scieee Science in your language
[cs] (orig)

Bohemistika 2021: Prostor pro setkávání jazyků, literatur a kultur

Publisher: Nakladatelství Karolinum,Praha
Year: 2025
DOI: 10.14712/9788024658056
Source: https://dspace.cuni.cz/bitstream/20.500.11956/197008/1/9788024658056.pdf
S a a a Škodo á
And ea Hudousko á (ed.)
Bohemis ika 2021
P os o p o se ká ání jazyků,
li e a u a kul u
KAROLINUM
Bohemis ika 2021
P os o p o se ká ání jazyků, li e a u a kul u
Sbo ník příspě ků z X. meziná odního sympozia
o češ ině jako cizím jazyku
Recenzo ali:
doc. PhD . I ana Bozděcho á, CSc.
doc. PhD . Milan H dlička, CSc.
Mo i na obálce: Jose Jan Škoda
Ten o ýs up znikl  ámci p og amu Coope a io, posky o aného
Uni e zi ou Ka lo ou, ědní oblas LINGVISTIKA, řešeného
na Filozo ické akul ě Uni e zi y Ka lo y.
Vydala Uni e zi a Ka lo a
Naklada els í Ka olinum
P aha 2025
Uspořádaly S a a a Škodo á a And ea Hudousko á
G a ická úp a a Jan Še ých
Sazba DTP Naklada els í Ka olinum
Vydání p ní
This wo k is licensed unde a C ea i e Commons A ibu ion 4.0
In e na ional License (CC BY 4.0), which pe mi s un es ic ed use,
dis ibu ion, and ep oduc ion in any medium,
p o ided he o iginal au ho and sou ce a e c edi ed.
© Uni e zi a Ka lo a, 2025
© S a a a Škodo á, And ea Hudousko á, 2025
ISBN 978-80-246-5805-6 (pd )
h ps://doi.o g/10.14712/9788024658056
Uni e zi a Ka lo a
Naklada els í Ka olinum
www.ka olinum.cz
[email p o ec ed]
Obsah
Slo o ú odem 7
Češ ina jako cizí jazyk podmínkách Bělo uska
Aksana Bekasa a 10
Mediace a jedno z jejích p ních zp aco á ání českém kon ex u
Ma ie Boccou Kes řánko á 20
Komunikační s é y e ýuce češ iny jako cizího jazyka
Ma ie Čecho á 34
Komunikační ba ié y e ýuce českých dějin a eálií
Jiří Hasil 44
Séman ické posuny a p oblémy po ozumění při překladu
z češ iny německými odilými mlu čími: pokus o sys ema izaci
Ch is o Heinz 61
K ajanská pe iodika A gen ině: mís o k upe ňo ání
k ajanské češ iny
Vendula V. Hinga o á 75
Do ednos psaní u yšších ú o ní (s přihlédnu ím
k dis anční ýuce)
Radomila Ko ko á 87
Gende o á (ne)ko ek nos češ ině iděna z cizí pe spek i y
Danu a Ry el-Schwa z 95
Funkční s yl umělecký a češ ina p o jinojazyčné mlu čí:
předs a ení ýzkumného še ření
Ka eřina Sach o á 114
Ediční poznámka 133

7
Slo o ú odem
Desá é meziná odní sympozium očeš ině jako cizím jazyku snáz em
BOHEMISTIKA 2021:P os o p o se ká ání jazyků, li e a u akul-
u se usku ečnilo e dnech 10.–14. 8. 2021. P oběhlo ámci64. běhu
Le ní školy slo anských s udií Filozo ické akul y Uni e zi y Ka lo-
yana jeho ealizaci se společně podílely Ús a bohemis ických s udií
(od oku 2023 ans o mo án na Ús a bohemis iky p o cizince akomu-
nikace neslyšících), Ús a českého jazyka a eo ie komunikaceaÚs a
české li e a u y akompa a is ikyFF UK.
Sympozium je u čeno odbo né eřejnos i zajímající se op oblema i-
ku češ iny, české li e a u y ačeské kul u y meziná odním kon ex u ši-
okém smyslu slo a, s dů azem na ři hla ní ema ické ok uhy: (a) češ ina
ajiné jazyky, zejména e azbě na jazyko é kon ak y, uží ání češ iny
ne odilými mlu čími aud žo ání, předá ání a ozpad zděděného jazyka;
(b) česká li e a u a ačeská kul u a meziná odním kon ex u, zejména
e azbě na překlady apozici české li e a u y mezi zah aničními č enáři;
(c) jazyko é yučo ání aučení.
Příspě ky, k e é na sympoziu zazněly, byly ozděleny do šes i ema-
ických sekcí:
• český s ě zah aničí,
• česká li e a u a anskul u ně,
• češ ina kon on ačně,
• češ ina e s ě ě ícejazyčnos i,
• češ ina jako mezijazyk,
• český jazyk ali e a u a didak ické pe spek i ě.
Účas níky při zahájení při í ali doc. PhD . Michal Pullmann, Ph.D.,
děkan Filozo ické akul y Uni e zi y Ka lo y; Mg . Jiří K á ký, M. A.,
edoucí samos a ného oddělení p o k ajanské záleži os i MZV ČR;
8
PhD . Mg . Václa Velčo ský, Ph.D., náměs ek p o řízení sekce ope ač-
ních p og amů MŠMT ČR; p o . JUD . Václa Pa líček CSc., d . h. c.,
předseda sp á ní ady ap ezidia „Nadání Jose a, Ma ie aZdeňky Hlá -
ko ých“; p o . PhD . Ka el Šebes a, CSc., Ús a českého jazyka a eo ie
komunikace FF UK; Mg . S a a a Škodo á, Ph.D., ředi elka Ús a u
bohemis ických s udií aLe ní školy slo anských s udií FF UK.
Na ú od sympozia p oběhly ři wo kshopy o ien o ané na ýu-
ku aos ojo ání jazyků sou islos i s z . žáko skými ko pusy. P ní
wo kshop snáz em Žáko ské ko pusy aco snimi přip a ila S a a a Škodo-
á aAlexand Rosen. D uhý wo kshop Ad iana Jana Zasiny Češ ina p o
cizince 21. s ole í aneb Jak upla ni ko pusy hodinách češ iny, předs a ující
ko pusy ap áci snimi jazyko ém yučo ání, je dos upný online na
pla o mě YouTube.
Tře í wo kshop pojmeno aný NCCU Lea ne Co pus o Sla ic Languages
(LCSL) přip a ily chajwanské kolegyně Melissa Shih-hui Lin, Hsiang-lin
Yeh, Yi-ling Lin.
Sympozia se zúčas nilo 68 účas níků abylo předneseno 44 příspě ků.
Plená ní přednášky ep ezen ující zah aniční bohemis ická zkoumání
přednesli Danu a Ry el-Schwa z (Gende o á (ne)ko ek nos češ ině iděna
zcizí pe spek i y), Ka eřina Šicho á (Někdo o ád hořké. Kin e ex uali ě
české eklamě) aTomáš Glanc (Lze českou li e a u u přeloži ?).
Příspě ky, k e é na sympoziu zazněly, byly publiko ány e yb aných
domácích izah aničních časopisech. Předkládaný sbo ník předs a uje
p ůřez éma y, k e á byla na sympoziu p ezen o ána. Zah nuje p oble-
ma iku jazyko ědnou, překlada elskou adidak ickou, neposlední řadě
předs a uje ičeš inu za h anicemi České epubliky.
A. Bekasa a (FF UK, P aha) se e s ém příspě ku ěnuje his o ické
asoučasné si uaci ýuky češ iny jako cizího jazyka Bělo usku ana
základě p ůzkumu p o edeného mezi s uden y modeluje p o il zájemce
ouni e zi ní s udium češ iny. M. Boccou Kes řánko á (FF UK, P aha) se
zaměřuje na éma mediace českém p os ředí. Přibližuje pos upy zp a-
co ání mediace, k e é p oběhlo  ámci příp a y Re e enčního ámce p o
znako é jazyky, speciální p os o ěnuje cha ak e is ice ob íží, snimiž
se ypořádá al ým zp aco á ající mediaci  ámci ámco ého p ojek u.
M. Čecho á (ÚJEP, Ús í nad Labem) pod obně p ochází ozmani é ko-
munikační s é y az ažuje možnos i jejich yuži í e ýuce češ iny jako ci-
zího jazyka. Zaměřuje se při om na možnos i yuži í obsahu komuniká ů
jedno li ých s é ajejich jazyko ých p os ředků p o sys émo ou jazyko-
ou příp a u jinojazyčných s uden ů. J. Hasil (FF UK, P aha) se zabý á
komunikačními ba ié ami, se k e ými se po ýkají s uden i obo o ého
9
bakalářského amagis e ského s udia p og amu Bohemis ika p o cizince.
Příspě ek Ch. Heinze (Uni e si ä Leipzig) míří do oblas i didak iky pře-
kladu zcizího jazyka do ma eřš iny překlada ele. Poukazuje na ypické
séman ické posuny p amenící zneúplného po ozumění ýchozímu ex u
apokouší se ojejich sys ema izaci, esp. oná h ypologie séman ických
posunů. V. V. Hinga o á (FF UK, P aha) p ezen uje k ajanská pe iodika
A gen ině jako p os o umožňující upe ňo ání k ajanské češ iny. Ve
s ém ex u předs a uje cha ak e is ické ysy k ajanského isku ade i-
nuje, co činí k ajanské lis y odlišnými od dobo ého isku ydá aného
Českoslo ensku. Do ednos í psaní u yšších ú o ní os ojení češ iny se
zabý á R. Ko ko á (ÚJOP UK, P aha, Uni e zi a Ca’ Fosca i, Bená ky).
Poukazuje na sku ečnos , že uzkoušek je a o do ednos z ládána nejhů-
ře aže nác ik psaní nemá čas o učebních ma e iálech pa řičnou opo u.
Au o ka se e s ém ex u zabý á z l. nác ikem sloho ého ú a u ecenze.
Cílem dalšího ex u D. Ry el-Schwa z (Uni e si ä Leipzig) je ši oce disku-
o ané éma gende o é(ne)ko ek nos i češ ině, k e ou au o ka nahlíží
zpe spek i y po o nání sněmčinou apolš inou. Zabý á se o ázkou, do
jaké mí y je en o p oblém řeši elný  ámci jazyko ého sys ému češ iny.
Sous ředí se při om z l. na odlišnou p oduk i i u přechylo ání ana
uží ání gene ického maskulina. Výzkumným zámě emposledního ex u
K. Sach o é (Západočeská uni e zi a Plzni) je popsa po enciál umě-
leckého ex u ajeho yuži í při ýuce cizího jazyka p o dospělé ne odilé
mlu čí. Po o ná á ýsledky yplý ající zanalýzy yb aných současných
učebních ma e iálů s požada ky (pos )komunikačně a in e kul u ně
zaměřené ýuky a s požada ky Společného e opského e e enčního
ámce p o jazyky.
Věříme, že sbo ník s ými podně y přispěje kdalším diskusím da-
ném obo u ao e ře p os o p o no á zkoumání a oz oj.
S a a a Škodo á aAnd ea Hudousko á
16
g ama iky pa alele nejen s uš inou, ale aké asbělo uš inou, ys ě lení
něk e ých ěžších g ama ických je ů na základě shody s uš inou nebo
bělo uš inou, zajíma á c ičení, p ak ická p áce a aké z láš ní čás se
zd a o nickou ema ikou, u edenou po o nání spříslušným uským
abělo uským lexikem. Dou áme, že přip a ený sys ém se ukáže jako
e ek i ní auži ečný p o usky abělo usky mlu ící s uden y češ iny.
Příloha 1. Lexikální příklady
České slo o Ruské slo o Bělo uské slo o
a ínek Папа тата
esnice Деревня вёска
podlaha Пол падлога
lépe Лучше лепей
hůř Хуже горш
dobře Хорошо добра
děko a Благодарить дзякаваць
p áce Работа праца
p aco a Работать працаваць
chlap Парень хлопец
ěho ná беременная цяжарная
če en Июнь чэрвень
lis opad Ноябрь лiстапад
oči Глаза вочы
neděle Воскресенье нядзеля
ýden Неделя тыдзень
láda Власть улада
kolik Сколько колькі
ozumě Понимать разумець
osoba Лицо асоба
osobně Лично асабіста
ědy Знания веды
ědě Знать ведаць
hodina Час гадзіна
ká a Кофе кава

17
České slo o Ruské slo o Bělo uské slo o
k ě ina Цветок кветка
ýchod Восток выхад
cuk Сахар цукр
omyl Ошибка памылка
mýli se Ошибаться памыляцца
ch ilinka Минутка хвілінка
idlice Вилка відэлец
žáda Просить жадаць
cho oba Болезнь хвароба
ku Чемодан куфр
malo a Рисовать маляваць
odpočí a Отдыхать адпачываць
odpočinek Отдых адпачынак
Příloha 2.
Vzo o ý p o il uchazeče o s udium češ iny
• Chce s udo a České epublice na ysoké škole, a o ihned po ukon-
čení s řední školy nebo po absol o ání očního in enzi ního ku zu
jazyko é škole ČR.
• Nemá žádnou znalos českého jazyka.
• Alespoň jednou byl České epublice.
• Má komplikace sdeklinací.
• Myslí, že češ ina p o něj není ěžká.
• Dá á přednos ýuce e skupině.
• S ačí mu s udium ku zu.
• Občas použí á doda eční o my s udia.
• S uduje češ inu doma (mimo ku z) 1 až 5 hodin za ýden.
18
Li e a u a
Ba nišino á L.– Ž. Macejo á (2021): Slo enský jazyk dialogach p e zah aničních
leká o , Košice: Uni e zi a Pa la Joze a Ša á ika Košiciach, FF, LF.
Hasil, J. (2007): Učebnice češ iny jako cizího jazyka aSpolečný e opský e e enční ámec
p o jazyky. P aha: Ka olinum.
Kozlíko á, D.– Těšínská, V. (2005): Češ ina p o zah aniční s uden y lékařské akul y,
P aha: Ka olinum P ess.
Mok ošo á, I.– e al. (2007): Lékařská češ ina, Galen: Ka olinum.
Och ana, F. (2019): Me odologie, me ody ame odika ědeckého ýzkumu. P aha:
Ka olinum P ess.
Старжынская, Н. (2008): Методыка развіцця роднай мовы. Мінск: “Вышэйшая
школа 2008”.
Сямешка Л.І.– Шкраба І.Р.– Бадзевіч З.І. (1996): Курс беларускай мовы. Мінск:
Універсітэцкае.
Широкова А.– Адамец П.– Влчек И.– Роговская Е.Р. (1998): Чешский язык.
Учебник для I– II курсов. Москва: Высшая школа.
Žaža, S. (1999): Ruš ina ačeš ina po o ná acím pohledu. B no: Masa yko a uni e zi a,
Filozo ická akul a.
Abs ac
The aim o his s udy is o analyze he eaching o Czech as a o eign language in
Bela us. In he p esen ed wo k, we ocus on he his o ical and cu en si ua ion.
Conside ing he cu en si ua ion, we examine he demand o Czech language
ins uc ion and, based on esea ch conduc ed among language cou se s uden s,
a emp o de e mine he a ge p o ile o hose in e es ed in s udying Czech.
Based on he su ey, we ind ha he cu en eaching o Czech in he Republic o
Bela us aces se e al issues, p ima ily he p oblem o alack o quali ied eache s
and mode n ex books. I is necessa y o es ablish anew sys em o eaching he
Czech language as a o eign language o Russian-speaking indi iduals who ha e
a ious le els o educa ion and whose na i e language is no only Russian bu also
Bela usian, which also in luences he eaching p ocess. In conclusion, we p esen
asumma y o assump ions o he de elopmen o asample cu en sys em o
eaching Czech o o eigne s in he condi ions o Bela us.
Keywo ds
Teaching Czech as a o eign language, Sla ic s udies, language cou se, demand
o educa ion, a ge p o ile, linguis ic educa ion, na i e language
19
Abs ak
Cílem é o s udie je analýza ýuky češ iny jako cizího jazyka Bělo usku. Vpřed-
s a ené p áci se ěnujeme his o ické asoučasné si uaci. Vzhledem kdnešní si uaci
ozebí áme pop á ku po ýuce češ iny, na základě p o edeného ýzkumu mezi
s uden y jazyko ých ku zů se pokusíme s ano i cílo ý p o il zájemce os udium
češ iny. Na základě p ůzkumu u ádíme, že současná ýuka češ iny Bělo uské
epublice má řadu p oblémů, přede ším jde op oblém snedos a kem k ali ních
uči elů, snedos a kem mode ních učebnic. Je řeba s ano i no ý sys ém ýuky
českého jazyka jako cizího u usky mlu ících, k eří mají ůzné ú o ně zdělání
ajejichž ma eřským jazykem je nejenom uš ina, ale aké bělo uš ina, jež o něž
o li ňuje p oces ýuky. Zá ě em u ádíme souh n předpokladů k o bě ukázko é-
ho ak uálního sys ému ýuky češ iny p o cizince podmínkách Bělo uska.
Klíčo á slo a
Výuka češ iny jako cizího jazyka, sla is ické s udium, jazyko ý ku z, pop á ka
po ýuce, cílo ý p o il, ling is ické zdělání, ma eřský jazyk
Mg . Aksana Bekasa a
[email p o ec ed]
Filozo ická akul a, Uni e zi a Ka lo a
20
Mediace a jedno z jejích p ních
zp aco á ání českém kon ex u
Ma ie Boccou Kes řánko á
Hla ním cílem é o s a i je předs a i pos upy při jednom z p ních
zp aco ání mediace  českém kon ex u. V ex u ymezujeme pojem
mediace, p ezen ujeme yuží ané zd ojo é dokumen y a ys ě lujeme
u či é e míny, jejichž chápání se kon ex u mediace odlišuje od jejich
běžného nahlížení. Jmeno ané zp aco ání mediace p oběhlo při o bě
Re e enčního ámce p o znako é jazyky– opo a p o o bu e e enčních
popisů českého znako ého jazyka (dále RRZJ). Ten o dokumen zasa-
zujeme do ši ších sou islos í, zn. zmiňujeme zaš iťující p ojek , jehož je
RRZJ jedním zočeká aných ýs upů, au ádíme podmínky p o zp a o-
ání kapi oly kmediaci. P os o ěnujeme cha ak e is ice po íží, k e é se
při o bě ex u kmediaci ysky o aly, dále přiblížení obsahů ýmo ých
diskusí ap ezen aci ýsledných ozhodnu í, k e é edly ke speci ickému
zp aco ání mediace RRZJ.
Naším p imá ním zámě em je sdíle p os řednic ím oho o ex u
odbo né ýz y, k e ým ů čí ým při uchopení mediace čelil, nemáme
úmyslu z olené pos upy p osazo a či je obhajo a . Vnímáme jako
součás ý oje dané p oblema iky, že bude o předložených zá ě ech
disku o áno, že se au oři následujících p ací ýkajících se mediace budou
ymezo a ůči pos upům, k e é z olil ým p o o bu RRZJ. Po ažu-
jeme za logické, že se budoucíuchopení é o jazyko é činnos ip a dě-
podobně budeod našeho odlišo a , neboť bude ycháze zjiné si uace.
Vbudoucnu bude možné opa ně če pa zjiž oz inu ého,p op aco a-
néhosys ému, komplexních zd ojů, z ýsledkůmode ních ědeckých
ýzkumů, k e é současné době chybí.
21
1. Základní předs a ení mediace
Cílem é o čás i je ymezi pojem mediace, zasadi mediaci do kon ex-
u Common Eu opean F amewo k o Re e ence o Languages (dále
CEFR) apopsa její pos a ení ůči os a ním jazyko ým činnos em.1, 2
Mediaci lze nahlíže z ůzných úhlů pohledu. Vobecném po ědomí
se jí ozumí např. pokojné řešení spo ů, kon lik ů či nedo ozumění p o-
s řednic ím ře í nes anné osoby, jejímž cílem je hledání ces y k zá-
jemné dohodě nebo k řešení spo u. Mediace ale našla s é upla nění
i  ůzných dalších obo ech, např. p á u, sociální p áci, psychologii
anejno ěji aké oblas i zdělá ání. Ta o s ať se zaměřuje na o, jak je
mediace chápána e ýuce cizích jazyků.3
Voblas i ýuky cizích jazyků, učení (se) ahodnocení se mezi klíčo é
dokumen y řadí CEFR (2001), ČR je použí án jeho český překlad
SERRJ (2002). SERRJ se zabý á zmíněným učením (se) jazyka, jeho
pos upným nabý áním, hodnocením amimo jiné o něž popisem ú o ní
jazyko é způsobilos i (A1–C2). Ty o ú o ně popisují mí u o ládání ja-
zyka zpohledu k an i a i ního (co akolik oho uži a el jazyka do ede)
ik ali a i ního (jak dobře o uži a el do ede), posky ují ím al e na i ní
poje í nah azující dří e ob ykle použí ané označení začá ečník, mí ně/
s ředně pok očilý, pok očilý.
P o zaměření našeho ex u je pods a né zmíni , že en o dokumen
 posledních le ech us oupil od koncepce 4 řečo ých do ednos í, ji-
miž jsou: č ení spo ozuměním, poslech spo ozuměním, ús ní p oje ,
písemný p oje (k řečo ým do ednos em iz např. Hend ich a kol.,
1998). Přesněji řečeno, odklon od č yř řečo ých do ednos í zaznamená á
 oce 2018 doda ek Common Eu opean F amewo k o Re e ence o
Languages: Lea ning, Teaching, Assessmen . Companion Volume wi h
New Desc ip o s (2018),4 dále CEFR CV. To je dů od, p oč se CEFR
1 Common Eu opean F amewo k o e e ence o languages (zk a ka CEFR), plným náz em
Common Eu opean F amewo k o e e ence o languages: lea ning, eaching, assessmen , je
českém kon ex u známý pod náz em Společný e opský e e enční ámec, p o k e ý se pou-
ží á zk a ka SERRJ. Ta o s ať če pá pře ážně zanglicky psaných dokumen ů, znichž nebyla
čás přeložena do českého jazyka, p o o odkazujeme na CEFR, nikoli na SERRJ. Pokud se
odkaz z ahuje kčeskému překladu, u ádíme SERRJ.
2 Vzhledem ke sku ečnos i, že je s ať spojena sp ojek o ou ak i i ou z ahující se kčeskému
znako ému jazyku, použí áme spojení jazyko á činnos , nikoli řečo á činnos .
3 V ámci ECML p obíhá p ojek “Media ion in eaching, lea ning and assessmen ” (dále MET-
LA), íce iz www.ecml.a /media ion. METLA  ámci s é činnos i o ganizuje wo kshopy
ýkající se mediace e ýuce jazyků. Ten o článek je inspi o án mj. in o macemi naby ými
během dílny “Media ion in eaching, lea ning and assessmen ”, k ě en 2021.
4 Ten o dokumen byl inalizo án  oce 2020, iz CEFR CV (2020).

22
ecep ion
p oduc ion
in e ac ion media ion
Schéma 1: CEFR, 2001, s. 15
(2001), SERRJ (2002) řečo é do ednos i obje ují, od příchodu CEFR
CV nikoli.5
CEFR CV (2018) nahlíží na jazyk ana jeho použí ání jako na č yři
zájemně p opojené jazyko é činnos i, jimiž jsou: p odukce, ecepce,
in e akce, mediace. P odukce, ecepce, in e akce se CEFR obje ují
od p opočá ku, naopak ole mediace se na ú o eň os a ních činnos i
ydělila až CEFR CV (k omu oddíl 4).
Mediaci jako jazyko ou činnos lze zjednodušeně chápa jako usnad-
nění nebo umožnění komunikace mezi d ěma s anami, mezi nimiž se
při do ozumění ysky ují po íže, případně komunikaci mezi nimi nelze
znějakého dů odu ealizo a .6 Přijejím zasazo ání mezi os a ní jazyko é
činnos i má mediace speci ické pos a ení, neboť se během ní p olínají
šechny os a ní jazyko é činnos i–  eálných komunikačních si uacích
nemůže s á samos a ně. Přes ože zah nuje šechny ři jmeno ané čin-
nos i, nej ě ší společné p ůniky sledujeme zejména případěin e akce.
Lze na ni p o o nahlíže jako na u či é ozšiřo ání nebo p ohlubo ání
ole in e akce. No h, B., Picca do, E. (2016, s. 9)  om o kon ex u
ho oří o„p olonga ion o in e ac ion“, edy o„p odloužení in e akce“.
Schéma 1 znázo ňuje p o ázanos jazyko ých činnos í a ilus uje
zmíněné „p odloužení ole in e akce“.
Jak bylo řečeno, mediace nes ojí komunikačních si uacích odděleně
od os a ních jazyko ých činnos í, přes o je CEFR CV (2018) popiso á-
na sepa o aně. CEFR CV (2018) o iž p o účely popisu jazyko ých čin-
5 CEFR CV (2018) přinesl celou řadu koncepčních změn, nejen edy jmeno ané členění na ja-
zyko é činnos i, kam náleží mediace. Byla dále například přep aco ána one icko- onologická
kompe ence, byl p op aco án popis ú o ně C2, zařazena apopsána ú o eň P e-A1, obsažena
samos a ná kapi ola Kompe ence e znako ém jazyce. Odlišnos em koncepci se blíže ne ě-
nujeme, zaměřujeme se jen na jeden je , k e ý je zásadní p o éma é o s a i.
6 Ke sku ečnos i, zda se a o řečo á činnos obje o ala i p ních ydáních CEFR, se yjadřu-
jeme dále oddíle 4.
23
nos í, hodnocení, ýuky a d. předkládá abs ak ní modely akons uk y,
k e é je možné zasazo a do sou islos í a z aho a kp axi (např. p o
o bu sylabů, es ů, yučo acích ma e iálů).
2. Cíle mediace a její členění
Vnásledující čás i p ezen ujeme cíle mediace kon ex u yučo ání ci-
zího jazyka a ys ě lujeme u či é ypy mediace, k e é se e ýuce jazyka
p oje ují.
Obecným cílem mediace je umožnění nebo usnadnění po ozumění
mezi d ěma s anami. Kjejím dílčím cílům náleží:
• y áření či spolu y áření ýznamu sdělení ( jazyko ém yučo ání
např. si uace, kdy uči el předá á s uden ům in o mace ojazyce, iz
níže a íce oddíl 3),
• přenášení sdělení (např. lumočení, překlad),
• ud žo ání in e akce chodu (např. sledo ání, že zp os ředko ání
sdělení je unkční, že nedochází knepo ozumění),
• zasazo ání sdělení do společenského kon ex u (  jazyko ém y-
učo ání např. zp os ředko á ání adod žo ání kul u ních p a idel,
z yklos í), íce iz dále.
Zřečeného je zřejmé, že při mediaci dochází kp opojo ání dimenze
sociální (koope ace při přenášení sdělení mezi d ěma s anami), indi i-
duální ( las ní in e p e ace sdělení ajeho předání) a zdělá ací (činnos
je součás í p ocesu jazyko ého yučo ání). P opojení jmeno aných di-
menzí sledujeme e č yřech oblas ech mediace, a o mediaci mezijazy-
ko é, kul u ní, sociální, pedagogické. H anice mezi nimi nejsou pe né,
dochází kjejich zájemnému přek ý ání adoplňo ání.
Mezijazyko á mediace (c oss-linguis ic media ion) bý á p axi ně-
kdy zjednodušeně in e p e o ána jako překlad a lumočení.7 Jak překlad,
ak lumočení jsou šak pouze jedním, byť důleži ým, mezijazyko ým
mediačním působením. Do é o oblas i náleží ši oká škála činnos í, k e é
buď yžadují ak i aci d ou (či íce) jazyků, např. yuži í zd oje jazyce
Akp odukci sdělení jazyce B, nebo se ýkají činnos í jednom jazy-
ce, např. sh nou ex , psaní poznámek cílo ém jazyku (kupla nění
jednoho či íce jazyků iz níže oddíl 3). Přes ože je e šech u edených
7 Překlad a lumočení daném ex u simpli ikujeme, ozumíme jimi pře od slo a/sdělení/
komuniká u zjazyka Ado jazyka B. U ědomujeme si, že y o pojmy ne nímáme komplexně,
nep acujeme např. s p incipy mode ního překladu/ lumočení a d. Naše zjednodušené
ymezení e mínů slouží pouze k ys ě lení mediace  ámci é o s a i.
24
případech p io i ní p áce sjazykem, unkční yuži í ícejazyčného epe -
oá u zah nuje řadu ne e bálních je ů (např. ges a, nák esy).
Přenášení ýznamu zjednoho jazyka do d uhého sou isí skul u ní
mediací (cul u al media ion). Ten o yp mediace ys ě lujeme na si uaci,
kdy p o přenesení ýznamu sdělení zjazyka Ado jazyka B nes ačí doslo -
ný překlad. Pokud má bý zacho án obsah zamýšleného sdělení, je řeba
sledo a důsledky slo zasazených do u či ého kul u ního kon ex u, zn.
je nu né při přemýšlení o ýznamu, při jeho přenášení přecháze zjedné
kul u y do d uhé. Fo mulo ání sdělení, myšlenky, poci u, přenášení
ýznamu ob azem je podmíněno kul u ními z yklos mi.
Při sociální mediaci (social media ion) má klíčo ou oli mediá o , k e-
ý předs a uje zásadní sociální aspek . Mediá o je p os ředníkem mezi
d ěma komunikačními s anami, komplexně zp os ředko á á sdělení,
ýznamně se podílí na y áření ýsledného disku zu. Například si u-
aci, kdy byl uži a el jazyka kon on o án sp o něj nes ozumi elným sdě-
lením, je úkolem mediá o a e o mulo a in o mace, sh nou je, ys ě li
je, z oli adek á ní žán ýsledného.8 Souh nně řečeno, mediá o y áří
ako ý ýsledný ex , k e ý bude p o příjemce přís upný.
Voblas i ýuky ho oříme opedagogické mediaci (pedagogic media-
ion), e k e é je nejčas ěji (nikoli ýh adně) mediá o em sám uči el. Sou-
čás í ole pedagoga je zp os ředko á a yučo aným znalos i, usnadni
jim přís up kin o macím, podní i oz oj myšlení yučo aných. Uči el
je edy úspěšným mediá o em, pokud dokázal předa obsahy uči a a-
ko ým způsobem, k e ý byl příjemcům s ozumi elný.
Mediační ak i i y šak nejsou spojeny jen s yučujícím, jsou běžně
yžado ány aké od žáků či s uden ů. Jako příklad u ádíme činnos i
ypu sh nu í ex u, překlad, ys ě lení myšlenky, in e p e ace ob azu.
Vsoučasnos i se e ýuce cizího jazyka hojně obje ují úlohy, k e é
na ozují při ozenou komunikační si uaci, k e á yžaduje pří omnos me-
diá o a. Úkolem žáka či s uden a je plni oli mediá o a (např. na ýle ě
do Německa je řeba skupinu česky ho ořících s e níků in o mo a
opodmínkách ke s upu do muzea).
Ve ýuce cizího jazyka se ob ykle předchází si uacím, během nichž
ek en an může přejí do jiného než cílo ého jazyka (např. při ýuce
němčiny není í áno, aby uži a el jazyka použí al anglič inu během s é
p odukce němčině). Ten o z yk je logický apochopi elný, a šak zhle-
diska mediace disku abilní.
8 Kbližšímu ys ě lení pojmu ex mediaci iz oddíl 3.
25
Pokud je o iž p axi unkčně yuži o naby ých schopnos í ado-
ednos í  jiných jazycích, může bý en o pos up účelný. U edené
lze sledo a si uaci, kdy mediá o zp os ředko á á do ozumění mezi
skupinami anglicky aněmecky mlu ících. Vpřípadě, že je do p omlu y
němčině zasazen anglický lexém, k e ý je německy mlu ícím příjem-
cům s ozumi elný, není dů od se anglickému slo u yhýba . Pokud se
i e yučo ací p axi pojímají ak i i y komplexně, sleduje se řada hledi-
sek, jedním znich je splnění komunikačního zámě u. Z oho o pohledu
lze hodno i pozi i ně, pokud s uden / žák během p odukce němčině
použije anglický lexém, k e ému příjemce ozuměl– a o s a egie na-
pomohla úspěšnému přenosu sdělení.
3. Vyb ané e míny spojené s mediační činnos í
V é o čás i se zaměřujeme na oli mediá o a, zmiňujeme, k e é schop-
nos i ado ednos i musí mí kúspěšnému naplňo ání s é ole, p os o
ěnujeme o něž ymezení e mínů komunikační s ana a ex .
VCEFR CV (2018) je mediace me a o icky označo ána jako „s a ění
mos ů“. Roli mediá o a ykoná á uži a el jazyka, k e ý „s a í mos y“
mezi d ěma s anami komunikace.9 Jeho úlohou není hleda pods a-
u po íží předá ání in o mací komunikačních s an, nýb ž předá a
po řebná sdělení ako ým způsobem, k e ý je konk é nímu příjemci
s ozumi elný. Tím o způsobem se komunikačním s anám umožňuje
do ozumění (např. lumočení) nebo se usnadňuje jejich zájemné pocho-
pení (např. předání důleži ých in o mací zdisku zu, ys ě lení sdělení
zasazeného do u či ého kul u ního kon ex u).
Komunikační s anou ne ozumíme jen komunikan y, ale označení
z ahujeme ina nosi ele sdělení (např. na koncep ). Komunikačními
s anami ozumíme:
• jedno li ce čili uži a ele jazyka,
• skupinu čili množinu uži a elů jazyka,
• komuniká (např. ex , p omlu u, ob az),
• koncep (např. myšlenku).
9 Jmeno ané při o nání e ek i ně ys ihuje naplnění ole mediá o a, neboť p á ě on y áří
komunikační kanál mezi d ěma s anami, mezi nimiž komunikace nemůže p obíha , zn. oci á
se  oli zp os ředko a ele sdělení, posky uje spojení („mos y“) mezi komunikan y. I přípa-
dě, kdy je komunikace „pouze“ na ušo ána ( zn. je sice ealizo a elná bez mediá o a, a šak
přenosu sdělení se ysky ují po íže), s á á se mediá o důleži ou součás í komunikačního
kanálu, přispí á po ozumění d ou s an, edy pomyslnému „s a ění mos ů“.
32
Hend ich, J. akol. (1988): Didak ika cizích jazyků. P aha: SPN.
No h, B.– Picca do, E.– Goodie , T. (2018): Common Eu opean F amewo k o Re e ence
o Languages: Lea ning, Teaching, Assessmen . Companion Volume wi h New Desc ip o s.
S asbou g: Council o Eu ope Publishing.
No h, B.– Picca do, E. (2016): Common Eu opean F amewo k o Re e ence o Languages:
Lea ning, Teaching, Assessmen , De eloping illus a i e desc ip o s o aspec s o media ion o he
CEFR. S asbou g: Council o Eu ope Publishing.
Media ion in eaching, lea ning and assessmen [online]. Council o Eu ope. [online]
[ci . 2021-9]. Dos upné zwww: <www.ecml.a /media ion>.
SERR (2002): Společný e opský e e enční ámec p o jazyky. Jak se učíme jazykům, jak je
yučujeme ajak jazycích hodno íme. Olomouc: Uni e zi a Palackého.
Š ícha, F. (2013):Akademická g ama ika spiso né češ iny. P aha: Academia.
Použi é zk a ky
APIV-A Společné zdělá ání apodpo a škol k ok za k okem. Implemen ace Akčního
plánu inkluzi ního zdělá ání– me odická podpo a (APIV-A).
ČZJ český znako ý jazyk
CEFR Common Eu opean F amewo k o Re e ence o Languages: Lea ning,
Teaching, Assessmen .
CEFR CV Common Eu opean F amewo k o Re e ence o Languages: Lea ning,
Teaching, Assessmen . Companion Volume wi h New Desc ip o s.
ECML Eu opean Cen e o Mode n Languages o he Council o Eu ope.
METLA Media ion in eaching, lea ning and assessmen
PRO-Sign Sign Languages and he Common Eu opean F amewo k o Re e ence o
Languages.
SERRJ Společný e opský e e enční ámec p o jazyky. Jak se učíme jazykům, jak je
yučujeme ajak jazycích hodno íme.
Abs ac
This a icle p esen s some possible app oaches o media ion in he Czech con-
ex . The main aim is o sha e he challenges he eam we e acing while wo king
on he F amewo k o Re e ence o Sign Languages (hence o h e e ed o as
RRZJ)– abase o de eloping can-do desc ip o s o Czech Sign Language. Fi s ,
his documen mus be pu in ab oade con ex : i was ealised o he p ojec
APIV-Aunde he auspices o which RRZJ is being de eloped, we desc ibe he
esea ch and p ac ice in he a ea o media ion (in he Czech Republic). Special
a en ion is gi en o he explana ion o he p oblems ha a ose du ing he p o-
cess o c ea ing his ex , o he ou comes o ou discussions and o ou decisions
ha we e impo an o he c ea ion o he chap e abou media ion in RRZJ. In
he las sec ion o he a icle, we commen on he p oblems and limi a ions o
ou wo k. I is no ou objec i e o analyse he gi en app oaches in de ail o o
de end hem. We me ely highligh he cu en s a e o e en s in he esea ch o
media ion, especially he ac ha he i s ex s abou his opic a e no oo ed

33
in awell-de eloped amewo k o in ala ge body o li e a u e. I is he e o e
logical ha u u e app oaches o media ion migh di e om he app oach we
ook in ou s udy.
Keywo ds
Media ion, c oss-linguis ic media ion, communica ion ac i i y, CEFR
Abs ak
S ať Mediace ajedno zjejích p ních zp aco á ání českém kon ex u předs a-
uje pos upy při jednom zp ních zp aco ání mediace českém kon ex u. Hla -
ním cílem ex u je sdíle odbo né ýz y, jimž ů čí ým při uchopení jazyko é
činnos i mediace čelil. Jmeno ané zp aco ání mediace p oběhlo  ámci o by
Re e enčního ámce p o znako é jazyky– opo a p o o bu e e enčních popisů
českého znako ého jazyka (dále RRZJ). Ten o dokumen je p o o zasazen do ši -
ších sou islos í: je zmíněn zaš iťující p ojek , jehož je RRZJ jedním zočeká aných
ýs upů, jsou u edeny podmínky p o zp aco ání kapi oly kmediaci. Speciální
p os o je ěno án cha ak e is ice po íží, k e é se při o bě ex u kmediaci
ysky o aly, dále přiblížení obsahů ýmo ých diskusí ap ezen aci ýsledných
ozhodnu í, k e é edly ke speci ickému zp aco ání mediace RRZJ. P oblémy
apří omné limi y, k e é při o bě ex u kmediaci u ádíme, komen ujeme azasa-
zujeme do sou islos í. Naším zámě em není předložené pos upy pod obně analy-
zo a , nebo je obhajo a . V ex u explici ně upozo ňujeme na současný s a zp a-
co ání mediace, zejména na o, že p ní ex y kmediaci nemají českém kon ex u
opo u  oz inu ém,p op aco anémsys ému, dos a ku zd ojo ých dokumen ů,
mode ních ědeckých ýzkumech. Je p o o logické, že se budoucíuchopení é o
jazyko é činnos ibudeod p ezen o aného p a děpodobně odlišo a aže není
cílem předkládané pos upy dopo učo a , nýb ž se poděli onaby é zkušenos i.
Klíčo á slo a
Mediace, mezijazyko á mediace, jazyko á činnos , CEFR, SERRJ
Ma ie Boccou Kes řánko á
[email p o ec ed]
[email p o ec ed]
Ús a bohemis iky p o cizince akomunikace neslyšících, FF UK, P aha
Ná odní pedagogický ins i u ČR
34
Komunikační s é y e ýuce češ iny
jako cizího jazyka
Ma ie Čecho á
Budeme p ocháze ůzné komunikační s é y se zře elem na možnos i
jejich yuži í e ýuce češ iny jako cizího jazyka. Pos upujeme od s é y
běžné komunikace přes s é u eřejného s yku (adminis a i ní), s é u
odbo nou, mediální ke s éře es e ické se zacílením na obsah komuniká ů
daných s é ana účelné začleňo ání jazyko ých p os ředků nich, a o
p ocesu ýuky ak, aby byly pok y y cíle komunikačně-s ylo é isys é-
mo é jazyko é příp a y s uden ů.
Vycházíme zpředpokladu, že základním do ozumí acím kódem je
p o Čecha spiso ná češ ina, a šak o už sobě zah nuje jis ý pa adox,
p o ože spiso nos nepa ří češ ině kzákladním ysům běžné komuni-
kace, u nabý á Čech zp a idla pos upně se s oupající školní docházkou,
počínaje ma eřskou školou, edy ins i ucionálně (na en o úkol školy se
mnohdy zapomíná). „Ma eřským jazykem“ pů odním smyslu slo a
( iz iR. Adam, 2006–2007) bý á řeč  odině (nebo náh adní ins i uci),
k e á čas o nese ysy smíšených ú a ů, nejčas ěji obecné češ iny s egio-
nálními asociálními odlišnos mi, řidčeji se mlu í  odinách (a o spíše
mo a ských aslezských) dialek em. Komunikační s yk e s éře běžné
komunikace se zřídka ealizuje no ma i ní/kodi iko anou spiso nou o -
mou; pokud ano, pak čas o alespoň se zjednodušenou mo ologií, běžně
obecněčeskou. Popsaná si uace přináší cizinci-s uden o i přijíždějícímu
do Česka značné nesnáze.
S uden i ys udo a ší bakalářskou češ inu zah aničí přizná ají, že
se po příjezdu do P ahy na počá ku dalšího s udia ob ížně do ozumí-
ají, p o ože si os ojo ali spiso nou češ inu. P o o něk eří eo e iko é
olí p o počá ek s udia cizinců ůbec za ýchozí ú a obecnou češ inu
nebo zjednodušenou o mu češ iny, jis ý komp omis mezi běžným koiné
aspiso nou o mou ( iz už Poldau – Šp unk, 1968). Nehodláme mapo-
35
a pos upy ůzných pří uček při ýuce, o už udělali jiní isk i ickým
ozbo em, přede ším Milan H dlička (2009 ajinde, naposledy 2019).
Dosud šak nebyla nalezena uni e zální ces a, jak cizince-začá ečníka
naznačených po íží zba i , ane ím, zda je o ůbec možné. Jis ým ýcho-
diskem mohou bý na počá ku s udia ex y ze s é y běžné komunikace
obsahující nej ek en o anější lexikum ( če ně p imá ních předložek
apříslo cí mís a ačasu) ap a idelné nej ek en o anější a y slo es
ajmen, še uží áno kon ex u y ářeném podle syn ak ických zo ců
ě s yuži ím slo es, nejčas ěji d ou alenčních ( češ ině nejběžnějších),
pak jedno alenčních asnulo ou alencí. K omu může slouži F ek enč-
ní slo ník (Če mák– Křen akol., 2004) ako pusy češ iny.
Ta o ces a je jis ě ob ížná, p o ože naléza ex y, k e é by splňo aly
u edené pa ame y, není snadné, znamená o yhledá a ko pusu nej-
ek en o anější doklady yb aných je ů a y zapojo a do při ozených
kon ex ů. Ale za pokus o nepochybně s ojí. Něk e é us álené či ela i ně
us alující se azby aob a y si mohou s uden i ku sech opako aně klá-
da do jiných kon ex ů aos ojo a si je jako p e ab iko ané, do jis é mí y
azeologizo ané, nebo přímo si je zapama o á a jako azémy. Už jinde
jsme o iž ukázali, že češ ina je mnohem idioma ič ější jazyk, než se před-
pokládalo (např. Čecho á, 2017 aj.). Pos upným zná očňo áním s a by
ex u, ozšiřo áním lexika ap ohlubo áním g ama iky se s uden c ičí
běžné komunikaci spolu sos ojením si základů jazyko ého sys ému
češ iny. Tak ýuka ede spolu spěs o áním komunikačních do ednos í
aschopnos í kpos upnému sys ema ickému os ojo ání si jazyko ého
a s ylo ého sys ému češ iny. K omě c ičebnice by bylo o šem řeba,
aby s uden p aco al se základní sys ema ickou mlu nicí češ iny, např.
se Základní mlu nicí českého jazyka (V. S yblík akol.), pokud nebude
yp aco ána obdobná mlu nice p o cizince.
K oz oji lexika je hodné yuží a iuči o o oření slo , přede ším
ood ozo ání, neboť mnohá slo a, skupiny slo , něk e é onomaziologic-
ké ka ego ie ( iz zd obněliny, kompa a i asupe la i adjek i aad e -
bií) se oří éměř p a idelně pa adigma icky, edy jako a y ohebných
slo . Znej ek en o anějších základních slo lze ycháze při „ y áření“
celých ře ězců slo , akže s uden , pochopi ší p incip od ozo ání apo
seznámení se se základními onomaziologickými ka ego iemi ajejich o -
man y je schopen po ozumě mnoha slo ům, snimiž se dosud nese kal,
ba „ oři “ až desí ky slo , a ak si obohaco a slo ní zásobu sys ema ic-
ky, podle příbuznos i o mální iséman ické.
Vp ní e apě pok očilého s udia (nepočí áme s nap os ými začá-
ečníky) předpokládáme pěs o ání mlu eného p oje u, jeho z ládání
36
běžných každodenních komunikačních si uacích na koleji, e škole, na
ulici, dop a ním p os ředku a d., při om si s udující mohou pořizo a
ip ůběžné zápisy, počá eční e apě os ojo ání bez ná oku na kodi ikač-
ní ko ek nos . Tu lze upla ňo a až další e apě z ládání jazyka.
Na oz íjející se schopnos běžného komuniko ání může na azo a
pěs o ání komunikace e s éře eřejného s yku (adminis a i ní). Jis ě
by bylo možné ou o s é ou u ysokoškoláků s udium začína a ím
jim usnadni s up do s udijních s uk u azapojení se do ži o a na
akul ách. Hned na počá ku si o iž s uden i musí yřizo a doklady,
po řebují z ládnou o bu adminis a i ních ú a ů, napsa ži o opis,
yplňo a do azníky, o muláře, poda přihlášky aj. A šak a o s é a, ze
šech nejméně při ažli á, pře ážně o malis ní by mo i o ala jen s ou
nap os ou p agma ičnos í. Za při ozenější pokládáme přejí kní od s é-
y běžněkomunikační, neboť s uden i se do ozumí ají okaždodenních
po řebách, aisúředníky je řeba domlu i se oběžných záleži os ech
(kdy akam ana koho se ob á i ).
S ylo ě i jazyko ě s e eo ypní ypy adminis a i ních komuniká ů
jsou hodné p o pochopení apos upné z ládání ýs a by nená očných
(adminis a i ních) písemnos í. Pomocí jejich analýzy ipříp a y se po-
daří s uden ům z ládnou e ikální aho izon ální členění i o bu ex u
podle ex o ých zo ců, p o ože jejich p os á, přehledná s uk u a i ě -
ná s a ba je po o nání se s a bou p oje ů jiných s é snadněji z ládnu-
elná. Seznamo a se ady mohou p ůběžně např. isněk e ými–  é o
s éře– ek en o anými jazyko ými je y, jako se sys émem zk aco ání
(s o bou zk a ek, zk a ko ých slo ), suni e bizací isjejím opakem,
mul i e bizací1. Každý s uden , edy i cizinec, je pos a en před úkol
zp aco á a samos a ně ex y z las ního s udijního obo u. P o o další
s é ou, k e ou musí z ládnou , je s é a odbo né komunikace.
Začá ek pěs o ání odbo ného s ylu by měl pa ři yhledá ání klíčo-
ých slo znená očného populá něodbo ného článku, a o například
eliminací, yšk á áním slo nenu ných p o pochopení pods a y sdělení;
zbý ající ý azi o je nezby né p o smysl ex u. Ten o pos up se os ědčil
lépe než opačný, přímé yhledá ání slo klíčo ých. Ta o slo a mohou
s uden i, souladu s ě nými s uk u ami ýchozího článku, spojo a do
ýpo ědí, pře ážně nesloži é s a by, obsahující jednoduché ě y ap os á
sou ě í (zhla ních ě ) nebo složené ě y od ou ě ách, hla ní a edlej-
ší. Pos upně pak se olí s a ba kompliko anější podle oho, jak z ůs á
ná očnos příčinné sou islos i obsahu, podle níž má pos upo a ýuka.
1 Pos up iz Čecho á, 2012, z l. 2017, s. 227–235.
37
Tím je přip a o áno ses a o ání ano ací a eše ší. Od počá ku je
záhodno oba d uhy sekundá ních ex ů odlišo a : ano ace naznačují,
očem základní ex pojedná á, co je éma em, eše še pak sh nuje, co
ex přináší no ého, kjakým ýsledkům dospí á. Zp aco á ání ano ací
a eše ší je základní s udijní me oda, k e ou by si měl os oji každý bu-
doucí odbo ník, neboť bez ní zdá ně neobsáhne e s é p áci ýsledky
dosažené s ými předchůdci.
Tep e po é o příp a ě je hodné přis oupi k o bě p omyšlených
odbo ných ex ů samos a ných. K omu o ý odu jsme dospěli po dese-
ile ích zkušenos í s ýukou cizinců i odilých mlu čích. Poukažme na o,
že uči elé zadá ají e e á y nejen nej yšších řídách základní školy, ale
dokonce už na konci p ního s upně. Jak ypadají y o z . e e á y? Dě i
přejímají populá něodbo né článečky čas o zin e ne u, nebo zdelších
y há ají jedno li é ě y, „slepují“ je ksobě mnohdy bez sou islos í,
p o ože y jim nejsou jasné, ap o o jim při om pomáhají zda nější o-
diče. Mohou pak bý získané ýsledky přínosné? Nech ějme podobným
způsobem pos upo a us uden ů-cizinců.
Po z ládnu í me ody yhledá ání klíčo ých slo ases a o ání ano-
ací a eše ší je hodné přis oupi kzp aco á ání nená očných e e á ů
z ema ických oblas í s uden ům blízkých, podle jejich las ního ýbě u.
S ím máme dob é zkušenos i, pokud pomineme, že něk e é ěcné in o -
mace z e e á ů s uden ů mohou bý p o něk e é zúčas něné posluchače
ná očné. Poučné bylo sledo a , zda se au o ům podařilo ses oji p oje
bez pos upo ých meze , bez logických skoků ak, aby byl pochopi elný
p o nezas ěcené níma ele. Někdy p ní pokusy ne yzněly přes ědči ě,
aaž po analýze ýsledků adoplnění chybějících k oků či po úp a ě ex-
o é ýs a by če ně kompozice isho izon álním členěním ex u bylo
možno kons a o a úspěšné z ládnu í. Kpochopení pods a y ykláda-
ných je ů jsou přínosné g a y, abulky, schéma a s ýs ižnými popisky.
Odbo ný p oje , jak analyzo aný ho o ý, ak přip a o aný je ýbo -
ným od azo ým můs kem p o objasňo ání apochopení příčinnos ních
z ahů (nejen příčinných, ale i účelo ých, podmínko ých a přípus -
ko ých) e ě né s a bě i  eálné mimojazyko é sku ečnos i. V é o
sou islos i připomínám pozapomenu á, nedoceněná d ojdílná sk ip a
Ka la S obody S ylizační ýc ik e spiso né češ ině a oz oj myšlení
(S oboda, 1974, 1975), sice zp aco aná na základě analýzy sloho ých
p ací českých učňů, ale pos ihující nej ozmani ější d uhy nedos a ků při
s ylizo ání ex ů, ap o o obecněji yuži elná. Au oři ex ů o iž mnohdy
nechápou ěcné z ahy mezi je y apak je samozřejmě neumějí ani yjá-
dři nebo yjadřují jiné z ahy, než zamýšlejí… Tudíž sloho á ýcho a

38
odbo ná (odmí ám e mín ýc ik p o jeho ys mechaničnos i, o om už
psáno jinde) může přispí a jak khlubšímu poznání ě né s a by, ak
kchápání ěcných sou islos í.
Ten o způsob ýuky aké může és klepší přip a enos i budoucích
bakalářů amagis ů na zp aco ání zá ě ečných p ací. Jejich ú o eň,
nejen p ací cizinců, ale iČechů, bý á nedos a ečná, a o čas o zdů odů
u edených ýše. Ani s uden z ládnu ší ma e ii nemůže bý úspěšný,
pokud nez ládl ýs a bu ex u ajeho kompozici, ě nou asou ě nou
s a bu akodi ikaci spiso né češ iny.
Odbo nou s é u zas upují komuniká y popisného, apřede ším ý-
klado ého pos upu. Na nich s uden y naučíme z láda jejich ýs a bu.
Méně ná očné ex y popisné bý ají založeny na p ůběžném éma u: éma
jejich zp aco ání bý á s álé, jemu jsou připiso ány ůzné las nos i,
přisuzo ány ůzné děje. Pisa el s ojí před p oblémem s e eo ypně neo-
pako a a áž pojmeno ání daného předmě u nebo je u, což je ná očné,
chce-li amusí-li usilo a oodbo nou přesnos , a edy yjadřo a se e -
minologicky. Z ažuje opako ání pojmeno ání, jeho ek i alen y, náh adu
jiným označením nebo odkazo acím ý azem zájmenné po ahy či jeho
ypuš ění, edy elipsu. Jes liže au o řeší spo mezi odbo nos í apes os í
yjádření, pak ozhodující je odbo ná p eciznos .
U ýklado ých ex ů názo ně před ádíme pos up od éma u ý-
po ědi kjejímu éma u, zhlediska no os i od známého ( ýchodiska)
kno ému sdělení, kjeho jád u. To se aplikuje nejen na s a bu ýpo-
ědi, ale celého odbo ného komuniká u ýklado ého, založeného na
příčinnos ních z azích. Jeho ýs a ba by měla bý logická, zajišťo aná
ema icko- ema ickou ýs a bou bez skoků, náhlých pře ušo ání, ale
aké bez zby ečných ná a ů aopako ání.
Odbo né ex y k omě u edeného yužijeme k omu, co nebý á do-
ceňo áno příp a ě k ali ikačních p ací, ale co přispí á kpochopení
komuniká u, nebo naopak b zdí jeho snadné přije í– o iž upsaných/
iš ěných p oje ů kz ládnu í ho izon álního a e ikálního členění. P o-
o je řeba posuzo a ex y ho o é ipřip a o a se s uden y ex y o něž
po s ánce jeho členění na ods a ce (akapi oly) ig a ického ods iňo ání
důleži os i sdělení, z ahů nadřazenos i apodřazenos i, odlišo ání řeči
a me ařeči ypem, elikos í písma, řádko áním, ozp os í áním ex u
ploše a d. Choulos i ým mís em ho izon álního členění je ná aznos
ods a ců. Uodbo ných ex ů by měla bý h anice mezi nimi neos á,
žádoucí je plynulý, měkký přechod mezi ods a ci. Na členění ex ů neza-
pomínáme ani umlu ených p oje ů. Při přednesu posuzujeme yuží ání
pomlk, síly hlasu idalších z uko ých k ali .
39
Ve ýuce zp a idla není dos času na analýzu celých ozsáhlých ex ů
sjejich dělením na kapi oly, udíž p acujeme sukázko ými příklady,
např. sledujeme následnos kapi ol a o mulace jejích náz ů bakalář-
ských adiplomo ých p acích (buď ek en an ů ku su, souhlasí-li s ím,
nebo anonymních) apřed edeme ady následnos i jejich kapi ol, e
ýs ižnos i jejich pojmeno ání. Od ěci není ani ozbo náz ů diplomo-
ých či bakalářských p ací co do ýs ižnos i obsahu asmyslu, ale aké
co do délky asyn ak ické složi os i (měly by bý s učné, k á ké, aby si
je č enář snadno zapama o al).
Na ozdíl od adminis a i ních písemnos í ačas o iod odbo ných
bý ají p o s uden y při ažli ější ozmani é p oje y mediální, a o psané
imlu ené. V é o s éře se šak kombinují  ůzných pomě ech ú a y/
žán y založené na objek i ních asubjek i ních ak o ech, na neosobním
in o mo ání isubjek i ně-emocionálním přís upu kposuzo ané sku eč-
nos i. Publicis ika usiluje ope s azi, oo li ňo ání ad esá ů, ale obsahuje
edle las ních ú a ů publicis ických užším slo a smyslu, j. ú a ů
analy ických, založených na pos upu hodno icím in o mačně-ú aho ém
(ú odníky, komen áře, sloupky apod.) aké ú a y in o ma i ní, j. zp a-
odajs í (pokud není yčleněno jako samos a né), a smíšené ú a y
publicis icko-umělecké. Přísné členění aoddělo ání ěch o ří zón, je-
jich odlišení, ozpozná ání h anic mezi nimi, není p o běžné s uden y
ozhodující, pods a ná je p áce spublicis ickými p oje y šeho d uhu,
o šem budoucí odbo níky-bohemis y, z láš ě předpokládané publicis y,
edeme sice hla ně kjejich o bě, ale aké k ozezná ání jejich od-
lišnos í.
Zpočá ku lze p aco a s ůznými, s uden ům blízkými, nejběžnějšími
p oje y aú a y ze sociálních sí í, sjejich cha ak e is ikou; analýzou lze
před és jejich mnohdy až za ážející nízkou ú o eň.
S udium p oje ů mediální s é y lze zaháji sledo áním ozšířených
zp á no ino ých i ozhlaso ých a ele izních, znich přip a o a pře-
hledné in o mace adoplňo a je las ními pos řehy, komen áři shod-
nocením. Při om odlišo a ýpo ědi podle komunikačního zámě u
au o ů, šíma si jejich úsilí oemocionálně is ylo ě neu ální yjadřo ání
scílem ponecha na níma eli, aby si y ořil las ní názo , sledo a
šak aké p a ý opak, emocionálně exp esi ní působení na ad esá a,
dokonce mnohdy ypja é, až ag esi ní, pozo o a , jak publicis é sku-
ečnos přizpůsobují s ému zámě u, iji zas í ají azk eslují. S uden i
nalézají aiden i ikují způsoby, jak se obojího dosahuje: olbou d uhů
ě nejen podle komunikačního zámě u, ale i podle jejich členi os i
(např. d ojčlenné ě y oznamo ací × neslo esné ýpo ědi z olací, ě y
40
ázací, řečnické o ázky aj.), ýbě u lexika s ylo ě iemocionálně neu ál-
ního × příznako ého ig a ických p os ředků ( ečky, s ředníky, čá ky za
ě ou × ykřičníky ao azníky kombinaci, jejich h omadění).
Podobně jako omu je při analýze s a by ex u podle ema icko- ema-
ických posloupnos í, jak jsme ukázali up oje ů odbo ných, aké us é y
mediální můžeme předs a o a působení ůzných dalších s ylo ě-komu-
nikačních je ů. Tak např. kzneu či ění sdělení ede uží ání polopřímé
řeči ineznačené přímé řeči, jejíž začlenění může příjemce zmás nebo
alespoň znejis i , p o ože někdy je nesnadné ozpozna , kdo je × není
au o em ý oku, podobně jako olba slo ci oslo ečného ačás ico ého
cha ak e u, yjadřujících cizí mínění (asi, snad, p ý...). S uden i mohou
zjišťo a , jak au oři ob a nou manipulací s ak y zas í ají p a du, např.
neúplnými nebo přek oucenými in o macemi, ahleda , čem je pods a a
úspěchu jejich manipula i ního laku, oho, že ad esá přijímá jejich (byť
sk ý ané) s ano isko. Mohou sledo a eakce č enářů/posluchačů na a-
ko é o p oje y, na o, jak ad esá přijímá z . hoaxy (nepřesné, zk eslené
in o mace, polop a dy smíchané se lží), phishingy (phishingo é ú oky
na příjemce, alešné zp á y např. oodkazu maje ku od milionářů), ake/
ejky (šíření ůzných nápodob, plagiá ů). Blíže o om např. J. K aus
(K aus, 2016–2017).
Nej yšší me ou e s éře publicis ické je dosažení schopnos i s ylizo-
a publicis icko-umělecké ex y, jako jsou epo áže a eje ony. Jejich
o ba s uden y zp a idla zaujme, p o ože če pá zjejich bezp os řední
zkušenos i a ychází zjejich osobnos ního po enciálu. A šak ina y o
ú a y je řeba s uden y přip a i . Os ědčily se ozho o y slidmi na ulici,
e školách, na p aco iš ích. Před zadá áním epo áží se p oc ičí dílčí
činnos i ado ednos i po řebné kjejímu zp aco ání: popis p os ředí,
cha ak e is ika osoby, edení dialogu.
Feje on lze zařadi u s uden ů schopných neo řelého idění s ě a
ajeho podání, nezby ná je osobi os přís upu kpozo o anému i ip-
nos , í aný je humo . Rozhodně není žádoucí nu i k omu o ú a u
šechny ek en an y, eje on se o iž přibližuje nejsubjek i nější s éře
komunikace, a o s éře umělecké. Ipouhé analy icko-syn e ické ozbo y
eje onů bez las ní o by jsou p o ek en an y přínosné.
P o ože s uden i běžných ku sů ani budoucí bohemis é nejsou cíleně
školeni umělecky, předpokládáme, že se ýuka spíše než na dosažení
uměleckos i p a ém slo a smyslu o ien uje na neo řelé sdělo ání záži -
ků, akže u o s é u lze označo a jako záži ko ou ( iz Š ěpáník, 2020).
Vní lze zú oči šechny dosud dosažené pozna ky ischopnos indi i-
duálního zob azo ání s ě a. Oceníme s uden y suměleckým iděním
41
i yjadřo áním, ale nenu íme k o bě šechny. Ucizinců, s ejně jako
uČechů, se os ědčily pokusy s o bou esejis ických ex ů, s ozmani ou
mí ou es e ičnos i, publicis ičnos i aodbo nos i, podle indi iduálních
předpokladů azájmů ek en an ů. Pozi i ní zkušenos simi ací s ylu
spiso a elů jsme získali už před mnoha le y učeských s ředoškolských
s uden ů: p aco ali schu í as ýsledky ys upo ali před os a ními ( iz
Čecho á, 1998), něk eří uči elé s ím měli úspěch iucizinců ( iz o om
Čecho á, 2017).
Pochopi elně působi os i ex ů umělecké s é y se ěnují pře ážně
li e á ní disciplíny, pokud jsou součás í s udia, a šak ani složka jazyko-
ě-komunikační by se neměla yhýba p áci s ex y é o s é y. P o ku sy
cizinců (s ejně jako p o ýuku Čechů) jsou umělecké ex y hodné jak
k eci aci, ak k ichému předčí ání zaměřenému na získá ání uměleckých
záži ků zk ásného slo a. Reci ace je í aným p os ředkem pěs o ání o-
ne ické s ánky p oje u, nejen ýslo nos i, příz uko ání, ale icelko ého
kul i o aného ys upo ání so ládáním mimiky, ges iky, pos u iky.
Výbě ex ů zumělecké s é y p o p áci ku sech cizinců si zaslouží
z láš ní péči, p o ože p os řednic ím ukázek au o ů ajejich děl si může
s uden učini předs a u os a u apři ažli os i české li e á ní kul u y.
P o o je řeba p o ýuku ybí a ex y sice ysoké umělecké ú o ně, ex y
spíše, alespoň zpočá ku s udia, ze současné li e a u y, k e é jsou zá o eň
p o běžné s uden y přís upné o mou apři ažli é obsahem ajsou přísli-
bem boha ých es e ických záži ků.
Zá ě em
Pokusili jsme se ukáza , jak pos up ýuky podle komunikačních s é ,
od nejběžnějších p oje ů ksloži ějším, spojo aný s cha ak e is ikou,
ýkladem aos ojo áním si jazyko ých as ylizačních p os ředků může
s uden y és nenásilně kz ládnu í p ak ické komunikace  ůzných
oblas ech společenské komunikace a  ůzných komunikačních si uacích,
ale inenásilně je és k y áření sys ému pozna ků. U edený pos up ak
může bý při ozenou ces ou ik ozšiřo ání in eg o aného komunikačně-
-s ylo ého ajazyko ého poznání.
48
Mu asnahou yučujícího bylo co nej íce jeho podobu přiblíži ýuce
kon ak ní. Po přeč ení ex u s uden i odpo ídali na o ázky yučujícího,
k e é se zaměřo aly nejen na celko é pochopení ex u, ale ina náleži é
pochopení jedno li ých lexikálních jedno ek islo ních spojení, s uden i
byli yzý áni kdiskuzi nejen mezi s uden em auči elem, ale ikdiskuzi
mezi sebou. Při kon ole p aco ních lis ů se ukázalo, že něk eří s uden i,
nejen čínš í, odpo ědi ykopí o á ají buď přímo zanalyzo aného ex u,
nebo zin e ne o ých zd ojů, aniž by ex u po ozuměli.
Cílem předmě u České eálie je seznámení s uden ů se základní
cha ak e is ikou České epubliky. Ú odní hodiny jsou ěno ány cha ak-
e is ice pojmu eálie ajeho z ahu ksociokul u ní kompe enci mlu čí-
ho. Jednohodino á přednáška je ěno ána přede ším z . země ědným
pozna kům,6 j. geog a ii České epubliky, oby a els u, hospodářs í,
zeměděls í, e ciální s éře, s á nímu zřízení ČR, poli ickému sys ému
ČR, učlenění s á u, dělbě moci, ús a ě ČR, ale iži o nímu s ylu ačeské
kul uře. Na přednášku na azuje jednohodino ý seminář, k e ý je zamě-
řen přede ším na z . ling o eálie. Neodmysli elným cílem předmě u je
ozšíři slo ní zásobu s uden ů daných oblas ech ap ohloubi jejich
sociokul u ní kompe enci češ ině. S uden i jsou o něž e s učnos i
seznámeni se s a i ikací češ iny asjejími egionálními (nářečními) oz-
díly ana egionální e nog a ická speci ika.7
Výuka Českých eálií byla o něž o ganizo ána kombino aným způ-
sobem. S uden i dis ančně dos á ali p aco ní lis y a ýuka p obíhala
o mou on-line p os řednic ím ZOOMu. V seminářích byl ěno án
dos a ečný p os o s uden ům, jejich do azům ipos řehům as o nání
eálií českých s eáliemi zemí pů odu s uden ů, něk eří znich p ůbě-
hu semes u pobý ali P aze na koleji, jiní byli e s ých domo ských
zemích. Vyučující éž s uden ům dopo učil ksamos udiu elek onický
po ál Abeceda českých eálií,8 k e ý byl y ořen na Filozo ické akul ě
UK díky g an o é podpoře Minis e s a kul u y ČR naz ané NAKI II
č. DG16P02B018.9
S uden i musí bý při ýuce ěch o předmě ů edeni k omu, aby
espek o ali českém jazyce zásady komunikační s é y odbo né aaby
kp áci sčeskými odbo nými ex y přis upo ali sodbo nou p eciznos í,
6 Pod obněji iz Hasil, 2002, de ailněji pak Hasil, 2011.
7 Blíže iz Hasil, 2004.
8 Po ál je eřejně přís upný na ad ese: h ps://abczech.cz/ (naposledy s aženo 10. 8. 2021).
9 Blíže opo álu Abeceda českých eálií aojeho didak ickém yuži í iz např. Hasil, 2018,
s. 84–88 aHasil, 2019, s. 35–42.

49
k e á je i cen u pozo nos i didak iky odbo ného jazyka, ajak oní na
om o sympoziu ho ořila Ma ie Čecho á. Všechny předmě y, onichž u
ho oříme, jsou zaměřeny na oz oj přede ším pe cep i ních do ednos í,
jiné předmě y na do ednos i p oduk i ní, například P odukce ape cep-
ce odbo ného ex u na azujícím magis e ském p og amu.
Přejděme nyní khla nímu éma u oho o příspě ku.
Přede ším je řeba si u ědomi , že exis uje jis ý ozdíl mezi ýukou
ěch o disciplín  eálném českém jazyko ém p os ředí a ýukou p o-
bíhající mimo o o p os ředí. S uden při poby u českém jazyko ém
p os ředí má o iž jedinečnou šanci doslo a se ponoři do českého so-
ciokul u ního p os ředí, má šanci daleko in enzi něji p oží a český
jazyk ačeskou kul u u než en, kdo u o šanci nemá. Pla í o zejména
očeských eáliích, celou řadu pozna ků si ak s uden může os oji při-
ozeným poby em českém p os ředí amá išanci e i iko a naučená
ak a z ýuky  eálném ži o ě. Na d uhé s aně je řeba mí na pamě i,
že českém sociokul u ním p os ředí– edy České epublice– ýuka
p obíhá he e ogenních skupinách zhlediska ná odnos ního složení
s uden ů izhlediska jejich ú o ně o ládání českého jazyka. Na zah a-
ničních bohemis ických p aco iš ích p obíhá ýuka e skupinách do
značné mí y homogenních.
Uči el české his o ie, kul u y a eálií p o cizince se ak neus ále po-
hybuje „mezi Skyllou aCha ybdou“. Vjedné s udijní skupině má o iž
s uden y s ůznou znalos í české kul u y ačeského jazyka. Na jedné s a-
ně o jsou s uden i, k eří mají elmi dob é po ědomí okul uře ahis o ii
e opské, esp. křesťansko-žido ské, na d uhé i, jejichž znalos i  é o
oblas i jsou éměř nulo é. V době co ido é pandemie na íc něk eří
s uden i žili Česku, jiní e s ých, čas o elmi zdálených, domo ech,
což he e ogennos skupiny ješ ě umocňo alo. Auči el s ůj ýklad musí
přizpůsobi ěm o sku ečnos em a oli i ako é s udijní ma e iály apo-
můcky, k e é by byly přínosné p o šechny s uden y. Je nezby né p o o
neus ále ak a očeské his o ii, kul uře a eáliích zasazo a do s ředoe -
opského ae opského kon ex u. Vkaždém případě je řeba espek o a
ijazyko ou kompe enci s uden ů apřizpůsobi jí ilexikální ag ama ické
p os ředky ýkladu. Vpřípadě nekon ak ní ýuky se p opas mezi oběma
skupinami s uden ů akomunikační ba ié a mezi uči elem as uden em
amezi s uden y na zájem p ohlubují.
Vp ůběhu dis anční ýuky se jednoznačně ukázalo (apla í o ip o
ýuku kon ak ní), že přes ědči ým důkazem, jak s uden i pochopili
obsah ýuky, je p ůběžná uči elo a kon ola yp aco aných a ácených
p aco ních lis ů.
50
Vzhledem k omu, že ýuka p obíhala dis ančně, bylo s uden ům
dopo učeno při yp aco á ání odpo ědí na úkoly zp aco ních lis ů uží-
a dos upných slo níků adalších elek onických in o mačních zd ojů.
Os a ně řada s uden ů neměla žádnou nebo elmi omezenou možnos
p aco a s pomůckami iš ěnými. Bylo jim ale dopo učeno p aco a
se získanými in o macemi k ea i ně, j. aby získané in o mace o ěřili
izjiných zd ojů ahla ně, aby se pokusili o las ní in e p e aci aopsaní
odpo ědí las ními slo y. P o řadu asijských s uden ů (ale nejen jich)
byl ale en o požada ek zcela nepochopi elný, ap o o ine espek o aný.
Například předmě u Č ení zmode ních českých dějin i o s uden i „sle-
pě“ ykopí o á ali odpo ědi zanalyzo aného ex u bez jakékoli nu né
úp a y. Ves uden čině odpo ědi na o ázku, co je b anná moc jsme pak
če li yb anou češ inu počá ku 20. s ole í:
B anná moc: Českoslo enskáb anná mocjes po olána k omu, aby hájila
ání, celis os i as obody epubliky Českoslo enské p o i nepřá elům ze něj-
ším, jakož ispolupůsobila při ud žo ání pořádku abezpečnos i u ni ř s á u.
Může jí bý i éž použi o kpomocným službám při poh omách, oh ožujících ži o
amaje ek.
Jindy s uden i přebí ali odpo ědi zWikipedie (nebo izin e ne o-
ých slo níků). Zde ale na áželi na p oblémy homonymie či polysémie
českých slo anapsali p ní u edený ýznam bez ohledu na kon ex ,
němž bylo ý azu uži o. Příkladem může bý ys ě lení ý azu panský
kočí uži ého ži o opisu Tomáše Ga igua Masa yka, ale i ýklad ý azů
zlomek, bý oddán něčemu apodobně:
Panský kočí: Panský Kočí je řidič ysokého poli ika nebo úředníka. O ec
T. G. Masa yk byl od oku 1849 panský kočí.10
Samo ný azeologizo aný ý az panský kočí působil značná nepocho-
pení ajeho ys ě lení byla mnohdy elmi ku iózní:
Panský kočí: To je řidič ysokého poli ika nebo úředníka.
Panský kočí: Panský kočí je osoba o ládající z ířa a áhnuocí ůz.
Panský kočí: Dě ská písnička od Ja osla a Uhlíř aZdeňka S ě áka.
Dokladem doslo ného pře ze í in o mace zwikipedie je i ys ě lení,
co je banko ka. Tu éž odpo ěď jsme zaznamenali několik á :
Banko ka: Banko kaneboli cenný papí su či ou peněžní čás kou je bez-
ú očný pla ební p os ředek, ydá aný cen ální bankou. Banko kami se zabý á
sbě a elský ědní obo označo aný jako no a ilie.
10 Zde ijinde u ádíme příklady au en ické podobě, j. ispřípadnými chybami adalšími jazy-
ko ými nedos a ky.
51
Jiné doslo né pře ze í zWikipedie dokumen uje inásledující ukáz-
ka. S yl odpo ědi ůbec neodpo ídá s uden čině jazyko é kompe enci
češ ině, na íc důkazem oho o pře ze í jsou iponechané in e ex o é
odkazy  ex u:
Guillaume de Machau : byl ancouzský básník ahudební sklada el. Působil
jako sek e ářJana Lucembu skéhoapo é jeho dce yJi ky, s áří s á il Reme-
ši, kde bylkano níkem. Jako básník dosáhl již za ži o a e opské p oslulos i,
byl uči elemDeschampseao li nilChauce a. Je nej ýznamnějším hudebním
sklada elem 14. s ole í, čelným ep ezen an em s ylua s no aazá o eň jedním
znejs a ších hudebních sklada elů, onichž se docho aly pod obnější ži o opisné
údaje.
Machau byl neobyčejně plodný au o . Docho alo se 80 isíc e šů ajeho poe-
zie byla populá ní až do 15. s ole í. Byl zo em dalším básníkům če ně Eus acha
Deschampse a Chauce a. Podle ancouzského li e á ního his o ika Gus a a
Lansonabyl„ kalcem ýmů“[4]a„minia u is ou slo “.
Zdalších příkladů je pa no, že s uden z olil p o ys ě lení ýznam
homonyma zcela neodpo ídajícího danému kon ex u:11
Úlomek: Jde oulomenou– nikoli uříznu ou– ě ičku jehlična é či lis na é
dře iny, úlomky symbolizují spojení mysli ce spří odou.
Os uha: zahloubená pa ah ázenebo zahloubená pa ní zídka za ý a em,
sloužící kp odloužení p ůsako é d áhy pod h ází akoch aně p o i ymílání.
Věd o: S a á česká du á mí a, 1 ěd o = 4soudky, j. 61,117l; mo a ské ěd o
= 56,59 li u.
Vnásledujícím semináři  ozho o u spříslušnými s uden y yšlo
naje o, že ůbec ne uší, co do p aco ního lis u napsali (pa a h áze, p ůsak,
du ý, soudek).
S ým způsobem cenné, ikdyž nepřesné, byly odpo ědi o mulo ané
samo nými s uden y:
Odejí na odpočinek: znamená umří .
Akademická d áha: je ýuka na ýsoké škole.
Akademická d áha: zdělání nebo akademická p áce, k e á přip a uje člo-
ěka na delší ý oj.
Akademická d áha: K i é ia yzkoumání as udo ání (nejsem si jis á).
Vysky ly se iodpo ědi, k e é s ědčí o om, že s uden zin o mačního
zd oje yb al in o mace sice ak icky sp á né, ale z áhl je ke zcela jiné
událos i či ak u, nebo jich užil zcela ahis o icky, j. bez ohledu na časo é
zařazení dané událos i:
11 Zde je řeba u és , že p aco ní lis obsaho al i o og a ie daných předmě ů.
52
Kde akým byla založena p ní (adosud exis ující) ka ed a českého
jazyka na s ě ě? P ní ka ed a českého jazyka byla založena na FFUK.
V oce 1950 byl ydán no ý zákon o ysokých školách, k e ý pods a ným
způsobem e o mo al ysokoškolské s udium, z ušil akademický sená
a aké podle so ě ského zo u za áděl mís o s olic, ázaných na osobu
p o eso a, ins i uci ka ede . Při é příleži os i byly us a eny Ka ed a
českého jazyka, obecného jazykozby u a one iky, edl Bohusla Ha -
ánek.
Na mnohé o ázky odpo ídali s uden i příliš obecně, akže jejich od-
po ěď pos ádala jakoukoli ýpo ědní hodno u:
Co je aus osla ismus? Byl poli ický koncep ap og am.
Ko uno ace: je sla nos ní ce emoniál
Řada odpo ědí byla ěcně sp á ná, ale s uden i se při las ní s ylizaci
dopouš ěli če ných chyb, přede ším p a opisných amo ologických:
Rok 1867 je důleži ým bodem oho o období. Je o ozdělení Rakouské říše
do Rakouské Madja ské mona chie nebo z . akousko-uhe ské y o nání. Ikdyž
Česke země na ozdíl od Maja ska nedos aly au onomii, o po o nání po zbudilo
české poli iky p o zahájení ozsáhlé kampaňi za úznání českého s a ního p á a
a ozšíření dualismu  akousko-uhe sko-český ialismus.
Jiné odpo ědi byly úsmě né, například:
Co je sk ip o ium? spolek p o nekome ční ydá ání odbo né li e a u y
Úlomek: zůs á ek něčeho, řeba míče
Nákončí: něco na konci
Os uha: de ail přidělaná kbo y ujezdcí
F agmen : u y ek řeba zží o a nebo knihy
Jakou sm í zemřel Mis Jan Hus? Spálení
Jakou sm í zemřel Mis Jan Hus? Uhoře ksm i
Kdo přede ším bojo al  e oluci oku 1848 na p ažských ba iká-
dách? Jose Kaje án Tyl
Zcela ýjimečně byly odpo ědi nap os o nes ozumi elné:
Náušnice: Naušnicesunaki koji se nosi na ušima.
P o ilus aci u eďme příloze anonymizo ané p aco ní lis y akcep o-
ané (A1– Přehled českých dějin, A2– Č ení zmode ních českých dějin)
aneakcep o ané (B1– Přehled českých dějin, B2– Č ení zmode ních
českých dějin).
Na ozdíl od p aco ních lis ů, při jejichž zp aco ání, jak již bylo řeče-
no, s uden ům bylo do oleno použí a nej ůznější in o mační zd oje, při
yp aco á ání zápoč o ých es ů bylo s uden ům opako aně zakázáno
elek onické in o mační zd oje použí a , a o nejen zdů odu dod žo ání
53
e ického kodexu Uni e zi y Ka lo y.12 Přede ším ale šlo o o, zjis i , co
sku ečně s uden i ědí ajak do edou se získanými in o macemi p aco a .
Je řeba ale kons a o a , že s uden i u o sku ečnos nebyli schopni po-
chopi apři yplňo ání zápoč o ého es u „pilně” ykopí o á ali údaje
zWikipedie. Tako é odpo ědi ale nebyly akcep o ány as uden i museli
es opako a . Vdobě dis anční ýuky jediným e i ikačním momen em
byl elmi k á ký časo ý úsek, k e ý byl s uden ům dán. Po jeho uplynu í
museli s uden i es y posla e-mailem uči eli apřek očení é o doby bylo
yučujícím penalizo áno.
U edené příklady snad dos a ečně přes ědčily, že s udium předmě ů,
jimž jsme  om o příspě ku ěno ali s ou pozo nos , je p o zah aniční
bohemis y elmi ná očné aob ížné. Vpodmínkách přijímacího řízení na
obo Bohemis ika p o cizince se u ádí, že s uden i bakalářského ina a-
zujícího magis e ského s udijního p og amu mají o láda český jazyk na
ú o ni B2 dle Společného e opského e e enčního ámce p o jazyky.
Při s udiu české his o ie ičeských eálií apředmě u Č ení zmode -
ních českých dějin z lášť s uden i o šem p acují sau en ickými ex y,
k e é yžadují znalos i p ak ického českého jazyka na ú o ni C1–C2,
espek i e mnohých ohledech se y o znalos i Společnému e opskému
e e enčnímu ámci ymykají.
Dalším zá ažným p oblémem, snímž je řeba se ypořáda , je in e -
ex o os analyzo aných ex ů as udijních ma e iálů, jejich idioma ič-
nos , uží ání nej ůznějších aluzí, klišé a loskulí, jejich zá islos na his-
o ickém akul u ně společenském kon ex u. Jako příklad může slouži
ú od no o očního p oje u Václa a Ha la z oku 1990. Zdánli ě banální
ap o českého člo ěka zcela s ozumi elná ě a „Naše země ne zk é á.“
je sice p o cizince po p ním přeč ení ( ýznam slo a zk é a si něk eří
s uden i o ěřili e slo níku) o něž s ozumi elná, ale p oč V. Ha el z olil
p á ě u o o mulaci, zah aniční s uden i bohemis iky nechápali. Uči el
jim musel ys ě li , na co zde V. Ha el odkazo al, jaké byly no o oční
p oje y jeho předchůdců e unkci p eziden a epubliky a d.
Apřes o se s ako ými ex y s uden i musejí ypořáda . P o jejich
budoucí p o esní ži o jsou o iž y o do ednos i nezby né. Překonání
ěch o komunikačních ba ié je edle os ojení si po řebných anezby -
ných pozna ků zčeské his o ie ačeských eálií jedním z cílů ěch o
předmě ů. Na ex ech his o ických i ex ech zčeských eálií si s uden i
os ojují echniku p ecizní p áce sodbo nými ex y, k e ou později e
s ém p o esním ži o ě mohou upla ni i p áci sodbo nými ex y zji-
12 Viz h ps://cuni.cz/UK-9490.h ml (naposledy s aženo 10. 8. 2021).

54
ných obo ů, např. s ex y p á nickými, poli ologickými, echnickými, ale
ilékařskými adalšími.13 U edené předmě y ak neposlední řadě plní
idůleži ou unkci p opedeu ickou.
Příloha A1
Přehled českých dějin
Seminář A+ B (29. 10. a30. 10. 2020)
P aco ní lis 3 (má d ě s any)
Jméno, příjmení: xz
Seminář: B
Románská kul u a
1. P ohlédně e si p ezen ace, jež jsou příloze e-mailu, k e ým ám byl zaslán
en o p aco ní lis .
a. Jaký a má půdo ys o undy abaziliky?
Půdo ys o undy ypadá jako jeden k uh plus půlk uh.
Bazilika jsou obdélníko ého půdo ysu, k e é mohla bý jedno- i íce-
lodní.
b. Co je sk ip o ium?
Sk ip o ium je s a ba, kde mniši opiso ali knihy, byla znikala při
kláš e ech.
c. Co je iniciála?
Iniciála je p ní písmeno slo a, k e é je ý azně odlišeno od os a ního
ex u elikos í, ba ou nebo a em. Ob ykle bý á na začá ku s án-
ky, kapi oly nebo ods a ce.
d. Zjakého ma e iálu byly s a ěny h ady ací ke ní s a by?
Ma e iál p o h adů ací ke ní jsou kamenné.
e. Co je cho ál?
Cho ál je jednohlasý zpě , zpí aný ě šinou ě ším poč em osob.
Tex y cho álů bý ají čas o la inské, buď pře za é zBible nebo mají
cha ak e modli by. Cho ál je pů odně ducho ní písní, yuží al se
šak éž jako píseň bojo á, demons ující od ahu ojsk.
2. Poslechně e si na YouTube d ě nejs a ší české písně:
a. Hospodine pomiluj ny
h ps://www.you ube.com/wa ch? =Es -9zK1yl4
13 Ten o ex čás ečně ychází zau o o a příspě ku předneseného na meziná odní kon e enci
Slo enčina (nielen) jako cudzí jazyk III, k e á se konala e dnech 1.–2. 2. 2021 B a isla ě–
iz Hasil, 2021.
55
h ps://www.you ube.com/wa ch? =JsOy_MP8TAk
b. S a ý Václa e
h ps://www.you ube.com/wa ch? =a0a-S DgLFI
h ps://www.you ube.com/wa ch? = u_YE-SAVTU
3. Podí ej e se na YouTube na zábě y ze S a o ácla ské pou i e S a é Bolesla i
den s á ního s á ku 28. 9. 2020 (za zpě u cho álu S a ý Václa e je odná-
šena lebka s . Václa a):
h ps://www.you ube.com/wa ch? =nV9qHs_ KNQ
Příloha A2
Č ení zmode ních českých dějin
P aco ní lis 10 (má ři s any)
11. 12. 2020
Jméno, příjmení: YY
1. Vy iskně e si na seminář dne 11. 12. 2020 ú y ek zús a y z oku 1960:
Hla a č á
P esiden epubliky
(…)
2. Přeč ě e u edený ex ús a y nahlas adbej e na náleži ou ýslo nos .
3. Odpo ěz e na o ázky ( ýkají se ex u ús a y ČSSR z . 1960:
a. Kdo může bý z olen p eziden em epubliky?
P eziden em epubliky může bý z olen každý občan oli elný za
poslance Ná odního sh omáždění.
b. Kým je p eziden epubliky olen?
Volený Ná odním sh omážděním jako předs a i el s á ní moci.
c. Může se p eziden epubliky zúčas ni zasedání lády?
Ano.
d. Kdo jmenuje předsedu lády ČSSR?
P esiden epubliky
e. Jak dlouhé je unkční období p eziden a epubliky?
P esiden epubliky je olen na období pě i le .
. Může p eziden epubliky zá o eň poslancem Slo enské ná odní ady?
Nemůže.
g. Kdo ykoná á po innos i p eziden a epubliky, pokud p eziden epubliky
nemůže s é po innos i ykoná a ?
Přísluší ýkon jeho unkcí ládě.
56
4. Vy iskně e si na příš í hodinu no o oční p oje p eziden a Václa a
Ha la z oku 1990– iz:
h p://www.mode ni-dejiny.cz/clanek/no o ocni-p oje -p eziden a
- acla a-ha la-z-1-ledna-1990/
5. Poslechně e si en o p oje na YouTube, může e si zapnou ianglické
i ulky– iz: h ps://www.you ube.com/wa ch? =i3OK650epuo
6. Poslechně e si d a pořady oVácla u Ha lo i:
h ps://www.you ube.com/wa ch? =CcHs58hezN0
h ps://www.you ube.com/wa ch? =FUU7JiClT U
Příloha B1
Přehled českých dějin
Seminář A+ B (17. 12. a18. 12. 2020)
P aco ní lis 9 (má d ě s any)
Jméno, příjmení: NN
Seminář: A
Te eziánské aJose inské e o my
1. Odpo ěz e na o ázky:
a. Vk e é době ládla Ma ie Te ezie?
Vládla době habsbu ské dynas ie.
b. Byla Ma ie Te ezie ko uno anou českou k álo nou?
Ano
c. Kdo byl o cem Ma ie Te ezie?
Byl císař S a é říše římské Ka la VI.
d. Jak se jmeno al manžel Ma ie Te ezie?
Jmeno al se F an išek I. Š ěpán Lo inský.
e. Měl Jose II. dě i?
Měl d ě dce y sIsabelou Pa mskou.
. Byl Jose II. ko uno aným českým k álem?
Byl neko uno aný český k ál.
2. Poslechně e si His o ii.cs:
h ps://www.ceska ele ize.cz/po ady/10150778447-his o ie-cs
/217411058220018-ma ie- e ezie-ma ka-dynas ie
h ps://www.ceska ele ize.cz/po ady/10150778447-his o ie-cs
/210452801400024/
57
3. Odpo ěz e na o ázky:
a. Kdo založil Čechách ojenskou pe nos Te ezín?
Založil Jose II.
b. Umožňo al Tole anční pa en Jose a II. úplnou náboženskou s obodu?
Neumožň al úplnou náboženskou s obodou.
c. Čemu se ěno al F an išek Š ěpán Lo inský?
Věno al se inanci.
d. Kdo byl Jan Fische zE lachu?
Byl akouský ba okní a chi ek , s a i el adesigné .
e. Jakému uměleckému obo u se ěno al Ma yáš Be na d B aun?
Věno al se ba okním sochařs í.
. Kdo byl Ka el Šk é a?
Byl nej ýznamnější český ba okní malíř 17. s ole í.
g. Kdo byl Jan Dismas Zelenka?
Byl český sklada el, jeden znej ýznamnější komponis ů období -
cholného ba oka.
h. Co í e oBohusla u Ma ěji Če noho ském?
Na odil se 16. úno a oku 1684 Nymbu ce. Byl český hudební skla-
da el, mino i ský kněz, a haník ahudební pedagog, ep ezen ující
obdobé kulminace české ba okní hudby.
i. Kdo byl Bedřich B idel?
Byl český ba okní spiso a el, básník, jezui ský misionář.
j. Čím se p osla il F an išek An onín Míča?
F an išek An onín Míča ynikl jako au o p ní české ope y. V oce
1730 zkompono al i alskou ope u Ló igine di Ja ome i z in Mo a ia,
k e á zazněla i překladu do češ iny, je po ažo ána za p ní ope u
p o ozo anou českém jazyce.
k. Kde akým byla založena p ní (adosud exis ující) ka ed a českého jazyka
na s ě ě?
P ní ka ed a českého jazyka byla založena na FFUK. V oce 1950 byl
ydán no ý zákon o ysokých školách, k e ý pods a ným způsobem
e o mo al ysokoškolské s udium, z ušil akademický sená a aké
podle so ě ského zo u za áděl mís o s olic, ázaných na osobu
p o eso a, ins i uci ka ede . Při é příleži os i byly us a eny Ka ed a
českého jazyka, obecného jazykozby u a one iky, edl Bohusla
Ha ánek.
4. Zájemci se podí ají na následující idea:
h ps://www.you ube.com/wa ch? =S0B3ojQ gP4
h ps://www.you ube.com/wa ch? =1oM AMF594k
h ps://www.you ube.com/wa ch? =G6Yg1A0ba88
64
P á ě o o k i é ium nedos a ku překlada elů h aje důleži ou oli
jazyko é d ojici češ ina-němčina ( iz např. Heinz–Michálko á 2020),
poně adž se ysky uje jednos anně: za ímco českém p os ředí přes
oslabenou pozici němčiny jako cizí jazyk na základních a s ředních
školách je s ále ješ ě dos a ek překlada elů p o němčinu, německém
p os ředí nedos a ek p o esionálních překlada elů sněmčinou jako ma-
eřš inou je běžný je .
Ta o socioling is ická si uace má idopady p o ku ikula: p o s uden y
češ iny jako cizího jazyka h aje L2překlad zp a idla jen ma ginální oli,
za ímco p o české s uden y němčiny jako cizího jazyka L2překladu do
němčiny má ip o jejich budoucí p o esi cen ální ýznam.
Ale je omu ak op a du? Vposlední době ansla ologická zkoumání
čím dále ím íce zpochybňují zjednodušený pohled, k e ý přímočaře
spojuje smě překladu so ázkou k ali y. Ap el hale (2019: 153)  é
sou islos i mlu í o„na i e-speake ism“, k e ý je „unques ioning belie
in aspecial and p i ileged s a us o mo he ongue compe ence o he
disad an age o o he s“. Empi ické zkoumání eali y šak ukazuje, že:
• ozdíly nejsou celko é k ali ě překladu ale klasi ikaci ypických
chyb,
• L2-překlady čas ěji ykazují ý azo é nepřesnos i cílo ém ex u,
k e é ě šinou ale neoh ožují s ozumi elnos (ap o o při ko ek uře
čas o bý ají po ažo ány za lehké chyby),
• L1-překlad na ozdíl od oho ykazuje čas ěji ážné odchylky od obsa-
hu ýchozího ex u (séman ické posuny), působené nepo ozuměním
ýchozímu ex u (p á ě en o yp chyb je ko ek uře po ažo án za
h ubou chybu, k e á má i ě ší áhu při známko ání).
Analýza si klade následující o ázky.
• K e é chyby se sku ečně ysky ují? (desk ip i ní analýza překladu):
dá se sledo a op a du ozdíl mezi ma eřskými anema eřskými pře-
klady, co se ypů chyb ýče?
• Čím jsou způsobené / jak se dají ys ě li ? (popis kogni i ního p o-
cesu překladu)
• Jak se jim dá zab áni ? (didak ický pohled)
4. Analýza chyb a hodnocení k ali y překladu
Před samo nou analýzou konk é ních příkladů chci zdů azni , že po-
souzení k ali y překladu ( ansla ion quali y assessmen ) aling is ická
analýza chyb se nemusí ždy o na . Analýza chyb u či ě předs a uje

65
součás posouzení k ali y překladu, ale o zohledňuje ijiné ak o y k o-
mě jazyko é sp á nos i. Vneposlední řadě je zde ozhodující splnění
překlada elské zakázky akomunika i ní unkce ýchozího ex u ( z .
„skopos“), k e é mají přednos před čis ě o mální a občas dokonce
iobsaho ou sp á nos í. Samozřejmě se e ě šině případů oba ak o y
zájemně doplňují ak, že ( o mální iobsaho á) sp á nos je předpokla-
dem p o ealizaci komunika i ního cíle. V omhle smyslu řeba House
(2015) zdů azňuje, že „ he e a e wo s eps in ansla ion e alua ion:
i s ly analysis, desc ip ion and explana ion; secondly, judgemen s o
alue, socio-cul u al ele ance and app op ia eness.“ Analýza chyb je
sice součás í analýzy k ali y překladu, posouzení k ali y překladu se
o šem nedá z eduko a na sčí ání chyb. Colina (2019)  om o smyslu
yzd ihuje přednos p agma icko-komunika i ní o iny: „The basic me-
asu e o quali y is ha he ex ual p o ile and unc ion o he ansla ion
mus ma ch hose o he o iginal, he goal being unc ional equi alence
be ween he o iginal and he ansla ion.“
Analýza k ali y překladu se sous ředí na unkční aspek y cílo ého
ex u ( z . „skopos“), ana splnění komunika i ní unkce u čené pře-
klada elské zakázce ana ele an nos in o mace as ozumi elnos p o
příjemce zcílo é kul u y.
Op o i omu se ling is ická analýza překladu sous ředí přede ším na
ý azo ou sp á nos cílo ém jazyce aklasi ikuje chyby podle ling is-
ických o in, např. již Köhle (1975) dělí chyby způsobené in e e encí
na syn ak ické aséman ické.
P o následující analýzu jsem z olil poněkud h ubé klasi ikace chyb
do 4 skupin:
• čis ě o og a ické chyby, če ně in e punkce (O/I)
• čis ě g ama ické chyby: špa né konco ky, špa ný od, posuny g a-
ma ických ka ego iích (G)
• „ ý azo é“ chyby: po ušení s ylis ických no em aběžných kolokací
(V)
• séman ické posuny: změna předané in o maci (S)
P á ě při posuzo ání kul u ní adek á nos i cen ální posuny p agma-
ické apo ušení ex o ých kon encí jsme zde nezah nuli.
66
5. Příklady z p axe ýuky překladu z češ iny
do němčiny
Zkoumaný ma e iál p o ypologii chyb pochází zpřeklada elských c i-
čení, k e á s uden i ode zdá ají p a idelně během semes u. Výhoda
je e elkém množs í ma e iálu, ale jedno li é překlady mezi sebou
nelze dobře s o ná a , p o ože znikly při ůzných nekon olo aných
okolnos ech.
5.1 K ali a i ní yhodnocení: ypologie chyb
Ty o překlady p o o do olují pouze k ali a i ní yhodnocení ases a ení
předběžné ypologie chyb, ale lze znich y odi pod obnější k an i a-
i ní ýsledky.
5.1.1 Typické chyby L2-překladech
Typické chyby L2-překladech předs a ují ě šinou chyby, k e é znikají
při p odukci cílo ého ex u (označeny jsou p o o p oduk i ní chyby).
a) z olený ek i alen neodpo ídá s ylis ickým no mám/
běžným kolokacím cílo ém jazyce
Ten o yp chyb spočí á jemných s ylis ických akolokačních ozdílech,
k e é se obje ují cílo ém ex u abý ají ě šinou ýsledkem nejis o y při
olbě hodného ek i alen u cílo ém jazyce. U edu něk e é příklady:
Výchozí ex : Be genu  oce 2023 sla nos ně o e řou nejdelší unel p o cyklis y
apěší na s ě ě?
Překlad: in Be gen im Jah 2023 de längs e Tunnel de Wel ü die Rad ah e und
Fußgänge geö ne wi d?
Z olený německý ek i alen „geö ne “ p o český „o e řou“ sice ne-
odpo ídá očeká anému „e ö ne “, ozdíl spočí á e ýbě u špa né,
anebo  om o případě žádné přípony, je ale ak malý, že s ozumi elnos
cílo ého ex u p o odilé mlu čí není oh ožena.
S ejně je omu udalšího příkladu, kde se ýbě neob yklého ek i a-
len u ne ýká a ixu ale kořene slo a.
67
Výchozí ex : Poslouží ám jako pří učka plná ipů, kníž se bude e ace bez ohledu
na oční období.
Překlad: Die Publika ion gib Ihnen iele Tippen, zu denen Sie in de Zukun una-
bhängig on de Jah eszei zu ückkeh en können.
Zde ede doslo ný překlad českého á i se německým ek i alen em
zu ückkeh en kpo ušení očeká ané no my, k e á by  ako ých kon ex-
ech spíš yžado ala lexém zu ückg ei en.
Výchozí ex : Pod ežijním edením Alice Nellis se usku eční sezoně 2021/2022.
Překlad: Die on Alice Nellis egie e Au üh ung wi d in de Saison 2021/2022
ealisie .
Zde je po ušena nejen s ylis ická o ina, od ozené adjek i um „ e-
gie “ od subs an i a „Regie“ se němčině z o ožňuje se slo esem „ e-
gie en“ e smyslu „ ládnou “, adochází ím knepo ozumění. K omě
oho zde není změna kons ukce ani nu ná, poně adž němčině exis uje
pa alelní kons ukce „un e de Regie on“. Daný příklad odhaluje snahu
yhýba se kons ukcím ma eřském jazyce, ok e ých si překlada el není
jis , zda cílo ém jazyce exis ují, a ím předs a uje příklad nepřímého
li u ma eřš iny.
b) z olený ek i alen neodpo ídá ex o ým kon encím
cílo ého jazyka
Výchozí ex : Ví e, že ...
Překlad: Wissen Sie, dass…
Po ušení ex o ých kon encí předs a uje příklad, kde  českém
ýchozím ex u nadpis před yjmeno anými ku iózními ak y zní:
„ í e, že“. Doslo ný překlad zde sice zacho á á séman ické ig ama i-
cké las nos i, němčině se ale  ako ém kon ex u obje uje spíš ek-
i alen minulém čase, edy „Wuss en Sie“ nebo „Wuss en Sie schon,
dass...“. ZL2-překladů byl e s u p ocen ech s uden ských p ací dos-
lo ný překlad, za ímco uL1-překladu se ě šinou obje o aly g ama ické
posuny ep ospěch ex o ého ob yklos i. Znalos ex o ých kon encí
cílo ého jazyka oho o ypu se unema eřských překlada elů dá docíli
ě šinou pomocí yuží ání pa alelních ex ů, na co při omezeném času
 ámci zkoušky čas o nezbý á čas.
68
Ve šech ukázaných příkladech pla í, že splnění komunika i ní unk-
ce as ozumi elnos cílo ého ex u je zp a idla neoh oženo.
5.1.2 Typické chyby L1-překladech
Typické chyby L1-překladech na ozdíl od oho znikají při ecepci
ýchozího ex u ( ecep i ní chyby). Iu oho o ypu chyb najdeme ůz-
né podskupiny podle jazyko é o iny, na k e é došlo knepo ozumění.
Jsou o přede ším o iny lexikální ag ama ická, k e é se něk e ých
případech i zájemně kříží:
a) ecep i ní chyby působené nepo ozuměním lexikálního
ýznamu
Výchozí ex : Jeho pozna ky ooběho ém sys ému sice ý azně přispěly kúspěšným
ope acím plic as dce.
Překlad: Seine Beme kungen zum K eislau sys em ugen wohl zu e olg eichen He z-
und Lungenope a ionen bei.
Z uko á podobnos ýchozích lexémů „pozna ky“ s. „poznámky“
ede kak i aci špa ného koncep u, k e ý se do kon ex u ale hodí.
Výchozí ex : Na dlouhých 44 le zde naposledy Českoslo ensku ys upuje kla í is a
Rudol Fi kušný.
Na h anici mezi lexikálními ag ama ickými chybami: časo ý ýznam
předložky „na“ spolu s nepochopením lexikálního ýznamu empo-
álního ad e bia „naposledy“ zapříčinilo ůzné a ian y odchýlení od
předané in o mace.
Překlady: In den langen 44 Jah en de Fes i algeschich e de Tschechoslowakei e en
hie nich zule z au de Pianis Rudol Fi kušný.
Nach 44 langen Jah en is de Kla ie spiele Rudol Fi kušný zum le z en Mal in de
Tschechoslowakei au ge e en.
In den spä en 1940e Jah en s ieg zum le z en Mal in de Tschechoslowakei de Pianis
Rudol Fi ušný ein.
69
b) ecep i ní chyby působené ne ozpoznáním g ama ické
s uk u y (nepo ozumění na g ama ické o ině)
Čis ě g ama ické jsou na ozdíl od oho ecep i ní chyby, k e é jsou jed-
noznačně způsobené nepo ozuměním g ama ické s uk uře.
Týkají se přede ším nepochopení syn ak ické s uk u y případech,
kde se e ýchozích českých ex ech ysky uje předmě na p ním mís-
ě a češ ina edy ykazuje pořadí ě ných členů OVS. Němčina u o
možnos sice do oluje, je při om ale kon ex o ě silněji omezená a ím
příznako ější.
Výchozí ex : A izo ané Mis y pě ce no imbe ské Richa da Wagne a nah adí
T is an aIsolda s ejného sklada ele.
Překlad: De angekündig e Nü nbe ge Sänge Richa d Wagne wi d T is an und
Isolde desselben Komponis en e se zen.
Výchozí ex : Nedá no zahájené ýs a y Milana G yga a aJose a Bol a (...) dopl-
ňuje no á ýs a a Ji ka Hanzlo á: Tišiny.
Překlad: Die kü zlich e ö ne e Auss ellung Milan G yga s und Jose Bol as (...)
e gänz die neue Auss ellung Tišiny on Ji ka Hanzlo á.
Zajíma é je, že českých ex ech je u čení ě ných členů na základě
mo ologických a ů jednoznačně možné. Špa ná in e p e ace syn ak-
ické s uk u y je p o o čás ečně způsobena ne ozpoznáním mo ologic-
kých las nos í slo ních a ů.
Vd uhém případě je ě a cílo ém ex u g ama icky sp á ná, na
ozdíl od českého o iginálu ale u čení podmě u apředmě u není na zá-
kladě mo ologické podoby možné, ap o o do oluje d ojí in e p e aci.
V ako ých případech, kde podmě apředmě jsou mo ologické ne oz-
pozna elné, je  němčině de aul -in e p e ace p ního ě ného členu
jako podmě , nikoli předmě . P a děpodobnos nesp á né in e p e ace
z oleného ě ného ek i alen u je ím mnohem ě ší než sp á ná in e -
p e ace p ního ě ného členu jako předmě u.
Další g ama ický je , k e ý ede knepochopení g ama ické s uk u y
je ýznam českého ins umen álu. Zde nejis o a ůči pádo é unkci ede
čas o kin e p e aci ě ného ýznamu, k e á je  ozpo u spů odním
ýznamem. Následující d a příklady slouží kznázo nění oho je u:
Výchozí ex : Během konce u, k e ým zá o eň začne č yřle ý p ojek Musica non
g a a, zazní díla…
Překlad: Wäh end des Konze s, das mi dem ie jäh igen P ojek Musica non g a a
beginn …

70
Výchozí ex : …d uhou ře inou se na inanco ání es i alu podílejí Minis e s o
kul u y České epubliky aHla ní měs o P aha.
Překlad: … am zwei en D i el de Finanzie ung be eiligen sich das Kul u minis e-
ium de Tschechischen Republik und die S ad P ag.
Za ímco p oduk i ní chyby L2-překladech neměly li na ěcný
obsah ýchozího ex u a  nejho ším případě oh ožo aly nebo zne-
snadňo aly s ozumi elnos , ypické ecep i ní chyby L1-překladech
znamenají zp a idla ážnou změnu předané in o maci apředs a ují
ím séman ické posuny.
5.2 Pokus o k an i a i ní yhodnocení
K an i a i ní yhodnocení si klade za cíl zjis i , zda in ui i ní ko elace
mezi smě em překladu (di ekcionali ou) a ypy chyb (p oduk i ní chyby
jako po ušení s ylis ických akolokačních no em e sus ecep i ní chy-
by jako séman ická změna) lze sledo a ina základě s a is ických da .
K yhodnocení se b aly ú ahu jenom překlady, k e é jsou do jis é mí y
s o na elné, j. znikly za s ejných, s anda dizo aných okolnos í. Jako
da o ý základ p o o ungo aly pouze překlady, k e é znikly při pře-
klada elských zkouškách, kde byl s anda dizo án čas zp aco ání s ejně
jako délka zp aco aných ex ů imožnos konzul ace. Do yhodnocení
se počí aly zkoušky zpředmě u Překlad zčeš iny do němčiny zle ních
semes ů 2019, 2020 a2021 (celkem 36 p ací, z ěch 15 e smě u L1 do
L2 (L1 = češ ina), 9 e smě u L2 do L1 (L1 = němčina), dále 7 biling-
ních (L1= češ ina iněmčina), p o k e é předs a uje překlad zčeš iny do
němčiny překlad zjednoho do d uhého ma eřského jazyka, akonečně
5 sma eřš inou jinou než je češ ina aněmčina, s uden i překládali zjed-
noho cizího jazyka do d uhého.
P o analýzu byla z olena klasi ikace chyb popsaná e 4. kapi ole,
edy ozdělení chyb do 4 skupin: 1) séman ické posuny: změna pře-
dané in o maci (S), 2) „ ý azo é“ chyby: po ušení s ylis ických no em
aběžných kolokací (V), 3) g ama ické chyby (G) a4) čis ě o og a ické
chyby, če ně in e punkce (O/I).
Výsledky k an i a i ního yhodnocení jsou p ezen o ány  g a-
ech 1–4.
Ikdyž je celko ý poče zkoumaných p ací ješ ě pomě né nízký, přes o
ykazuje p ní zajíma é endence, k e é by se mohly po di i e ýzku-
mech ě šího ozmě u.
71
8 %
12 %
43 %
37 %
S V G O/I
21 %
14 %
15 %
50 %
27,03
35,14
26,68
12,16 12,20
41,46
39,02
7,32
a) b)
c) d)
G a 1–4: a) Smě L1 (cz) → L2 (de): Češi/Češky; b) Smě L2 (cz) → L1 (de)
Němci/Němky;c) Smě L1 (cz) → L1 (de): biling ní; d) Smě L1 (cz) → L2 (de):
L1 – u/sk/en/ n
a) Smě překladu L1 → L2 (Češi): zde pře ažují skupiny ý azo ých
ag ama ických chyb, k e é doh omady zodpo ídají za necelých 80 %
chyb, za ímco séman ické posuny zde činí pouhých 7 %.
b) Smě překladu L2 → L1 (Němci): zde je si uace zcela ob ácená:  ěch
příkladech je 50 % chyb způsobeno séman ickými chybami, ý azo é
ag ama ické chyby oří doh omady pouze 35 %.
c) Smě překladu L1 → L1 (biling ní): zde je podíl séman ických chyb
27 %, s ejně jako podíl ý azo ých ag ama ických chyb s60 % zh uba
mezi oběma skupinami, což po zuje očeká ání, že se ubiling ních
překladů s řídají p oduk i ní chyby ypické p o L2-překlada ele i e-
cep i ní chyby ypické p o L1-překlada ele.
d) Smě překladu L2 → L2 (jiné ná odnos i): ýsledek je izde mezi obě-
ma skupinami a) ab), ale blíží se spíš kskupině a(češ í překlada elé).
Vys ě lení může spočí a  om, že ě šina znich má za ma eřš inu
jiný slo anský jazyk ( uš ina, slo enš ina), což jim ulehčuje po ozu-
mění ýchozího ex u.
72
Zá ě : dopady p o me odiku yučo ání překladu
Jak ukazují u edené příklady, hypo éza o ůzných ypech chyb se po -
dila. Na bázi k ali a i ního ik an i a i ního yhodnocení se p oje uje
endence, že celko ý poče chyb je sice ě ší L2-překladech, ale ě šinou
neoh ožuje s ozumi elnos cílo ého ex u, za ímco yp „ ážných“ chyb,
k e é spočí ají posunu předané in o mace se ysky uje ý azně čas ěji
L1-překladech. Všeobecná k ali a L2-překladů nemusí bý nižší.
Pe spek i y p o didak iky
Ty o pe spek i y o e í ají ýsledky p o didak iku překladu, zejména p o
překlada elská c ičení e smíšených skupinách. Výsledek, že po íže při
překladu anásledně i ypické posuny překladech silně zá isí na smě u
překladu, by na p ní pohled mohl slouži jako a gumen p o z ušení
smíšených skupin ap o p oc ičo ání jedno li ých dílčích do ednos í
e las ních skupinách podle ma eřš iny. To by ale jednak oh ožo a-
lo in eg a i ní pohled na ansla ologické do ednos í jako ucelenou
činnos , k e á spojuje ecep i ní ip oduk i ní do ednos i pod jedním
komunika i ním účelem (nemlu ě o o ganizačních p oblémech jako
en, kam zařadi biling ní účas níky, nebo y sjinou ma eřš inou než
češ inou a němčinou). Jednak ale p áce e smíšených skupinách má
i ýhodu, že s uden i ůzných ma eřš in se na zájem doplňují aučí se
jeden od d uhého. Aspek ýmo é p áce je zde elmi důleži ý iz oho
dů odu, že i p axi čas o na ě ších zakázkách p acuje překlada elský
ým. To by zase o e řelo o ázku, zda má smysl necha s uden y p aco a
nad překlady  andemech. Tam ale zase h ozí p oblém, že e smíšených
andemech každý pře ezme en „lehčí úkol“ namís o oho, aby p aco al
na zdokonalení apřekonaní s ých slabin. Jednoduché didak ické pokyny
se edy od ozo a nedají, přes o zp os ředko ání překlada elských do-
ednos í e smíšených skupinách umožňuje yučujícím apliko aní celé
řady k ea i ních anes anda dních o em p áce.
Li e a u a
Ap el hale , M. (2019): Di ec ionali y. In: Rou ledge Encyclopedia o ansla ion s udies.
3 d edi ion (ed. M. Bake , G. Saldanha). London, New Yo k: Rou ledge, s. 152–156.
Beeby Lonsdale, A. (2011): Di ec ionali y. In: Rou ledge Encyclopedia o ansla ion s udies.
Second edi ion (ed. M. Bake , G. Saldanha). London, New Yo k: Rou ledge, s. 84–88.
73
Colina, G. (2019): Quali y, ansla ion. In: Rou ledge Encyclopedia o ansla ion s udies.
3 d edi ion (ed. M. Bake , G. Saldanha). London, New Yo k: Rou ledge, s. 152–156.
Heinz, Ch.– Michálko á, B. (2020): Übe se zungsp obleme und Lösungss a egien bei
mu e sp achlichen und nich mu e sp achlichen Übe se zungen ins Deu sche. In: Ac a
Uni e si as Ca olinae. Philologica 3/2020 (ed. P. M ačko á Va oušo á, V. Kloudo á,
M. Šemelík). P aha: Uni e zi a Ka lo a, s. 53–62.
Hejwowski, K. (2006): Kogni ywno-komunikacyjna eo ia p zekładu. Wa szawa: wydawnic wo
naukowe PWN.
House, J. (2015): T ansla ion quali y assessmen pas and p esen . London: Rou ledge.
Juhasz, J. (1970): P obleme de In e e enz. München: Huebe .
Köhle , F. H. (1975): Zwischensp achliche In e e enzen. Eine Analyse syn ak ische und
seman ische In e e enz ehle des Deu schen im Russischen. Tübingen: Na .
Kupsch-Lose ei , S. (2004): In e e enz in de Übe se zung. In: Übe se zung: Ein
in e na ionales Handbuch zu Übe se zungs o schung (ed. H. Ki el akol.). Be lin– New
Yo k: de G uy e Mou on, 1. Teilband. s. 543–550.
Lis , G. (2010): Fehle beim Ve s ehen. In: Fehle linguis ik. Bei äge zum P oblem
de sp achlichen Abweichung (ed. D. Che ubim). Be lin– New Yo k: Niemeye ,
s. 253–265.
M aček, D. (2017): T anslace jako dílčí řečo á do ednos . In: Překlad jako didak ický
nás oj e ýuce cizích jazyků. H dino á, E. M. akol: Olomouc: Uni e zi a Palackého,
s. 102–116.
No d, Ch. (2009): Tex analyse und Übe se zen. Theo e ische G undlagen, Me hode und
didak ische Anwendung eine übe se zungs ele an en Tex analyse. Tübingen: G oos.
Sha u y, A. A. (2016): P oblema ika yučo ání překladu zčeš iny doa abš iny p o
egyp ské bohemis y. In: Češ ina jako cizí jazyk. VIII. Sbo ník příspě ků zVIII.
meziná odního sympozia (ed. I. S a ý Kořáno á, T. Vučka). P aha: Uni e zi a Ka lo a,
s. 55–61.
Thome, G. (2004): Typologie de Übe se zungsschwie igkei en aus
sp achwissenscha liche Sich . In: Übe se zung: Ein in e na ionales Handbuch zu
Übe se zungs o schung (ed. Ha ald Ki el akol.). Be lin– New Yo k: De G uy e
Mou on, 1. Teilband. s. 436–446.
Wein eich, U. (1967): Languages in Con ac . London, The Hague, Pa is: Mou on.
Abs ac
T ansla ion poses di e en asks on he ansla o depending on he di ec ionali y
o ansla ion. T ansla ion in o he mo he - ongue is o en ega ded as less p o-
blema ic han he opposi e di ec ion. Examples om eaching p ac ice, howe e ,
show ha bo h di ec ions do no di e ha much in quali y bu in di e en ypes
o changes in equi alence. T ansla ions in o he mo he - ongue o en su e om
seman ic inequi alences, caused by incomple e comp ehension o he o iginal
ex – a ype o mis akes o en ega ded as “se e e”.
The pape ’s aim is o sys emize seman ic inequi alence: i sugges s a ypology,
analyzes hei equency, sus ainabili y and di icul y o a oidance. I s ma e ial is
based on s uden s’ ansla ions o non-li e a y ex s wi hin he bina ional s udy
p og amme “In e cul u al communica ion and ansla ion be ween Czech and
80
jiné ná odnos i než Češi aSlo áci), jak o bylo běžné případě německy,
anglicky ašpanělsky psaných lis ů, k e é če li imnozí češ í přis ěho alci.
Ikdyž něk e é k ajanské i uly odebí ala h s ka č enářů sousedních ji-
hoame ických zemích či i Českoslo ensku, lis y edy neměly ý aznější
společenský dopad mimo k ajanskou komuni u A gen ině.
Před álečné k ajanské lis y A gen ině se dekla o aly jako poli icky
neu ální lis y aneměly ambice zapojo a se do poli ických deba ýka-
jících se záleži os í e s a é či no é las i. Jedinou ýjimkou byly něk e é
dělnické lis y, k e é hlásaly le ico é akomunis ické názo y. Tep e až
během d uhé s ě o é álky se k ajanské lis y ý azně zpoli izo aly, a o
ě šinou dole a.
Úlohou k ajanského isku bylo ucho á a ži é české iš ěné slo o, ja-
kož ikul u u ahodno y domo ské las i.Češ ina byla p o ě šinu zp ní
gene ace přis ěho alců zmezi álečného období jediným plně s ozumi-
elným jazykem po celý jejich ži o . Mnozí sice če li španělsky psaná
pe iodika, o šem no inářské španělš ině ě šinou ob ížně ozuměli,
neboť byla ý azně odlišná od jazyko ého epe oá u, k e ý si os ojo ali
při každodenní in e akci se španělsky ho ořící společnos í, nehledě na
kul u ní aspolečenské eálie, k e ým se p ní přis ěho alci učili ozumě
až po příchodu do no é las i. K ajanské lis y ak ud žo aly mnohé
č enáře u či é ná odnos ní uza řenos i (aoddalo aly jis ém smyslu
jejich in eg aci), ač přis ěho alci žili mnohoná odnos ní společnos i.
To, co činí na p ní pohled k ajanské lis y odlišné od dobo ého isku
ydá aného Českoslo ensku, je jejich kul u ní ačás ečně ijazyko á
pes os , k e á byla od azem kon ak u přis ěho alců sjinými usazenými
e opskými imimoe opskými ná ody A gen ině. Ten o mezikul u ní
kon ak je nejzře elnější  eklamních ainze ních čás ech pe iodik. Ty
se yznačují ši okými nabídkami banko ních, obchodních izd a o ních
služeb p os řednic ím německých, holandských, b i ských, jugoslá -
ských adalších podniků. Tex y inze ce se s aly příklady jazyka, e k e-
ém docházelo k o mo ání k ajanské a gen inské češ iny. P o dnešního
č enáře jsou y o čás i nápadné přede ším příklady míchání španělš iny
sčeš inou, iz Ob ázek 1.
Lis y p os řednic ím inze á ů od k ajanských ži nos níků aobchod-
níků pomáhaly oz íje k ajanskou ekonomickou s uk u u. Re e o aly
ok ajanských ži nos nících apodnicích ap os řednic ím boha é inze -
ce jednak získá aly čás zd ojů na pok y í s ých nákladů a aké pomáhaly
budo a aud žo a po ědomí očinnos i aúspěších čino odých k ajanů.
Inze ující k ajanské podniky nabízely k ajanům zdomo iny os ědčené
zboží islužby, k e é posky o aly jejich odné řeči.

81
Ob ázek 1: Jazyko ý ans e španělš iny do češ iny k ajanském isku
K ajanské lis y se odlišo aly od isko é p odukce e las i obsaho-
ými, o málními ijazyko ými speci iky. Obecně je p o k ajanský isk
příznačné míchání zp á s ůznou in o mační hodno ou, a o po celou
dobu jeho ungo ání, jak je pod obně popsáno na ame ickém k ajan-
ském isku (Jaklo á, 2010). Ro něž žán o ý epe oá byl uk ajanských
lis ů A gen ině značně sk omnější, přičemž pře ažo alo s učné s ě o é
zp a odajs í, bele ie na pok ačo ání, dopisy č enářů, améně pak žán
eseje či komen áře.
Příznačný p o k ajanský isk A gen ině je omezený ýbě au o ských
a edakčních článků. Ta o sku ečnos byla dána nedos a kem edak o ů,
menšími ná oky č enářů, jakož inízkým ozpoč em pe iodika. Lis e
ě šině případů řídil jeden edak o , k e ý byl mnohdy i yda a elem
aadminis á o em lis u (Hinga o á, 2021).
K ajanš í edak oři se ek u o ali zk ajanské komuni y ano inářské
řemeslo se učili až A gen ině, což se p omí alo do k ali y, nejis ého
ozpoč u i k á kého ži o a mnohých lis ů. Vě šina k ajanských lis ů
znikla jako s épomocný podnik jedince či skupiny nadšenců, k eří
„Mladý „mozo“ 8 měsíců A gen ině, dobře zaměs nán,
hledá od 1. lis padu čis ý a ichý by .“
(A gen inský ýdenník, 1923, č. 4)
„Tři Češky by ády poznaly ži o na kampu a zkusily
pěs o ání ba lny.“
(A gen inský ýdenník, 1923, č. 4)
„V sobo u 30. p osince k ajanská i ma „De ka Hnos“,
o e řela sla nos ním asadem, nej ě ší a nejmode nější
slé á nu na se e u A gen inu.“
(Ahoj, č. 16, s. 5)
82
byli edeni las ními ideály améně schopnos mi zajis i ekonomickou
ud ži elnos lis u.
Omezený ozpoče lis u minimalizo al ná oky na obsaho ou i ex o-
ou k ali u a ůzno odos .
K ajanské lis y přebí aly ě šinu příspě ků zjiných zd ojů, zp a o-
dajs í od isko ých agen u , d obné in o mační zp á y azajíma os i
zčeských lis ů z las i. Au o ské příspě ky se omezo aly na ú odníky
ana komen áře k ajanských záleži os í, nep a idelně pak lis y publi-
ko aly dopisy č enářů apříspě ky s ých spolup aco níků. K ajanské
zp a odajs í se aké s alo předmě em komen ářů, k i ik apolemik mezi
konku enčními lis y.
Zjazyko ého hlediska jsou p o k ajanskou žu nalis iku příznačné
čas é p a opisné a isko é chyby (Jaklo á, 2010, s. 272). Zřízení p ních
k ajanských lis ů přinášelo aké ob íže s iskem české diak i iky. P ní
lis y se iskly španělskými lino ypy a alo delší dobu, než si iská ny
zajis ily y české. Sazeči ob ykle neuměli česky, což se od áželo hojných
překlepech ajiných jazyko ých nepřesnos ech daných echnickými nedo-
s a ky. Č enáři šak byli elko ysí ane ěno ali omu přílišnou pozo nos .
Ob ázek 2: T ans e španělš iny do českých ex ů je nejpa nějších inze á ech
a lokálních oznámeních
„Spojení: šechny au obusy, colec i a
a am ie, k e é jedou na Plaza Once,
kde ys oupí e, Vás nechají d a k ád y.“
(Ob ana, 1942)
83
Omlu y za nedos a ečnou jazyko ou o mu ak přicházely spíše ze s any
yda a elů. Snad jediný za egis o aný podně ke kul i aci českého jazy-
ka k ajanském isku je e ido án ze s any českoslo enského yslanec í
Buenos Ai es, k e é nej ozšířenějšímu k ajanskému lis u zajišťo alo
z las ních zd ojů jazyko ého ko ek o a.
P o k ajanský isk je dále příznačné, že se něm  ůzné míře p oje o-
aly odchylky od spiso né no my, k e á se časem s ále íce oz olňo ala
p onikáním nes anda dních p ků, a o zejména oblas i mo ologické
ačás ečně ilexikální, jak je de ailně popsáno za ím jen use e oame-
ických k ajanských lis ů (Jaklo á, 2010). Vli jazyko ého kon ak u se
španělsky mlu ící společnos í se nejnápadněji p oje o al e slo níku
eklam, inze á ů ak ajanských oznámení.
Za ádění španělš iny do k ajanského isku je jedinečným příkladem
pos upné in eg ace přis ěho alců do španělsky mlu ící společnos i. Zp -
u se španělš ina lis ech éměř neobje o ala. Spos upem času cí ili
edak oři po řebu in o mo a išpanělsky ho ořící eřejnos odůleži ých
událos ech Českoslo ensku.
Sná ůs em k ajanských lis ů e 30. le ech se z yšo alo napě í jak
mezi yda a eli no in, ak k ajany ispolky a yda a elé začali s é názo-
y osi uaci českoslo enské k ajanské obci yjadřo a p os řednic ím
španělsky psaných no icek ak a ších ú odníků.
Ob ázek 3: Španělš ina p onikala do no ino ých ex ů oblas ech, k e é byly
klíčo é p o ekonomický oz oj k ajanů (zde španělská zkomolenina slo a cosecha
(česky sklizeň) zemědělském lis u p o českoslo enské a máře Chaco).
84
Redak oři si u ědomo ali čas é překlepy, chyby, jakož inedos a ečné
isko ou úp a u článku k ajanských pe iodikách. Lis Jihoame ický
ilus o aný lis cílil ina č enáře Českoslo ensku a edakce cí ila po řebu
omlu i nedos a kyk ajanského isku.
Ta o p axe pa ně sloužila jako jedna ze s a egií k yřizo ání zájem-
ných úč ů ašpanělsky psanými články se do yční jakoby ob aceli k yšší
au o i ě, k a gen inské eřejnos i a úřadům, k e é se měly doz ědě
oudálos ech  ámci českoslo enské komuni y as á se ak jejich poslu-
chačem aimaginá ním a bi em.
Na konci 30. le , kdy došlo k elkým s ě o ým poli ickým událos em,
aa gen inská poli ická scéna podpo o ala ašis ické ežimy E opě,
p odemok a icky smýšlející yda a elé k ajanských no in usilo ali o o,
aby ijejich lis y přinášely in o mace o álečných událos ech okupo a-
ném Českoslo ensku zjejich pe spek i y. Ta o po řeba přispěla k omu,
že španělš ina začala zaujíma edle češ iny důleži é mís o  isku Čechů
aSlo áků A gen ině. Španělské ex y ořily několika lis ech až po-
lo inu obsahu.
Po álce, důsledku upe ňo ání moci ašis ické lády J. D. Pe óna,
začaly španělsky psané články k ajanských apozději iexilo ých no i-
nách h á klíčo ou oli. Pe ónů ežim za edl es ikce ůči le ico ým
a slo anským o ganizacím a h ozila jim cenzu a a nucené ukončení
činnos i. Vyda a elé se snažili y a o a kon on ace sa gen inskými
úřady, akže začali p a idelně použí a d ojjazyčné i uly ašpanělské
pod i uly hlásající poli ickou o ien aci azačali aké h omadně za ádě
španělské ú odníky. Španělské ex y nebý aly ob ykle překladem jiného
pů odního česky psaného článku acílily na a gen inské úřady, aby ak
zře elně dekla o aly poli ickou– neu ální, demok a ickou či p o ašis-
ickou– o ien aci lis u.
„A laska é č enáře e las i, k eří jsou z yklí
na isk bez adný, bez chyb, p osíme, aby nám
mnohé p ominuli. Neods a ek po řebných
ypů, nes ozumi elnos jazyka českého
sazečům a konečně i li cizího jazyka na
yjadřo ání se samo ným spolup aco níkům
lis u, budiž nám omlu ou.“
(Jihoame ické ilus o ané lis y, 1927, č. 1, s. 14)
Ob ázek 4: P onikání španělš iny do česky psaných k ajanských lis ů.
85
Zá ě em
Dobo ý isk je jedinečným s ědec ím o mo ání české pří omnos i
Jižní Ame ice. Tisko á p odukce z oho o dalekého kou u zeměkoule
nabízí cenný his o ický jakož ijazyko ý ma e iál opočá cích a ý oji
českého přis ěho alec í ipo álečného exilu A gen ině.
Tisk A gen ině 20. s ole í byl jazyko ě ozmani ý aodpo ídal mno-
hokul u nímu asociálnímu složení země. Vedle a gen inských lis ů s ála
čele pozo nos i cizojazyčná pe iodika k ajanských komuni , k e á měla
značnou sledo anos .
K ajanský isk ungo al lokálně  ámci A gen iny smí ným přesa-
hem do sousedních zemí. K ajanský isk byl esměs jen jednogene ační
záleži os í azanikl na začá ku 60. le 20. s ole í. To éž pla ilo iočeských
exilo ých lis ech, k e é ycházely k á ce po oce 1949, as aly se jen sla-
bou jiskřičkou poúno o é exilo é p odukci.
Li e a u a
Baďu o á A. (1983): Comienzos de la his o ia de las e is as de compa io as checoslo acos
en Amé ica La ina 1902–1923. In: Ibe o-Ame icana P agensia 17, s. 279–289.
Bo ík, J. (2002): Slo áci a gen ínskom Chacu. His o ický ae nokul ú ny ý in pes o a eľo
ba lny. Los Eslo acos en el Chaco A gen ino. B a isla a: Slo enské ná odné muzeum.
Duben, V. N. (1976): Český aslo enský isk zah aničí: 1945–1975. Washing on: las ní
naklada els í.
Dubo ický, I. (1989): Fo mo ání českého aslo enského e nika A gen ině. In: Češi
cizině 4, P aha, s.121–132.
Fo mano á, L.– G un o ád, J.– Přibáň, M. (1999): Exilo á pe iodika. Ka alog
pe iodik českého aslo enského exilu ak ajanských isků ydá aných po oce 1945. P aha:
Naklada els í Ježek e spolup áci sLib i p ohibi i.
Hinga o á, V. (2014): Pe iodizace českého (českoslo enského) ys ěho alec í
A gen ině. In: A gen ina napříč obo y: současné pohledy. Olomouc: UPOL, s. 157–186.
Jaklo á, A. (2010): Čechoame ická pe iodika 19. a20. s ole í. P aha: Academia.
Jaklo á, A. (2006): Ná odnos ní asociálně-ekonomická sebe e lexe českých přis ěho alců
čechoame ických pe iodikách 19. a20. s ole í. P aha: Ná odohospodářský ús a Jose a
Hlá ky.
Kazimou , K. (1937): Pamá ník českoslo enské kolonie a gen inském Čaku 1912–1937.
P esidencia Roque Sáenz Peña: Venko Čakeňský.
Š ěd onský, F. (1958): Zah aniční k ajanské no iny, časopisy akalendáře do oku 1938. P aha:
Ná odní kniho na.
Zajíco á, L. (2011): Český jazyk Pa aguayi. Olomouc: Vyda a els í Uni e zi y Palackého
Olomouci.
Hinga o á, V. (2017) The Czech and Slo ak Emig a ion o A gen ina in he A chi e o he
Náp s ek Museum in P ague. In: Ibe o-Ame icana P agensia XLV/1. P aha: Ka olinum,
s. 101–118.

86
Abs ak
Vle ech 1907–1961 ycházelo A gen ině 26 k ajanských pe iodik českém
jazyce. S udie předs a í cha ak e is ické ysy k ajanského isku ade inuje, co
činní k ajanské lis y odlišné od dobo ého isku ydá aného Českoslo ensku.
Kul u ní ačás ečně ijazyko á pes os lis ů je od azem mezikul u ního kon ak u
přis ěho alců sjinými usazenými e opskými imimoe opskými ná ody. Jazyko-
ý kon ak se španělsky mlu ící společnos i se lis ech p oje o al španělskými
ýpůjčkami přede ším  eklamních ainze ních čás ech pe iodik, později celými
španělskými články.
Klíčo á slo a
K ajanský isk, A gen ina, 20. s ole í, české no iny zah aničí, jazyko ý kon ak
Abs ac
In 1907–1961, 26 Czech-language newspape s we e published in A gen ina. The
pape in oduce he cha ac e is ic ea u es o he inmig an p ess and de ine
wha makes he inmig an newspape s di e en om he con empo a y p ess
published back in Czechoslo akia. The cul u al and pa ly linguis ic ea u es in
he newspap e s e lec s he in e cul u al con ac o immig an s wi h o he se led
Eu opean and non-Eu opean inimg an communi ies in A gen ina. Language
con ac wi h Spanish-speaking socie ies was mani es ed in he newspape s by Spa-
nish-language bo owings, p ima ily in he ad e ising and ad e ising sec ions
o he pe iodicals, and la e by en i e Spanish-language a icles.
Keywo ds
Expa p ess, A gen ina, 20 h cen u y, Czech newspape s ab oad, language con ac
Vendula V. Hinga o á
endula.hinga [email p o ec ed]
Ka ed a jazyků ali e a u , FHS UK
87
Do ednos psaní u yšších ú o ní
(s přihlédnu ím k dis anční ýuce)
Radomila Ko ko á
Psaní je jednou ze č yř do ednos í, k e é musí s uden i cizího jazyka
z ládnou . Je o ale p oduk i ní do ednos , k e ou s uden i p axi olik
ne yuží ají, p o o někdy bý á e yučo ání „Popelkou“. Pokud zadáme
úkol ze psaní jako domácí, méně mo i o aní nebo zaměs naní s uden i
ho čas o ne yp acují. Nemusí o šak bý jenom důsledkem nedos a ku
času s uden a, ale idůsledkem nedos a ečné příp a y kzadanému úko-
lu– ši okém zadání se s uden i „z ácí“, nemají žádný nápad, nebo se
bojí množs í g ama ických chyb.
Výzkumy SLA1 po zují, že pok ok do ednos i psaní přímo zá isí
na učení ins i ucionálních podmínkách (uos a ních do ednos í o až
ak přímoča é není). Velký li má samozřejmě aké o, jakou me odic-
kou p ůp a u psaní získal s uden e s ém ma eřském jazyce, což může
bý elmi ůzno odé. Vučebních ma e iálech nemá nác ik psaní čas o
dos a ečnou podpo u2, měli bychom edy nác ik psaní do ýuky zařadi ,
jak nám o jen časo é možnos i do olí.
Z láš ě na yšších ú o ních jsou na p oduk i ní do ednos i kladeny
ysoké ná oky, co se ýká obsahu i o my, p o o přede ším psaní bý á
uzkoušek jednou znejhůře z ládnu ých do ednos í. Na ú o ni B2 aC1
by se s uden cizího jazyka měl ypořáda se složi ějšími ex y ůzných
žán ů, musíme se edy zaměři na po ozumění žán ům aos ojení cha ak-
e is ik ůzných ypů ex ů. Zá o eň yjadřo ání složi ějších aabs ak -
ních obsahů yžaduje dob é s uk u o ání ex u aspeci ické jazyko é
p os ředky. Přes ože jich už s uden má pomě ně ši oký ejs řík, s ále
ješ ě po řebuje naši pomoc.
1 Např. A chibald, 2001, s. 153–174, aTsang– Wong, 2000, s. 34–45.
2 Si uaci se snaží změni např. učebnice Češ ina p o cizince B2 (Kes řánko á akol., 2013), kde
se oddílu Psaní každé kapi ole u ádí s uk u a ůzných ex ů.
88
Vpříspě ku předs a ím lekci, k e á se ěnuje nác iku psaní ecenze,
p o ože je o ú a požado aný na ú o ni B2 k ůli nu nos i yjádření
so is iko anějšího hodnocení, p o s uden y je a ak i ní s ou p ak ič-
nos í, mohou si lehce předs a i , že podobné ex y mají yuži í např.
p o in e ne o á ó a, školní časopis nebo jejich další s udium češ ině.
Lekce nác iku psaní ecenze p ošla aké ý ojem, p o ože byla ealizo-
ána e d ojích odlišných případech. V ámci semes álních in enzi ních
ku zů na s ředisku Albe o ( ehdy) ÚJOP UK P aha byl nác ik psaní
zařazen do ýbě o ého semináře Psaní. V om o případě jsem měla se
s uden y celé 2 yučo ací hodiny na p ezen aci oho o ypu ex u aná-
sledné las ní psaní ecenze. Danou lekci jsem šak musela up a o a p o
s uden y bakalářských amagis e ských ku zů na Uni e zi ě Ca’ Fosca i
Bená kách, p o ože zde je časo á do ace mnohem menší (4 hodiny
ýdně), a ak na lekcích p oběhlo jen u edení do éma u, kdež o las ní
ecenzi psali  ámci domácí příp a y. Hodnocení psaných ex ů podle
zadaných k i é ií je součás í hodnocení zkoušky zčeš iny (za daný oč-
ník), p o o není nebezpečí, že by s uden i p áci neode zdali. Také o, že
jsou s uden i ling is é, h álo oli, sous ředili jsme se hned od začá ku na
ecenzi uměleckého díla.
Nác ik psaní p obíhá  ěch o ázích:
1. P ezen ace ypu ex u (č ení, po ozumění)
2. Po ozumění unkčním cha ak e is ikám aos ojení s uk u y ex u
(analýza č eného ex u)
3. P ezen ace/opako ání jazyko ých p os ředků
4. T o ba osno y ex u
5. Vlas ní psaní ( e školních/domácích podmínkách)
6. Následné ak i i y
Nyní se pos upně budeme de ailněji ěno a šem ázím nác iku
psaní ex u.
1. P ezen ace ypu ex u
P ní seznámení s ecenzí už p oběhlo něk e é zpředchozích lekcí.3
Če li jsme ecenzi ou edení d ou ope C. O a Ná odním di adle,
jedná se oadap o aný ex súkoly na po ozumění (Ano/Ne). Ty o úkoly
3 Vučebnici Češ ina p o cizince B2 (Kes řánko á, 2013) je psaní ecenze zařazeno lekci 5
u éma u kul u a, ale bohužel žádný č ecí ex e o mě ecenze zde není. Také p o slabší
s uden y ješ ě  é o ázi ýuky může bý na ecenzi kul u ní událos i b zy, nemají dos a ečn
89
byly zaměřeny přede ším na po ozumění implici nímu hodnocení, což
je aké jednou ze speci ik ú o ně B2.4
Samo nou lekci Nác iku psaní zahajuji powe poin o ou p ezen ací
spojenou selici ací znalos í, k e é s uden i již mají alespoň ze s ého
ma eřského jazyka. P ám se s uden ů na jedno li é in o mace apo om
pos upně zob azuji in o mace na slidu p ezen ace. Moje zkušenos je, že
s uden i díky o ázkám ě šinu zin o mací dokáží ses a i .
2. Po ozumění unkčním cha ak e is ikám
Na co se píšou ecenze
ap oč?
na di adlo, ilm, ho el, ele on a d.
pomůžou nám ozhodnou se, jes li ěc koupi ,
jí na akci
Jaká musí bý ecenze? uži ečná, s ozumi elná, zajíma á, obsahuje hodnocení
Co je  ecenzi?
(s učná osno a)
i ulek, základní in o mace, očem dílo je, hodnocení,
zá ě
Uposlední o ázky se můžeme opří opřeč enou ecenzi. Pokud si
s uden i nic ne yba ují, podí ají se zno u na ex , k e ý aké mohu mí
p ezen aci, např. spod ženými nebo ba e ně yznačenými čás mi,
k e é p ezen ují s uk u u.
3. P ezen ace/upe nění jazyko ých p os ředků
Opě se snažím doz ědě se od s uden ů, k e é jazyko é p os ředky– le-
xikální ig ama ické můžou použí . Pohybujeme se na ú o ni B2, p o o
moc jednoduché s uk u y neu ádíme. S uden i í ají, že si lexikum
i ůzné azby připomeneme aop a du se je pak snaží  ex u použí .
Zá o eň jsou ádi, že se dané g ama ické s uk u y neučí jen p o es
zg ama iky, ale mají p o ně p ak ické yuži í.
yjadřo ací p os ředky. Můžeme edy  é o lekci psá ex podobě zp á y (jako jsou lekci 5
oddíle Č ení) a ecenzi necha na později. Ukázko ý ex ecenze je dob é y oři na nějaké
ak uální éma.
4 Např. 1. Au o oceňuje, že se ope ách zpí á amlu í česky. 2. Au o o i se líbí s yl ope y
Chy ačka. 3. Ak ualizace Měsíci iChy ačce se po edly. 4. Olgu Jelínko ou  oli Chy ačky
hodno í au o dobře. (Vo ázkách jsou použi y jazyko é p os ředky, k e é aké později u ádím
nabídce p o las ní psaní hodnocení, s uden i by je edy měli mí če s é pamě i.)
96
kuži a elkám auži a elům daného jazyka, ale aké  ámci jazyko ého
společens í. O éměř žádném jiném jazyko ědném éma u se ši oké
eřejnos i ak in enzi ně aemocionálně nedisku uje jako o oření auží-
ání emina i , k e é se dos á ají při om čas o do „napě í mezi územ,
no mou aideologií“, jak hodně cha ak e izo al ling is a Schelle -Bol z.
(Schelle -Bol z, 2018) Je o éma, k e é zbuzuje emoce nejenom uuži a-
elek / uži a elů jazyka, ale aké uodbo nic / odbo níků– jazyko ědkyň
ajazyko ědců, od k e ých se očeká á řešení p oblémů. Ch ěla bych na
začá ek jen podo knou , že Minis e s o škols í, mládeže a ělo ýcho-
y České epubliky (MŠMT) nejen be e gende o ou p oblema iku na
ědomí, ale snaží se její řešení podpoři . V oce 2010 byla (jen k á ce)
na webo ých s ánkách Minis e s a z eřejněná pří učka „ o ného ja-
zyko ého pojedná ání žen amužů“ Jany Vald o é, Blanky Kno ko é-
-Čapko é aPa ly Paclíko é.1 Pří učka y olala bouřli ou diskusi. Ikdyž
se nes ala o iciální smě nicí p o gende o ě neu ální yjadřo ání, u či ě
poukázala, že p oblém čeká na yřešení. Od dubna 2017 do března 2020
ealizo alo Minis e s o spodpo ou E opské unie p ojek „Gende o á
o nos – Op imalizace ins i ucionálního zabezpečení gende o é o nos-
i na MŠMT“.2 Deba a ogende o é y áženos i jazyka Německu je už
omnohem dál a o p o o, že se na spous ě mís o nocenné pojmeno ání
osob šech pohla ních iden i p ak ikuje (o šem způsob označení se
pořád mění: bylo už o mimo jiné lomí ko, pod ží ko, h ězdička a po-
slední době d oj ečka). Nicméně y o ná hy nepa ří ješ ě do p a idel
němčiny amají nejenom přízni ce, ale hodně odpů ců. Pokud jde opo-
li iku– Spolko ý sněm (Bundes ag) 24. 06. 2021 odmí l žádos A D p o i
použí ání „sogenann en gende ge ech en Sp ache du ch die Bundes-
egie ung“ ( akz aného gende o ě hodného jazyka ede ální ládou).3
Vpolské poli ice není na o ině minis e s a eď a sp á ná doba na
řešení obdobných p oblémů. Polský minis škols í a ědy P zemysław
Cza nek řekl 10. lis opadu oku 2020 polském ozhlase: „Gende o
ideologia ma ksis owska, jes ałszywą wizją człowieka. Jes em po s onie
naukowców, k ó zy s wie dzają, że o nie jes żadna nauka”4 [Gende je
ma xis ická ideologie, je o alešná ize člo ěka. Jsem na s aně ědců,
1 h ps://da a.idnes.cz/soubo y/s udium/a100125_ba _gende _p i ucka.pd
2 h ps://www.msm .cz/minis e s o/p ojek -gende o a- o nos
3 h ps://www.bundes ag.de/dokumen e/ ex a chi /2021/kw25-de-gende ge ech e-sp ache
-846940
4 h ps://wiadomosci.dziennik.pl/poli yka/a ykuly/8003958,p zemyslaw-cza nek-men-gende
-nauka-uczelnie-kosciol.h ml

97
k eří dí, že o není žádná ěda.].5 Názo y minis a Cza neka na oli
ženy  odině a e společnos i aději ady u ádě nebudu.
Při ozené jazyky s ými his o ickými, kul u ními apoli ickými spoji-
os mi se y o ná ají na om o poli sřadou ozdílných p oblémů. Vmém
příspě ku se sous ředím na d ě následující éma a:
• ak uální endence přechylo aní (moce) aasyme ie sys ému odů
e z ahu kbiologickým pohla ím;
• ak uální ole gene ického maskulina.
Bude mě zajíma , do jaké mí y mají li ozdílné přís upy koznače-
ní d ou (popř. ří) pohla í pomocí p os ředků jazyka na mezikul u ní
komunikaci.
Přechylo ání (moce) – slo o o né p os ředky
speci ikující pohla í
Pod pojmem přechylo ání, aké moce, se chápou od ozeniny subs an i a
odu ženského od maskulina nebo naopak, scílem přizpůsobi genus
přejímanému sexu, j. biologickému odu označo aného. Přechýlená
subs an i a se použí ají p o označení z ířa aosob (s o . např. Fleis-
che – Ba z, 1995, s. 182–185). Klasické od ozeniny znikají su ixací
náz u osoby maskulinu:
malíř– malířka / mala z– mala ka / Male – Male in
Opačný smě je e šech jazycích spíše zácný:
do a– do ec / wdowa– wdowiec / Wi we– Wi we
Jelikož h ají přechýlená maskulina pouze ma ginální oli, nechám
je mém příspě ku s anou. V om o případě neexis ují značné ozdíly
mezi po o ná anými řemi jazyky.
Včeš ině se oří éměř p a idelně eminina pomocí de i ace (přechy-
lo ání / moce). P oduk i i a é o onomaziologické modi ikační ka ego ie
mě přek apila při p ním kon ak u sčeš inou během s udia bohemis-
iky Polsku. Jako odilá mlu čí polš iny, k e á ehdy neměla poně í
o z . eminis ické ling is ice, jsem nímala d oji é pe sonální pojmeno-
ání zaměs nání apozic čis ě jazyko ědně bez ideologických kon ex ů.
To šak zbudilo můj zájem, p oč d a blízce příbuzné jazyky, k e é mají
5 Český překlad h ana ých zá o kách celém příspě ku: Danu a Ry el-Schwa z.
98
kdispozici éměř iden ické slo o o né p os ředky, je použí ají ak odliš-
ně. Než přis oupím ke značným ozdílům přechylo ání mezi češ inou
a polš inou, ch ěla bych k á ce s o na slo o o né su ixy. Mlu nice
současné češ iny (např. T á níček, 1951, s. 252–258, Ha ánek– Jedlič-
ka, 1981 [1. ydání 1959], s. 120–121, Šmilaue , 1971 [1. ydání 1968],
s. 77–79, Mlu nice češ iny 1, 1986, s. 304–308, Čecho á akol., 2000,
s. 110–111, Š ícha akol., 2018, s. 515–519) řadí kp oduk i ním su ixům
y o č yři následující:
-ka –členka, děkanka, dok o ka, inžený ka, p á nička, p o eso ka, řidička a d.
-ice / -nice –dělnice, odbo nice, ajemnice, účas nice, úřednice a d.
-yně / -kyně –kolegyně, chi u gyně, d ama u gyně, poslankyně, soudkyně a d.
Z ěch o ří su ixů se cen u sys ému přechylo ání nachází nejčas ěj-
ší su ix -ka auží ání os a ních su ixů je ě šinou omezeno na maskulina
su či ými su ixy. To po zuje Velká akademická g ama ika spiso né češ iny:
„Mezi ěmi o su ixy je zhlediska p oduk i i y značný ozdíl. Za ímco
doložených přechýlených jmen ořených su ixem -ka jsou s o ky, de-
i á y na -yně/-kyně a-ice se počí ají řádu desí ek [...].“ (Š ícha akol.,
2018, s. 516)
Č ý p oduk i ní su ix -o á, např. k ejčo á, sp á co á, šé o á, š ag-
o á, (zas a alé p o pojmeno ání manželek: dok o o á, uči elo á, p o eso-
o á) se uapela i (obecných jmen) použí á jen zřídka. Ten o su ix je
p oduk i ní up op ií ( las ních jmen).
Další su ixy, mj.: -na / -o na / -e na / -ezna (kněžna, k álo na, ca e na,
p incezna); -esa (ba onesa) h ají ma ginální oli auž nejsou p oduk i ní.
Přechýlené o my mohou bý k omě oho ořeny kon e zí (pa adig-
ma ickou de i ací), např. magis / magis a, p ů odčí (deklino ány jednou
jako maskulinum, jindy jako emininum).
Již e s a ších českých g ama ikách bylo zdů azněno: „Přechylo ání
subs an í [subs an i ] je našem jazyce [ češ ině] od nejs a ších dob
[…] elmi ži ý je . Tomu nas ědčuje oření no ých ano ých d ojic,
sko o esk ze eminin edle s a ších maskulin, jako s a os ka, dok o ka,
poslankyně, k e á pů odně nebyla, p o ože jich nebylo ěcně po řebí. [...]
Je p o o p o i duchu jazyka uží ání muž. podoby na označení žen, jako
paní nebo slečna dok o , poslanec, s a os a ...“ (T á níček, 1951, s. 1044)
T á níček komen uje ehdy chybějící, popř. kon o e zní o my eminin:
soudkyně ksoudce; adka / ádkyně / ado á k ada (T á níček, 1951, s. 253)
aminis yně kminis . Jak je ob ížné se sjedno i na jedné o mě, ukazuje
elmi dlouhá diskuze opřechylo ání mužského pods a ného jména ada,
99
k e á á již minimálně od oku 1932. Sh nu í diskuze u ádí Anna Če ná
časopise Naše řeč. (Če ná, 2001, s. 52-53). Omezení o by přechýlených
o em e šech českých g ama ikách, k e é yšly po akademické Mlu nici
češ iny, buď nejsou ůbec zmíněné nebo o jsou elmi k á ké poznámky,
např. „Přechylují se přede ším náz y osob (jen něk e é cha ak e izační
náz y zůs á ají nepřechýlené: chy ák, miláček) […]“. (Mlu nice češ iny 1,
1986, s. 304).
Lexikální meze y lze s ano i českém jazyko ém sys ému jen zřídka:
„Včeš ině chybí ženský p o ějšek mis a jako uznání odbo né kompe-
ence, s o . éž učenec, doyen. Maskulina pos ádají náz y olí ap o esí
chů a, hospodyňka, šička, kosme ička, le uška aj.“ (Vald o á 2018: 99) Ouží-
ání něk e ých eminin, k e á nejsou kodi iko aná, se současné době
disku uje; např. hos ka / hos kyně pendan eminina kmaskulinu hos .
Milosla Vond áček zkoumal a yhodno il na základě yb aných příkla-
dů zČeského ná odního ko pusu pomě ýsky u maskulinních o em
a emininních de i a ů. Jako „subs an i a somezeným přechylo áním“
mohl označi :
• „Subs an i a s přechylo áním limi o aným jazyko ými ak o y“,
např. hos – hos ka, po omek– po omkyně, sou ozenec– sou ozenka / sou-
ozenkyně. K omu pa ří aké řada pojmeno ání nosi elů las nos í,
např. lenoch– lenoška, opilec– opilka.
• „Subs an i a spřechylo áním o li něným mimojazyko ými ak o y“,
např. oják– ojákyně / ojačka, důs ojník / důs ojnice, pediké – pedi-
ké ka, p os i u – p os i u ka model– modelka, hos es– hos eska, zd a o ní
ses a– zd a o ní ses / zd a o ní b a
• „Subs an i a s ela i ně neomezeným přechylo áním“, např. pacien –
pacien ka. (Vond áček, 2011, s. 577–597)
Zmíněný k á ký přehled ukazuje, že češ ina nejenom disponuje el-
kým po enciálem přechylo a , nýb ž ho i yuží á. To po zuje s o nání
spolš inou.
Ikdyž e slo o o ném sys ému polš iny je íce p oduk i ních slo-
o o ných su ixů, k e é mohou y áře eminina zmaskulin, y s á á
spřechylo áním řada p oblémů ao é o ka ego ii íce než s o le dis-
ku ují jazyko ědkyně ajazyko ědci, s ejně jako uži a elky auži a elé
jazyka. Nejp oduk i nější as elkým ods upem nejdůleži ější su ix je
s ejně jako češ ině su ix -ka– nauczycielka (uči elka), leka ka (lékařka),
policjan ka (policis ka).
Také další p oduk i ní polské su ixy upla ňo ané při přechylo ání
mají sčeskými su ixy společný pů od. Ta o shoda má o šem jeden zálud-
ný háček, neboť dis ibuce su ixů obou jazyků není čas o s ejná:
100
-ica / -yca (ojedinělý su ix)– obo nica (dělnice); p acownica (p aco nice);
-ini / -yni– sp zedawczyni (p oda ačka), dozo czyni (domo nice), zwyciężczyni
( í ězka);
-owa (  é o unkci je ojedinělý)– sze owa (šé ka), k awcowa (š adlena).
Další su ixy: mj. -na/ -ewna/ -ówna, -ina /-yna (księżna, k ólewna, ba o-
nówna, h abina; -anka (koleżanka) h ají ma ginální oli.
Ty o su ixy předs a ují pods a ě jediný společný znak mezi polš i-
nou ačeš inou  om o ohledu, neboť oření apouži í přechýlených
o em polš ině podléhá řadě omezení. Vp axi se čas o ne oří eminina,
ikdyž by o bylo možné, popř. exis ující se nepouží ají. To je z láš ě čas-
o případ při označení po olání a i ulů. Čím yšší je společenský p es iž
označeného po olání, ím čas ěji chybí pendan  podobě eminina.
Podle oho o p a idla dochází polš ině kp a idelnému přechylo ání
pouze u z . adičních ženských po olání jako kucha ka (kuchařka),
kelne ka (číšnice), sek e a ka (sek e ářka), sp zą aczka (uklízečka). Ti uly
se neod ozují, mís o oho se použí ají analy ické kons ukce, např. pani
(paní) + maskulinní o ma, k e á se po om šak nedeklinuje: pani dy ek o
(‚paní ředi el‘), pani p o eso (‚paní p o eso ‘), pani psycholog (‚paní psy-
cholog‘), pani inżynie (‚paní inžený ‘).
Jako dů ody p o u o asyme ii se nezmiňuje pouze his o icky pod-
míněná ne o nos p o esním ži o ě mezi muži aženami, ale aké čis ě
jazyko é podmínky. Něk e é a gumen y, k e é se Polsku ády uží ají,
nejsou při s o nání sčeš inou únosné ap o mě jako bohemis ku jsou
pouze ěžko pochopi elné. Zde u ádím pá příkladů:
Zd ženli os  použí ání přechýlených eminin se  Polsku odů-
odňuje přede ším ím, že su ixy eminin jsou polš ině mul i unkční,
jako např. su ix -ka. Ten o su ix oří aké deminu i a az oho dů odu
nemohou bý přechýlené o my na -ka nímány jako se iózní. Fo ma
p o eso ka by asocio ala spíše maskulinum p o eso ek (p o esů ek) než
maskulinum p o eso . Ta o a gumen ace šak není přes ědči á, pokud
se po o ná polš ina sčeš inou. Také češ ině je su ix -ka polysemní aje
elmi p oduk i ní jak při oření deminu i , ak při oření eminin.
Poče né české od ozeniny se su ixem -ka mají polš ině jen maskulinní
analogická pojmeno ání. Znu nos i jsou česko-polském slo níku (Sia -
kowski– Basaj 1991) s ále zno u u áděny maskulinní o my ě šinou
sdoplněním kobie a (žena), zácně pani (paní), např.:
děkanka– (kobie a) dziekan
inžený ka– (kobie a) inżynie
101
psycholožka– (kobie a) psycholog
dok o ka– 1. ( ědecká hodnos ) dok o , 2. po . (lékařka) (pani) dok o , (kobie-
a) leka z, leka ka, 3. (manželka dok o a), po . dok o owa [ en ek i alen není
sp á ný– i češ ině se  om ýznamu použí ala dnes už silně zas a alá o ma
paní dok o o á)
p o eso ka– (uni e zi ní) (kobie a) p o eso , (s ředoškolská) p o eso ka
Poslední příklad jasně ukazuje, že jsou y o asociace y olány přede-
ším uzaměs nání s yšší společenskou p es iží.
Jana Vald o á upozo ňuje e s é knize Rep ezen ace žens í zpe spek i y
ling is iky gende o ých asexuálních iden i na o, že aké češ ině u či á
maskulina mohou kono o a yšší s a us než eminina. Ve s ém zdů-
odnění šak nepřipisuje inu su ixu -ka, nýb ž „s a uso é hie a chii“
obecně. Jako příklady u ádí mj. odo é d ojice: č enář– č enářka, di ák–
di ačka, uči el– uči elka, ědec– ědkyně (Vald o á, 2018, s. 108–113).
Uposledního příkladu odkazuje Vald o á na článek „Feminismus nebyl
anení p oblém jazyko ý“ zno in Mladá on a Dnes, e k e ých au o
článku, Milan Macho ec, „… odmí al  oce 2000 ý az ědkyně, neboť
mu připomínal ěš kyni …“ (Vald o á, 2018, s. 113). Hie a chizo ané
hodnocení d ou o em nelze zmého pohledu zobecňo a apřeceňo a .
Asociaci ědkyně– ěš kyně uznámého českého ilozo a bych ch ěla in e -
p e o a spíše jako indi iduální amožná jako koke e ii, o o íce, p o ože
se  om o případě nejedná o ědecký článek, ale opolemiku deníku.
Femininní pendan ědkyně k maskulinu ědec je  českém jazyce již
dlouho kodi iko án amá současné slo ní zásobě češ iny pe né mís o.
VNo ém ep ezen a i ním ko pusu SYN 2020 má slo o ědkyně (200 ý-
sky ů) čas o pozi i ní a ibu y: sla ná, b ilan ní, špičko á aj. F ek ence
je  om o subko pusu e s o nání s o mami maskulina pouze 1 : 50.
VIn e Co pu e e zi 136 se ysky uje ědkyně 35k á . Polské překlado é
ek i alen y jsou pře ážně maskulina: naukowiec ( íce než 70%), např.:
E opské ědkyně nepochybně k omu o p ocesu přispí ají.– Eu opejskie kobie y
naukowcy bez wą pienia p zyczyniają się do ego p ocesu (_EUROPARL)
Jako d uhý důleži ý a gumen p o řídké uží ání přechýlených emi-
nin polš ině je zmíněna sku ečnos , že po enciální de i á y lexiku
jsou již obsazené amoce by edla khomonymii, např.:
6 h ps://kon ex .ko pus.cz

102
ma yna z (námořník)– ma yna ka (sako; námořnic o)
pilo (pilo ; řidící le adlo)– pilo ka (d uh čepice)
oka z (sous užník)– oka ka (sous uh)
dyploma a (diploma , s á ní úředník)– dyploma ka (diploma ka; ak o ka bez
d žadla)
Ta o a gumen ace se éž o iciálně použí á. Dané ys ě lení je e s a-
no isku komise Polské jazyko é ady při p ezídiu Polské akademie ěd
(Rada Języka Polskiego, 2002)7.
Také českém jazyko ém sys ému se ysky ují homonymní od oze-
niny, jak bylo u edeno ýše diploma ka 1. s á ní úřednice; 2. ak o ka bez
d žadla. Ukázko ý případ je slo o občanka: 1. občanka přechýlená o ma
kmaskulinu občan; 2. uni e bizo aná o ma kobčanský p ůkaz. Fenomény
polysémie ahomonymie nelze od jazyka odmysle .
Přesný soupis přechýlených označení osob, popř. subs an i , uk e-
ých přechylo a nelze, není znám, popř. není kodi iko án. Polské
slo níky nepodá ají u ě šiny maskulin žádné in o mace o om, jak má
bý pojmeno ání maskulin uží áno p o pojmeno ání žen. Tu o meze u
uza í á do jis é mí y slo ník č yř au o ek Słownik nazw żeńskich polszczyzny
[Slo ník ženských pojmeno ání polš ině] ydaný Agnieszkou Moło-
cha-K upa  oce 2015. Jsou něm dokumen o ány přechýlená eminina
polš ině. Vedle eminin, k e á jsou pe ně zako ena současné slo -
ní zásobě, přináší slo ník poče né neologismy, ok e ých se disku uje
médiích. Řada ěch o lemma , k e á jsou označena e slo níku jako
»nie ejes owany« (ne egis o aná), musí bojo a oakcep anci uPolek
aPoláků. České emininní ek i alen y pa ří op o i omu kneu ální slo -
ní zásobě, jsou kodi iko ané amohou se použí a bez omezení, např.:
(?) inżynie ka– inžený ka
(?) kie owczyni– řidička
(?) minis a / minis e ka– minis yně
(?) nu kini / nu czyni– po ápěčka
(?) skoczkini– skokanka
(?) świadkini– s ědkyně
(?) wydawczyni– yda a elka
(?) dziekanka– děkanka
(?) kancle ka– kancléřka
7 h ps:// jp.pan.pl/index.php?op ion=com_con en & iew=a icle&id=1046: o ma-eska
- zeczownika-qma yna zq&ca id=44&I emid=145
103
P oč se ydala češ ina apolš ina sohledem na oření apouží ání
přechýlených o em d ěma ozdílnými ces ami, je ěžké říc . Zřejmě na
češ inu mělo li p a idelné oření eminin jazyko ém sys ému němči-
ny apolš inu íce o li nily endence  uš ině. P a děpodobně h ály aké
oli kul u ní ozdíly obou společnos í. Česká společnos byla e s ém
jád u občanská, polská společnos byla elmi dlouho o mo ána a is-
ok a ickou aka olickou adicí. Třebaže se si uace posledních le ech
polš ině změnila apouží á se hodně no ých emininních od ozenin8,
ka olická cí ke Polsku pe ně lpí na konze a i ních zo ech.
Op oblému asyme ie jmenného odu asexu se disku uje již hodně
dlouho elmi in enzi ně. Při diskuzi, k e ou započal  oce 1901 Roman
Zawiliński časopise Po adnik Językowy, se p ní polo ině minulého
s ole í yslo ilo elmi mnoho polských jazyko ědců (odos méně ja-
zyko ědkyň) p o použí ání emina i ajako zo u edli český přís up.
An onina Ob ębska, k e á se ujala slo a  diskuzi o neměnnos i
mužských označení po olání upojmeno ání ženských p o esí, napsala:
„Oczywiście op zyszłości ego ypu wy ażeń p zesądzać niepodobna. Dalsze
ak y p zyniesie nam czas, a ozs zygnie ogół mówiących.“ (Ob ębska, 1933,
s. 187) [Zajis é se nedá budoucnos ěch o o em předpo ědě . Další ak a
nám přinese čas aspolečens í uži a elů jazyka ozhodne.]
Diskuze pok ačuje dále. O86 le později (25. 11. 2019) o iciálním
yjádření Rady polského jazyka č eme:
„Spo u onazwy żeńskie nie ozs zygnie ani odwołanie się do adycji ( ó-
żno odnej pod ym względem), anido eguł sys emu. Dążenie do syme ii
sys emu odzajowego ma pods awy społeczne; językoznawcy mogą je wy-
łącznie komen ować. P awo do s osowania nazw żeńskich należy zos awić
mówiącym, pamię ając, że obok nagłaśnianych os a nio w mediach wezwań
do wo zenia emina ywów is nieje opó p zed ich s osowaniem.“ (Rada
Języka Polskiego, 2019)9 [Spo o emina i a nebude moci ozhodnou ani
od olá ání se na ůzné adice, ani na p a idla jazyko ého sys ému. Sna-
ha odo ého sys ému osyme ii má společenské základy; ling is é ji mo-
hou nanej ýš komen o a . P á o použí a ženská označení se má přenecha
8 Přechýlená eminina se použí ají p a idelně např. ženském časopise Wysokie Obcasy– ýdenní
příloha no in Gaze a Wybo cza.
9 h ps:// jp.pan.pl/index.php?op ion=com_con en & iew=a icle&id=1861:s anowisko- jp
-w-sp awie-zenskich- o m-nazw-zawodow-i- y ulow
104
uži a elům jazyka sohledem na ak , že edle ýze k oření emina i , k e á
poslední době p oběhla médiích, exis uje aké p o es p o i jejich uží ání.]
Nehledě na čas o emo i ní gende o é diskuze as ím spojenou ideo-
logii, mají  polš ině uži a elky a uži a elé jazyka občas po íže, jak
sp á ně použí označení daného po olání nebo unkce ženy, neboť je
s emininními neskloňo anými subs an i y (jako p o eso , dok o , inżynie
a d. neskloňo ané o mě při použi í uženských pojmeno ání) pol-
ském jazyko ém sys ému spojena řada p oblémů, popřípadě exis ují le-
xikální meze y. Tak např. není neskloňo aná o ma p edika i ní unkci
us álená:
Paní Vol o á je známou p o eso kou.– ? Pani Wol jes znanym p o eso em. / ?
(Pani) Wol jes znaną p o eso .
Ješ ě íce p oblémů se ysky uje při použi í emininních neskloňo a-
ných subs an i plu álu:
p o eso ky– ? panie p o eso , ? panie p o eso ki, * panie p o eso zy
Na exis enci p oblému nepoukazuje jen ži á diskuze  isku ajiných
médiích, ale dokládají o aké poče né o ázky k omu o éma u kladené
jazyko ým po adnám (Po adnie Językowe) při polských uni e zi ách.
O ázky začínají čas o „Mám p oblém ...“, „Moje pochybnos i se ý-
kají …“, „Mám dilema …“, „Exis uje nějaká nes annos ?“
Absence přechýlených emina i je jasně pa ná, pokud se příklady
s o nají pa alelním ko pusu. P o ilus aci použiji české emininum
s ědkyně, k e é se ysky uje pa alelním ko pusu In e Co p 13– Czech
u179 příkladů. V84,2 % odpo ídá omu o českému emininu polš ině
maskulinní o ma świadek. Uněk e ých případů je sexus yjádřen pomocí
jiných p os ředků, jako p onomina, emininní o my e b nebo lexému
kobie a, např.:
Jes li se případ dos ane ksoudu, budu ji muse po ola jako s ědkyni. – Jeżeli
dojdzie do ozp awy, będę musiała powołać ją na świadka. (cs:Fieldingo a-Da-
my_zG_A:00)
S ědkyně už odpo ěděla.– Świadek odpowiedziała na py anie. (cs:Fieldingo a-
-Damy_zG_A:00)
Ta s ědkyně se jmeno ala F enchy.– Ten świadek o kobie a, p awda?–
F ancuzeczka. (cs:B own-Za is :00)
105
VAms e damu js e měl s ědkyni, oznámil Ha y aho i.– W Ams e damie świ-
adkiem zabójs wa była pewna kobie a – powiedział Ha y mo de cy (cs:I ing
Rok_ do ou:00)
Čas ěji je ze s ědkyně pa alelních příkladech jednoduše udělán muž,
např.:
Mohla by aše c ihodnos nařídi s ědkyni, aby odpo ěděla na o ázku?– Czy Wysoki
Sąd mógł by polecić świadkowi, by udzielił odpowiedzi na py anie? (cs:Fieldingo a-
-Damy_zG_A:00)
Ty a a oje s ědkyně! – Ty i en wój świadek! (cs:Fieldingo a-Damy_zG_A:00)
Domní ám se, že s ědkyně dala jasně naje o, že byla „ e sp še“.– Myślę , że świadek
całkowicie wyjaśnił … że był pod p ysznicem. (cs:_SUBTITLES:113036_1o 1)
Jediný polský příklad, e k e ém se ysky la emina i ní o ma, je:
Mohla bys bej s ědkyně Jeho o a. – Możesz być świa kową (sic! świadkową)
jechowy. (cs:_SUBTITLES:113036_1o 1)
P o s o nání se jedná u101 příkladů, k e é jsou Polském ná odním
ko pusu, u eminina świadkowa jen od a ýznamy: 1. s ědkyně na s a bě
nebo 2. s ědkyně Jeho o a. Žádný příklad nepojmeno á á p os řednic í
é o o my s ědkyni u či é událos i. Ve Slo níku ženských pojmeno ání
polš ině na ho ané přechýlené slo o świadkini (podle českého zo u)
se Polském ná odním ko pusu ůbec ne ysky uje.
S o nání češ iny sněmčinou ede ke zjiš ění, že oba jazyky mají při
oření speci ických slo ních pá ů sohledem na sexus hodně společných
ysů. Pe Nádeníček (2013) idí přechylo ání společnou ces u češ iny
aněmčiny. Přechylo ání je současné němčině samozřejmos . Jediný
p oduk i ní su ix upla ňo aný při přechylo ání je su ix -in. Sko o p a i-
delně, pomě ně bez p oblémů, se mohou oři emininní pojmeno ání
osob.10
Pokud s o náme německé ek i alen y kjiž ýše zmíněným příkladům
českých emina i , můžeme kons a o a , že ě šina znich je obou ja-
zycích ořena pa alelně. Bez omezení se použí ají následující německé
ek i alen y:
10 Su ixy cizího pů odu jako -(eu)se (F iseuse), -esse (Ba onesse), -isse (Diakonisse), -essin (P inzessin),
-ine (He oine od He os); -e (Cousine); -sche (Pas o sche) h ají jen ma ginální oli ajsou zčás i
nah azeny p oduk i ním su ixem -in.
112
Pusch, L. F. (1984): Das Deu sche als Männe sp ache. F ank u am Main: Suh kamp
Ve lag.
Rosen, A.– Va řín, M.– Zasina, A. J. (2020): Ko pus In e Co p– češ ina, e ze 13 z1. 11.
2020. Ús a Českého ná odního ko pusu, FF UK, P aha 2020. Dos upné zWWW:
h ps://kon ex .ko pus.cz.
Ry el-Schwa z, D. (2014): Czy odzaj żeński może być używany w unkcji gene ycznej?
In: P oměny polonis iky: T adice a ýz y polonis ických s udií (ed. M. Benešo á– R.
Rusin Dybalska– L. Zakopalo á). P ag: Ka olinum, s. 180–186.
Ry el-Schwa z. D. (2022): Gende (un)ge ech igkei . D ei Sp achen, d ei Pe spek i en
(Deu sch, Tschechisch, Polnisch). In: Gende S udies im Dialog. T ansna ionale und
ansdisziplinä e Pe spek i en. (ed. A. A wińska– J. Schulze-Fellmann). Biele eld:
ansc ip Ve lag, s. 205–222.
Schelle -Bol z, D. (2018): Femina i a im Spannungs eld on Usus, No m und Ideologie:
Ein polnisch- ussische Ve gleich. In. Ös e eichische Bei äge zum In e na ionalen
Slawis ikkong eß 2018 in Belg ad (ed. P. Deu schmann– I. Mendoza– T. Reu he – A.
Woldan). F ank u a.M.: Pe e Lang, s. 105–130.
Sia kowski, J.– Basaj, M. (1991): Słownik czesko-polski. Wa szawa: Wiedza Powszechna.
Słownik nazw żeńskich polszczyzny (2015) (ed. A. Małocha-K upa). W ocław: Wydawnic wo
Uniwe sy e u W ocławskiego.
Šmilaue , V. (1971): No očeské oření slo . P aha: S á ní pedagogické naklada els í.
Š ícha, F. akol. (2013): Akademická g ama ika spiso né češ iny, P ag: Academia.
Š íha, F. akol. (2018): Velká akademická g ama ika spiso né češ iny 1. P aha: Academia.
T á níček, F. (1951): Mlu nice spiso né češ iny 1. P aha: Slo anské naklada els í.
Vald o á, J. (2018): Rep ezen ace žens í zpe spek i y ling is iky gende o ých asexuálních
iden i . P ag: Sociologické naklada els í Slon.
Vald o a, J.– Kno ko á- Čapko á, B.– Paclíko á, P. (2010): Kul u a gende o ě y áženého
yjadřo ání. Minis e s o škols í, mládeže a ělo ýcho y. Dos upné zWWW: h ps://
da a.idnes.cz/soubo y/s udium/a100125_ba _gende _p i ucka.pd .
Vond áček, M. (2011): Kapi oly o odu aži o nos i subs an i a. In. Kapi oly zčeské
g ama iky (ed. F. Š ícha). P aha: Academia, s. 568–652.
Abs ac
Gende co ec ness in Czech language is awidely discussed opic nowadays.
Opinions on linguis ic inequali y o disc imina ion agains women in language
a e diame ically di e en . I is a opic ha a ouses emo ions no only in emale
language use s, bu also in male and emale linguis s, who a e expec ed o sol e
he p oblems exis ing be ween language no m, usage and ideology. The ques ion
a ises o wha ex en he p oblem can be sol ed wi hin he linguis ic sys em o
Czech. When we look a Czech as a o eign language, he gende issue akes on
aspecial signi icance. My pape p o ides acommen a y on he use o gende
coun e pa s (bo h masculine and eminine o ms) in Czech in compa ison wi h
Polish and Ge man. I ocus mainly on he di e en p oduc i i y in gende in lec-
ion and on he use o gene ic masculine. In pa icula , Iam in e es ed in how
hese di e ences a ec in e cul u al communica ion.

113
Keywo ds
Gende , gende equi y, emina i a, gende in lec ion, eminis linguis ics, gene ic
masculine
Abs ak
Gende o á ko ek nos češ ině je dnešní době ši oce disku o ané éma. Názo y
na jazyko ou ne o nos , esp. disk iminaci žen jazyce jsou diame álně odliš-
né. Je o éma, k e é zbuzuje emoce nejenom uuži a elů / uži a elek jazyka,
ale aké uodbo níků / odbo nic– jazyko ědců ajazyko ědkyň, od k e ých se
očeká á řešení p oblémů exis ujících mezi jazyko ou no mou, územ aideologií.
Vzniká o ázka, do jaké mí y je en p oblém řeši elný  ámci jazyko ého sys ému
češ iny. Když se podí áme na češ inu jako cizí jazyk, gende o á o ázka nabý á
z láš ního ýznamu. Můj příspě ek přináší komen ář k použí ání odo ých
p o ějšků (mužských iženských podob) češ ině e s o nání spolš inou aněm-
činou. Sous ředím se hla ně na odlišnou p oduk i i u přechylo ání ana uží ání
gene ického maskulina. Zejména mě bude zajíma , jak y o ozdíly o li ňují
mezikul u ní komunikaci.
Klíčo á slo a
Gende , gende o á ko ek nos , emina i a, přechylo ání / moce, eminis ická
ling is ika, gene ické maskulinum
P o . D . Danu a Ry el-Schwa z
[email p o ec ed].de
Ins i u ü Sla is ik, Uni e si ä Leipzig
114
Funkční s yl umělecký a češ ina
p o jinojazyčné mlu čí:
předs a ení ýzkumného še ření
Ka eřina Sach o á
„Jazyk ali e a u a oří neodděli elný pá , p o ože jeden je inka nací d uhého.“
Jean Pey a d, ancouzský didak ik
Ú od
Využi í uměleckého unkčního s ylu by mělo bý ýznamnou součás í
ýuky českého jazyka, ať už jde o ýuku češ iny jako jazyka ma eřského,
či o ýuku češ iny jako cizího, popř. d uhého jazyka českých azah a-
ničních ins i ucích. Umělecký s yl, po ažmo umělecký ex je přede ším
důleži ým p os ředkem schopným ypo ída okul uře na pozadí daného
jazyka. Aje o p á ě sociokul u ní složka, k e á je současnos i sou is-
los i s ýukou cizích jazyků e s ředu pozo nos i. Vdobě, kdy dochází
ke změnám echnických podmínek ýuky ake změnám podmínek mezi-
lidské komunikace, kdy jsou s uden i z yklí níma nepřebe né množs í
podně ů a eago a na ně ( li in e ne u, mul imediálních p os ředků
apod.), hledají yučující, didak ici, me odici aau oři učebních ma e iálů
no é způsoby, jak s uden y mo i o a ausnadni jim ak izici českého
jazyka. Domní áme se, že ies e ická unkce ex ů může bý ím sp á ným
mo i ačním ak o em, neboť es e ický p oži ek hodně doplňuje p oces
učení ae ek i ně ak i izuje každého s uden a.
115
1. Vymezení unkční s ylis iky e z ahu
k ýuce cizího jazyka
Dří e, než se  é o s a i dos aneme kpopisu las ního ýzkumu, je ře-
ba ymezi základní oblas i, k e é jsou klíčo é p o eo e ický podklad
še ření.
Funkční s yl je ymezen jako unkce jazyko ého p oje u (pa ole) aje
u čen konk é ním cílem oho o p oje u. Česká unkční s ylis ika připi-
suje p ocesu u áření s ylu nejsilnější li p á ě unkci ex u, esp. ko-
munikačnímu cíli.Společný e opský e e enční ámec p o jazyky (dále
jen SERR) nede inuje jedno li é unkční s yly, jejich cha ak e is ika je
naznačena jedno li ých čás ech Rámce.1
Co se ýče klasi ikace unkčních s ylů, naší p áci ycházíme ze Sou-
časné s ylis iky (Čecho á– K čmo á– Minářo á, 2008, s. 98), kde jsou
jako p imá ní čili základní ymezeny následující unkční s yly:
• p os ěsdělo ací (běžnědo ozumí ací),
• odbo ný,
• adminis a i ní,
• publicis ický,
• řečnický,
• umělecký.
Funkce, k e á je las ní uměleckému s ylu, nebo aké s ylu umělecké
li e a u y, je unkce es e ická. Vedle es e ické (poe ické) unkce mohou
bý zas oupeny i unkce zdělá ací, ýcho ná, zába ná. Jád em umělec-
kého s ylu je li e á ní dílo, k e é po ažujeme za s éby ný yp komuni-
ká u. S ylo é no my  ex ech uměleckého s ylu jsou spja y sli e á ními
d uhy ažán y. Typická je modi ikace sloho ých pos upů aú a ů. Umě-
lecké yjádření se yznačuje subjek i i ou, emocionali ou, exp esi i ou.
Vp ak icky zaměřené ýuce cizích jazyků s ojí učení oli e á ních
žán ech ap áce spoe ickým ex em na pozadí. Ve šeobecně ap ak icky
poja ém yučo ání češ iny čas o není ymezený dos a ečný p os o p o
hlubší seznamo ání suměleckým ex em, li e a u ou dané země, umělec-
kým jazykem apod., a o z ůzných dů odů– časo é možnos i jsou čas o
omezené, po řeby s uden ů spíše p ak ické aleckdy chybí imo i ace (ať
už ze s any uči ele, nebo ze s any s uden ů) kp áci s ím o s ylem. My
1 „Te mín unkční s yl je použi e smyslu sys ema ických ozdílů mezi s ylo ými s ami jazyka,
k e é jsou cha ak e is ické p o ůzné kon ex y. Koncepčně se jedná o elmi ši oký pojem,
k e ý může obsáhnou o, co je zde pojednáno  ámci učebních úloh (4.3), ypů ex ů (4.6.4)
amak o unkcí (5.2.3.2).“ (SERR, 2002, s. 122).
116
se šak domní áme, že umělecký unkční s yl je p o ýuku jazyka s ejně
důleži ý jako os a ní s yly. Souhlasíme sK. Hausenblasem, k e ý e s é
s a i okomplexních asimplexních s ylech zmiňuje důleži os pos a ení
uměleckého s ylu mezi s yly os a ními. Podle něho nejsou s yly umělec-
kého yjadřo ání od ženy od yjadřo ání mimouměleckého, naopak,
s a ějí na něm, přičemž yuží ají celého ozmani ého boha s í ú a ů,
k e é byly y ořeny ajsou no ě y ářeny komunikační p axi amodi-
ikují je p o s é cíle. (Hausenblas, 1996, s. 86).
Jednou z klíčo ých o ázek implemen ace li e a u y do yučo ání
cizích jazyků je selekce hodných li e á ních ex ů. Tou o o ázkou se
zaobí ají mnozí didak ici. My se přikláníme keklasi ikaci I. Lenčo é
(2005, s. 37–39) adopo učujeme p o ýuku následující li e á ní d uhy
ažán o é o my:
• klasickou poezii,
• poezii nonsensu,
• z uko ou, izuální či g ama ickou báseň,
• pohádku,
• bajku,
• populá ní píseň,
• k á kou p ózu,
• lido ou píseň, hádanky,
• pořekadla apříslo í,
• ú y ky zdob od užné či an as ické li e a u y,
• ži o opisnou li e a u u,
• his o ický omán,
• deník.
P o jedno li é znalos ní ú o ně lze obecně dopo uči hodné li-
e á ní d uhy ažán y: s uden i se znalos í na ú o ni A1 aA2 mohou
p aco a s říkankami, k á kými básněmi (nejen dě skými), s ex em
písně, popř. sjakýmkoli k á kým adap o aným ex em. Na ú o ni B1
aB2 lze zařadi ukázky ži o opisného ománu, de ek i ky, his o ického
ománu, po ídky. Od ú o ně C1 může yučující s uden ům nabídnou
jakoukoli poe ickou (básně s me a o ami, azeologismy apod.) či
p ozaickou ukázku o iginální podobně. Nicméně zdů azňujeme, že
a o dopo učení pla í spíše obecně. Vždy záleží na ob ížnos i ex u
(zlexikálního, g ama ického asyn ak ického hlediska), popř. na jeho
ozsahu: uněk e ých ukázek může pokus ozjednodušení nebo zk ácení
ý azně na uši s uk u u acelis os , k e á je p o daný ex důleži á.
Dále pla í, že kupříkladu něk e é hodně z olené p ozaické ukázky mo-
hou bý s ozumi elné ip o začá ečníky ( iz F oulíko á, 2008). Naopak
117
p áce sjednoduše napsanou bajkou yžadující dop o odnou in e p e aci
adiskusi může působi po íže ipok očilejším s uden ům.
Hla ní myšlenkou našeho ýzkumu je zení, že s ylis ika je jedním
ze základních kamenů s udia jazyka, azá o eň p os ředníkem mezi li e-
a u ou ajazykem. Souhlasíme sDesbois (2009, s.20), že s ylis ika po-
máhá překona kon lik mezi učením (se) jazyku aučením (se) li e a uře.
Umožňuje s uden ům lépe pozna po enciali y a yuži í jazyka, k e ému
se učí. Zah nu í li e a u y jakož o zd oje nepřebe ného množs í ůz-
ných s ylů edy y áří e ýuce jazyka p os o p o s ylis iku. Nesmíme
zapomenou , že ili e á ní ex je komunika i ního cha ak e u: ypo ídá
oněčem, ho oří kněkomu (např. Miko, 1970), ap o o by komunikačně
poja é ýuce češ iny jako cizího jazyka měl zaujmou s é mís o.
Na následujícím schéma u jsme ys ihli zájemný z ah mezi jazy-
kem, s ylis ikou ali e a u ou p ocesu ýuky, jejímž cílem je komuni-
kace cizím jazyce akomunikace in e kul u ní. Každou oblas jsme p o
lepší názo nos ozepsali na základě jejích cha ak e is ik, a o ako ým
způsobem, aby šechny yjmeno ané o iny pos upně edly kjedno -
nému cíli. Zá o eň by mělo ze schéma u bý pa né, že jak jazyk, ak
ili e a u a mohou bý současně zd ojem a ýsledkem učení.
2. Podně k ýzkumu a cíle
Kusku ečnění ýzkumu2 nás edla o ázka ýkající se po enciálu umě-
leckého ex u yuži elného při ýuce cizího jazyka: co šechno může
současné době edle s é es e ické unkce umělecký s yl e ýuce nabíd-
nou ? Ipřes o, že se au oři mode ních učebnic snaží suměleckým ex em
p aco a (ať už je poja ý jako cíl jazyko é ýuky, j. és ke schopnos i
s ylo ého ozlišo ání pe cepci či p odukci ex u, či jako p os ředek:
ex y u čené knác iku g ama iky apod.), čas o us upuje do pozadí před
„p ak icky yuži elnými“ s yly ajim odpo ídajícími sloho ými ú a y.3
2 Celý ýzkum če ně eo e ického pojednání je pod obně popsán monog a ii Umělecký s yl e
ýuce češ iny p o dospělé jinojazyčné mlu čí (Sach o á, 2020).
3 Jako příklad „p ak icky yuži elného“ unkčního s ylu můžeme u és p os ěsdělo ací s yl, je-
hož ukázky nalezneme každém učebním ma e iálu, nejčas ěji podobě dialogů ( o málních
ine o málních). Dále např. s uden i, k eří se přip a ují na zkoušku kzískání českého občan-
s í, se seznamují hojnější míře sadminis a i ním s ylem– zajímají je náleži os i o mální
ko espondence, p o esního ži o opisu apod. Využi elnos odbo ných apublicis ických ex ů
( z ahujících se přímo kobo o ému zaměření s uden ů češ iny, jinojazyčných zaměs nanců
českých i em apod.) není řeba pod obněji popiso a .

118
STYLISTIKA
zákoni os i s ylizace
jazyko ých p oje ů
(kon) ex
KOMUNIKACE
p os ředek
cíl ýuky
UMĚLECKÝ
FUNKČNÍ STYL
in e kul u ní cizím jazyce
zd oj + ýsledek
JAZYK
(od jazyka k li e a uře)
sys ém znaků
LANGUE
ungo ání jazyka
(s uk u ní zákoni os i)
PAROLE
(od li e a u y k jazyku)
(au en ický)
ex
zd oj + ýsledek
LITERATURA
způsoby yuži í jazyka
+ jazyko á kul u a
LITERÁRNÍ DÍLO /
UMĚLECKÝ TEXT
Ob ázek 1: S ylis ika jako p os ředník mezi li e a u ou a jazykem
V našem ýzkumu jsme se ozhodli zmapo a si uaci ýkající se
yuži í uměleckého unkčního s ylu e ýuce češ iny p o jinojazyčné
mlu čí apo o na ýsledky yplý ající zanalýzy současných učebních
ma e iálů s požada ky (pos )komunikačně a in e kul u ně zaměřené
ýuky aspožada ky Společného e opského e e enčního ámce p o
jazyky (dále jen SERR). Teo e ický základ našeho še ření ořily z elké
čás i s udie azkušenos i zah aničních didak iků cizích jazyků (Pey a d,
1982; Riquois, 2010; Desbois, 2009; Pey a d, 1991; Aiala– de Mello, 2015;
Heid, 1985; Zappado Gue a, 2017; Ca iboni Killane , 2011; Cudak,
2004; Maley– Du , 1978; Finch, 2003; Hong Chen, 2009; Lenčo á, 2005),
dále pak p áce českých didak iků, k eří se zabý ají olí uměleckých ex ů
p ocesech jazyko é ýuky (Kylouško á, 2007; Skopečko á, 2010; Sach-
o á, 2014; Mašín, 2011; S a ý Kořáno á, 2012; Sů o á– Vlna, 2013; Ja-
níko á akol., 2011). Vneposlední řadě jsme če pali z eo ií z ahujících
119
se k unkcím a ýznamům učebnic, učebnico ých ex ů aos a ních učeb-
ních ma e iálů (zejména Če enko á, 2011; P ůcha, 1998). Za úkol jsme
si dali odů odni důleži os yuží ání uměleckého unkčního s ylu, ana-
pomoci ak ke ze ek i ňo ání ýuky českého jazyka p o dospělé cizince.
Jako hla ní cíl ýzkumného še ření jsme s ano ili o ěřo ání souladu
ex o ého obsahu učebnic s odpo ídajícími požada ky na in e kul-
u ně-komunikační kompe ence cizojazyčných s uden ů. Dílčím cílem
bylo p ozkouma ex o ý obsah yb aných učebních ma e iálů zhle-
diska zah nu í ú a ů uměleckého unkčního s ylu a ýsledky po o na
spožada ky ymezenými SERR, spo řebami apos oji yučujících (na
základě do azníko ého še ření) ask i é ii ycházejícími zpopsaných
didak icko-ling is ických eo ií. Před zahájením ýzkumného še ření
jsme si položili následující o ázky:
a) Mohou současné učebnice českého jazyka cizinci poslouži k omu,
aby se seznámil sčeskou kul u ou, li e a u ou ajejími au o y?
b) Mohou současné učebnice českého jazyka cizinci poslouži k omu,
aby se seznámil sú a y uměleckého unkčního s ylu?
3. Výzkumné še ření
Výzkumný zo ek ořilo 49 publikací, k e é jsou dos upné na českém
hu ajsou ak i ně yuží ány uči eli českého jazyka p o cizince, ať už
jako hla ní, či doplňko ý ýuko ý ma e iál. Do celko ého poč u zkou-
maných učebnic jsme zah nuli ijedno li é součás i učebnico ých se ů
a ýsledky analýzy jsme ozdělili podle znalos ních ú o ní ak, abychom
pok yli unkčně-s ylo ou cha ak e is iku učebnico ých ex ů p o šech-
ny yučo ané ú o ně, edy A1–C1. Ú o eň C2 jsme se ozhodli ynecha ,
p o ože se jí žádná ze zkoumaných učebnic ne ěnuje, na íc a o ú o eň
nebyla dosud p o češ inu jako cizí jazyk popsána.
Tabulka 1: Přehled analyzo aných učebních ma e iálů se zk a kami4
Č. Náze učebnice Ú o eň Zk a ka
1. Češ ina Exp es 1 A1/1 ČEX1
2. Češ ina Exp es 2 A1/2 ČEX2
3. Češ ina Exp es 3 A2/1 ČEX3
4 P o snazší o ien aci in e p e aci da a poznámkách kněk e ým učebnicím jsme každé
publikaci přiřadili zk a ku. Aby nedošlo kzáměně učebnic se s ejným čipodobným náz em,
u ádíme uněk e ých publikací i ok ydání nebo jméno au o a.
120
Č. Náze učebnice Ú o eň Zk a ka
4. New Czech S ep by S ep A1–A2 NCSBS
5. New Czech S ep by S ep– Ac i i y book A1–A2 NCSBS ac
6. Češ ina p o s ředně a íce pok očilé B2–C1 ČPSVP
7. Češ ina p o s ředně a íce pok očilé–
p aco ní seši B2–C1 ČPSVP p ac
8. Czech o Fo eigne s A1–A2 CFF
9. Adam aE a českém áji A1–B1 AaE
10. Mlu me česky g ama ika A1–A2 MČg
11. Mlu me česky kon e zace A1–A2 MČk
12. Mlu me česky čí anka A1–A2 MČč
13. Communica i e Czech Elemen a y A1 CCE
14. Communica i e Czech Elemen a y
wo kbook A1 CCE wo k
15. Communica i e Czech In e media e A2–B1 CCI
16. Communica i e Czech In e media e
wo kbook A2–B1 CCI wo k
17. Česky k ok za k okem 1 A1–A2 ČKZK1
18. Česky k ok za k okem 1 p aco ní seši /1 A1–A2 ČKZK1 p ac1
19. Česky k ok za k okem 1 p aco ní seši /2 A1–A2 ČKZK1 p ac2
20. Česky k ok za k okem 2 B1 ČKZK2
21. Česky k ok za k okem 2 p aco ní seši /1 B1 (smožným
přesahem) ČKZK2 p ac1
22.
Česky k ok za k okem 2 B1
ČKZK p ac2
P aco ní seši /2 (smožným
přesahem)
23. Češ ina p o cizince A1 aA2 A1–A2 ČPC A1+A2
24. Češ ina p o cizince A1 aA2 c ičebnice A1–A2 ČPC A1+A2 c ič
25. Češ ina p o cizince B1 B1 ČPC B1
26. Češ ina p o cizince B1 c ičebnice B1 ČPC B1 c ič.
27. Češ ina p o ži o ( yd. 2006) B2 ČPŽa
28. Češ ina p o ži o ( yd. 2012) B2 ČPŽb
29. Neboj e se češ iny B1 NsČ
30. Žijeme Česku, umíme česky A1 ŽČUČ
31. Češ ina p o cizince (H ono á, Tu zíko á)5A1 ČPC H on
5 Zde u ádíme jména au o ek p o odlišení od publikací s elmi podobným či o ožným náz em.
121
Č. Náze učebnice Ú o eň Zk a ka
32. Češ ina p o pok očilé
(Con o io á, Tu zíko á)6B2 ČPP
33. Česky p osím I A1 ČP1
34. Česky p osím II A2 ČP2
35. Česky p osím II p aco ní seši A2 ČP2 p ac
36. Česky p osím III B1 ČP3
37. Česky p osím III p aco ní seši B1 ČP3 p ac
38. Češ ina p o začá ečníky k ok za k okem A1–A2 ČPZ KzK
39. Češ ina p o začá ečníky k ok za k okem
wo kbook ČPZ KzK wo k
40. Basic Czech I A1 BC1
41. Basic Czech II A2–B1 BC2
42. Basic Czech III B1–B2 BC3
43. Mlu íme česky. Samouk. A1-? MČS
44. Češ ina p o cizince B2 učebnice B2 ČPC B2
45. Češ ina p o cizince B2 c ičebnice B2 ČPC B2 c ič
46. Zah ada českého jazyka.
Č yři oční období.
A2–B1 (mí ně
až s ředně
pok očilí)
ZČJ
47. Češ ina p o usky ho ořící A2–B2 ČRH
48. Česká čí anka7A2–B2 ČČ
49. Češ ina p o začá ečníky (Kaska)8
Neu edeno
(začá ečníci
až pok očilí)
ČPZ Kaska
P o zohlednění ůzných ú o ní komunikační kompe ence jsme se
ozhodli učebnico é ma e iály ozděli do ří skupin ( iz ab. č. 2): za-
čá ečníci amí ně pok očilí (A1–A2), mí ně až s ředně pok očilí (A2–B1)
apok očilí (B2–C1), a o zejména z oho dů odu, že jde onejčas ěji
u áděné ozpě í ú o ní. Něk eří au oři (přede ším s a ších učebnic)
nep acují sklasi ikací ú o ní podle SERR (A1–C2), ale u ádějí pou-
ze, zda je učebnice u čena p o začá ečníky, pok očilé s uden y apod.
(např. NCSBS). Z oho dů odu něk e é učebnice mohou kupříkladu
přesaho a danou ú o eň nebo pok ý a íce než d ě ú o ně (např.
6 Zde u ádíme jména au o ek p o odlišení od publikací s elmi podobným či o ožným náz em.
7 Učebnice byla p o ýzkum yuži a jen čás ečně. Vys ě lení iz níže.
8 Učebnice byla p o ýzkum yuži a jen čás ečně. Vys ě lení iz níže.
128
Nejp e jsme posoudili s uk u u učebnic azjis ili p ůmě ný poče
lekcí, popř. ema ických celků: zkoumané ma e iály nejčas ěji obsahují
10–20 lekcí.12 Každá lekce je ucelenou jedno kou, k e á by s ým obsa-
hem měla p o ěřo a šechny jazyko é do ednos i, přičemž by uži a eli
učebnice měly bý p ezen o ány mj. ikul u ní eálie na pozadí cílo ého
jazyka. Li e á ní ukázka by se mohla s á jakousi syn ézou no ých po-
zna ků ojazyce, popř. demons o a p ak ické ungo ání p ob aného
g ama ického je u či slo ní zásoby  ex u. Ve s uk uře lekce by mohla
zaujmou mís o na začá ku jakož o ú odní ex (poslecho é c ičení),
nebo lekci zakonči , popř. slouži jako c ičení/ak i i a p ůběhu lekce.
Pokud se edy á íme knašemu zení, že každá lekce by měla obsa-
ho a alespoň jednu uměleckou/li e á ní ukázku, za dos a ečný poče
ukázek po ažujeme p ůmě ně 10–20 ex ů na učebnici, j. jednu ukázku
na lekci nebo ema ický celek. Jak bylo u edeno, mezi zkoumanými
učebnicemi se ysky o aly ima e iály boha é na ukázky uměleckého
unkčního s ylu. Jes liže edy za dos ačující poče ukázek po ažujeme
10–20 ukázek na učebnici, j. jedna ukázka každé lekci, poče 21 a íce
ukázek může označi jako nads anda dní, nikoli šak nežádoucí.13
Co se ýče časo ého hlediska, k e é po ažujeme analýze učebnic za
p oblémo ý aspek , záleží ždy na indi iduálním oz žení ahodino é
do aci ku zu, p o k e ý jsou jedno li é učebnice u čeny. Za důleži é po a-
žujeme seznamo a s udujícího suměleckým unkčním s ylem p ůběžně,
azá o eň zacho á a kon inui u uči a. Dále je řeba in eg o a umělecký
unkční s yl do ýuky ak, aby byl její pe nou součás í, nikoli pouze
zpes řením na konci ku zu.
Au o ům učebních ma e iálů dopo učujeme yuží a po enciálu umě-
leckého s ylu, j. ybí a ex y ůzných li e á ních d uhů ažán ů če ně
poezie, písňo ých ex ů, komiksů, ú a ů lido é slo esnos i apod. (po-
d obněji iz kap. 1). Ty o ex y je řeba začleňo a do s uk u y lekcí
učebnicích češ iny p o cizince ak, aby byly co nej íce yuži y kos ojo-
ání jazyko ých je ů azíská ání komunikačních kompe encí. Uukázek
je řeba ždy u ádě jméno au o a, popř. dílo či zd oj, ze k e ého ukázka
pochází. Jsme přes ědčeni, že hodným začleněním li e á ních ajiných
12 Zde bychom ádi poukázali na ela i nos zjiš ěných ýsledků zhledem k ozdílnému poč u
lekcí učebnicích a aké zhledem kdélce ku zu, p o k e ý jsou ma e iály u čeny.
13 Velké množs í uměleckých/li e á ních ukázek je žádoucí ehdy, jsou-li y o ukázky hodně
aadek á ně yuži y kp ezen aci uči a. Jinými slo y, p áce s ako ými ukázkami by neměla bý
na úko p áce s ex y jiných unkčních s ylů, jejich začlenění by mělo odpo ída schopnos em
apo řebám s uden ů, apřede ším daným ýuko ým cílům.

129
uměleckých ukázek do s uk u y lekcí nedojde ke komplikacím způso-
beným nedos a ečným množs ím času u čeného knaplnění šech cílů
dané yučo ací jedno ce.
Předchozí dopo učení sou isí i se zadá áním pes é škály úkolů
ains ukcí, aby byly ako é ex y yuži y kco nejkomplexnější p áci
sjazykem, j. nejen knác iku č ení amo i aci kdalšímu učení. Úkoly
ains ukce by měly bý u áděny e s ozumi elné ajednoznačné podobě,
aby umožnily isamos a nou (mimoškolní) p áci uži a ele učebnice. Dále
je hodné pomocí ins ukcí apouček naznači jinojazyčnému s uden o i,
jakým způsobem může no ě získané do ednos i aznalos i yuží p axi.
Co se ýče našich dopo učení p o uči ele českého jazyka p o ne odilé
mlu čí, pla í zde pods a ě s ejné zásady jako p o au o y učebnic, a o
z oho dů odu, že uči elé jsou aké po enciálními au o y učebních ma e-
iálů, pokud si např. oří las ní p aco ní lis y apod. Nedopo učujeme
yučujícím omezo a se pouze na jedno á ná doplňo ací c ičení ana-
h azo ání modelo ých ě . To o šem neznamená, že odmí áme d illo ací
c ičení, k e á zaujímají os ojo ání mlu nice s é opods a něné mís o.
Umělecký unkční s yl s ým cha ak e em nabádá ke k ea i i ě, což
umožňuje zařazo a ak i i y edoucí k oři os i asamos a nos i s u-
den ů a neposlední řadě posky uje dos a ečný p os o kin e kul u ní
komunikaci, k e á k ýuce cizích jazyků neodmysli elně pa ří.
Li e a u a
Aiala, R.– De Mello, R. (2015): Le ex e li e ai e en classe de ançais langue e angè e
(FLE). In: Re is a Le as Ra as 4/1, s. 9−19.
Ca iboni Killande , C. (2011): Poe y in o eign language eaching. Aspec s o majo
challenge. In: P oceedings o he In e na ional Con e ence o Educa ion, Resea ch and
Inno a ion (ICERI), Mad id, 14–16 no embe 2011, s. 18–26.
Cudak, R. (2004): The Poe ic Tex in Teaching aFo eign Language. In: Canadian Sla onic
Pape s / Re ue Canadienne des Sla is es 46/1–2, s. 101−110.
Čecho á, M.– K čmo á, M.– Minářo á, E. (2008): Současná s ylis ika. P aha:
Naklada els í Lido é no iny.
Če enko á, I. (2011): Uží ání učebnic činnos ech žáků na 2. s upni základních škol.
Olomouc: Uni e zi a Palackého.
Desbois, A. (2009): Pou une didac ique de la s ylis ique en classe de ançais langue é angè e.
G enoble: Uni e si é S endhal-G enoble III.
Finch, A. (2003): Using poems o each English. English Language Teaching 15/2,
s. 29–45.
F oulíko á, L. (2017): Poezie, hudba a ý a né umění e ýuce češ iny jako cizího jazyka.
In: K ajiny češ iny 9/2017, s. 71–74.
Heid, M. (1985): Li e a ische Tex e im kommunika i en F emdsp achenun e ich . München:
Goe he Ins i u .
130
Hausenblas, K. (1996): Od a u ksmyslu ex u. S ylis ické e lexe ain e p e ace. P aha:
Uni e zi a Ka lo a.
Holub, J. akol. (2005): Češ ina jako cizí jazyk. Ú o eň B2. P aha: MŠMT anakl. Tau is.
Hong Chen, R. (2009): Pedagogical App oaches o Fo eign Language Educa ion:
Adiscussion o poe ic o ms and cul u e. In: SFU Educa ional Re iew 3, s. 49–57.
Janíko á, V. akol. (2011): Výuka cizích jazyků. P aha: G ada Publishing, a.s.
Kylouško á, H. (2007): Jak yuží li e á ní ex e ýuce cizích jazyků. B no: Masa yko a
uni e zi a.
Lenčo á, I. (2005): Li e á ny ex cudzojazyčnej edukácii. Banská Bys ica: Uni e zi a
Ma eja Bela.
Maley, A. − Du , A. (1978, 1982): D ama echniques in Language Lea ning. Camb idge:
Camb idge Uni e si y P ess.
Mašín, J. (2011): Jak p aco a sli e á ním ex em– Bohumil H abal (ukázka). In: Sbo ník
Asociace uči elů češ iny jako cizího jazyka. P aha: Ak opolis, s. 187−190.
Miko, F. (1970): Tex aš ýl. B a isla a: Smena.
Mocná, D.– Pe e ka, J. akol. (2004): Encyklopedie li e á ních žán ů. P aha: Paseka.
Nedbalo á, M. (2015): Li e á ní ex y ajejich adap ace e ýuce češ iny jako cizího
jazyka. P aha: Uni e zi a Ka lo a.
Pey a d, J (1982): Li é a u e e classe de langue. Pa is: C édi – Ha ie .
Pey a d, J. (1991): Va ia ions de l´éc i u e, ou la li é a u e comme enseignemen de la
langue. In: Cahie s de l´ASDIFLE. [online]. Dos upné zwww: < le.asso. ee. /asdi le/
Cahie s/Asdi le_Cahie 3_Pey a d.pd >.
P ůcha, J. (1998): Učebnice: eo ie aanalýzy edukačního média. B no: Paido.
Reilly, N. (2012): Wha is he Role o Poe y in Second Language Lea ning and Teaching?
Resea ch in Second Language Acquisi ion. [online]. Dos upné zwww: h ps://www.
slidesha e.ne /Na aliaReillyPhD/ eilly-poe y-in-sla.
Riquois, E. (2010): Exploi a ion pédagogique du ex e li é ai e e lec u e li é ai e
en FLE: un équilib e agile. In: 11e encon es des che cheu s en didac ique des
li é a u es. Genè e: Uni e si é de Genè e, s. 247–251.
Sach o á, K. (2014): Využi í poezie hodinách češ iny p o cizince. In: Češ ina jako cizí
jazyk VII. Ma e iály ze VII. sympozia očeš ině jako cizím jazyku. P aha: Uni e zi a Ka lo a,
s. 182–192.
Sach o á, K. (2020): Umělecký s yl e ýuce češ iny p o dospělé jinojazyčné mlu čí. Plzeň:
Západočeská uni e zi a.
Skopečko á, E. (2010): Li e á ní ex e ýuce anglického jazyka. Speci ické aspek y
didak iky anglicky psané li e a u y e ýuce anglického jazyka kon ex u současných
p oměn české zdělá ací sous a y. Plzeň: Západočeská uni e zi a.
SERR (2002): Společný e opský e e enční ámec p o jazyky: jak se učíme jazykům, jak je
yučujeme ajak jazycích hodno íme. Olomouc: Uni e zi a Palackého
S a ý Kořáno á, I. (2012): Česká čí anka: adap o ané ex y ac ičení ke s udiu češ iny jako cizího
jazyka. P aha: Ak opolis.
Sů o á, P. − Vlna, L. (2013): Ob az Do iana G aye. Češ ina p o cizince. Adap o aná če ba
saudioknihou– MP3. Tábo : So a Lib is.
Škodo á, S. (2012): Kapi oly zling odidak iky češ iny jako cizího jazyka. Libe ec: Technická
uni e zi a Libe ci.
Zappado Gue a, D. (2017): Using Poe y o Teach Fundamen als o I alian Language:
ca ching wo pigeons (o mo e) wi h a a a bean. [online] [ci . 2017-03-31]. Dos upné
z: h ps://www.linkedin.com/pulse/using-poe y- each- undamen als-i alian-language-
wo-zappado -gue a>
131
Abs ac
The aim o his esea ch was o desc ibe he po en ial o he belles-le es s yle
in Czech as aFo eign Language educa ion o adul lea ne s. Al hough au ho s
y o include li e a y ex s in mode n ex books, his s yle is in e ea in com-
pa ison wi h o he unc ional s yles ha a e gene ally conside ed mo e p ac ical
(e.g. adminis a i e o scien i ic s yles). In his esea ch, we decided o analyse
and desc ibe he ole o he belles-le es s yle in Czech as aFo eign Language
lea ning and eaching. We analysed he ex ual con en o con empo a y eaching
ma e ials and hen compa ed he esul s o he analysis o he demands o (pos )
communica i e and in e cul u al language lea ning and o he equi emen s o
he Common Eu opean F amewo k o Re e ence o Languages. The heo e ical
backg ound was based on he expe ience o o eign language didac icians and on
esea ch ocused on he ole o li e a y ex s in he p ocess o language educa ion,
in bo h Czech and o he languages. We also ollowed on om heo ies ela ed o
he unc ions o ex books, hei con en and o he eaching ma e ials. Ou a ge
was o jus i y he usage o he belles-le es s yle and o inc ease he e icacy o
Czech as aFo eign Language eaching o adul lea ne s.
Keywo ds
Belles-le es s yle, ex books, Czech o o eigne s, language eaching, s ylis ics
Abs ak
Výzkumným zámě em bylo popsa po enciál uměleckého ex u yuži elného při
ýuce cizího jazyka p o dospělé ne odilé mlu čí. Ipřes o, že se au oři mode -
ních učebnic snaží suměleckým ex em p aco a , čas o us upuje do pozadí před
„p ak icky yuži elnými“ s yly ajim odpo ídajícími sloho ými ú a y. Vnašem
ýzkumu jsme se ozhodli zmapo a si uaci ýkající se yuži í uměleckého unkč-
ního s ylu e ýuce češ iny p o jinojazyčné mlu čí apo o na ýsledky yplý ající
zanalýzy současných učebních ma e iálů spožada ky (pos )komunikačně ain-
e kul u ně zaměřené ýuky aspožada ky Společného e opského e e enčního
ámce p o jazyky. Teo e ický základ našeho še ření ořily s udie yp aco ané na
základě zkušenos í zah aničních didak iků cizích jazyků, dále pak české izah a-
niční ýzkumy zaměřené na oli uměleckých ex ů p ocesech jazyko é ýuky.
Vneposlední řadě jsme če pali z eo ií z ahujících se k unkcím a ýznamům
učebnic, učebnico ých ex ů aos a ních učebních ma e iálů. Naším cílem bylo
přede ším odů odni důleži os yuží ání uměleckého unkčního s ylu, anapo-
moci ak ke ze ek i ňo ání ýuky českého jazyka p o dospělé cizince.
132
Klíčo á slo a
Umělecký unkční s yl, učebnice, češ ina p o cizince, ýuka jazyků, unkční
s ylis ika
Mg . Ka eřina Sach o á, Ph.D.
sach [email p o ec ed]
ÚJP Západočeská uni e zi a Plzni
133
Ediční poznámka
Zaobsah s ých s udií zodpo ídají au oři. Jazyko á edakce jedno li ých
příspě ků se omezila přede ším nap a opisné o ázky ado ex ů zasaho-
ala jen  ěch případech, kdy bylo řeba podpoři jejich celko ou s ozu-
mi elnos . Sbo ník p ošel ecenzním řízením, němž jej oba ecenzen i
dopo učili k ydání.
24. k ě na 2024 Edi o ky