ska akademija
na nauki e 1983.
G epl, M. 1995: Pří uční mlu nice češ iny. P aha, Naklada els í Lido é no iny.
Gu schmid , K. 2003: Tipologični endencii. In: Kompa acja sys emów i unkcjonowania współ-
czesnych języków słowiańskich. Słowo wó s wo/Nominacja. Opole, Uni e si e Opolski,
s. 339–356.
Gu schmid , K. 1999: Tendencija in e nacionalizacii so emennych sla janskich li e a u nych
jazykach – o aženija po e chnos nyje i glubinnyje. In: In e nacionalizácia súčasných slo-
anských jazykoch: za a p o i. Zbo ník e e á o z medziná odného edeckého sympózia kona-
ného B a isla e 9.–11. 10. 1997. B a isla a, Veda 1999, s. 9–17.
Gu schmid , K. 1998: Obščie endencii i speci ičeskie o my ich ealizacii so emennych sla-
janskich jazykach. Jazyko ědný časopis 49, 1998, s. 15–26.
151
SOupIS OdBO Né lITe aTu y
Gu schmid , K. 1982: Osno ni če i az oja na leksika a bălga skija knižo en ezik sled 1944 g.
In: Eziko edska a bălga is ika GDR. So ija, Nauka i izkus o, s. 105–116.
Hausenblas, K. 1996: Od a u k smyslu ex u. S ylis ické e lexe a in e p e ace. P aha, Filozo ická
akul a Uni e zi y Ka lo y.
Ha ánek, B. 1963: S o ná ací s udium s uk u y spiso ných jazyků slo anských. In: Českoslo-
enské přednášky p o V. Meziná odní sjezd sla is ů So ii. P aha, Academia, s. 5–10.
Ha ánek, B. 1942: K unkčnímu oz s ení spiso ného jazyka. Časopis mode ní ilologie 28,
s. 409–416.
Ha ánek, B. 1932: Vý oj spiso ného jazyka českého. P aha, SPN.
Hladká, Z. – Ma inco á, O. 2012: Slo a souk omých dopisech: Lexikog a ická sonda. B no,
Masa yko a uni e zi a.
Hladká, Z. a kol. 2005: Češ ina současné souk omé ko espondenci. Dopisy, e-maily, SMS. B no,
Masa yko a uni e zi a.
Ho manno á, J. 2008: Současné možnos i a endy popisu mlu ené češ iny (se zaměřením
na kolok ializaci a kon e zacionalizaci). In: Česká sla is ika. Příspě ky k XIV. meziná odní-
mu sjezdu sla is ů – Och id 10.–16. 9. 2008. P aha, Eu osla ica.
Homoláč, J. 1998: A a če ná k onika! B no, Doplněk.
Ho álek, K. 1960: Několik poznámek o s o ná ací me odě jazyko ědě a li e á ní ědě. In:
Rusko-české s udie. Věno áno p o . L. V. Kopeckému k pě ašedesá ým na ozeninám. P aha,
S á ní pedagogické naklada els í, s. 7–17.
Ho álek, K. 1962: Ú od do s udia slo anských jazyků. 2. yd., dopl. P aha, Naklada els í Čes-
koslo enské akademie ěd.
Ho ecký, J. – Buzássyo á, K. – Bosák, J. a kol. 1989: Dynamika slo nej zásoby súčasnej slo en-
činy. B a isla a, Slo enská akadémie ied.
Ho ecký, J. 1986: Neologizmy súčasnej spiso nej slo enčine. Kul ú a slo a 20, s. 6–12.
H báček, J. 1979: Jazyko é zk a ky češ ině. P aha, Uni e zi a Ka lo a.
Chloupek, J. 1978: Publicis ický s yl jako pole jazyko ého ý oje. In: Českoslo enské přednášky
p o VIII. meziná odní sjezd sla is ů Záhřebu. P aha, Academia, s. 35–41.
I anče , S. 1988: Bălga skija ezik – klasičeski i ekzo ičen. So ija, Na odna p os e a.
I anče , S. 1978: P inosi bălga sko o i sla jansko o ezikoznanie. So ija, Nauka i izkus o.
I anče , S. 1977: Edin neopisan seman iko-slo oob azu a elen glagolen model na să emennija
bălga ski knižo en ezik. In: Zakonome nos i na az i ie o na sla janski e ezici. So ija, Băl-
ga ska akademija na nauki e, s. 37–54.
Janakie , M. 1970: Zapiski po s ilis ika na bălga skija ezik. So ija, So ijski uni e si e .
Jano ec, L. 2007: K p oje ům jazyko ých ý ojo ých endencí současné češ ině. Naše řeč 90,
s. 57–66.
Jano ec, L. – Rangelo a, A. 2005: Su ixoidy a su ixoidní lexémy u subs an i ních kompozi . In:
Neologizmy dnešní češ ině. P aha, ÚJČ AV ČR, s. 85–98.
Jano ec, L. 2003: P oduk i nos něk e ých slo o o ných komponen ů bulha š ině a češ ině. In:
Dynamika a ino ace češ ině a bulha š ině (90. lé a 20. s ole í). P aha, ÚJČ AV ČR, s. 79–84.
Ja ošo á, A. 2000: Sp aco anie us álených spojení o ýklado om slo níku. Ná h. In: No á
slo a e ýklado ých slo nících. P aha, ÚJČ AV ČR, s. 43–54.
Jedlička, A. 1987: P oje y a p os ředky dynamiky současné spiso né češ ině a slo enš ině. In:
Sla ica P agensia XXX. P aha, Uni e zi a Ka lo a, s. 57–75.
Jedlička, A. 1978: Spiso ný jazyk současné komunikaci. P aha, Uni e zi a Ka lo a.
Ji ák, J. – Řího á, B. 2000: Poli ická komunikace a média. P aha, Ka olinum.
Jo dano a, L. 1993: Eziko a a si uacija mik osocialni e obš nos i – gene a o na ino acii. In:
P oblemi na socioling is ika a. Eziko a a si uacija mik o- i mak osocialni e obš nos i. Veli-
ko Tă no o, Uni e si e sko izda els o „S . S . Ki il i Me odij“, s. 28–32.
SoupiS odbo né li e a u y
152
Jo dano a, L. 1980: No i e dumi să emennija bălga ski ezik. So ija, Na odna p os e a.
Jo dano a, L. 1978: Neologizmi e bălga skija knižo en ezik. In: Văp osi na bălga ska a leksi-
kologija. So ija, Na odna p os e a, s. 85–101.
Ka as ojče a, C. 1988: Bălga skija mladežki go o . So ija, Nauka i izkus o.
Ka lík, P. – Nekula, M. – Pleskalo á, J. (eds.) 2002: Encyklopedický slo ník češ iny. P aha, Nakla-
da els í Lido é no iny.
Ki o a, L. 2010: Ezikă na BG in o pokolenie o. So ija, IK „Galik“.
Ki o a, L. 2007: Kompju ă ni e echnologii i bălga skija ezik. So ija, Sema RŠ.
Kju lie a-Mišajko a, V. 1997: Mo ologična adap acija na zaemki o mežduna odna a kul u na
leksika bălga skija i slo aškija ezik. In: Obš nos i mnogoob azie na sla janski e ezici. Sbo -
nik čes na p o . I. Leko . So ija, Akademično sla is ično d užes o, s. 241–244.
Kleszczowa, K. – Selimski L. (eds.) 2000: Słowo wó s wo a inne sposoby nominacji: ma e iały
z 4 kon e encji Komisji Słowo wó s wa p zy Międzyna odowym Komi ecie Slawis ów, Ka owi-
ce 27–29 w ześnia 2000 . Ka o ice, Gnome.
Kocho á, P. 2005a: P e ixace u no ých subs an i . In: Neologizmy dnešní češ ině. P aha, ÚJČ
AV ČR, s. 76–84.
Kocho á, P. 2005b: No é iniciálo é zk a ky. In: Neologizmy dnešní češ ině. P aha, ÚJČ AV ČR,
s. 242–248.
Kocho á, P. 2003: In e nacionální iniciálo é zk a ky. In: In e nacionalizmy no é slo ní zásobě.
P aha, ÚJČ AV ČR, s. 157–165.
Kolek i 2003: In e nacionalizmy no é slo ní zásobě. P aha, ÚJČ AV ČR, s. 99–105.
Kolko ska, S. 2010: Leksikalni neologizmi bălga skija ezik, ăzniknali o čuždi inicialni ab e-
ia u i. Bălga ski ezik, č. 4, s. 21–30.
Kolko ska, S. 2008: Dinamika i u ă žda ane na no i e leksikalni značenija bălga skija ezik.
Bălga ski ezik, č. 1, s. 15–25.
Kolko ska, S. 2003: Tendencii kompozi oob azu ane o s a ixoidi bălga skija ezik ( săpos a -
ka s češkija) p ez 90- e god. na ХХ . In: Dynamika a ino ace češ ině a bulha š ině (90. lé a
20. s ole í). P aha, UJČ AV ČR, s. 60–78.
Ko y kowska, M. – Koseska-Toszewa, V. 2008: O wiel omowej „G ama yce kon on a ywnej buł-
ga sko-polskiej“ i jej syn ezie. Sbo nik čes na p o . Dina S. S aniše a. So ija, Uni e si e sko
izda els o „S . Klimen Och idski“, s. 188–205.
Kořenský, J. (ed.) 1998: Český jazyk. Najnowsze dzieje języków słowiańskich. Opole, Uniwe sy e
Opolski.
Kořenský, J. 1992: Komunikace a češ ina. P aha, Jinočany.
K aus, J. 2008: Jazyk p oměnách komunikačních médií. P aha, Ka olinum.
K ejčířo á, I. – Sádlíko á, M. – Sa ický, N. – Šiško á, R. – Šlau o á, E. 2004: Rusko-český
a česko- uský slo ník neologizmů. 1 yd. P aha, Academia.
K umo a-C e ko a, L. – Pa lo a, S. (eds.) 2010: Leksikog a ija a e opejsko o kul u no p o-
s ans o. Ma e iali o Pe a a nacionalna kon e encija s mežduna odno učas ie po leksikog a-
ija i leksikologija (So ija, 19–20 ok om i 2009 g.). Veliko Tă no o, Znak ’94.
K umo a-C e ko a, L. (ed.) 2007: Leksikog a ija a i leksikologija a să emennija s ja . Ma e iali
o IV nacionalna kon e encija s mežduna odno učas ie na Bălga sko o leksikog a sko d užes o.
V čes na p o . K is alina Čolako a (So ija, 21–22 ok om i 2006 g.). Veliko Tă no o, Znak ’94.
K umo a, L. – Čo olee a, M. 1982: Săk aš a ane o i săk aš enija a bălga skija ezik. So ija,
Bălga ska akademija na nauki e.
Kuče a, K. 1995: K nejno ějším li ům anglič iny na český jazyk In: Přednášky z 36. a 35. běhu
LŠSS. P aha, Filozi ická akul a Uni e zi y Ka lo y, s. 77–82.
Kuče o á, E. 1974: Z p oblema iky slo ných spojení (Lexikalizo ané spojenie ako pomeno acia
jedno ka). In: Š údie z po o ná acej g ama iky a lexikológie. B a isla a, Veda, s. 7–40.
153
SOupIS OdBO Né lITe aTu y
Langacke , R. 1995: Wykłady z g ama yki kogni ywnej. Lublin, Wyd. Uniwe sy e u Ma ii Cu ie
Skłodowskiej.
Lehmann, V. 2003: Raz i ie leksiki s očki z enija kogni i noj ling is iki. Slo oob azo anie i lek-
sičeskie koncep y. In: Kompa acja sys emów i unkcjonowania współczesnych języków słowi-
ańskich. Słowo wó s wo/Nominacja. Opole, Uni e si e Opolski, s. 391–410.
Leko , I. 1958: Slo oob azu a elni sklonnos i na sla janski e ezici. So ija, Bălga ska akademija
na nauki e.
Leko , I. 1955: Edins o i nacionalno s oeob azie na sla janski e ezici echnija osno en ečni-
ko ond. So ija, Bălga ska akademija na nauki e.
Lo ko, E. 2003: Co a jak o li ňuje ino ační p ocesy e slo ní zásobě (na ma e iálu češ iny, slo-
enš iny a polš iny). In: P ocesy innowacyjne w językach słowiańskich. Wa szawa, Slawis y-
czny Oś odek Wyd., s. 101–115.
Lo ko, E. 2000a: O zápo ných slo ech no ém slo níku neologizmů. In: Ac a Uni e si a is Pu -
kynianae 72. Ús í nad Labem, UJEP, s. 173–176.
Lo ko, E. 2000b: Slo ník ling is ických e mínů p o ilology. 2. yd. Olomouc, Uni e zi a Palac-
kého Olomouci.
Lozano , G. – Spaso , O. (eds.) 2002: T ud – Lide ă . So ija, IK „T ud“.
Lozano , G. – Spaso , O. – Janko , R. (eds.) 2001: 24 časa – Ves nikă . So ija, IK „T ud“.
Lozano , G. – Spaso , O. (eds.) 2000: Medii i mi o e. Ma e iali o semina „Medii i mi o e“,
So ija 1996–1998. So ija, Fakul e po žu nalis ika i maso a komunikacija.
Lozano , G. (ed.) 2000: Medii i p ehod. So ija. Cen ă za az i ie na medii e.
Machač, J. 1967: K lexikologické p oblema ice slo ních spojení. Slo o a slo esnos 28, s. 137–149.
Ma inco á, O. a kol. 2005: Neologizmy dnešní češ ině. P aha, ÚJČ AV ČR.
Ma inco á, O. 2005a: No á slo esná pojmeno ání. In: Neologizmy dnešní češ ině. P aha, ÚJČ
AV ČR, s. 119–133.
Ma inco á, O. 2005b: No á příslo ečná pojmeno ání. In: Neologizmy dnešní češ ině. P aha,
ÚJČ AV ČR, s. 134–146.
Ma inco á, O. 2005c: No á íceslo ná pojmeno ání. In: Neologizmy dnešní češ ině. P aha,
ÚJČ AV ČR, s. 212–231.
Ma inco á, O. 2003a: P op ia neologické slo o o bě. In: Dynamika a ino ace češ ině a bul-
ha š ině (90. lé a 20. s ole í). P aha, ÚJČ AV ČR, s. 19–25.
Ma inco á, O. 2003b: In e nacionalizace a y o ná ací endence. In: In e nacionalizmy no é
slo ní zásobě. P aha, ÚJČ AV ČR, s. 17–22.
Ma inco á, O. 2000: Synonymie a an onymie u slo o o ných neologizmů. In: Słowo wó s wo
a inne sposoby nominacji: ma e iały z 4 kon e encji Komisji Słowo wó s wa p zy Międzyna o-
dowym Komi ecie Slawis ów, Ka owice 27–29 w ześnia 2000 . Ka o ice, Gnome, s. 153–157.
Ma inco á, O. – S ě lá, J. (eds.) 2000: No á slo ní zásoba e ýklado ých slo nících: sbo ník
příspě ků z kon e ence. P aha, 31. 10.–1. 11. 2000. P aha, ÚJČ AV ČR.
Ma inco á, O. 1998: Neologie a a ian nos současném jazyku. In: Česká sla is ika. České
přednášky p o XII. meziná odní sjezd sla is ů – K ako 27. 8.–2. 9. 1998. P aha, Eu osla ica,
s. 143–148.
Ma inco á, O. 1997a: Na ok aj konku ence slo o o ných p os ředků. (U příleži os i ži o ního
jubilea M. Dokulila). Slo o a slo esnos 58, s. 161–164.
Ma inco á, O. 1997b: Konku ence p e ixálních komponen ů no ém lexiku. Slo o 4, s. 23–27.
Ma inco á, O. – Rangelo a, A. 1996: Kăm p oblema ika a na kon ak o i e neologizmi. In: Ezikă
i socialni e kon ak i. P oblemi na socioling is ika a V. So ija, Mežduna odno socioling is ično
d užes o, s. 197–200.
Ma inco á, O. – Vačko a, K. 1992: Iz češka a i bălga ska a neologija. Săpos a i elno ezikoznanie
XVII, č. 2, s. 11–18.