S a a a Škodo á
And ea Hudousko á (ed.)
Bohemis ika 2021
P os o p o se ká ání jazyků,
li e a u a kul u
KAROLINUM
Bohemis ika 2021
P os o p o se ká ání jazyků, li e a u a kul u
Sbo ník příspě ků z X. meziná odního sympozia
o češ ině jako cizím jazyku
Recenzo ali:
doc. PhD . I ana Bozděcho á, CSc.
doc. PhD . Milan H dlička, CSc.
Mo i na obálce: Jose Jan Škoda
Ten o ýs up znikl ámci p og amu Coope a io, posky o aného
Uni e zi ou Ka lo ou, ědní oblas LINGVISTIKA, řešeného
na Filozo ické akul ě Uni e zi y Ka lo y.
Vydala Uni e zi a Ka lo a
Naklada els í Ka olinum
P aha 2025
Uspořádaly S a a a Škodo á a And ea Hudousko á
G a ická úp a a Jan Še ých
Sazba DTP Naklada els í Ka olinum
Vydání p ní
This wo k is licensed unde a C ea i e Commons A ibu ion 4.0
In e na ional License (CC BY 4.0), which pe mi s un es ic ed use,
dis ibu ion, and ep oduc ion in any medium,
p o ided he o iginal au ho and sou ce a e c edi ed.
© Uni e zi a Ka lo a, 2025
© S a a a Škodo á, And ea Hudousko á, 2025
ISBN 978-80-246-5805-6 (pd )
h ps://doi.o g/10.14712/9788024658056
Uni e zi a Ka lo a
Naklada els í Ka olinum
www.ka olinum.cz
[email p o ec ed]
Obsah
Slo o ú odem 7
Češ ina jako cizí jazyk podmínkách Bělo uska
Aksana Bekasa a 10
Mediace a jedno z jejích p ních zp aco á ání českém kon ex u
Ma ie Boccou Kes řánko á 20
Komunikační s é y e ýuce češ iny jako cizího jazyka
Ma ie Čecho á 34
Komunikační ba ié y e ýuce českých dějin a eálií
Jiří Hasil 44
Séman ické posuny a p oblémy po ozumění při překladu
z češ iny německými odilými mlu čími: pokus o sys ema izaci
Ch is o Heinz 61
K ajanská pe iodika A gen ině: mís o k upe ňo ání
k ajanské češ iny
Vendula V. Hinga o á 75
Do ednos psaní u yšších ú o ní (s přihlédnu ím
k dis anční ýuce)
Radomila Ko ko á 87
Gende o á (ne)ko ek nos češ ině iděna z cizí pe spek i y
Danu a Ry el-Schwa z 95
Funkční s yl umělecký a češ ina p o jinojazyčné mlu čí:
předs a ení ýzkumného še ření
Ka eřina Sach o á 114
Ediční poznámka 133
7
Slo o ú odem
Desá é meziná odní sympozium očeš ině jako cizím jazyku snáz em
BOHEMISTIKA 2021:P os o p o se ká ání jazyků, li e a u akul-
u se usku ečnilo e dnech 10.–14. 8. 2021. P oběhlo ámci64. běhu
Le ní školy slo anských s udií Filozo ické akul y Uni e zi y Ka lo-
yana jeho ealizaci se společně podílely Ús a bohemis ických s udií
(od oku 2023 ans o mo án na Ús a bohemis iky p o cizince akomu-
nikace neslyšících), Ús a českého jazyka a eo ie komunikaceaÚs a
české li e a u y akompa a is ikyFF UK.
Sympozium je u čeno odbo né eřejnos i zajímající se op oblema i-
ku češ iny, české li e a u y ačeské kul u y meziná odním kon ex u ši-
okém smyslu slo a, s dů azem na ři hla ní ema ické ok uhy: (a) češ ina
ajiné jazyky, zejména e azbě na jazyko é kon ak y, uží ání češ iny
ne odilými mlu čími aud žo ání, předá ání a ozpad zděděného jazyka;
(b) česká li e a u a ačeská kul u a meziná odním kon ex u, zejména
e azbě na překlady apozici české li e a u y mezi zah aničními č enáři;
(c) jazyko é yučo ání aučení.
Příspě ky, k e é na sympoziu zazněly, byly ozděleny do šes i ema-
ických sekcí:
• český s ě zah aničí,
• česká li e a u a anskul u ně,
• češ ina kon on ačně,
• češ ina e s ě ě ícejazyčnos i,
• češ ina jako mezijazyk,
• český jazyk ali e a u a didak ické pe spek i ě.
Účas níky při zahájení při í ali doc. PhD . Michal Pullmann, Ph.D.,
děkan Filozo ické akul y Uni e zi y Ka lo y; Mg . Jiří K á ký, M. A.,
edoucí samos a ného oddělení p o k ajanské záleži os i MZV ČR;
8
PhD . Mg . Václa Velčo ský, Ph.D., náměs ek p o řízení sekce ope ač-
ních p og amů MŠMT ČR; p o . JUD . Václa Pa líček CSc., d . h. c.,
předseda sp á ní ady ap ezidia „Nadání Jose a, Ma ie aZdeňky Hlá -
ko ých“; p o . PhD . Ka el Šebes a, CSc., Ús a českého jazyka a eo ie
komunikace FF UK; Mg . S a a a Škodo á, Ph.D., ředi elka Ús a u
bohemis ických s udií aLe ní školy slo anských s udií FF UK.
Na ú od sympozia p oběhly ři wo kshopy o ien o ané na ýu-
ku aos ojo ání jazyků sou islos i s z . žáko skými ko pusy. P ní
wo kshop snáz em Žáko ské ko pusy aco snimi přip a ila S a a a Škodo-
á aAlexand Rosen. D uhý wo kshop Ad iana Jana Zasiny Češ ina p o
cizince 21. s ole í aneb Jak upla ni ko pusy hodinách češ iny, předs a ující
ko pusy ap áci snimi jazyko ém yučo ání, je dos upný online na
pla o mě YouTube.
Tře í wo kshop pojmeno aný NCCU Lea ne Co pus o Sla ic Languages
(LCSL) přip a ily chajwanské kolegyně Melissa Shih-hui Lin, Hsiang-lin
Yeh, Yi-ling Lin.
Sympozia se zúčas nilo 68 účas níků abylo předneseno 44 příspě ků.
Plená ní přednášky ep ezen ující zah aniční bohemis ická zkoumání
přednesli Danu a Ry el-Schwa z (Gende o á (ne)ko ek nos češ ině iděna
zcizí pe spek i y), Ka eřina Šicho á (Někdo o ád hořké. Kin e ex uali ě
české eklamě) aTomáš Glanc (Lze českou li e a u u přeloži ?).
Příspě ky, k e é na sympoziu zazněly, byly publiko ány e yb aných
domácích izah aničních časopisech. Předkládaný sbo ník předs a uje
p ůřez éma y, k e á byla na sympoziu p ezen o ána. Zah nuje p oble-
ma iku jazyko ědnou, překlada elskou adidak ickou, neposlední řadě
předs a uje ičeš inu za h anicemi České epubliky.
A. Bekasa a (FF UK, P aha) se e s ém příspě ku ěnuje his o ické
asoučasné si uaci ýuky češ iny jako cizího jazyka Bělo usku ana
základě p ůzkumu p o edeného mezi s uden y modeluje p o il zájemce
ouni e zi ní s udium češ iny. M. Boccou Kes řánko á (FF UK, P aha) se
zaměřuje na éma mediace českém p os ředí. Přibližuje pos upy zp a-
co ání mediace, k e é p oběhlo ámci příp a y Re e enčního ámce p o
znako é jazyky, speciální p os o ěnuje cha ak e is ice ob íží, snimiž
se ypořádá al ým zp aco á ající mediaci ámci ámco ého p ojek u.
M. Čecho á (ÚJEP, Ús í nad Labem) pod obně p ochází ozmani é ko-
munikační s é y az ažuje možnos i jejich yuži í e ýuce češ iny jako ci-
zího jazyka. Zaměřuje se při om na možnos i yuži í obsahu komuniká ů
jedno li ých s é ajejich jazyko ých p os ředků p o sys émo ou jazyko-
ou příp a u jinojazyčných s uden ů. J. Hasil (FF UK, P aha) se zabý á
komunikačními ba ié ami, se k e ými se po ýkají s uden i obo o ého
9
bakalářského amagis e ského s udia p og amu Bohemis ika p o cizince.
Příspě ek Ch. Heinze (Uni e si ä Leipzig) míří do oblas i didak iky pře-
kladu zcizího jazyka do ma eřš iny překlada ele. Poukazuje na ypické
séman ické posuny p amenící zneúplného po ozumění ýchozímu ex u
apokouší se ojejich sys ema izaci, esp. oná h ypologie séman ických
posunů. V. V. Hinga o á (FF UK, P aha) p ezen uje k ajanská pe iodika
A gen ině jako p os o umožňující upe ňo ání k ajanské češ iny. Ve
s ém ex u předs a uje cha ak e is ické ysy k ajanského isku ade i-
nuje, co činí k ajanské lis y odlišnými od dobo ého isku ydá aného
Českoslo ensku. Do ednos í psaní u yšších ú o ní os ojení češ iny se
zabý á R. Ko ko á (ÚJOP UK, P aha, Uni e zi a Ca’ Fosca i, Bená ky).
Poukazuje na sku ečnos , že uzkoušek je a o do ednos z ládána nejhů-
ře aže nác ik psaní nemá čas o učebních ma e iálech pa řičnou opo u.
Au o ka se e s ém ex u zabý á z l. nác ikem sloho ého ú a u ecenze.
Cílem dalšího ex u D. Ry el-Schwa z (Uni e si ä Leipzig) je ši oce disku-
o ané éma gende o é(ne)ko ek nos i češ ině, k e ou au o ka nahlíží
zpe spek i y po o nání sněmčinou apolš inou. Zabý á se o ázkou, do
jaké mí y je en o p oblém řeši elný ámci jazyko ého sys ému češ iny.
Sous ředí se při om z l. na odlišnou p oduk i i u přechylo ání ana
uží ání gene ického maskulina. Výzkumným zámě emposledního ex u
K. Sach o é (Západočeská uni e zi a Plzni) je popsa po enciál umě-
leckého ex u ajeho yuži í při ýuce cizího jazyka p o dospělé ne odilé
mlu čí. Po o ná á ýsledky yplý ající zanalýzy yb aných současných
učebních ma e iálů s požada ky (pos )komunikačně a in e kul u ně
zaměřené ýuky a s požada ky Společného e opského e e enčního
ámce p o jazyky.
Věříme, že sbo ník s ými podně y přispěje kdalším diskusím da-
ném obo u ao e ře p os o p o no á zkoumání a oz oj.
S a a a Škodo á aAnd ea Hudousko á
16
g ama iky pa alele nejen s uš inou, ale aké asbělo uš inou, ys ě lení
něk e ých ěžších g ama ických je ů na základě shody s uš inou nebo
bělo uš inou, zajíma á c ičení, p ak ická p áce a aké z láš ní čás se
zd a o nickou ema ikou, u edenou po o nání spříslušným uským
abělo uským lexikem. Dou áme, že přip a ený sys ém se ukáže jako
e ek i ní auži ečný p o usky abělo usky mlu ící s uden y češ iny.
Příloha 1. Lexikální příklady
České slo o Ruské slo o Bělo uské slo o
a ínek Папа тата
esnice Деревня вёска
podlaha Пол падлога
lépe Лучше лепей
hůř Хуже горш
dobře Хорошо добра
děko a Благодарить дзякаваць
p áce Работа праца
p aco a Работать працаваць
chlap Парень хлопец
ěho ná беременная цяжарная
če en Июнь чэрвень
lis opad Ноябрь лiстапад
oči Глаза вочы
neděle Воскресенье нядзеля
ýden Неделя тыдзень
láda Власть улада
kolik Сколько колькі
ozumě Понимать разумець
osoba Лицо асоба
osobně Лично асабіста
ědy Знания веды
ědě Знать ведаць
hodina Час гадзіна
ká a Кофе кава
17
České slo o Ruské slo o Bělo uské slo o
k ě ina Цветок кветка
ýchod Восток выхад
cuk Сахар цукр
omyl Ошибка памылка
mýli se Ошибаться памыляцца
ch ilinka Минутка хвілінка
idlice Вилка відэлец
žáda Просить жадаць
cho oba Болезнь хвароба
ku Чемодан куфр
malo a Рисовать маляваць
odpočí a Отдыхать адпачываць
odpočinek Отдых адпачынак
Příloha 2.
Vzo o ý p o il uchazeče o s udium češ iny
• Chce s udo a České epublice na ysoké škole, a o ihned po ukon-
čení s řední školy nebo po absol o ání očního in enzi ního ku zu
jazyko é škole ČR.
• Nemá žádnou znalos českého jazyka.
• Alespoň jednou byl České epublice.
• Má komplikace sdeklinací.
• Myslí, že češ ina p o něj není ěžká.
• Dá á přednos ýuce e skupině.
• S ačí mu s udium ku zu.
• Občas použí á doda eční o my s udia.
• S uduje češ inu doma (mimo ku z) 1 až 5 hodin za ýden.
18
Li e a u a
Ba nišino á L.– Ž. Macejo á (2021): Slo enský jazyk dialogach p e zah aničních
leká o , Košice: Uni e zi a Pa la Joze a Ša á ika Košiciach, FF, LF.
Hasil, J. (2007): Učebnice češ iny jako cizího jazyka aSpolečný e opský e e enční ámec
p o jazyky. P aha: Ka olinum.
Kozlíko á, D.– Těšínská, V. (2005): Češ ina p o zah aniční s uden y lékařské akul y,
P aha: Ka olinum P ess.
Mok ošo á, I.– e al. (2007): Lékařská češ ina, Galen: Ka olinum.
Och ana, F. (2019): Me odologie, me ody ame odika ědeckého ýzkumu. P aha:
Ka olinum P ess.
Старжынская, Н. (2008): Методыка развіцця роднай мовы. Мінск: “Вышэйшая
школа 2008”.
Сямешка Л.І.– Шкраба І.Р.– Бадзевіч З.І. (1996): Курс беларускай мовы. Мінск:
Універсітэцкае.
Широкова А.– Адамец П.– Влчек И.– Роговская Е.Р. (1998): Чешский язык.
Учебник для I– II курсов. Москва: Высшая школа.
Žaža, S. (1999): Ruš ina ačeš ina po o ná acím pohledu. B no: Masa yko a uni e zi a,
Filozo ická akul a.
Abs ac
The aim o his s udy is o analyze he eaching o Czech as a o eign language in
Bela us. In he p esen ed wo k, we ocus on he his o ical and cu en si ua ion.
Conside ing he cu en si ua ion, we examine he demand o Czech language
ins uc ion and, based on esea ch conduc ed among language cou se s uden s,
a emp o de e mine he a ge p o ile o hose in e es ed in s udying Czech.
Based on he su ey, we ind ha he cu en eaching o Czech in he Republic o
Bela us aces se e al issues, p ima ily he p oblem o alack o quali ied eache s
and mode n ex books. I is necessa y o es ablish anew sys em o eaching he
Czech language as a o eign language o Russian-speaking indi iduals who ha e
a ious le els o educa ion and whose na i e language is no only Russian bu also
Bela usian, which also in luences he eaching p ocess. In conclusion, we p esen
asumma y o assump ions o he de elopmen o asample cu en sys em o
eaching Czech o o eigne s in he condi ions o Bela us.
Keywo ds
Teaching Czech as a o eign language, Sla ic s udies, language cou se, demand
o educa ion, a ge p o ile, linguis ic educa ion, na i e language
19
Abs ak
Cílem é o s udie je analýza ýuky češ iny jako cizího jazyka Bělo usku. Vpřed-
s a ené p áci se ěnujeme his o ické asoučasné si uaci. Vzhledem kdnešní si uaci
ozebí áme pop á ku po ýuce češ iny, na základě p o edeného ýzkumu mezi
s uden y jazyko ých ku zů se pokusíme s ano i cílo ý p o il zájemce os udium
češ iny. Na základě p ůzkumu u ádíme, že současná ýuka češ iny Bělo uské
epublice má řadu p oblémů, přede ším jde op oblém snedos a kem k ali ních
uči elů, snedos a kem mode ních učebnic. Je řeba s ano i no ý sys ém ýuky
českého jazyka jako cizího u usky mlu ících, k eří mají ůzné ú o ně zdělání
ajejichž ma eřským jazykem je nejenom uš ina, ale aké bělo uš ina, jež o něž
o li ňuje p oces ýuky. Zá ě em u ádíme souh n předpokladů k o bě ukázko é-
ho ak uálního sys ému ýuky češ iny p o cizince podmínkách Bělo uska.
Klíčo á slo a
Výuka češ iny jako cizího jazyka, sla is ické s udium, jazyko ý ku z, pop á ka
po ýuce, cílo ý p o il, ling is ické zdělání, ma eřský jazyk
Mg . Aksana Bekasa a
[email p o ec ed]
Filozo ická akul a, Uni e zi a Ka lo a
20
Mediace a jedno z jejích p ních
zp aco á ání českém kon ex u
Ma ie Boccou Kes řánko á
Hla ním cílem é o s a i je předs a i pos upy při jednom z p ních
zp aco ání mediace českém kon ex u. V ex u ymezujeme pojem
mediace, p ezen ujeme yuží ané zd ojo é dokumen y a ys ě lujeme
u či é e míny, jejichž chápání se kon ex u mediace odlišuje od jejich
běžného nahlížení. Jmeno ané zp aco ání mediace p oběhlo při o bě
Re e enčního ámce p o znako é jazyky– opo a p o o bu e e enčních
popisů českého znako ého jazyka (dále RRZJ). Ten o dokumen zasa-
zujeme do ši ších sou islos í, zn. zmiňujeme zaš iťující p ojek , jehož je
RRZJ jedním zočeká aných ýs upů, au ádíme podmínky p o zp a o-
ání kapi oly kmediaci. P os o ěnujeme cha ak e is ice po íží, k e é se
při o bě ex u kmediaci ysky o aly, dále přiblížení obsahů ýmo ých
diskusí ap ezen aci ýsledných ozhodnu í, k e é edly ke speci ickému
zp aco ání mediace RRZJ.
Naším p imá ním zámě em je sdíle p os řednic ím oho o ex u
odbo né ýz y, k e ým ů čí ým při uchopení mediace čelil, nemáme
úmyslu z olené pos upy p osazo a či je obhajo a . Vnímáme jako
součás ý oje dané p oblema iky, že bude o předložených zá ě ech
disku o áno, že se au oři následujících p ací ýkajících se mediace budou
ymezo a ůči pos upům, k e é z olil ým p o o bu RRZJ. Po ažu-
jeme za logické, že se budoucíuchopení é o jazyko é činnos ip a dě-
podobně budeod našeho odlišo a , neboť bude ycháze zjiné si uace.
Vbudoucnu bude možné opa ně če pa zjiž oz inu ého,p op aco a-
néhosys ému, komplexních zd ojů, z ýsledkůmode ních ědeckých
ýzkumů, k e é současné době chybí.
21
1. Základní předs a ení mediace
Cílem é o čás i je ymezi pojem mediace, zasadi mediaci do kon ex-
u Common Eu opean F amewo k o Re e ence o Languages (dále
CEFR) apopsa její pos a ení ůči os a ním jazyko ým činnos em.1, 2
Mediaci lze nahlíže z ůzných úhlů pohledu. Vobecném po ědomí
se jí ozumí např. pokojné řešení spo ů, kon lik ů či nedo ozumění p o-
s řednic ím ře í nes anné osoby, jejímž cílem je hledání ces y k zá-
jemné dohodě nebo k řešení spo u. Mediace ale našla s é upla nění
i ůzných dalších obo ech, např. p á u, sociální p áci, psychologii
anejno ěji aké oblas i zdělá ání. Ta o s ať se zaměřuje na o, jak je
mediace chápána e ýuce cizích jazyků.3
Voblas i ýuky cizích jazyků, učení (se) ahodnocení se mezi klíčo é
dokumen y řadí CEFR (2001), ČR je použí án jeho český překlad
SERRJ (2002). SERRJ se zabý á zmíněným učením (se) jazyka, jeho
pos upným nabý áním, hodnocením amimo jiné o něž popisem ú o ní
jazyko é způsobilos i (A1–C2). Ty o ú o ně popisují mí u o ládání ja-
zyka zpohledu k an i a i ního (co akolik oho uži a el jazyka do ede)
ik ali a i ního (jak dobře o uži a el do ede), posky ují ím al e na i ní
poje í nah azující dří e ob ykle použí ané označení začá ečník, mí ně/
s ředně pok očilý, pok očilý.
P o zaměření našeho ex u je pods a né zmíni , že en o dokumen
posledních le ech us oupil od koncepce 4 řečo ých do ednos í, ji-
miž jsou: č ení spo ozuměním, poslech spo ozuměním, ús ní p oje ,
písemný p oje (k řečo ým do ednos em iz např. Hend ich a kol.,
1998). Přesněji řečeno, odklon od č yř řečo ých do ednos í zaznamená á
oce 2018 doda ek Common Eu opean F amewo k o Re e ence o
Languages: Lea ning, Teaching, Assessmen . Companion Volume wi h
New Desc ip o s (2018),4 dále CEFR CV. To je dů od, p oč se CEFR
1 Common Eu opean F amewo k o e e ence o languages (zk a ka CEFR), plným náz em
Common Eu opean F amewo k o e e ence o languages: lea ning, eaching, assessmen , je
českém kon ex u známý pod náz em Společný e opský e e enční ámec, p o k e ý se pou-
ží á zk a ka SERRJ. Ta o s ať če pá pře ážně zanglicky psaných dokumen ů, znichž nebyla
čás přeložena do českého jazyka, p o o odkazujeme na CEFR, nikoli na SERRJ. Pokud se
odkaz z ahuje kčeskému překladu, u ádíme SERRJ.
2 Vzhledem ke sku ečnos i, že je s ať spojena sp ojek o ou ak i i ou z ahující se kčeskému
znako ému jazyku, použí áme spojení jazyko á činnos , nikoli řečo á činnos .
3 V ámci ECML p obíhá p ojek “Media ion in eaching, lea ning and assessmen ” (dále MET-
LA), íce iz www.ecml.a /media ion. METLA ámci s é činnos i o ganizuje wo kshopy
ýkající se mediace e ýuce jazyků. Ten o článek je inspi o án mj. in o macemi naby ými
během dílny “Media ion in eaching, lea ning and assessmen ”, k ě en 2021.
4 Ten o dokumen byl inalizo án oce 2020, iz CEFR CV (2020).
22
ecep ion
p oduc ion
in e ac ion media ion
Schéma 1: CEFR, 2001, s. 15
(2001), SERRJ (2002) řečo é do ednos i obje ují, od příchodu CEFR
CV nikoli.5
CEFR CV (2018) nahlíží na jazyk ana jeho použí ání jako na č yři
zájemně p opojené jazyko é činnos i, jimiž jsou: p odukce, ecepce,
in e akce, mediace. P odukce, ecepce, in e akce se CEFR obje ují
od p opočá ku, naopak ole mediace se na ú o eň os a ních činnos i
ydělila až CEFR CV (k omu oddíl 4).
Mediaci jako jazyko ou činnos lze zjednodušeně chápa jako usnad-
nění nebo umožnění komunikace mezi d ěma s anami, mezi nimiž se
při do ozumění ysky ují po íže, případně komunikaci mezi nimi nelze
znějakého dů odu ealizo a .6 Přijejím zasazo ání mezi os a ní jazyko é
činnos i má mediace speci ické pos a ení, neboť se během ní p olínají
šechny os a ní jazyko é činnos i– eálných komunikačních si uacích
nemůže s á samos a ně. Přes ože zah nuje šechny ři jmeno ané čin-
nos i, nej ě ší společné p ůniky sledujeme zejména případěin e akce.
Lze na ni p o o nahlíže jako na u či é ozšiřo ání nebo p ohlubo ání
ole in e akce. No h, B., Picca do, E. (2016, s. 9) om o kon ex u
ho oří o„p olonga ion o in e ac ion“, edy o„p odloužení in e akce“.
Schéma 1 znázo ňuje p o ázanos jazyko ých činnos í a ilus uje
zmíněné „p odloužení ole in e akce“.
Jak bylo řečeno, mediace nes ojí komunikačních si uacích odděleně
od os a ních jazyko ých činnos í, přes o je CEFR CV (2018) popiso á-
na sepa o aně. CEFR CV (2018) o iž p o účely popisu jazyko ých čin-
5 CEFR CV (2018) přinesl celou řadu koncepčních změn, nejen edy jmeno ané členění na ja-
zyko é činnos i, kam náleží mediace. Byla dále například přep aco ána one icko- onologická
kompe ence, byl p op aco án popis ú o ně C2, zařazena apopsána ú o eň P e-A1, obsažena
samos a ná kapi ola Kompe ence e znako ém jazyce. Odlišnos em koncepci se blíže ne ě-
nujeme, zaměřujeme se jen na jeden je , k e ý je zásadní p o éma é o s a i.
6 Ke sku ečnos i, zda se a o řečo á činnos obje o ala i p ních ydáních CEFR, se yjadřu-
jeme dále oddíle 4.
23
nos í, hodnocení, ýuky a d. předkládá abs ak ní modely akons uk y,
k e é je možné zasazo a do sou islos í a z aho a kp axi (např. p o
o bu sylabů, es ů, yučo acích ma e iálů).
2. Cíle mediace a její členění
Vnásledující čás i p ezen ujeme cíle mediace kon ex u yučo ání ci-
zího jazyka a ys ě lujeme u či é ypy mediace, k e é se e ýuce jazyka
p oje ují.
Obecným cílem mediace je umožnění nebo usnadnění po ozumění
mezi d ěma s anami. Kjejím dílčím cílům náleží:
• y áření či spolu y áření ýznamu sdělení ( jazyko ém yučo ání
např. si uace, kdy uči el předá á s uden ům in o mace ojazyce, iz
níže a íce oddíl 3),
• přenášení sdělení (např. lumočení, překlad),
• ud žo ání in e akce chodu (např. sledo ání, že zp os ředko ání
sdělení je unkční, že nedochází knepo ozumění),
• zasazo ání sdělení do společenského kon ex u ( jazyko ém y-
učo ání např. zp os ředko á ání adod žo ání kul u ních p a idel,
z yklos í), íce iz dále.
Zřečeného je zřejmé, že při mediaci dochází kp opojo ání dimenze
sociální (koope ace při přenášení sdělení mezi d ěma s anami), indi i-
duální ( las ní in e p e ace sdělení ajeho předání) a zdělá ací (činnos
je součás í p ocesu jazyko ého yučo ání). P opojení jmeno aných di-
menzí sledujeme e č yřech oblas ech mediace, a o mediaci mezijazy-
ko é, kul u ní, sociální, pedagogické. H anice mezi nimi nejsou pe né,
dochází kjejich zájemnému přek ý ání adoplňo ání.
Mezijazyko á mediace (c oss-linguis ic media ion) bý á p axi ně-
kdy zjednodušeně in e p e o ána jako překlad a lumočení.7 Jak překlad,
ak lumočení jsou šak pouze jedním, byť důleži ým, mezijazyko ým
mediačním působením. Do é o oblas i náleží ši oká škála činnos í, k e é
buď yžadují ak i aci d ou (či íce) jazyků, např. yuži í zd oje jazyce
Akp odukci sdělení jazyce B, nebo se ýkají činnos í jednom jazy-
ce, např. sh nou ex , psaní poznámek cílo ém jazyku (kupla nění
jednoho či íce jazyků iz níže oddíl 3). Přes ože je e šech u edených
7 Překlad a lumočení daném ex u simpli ikujeme, ozumíme jimi pře od slo a/sdělení/
komuniká u zjazyka Ado jazyka B. U ědomujeme si, že y o pojmy ne nímáme komplexně,
nep acujeme např. s p incipy mode ního překladu/ lumočení a d. Naše zjednodušené
ymezení e mínů slouží pouze k ys ě lení mediace ámci é o s a i.
24
případech p io i ní p áce sjazykem, unkční yuži í ícejazyčného epe -
oá u zah nuje řadu ne e bálních je ů (např. ges a, nák esy).
Přenášení ýznamu zjednoho jazyka do d uhého sou isí skul u ní
mediací (cul u al media ion). Ten o yp mediace ys ě lujeme na si uaci,
kdy p o přenesení ýznamu sdělení zjazyka Ado jazyka B nes ačí doslo -
ný překlad. Pokud má bý zacho án obsah zamýšleného sdělení, je řeba
sledo a důsledky slo zasazených do u či ého kul u ního kon ex u, zn.
je nu né při přemýšlení o ýznamu, při jeho přenášení přecháze zjedné
kul u y do d uhé. Fo mulo ání sdělení, myšlenky, poci u, přenášení
ýznamu ob azem je podmíněno kul u ními z yklos mi.
Při sociální mediaci (social media ion) má klíčo ou oli mediá o , k e-
ý předs a uje zásadní sociální aspek . Mediá o je p os ředníkem mezi
d ěma komunikačními s anami, komplexně zp os ředko á á sdělení,
ýznamně se podílí na y áření ýsledného disku zu. Například si u-
aci, kdy byl uži a el jazyka kon on o án sp o něj nes ozumi elným sdě-
lením, je úkolem mediá o a e o mulo a in o mace, sh nou je, ys ě li
je, z oli adek á ní žán ýsledného.8 Souh nně řečeno, mediá o y áří
ako ý ýsledný ex , k e ý bude p o příjemce přís upný.
Voblas i ýuky ho oříme opedagogické mediaci (pedagogic media-
ion), e k e é je nejčas ěji (nikoli ýh adně) mediá o em sám uči el. Sou-
čás í ole pedagoga je zp os ředko á a yučo aným znalos i, usnadni
jim přís up kin o macím, podní i oz oj myšlení yučo aných. Uči el
je edy úspěšným mediá o em, pokud dokázal předa obsahy uči a a-
ko ým způsobem, k e ý byl příjemcům s ozumi elný.
Mediační ak i i y šak nejsou spojeny jen s yučujícím, jsou běžně
yžado ány aké od žáků či s uden ů. Jako příklad u ádíme činnos i
ypu sh nu í ex u, překlad, ys ě lení myšlenky, in e p e ace ob azu.
Vsoučasnos i se e ýuce cizího jazyka hojně obje ují úlohy, k e é
na ozují při ozenou komunikační si uaci, k e á yžaduje pří omnos me-
diá o a. Úkolem žáka či s uden a je plni oli mediá o a (např. na ýle ě
do Německa je řeba skupinu česky ho ořících s e níků in o mo a
opodmínkách ke s upu do muzea).
Ve ýuce cizího jazyka se ob ykle předchází si uacím, během nichž
ek en an může přejí do jiného než cílo ého jazyka (např. při ýuce
němčiny není í áno, aby uži a el jazyka použí al anglič inu během s é
p odukce němčině). Ten o z yk je logický apochopi elný, a šak zhle-
diska mediace disku abilní.
8 Kbližšímu ys ě lení pojmu ex mediaci iz oddíl 3.
25
Pokud je o iž p axi unkčně yuži o naby ých schopnos í ado-
ednos í jiných jazycích, může bý en o pos up účelný. U edené
lze sledo a si uaci, kdy mediá o zp os ředko á á do ozumění mezi
skupinami anglicky aněmecky mlu ících. Vpřípadě, že je do p omlu y
němčině zasazen anglický lexém, k e ý je německy mlu ícím příjem-
cům s ozumi elný, není dů od se anglickému slo u yhýba . Pokud se
i e yučo ací p axi pojímají ak i i y komplexně, sleduje se řada hledi-
sek, jedním znich je splnění komunikačního zámě u. Z oho o pohledu
lze hodno i pozi i ně, pokud s uden / žák během p odukce němčině
použije anglický lexém, k e ému příjemce ozuměl– a o s a egie na-
pomohla úspěšnému přenosu sdělení.
3. Vyb ané e míny spojené s mediační činnos í
V é o čás i se zaměřujeme na oli mediá o a, zmiňujeme, k e é schop-
nos i ado ednos i musí mí kúspěšnému naplňo ání s é ole, p os o
ěnujeme o něž ymezení e mínů komunikační s ana a ex .
VCEFR CV (2018) je mediace me a o icky označo ána jako „s a ění
mos ů“. Roli mediá o a ykoná á uži a el jazyka, k e ý „s a í mos y“
mezi d ěma s anami komunikace.9 Jeho úlohou není hleda pods a-
u po íží předá ání in o mací komunikačních s an, nýb ž předá a
po řebná sdělení ako ým způsobem, k e ý je konk é nímu příjemci
s ozumi elný. Tím o způsobem se komunikačním s anám umožňuje
do ozumění (např. lumočení) nebo se usnadňuje jejich zájemné pocho-
pení (např. předání důleži ých in o mací zdisku zu, ys ě lení sdělení
zasazeného do u či ého kul u ního kon ex u).
Komunikační s anou ne ozumíme jen komunikan y, ale označení
z ahujeme ina nosi ele sdělení (např. na koncep ). Komunikačními
s anami ozumíme:
• jedno li ce čili uži a ele jazyka,
• skupinu čili množinu uži a elů jazyka,
• komuniká (např. ex , p omlu u, ob az),
• koncep (např. myšlenku).
9 Jmeno ané při o nání e ek i ně ys ihuje naplnění ole mediá o a, neboť p á ě on y áří
komunikační kanál mezi d ěma s anami, mezi nimiž komunikace nemůže p obíha , zn. oci á
se oli zp os ředko a ele sdělení, posky uje spojení („mos y“) mezi komunikan y. I přípa-
dě, kdy je komunikace „pouze“ na ušo ána ( zn. je sice ealizo a elná bez mediá o a, a šak
přenosu sdělení se ysky ují po íže), s á á se mediá o důleži ou součás í komunikačního
kanálu, přispí á po ozumění d ou s an, edy pomyslnému „s a ění mos ů“.
32
Hend ich, J. akol. (1988): Didak ika cizích jazyků. P aha: SPN.
No h, B.– Picca do, E.– Goodie , T. (2018): Common Eu opean F amewo k o Re e ence
o Languages: Lea ning, Teaching, Assessmen . Companion Volume wi h New Desc ip o s.
S asbou g: Council o Eu ope Publishing.
No h, B.– Picca do, E. (2016): Common Eu opean F amewo k o Re e ence o Languages:
Lea ning, Teaching, Assessmen , De eloping illus a i e desc ip o s o aspec s o media ion o he
CEFR. S asbou g: Council o Eu ope Publishing.
Media ion in eaching, lea ning and assessmen [online]. Council o Eu ope. [online]
[ci . 2021-9]. Dos upné zwww: <www.ecml.a /media ion>.
SERR (2002): Společný e opský e e enční ámec p o jazyky. Jak se učíme jazykům, jak je
yučujeme ajak jazycích hodno íme. Olomouc: Uni e zi a Palackého.
Š ícha, F. (2013):Akademická g ama ika spiso né češ iny. P aha: Academia.
Použi é zk a ky
APIV-A Společné zdělá ání apodpo a škol k ok za k okem. Implemen ace Akčního
plánu inkluzi ního zdělá ání– me odická podpo a (APIV-A).
ČZJ český znako ý jazyk
CEFR Common Eu opean F amewo k o Re e ence o Languages: Lea ning,
Teaching, Assessmen .
CEFR CV Common Eu opean F amewo k o Re e ence o Languages: Lea ning,
Teaching, Assessmen . Companion Volume wi h New Desc ip o s.
ECML Eu opean Cen e o Mode n Languages o he Council o Eu ope.
METLA Media ion in eaching, lea ning and assessmen
PRO-Sign Sign Languages and he Common Eu opean F amewo k o Re e ence o
Languages.
SERRJ Společný e opský e e enční ámec p o jazyky. Jak se učíme jazykům, jak je
yučujeme ajak jazycích hodno íme.
Abs ac
This a icle p esen s some possible app oaches o media ion in he Czech con-
ex . The main aim is o sha e he challenges he eam we e acing while wo king
on he F amewo k o Re e ence o Sign Languages (hence o h e e ed o as
RRZJ)– abase o de eloping can-do desc ip o s o Czech Sign Language. Fi s ,
his documen mus be pu in ab oade con ex : i was ealised o he p ojec
APIV-Aunde he auspices o which RRZJ is being de eloped, we desc ibe he
esea ch and p ac ice in he a ea o media ion (in he Czech Republic). Special
a en ion is gi en o he explana ion o he p oblems ha a ose du ing he p o-
cess o c ea ing his ex , o he ou comes o ou discussions and o ou decisions
ha we e impo an o he c ea ion o he chap e abou media ion in RRZJ. In
he las sec ion o he a icle, we commen on he p oblems and limi a ions o
ou wo k. I is no ou objec i e o analyse he gi en app oaches in de ail o o
de end hem. We me ely highligh he cu en s a e o e en s in he esea ch o
media ion, especially he ac ha he i s ex s abou his opic a e no oo ed
33
in awell-de eloped amewo k o in ala ge body o li e a u e. I is he e o e
logical ha u u e app oaches o media ion migh di e om he app oach we
ook in ou s udy.
Keywo ds
Media ion, c oss-linguis ic media ion, communica ion ac i i y, CEFR
Abs ak
S ať Mediace ajedno zjejích p ních zp aco á ání českém kon ex u předs a-
uje pos upy při jednom zp ních zp aco ání mediace českém kon ex u. Hla -
ním cílem ex u je sdíle odbo né ýz y, jimž ů čí ým při uchopení jazyko é
činnos i mediace čelil. Jmeno ané zp aco ání mediace p oběhlo ámci o by
Re e enčního ámce p o znako é jazyky– opo a p o o bu e e enčních popisů
českého znako ého jazyka (dále RRZJ). Ten o dokumen je p o o zasazen do ši -
ších sou islos í: je zmíněn zaš iťující p ojek , jehož je RRZJ jedním zočeká aných
ýs upů, jsou u edeny podmínky p o zp aco ání kapi oly kmediaci. Speciální
p os o je ěno án cha ak e is ice po íží, k e é se při o bě ex u kmediaci
ysky o aly, dále přiblížení obsahů ýmo ých diskusí ap ezen aci ýsledných
ozhodnu í, k e é edly ke speci ickému zp aco ání mediace RRZJ. P oblémy
apří omné limi y, k e é při o bě ex u kmediaci u ádíme, komen ujeme azasa-
zujeme do sou islos í. Naším zámě em není předložené pos upy pod obně analy-
zo a , nebo je obhajo a . V ex u explici ně upozo ňujeme na současný s a zp a-
co ání mediace, zejména na o, že p ní ex y kmediaci nemají českém kon ex u
opo u oz inu ém,p op aco anémsys ému, dos a ku zd ojo ých dokumen ů,
mode ních ědeckých ýzkumech. Je p o o logické, že se budoucíuchopení é o
jazyko é činnos ibudeod p ezen o aného p a děpodobně odlišo a aže není
cílem předkládané pos upy dopo učo a , nýb ž se poděli onaby é zkušenos i.
Klíčo á slo a
Mediace, mezijazyko á mediace, jazyko á činnos , CEFR, SERRJ
Ma ie Boccou Kes řánko á
[email p o ec ed]
[email p o ec ed]
Ús a bohemis iky p o cizince akomunikace neslyšících, FF UK, P aha
Ná odní pedagogický ins i u ČR
34
Komunikační s é y e ýuce češ iny
jako cizího jazyka
Ma ie Čecho á
Budeme p ocháze ůzné komunikační s é y se zře elem na možnos i
jejich yuži í e ýuce češ iny jako cizího jazyka. Pos upujeme od s é y
běžné komunikace přes s é u eřejného s yku (adminis a i ní), s é u
odbo nou, mediální ke s éře es e ické se zacílením na obsah komuniká ů
daných s é ana účelné začleňo ání jazyko ých p os ředků nich, a o
p ocesu ýuky ak, aby byly pok y y cíle komunikačně-s ylo é isys é-
mo é jazyko é příp a y s uden ů.
Vycházíme zpředpokladu, že základním do ozumí acím kódem je
p o Čecha spiso ná češ ina, a šak o už sobě zah nuje jis ý pa adox,
p o ože spiso nos nepa ří češ ině kzákladním ysům běžné komuni-
kace, u nabý á Čech zp a idla pos upně se s oupající školní docházkou,
počínaje ma eřskou školou, edy ins i ucionálně (na en o úkol školy se
mnohdy zapomíná). „Ma eřským jazykem“ pů odním smyslu slo a
( iz iR. Adam, 2006–2007) bý á řeč odině (nebo náh adní ins i uci),
k e á čas o nese ysy smíšených ú a ů, nejčas ěji obecné češ iny s egio-
nálními asociálními odlišnos mi, řidčeji se mlu í odinách (a o spíše
mo a ských aslezských) dialek em. Komunikační s yk e s éře běžné
komunikace se zřídka ealizuje no ma i ní/kodi iko anou spiso nou o -
mou; pokud ano, pak čas o alespoň se zjednodušenou mo ologií, běžně
obecněčeskou. Popsaná si uace přináší cizinci-s uden o i přijíždějícímu
do Česka značné nesnáze.
S uden i ys udo a ší bakalářskou češ inu zah aničí přizná ají, že
se po příjezdu do P ahy na počá ku dalšího s udia ob ížně do ozumí-
ají, p o ože si os ojo ali spiso nou češ inu. P o o něk eří eo e iko é
olí p o počá ek s udia cizinců ůbec za ýchozí ú a obecnou češ inu
nebo zjednodušenou o mu češ iny, jis ý komp omis mezi běžným koiné
aspiso nou o mou ( iz už Poldau – Šp unk, 1968). Nehodláme mapo-
35
a pos upy ůzných pří uček při ýuce, o už udělali jiní isk i ickým
ozbo em, přede ším Milan H dlička (2009 ajinde, naposledy 2019).
Dosud šak nebyla nalezena uni e zální ces a, jak cizince-začá ečníka
naznačených po íží zba i , ane ím, zda je o ůbec možné. Jis ým ýcho-
diskem mohou bý na počá ku s udia ex y ze s é y běžné komunikace
obsahující nej ek en o anější lexikum ( če ně p imá ních předložek
apříslo cí mís a ačasu) ap a idelné nej ek en o anější a y slo es
ajmen, še uží áno kon ex u y ářeném podle syn ak ických zo ců
ě s yuži ím slo es, nejčas ěji d ou alenčních ( češ ině nejběžnějších),
pak jedno alenčních asnulo ou alencí. K omu může slouži F ek enč-
ní slo ník (Če mák– Křen akol., 2004) ako pusy češ iny.
Ta o ces a je jis ě ob ížná, p o ože naléza ex y, k e é by splňo aly
u edené pa ame y, není snadné, znamená o yhledá a ko pusu nej-
ek en o anější doklady yb aných je ů a y zapojo a do při ozených
kon ex ů. Ale za pokus o nepochybně s ojí. Něk e é us álené či ela i ně
us alující se azby aob a y si mohou s uden i ku sech opako aně klá-
da do jiných kon ex ů aos ojo a si je jako p e ab iko ané, do jis é mí y
azeologizo ané, nebo přímo si je zapama o á a jako azémy. Už jinde
jsme o iž ukázali, že češ ina je mnohem idioma ič ější jazyk, než se před-
pokládalo (např. Čecho á, 2017 aj.). Pos upným zná očňo áním s a by
ex u, ozšiřo áním lexika ap ohlubo áním g ama iky se s uden c ičí
běžné komunikaci spolu sos ojením si základů jazyko ého sys ému
češ iny. Tak ýuka ede spolu spěs o áním komunikačních do ednos í
aschopnos í kpos upnému sys ema ickému os ojo ání si jazyko ého
a s ylo ého sys ému češ iny. K omě c ičebnice by bylo o šem řeba,
aby s uden p aco al se základní sys ema ickou mlu nicí češ iny, např.
se Základní mlu nicí českého jazyka (V. S yblík akol.), pokud nebude
yp aco ána obdobná mlu nice p o cizince.
K oz oji lexika je hodné yuží a iuči o o oření slo , přede ším
ood ozo ání, neboť mnohá slo a, skupiny slo , něk e é onomaziologic-
ké ka ego ie ( iz zd obněliny, kompa a i asupe la i adjek i aad e -
bií) se oří éměř p a idelně pa adigma icky, edy jako a y ohebných
slo . Znej ek en o anějších základních slo lze ycháze při „ y áření“
celých ře ězců slo , akže s uden , pochopi ší p incip od ozo ání apo
seznámení se se základními onomaziologickými ka ego iemi ajejich o -
man y je schopen po ozumě mnoha slo ům, snimiž se dosud nese kal,
ba „ oři “ až desí ky slo , a ak si obohaco a slo ní zásobu sys ema ic-
ky, podle příbuznos i o mální iséman ické.
Vp ní e apě pok očilého s udia (nepočí áme s nap os ými začá-
ečníky) předpokládáme pěs o ání mlu eného p oje u, jeho z ládání
36
běžných každodenních komunikačních si uacích na koleji, e škole, na
ulici, dop a ním p os ředku a d., při om si s udující mohou pořizo a
ip ůběžné zápisy, počá eční e apě os ojo ání bez ná oku na kodi ikač-
ní ko ek nos . Tu lze upla ňo a až další e apě z ládání jazyka.
Na oz íjející se schopnos běžného komuniko ání může na azo a
pěs o ání komunikace e s éře eřejného s yku (adminis a i ní). Jis ě
by bylo možné ou o s é ou u ysokoškoláků s udium začína a ím
jim usnadni s up do s udijních s uk u azapojení se do ži o a na
akul ách. Hned na počá ku si o iž s uden i musí yřizo a doklady,
po řebují z ládnou o bu adminis a i ních ú a ů, napsa ži o opis,
yplňo a do azníky, o muláře, poda přihlášky aj. A šak a o s é a, ze
šech nejméně při ažli á, pře ážně o malis ní by mo i o ala jen s ou
nap os ou p agma ičnos í. Za při ozenější pokládáme přejí kní od s é-
y běžněkomunikační, neboť s uden i se do ozumí ají okaždodenních
po řebách, aisúředníky je řeba domlu i se oběžných záleži os ech
(kdy akam ana koho se ob á i ).
S ylo ě i jazyko ě s e eo ypní ypy adminis a i ních komuniká ů
jsou hodné p o pochopení apos upné z ládání ýs a by nená očných
(adminis a i ních) písemnos í. Pomocí jejich analýzy ipříp a y se po-
daří s uden ům z ládnou e ikální aho izon ální členění i o bu ex u
podle ex o ých zo ců, p o ože jejich p os á, přehledná s uk u a i ě -
ná s a ba je po o nání se s a bou p oje ů jiných s é snadněji z ládnu-
elná. Seznamo a se ady mohou p ůběžně např. isněk e ými– é o
s éře– ek en o anými jazyko ými je y, jako se sys émem zk aco ání
(s o bou zk a ek, zk a ko ých slo ), suni e bizací isjejím opakem,
mul i e bizací1. Každý s uden , edy i cizinec, je pos a en před úkol
zp aco á a samos a ně ex y z las ního s udijního obo u. P o o další
s é ou, k e ou musí z ládnou , je s é a odbo né komunikace.
Začá ek pěs o ání odbo ného s ylu by měl pa ři yhledá ání klíčo-
ých slo znená očného populá něodbo ného článku, a o například
eliminací, yšk á áním slo nenu ných p o pochopení pods a y sdělení;
zbý ající ý azi o je nezby né p o smysl ex u. Ten o pos up se os ědčil
lépe než opačný, přímé yhledá ání slo klíčo ých. Ta o slo a mohou
s uden i, souladu s ě nými s uk u ami ýchozího článku, spojo a do
ýpo ědí, pře ážně nesloži é s a by, obsahující jednoduché ě y ap os á
sou ě í (zhla ních ě ) nebo složené ě y od ou ě ách, hla ní a edlej-
ší. Pos upně pak se olí s a ba kompliko anější podle oho, jak z ůs á
ná očnos příčinné sou islos i obsahu, podle níž má pos upo a ýuka.
1 Pos up iz Čecho á, 2012, z l. 2017, s. 227–235.
37
Tím je přip a o áno ses a o ání ano ací a eše ší. Od počá ku je
záhodno oba d uhy sekundá ních ex ů odlišo a : ano ace naznačují,
očem základní ex pojedná á, co je éma em, eše še pak sh nuje, co
ex přináší no ého, kjakým ýsledkům dospí á. Zp aco á ání ano ací
a eše ší je základní s udijní me oda, k e ou by si měl os oji každý bu-
doucí odbo ník, neboť bez ní zdá ně neobsáhne e s é p áci ýsledky
dosažené s ými předchůdci.
Tep e po é o příp a ě je hodné přis oupi k o bě p omyšlených
odbo ných ex ů samos a ných. K omu o ý odu jsme dospěli po dese-
ile ích zkušenos í s ýukou cizinců i odilých mlu čích. Poukažme na o,
že uči elé zadá ají e e á y nejen nej yšších řídách základní školy, ale
dokonce už na konci p ního s upně. Jak ypadají y o z . e e á y? Dě i
přejímají populá něodbo né článečky čas o zin e ne u, nebo zdelších
y há ají jedno li é ě y, „slepují“ je ksobě mnohdy bez sou islos í,
p o ože y jim nejsou jasné, ap o o jim při om pomáhají zda nější o-
diče. Mohou pak bý získané ýsledky přínosné? Nech ějme podobným
způsobem pos upo a us uden ů-cizinců.
Po z ládnu í me ody yhledá ání klíčo ých slo ases a o ání ano-
ací a eše ší je hodné přis oupi kzp aco á ání nená očných e e á ů
z ema ických oblas í s uden ům blízkých, podle jejich las ního ýbě u.
S ím máme dob é zkušenos i, pokud pomineme, že něk e é ěcné in o -
mace z e e á ů s uden ů mohou bý p o něk e é zúčas něné posluchače
ná očné. Poučné bylo sledo a , zda se au o ům podařilo ses oji p oje
bez pos upo ých meze , bez logických skoků ak, aby byl pochopi elný
p o nezas ěcené níma ele. Někdy p ní pokusy ne yzněly přes ědči ě,
aaž po analýze ýsledků adoplnění chybějících k oků či po úp a ě ex-
o é ýs a by če ně kompozice isho izon álním členěním ex u bylo
možno kons a o a úspěšné z ládnu í. Kpochopení pods a y ykláda-
ných je ů jsou přínosné g a y, abulky, schéma a s ýs ižnými popisky.
Odbo ný p oje , jak analyzo aný ho o ý, ak přip a o aný je ýbo -
ným od azo ým můs kem p o objasňo ání apochopení příčinnos ních
z ahů (nejen příčinných, ale i účelo ých, podmínko ých a přípus -
ko ých) e ě né s a bě i eálné mimojazyko é sku ečnos i. V é o
sou islos i připomínám pozapomenu á, nedoceněná d ojdílná sk ip a
Ka la S obody S ylizační ýc ik e spiso né češ ině a oz oj myšlení
(S oboda, 1974, 1975), sice zp aco aná na základě analýzy sloho ých
p ací českých učňů, ale pos ihující nej ozmani ější d uhy nedos a ků při
s ylizo ání ex ů, ap o o obecněji yuži elná. Au oři ex ů o iž mnohdy
nechápou ěcné z ahy mezi je y apak je samozřejmě neumějí ani yjá-
dři nebo yjadřují jiné z ahy, než zamýšlejí… Tudíž sloho á ýcho a
38
odbo ná (odmí ám e mín ýc ik p o jeho ys mechaničnos i, o om už
psáno jinde) může přispí a jak khlubšímu poznání ě né s a by, ak
kchápání ěcných sou islos í.
Ten o způsob ýuky aké může és klepší přip a enos i budoucích
bakalářů amagis ů na zp aco ání zá ě ečných p ací. Jejich ú o eň,
nejen p ací cizinců, ale iČechů, bý á nedos a ečná, a o čas o zdů odů
u edených ýše. Ani s uden z ládnu ší ma e ii nemůže bý úspěšný,
pokud nez ládl ýs a bu ex u ajeho kompozici, ě nou asou ě nou
s a bu akodi ikaci spiso né češ iny.
Odbo nou s é u zas upují komuniká y popisného, apřede ším ý-
klado ého pos upu. Na nich s uden y naučíme z láda jejich ýs a bu.
Méně ná očné ex y popisné bý ají založeny na p ůběžném éma u: éma
jejich zp aco ání bý á s álé, jemu jsou připiso ány ůzné las nos i,
přisuzo ány ůzné děje. Pisa el s ojí před p oblémem s e eo ypně neo-
pako a a áž pojmeno ání daného předmě u nebo je u, což je ná očné,
chce-li amusí-li usilo a oodbo nou přesnos , a edy yjadřo a se e -
minologicky. Z ažuje opako ání pojmeno ání, jeho ek i alen y, náh adu
jiným označením nebo odkazo acím ý azem zájmenné po ahy či jeho
ypuš ění, edy elipsu. Jes liže au o řeší spo mezi odbo nos í apes os í
yjádření, pak ozhodující je odbo ná p eciznos .
U ýklado ých ex ů názo ně před ádíme pos up od éma u ý-
po ědi kjejímu éma u, zhlediska no os i od známého ( ýchodiska)
kno ému sdělení, kjeho jád u. To se aplikuje nejen na s a bu ýpo-
ědi, ale celého odbo ného komuniká u ýklado ého, založeného na
příčinnos ních z azích. Jeho ýs a ba by měla bý logická, zajišťo aná
ema icko- ema ickou ýs a bou bez skoků, náhlých pře ušo ání, ale
aké bez zby ečných ná a ů aopako ání.
Odbo né ex y k omě u edeného yužijeme k omu, co nebý á do-
ceňo áno příp a ě k ali ikačních p ací, ale co přispí á kpochopení
komuniká u, nebo naopak b zdí jeho snadné přije í– o iž upsaných/
iš ěných p oje ů kz ládnu í ho izon álního a e ikálního členění. P o-
o je řeba posuzo a ex y ho o é ipřip a o a se s uden y ex y o něž
po s ánce jeho členění na ods a ce (akapi oly) ig a ického ods iňo ání
důleži os i sdělení, z ahů nadřazenos i apodřazenos i, odlišo ání řeči
a me ařeči ypem, elikos í písma, řádko áním, ozp os í áním ex u
ploše a d. Choulos i ým mís em ho izon álního členění je ná aznos
ods a ců. Uodbo ných ex ů by měla bý h anice mezi nimi neos á,
žádoucí je plynulý, měkký přechod mezi ods a ci. Na členění ex ů neza-
pomínáme ani umlu ených p oje ů. Při přednesu posuzujeme yuží ání
pomlk, síly hlasu idalších z uko ých k ali .
39
Ve ýuce zp a idla není dos času na analýzu celých ozsáhlých ex ů
sjejich dělením na kapi oly, udíž p acujeme sukázko ými příklady,
např. sledujeme následnos kapi ol a o mulace jejích náz ů bakalář-
ských adiplomo ých p acích (buď ek en an ů ku su, souhlasí-li s ím,
nebo anonymních) apřed edeme ady následnos i jejich kapi ol, e
ýs ižnos i jejich pojmeno ání. Od ěci není ani ozbo náz ů diplomo-
ých či bakalářských p ací co do ýs ižnos i obsahu asmyslu, ale aké
co do délky asyn ak ické složi os i (měly by bý s učné, k á ké, aby si
je č enář snadno zapama o al).
Na ozdíl od adminis a i ních písemnos í ačas o iod odbo ných
bý ají p o s uden y při ažli ější ozmani é p oje y mediální, a o psané
imlu ené. V é o s éře se šak kombinují ůzných pomě ech ú a y/
žán y založené na objek i ních asubjek i ních ak o ech, na neosobním
in o mo ání isubjek i ně-emocionálním přís upu kposuzo ané sku eč-
nos i. Publicis ika usiluje ope s azi, oo li ňo ání ad esá ů, ale obsahuje
edle las ních ú a ů publicis ických užším slo a smyslu, j. ú a ů
analy ických, založených na pos upu hodno icím in o mačně-ú aho ém
(ú odníky, komen áře, sloupky apod.) aké ú a y in o ma i ní, j. zp a-
odajs í (pokud není yčleněno jako samos a né), a smíšené ú a y
publicis icko-umělecké. Přísné členění aoddělo ání ěch o ří zón, je-
jich odlišení, ozpozná ání h anic mezi nimi, není p o běžné s uden y
ozhodující, pods a ná je p áce spublicis ickými p oje y šeho d uhu,
o šem budoucí odbo níky-bohemis y, z láš ě předpokládané publicis y,
edeme sice hla ně kjejich o bě, ale aké k ozezná ání jejich od-
lišnos í.
Zpočá ku lze p aco a s ůznými, s uden ům blízkými, nejběžnějšími
p oje y aú a y ze sociálních sí í, sjejich cha ak e is ikou; analýzou lze
před és jejich mnohdy až za ážející nízkou ú o eň.
S udium p oje ů mediální s é y lze zaháji sledo áním ozšířených
zp á no ino ých i ozhlaso ých a ele izních, znich přip a o a pře-
hledné in o mace adoplňo a je las ními pos řehy, komen áři shod-
nocením. Při om odlišo a ýpo ědi podle komunikačního zámě u
au o ů, šíma si jejich úsilí oemocionálně is ylo ě neu ální yjadřo ání
scílem ponecha na níma eli, aby si y ořil las ní názo , sledo a
šak aké p a ý opak, emocionálně exp esi ní působení na ad esá a,
dokonce mnohdy ypja é, až ag esi ní, pozo o a , jak publicis é sku-
ečnos přizpůsobují s ému zámě u, iji zas í ají azk eslují. S uden i
nalézají aiden i ikují způsoby, jak se obojího dosahuje: olbou d uhů
ě nejen podle komunikačního zámě u, ale i podle jejich členi os i
(např. d ojčlenné ě y oznamo ací × neslo esné ýpo ědi z olací, ě y
40
ázací, řečnické o ázky aj.), ýbě u lexika s ylo ě iemocionálně neu ál-
ního × příznako ého ig a ických p os ředků ( ečky, s ředníky, čá ky za
ě ou × ykřičníky ao azníky kombinaci, jejich h omadění).
Podobně jako omu je při analýze s a by ex u podle ema icko- ema-
ických posloupnos í, jak jsme ukázali up oje ů odbo ných, aké us é y
mediální můžeme předs a o a působení ůzných dalších s ylo ě-komu-
nikačních je ů. Tak např. kzneu či ění sdělení ede uží ání polopřímé
řeči ineznačené přímé řeči, jejíž začlenění může příjemce zmás nebo
alespoň znejis i , p o ože někdy je nesnadné ozpozna , kdo je × není
au o em ý oku, podobně jako olba slo ci oslo ečného ačás ico ého
cha ak e u, yjadřujících cizí mínění (asi, snad, p ý...). S uden i mohou
zjišťo a , jak au oři ob a nou manipulací s ak y zas í ají p a du, např.
neúplnými nebo přek oucenými in o macemi, ahleda , čem je pods a a
úspěchu jejich manipula i ního laku, oho, že ad esá přijímá jejich (byť
sk ý ané) s ano isko. Mohou sledo a eakce č enářů/posluchačů na a-
ko é o p oje y, na o, jak ad esá přijímá z . hoaxy (nepřesné, zk eslené
in o mace, polop a dy smíchané se lží), phishingy (phishingo é ú oky
na příjemce, alešné zp á y např. oodkazu maje ku od milionářů), ake/
ejky (šíření ůzných nápodob, plagiá ů). Blíže o om např. J. K aus
(K aus, 2016–2017).
Nej yšší me ou e s éře publicis ické je dosažení schopnos i s ylizo-
a publicis icko-umělecké ex y, jako jsou epo áže a eje ony. Jejich
o ba s uden y zp a idla zaujme, p o ože če pá zjejich bezp os řední
zkušenos i a ychází zjejich osobnos ního po enciálu. A šak ina y o
ú a y je řeba s uden y přip a i . Os ědčily se ozho o y slidmi na ulici,
e školách, na p aco iš ích. Před zadá áním epo áží se p oc ičí dílčí
činnos i ado ednos i po řebné kjejímu zp aco ání: popis p os ředí,
cha ak e is ika osoby, edení dialogu.
Feje on lze zařadi u s uden ů schopných neo řelého idění s ě a
ajeho podání, nezby ná je osobi os přís upu kpozo o anému i ip-
nos , í aný je humo . Rozhodně není žádoucí nu i k omu o ú a u
šechny ek en an y, eje on se o iž přibližuje nejsubjek i nější s éře
komunikace, a o s éře umělecké. Ipouhé analy icko-syn e ické ozbo y
eje onů bez las ní o by jsou p o ek en an y přínosné.
P o ože s uden i běžných ku sů ani budoucí bohemis é nejsou cíleně
školeni umělecky, předpokládáme, že se ýuka spíše než na dosažení
uměleckos i p a ém slo a smyslu o ien uje na neo řelé sdělo ání záži -
ků, akže u o s é u lze označo a jako záži ko ou ( iz Š ěpáník, 2020).
Vní lze zú oči šechny dosud dosažené pozna ky ischopnos indi i-
duálního zob azo ání s ě a. Oceníme s uden y suměleckým iděním
41
i yjadřo áním, ale nenu íme k o bě šechny. Ucizinců, s ejně jako
uČechů, se os ědčily pokusy s o bou esejis ických ex ů, s ozmani ou
mí ou es e ičnos i, publicis ičnos i aodbo nos i, podle indi iduálních
předpokladů azájmů ek en an ů. Pozi i ní zkušenos simi ací s ylu
spiso a elů jsme získali už před mnoha le y učeských s ředoškolských
s uden ů: p aco ali schu í as ýsledky ys upo ali před os a ními ( iz
Čecho á, 1998), něk eří uči elé s ím měli úspěch iucizinců ( iz o om
Čecho á, 2017).
Pochopi elně působi os i ex ů umělecké s é y se ěnují pře ážně
li e á ní disciplíny, pokud jsou součás í s udia, a šak ani složka jazyko-
ě-komunikační by se neměla yhýba p áci s ex y é o s é y. P o ku sy
cizinců (s ejně jako p o ýuku Čechů) jsou umělecké ex y hodné jak
k eci aci, ak k ichému předčí ání zaměřenému na získá ání uměleckých
záži ků zk ásného slo a. Reci ace je í aným p os ředkem pěs o ání o-
ne ické s ánky p oje u, nejen ýslo nos i, příz uko ání, ale icelko ého
kul i o aného ys upo ání so ládáním mimiky, ges iky, pos u iky.
Výbě ex ů zumělecké s é y p o p áci ku sech cizinců si zaslouží
z láš ní péči, p o ože p os řednic ím ukázek au o ů ajejich děl si může
s uden učini předs a u os a u apři ažli os i české li e á ní kul u y.
P o o je řeba p o ýuku ybí a ex y sice ysoké umělecké ú o ně, ex y
spíše, alespoň zpočá ku s udia, ze současné li e a u y, k e é jsou zá o eň
p o běžné s uden y přís upné o mou apři ažli é obsahem ajsou přísli-
bem boha ých es e ických záži ků.
Zá ě em
Pokusili jsme se ukáza , jak pos up ýuky podle komunikačních s é ,
od nejběžnějších p oje ů ksloži ějším, spojo aný s cha ak e is ikou,
ýkladem aos ojo áním si jazyko ých as ylizačních p os ředků může
s uden y és nenásilně kz ládnu í p ak ické komunikace ůzných
oblas ech společenské komunikace a ůzných komunikačních si uacích,
ale inenásilně je és k y áření sys ému pozna ků. U edený pos up ak
může bý při ozenou ces ou ik ozšiřo ání in eg o aného komunikačně-
-s ylo ého ajazyko ého poznání.
48
Mu asnahou yučujícího bylo co nej íce jeho podobu přiblíži ýuce
kon ak ní. Po přeč ení ex u s uden i odpo ídali na o ázky yučujícího,
k e é se zaměřo aly nejen na celko é pochopení ex u, ale ina náleži é
pochopení jedno li ých lexikálních jedno ek islo ních spojení, s uden i
byli yzý áni kdiskuzi nejen mezi s uden em auči elem, ale ikdiskuzi
mezi sebou. Při kon ole p aco ních lis ů se ukázalo, že něk eří s uden i,
nejen čínš í, odpo ědi ykopí o á ají buď přímo zanalyzo aného ex u,
nebo zin e ne o ých zd ojů, aniž by ex u po ozuměli.
Cílem předmě u České eálie je seznámení s uden ů se základní
cha ak e is ikou České epubliky. Ú odní hodiny jsou ěno ány cha ak-
e is ice pojmu eálie ajeho z ahu ksociokul u ní kompe enci mlu čí-
ho. Jednohodino á přednáška je ěno ána přede ším z . země ědným
pozna kům,6 j. geog a ii České epubliky, oby a els u, hospodářs í,
zeměděls í, e ciální s éře, s á nímu zřízení ČR, poli ickému sys ému
ČR, učlenění s á u, dělbě moci, ús a ě ČR, ale iži o nímu s ylu ačeské
kul uře. Na přednášku na azuje jednohodino ý seminář, k e ý je zamě-
řen přede ším na z . ling o eálie. Neodmysli elným cílem předmě u je
ozšíři slo ní zásobu s uden ů daných oblas ech ap ohloubi jejich
sociokul u ní kompe enci češ ině. S uden i jsou o něž e s učnos i
seznámeni se s a i ikací češ iny asjejími egionálními (nářečními) oz-
díly ana egionální e nog a ická speci ika.7
Výuka Českých eálií byla o něž o ganizo ána kombino aným způ-
sobem. S uden i dis ančně dos á ali p aco ní lis y a ýuka p obíhala
o mou on-line p os řednic ím ZOOMu. V seminářích byl ěno án
dos a ečný p os o s uden ům, jejich do azům ipos řehům as o nání
eálií českých s eáliemi zemí pů odu s uden ů, něk eří znich p ůbě-
hu semes u pobý ali P aze na koleji, jiní byli e s ých domo ských
zemích. Vyučující éž s uden ům dopo učil ksamos udiu elek onický
po ál Abeceda českých eálií,8 k e ý byl y ořen na Filozo ické akul ě
UK díky g an o é podpoře Minis e s a kul u y ČR naz ané NAKI II
č. DG16P02B018.9
S uden i musí bý při ýuce ěch o předmě ů edeni k omu, aby
espek o ali českém jazyce zásady komunikační s é y odbo né aaby
kp áci sčeskými odbo nými ex y přis upo ali sodbo nou p eciznos í,
6 Pod obněji iz Hasil, 2002, de ailněji pak Hasil, 2011.
7 Blíže iz Hasil, 2004.
8 Po ál je eřejně přís upný na ad ese: h ps://abczech.cz/ (naposledy s aženo 10. 8. 2021).
9 Blíže opo álu Abeceda českých eálií aojeho didak ickém yuži í iz např. Hasil, 2018,
s. 84–88 aHasil, 2019, s. 35–42.
49
k e á je i cen u pozo nos i didak iky odbo ného jazyka, ajak oní na
om o sympoziu ho ořila Ma ie Čecho á. Všechny předmě y, onichž u
ho oříme, jsou zaměřeny na oz oj přede ším pe cep i ních do ednos í,
jiné předmě y na do ednos i p oduk i ní, například P odukce ape cep-
ce odbo ného ex u na azujícím magis e ském p og amu.
Přejděme nyní khla nímu éma u oho o příspě ku.
Přede ším je řeba si u ědomi , že exis uje jis ý ozdíl mezi ýukou
ěch o disciplín eálném českém jazyko ém p os ředí a ýukou p o-
bíhající mimo o o p os ředí. S uden při poby u českém jazyko ém
p os ředí má o iž jedinečnou šanci doslo a se ponoři do českého so-
ciokul u ního p os ředí, má šanci daleko in enzi něji p oží a český
jazyk ačeskou kul u u než en, kdo u o šanci nemá. Pla í o zejména
očeských eáliích, celou řadu pozna ků si ak s uden může os oji při-
ozeným poby em českém p os ředí amá išanci e i iko a naučená
ak a z ýuky eálném ži o ě. Na d uhé s aně je řeba mí na pamě i,
že českém sociokul u ním p os ředí– edy České epublice– ýuka
p obíhá he e ogenních skupinách zhlediska ná odnos ního složení
s uden ů izhlediska jejich ú o ně o ládání českého jazyka. Na zah a-
ničních bohemis ických p aco iš ích p obíhá ýuka e skupinách do
značné mí y homogenních.
Uči el české his o ie, kul u y a eálií p o cizince se ak neus ále po-
hybuje „mezi Skyllou aCha ybdou“. Vjedné s udijní skupině má o iž
s uden y s ůznou znalos í české kul u y ačeského jazyka. Na jedné s a-
ně o jsou s uden i, k eří mají elmi dob é po ědomí okul uře ahis o ii
e opské, esp. křesťansko-žido ské, na d uhé i, jejichž znalos i é o
oblas i jsou éměř nulo é. V době co ido é pandemie na íc něk eří
s uden i žili Česku, jiní e s ých, čas o elmi zdálených, domo ech,
což he e ogennos skupiny ješ ě umocňo alo. Auči el s ůj ýklad musí
přizpůsobi ěm o sku ečnos em a oli i ako é s udijní ma e iály apo-
můcky, k e é by byly přínosné p o šechny s uden y. Je nezby né p o o
neus ále ak a očeské his o ii, kul uře a eáliích zasazo a do s ředoe -
opského ae opského kon ex u. Vkaždém případě je řeba espek o a
ijazyko ou kompe enci s uden ů apřizpůsobi jí ilexikální ag ama ické
p os ředky ýkladu. Vpřípadě nekon ak ní ýuky se p opas mezi oběma
skupinami s uden ů akomunikační ba ié a mezi uči elem as uden em
amezi s uden y na zájem p ohlubují.
Vp ůběhu dis anční ýuky se jednoznačně ukázalo (apla í o ip o
ýuku kon ak ní), že přes ědči ým důkazem, jak s uden i pochopili
obsah ýuky, je p ůběžná uči elo a kon ola yp aco aných a ácených
p aco ních lis ů.
50
Vzhledem k omu, že ýuka p obíhala dis ančně, bylo s uden ům
dopo učeno při yp aco á ání odpo ědí na úkoly zp aco ních lis ů uží-
a dos upných slo níků adalších elek onických in o mačních zd ojů.
Os a ně řada s uden ů neměla žádnou nebo elmi omezenou možnos
p aco a s pomůckami iš ěnými. Bylo jim ale dopo učeno p aco a
se získanými in o macemi k ea i ně, j. aby získané in o mace o ěřili
izjiných zd ojů ahla ně, aby se pokusili o las ní in e p e aci aopsaní
odpo ědí las ními slo y. P o řadu asijských s uden ů (ale nejen jich)
byl ale en o požada ek zcela nepochopi elný, ap o o ine espek o aný.
Například předmě u Č ení zmode ních českých dějin i o s uden i „sle-
pě“ ykopí o á ali odpo ědi zanalyzo aného ex u bez jakékoli nu né
úp a y. Ves uden čině odpo ědi na o ázku, co je b anná moc jsme pak
če li yb anou češ inu počá ku 20. s ole í:
B anná moc: Českoslo enskáb anná mocjes po olána k omu, aby hájila
ání, celis os i as obody epubliky Českoslo enské p o i nepřá elům ze něj-
ším, jakož ispolupůsobila při ud žo ání pořádku abezpečnos i u ni ř s á u.
Může jí bý i éž použi o kpomocným službám při poh omách, oh ožujících ži o
amaje ek.
Jindy s uden i přebí ali odpo ědi zWikipedie (nebo izin e ne o-
ých slo níků). Zde ale na áželi na p oblémy homonymie či polysémie
českých slo anapsali p ní u edený ýznam bez ohledu na kon ex ,
němž bylo ý azu uži o. Příkladem může bý ys ě lení ý azu panský
kočí uži ého ži o opisu Tomáše Ga igua Masa yka, ale i ýklad ý azů
zlomek, bý oddán něčemu apodobně:
Panský kočí: Panský Kočí je řidič ysokého poli ika nebo úředníka. O ec
T. G. Masa yk byl od oku 1849 panský kočí.10
Samo ný azeologizo aný ý az panský kočí působil značná nepocho-
pení ajeho ys ě lení byla mnohdy elmi ku iózní:
Panský kočí: To je řidič ysokého poli ika nebo úředníka.
Panský kočí: Panský kočí je osoba o ládající z ířa a áhnuocí ůz.
Panský kočí: Dě ská písnička od Ja osla a Uhlíř aZdeňka S ě áka.
Dokladem doslo ného pře ze í in o mace zwikipedie je i ys ě lení,
co je banko ka. Tu éž odpo ěď jsme zaznamenali několik á :
Banko ka: Banko kaneboli cenný papí su či ou peněžní čás kou je bez-
ú očný pla ební p os ředek, ydá aný cen ální bankou. Banko kami se zabý á
sbě a elský ědní obo označo aný jako no a ilie.
10 Zde ijinde u ádíme příklady au en ické podobě, j. ispřípadnými chybami adalšími jazy-
ko ými nedos a ky.
51
Jiné doslo né pře ze í zWikipedie dokumen uje inásledující ukáz-
ka. S yl odpo ědi ůbec neodpo ídá s uden čině jazyko é kompe enci
češ ině, na íc důkazem oho o pře ze í jsou iponechané in e ex o é
odkazy ex u:
Guillaume de Machau : byl ancouzský básník ahudební sklada el. Působil
jako sek e ářJana Lucembu skéhoapo é jeho dce yJi ky, s áří s á il Reme-
ši, kde bylkano níkem. Jako básník dosáhl již za ži o a e opské p oslulos i,
byl uči elemDeschampseao li nilChauce a. Je nej ýznamnějším hudebním
sklada elem 14. s ole í, čelným ep ezen an em s ylua s no aazá o eň jedním
znejs a ších hudebních sklada elů, onichž se docho aly pod obnější ži o opisné
údaje.
Machau byl neobyčejně plodný au o . Docho alo se 80 isíc e šů ajeho poe-
zie byla populá ní až do 15. s ole í. Byl zo em dalším básníkům če ně Eus acha
Deschampse a Chauce a. Podle ancouzského li e á ního his o ika Gus a a
Lansonabyl„ kalcem ýmů“[4]a„minia u is ou slo “.
Zdalších příkladů je pa no, že s uden z olil p o ys ě lení ýznam
homonyma zcela neodpo ídajícího danému kon ex u:11
Úlomek: Jde oulomenou– nikoli uříznu ou– ě ičku jehlična é či lis na é
dře iny, úlomky symbolizují spojení mysli ce spří odou.
Os uha: zahloubená pa ah ázenebo zahloubená pa ní zídka za ý a em,
sloužící kp odloužení p ůsako é d áhy pod h ází akoch aně p o i ymílání.
Věd o: S a á česká du á mí a, 1 ěd o = 4soudky, j. 61,117l; mo a ské ěd o
= 56,59 li u.
Vnásledujícím semináři ozho o u spříslušnými s uden y yšlo
naje o, že ůbec ne uší, co do p aco ního lis u napsali (pa a h áze, p ůsak,
du ý, soudek).
S ým způsobem cenné, ikdyž nepřesné, byly odpo ědi o mulo ané
samo nými s uden y:
Odejí na odpočinek: znamená umří .
Akademická d áha: je ýuka na ýsoké škole.
Akademická d áha: zdělání nebo akademická p áce, k e á přip a uje člo-
ěka na delší ý oj.
Akademická d áha: K i é ia yzkoumání as udo ání (nejsem si jis á).
Vysky ly se iodpo ědi, k e é s ědčí o om, že s uden zin o mačního
zd oje yb al in o mace sice ak icky sp á né, ale z áhl je ke zcela jiné
událos i či ak u, nebo jich užil zcela ahis o icky, j. bez ohledu na časo é
zařazení dané událos i:
11 Zde je řeba u és , že p aco ní lis obsaho al i o og a ie daných předmě ů.
52
Kde akým byla založena p ní (adosud exis ující) ka ed a českého
jazyka na s ě ě? P ní ka ed a českého jazyka byla založena na FFUK.
V oce 1950 byl ydán no ý zákon o ysokých školách, k e ý pods a ným
způsobem e o mo al ysokoškolské s udium, z ušil akademický sená
a aké podle so ě ského zo u za áděl mís o s olic, ázaných na osobu
p o eso a, ins i uci ka ede . Při é příleži os i byly us a eny Ka ed a
českého jazyka, obecného jazykozby u a one iky, edl Bohusla Ha -
ánek.
Na mnohé o ázky odpo ídali s uden i příliš obecně, akže jejich od-
po ěď pos ádala jakoukoli ýpo ědní hodno u:
Co je aus osla ismus? Byl poli ický koncep ap og am.
Ko uno ace: je sla nos ní ce emoniál
Řada odpo ědí byla ěcně sp á ná, ale s uden i se při las ní s ylizaci
dopouš ěli če ných chyb, přede ším p a opisných amo ologických:
Rok 1867 je důleži ým bodem oho o období. Je o ozdělení Rakouské říše
do Rakouské Madja ské mona chie nebo z . akousko-uhe ské y o nání. Ikdyž
Česke země na ozdíl od Maja ska nedos aly au onomii, o po o nání po zbudilo
české poli iky p o zahájení ozsáhlé kampaňi za úznání českého s a ního p á a
a ozšíření dualismu akousko-uhe sko-český ialismus.
Jiné odpo ědi byly úsmě né, například:
Co je sk ip o ium? spolek p o nekome ční ydá ání odbo né li e a u y
Úlomek: zůs á ek něčeho, řeba míče
Nákončí: něco na konci
Os uha: de ail přidělaná kbo y ujezdcí
F agmen : u y ek řeba zží o a nebo knihy
Jakou sm í zemřel Mis Jan Hus? Spálení
Jakou sm í zemřel Mis Jan Hus? Uhoře ksm i
Kdo přede ším bojo al e oluci oku 1848 na p ažských ba iká-
dách? Jose Kaje án Tyl
Zcela ýjimečně byly odpo ědi nap os o nes ozumi elné:
Náušnice: Naušnicesunaki koji se nosi na ušima.
P o ilus aci u eďme příloze anonymizo ané p aco ní lis y akcep o-
ané (A1– Přehled českých dějin, A2– Č ení zmode ních českých dějin)
aneakcep o ané (B1– Přehled českých dějin, B2– Č ení zmode ních
českých dějin).
Na ozdíl od p aco ních lis ů, při jejichž zp aco ání, jak již bylo řeče-
no, s uden ům bylo do oleno použí a nej ůznější in o mační zd oje, při
yp aco á ání zápoč o ých es ů bylo s uden ům opako aně zakázáno
elek onické in o mační zd oje použí a , a o nejen zdů odu dod žo ání
53
e ického kodexu Uni e zi y Ka lo y.12 Přede ším ale šlo o o, zjis i , co
sku ečně s uden i ědí ajak do edou se získanými in o macemi p aco a .
Je řeba ale kons a o a , že s uden i u o sku ečnos nebyli schopni po-
chopi apři yplňo ání zápoč o ého es u „pilně” ykopí o á ali údaje
zWikipedie. Tako é odpo ědi ale nebyly akcep o ány as uden i museli
es opako a . Vdobě dis anční ýuky jediným e i ikačním momen em
byl elmi k á ký časo ý úsek, k e ý byl s uden ům dán. Po jeho uplynu í
museli s uden i es y posla e-mailem uči eli apřek očení é o doby bylo
yučujícím penalizo áno.
U edené příklady snad dos a ečně přes ědčily, že s udium předmě ů,
jimž jsme om o příspě ku ěno ali s ou pozo nos , je p o zah aniční
bohemis y elmi ná očné aob ížné. Vpodmínkách přijímacího řízení na
obo Bohemis ika p o cizince se u ádí, že s uden i bakalářského ina a-
zujícího magis e ského s udijního p og amu mají o láda český jazyk na
ú o ni B2 dle Společného e opského e e enčního ámce p o jazyky.
Při s udiu české his o ie ičeských eálií apředmě u Č ení zmode -
ních českých dějin z lášť s uden i o šem p acují sau en ickými ex y,
k e é yžadují znalos i p ak ického českého jazyka na ú o ni C1–C2,
espek i e mnohých ohledech se y o znalos i Společnému e opskému
e e enčnímu ámci ymykají.
Dalším zá ažným p oblémem, snímž je řeba se ypořáda , je in e -
ex o os analyzo aných ex ů as udijních ma e iálů, jejich idioma ič-
nos , uží ání nej ůznějších aluzí, klišé a loskulí, jejich zá islos na his-
o ickém akul u ně společenském kon ex u. Jako příklad může slouži
ú od no o očního p oje u Václa a Ha la z oku 1990. Zdánli ě banální
ap o českého člo ěka zcela s ozumi elná ě a „Naše země ne zk é á.“
je sice p o cizince po p ním přeč ení ( ýznam slo a zk é a si něk eří
s uden i o ěřili e slo níku) o něž s ozumi elná, ale p oč V. Ha el z olil
p á ě u o o mulaci, zah aniční s uden i bohemis iky nechápali. Uči el
jim musel ys ě li , na co zde V. Ha el odkazo al, jaké byly no o oční
p oje y jeho předchůdců e unkci p eziden a epubliky a d.
Apřes o se s ako ými ex y s uden i musejí ypořáda . P o jejich
budoucí p o esní ži o jsou o iž y o do ednos i nezby né. Překonání
ěch o komunikačních ba ié je edle os ojení si po řebných anezby -
ných pozna ků zčeské his o ie ačeských eálií jedním z cílů ěch o
předmě ů. Na ex ech his o ických i ex ech zčeských eálií si s uden i
os ojují echniku p ecizní p áce sodbo nými ex y, k e ou později e
s ém p o esním ži o ě mohou upla ni i p áci sodbo nými ex y zji-
12 Viz h ps://cuni.cz/UK-9490.h ml (naposledy s aženo 10. 8. 2021).
54
ných obo ů, např. s ex y p á nickými, poli ologickými, echnickými, ale
ilékařskými adalšími.13 U edené předmě y ak neposlední řadě plní
idůleži ou unkci p opedeu ickou.
Příloha A1
Přehled českých dějin
Seminář A+ B (29. 10. a30. 10. 2020)
P aco ní lis 3 (má d ě s any)
Jméno, příjmení: xz
Seminář: B
Románská kul u a
1. P ohlédně e si p ezen ace, jež jsou příloze e-mailu, k e ým ám byl zaslán
en o p aco ní lis .
a. Jaký a má půdo ys o undy abaziliky?
Půdo ys o undy ypadá jako jeden k uh plus půlk uh.
Bazilika jsou obdélníko ého půdo ysu, k e é mohla bý jedno- i íce-
lodní.
b. Co je sk ip o ium?
Sk ip o ium je s a ba, kde mniši opiso ali knihy, byla znikala při
kláš e ech.
c. Co je iniciála?
Iniciála je p ní písmeno slo a, k e é je ý azně odlišeno od os a ního
ex u elikos í, ba ou nebo a em. Ob ykle bý á na začá ku s án-
ky, kapi oly nebo ods a ce.
d. Zjakého ma e iálu byly s a ěny h ady ací ke ní s a by?
Ma e iál p o h adů ací ke ní jsou kamenné.
e. Co je cho ál?
Cho ál je jednohlasý zpě , zpí aný ě šinou ě ším poč em osob.
Tex y cho álů bý ají čas o la inské, buď pře za é zBible nebo mají
cha ak e modli by. Cho ál je pů odně ducho ní písní, yuží al se
šak éž jako píseň bojo á, demons ující od ahu ojsk.
2. Poslechně e si na YouTube d ě nejs a ší české písně:
a. Hospodine pomiluj ny
h ps://www.you ube.com/wa ch? =Es -9zK1yl4
13 Ten o ex čás ečně ychází zau o o a příspě ku předneseného na meziná odní kon e enci
Slo enčina (nielen) jako cudzí jazyk III, k e á se konala e dnech 1.–2. 2. 2021 B a isla ě–
iz Hasil, 2021.
55
h ps://www.you ube.com/wa ch? =JsOy_MP8TAk
b. S a ý Václa e
h ps://www.you ube.com/wa ch? =a0a-S DgLFI
h ps://www.you ube.com/wa ch? = u_YE-SAVTU
3. Podí ej e se na YouTube na zábě y ze S a o ácla ské pou i e S a é Bolesla i
den s á ního s á ku 28. 9. 2020 (za zpě u cho álu S a ý Václa e je odná-
šena lebka s . Václa a):
h ps://www.you ube.com/wa ch? =nV9qHs_ KNQ
Příloha A2
Č ení zmode ních českých dějin
P aco ní lis 10 (má ři s any)
11. 12. 2020
Jméno, příjmení: YY
1. Vy iskně e si na seminář dne 11. 12. 2020 ú y ek zús a y z oku 1960:
Hla a č á
P esiden epubliky
(…)
2. Přeč ě e u edený ex ús a y nahlas adbej e na náleži ou ýslo nos .
3. Odpo ěz e na o ázky ( ýkají se ex u ús a y ČSSR z . 1960:
a. Kdo může bý z olen p eziden em epubliky?
P eziden em epubliky může bý z olen každý občan oli elný za
poslance Ná odního sh omáždění.
b. Kým je p eziden epubliky olen?
Volený Ná odním sh omážděním jako předs a i el s á ní moci.
c. Může se p eziden epubliky zúčas ni zasedání lády?
Ano.
d. Kdo jmenuje předsedu lády ČSSR?
P esiden epubliky
e. Jak dlouhé je unkční období p eziden a epubliky?
P esiden epubliky je olen na období pě i le .
. Může p eziden epubliky zá o eň poslancem Slo enské ná odní ady?
Nemůže.
g. Kdo ykoná á po innos i p eziden a epubliky, pokud p eziden epubliky
nemůže s é po innos i ykoná a ?
Přísluší ýkon jeho unkcí ládě.
56
4. Vy iskně e si na příš í hodinu no o oční p oje p eziden a Václa a
Ha la z oku 1990– iz:
h p://www.mode ni-dejiny.cz/clanek/no o ocni-p oje -p eziden a
- acla a-ha la-z-1-ledna-1990/
5. Poslechně e si en o p oje na YouTube, může e si zapnou ianglické
i ulky– iz: h ps://www.you ube.com/wa ch? =i3OK650epuo
6. Poslechně e si d a pořady oVácla u Ha lo i:
h ps://www.you ube.com/wa ch? =CcHs58hezN0
h ps://www.you ube.com/wa ch? =FUU7JiClT U
Příloha B1
Přehled českých dějin
Seminář A+ B (17. 12. a18. 12. 2020)
P aco ní lis 9 (má d ě s any)
Jméno, příjmení: NN
Seminář: A
Te eziánské aJose inské e o my
1. Odpo ěz e na o ázky:
a. Vk e é době ládla Ma ie Te ezie?
Vládla době habsbu ské dynas ie.
b. Byla Ma ie Te ezie ko uno anou českou k álo nou?
Ano
c. Kdo byl o cem Ma ie Te ezie?
Byl císař S a é říše římské Ka la VI.
d. Jak se jmeno al manžel Ma ie Te ezie?
Jmeno al se F an išek I. Š ěpán Lo inský.
e. Měl Jose II. dě i?
Měl d ě dce y sIsabelou Pa mskou.
. Byl Jose II. ko uno aným českým k álem?
Byl neko uno aný český k ál.
2. Poslechně e si His o ii.cs:
h ps://www.ceska ele ize.cz/po ady/10150778447-his o ie-cs
/217411058220018-ma ie- e ezie-ma ka-dynas ie
h ps://www.ceska ele ize.cz/po ady/10150778447-his o ie-cs
/210452801400024/
57
3. Odpo ěz e na o ázky:
a. Kdo založil Čechách ojenskou pe nos Te ezín?
Založil Jose II.
b. Umožňo al Tole anční pa en Jose a II. úplnou náboženskou s obodu?
Neumožň al úplnou náboženskou s obodou.
c. Čemu se ěno al F an išek Š ěpán Lo inský?
Věno al se inanci.
d. Kdo byl Jan Fische zE lachu?
Byl akouský ba okní a chi ek , s a i el adesigné .
e. Jakému uměleckému obo u se ěno al Ma yáš Be na d B aun?
Věno al se ba okním sochařs í.
. Kdo byl Ka el Šk é a?
Byl nej ýznamnější český ba okní malíř 17. s ole í.
g. Kdo byl Jan Dismas Zelenka?
Byl český sklada el, jeden znej ýznamnější komponis ů období -
cholného ba oka.
h. Co í e oBohusla u Ma ěji Če noho ském?
Na odil se 16. úno a oku 1684 Nymbu ce. Byl český hudební skla-
da el, mino i ský kněz, a haník ahudební pedagog, ep ezen ující
obdobé kulminace české ba okní hudby.
i. Kdo byl Bedřich B idel?
Byl český ba okní spiso a el, básník, jezui ský misionář.
j. Čím se p osla il F an išek An onín Míča?
F an išek An onín Míča ynikl jako au o p ní české ope y. V oce
1730 zkompono al i alskou ope u Ló igine di Ja ome i z in Mo a ia,
k e á zazněla i překladu do češ iny, je po ažo ána za p ní ope u
p o ozo anou českém jazyce.
k. Kde akým byla založena p ní (adosud exis ující) ka ed a českého jazyka
na s ě ě?
P ní ka ed a českého jazyka byla založena na FFUK. V oce 1950 byl
ydán no ý zákon o ysokých školách, k e ý pods a ným způsobem
e o mo al ysokoškolské s udium, z ušil akademický sená a aké
podle so ě ského zo u za áděl mís o s olic, ázaných na osobu
p o eso a, ins i uci ka ede . Při é příleži os i byly us a eny Ka ed a
českého jazyka, obecného jazykozby u a one iky, edl Bohusla
Ha ánek.
4. Zájemci se podí ají na následující idea:
h ps://www.you ube.com/wa ch? =S0B3ojQ gP4
h ps://www.you ube.com/wa ch? =1oM AMF594k
h ps://www.you ube.com/wa ch? =G6Yg1A0ba88
64
P á ě o o k i é ium nedos a ku překlada elů h aje důleži ou oli
jazyko é d ojici češ ina-němčina ( iz např. Heinz–Michálko á 2020),
poně adž se ysky uje jednos anně: za ímco českém p os ředí přes
oslabenou pozici němčiny jako cizí jazyk na základních a s ředních
školách je s ále ješ ě dos a ek překlada elů p o němčinu, německém
p os ředí nedos a ek p o esionálních překlada elů sněmčinou jako ma-
eřš inou je běžný je .
Ta o socioling is ická si uace má idopady p o ku ikula: p o s uden y
češ iny jako cizího jazyka h aje L2překlad zp a idla jen ma ginální oli,
za ímco p o české s uden y němčiny jako cizího jazyka L2překladu do
němčiny má ip o jejich budoucí p o esi cen ální ýznam.
Ale je omu ak op a du? Vposlední době ansla ologická zkoumání
čím dále ím íce zpochybňují zjednodušený pohled, k e ý přímočaře
spojuje smě překladu so ázkou k ali y. Ap el hale (2019: 153) é
sou islos i mlu í o„na i e-speake ism“, k e ý je „unques ioning belie
in aspecial and p i ileged s a us o mo he ongue compe ence o he
disad an age o o he s“. Empi ické zkoumání eali y šak ukazuje, že:
• ozdíly nejsou celko é k ali ě překladu ale klasi ikaci ypických
chyb,
• L2-překlady čas ěji ykazují ý azo é nepřesnos i cílo ém ex u,
k e é ě šinou ale neoh ožují s ozumi elnos (ap o o při ko ek uře
čas o bý ají po ažo ány za lehké chyby),
• L1-překlad na ozdíl od oho ykazuje čas ěji ážné odchylky od obsa-
hu ýchozího ex u (séman ické posuny), působené nepo ozuměním
ýchozímu ex u (p á ě en o yp chyb je ko ek uře po ažo án za
h ubou chybu, k e á má i ě ší áhu při známko ání).
Analýza si klade následující o ázky.
• K e é chyby se sku ečně ysky ují? (desk ip i ní analýza překladu):
dá se sledo a op a du ozdíl mezi ma eřskými anema eřskými pře-
klady, co se ypů chyb ýče?
• Čím jsou způsobené / jak se dají ys ě li ? (popis kogni i ního p o-
cesu překladu)
• Jak se jim dá zab áni ? (didak ický pohled)
4. Analýza chyb a hodnocení k ali y překladu
Před samo nou analýzou konk é ních příkladů chci zdů azni , že po-
souzení k ali y překladu ( ansla ion quali y assessmen ) aling is ická
analýza chyb se nemusí ždy o na . Analýza chyb u či ě předs a uje
65
součás posouzení k ali y překladu, ale o zohledňuje ijiné ak o y k o-
mě jazyko é sp á nos i. Vneposlední řadě je zde ozhodující splnění
překlada elské zakázky akomunika i ní unkce ýchozího ex u ( z .
„skopos“), k e é mají přednos před čis ě o mální a občas dokonce
iobsaho ou sp á nos í. Samozřejmě se e ě šině případů oba ak o y
zájemně doplňují ak, že ( o mální iobsaho á) sp á nos je předpokla-
dem p o ealizaci komunika i ního cíle. V omhle smyslu řeba House
(2015) zdů azňuje, že „ he e a e wo s eps in ansla ion e alua ion:
i s ly analysis, desc ip ion and explana ion; secondly, judgemen s o
alue, socio-cul u al ele ance and app op ia eness.“ Analýza chyb je
sice součás í analýzy k ali y překladu, posouzení k ali y překladu se
o šem nedá z eduko a na sčí ání chyb. Colina (2019) om o smyslu
yzd ihuje přednos p agma icko-komunika i ní o iny: „The basic me-
asu e o quali y is ha he ex ual p o ile and unc ion o he ansla ion
mus ma ch hose o he o iginal, he goal being unc ional equi alence
be ween he o iginal and he ansla ion.“
Analýza k ali y překladu se sous ředí na unkční aspek y cílo ého
ex u ( z . „skopos“), ana splnění komunika i ní unkce u čené pře-
klada elské zakázce ana ele an nos in o mace as ozumi elnos p o
příjemce zcílo é kul u y.
Op o i omu se ling is ická analýza překladu sous ředí přede ším na
ý azo ou sp á nos cílo ém jazyce aklasi ikuje chyby podle ling is-
ických o in, např. již Köhle (1975) dělí chyby způsobené in e e encí
na syn ak ické aséman ické.
P o následující analýzu jsem z olil poněkud h ubé klasi ikace chyb
do 4 skupin:
• čis ě o og a ické chyby, če ně in e punkce (O/I)
• čis ě g ama ické chyby: špa né konco ky, špa ný od, posuny g a-
ma ických ka ego iích (G)
• „ ý azo é“ chyby: po ušení s ylis ických no em aběžných kolokací
(V)
• séman ické posuny: změna předané in o maci (S)
P á ě při posuzo ání kul u ní adek á nos i cen ální posuny p agma-
ické apo ušení ex o ých kon encí jsme zde nezah nuli.
66
5. Příklady z p axe ýuky překladu z češ iny
do němčiny
Zkoumaný ma e iál p o ypologii chyb pochází zpřeklada elských c i-
čení, k e á s uden i ode zdá ají p a idelně během semes u. Výhoda
je e elkém množs í ma e iálu, ale jedno li é překlady mezi sebou
nelze dobře s o ná a , p o ože znikly při ůzných nekon olo aných
okolnos ech.
5.1 K ali a i ní yhodnocení: ypologie chyb
Ty o překlady p o o do olují pouze k ali a i ní yhodnocení ases a ení
předběžné ypologie chyb, ale lze znich y odi pod obnější k an i a-
i ní ýsledky.
5.1.1 Typické chyby L2-překladech
Typické chyby L2-překladech předs a ují ě šinou chyby, k e é znikají
při p odukci cílo ého ex u (označeny jsou p o o p oduk i ní chyby).
a) z olený ek i alen neodpo ídá s ylis ickým no mám/
běžným kolokacím cílo ém jazyce
Ten o yp chyb spočí á jemných s ylis ických akolokačních ozdílech,
k e é se obje ují cílo ém ex u abý ají ě šinou ýsledkem nejis o y při
olbě hodného ek i alen u cílo ém jazyce. U edu něk e é příklady:
Výchozí ex : Be genu oce 2023 sla nos ně o e řou nejdelší unel p o cyklis y
apěší na s ě ě?
Překlad: in Be gen im Jah 2023 de längs e Tunnel de Wel ü die Rad ah e und
Fußgänge geö ne wi d?
Z olený německý ek i alen „geö ne “ p o český „o e řou“ sice ne-
odpo ídá očeká anému „e ö ne “, ozdíl spočí á e ýbě u špa né,
anebo om o případě žádné přípony, je ale ak malý, že s ozumi elnos
cílo ého ex u p o odilé mlu čí není oh ožena.
S ejně je omu udalšího příkladu, kde se ýbě neob yklého ek i a-
len u ne ýká a ixu ale kořene slo a.
67
Výchozí ex : Poslouží ám jako pří učka plná ipů, kníž se bude e ace bez ohledu
na oční období.
Překlad: Die Publika ion gib Ihnen iele Tippen, zu denen Sie in de Zukun una-
bhängig on de Jah eszei zu ückkeh en können.
Zde ede doslo ný překlad českého á i se německým ek i alen em
zu ückkeh en kpo ušení očeká ané no my, k e á by ako ých kon ex-
ech spíš yžado ala lexém zu ückg ei en.
Výchozí ex : Pod ežijním edením Alice Nellis se usku eční sezoně 2021/2022.
Překlad: Die on Alice Nellis egie e Au üh ung wi d in de Saison 2021/2022
ealisie .
Zde je po ušena nejen s ylis ická o ina, od ozené adjek i um „ e-
gie “ od subs an i a „Regie“ se němčině z o ožňuje se slo esem „ e-
gie en“ e smyslu „ ládnou “, adochází ím knepo ozumění. K omě
oho zde není změna kons ukce ani nu ná, poně adž němčině exis uje
pa alelní kons ukce „un e de Regie on“. Daný příklad odhaluje snahu
yhýba se kons ukcím ma eřském jazyce, ok e ých si překlada el není
jis , zda cílo ém jazyce exis ují, a ím předs a uje příklad nepřímého
li u ma eřš iny.
b) z olený ek i alen neodpo ídá ex o ým kon encím
cílo ého jazyka
Výchozí ex : Ví e, že ...
Překlad: Wissen Sie, dass…
Po ušení ex o ých kon encí předs a uje příklad, kde českém
ýchozím ex u nadpis před yjmeno anými ku iózními ak y zní:
„ í e, že“. Doslo ný překlad zde sice zacho á á séman ické ig ama i-
cké las nos i, němčině se ale ako ém kon ex u obje uje spíš ek-
i alen minulém čase, edy „Wuss en Sie“ nebo „Wuss en Sie schon,
dass...“. ZL2-překladů byl e s u p ocen ech s uden ských p ací dos-
lo ný překlad, za ímco uL1-překladu se ě šinou obje o aly g ama ické
posuny ep ospěch ex o ého ob yklos i. Znalos ex o ých kon encí
cílo ého jazyka oho o ypu se unema eřských překlada elů dá docíli
ě šinou pomocí yuží ání pa alelních ex ů, na co při omezeném času
ámci zkoušky čas o nezbý á čas.
68
Ve šech ukázaných příkladech pla í, že splnění komunika i ní unk-
ce as ozumi elnos cílo ého ex u je zp a idla neoh oženo.
5.1.2 Typické chyby L1-překladech
Typické chyby L1-překladech na ozdíl od oho znikají při ecepci
ýchozího ex u ( ecep i ní chyby). Iu oho o ypu chyb najdeme ůz-
né podskupiny podle jazyko é o iny, na k e é došlo knepo ozumění.
Jsou o přede ším o iny lexikální ag ama ická, k e é se něk e ých
případech i zájemně kříží:
a) ecep i ní chyby působené nepo ozuměním lexikálního
ýznamu
Výchozí ex : Jeho pozna ky ooběho ém sys ému sice ý azně přispěly kúspěšným
ope acím plic as dce.
Překlad: Seine Beme kungen zum K eislau sys em ugen wohl zu e olg eichen He z-
und Lungenope a ionen bei.
Z uko á podobnos ýchozích lexémů „pozna ky“ s. „poznámky“
ede kak i aci špa ného koncep u, k e ý se do kon ex u ale hodí.
Výchozí ex : Na dlouhých 44 le zde naposledy Českoslo ensku ys upuje kla í is a
Rudol Fi kušný.
Na h anici mezi lexikálními ag ama ickými chybami: časo ý ýznam
předložky „na“ spolu s nepochopením lexikálního ýznamu empo-
álního ad e bia „naposledy“ zapříčinilo ůzné a ian y odchýlení od
předané in o mace.
Překlady: In den langen 44 Jah en de Fes i algeschich e de Tschechoslowakei e en
hie nich zule z au de Pianis Rudol Fi kušný.
Nach 44 langen Jah en is de Kla ie spiele Rudol Fi kušný zum le z en Mal in de
Tschechoslowakei au ge e en.
In den spä en 1940e Jah en s ieg zum le z en Mal in de Tschechoslowakei de Pianis
Rudol Fi ušný ein.
69
b) ecep i ní chyby působené ne ozpoznáním g ama ické
s uk u y (nepo ozumění na g ama ické o ině)
Čis ě g ama ické jsou na ozdíl od oho ecep i ní chyby, k e é jsou jed-
noznačně způsobené nepo ozuměním g ama ické s uk uře.
Týkají se přede ším nepochopení syn ak ické s uk u y případech,
kde se e ýchozích českých ex ech ysky uje předmě na p ním mís-
ě a češ ina edy ykazuje pořadí ě ných členů OVS. Němčina u o
možnos sice do oluje, je při om ale kon ex o ě silněji omezená a ím
příznako ější.
Výchozí ex : A izo ané Mis y pě ce no imbe ské Richa da Wagne a nah adí
T is an aIsolda s ejného sklada ele.
Překlad: De angekündig e Nü nbe ge Sänge Richa d Wagne wi d T is an und
Isolde desselben Komponis en e se zen.
Výchozí ex : Nedá no zahájené ýs a y Milana G yga a aJose a Bol a (...) dopl-
ňuje no á ýs a a Ji ka Hanzlo á: Tišiny.
Překlad: Die kü zlich e ö ne e Auss ellung Milan G yga s und Jose Bol as (...)
e gänz die neue Auss ellung Tišiny on Ji ka Hanzlo á.
Zajíma é je, že českých ex ech je u čení ě ných členů na základě
mo ologických a ů jednoznačně možné. Špa ná in e p e ace syn ak-
ické s uk u y je p o o čás ečně způsobena ne ozpoznáním mo ologic-
kých las nos í slo ních a ů.
Vd uhém případě je ě a cílo ém ex u g ama icky sp á ná, na
ozdíl od českého o iginálu ale u čení podmě u apředmě u není na zá-
kladě mo ologické podoby možné, ap o o do oluje d ojí in e p e aci.
V ako ých případech, kde podmě apředmě jsou mo ologické ne oz-
pozna elné, je němčině de aul -in e p e ace p ního ě ného členu
jako podmě , nikoli předmě . P a děpodobnos nesp á né in e p e ace
z oleného ě ného ek i alen u je ím mnohem ě ší než sp á ná in e -
p e ace p ního ě ného členu jako předmě u.
Další g ama ický je , k e ý ede knepochopení g ama ické s uk u y
je ýznam českého ins umen álu. Zde nejis o a ůči pádo é unkci ede
čas o kin e p e aci ě ného ýznamu, k e á je ozpo u spů odním
ýznamem. Následující d a příklady slouží kznázo nění oho je u:
Výchozí ex : Během konce u, k e ým zá o eň začne č yřle ý p ojek Musica non
g a a, zazní díla…
Překlad: Wäh end des Konze s, das mi dem ie jäh igen P ojek Musica non g a a
beginn …
70
Výchozí ex : …d uhou ře inou se na inanco ání es i alu podílejí Minis e s o
kul u y České epubliky aHla ní měs o P aha.
Překlad: … am zwei en D i el de Finanzie ung be eiligen sich das Kul u minis e-
ium de Tschechischen Republik und die S ad P ag.
Za ímco p oduk i ní chyby L2-překladech neměly li na ěcný
obsah ýchozího ex u a nejho ším případě oh ožo aly nebo zne-
snadňo aly s ozumi elnos , ypické ecep i ní chyby L1-překladech
znamenají zp a idla ážnou změnu předané in o maci apředs a ují
ím séman ické posuny.
5.2 Pokus o k an i a i ní yhodnocení
K an i a i ní yhodnocení si klade za cíl zjis i , zda in ui i ní ko elace
mezi smě em překladu (di ekcionali ou) a ypy chyb (p oduk i ní chyby
jako po ušení s ylis ických akolokačních no em e sus ecep i ní chy-
by jako séman ická změna) lze sledo a ina základě s a is ických da .
K yhodnocení se b aly ú ahu jenom překlady, k e é jsou do jis é mí y
s o na elné, j. znikly za s ejných, s anda dizo aných okolnos í. Jako
da o ý základ p o o ungo aly pouze překlady, k e é znikly při pře-
klada elských zkouškách, kde byl s anda dizo án čas zp aco ání s ejně
jako délka zp aco aných ex ů imožnos konzul ace. Do yhodnocení
se počí aly zkoušky zpředmě u Překlad zčeš iny do němčiny zle ních
semes ů 2019, 2020 a2021 (celkem 36 p ací, z ěch 15 e smě u L1 do
L2 (L1 = češ ina), 9 e smě u L2 do L1 (L1 = němčina), dále 7 biling-
ních (L1= češ ina iněmčina), p o k e é předs a uje překlad zčeš iny do
němčiny překlad zjednoho do d uhého ma eřského jazyka, akonečně
5 sma eřš inou jinou než je češ ina aněmčina, s uden i překládali zjed-
noho cizího jazyka do d uhého.
P o analýzu byla z olena klasi ikace chyb popsaná e 4. kapi ole,
edy ozdělení chyb do 4 skupin: 1) séman ické posuny: změna pře-
dané in o maci (S), 2) „ ý azo é“ chyby: po ušení s ylis ických no em
aběžných kolokací (V), 3) g ama ické chyby (G) a4) čis ě o og a ické
chyby, če ně in e punkce (O/I).
Výsledky k an i a i ního yhodnocení jsou p ezen o ány g a-
ech 1–4.
Ikdyž je celko ý poče zkoumaných p ací ješ ě pomě né nízký, přes o
ykazuje p ní zajíma é endence, k e é by se mohly po di i e ýzku-
mech ě šího ozmě u.
71
8 %
12 %
43 %
37 %
S V G O/I
21 %
14 %
15 %
50 %
27,03
35,14
26,68
12,16 12,20
41,46
39,02
7,32
a) b)
c) d)
G a 1–4: a) Smě L1 (cz) → L2 (de): Češi/Češky; b) Smě L2 (cz) → L1 (de)
Němci/Němky;c) Smě L1 (cz) → L1 (de): biling ní; d) Smě L1 (cz) → L2 (de):
L1 – u/sk/en/ n
a) Smě překladu L1 → L2 (Češi): zde pře ažují skupiny ý azo ých
ag ama ických chyb, k e é doh omady zodpo ídají za necelých 80 %
chyb, za ímco séman ické posuny zde činí pouhých 7 %.
b) Smě překladu L2 → L1 (Němci): zde je si uace zcela ob ácená: ěch
příkladech je 50 % chyb způsobeno séman ickými chybami, ý azo é
ag ama ické chyby oří doh omady pouze 35 %.
c) Smě překladu L1 → L1 (biling ní): zde je podíl séman ických chyb
27 %, s ejně jako podíl ý azo ých ag ama ických chyb s60 % zh uba
mezi oběma skupinami, což po zuje očeká ání, že se ubiling ních
překladů s řídají p oduk i ní chyby ypické p o L2-překlada ele i e-
cep i ní chyby ypické p o L1-překlada ele.
d) Smě překladu L2 → L2 (jiné ná odnos i): ýsledek je izde mezi obě-
ma skupinami a) ab), ale blíží se spíš kskupině a(češ í překlada elé).
Vys ě lení může spočí a om, že ě šina znich má za ma eřš inu
jiný slo anský jazyk ( uš ina, slo enš ina), což jim ulehčuje po ozu-
mění ýchozího ex u.
72
Zá ě : dopady p o me odiku yučo ání překladu
Jak ukazují u edené příklady, hypo éza o ůzných ypech chyb se po -
dila. Na bázi k ali a i ního ik an i a i ního yhodnocení se p oje uje
endence, že celko ý poče chyb je sice ě ší L2-překladech, ale ě šinou
neoh ožuje s ozumi elnos cílo ého ex u, za ímco yp „ ážných“ chyb,
k e é spočí ají posunu předané in o mace se ysky uje ý azně čas ěji
L1-překladech. Všeobecná k ali a L2-překladů nemusí bý nižší.
Pe spek i y p o didak iky
Ty o pe spek i y o e í ají ýsledky p o didak iku překladu, zejména p o
překlada elská c ičení e smíšených skupinách. Výsledek, že po íže při
překladu anásledně i ypické posuny překladech silně zá isí na smě u
překladu, by na p ní pohled mohl slouži jako a gumen p o z ušení
smíšených skupin ap o p oc ičo ání jedno li ých dílčích do ednos í
e las ních skupinách podle ma eřš iny. To by ale jednak oh ožo a-
lo in eg a i ní pohled na ansla ologické do ednos í jako ucelenou
činnos , k e á spojuje ecep i ní ip oduk i ní do ednos i pod jedním
komunika i ním účelem (nemlu ě o o ganizačních p oblémech jako
en, kam zařadi biling ní účas níky, nebo y sjinou ma eřš inou než
češ inou a němčinou). Jednak ale p áce e smíšených skupinách má
i ýhodu, že s uden i ůzných ma eřš in se na zájem doplňují aučí se
jeden od d uhého. Aspek ýmo é p áce je zde elmi důleži ý iz oho
dů odu, že i p axi čas o na ě ších zakázkách p acuje překlada elský
ým. To by zase o e řelo o ázku, zda má smysl necha s uden y p aco a
nad překlady andemech. Tam ale zase h ozí p oblém, že e smíšených
andemech každý pře ezme en „lehčí úkol“ namís o oho, aby p aco al
na zdokonalení apřekonaní s ých slabin. Jednoduché didak ické pokyny
se edy od ozo a nedají, přes o zp os ředko ání překlada elských do-
ednos í e smíšených skupinách umožňuje yučujícím apliko aní celé
řady k ea i ních anes anda dních o em p áce.
Li e a u a
Ap el hale , M. (2019): Di ec ionali y. In: Rou ledge Encyclopedia o ansla ion s udies.
3 d edi ion (ed. M. Bake , G. Saldanha). London, New Yo k: Rou ledge, s. 152–156.
Beeby Lonsdale, A. (2011): Di ec ionali y. In: Rou ledge Encyclopedia o ansla ion s udies.
Second edi ion (ed. M. Bake , G. Saldanha). London, New Yo k: Rou ledge, s. 84–88.
73
Colina, G. (2019): Quali y, ansla ion. In: Rou ledge Encyclopedia o ansla ion s udies.
3 d edi ion (ed. M. Bake , G. Saldanha). London, New Yo k: Rou ledge, s. 152–156.
Heinz, Ch.– Michálko á, B. (2020): Übe se zungsp obleme und Lösungss a egien bei
mu e sp achlichen und nich mu e sp achlichen Übe se zungen ins Deu sche. In: Ac a
Uni e si as Ca olinae. Philologica 3/2020 (ed. P. M ačko á Va oušo á, V. Kloudo á,
M. Šemelík). P aha: Uni e zi a Ka lo a, s. 53–62.
Hejwowski, K. (2006): Kogni ywno-komunikacyjna eo ia p zekładu. Wa szawa: wydawnic wo
naukowe PWN.
House, J. (2015): T ansla ion quali y assessmen pas and p esen . London: Rou ledge.
Juhasz, J. (1970): P obleme de In e e enz. München: Huebe .
Köhle , F. H. (1975): Zwischensp achliche In e e enzen. Eine Analyse syn ak ische und
seman ische In e e enz ehle des Deu schen im Russischen. Tübingen: Na .
Kupsch-Lose ei , S. (2004): In e e enz in de Übe se zung. In: Übe se zung: Ein
in e na ionales Handbuch zu Übe se zungs o schung (ed. H. Ki el akol.). Be lin– New
Yo k: de G uy e Mou on, 1. Teilband. s. 543–550.
Lis , G. (2010): Fehle beim Ve s ehen. In: Fehle linguis ik. Bei äge zum P oblem
de sp achlichen Abweichung (ed. D. Che ubim). Be lin– New Yo k: Niemeye ,
s. 253–265.
M aček, D. (2017): T anslace jako dílčí řečo á do ednos . In: Překlad jako didak ický
nás oj e ýuce cizích jazyků. H dino á, E. M. akol: Olomouc: Uni e zi a Palackého,
s. 102–116.
No d, Ch. (2009): Tex analyse und Übe se zen. Theo e ische G undlagen, Me hode und
didak ische Anwendung eine übe se zungs ele an en Tex analyse. Tübingen: G oos.
Sha u y, A. A. (2016): P oblema ika yučo ání překladu zčeš iny doa abš iny p o
egyp ské bohemis y. In: Češ ina jako cizí jazyk. VIII. Sbo ník příspě ků zVIII.
meziná odního sympozia (ed. I. S a ý Kořáno á, T. Vučka). P aha: Uni e zi a Ka lo a,
s. 55–61.
Thome, G. (2004): Typologie de Übe se zungsschwie igkei en aus
sp achwissenscha liche Sich . In: Übe se zung: Ein in e na ionales Handbuch zu
Übe se zungs o schung (ed. Ha ald Ki el akol.). Be lin– New Yo k: De G uy e
Mou on, 1. Teilband. s. 436–446.
Wein eich, U. (1967): Languages in Con ac . London, The Hague, Pa is: Mou on.
Abs ac
T ansla ion poses di e en asks on he ansla o depending on he di ec ionali y
o ansla ion. T ansla ion in o he mo he - ongue is o en ega ded as less p o-
blema ic han he opposi e di ec ion. Examples om eaching p ac ice, howe e ,
show ha bo h di ec ions do no di e ha much in quali y bu in di e en ypes
o changes in equi alence. T ansla ions in o he mo he - ongue o en su e om
seman ic inequi alences, caused by incomple e comp ehension o he o iginal
ex – a ype o mis akes o en ega ded as “se e e”.
The pape ’s aim is o sys emize seman ic inequi alence: i sugges s a ypology,
analyzes hei equency, sus ainabili y and di icul y o a oidance. I s ma e ial is
based on s uden s’ ansla ions o non-li e a y ex s wi hin he bina ional s udy
p og amme “In e cul u al communica ion and ansla ion be ween Czech and
80
jiné ná odnos i než Češi aSlo áci), jak o bylo běžné případě německy,
anglicky ašpanělsky psaných lis ů, k e é če li imnozí češ í přis ěho alci.
Ikdyž něk e é k ajanské i uly odebí ala h s ka č enářů sousedních ji-
hoame ických zemích či i Českoslo ensku, lis y edy neměly ý aznější
společenský dopad mimo k ajanskou komuni u A gen ině.
Před álečné k ajanské lis y A gen ině se dekla o aly jako poli icky
neu ální lis y aneměly ambice zapojo a se do poli ických deba ýka-
jících se záleži os í e s a é či no é las i. Jedinou ýjimkou byly něk e é
dělnické lis y, k e é hlásaly le ico é akomunis ické názo y. Tep e až
během d uhé s ě o é álky se k ajanské lis y ý azně zpoli izo aly, a o
ě šinou dole a.
Úlohou k ajanského isku bylo ucho á a ži é české iš ěné slo o, ja-
kož ikul u u ahodno y domo ské las i.Češ ina byla p o ě šinu zp ní
gene ace přis ěho alců zmezi álečného období jediným plně s ozumi-
elným jazykem po celý jejich ži o . Mnozí sice če li španělsky psaná
pe iodika, o šem no inářské španělš ině ě šinou ob ížně ozuměli,
neboť byla ý azně odlišná od jazyko ého epe oá u, k e ý si os ojo ali
při každodenní in e akci se španělsky ho ořící společnos í, nehledě na
kul u ní aspolečenské eálie, k e ým se p ní přis ěho alci učili ozumě
až po příchodu do no é las i. K ajanské lis y ak ud žo aly mnohé
č enáře u či é ná odnos ní uza řenos i (aoddalo aly jis ém smyslu
jejich in eg aci), ač přis ěho alci žili mnohoná odnos ní společnos i.
To, co činí na p ní pohled k ajanské lis y odlišné od dobo ého isku
ydá aného Českoslo ensku, je jejich kul u ní ačás ečně ijazyko á
pes os , k e á byla od azem kon ak u přis ěho alců sjinými usazenými
e opskými imimoe opskými ná ody A gen ině. Ten o mezikul u ní
kon ak je nejzře elnější eklamních ainze ních čás ech pe iodik. Ty
se yznačují ši okými nabídkami banko ních, obchodních izd a o ních
služeb p os řednic ím německých, holandských, b i ských, jugoslá -
ských adalších podniků. Tex y inze ce se s aly příklady jazyka, e k e-
ém docházelo k o mo ání k ajanské a gen inské češ iny. P o dnešního
č enáře jsou y o čás i nápadné přede ším příklady míchání španělš iny
sčeš inou, iz Ob ázek 1.
Lis y p os řednic ím inze á ů od k ajanských ži nos níků aobchod-
níků pomáhaly oz íje k ajanskou ekonomickou s uk u u. Re e o aly
ok ajanských ži nos nících apodnicích ap os řednic ím boha é inze -
ce jednak získá aly čás zd ojů na pok y í s ých nákladů a aké pomáhaly
budo a aud žo a po ědomí očinnos i aúspěších čino odých k ajanů.
Inze ující k ajanské podniky nabízely k ajanům zdomo iny os ědčené
zboží islužby, k e é posky o aly jejich odné řeči.
81
Ob ázek 1: Jazyko ý ans e španělš iny do češ iny k ajanském isku
K ajanské lis y se odlišo aly od isko é p odukce e las i obsaho-
ými, o málními ijazyko ými speci iky. Obecně je p o k ajanský isk
příznačné míchání zp á s ůznou in o mační hodno ou, a o po celou
dobu jeho ungo ání, jak je pod obně popsáno na ame ickém k ajan-
ském isku (Jaklo á, 2010). Ro něž žán o ý epe oá byl uk ajanských
lis ů A gen ině značně sk omnější, přičemž pře ažo alo s učné s ě o é
zp a odajs í, bele ie na pok ačo ání, dopisy č enářů, améně pak žán
eseje či komen áře.
Příznačný p o k ajanský isk A gen ině je omezený ýbě au o ských
a edakčních článků. Ta o sku ečnos byla dána nedos a kem edak o ů,
menšími ná oky č enářů, jakož inízkým ozpoč em pe iodika. Lis e
ě šině případů řídil jeden edak o , k e ý byl mnohdy i yda a elem
aadminis á o em lis u (Hinga o á, 2021).
K ajanš í edak oři se ek u o ali zk ajanské komuni y ano inářské
řemeslo se učili až A gen ině, což se p omí alo do k ali y, nejis ého
ozpoč u i k á kého ži o a mnohých lis ů. Vě šina k ajanských lis ů
znikla jako s épomocný podnik jedince či skupiny nadšenců, k eří
„Mladý „mozo“ 8 měsíců A gen ině, dobře zaměs nán,
hledá od 1. lis padu čis ý a ichý by .“
(A gen inský ýdenník, 1923, č. 4)
„Tři Češky by ády poznaly ži o na kampu a zkusily
pěs o ání ba lny.“
(A gen inský ýdenník, 1923, č. 4)
„V sobo u 30. p osince k ajanská i ma „De ka Hnos“,
o e řela sla nos ním asadem, nej ě ší a nejmode nější
slé á nu na se e u A gen inu.“
(Ahoj, č. 16, s. 5)
82
byli edeni las ními ideály améně schopnos mi zajis i ekonomickou
ud ži elnos lis u.
Omezený ozpoče lis u minimalizo al ná oky na obsaho ou i ex o-
ou k ali u a ůzno odos .
K ajanské lis y přebí aly ě šinu příspě ků zjiných zd ojů, zp a o-
dajs í od isko ých agen u , d obné in o mační zp á y azajíma os i
zčeských lis ů z las i. Au o ské příspě ky se omezo aly na ú odníky
ana komen áře k ajanských záleži os í, nep a idelně pak lis y publi-
ko aly dopisy č enářů apříspě ky s ých spolup aco níků. K ajanské
zp a odajs í se aké s alo předmě em komen ářů, k i ik apolemik mezi
konku enčními lis y.
Zjazyko ého hlediska jsou p o k ajanskou žu nalis iku příznačné
čas é p a opisné a isko é chyby (Jaklo á, 2010, s. 272). Zřízení p ních
k ajanských lis ů přinášelo aké ob íže s iskem české diak i iky. P ní
lis y se iskly španělskými lino ypy a alo delší dobu, než si iská ny
zajis ily y české. Sazeči ob ykle neuměli česky, což se od áželo hojných
překlepech ajiných jazyko ých nepřesnos ech daných echnickými nedo-
s a ky. Č enáři šak byli elko ysí ane ěno ali omu přílišnou pozo nos .
Ob ázek 2: T ans e španělš iny do českých ex ů je nejpa nějších inze á ech
a lokálních oznámeních
„Spojení: šechny au obusy, colec i a
a am ie, k e é jedou na Plaza Once,
kde ys oupí e, Vás nechají d a k ád y.“
(Ob ana, 1942)
83
Omlu y za nedos a ečnou jazyko ou o mu ak přicházely spíše ze s any
yda a elů. Snad jediný za egis o aný podně ke kul i aci českého jazy-
ka k ajanském isku je e ido án ze s any českoslo enského yslanec í
Buenos Ai es, k e é nej ozšířenějšímu k ajanskému lis u zajišťo alo
z las ních zd ojů jazyko ého ko ek o a.
P o k ajanský isk je dále příznačné, že se něm ůzné míře p oje o-
aly odchylky od spiso né no my, k e á se časem s ále íce oz olňo ala
p onikáním nes anda dních p ků, a o zejména oblas i mo ologické
ačás ečně ilexikální, jak je de ailně popsáno za ím jen use e oame-
ických k ajanských lis ů (Jaklo á, 2010). Vli jazyko ého kon ak u se
španělsky mlu ící společnos í se nejnápadněji p oje o al e slo níku
eklam, inze á ů ak ajanských oznámení.
Za ádění španělš iny do k ajanského isku je jedinečným příkladem
pos upné in eg ace přis ěho alců do španělsky mlu ící společnos i. Zp -
u se španělš ina lis ech éměř neobje o ala. Spos upem času cí ili
edak oři po řebu in o mo a išpanělsky ho ořící eřejnos odůleži ých
událos ech Českoslo ensku.
Sná ůs em k ajanských lis ů e 30. le ech se z yšo alo napě í jak
mezi yda a eli no in, ak k ajany ispolky a yda a elé začali s é názo-
y osi uaci českoslo enské k ajanské obci yjadřo a p os řednic ím
španělsky psaných no icek ak a ších ú odníků.
Ob ázek 3: Španělš ina p onikala do no ino ých ex ů oblas ech, k e é byly
klíčo é p o ekonomický oz oj k ajanů (zde španělská zkomolenina slo a cosecha
(česky sklizeň) zemědělském lis u p o českoslo enské a máře Chaco).
84
Redak oři si u ědomo ali čas é překlepy, chyby, jakož inedos a ečné
isko ou úp a u článku k ajanských pe iodikách. Lis Jihoame ický
ilus o aný lis cílil ina č enáře Českoslo ensku a edakce cí ila po řebu
omlu i nedos a kyk ajanského isku.
Ta o p axe pa ně sloužila jako jedna ze s a egií k yřizo ání zájem-
ných úč ů ašpanělsky psanými články se do yční jakoby ob aceli k yšší
au o i ě, k a gen inské eřejnos i a úřadům, k e é se měly doz ědě
oudálos ech ámci českoslo enské komuni y as á se ak jejich poslu-
chačem aimaginá ním a bi em.
Na konci 30. le , kdy došlo k elkým s ě o ým poli ickým událos em,
aa gen inská poli ická scéna podpo o ala ašis ické ežimy E opě,
p odemok a icky smýšlející yda a elé k ajanských no in usilo ali o o,
aby ijejich lis y přinášely in o mace o álečných událos ech okupo a-
ném Českoslo ensku zjejich pe spek i y. Ta o po řeba přispěla k omu,
že španělš ina začala zaujíma edle češ iny důleži é mís o isku Čechů
aSlo áků A gen ině. Španělské ex y ořily několika lis ech až po-
lo inu obsahu.
Po álce, důsledku upe ňo ání moci ašis ické lády J. D. Pe óna,
začaly španělsky psané články k ajanských apozději iexilo ých no i-
nách h á klíčo ou oli. Pe ónů ežim za edl es ikce ůči le ico ým
a slo anským o ganizacím a h ozila jim cenzu a a nucené ukončení
činnos i. Vyda a elé se snažili y a o a kon on ace sa gen inskými
úřady, akže začali p a idelně použí a d ojjazyčné i uly ašpanělské
pod i uly hlásající poli ickou o ien aci azačali aké h omadně za ádě
španělské ú odníky. Španělské ex y nebý aly ob ykle překladem jiného
pů odního česky psaného článku acílily na a gen inské úřady, aby ak
zře elně dekla o aly poli ickou– neu ální, demok a ickou či p o ašis-
ickou– o ien aci lis u.
„A laska é č enáře e las i, k eří jsou z yklí
na isk bez adný, bez chyb, p osíme, aby nám
mnohé p ominuli. Neods a ek po řebných
ypů, nes ozumi elnos jazyka českého
sazečům a konečně i li cizího jazyka na
yjadřo ání se samo ným spolup aco níkům
lis u, budiž nám omlu ou.“
(Jihoame ické ilus o ané lis y, 1927, č. 1, s. 14)
Ob ázek 4: P onikání španělš iny do česky psaných k ajanských lis ů.
85
Zá ě em
Dobo ý isk je jedinečným s ědec ím o mo ání české pří omnos i
Jižní Ame ice. Tisko á p odukce z oho o dalekého kou u zeměkoule
nabízí cenný his o ický jakož ijazyko ý ma e iál opočá cích a ý oji
českého přis ěho alec í ipo álečného exilu A gen ině.
Tisk A gen ině 20. s ole í byl jazyko ě ozmani ý aodpo ídal mno-
hokul u nímu asociálnímu složení země. Vedle a gen inských lis ů s ála
čele pozo nos i cizojazyčná pe iodika k ajanských komuni , k e á měla
značnou sledo anos .
K ajanský isk ungo al lokálně ámci A gen iny smí ným přesa-
hem do sousedních zemí. K ajanský isk byl esměs jen jednogene ační
záleži os í azanikl na začá ku 60. le 20. s ole í. To éž pla ilo iočeských
exilo ých lis ech, k e é ycházely k á ce po oce 1949, as aly se jen sla-
bou jiskřičkou poúno o é exilo é p odukci.
Li e a u a
Baďu o á A. (1983): Comienzos de la his o ia de las e is as de compa io as checoslo acos
en Amé ica La ina 1902–1923. In: Ibe o-Ame icana P agensia 17, s. 279–289.
Bo ík, J. (2002): Slo áci a gen ínskom Chacu. His o ický ae nokul ú ny ý in pes o a eľo
ba lny. Los Eslo acos en el Chaco A gen ino. B a isla a: Slo enské ná odné muzeum.
Duben, V. N. (1976): Český aslo enský isk zah aničí: 1945–1975. Washing on: las ní
naklada els í.
Dubo ický, I. (1989): Fo mo ání českého aslo enského e nika A gen ině. In: Češi
cizině 4, P aha, s.121–132.
Fo mano á, L.– G un o ád, J.– Přibáň, M. (1999): Exilo á pe iodika. Ka alog
pe iodik českého aslo enského exilu ak ajanských isků ydá aných po oce 1945. P aha:
Naklada els í Ježek e spolup áci sLib i p ohibi i.
Hinga o á, V. (2014): Pe iodizace českého (českoslo enského) ys ěho alec í
A gen ině. In: A gen ina napříč obo y: současné pohledy. Olomouc: UPOL, s. 157–186.
Jaklo á, A. (2010): Čechoame ická pe iodika 19. a20. s ole í. P aha: Academia.
Jaklo á, A. (2006): Ná odnos ní asociálně-ekonomická sebe e lexe českých přis ěho alců
čechoame ických pe iodikách 19. a20. s ole í. P aha: Ná odohospodářský ús a Jose a
Hlá ky.
Kazimou , K. (1937): Pamá ník českoslo enské kolonie a gen inském Čaku 1912–1937.
P esidencia Roque Sáenz Peña: Venko Čakeňský.
Š ěd onský, F. (1958): Zah aniční k ajanské no iny, časopisy akalendáře do oku 1938. P aha:
Ná odní kniho na.
Zajíco á, L. (2011): Český jazyk Pa aguayi. Olomouc: Vyda a els í Uni e zi y Palackého
Olomouci.
Hinga o á, V. (2017) The Czech and Slo ak Emig a ion o A gen ina in he A chi e o he
Náp s ek Museum in P ague. In: Ibe o-Ame icana P agensia XLV/1. P aha: Ka olinum,
s. 101–118.
86
Abs ak
Vle ech 1907–1961 ycházelo A gen ině 26 k ajanských pe iodik českém
jazyce. S udie předs a í cha ak e is ické ysy k ajanského isku ade inuje, co
činní k ajanské lis y odlišné od dobo ého isku ydá aného Českoslo ensku.
Kul u ní ačás ečně ijazyko á pes os lis ů je od azem mezikul u ního kon ak u
přis ěho alců sjinými usazenými e opskými imimoe opskými ná ody. Jazyko-
ý kon ak se španělsky mlu ící společnos i se lis ech p oje o al španělskými
ýpůjčkami přede ším eklamních ainze ních čás ech pe iodik, později celými
španělskými články.
Klíčo á slo a
K ajanský isk, A gen ina, 20. s ole í, české no iny zah aničí, jazyko ý kon ak
Abs ac
In 1907–1961, 26 Czech-language newspape s we e published in A gen ina. The
pape in oduce he cha ac e is ic ea u es o he inmig an p ess and de ine
wha makes he inmig an newspape s di e en om he con empo a y p ess
published back in Czechoslo akia. The cul u al and pa ly linguis ic ea u es in
he newspap e s e lec s he in e cul u al con ac o immig an s wi h o he se led
Eu opean and non-Eu opean inimg an communi ies in A gen ina. Language
con ac wi h Spanish-speaking socie ies was mani es ed in he newspape s by Spa-
nish-language bo owings, p ima ily in he ad e ising and ad e ising sec ions
o he pe iodicals, and la e by en i e Spanish-language a icles.
Keywo ds
Expa p ess, A gen ina, 20 h cen u y, Czech newspape s ab oad, language con ac
Vendula V. Hinga o á
endula.hinga [email p o ec ed]
Ka ed a jazyků ali e a u , FHS UK
87
Do ednos psaní u yšších ú o ní
(s přihlédnu ím k dis anční ýuce)
Radomila Ko ko á
Psaní je jednou ze č yř do ednos í, k e é musí s uden i cizího jazyka
z ládnou . Je o ale p oduk i ní do ednos , k e ou s uden i p axi olik
ne yuží ají, p o o někdy bý á e yučo ání „Popelkou“. Pokud zadáme
úkol ze psaní jako domácí, méně mo i o aní nebo zaměs naní s uden i
ho čas o ne yp acují. Nemusí o šak bý jenom důsledkem nedos a ku
času s uden a, ale idůsledkem nedos a ečné příp a y kzadanému úko-
lu– ši okém zadání se s uden i „z ácí“, nemají žádný nápad, nebo se
bojí množs í g ama ických chyb.
Výzkumy SLA1 po zují, že pok ok do ednos i psaní přímo zá isí
na učení ins i ucionálních podmínkách (uos a ních do ednos í o až
ak přímoča é není). Velký li má samozřejmě aké o, jakou me odic-
kou p ůp a u psaní získal s uden e s ém ma eřském jazyce, což může
bý elmi ůzno odé. Vučebních ma e iálech nemá nác ik psaní čas o
dos a ečnou podpo u2, měli bychom edy nác ik psaní do ýuky zařadi ,
jak nám o jen časo é možnos i do olí.
Z láš ě na yšších ú o ních jsou na p oduk i ní do ednos i kladeny
ysoké ná oky, co se ýká obsahu i o my, p o o přede ším psaní bý á
uzkoušek jednou znejhůře z ládnu ých do ednos í. Na ú o ni B2 aC1
by se s uden cizího jazyka měl ypořáda se složi ějšími ex y ůzných
žán ů, musíme se edy zaměři na po ozumění žán ům aos ojení cha ak-
e is ik ůzných ypů ex ů. Zá o eň yjadřo ání složi ějších aabs ak -
ních obsahů yžaduje dob é s uk u o ání ex u aspeci ické jazyko é
p os ředky. Přes ože jich už s uden má pomě ně ši oký ejs řík, s ále
ješ ě po řebuje naši pomoc.
1 Např. A chibald, 2001, s. 153–174, aTsang– Wong, 2000, s. 34–45.
2 Si uaci se snaží změni např. učebnice Češ ina p o cizince B2 (Kes řánko á akol., 2013), kde
se oddílu Psaní každé kapi ole u ádí s uk u a ůzných ex ů.
88
Vpříspě ku předs a ím lekci, k e á se ěnuje nác iku psaní ecenze,
p o ože je o ú a požado aný na ú o ni B2 k ůli nu nos i yjádření
so is iko anějšího hodnocení, p o s uden y je a ak i ní s ou p ak ič-
nos í, mohou si lehce předs a i , že podobné ex y mají yuži í např.
p o in e ne o á ó a, školní časopis nebo jejich další s udium češ ině.
Lekce nác iku psaní ecenze p ošla aké ý ojem, p o ože byla ealizo-
ána e d ojích odlišných případech. V ámci semes álních in enzi ních
ku zů na s ředisku Albe o ( ehdy) ÚJOP UK P aha byl nác ik psaní
zařazen do ýbě o ého semináře Psaní. V om o případě jsem měla se
s uden y celé 2 yučo ací hodiny na p ezen aci oho o ypu ex u aná-
sledné las ní psaní ecenze. Danou lekci jsem šak musela up a o a p o
s uden y bakalářských amagis e ských ku zů na Uni e zi ě Ca’ Fosca i
Bená kách, p o ože zde je časo á do ace mnohem menší (4 hodiny
ýdně), a ak na lekcích p oběhlo jen u edení do éma u, kdež o las ní
ecenzi psali ámci domácí příp a y. Hodnocení psaných ex ů podle
zadaných k i é ií je součás í hodnocení zkoušky zčeš iny (za daný oč-
ník), p o o není nebezpečí, že by s uden i p áci neode zdali. Také o, že
jsou s uden i ling is é, h álo oli, sous ředili jsme se hned od začá ku na
ecenzi uměleckého díla.
Nác ik psaní p obíhá ěch o ázích:
1. P ezen ace ypu ex u (č ení, po ozumění)
2. Po ozumění unkčním cha ak e is ikám aos ojení s uk u y ex u
(analýza č eného ex u)
3. P ezen ace/opako ání jazyko ých p os ředků
4. T o ba osno y ex u
5. Vlas ní psaní ( e školních/domácích podmínkách)
6. Následné ak i i y
Nyní se pos upně budeme de ailněji ěno a šem ázím nác iku
psaní ex u.
1. P ezen ace ypu ex u
P ní seznámení s ecenzí už p oběhlo něk e é zpředchozích lekcí.3
Če li jsme ecenzi ou edení d ou ope C. O a Ná odním di adle,
jedná se oadap o aný ex súkoly na po ozumění (Ano/Ne). Ty o úkoly
3 Vučebnici Češ ina p o cizince B2 (Kes řánko á, 2013) je psaní ecenze zařazeno lekci 5
u éma u kul u a, ale bohužel žádný č ecí ex e o mě ecenze zde není. Také p o slabší
s uden y ješ ě é o ázi ýuky může bý na ecenzi kul u ní událos i b zy, nemají dos a ečn
89
byly zaměřeny přede ším na po ozumění implici nímu hodnocení, což
je aké jednou ze speci ik ú o ně B2.4
Samo nou lekci Nác iku psaní zahajuji powe poin o ou p ezen ací
spojenou selici ací znalos í, k e é s uden i již mají alespoň ze s ého
ma eřského jazyka. P ám se s uden ů na jedno li é in o mace apo om
pos upně zob azuji in o mace na slidu p ezen ace. Moje zkušenos je, že
s uden i díky o ázkám ě šinu zin o mací dokáží ses a i .
2. Po ozumění unkčním cha ak e is ikám
Na co se píšou ecenze
ap oč?
na di adlo, ilm, ho el, ele on a d.
pomůžou nám ozhodnou se, jes li ěc koupi ,
jí na akci
Jaká musí bý ecenze? uži ečná, s ozumi elná, zajíma á, obsahuje hodnocení
Co je ecenzi?
(s učná osno a)
i ulek, základní in o mace, očem dílo je, hodnocení,
zá ě
Uposlední o ázky se můžeme opří opřeč enou ecenzi. Pokud si
s uden i nic ne yba ují, podí ají se zno u na ex , k e ý aké mohu mí
p ezen aci, např. spod ženými nebo ba e ně yznačenými čás mi,
k e é p ezen ují s uk u u.
3. P ezen ace/upe nění jazyko ých p os ředků
Opě se snažím doz ědě se od s uden ů, k e é jazyko é p os ředky– le-
xikální ig ama ické můžou použí . Pohybujeme se na ú o ni B2, p o o
moc jednoduché s uk u y neu ádíme. S uden i í ají, že si lexikum
i ůzné azby připomeneme aop a du se je pak snaží ex u použí .
Zá o eň jsou ádi, že se dané g ama ické s uk u y neučí jen p o es
zg ama iky, ale mají p o ně p ak ické yuži í.
yjadřo ací p os ředky. Můžeme edy é o lekci psá ex podobě zp á y (jako jsou lekci 5
oddíle Č ení) a ecenzi necha na později. Ukázko ý ex ecenze je dob é y oři na nějaké
ak uální éma.
4 Např. 1. Au o oceňuje, že se ope ách zpí á amlu í česky. 2. Au o o i se líbí s yl ope y
Chy ačka. 3. Ak ualizace Měsíci iChy ačce se po edly. 4. Olgu Jelínko ou oli Chy ačky
hodno í au o dobře. (Vo ázkách jsou použi y jazyko é p os ředky, k e é aké později u ádím
nabídce p o las ní psaní hodnocení, s uden i by je edy měli mí če s é pamě i.)
96
kuži a elkám auži a elům daného jazyka, ale aké ámci jazyko ého
společens í. O éměř žádném jiném jazyko ědném éma u se ši oké
eřejnos i ak in enzi ně aemocionálně nedisku uje jako o oření auží-
ání emina i , k e é se dos á ají při om čas o do „napě í mezi územ,
no mou aideologií“, jak hodně cha ak e izo al ling is a Schelle -Bol z.
(Schelle -Bol z, 2018) Je o éma, k e é zbuzuje emoce nejenom uuži a-
elek / uži a elů jazyka, ale aké uodbo nic / odbo níků– jazyko ědkyň
ajazyko ědců, od k e ých se očeká á řešení p oblémů. Ch ěla bych na
začá ek jen podo knou , že Minis e s o škols í, mládeže a ělo ýcho-
y České epubliky (MŠMT) nejen be e gende o ou p oblema iku na
ědomí, ale snaží se její řešení podpoři . V oce 2010 byla (jen k á ce)
na webo ých s ánkách Minis e s a z eřejněná pří učka „ o ného ja-
zyko ého pojedná ání žen amužů“ Jany Vald o é, Blanky Kno ko é-
-Čapko é aPa ly Paclíko é.1 Pří učka y olala bouřli ou diskusi. Ikdyž
se nes ala o iciální smě nicí p o gende o ě neu ální yjadřo ání, u či ě
poukázala, že p oblém čeká na yřešení. Od dubna 2017 do března 2020
ealizo alo Minis e s o spodpo ou E opské unie p ojek „Gende o á
o nos – Op imalizace ins i ucionálního zabezpečení gende o é o nos-
i na MŠMT“.2 Deba a ogende o é y áženos i jazyka Německu je už
omnohem dál a o p o o, že se na spous ě mís o nocenné pojmeno ání
osob šech pohla ních iden i p ak ikuje (o šem způsob označení se
pořád mění: bylo už o mimo jiné lomí ko, pod ží ko, h ězdička a po-
slední době d oj ečka). Nicméně y o ná hy nepa ří ješ ě do p a idel
němčiny amají nejenom přízni ce, ale hodně odpů ců. Pokud jde opo-
li iku– Spolko ý sněm (Bundes ag) 24. 06. 2021 odmí l žádos A D p o i
použí ání „sogenann en gende ge ech en Sp ache du ch die Bundes-
egie ung“ ( akz aného gende o ě hodného jazyka ede ální ládou).3
Vpolské poli ice není na o ině minis e s a eď a sp á ná doba na
řešení obdobných p oblémů. Polský minis škols í a ědy P zemysław
Cza nek řekl 10. lis opadu oku 2020 polském ozhlase: „Gende o
ideologia ma ksis owska, jes ałszywą wizją człowieka. Jes em po s onie
naukowców, k ó zy s wie dzają, że o nie jes żadna nauka”4 [Gende je
ma xis ická ideologie, je o alešná ize člo ěka. Jsem na s aně ědců,
1 h ps://da a.idnes.cz/soubo y/s udium/a100125_ba _gende _p i ucka.pd
2 h ps://www.msm .cz/minis e s o/p ojek -gende o a- o nos
3 h ps://www.bundes ag.de/dokumen e/ ex a chi /2021/kw25-de-gende ge ech e-sp ache
-846940
4 h ps://wiadomosci.dziennik.pl/poli yka/a ykuly/8003958,p zemyslaw-cza nek-men-gende
-nauka-uczelnie-kosciol.h ml
97
k eří dí, že o není žádná ěda.].5 Názo y minis a Cza neka na oli
ženy odině a e společnos i aději ady u ádě nebudu.
Při ozené jazyky s ými his o ickými, kul u ními apoli ickými spoji-
os mi se y o ná ají na om o poli sřadou ozdílných p oblémů. Vmém
příspě ku se sous ředím na d ě následující éma a:
• ak uální endence přechylo aní (moce) aasyme ie sys ému odů
e z ahu kbiologickým pohla ím;
• ak uální ole gene ického maskulina.
Bude mě zajíma , do jaké mí y mají li ozdílné přís upy koznače-
ní d ou (popř. ří) pohla í pomocí p os ředků jazyka na mezikul u ní
komunikaci.
Přechylo ání (moce) – slo o o né p os ředky
speci ikující pohla í
Pod pojmem přechylo ání, aké moce, se chápou od ozeniny subs an i a
odu ženského od maskulina nebo naopak, scílem přizpůsobi genus
přejímanému sexu, j. biologickému odu označo aného. Přechýlená
subs an i a se použí ají p o označení z ířa aosob (s o . např. Fleis-
che – Ba z, 1995, s. 182–185). Klasické od ozeniny znikají su ixací
náz u osoby maskulinu:
malíř– malířka / mala z– mala ka / Male – Male in
Opačný smě je e šech jazycích spíše zácný:
do a– do ec / wdowa– wdowiec / Wi we– Wi we
Jelikož h ají přechýlená maskulina pouze ma ginální oli, nechám
je mém příspě ku s anou. V om o případě neexis ují značné ozdíly
mezi po o ná anými řemi jazyky.
Včeš ině se oří éměř p a idelně eminina pomocí de i ace (přechy-
lo ání / moce). P oduk i i a é o onomaziologické modi ikační ka ego ie
mě přek apila při p ním kon ak u sčeš inou během s udia bohemis-
iky Polsku. Jako odilá mlu čí polš iny, k e á ehdy neměla poně í
o z . eminis ické ling is ice, jsem nímala d oji é pe sonální pojmeno-
ání zaměs nání apozic čis ě jazyko ědně bez ideologických kon ex ů.
To šak zbudilo můj zájem, p oč d a blízce příbuzné jazyky, k e é mají
5 Český překlad h ana ých zá o kách celém příspě ku: Danu a Ry el-Schwa z.
98
kdispozici éměř iden ické slo o o né p os ředky, je použí ají ak odliš-
ně. Než přis oupím ke značným ozdílům přechylo ání mezi češ inou
a polš inou, ch ěla bych k á ce s o na slo o o né su ixy. Mlu nice
současné češ iny (např. T á níček, 1951, s. 252–258, Ha ánek– Jedlič-
ka, 1981 [1. ydání 1959], s. 120–121, Šmilaue , 1971 [1. ydání 1968],
s. 77–79, Mlu nice češ iny 1, 1986, s. 304–308, Čecho á akol., 2000,
s. 110–111, Š ícha akol., 2018, s. 515–519) řadí kp oduk i ním su ixům
y o č yři následující:
-ka –členka, děkanka, dok o ka, inžený ka, p á nička, p o eso ka, řidička a d.
-ice / -nice –dělnice, odbo nice, ajemnice, účas nice, úřednice a d.
-yně / -kyně –kolegyně, chi u gyně, d ama u gyně, poslankyně, soudkyně a d.
Z ěch o ří su ixů se cen u sys ému přechylo ání nachází nejčas ěj-
ší su ix -ka auží ání os a ních su ixů je ě šinou omezeno na maskulina
su či ými su ixy. To po zuje Velká akademická g ama ika spiso né češ iny:
„Mezi ěmi o su ixy je zhlediska p oduk i i y značný ozdíl. Za ímco
doložených přechýlených jmen ořených su ixem -ka jsou s o ky, de-
i á y na -yně/-kyně a-ice se počí ají řádu desí ek [...].“ (Š ícha akol.,
2018, s. 516)
Č ý p oduk i ní su ix -o á, např. k ejčo á, sp á co á, šé o á, š ag-
o á, (zas a alé p o pojmeno ání manželek: dok o o á, uči elo á, p o eso-
o á) se uapela i (obecných jmen) použí á jen zřídka. Ten o su ix je
p oduk i ní up op ií ( las ních jmen).
Další su ixy, mj.: -na / -o na / -e na / -ezna (kněžna, k álo na, ca e na,
p incezna); -esa (ba onesa) h ají ma ginální oli auž nejsou p oduk i ní.
Přechýlené o my mohou bý k omě oho ořeny kon e zí (pa adig-
ma ickou de i ací), např. magis / magis a, p ů odčí (deklino ány jednou
jako maskulinum, jindy jako emininum).
Již e s a ších českých g ama ikách bylo zdů azněno: „Přechylo ání
subs an í [subs an i ] je našem jazyce [ češ ině] od nejs a ších dob
[…] elmi ži ý je . Tomu nas ědčuje oření no ých ano ých d ojic,
sko o esk ze eminin edle s a ších maskulin, jako s a os ka, dok o ka,
poslankyně, k e á pů odně nebyla, p o ože jich nebylo ěcně po řebí. [...]
Je p o o p o i duchu jazyka uží ání muž. podoby na označení žen, jako
paní nebo slečna dok o , poslanec, s a os a ...“ (T á níček, 1951, s. 1044)
T á níček komen uje ehdy chybějící, popř. kon o e zní o my eminin:
soudkyně ksoudce; adka / ádkyně / ado á k ada (T á níček, 1951, s. 253)
aminis yně kminis . Jak je ob ížné se sjedno i na jedné o mě, ukazuje
elmi dlouhá diskuze opřechylo ání mužského pods a ného jména ada,
99
k e á á již minimálně od oku 1932. Sh nu í diskuze u ádí Anna Če ná
časopise Naše řeč. (Če ná, 2001, s. 52-53). Omezení o by přechýlených
o em e šech českých g ama ikách, k e é yšly po akademické Mlu nici
češ iny, buď nejsou ůbec zmíněné nebo o jsou elmi k á ké poznámky,
např. „Přechylují se přede ším náz y osob (jen něk e é cha ak e izační
náz y zůs á ají nepřechýlené: chy ák, miláček) […]“. (Mlu nice češ iny 1,
1986, s. 304).
Lexikální meze y lze s ano i českém jazyko ém sys ému jen zřídka:
„Včeš ině chybí ženský p o ějšek mis a jako uznání odbo né kompe-
ence, s o . éž učenec, doyen. Maskulina pos ádají náz y olí ap o esí
chů a, hospodyňka, šička, kosme ička, le uška aj.“ (Vald o á 2018: 99) Ouží-
ání něk e ých eminin, k e á nejsou kodi iko aná, se současné době
disku uje; např. hos ka / hos kyně pendan eminina kmaskulinu hos .
Milosla Vond áček zkoumal a yhodno il na základě yb aných příkla-
dů zČeského ná odního ko pusu pomě ýsky u maskulinních o em
a emininních de i a ů. Jako „subs an i a somezeným přechylo áním“
mohl označi :
• „Subs an i a s přechylo áním limi o aným jazyko ými ak o y“,
např. hos – hos ka, po omek– po omkyně, sou ozenec– sou ozenka / sou-
ozenkyně. K omu pa ří aké řada pojmeno ání nosi elů las nos í,
např. lenoch– lenoška, opilec– opilka.
• „Subs an i a spřechylo áním o li něným mimojazyko ými ak o y“,
např. oják– ojákyně / ojačka, důs ojník / důs ojnice, pediké – pedi-
ké ka, p os i u – p os i u ka model– modelka, hos es– hos eska, zd a o ní
ses a– zd a o ní ses / zd a o ní b a
• „Subs an i a s ela i ně neomezeným přechylo áním“, např. pacien –
pacien ka. (Vond áček, 2011, s. 577–597)
Zmíněný k á ký přehled ukazuje, že češ ina nejenom disponuje el-
kým po enciálem přechylo a , nýb ž ho i yuží á. To po zuje s o nání
spolš inou.
Ikdyž e slo o o ném sys ému polš iny je íce p oduk i ních slo-
o o ných su ixů, k e é mohou y áře eminina zmaskulin, y s á á
spřechylo áním řada p oblémů ao é o ka ego ii íce než s o le dis-
ku ují jazyko ědkyně ajazyko ědci, s ejně jako uži a elky auži a elé
jazyka. Nejp oduk i nější as elkým ods upem nejdůleži ější su ix je
s ejně jako češ ině su ix -ka– nauczycielka (uči elka), leka ka (lékařka),
policjan ka (policis ka).
Také další p oduk i ní polské su ixy upla ňo ané při přechylo ání
mají sčeskými su ixy společný pů od. Ta o shoda má o šem jeden zálud-
ný háček, neboť dis ibuce su ixů obou jazyků není čas o s ejná:
100
-ica / -yca (ojedinělý su ix)– obo nica (dělnice); p acownica (p aco nice);
-ini / -yni– sp zedawczyni (p oda ačka), dozo czyni (domo nice), zwyciężczyni
( í ězka);
-owa ( é o unkci je ojedinělý)– sze owa (šé ka), k awcowa (š adlena).
Další su ixy: mj. -na/ -ewna/ -ówna, -ina /-yna (księżna, k ólewna, ba o-
nówna, h abina; -anka (koleżanka) h ají ma ginální oli.
Ty o su ixy předs a ují pods a ě jediný společný znak mezi polš i-
nou ačeš inou om o ohledu, neboť oření apouži í přechýlených
o em polš ině podléhá řadě omezení. Vp axi se čas o ne oří eminina,
ikdyž by o bylo možné, popř. exis ující se nepouží ají. To je z láš ě čas-
o případ při označení po olání a i ulů. Čím yšší je společenský p es iž
označeného po olání, ím čas ěji chybí pendan podobě eminina.
Podle oho o p a idla dochází polš ině kp a idelnému přechylo ání
pouze u z . adičních ženských po olání jako kucha ka (kuchařka),
kelne ka (číšnice), sek e a ka (sek e ářka), sp zą aczka (uklízečka). Ti uly
se neod ozují, mís o oho se použí ají analy ické kons ukce, např. pani
(paní) + maskulinní o ma, k e á se po om šak nedeklinuje: pani dy ek o
(‚paní ředi el‘), pani p o eso (‚paní p o eso ‘), pani psycholog (‚paní psy-
cholog‘), pani inżynie (‚paní inžený ‘).
Jako dů ody p o u o asyme ii se nezmiňuje pouze his o icky pod-
míněná ne o nos p o esním ži o ě mezi muži aženami, ale aké čis ě
jazyko é podmínky. Něk e é a gumen y, k e é se Polsku ády uží ají,
nejsou při s o nání sčeš inou únosné ap o mě jako bohemis ku jsou
pouze ěžko pochopi elné. Zde u ádím pá příkladů:
Zd ženli os použí ání přechýlených eminin se Polsku odů-
odňuje přede ším ím, že su ixy eminin jsou polš ině mul i unkční,
jako např. su ix -ka. Ten o su ix oří aké deminu i a az oho dů odu
nemohou bý přechýlené o my na -ka nímány jako se iózní. Fo ma
p o eso ka by asocio ala spíše maskulinum p o eso ek (p o esů ek) než
maskulinum p o eso . Ta o a gumen ace šak není přes ědči á, pokud
se po o ná polš ina sčeš inou. Také češ ině je su ix -ka polysemní aje
elmi p oduk i ní jak při oření deminu i , ak při oření eminin.
Poče né české od ozeniny se su ixem -ka mají polš ině jen maskulinní
analogická pojmeno ání. Znu nos i jsou česko-polském slo níku (Sia -
kowski– Basaj 1991) s ále zno u u áděny maskulinní o my ě šinou
sdoplněním kobie a (žena), zácně pani (paní), např.:
děkanka– (kobie a) dziekan
inžený ka– (kobie a) inżynie
101
psycholožka– (kobie a) psycholog
dok o ka– 1. ( ědecká hodnos ) dok o , 2. po . (lékařka) (pani) dok o , (kobie-
a) leka z, leka ka, 3. (manželka dok o a), po . dok o owa [ en ek i alen není
sp á ný– i češ ině se om ýznamu použí ala dnes už silně zas a alá o ma
paní dok o o á)
p o eso ka– (uni e zi ní) (kobie a) p o eso , (s ředoškolská) p o eso ka
Poslední příklad jasně ukazuje, že jsou y o asociace y olány přede-
ším uzaměs nání s yšší společenskou p es iží.
Jana Vald o á upozo ňuje e s é knize Rep ezen ace žens í zpe spek i y
ling is iky gende o ých asexuálních iden i na o, že aké češ ině u či á
maskulina mohou kono o a yšší s a us než eminina. Ve s ém zdů-
odnění šak nepřipisuje inu su ixu -ka, nýb ž „s a uso é hie a chii“
obecně. Jako příklady u ádí mj. odo é d ojice: č enář– č enářka, di ák–
di ačka, uči el– uči elka, ědec– ědkyně (Vald o á, 2018, s. 108–113).
Uposledního příkladu odkazuje Vald o á na článek „Feminismus nebyl
anení p oblém jazyko ý“ zno in Mladá on a Dnes, e k e ých au o
článku, Milan Macho ec, „… odmí al oce 2000 ý az ědkyně, neboť
mu připomínal ěš kyni …“ (Vald o á, 2018, s. 113). Hie a chizo ané
hodnocení d ou o em nelze zmého pohledu zobecňo a apřeceňo a .
Asociaci ědkyně– ěš kyně uznámého českého ilozo a bych ch ěla in e -
p e o a spíše jako indi iduální amožná jako koke e ii, o o íce, p o ože
se om o případě nejedná o ědecký článek, ale opolemiku deníku.
Femininní pendan ědkyně k maskulinu ědec je českém jazyce již
dlouho kodi iko án amá současné slo ní zásobě češ iny pe né mís o.
VNo ém ep ezen a i ním ko pusu SYN 2020 má slo o ědkyně (200 ý-
sky ů) čas o pozi i ní a ibu y: sla ná, b ilan ní, špičko á aj. F ek ence
je om o subko pusu e s o nání s o mami maskulina pouze 1 : 50.
VIn e Co pu e e zi 136 se ysky uje ědkyně 35k á . Polské překlado é
ek i alen y jsou pře ážně maskulina: naukowiec ( íce než 70%), např.:
E opské ědkyně nepochybně k omu o p ocesu přispí ají.– Eu opejskie kobie y
naukowcy bez wą pienia p zyczyniają się do ego p ocesu (_EUROPARL)
Jako d uhý důleži ý a gumen p o řídké uží ání přechýlených emi-
nin polš ině je zmíněna sku ečnos , že po enciální de i á y lexiku
jsou již obsazené amoce by edla khomonymii, např.:
6 h ps://kon ex .ko pus.cz
102
ma yna z (námořník)– ma yna ka (sako; námořnic o)
pilo (pilo ; řidící le adlo)– pilo ka (d uh čepice)
oka z (sous užník)– oka ka (sous uh)
dyploma a (diploma , s á ní úředník)– dyploma ka (diploma ka; ak o ka bez
d žadla)
Ta o a gumen ace se éž o iciálně použí á. Dané ys ě lení je e s a-
no isku komise Polské jazyko é ady při p ezídiu Polské akademie ěd
(Rada Języka Polskiego, 2002)7.
Také českém jazyko ém sys ému se ysky ují homonymní od oze-
niny, jak bylo u edeno ýše diploma ka 1. s á ní úřednice; 2. ak o ka bez
d žadla. Ukázko ý případ je slo o občanka: 1. občanka přechýlená o ma
kmaskulinu občan; 2. uni e bizo aná o ma kobčanský p ůkaz. Fenomény
polysémie ahomonymie nelze od jazyka odmysle .
Přesný soupis přechýlených označení osob, popř. subs an i , uk e-
ých přechylo a nelze, není znám, popř. není kodi iko án. Polské
slo níky nepodá ají u ě šiny maskulin žádné in o mace o om, jak má
bý pojmeno ání maskulin uží áno p o pojmeno ání žen. Tu o meze u
uza í á do jis é mí y slo ník č yř au o ek Słownik nazw żeńskich polszczyzny
[Slo ník ženských pojmeno ání polš ině] ydaný Agnieszkou Moło-
cha-K upa oce 2015. Jsou něm dokumen o ány přechýlená eminina
polš ině. Vedle eminin, k e á jsou pe ně zako ena současné slo -
ní zásobě, přináší slo ník poče né neologismy, ok e ých se disku uje
médiích. Řada ěch o lemma , k e á jsou označena e slo níku jako
»nie ejes owany« (ne egis o aná), musí bojo a oakcep anci uPolek
aPoláků. České emininní ek i alen y pa ří op o i omu kneu ální slo -
ní zásobě, jsou kodi iko ané amohou se použí a bez omezení, např.:
(?) inżynie ka– inžený ka
(?) kie owczyni– řidička
(?) minis a / minis e ka– minis yně
(?) nu kini / nu czyni– po ápěčka
(?) skoczkini– skokanka
(?) świadkini– s ědkyně
(?) wydawczyni– yda a elka
(?) dziekanka– děkanka
(?) kancle ka– kancléřka
7 h ps:// jp.pan.pl/index.php?op ion=com_con en & iew=a icle&id=1046: o ma-eska
- zeczownika-qma yna zq&ca id=44&I emid=145
103
P oč se ydala češ ina apolš ina sohledem na oření apouží ání
přechýlených o em d ěma ozdílnými ces ami, je ěžké říc . Zřejmě na
češ inu mělo li p a idelné oření eminin jazyko ém sys ému němči-
ny apolš inu íce o li nily endence uš ině. P a děpodobně h ály aké
oli kul u ní ozdíly obou společnos í. Česká společnos byla e s ém
jád u občanská, polská společnos byla elmi dlouho o mo ána a is-
ok a ickou aka olickou adicí. Třebaže se si uace posledních le ech
polš ině změnila apouží á se hodně no ých emininních od ozenin8,
ka olická cí ke Polsku pe ně lpí na konze a i ních zo ech.
Op oblému asyme ie jmenného odu asexu se disku uje již hodně
dlouho elmi in enzi ně. Při diskuzi, k e ou započal oce 1901 Roman
Zawiliński časopise Po adnik Językowy, se p ní polo ině minulého
s ole í yslo ilo elmi mnoho polských jazyko ědců (odos méně ja-
zyko ědkyň) p o použí ání emina i ajako zo u edli český přís up.
An onina Ob ębska, k e á se ujala slo a diskuzi o neměnnos i
mužských označení po olání upojmeno ání ženských p o esí, napsala:
„Oczywiście op zyszłości ego ypu wy ażeń p zesądzać niepodobna. Dalsze
ak y p zyniesie nam czas, a ozs zygnie ogół mówiących.“ (Ob ębska, 1933,
s. 187) [Zajis é se nedá budoucnos ěch o o em předpo ědě . Další ak a
nám přinese čas aspolečens í uži a elů jazyka ozhodne.]
Diskuze pok ačuje dále. O86 le později (25. 11. 2019) o iciálním
yjádření Rady polského jazyka č eme:
„Spo u onazwy żeńskie nie ozs zygnie ani odwołanie się do adycji ( ó-
żno odnej pod ym względem), anido eguł sys emu. Dążenie do syme ii
sys emu odzajowego ma pods awy społeczne; językoznawcy mogą je wy-
łącznie komen ować. P awo do s osowania nazw żeńskich należy zos awić
mówiącym, pamię ając, że obok nagłaśnianych os a nio w mediach wezwań
do wo zenia emina ywów is nieje opó p zed ich s osowaniem.“ (Rada
Języka Polskiego, 2019)9 [Spo o emina i a nebude moci ozhodnou ani
od olá ání se na ůzné adice, ani na p a idla jazyko ého sys ému. Sna-
ha odo ého sys ému osyme ii má společenské základy; ling is é ji mo-
hou nanej ýš komen o a . P á o použí a ženská označení se má přenecha
8 Přechýlená eminina se použí ají p a idelně např. ženském časopise Wysokie Obcasy– ýdenní
příloha no in Gaze a Wybo cza.
9 h ps:// jp.pan.pl/index.php?op ion=com_con en & iew=a icle&id=1861:s anowisko- jp
-w-sp awie-zenskich- o m-nazw-zawodow-i- y ulow
104
uži a elům jazyka sohledem na ak , že edle ýze k oření emina i , k e á
poslední době p oběhla médiích, exis uje aké p o es p o i jejich uží ání.]
Nehledě na čas o emo i ní gende o é diskuze as ím spojenou ideo-
logii, mají polš ině uži a elky a uži a elé jazyka občas po íže, jak
sp á ně použí označení daného po olání nebo unkce ženy, neboť je
s emininními neskloňo anými subs an i y (jako p o eso , dok o , inżynie
a d. neskloňo ané o mě při použi í uženských pojmeno ání) pol-
ském jazyko ém sys ému spojena řada p oblémů, popřípadě exis ují le-
xikální meze y. Tak např. není neskloňo aná o ma p edika i ní unkci
us álená:
Paní Vol o á je známou p o eso kou.– ? Pani Wol jes znanym p o eso em. / ?
(Pani) Wol jes znaną p o eso .
Ješ ě íce p oblémů se ysky uje při použi í emininních neskloňo a-
ných subs an i plu álu:
p o eso ky– ? panie p o eso , ? panie p o eso ki, * panie p o eso zy
Na exis enci p oblému nepoukazuje jen ži á diskuze isku ajiných
médiích, ale dokládají o aké poče né o ázky k omu o éma u kladené
jazyko ým po adnám (Po adnie Językowe) při polských uni e zi ách.
O ázky začínají čas o „Mám p oblém ...“, „Moje pochybnos i se ý-
kají …“, „Mám dilema …“, „Exis uje nějaká nes annos ?“
Absence přechýlených emina i je jasně pa ná, pokud se příklady
s o nají pa alelním ko pusu. P o ilus aci použiji české emininum
s ědkyně, k e é se ysky uje pa alelním ko pusu In e Co p 13– Czech
u179 příkladů. V84,2 % odpo ídá omu o českému emininu polš ině
maskulinní o ma świadek. Uněk e ých případů je sexus yjádřen pomocí
jiných p os ředků, jako p onomina, emininní o my e b nebo lexému
kobie a, např.:
Jes li se případ dos ane ksoudu, budu ji muse po ola jako s ědkyni. – Jeżeli
dojdzie do ozp awy, będę musiała powołać ją na świadka. (cs:Fieldingo a-Da-
my_zG_A:00)
S ědkyně už odpo ěděla.– Świadek odpowiedziała na py anie. (cs:Fieldingo a-
-Damy_zG_A:00)
Ta s ědkyně se jmeno ala F enchy.– Ten świadek o kobie a, p awda?–
F ancuzeczka. (cs:B own-Za is :00)
105
VAms e damu js e měl s ědkyni, oznámil Ha y aho i.– W Ams e damie świ-
adkiem zabójs wa była pewna kobie a – powiedział Ha y mo de cy (cs:I ing
Rok_ do ou:00)
Čas ěji je ze s ědkyně pa alelních příkladech jednoduše udělán muž,
např.:
Mohla by aše c ihodnos nařídi s ědkyni, aby odpo ěděla na o ázku?– Czy Wysoki
Sąd mógł by polecić świadkowi, by udzielił odpowiedzi na py anie? (cs:Fieldingo a-
-Damy_zG_A:00)
Ty a a oje s ědkyně! – Ty i en wój świadek! (cs:Fieldingo a-Damy_zG_A:00)
Domní ám se, že s ědkyně dala jasně naje o, že byla „ e sp še“.– Myślę , że świadek
całkowicie wyjaśnił … że był pod p ysznicem. (cs:_SUBTITLES:113036_1o 1)
Jediný polský příklad, e k e ém se ysky la emina i ní o ma, je:
Mohla bys bej s ědkyně Jeho o a. – Możesz być świa kową (sic! świadkową)
jechowy. (cs:_SUBTITLES:113036_1o 1)
P o s o nání se jedná u101 příkladů, k e é jsou Polském ná odním
ko pusu, u eminina świadkowa jen od a ýznamy: 1. s ědkyně na s a bě
nebo 2. s ědkyně Jeho o a. Žádný příklad nepojmeno á á p os řednic í
é o o my s ědkyni u či é událos i. Ve Slo níku ženských pojmeno ání
polš ině na ho ané přechýlené slo o świadkini (podle českého zo u)
se Polském ná odním ko pusu ůbec ne ysky uje.
S o nání češ iny sněmčinou ede ke zjiš ění, že oba jazyky mají při
oření speci ických slo ních pá ů sohledem na sexus hodně společných
ysů. Pe Nádeníček (2013) idí přechylo ání společnou ces u češ iny
aněmčiny. Přechylo ání je současné němčině samozřejmos . Jediný
p oduk i ní su ix upla ňo aný při přechylo ání je su ix -in. Sko o p a i-
delně, pomě ně bez p oblémů, se mohou oři emininní pojmeno ání
osob.10
Pokud s o náme německé ek i alen y kjiž ýše zmíněným příkladům
českých emina i , můžeme kons a o a , že ě šina znich je obou ja-
zycích ořena pa alelně. Bez omezení se použí ají následující německé
ek i alen y:
10 Su ixy cizího pů odu jako -(eu)se (F iseuse), -esse (Ba onesse), -isse (Diakonisse), -essin (P inzessin),
-ine (He oine od He os); -e (Cousine); -sche (Pas o sche) h ají jen ma ginální oli ajsou zčás i
nah azeny p oduk i ním su ixem -in.
112
Pusch, L. F. (1984): Das Deu sche als Männe sp ache. F ank u am Main: Suh kamp
Ve lag.
Rosen, A.– Va řín, M.– Zasina, A. J. (2020): Ko pus In e Co p– češ ina, e ze 13 z1. 11.
2020. Ús a Českého ná odního ko pusu, FF UK, P aha 2020. Dos upné zWWW:
h ps://kon ex .ko pus.cz.
Ry el-Schwa z, D. (2014): Czy odzaj żeński może być używany w unkcji gene ycznej?
In: P oměny polonis iky: T adice a ýz y polonis ických s udií (ed. M. Benešo á– R.
Rusin Dybalska– L. Zakopalo á). P ag: Ka olinum, s. 180–186.
Ry el-Schwa z. D. (2022): Gende (un)ge ech igkei . D ei Sp achen, d ei Pe spek i en
(Deu sch, Tschechisch, Polnisch). In: Gende S udies im Dialog. T ansna ionale und
ansdisziplinä e Pe spek i en. (ed. A. A wińska– J. Schulze-Fellmann). Biele eld:
ansc ip Ve lag, s. 205–222.
Schelle -Bol z, D. (2018): Femina i a im Spannungs eld on Usus, No m und Ideologie:
Ein polnisch- ussische Ve gleich. In. Ös e eichische Bei äge zum In e na ionalen
Slawis ikkong eß 2018 in Belg ad (ed. P. Deu schmann– I. Mendoza– T. Reu he – A.
Woldan). F ank u a.M.: Pe e Lang, s. 105–130.
Sia kowski, J.– Basaj, M. (1991): Słownik czesko-polski. Wa szawa: Wiedza Powszechna.
Słownik nazw żeńskich polszczyzny (2015) (ed. A. Małocha-K upa). W ocław: Wydawnic wo
Uniwe sy e u W ocławskiego.
Šmilaue , V. (1971): No očeské oření slo . P aha: S á ní pedagogické naklada els í.
Š ícha, F. akol. (2013): Akademická g ama ika spiso né češ iny, P ag: Academia.
Š íha, F. akol. (2018): Velká akademická g ama ika spiso né češ iny 1. P aha: Academia.
T á níček, F. (1951): Mlu nice spiso né češ iny 1. P aha: Slo anské naklada els í.
Vald o á, J. (2018): Rep ezen ace žens í zpe spek i y ling is iky gende o ých asexuálních
iden i . P ag: Sociologické naklada els í Slon.
Vald o a, J.– Kno ko á- Čapko á, B.– Paclíko á, P. (2010): Kul u a gende o ě y áženého
yjadřo ání. Minis e s o škols í, mládeže a ělo ýcho y. Dos upné zWWW: h ps://
da a.idnes.cz/soubo y/s udium/a100125_ba _gende _p i ucka.pd .
Vond áček, M. (2011): Kapi oly o odu aži o nos i subs an i a. In. Kapi oly zčeské
g ama iky (ed. F. Š ícha). P aha: Academia, s. 568–652.
Abs ac
Gende co ec ness in Czech language is awidely discussed opic nowadays.
Opinions on linguis ic inequali y o disc imina ion agains women in language
a e diame ically di e en . I is a opic ha a ouses emo ions no only in emale
language use s, bu also in male and emale linguis s, who a e expec ed o sol e
he p oblems exis ing be ween language no m, usage and ideology. The ques ion
a ises o wha ex en he p oblem can be sol ed wi hin he linguis ic sys em o
Czech. When we look a Czech as a o eign language, he gende issue akes on
aspecial signi icance. My pape p o ides acommen a y on he use o gende
coun e pa s (bo h masculine and eminine o ms) in Czech in compa ison wi h
Polish and Ge man. I ocus mainly on he di e en p oduc i i y in gende in lec-
ion and on he use o gene ic masculine. In pa icula , Iam in e es ed in how
hese di e ences a ec in e cul u al communica ion.
113
Keywo ds
Gende , gende equi y, emina i a, gende in lec ion, eminis linguis ics, gene ic
masculine
Abs ak
Gende o á ko ek nos češ ině je dnešní době ši oce disku o ané éma. Názo y
na jazyko ou ne o nos , esp. disk iminaci žen jazyce jsou diame álně odliš-
né. Je o éma, k e é zbuzuje emoce nejenom uuži a elů / uži a elek jazyka,
ale aké uodbo níků / odbo nic– jazyko ědců ajazyko ědkyň, od k e ých se
očeká á řešení p oblémů exis ujících mezi jazyko ou no mou, územ aideologií.
Vzniká o ázka, do jaké mí y je en p oblém řeši elný ámci jazyko ého sys ému
češ iny. Když se podí áme na češ inu jako cizí jazyk, gende o á o ázka nabý á
z láš ního ýznamu. Můj příspě ek přináší komen ář k použí ání odo ých
p o ějšků (mužských iženských podob) češ ině e s o nání spolš inou aněm-
činou. Sous ředím se hla ně na odlišnou p oduk i i u přechylo ání ana uží ání
gene ického maskulina. Zejména mě bude zajíma , jak y o ozdíly o li ňují
mezikul u ní komunikaci.
Klíčo á slo a
Gende , gende o á ko ek nos , emina i a, přechylo ání / moce, eminis ická
ling is ika, gene ické maskulinum
P o . D . Danu a Ry el-Schwa z
[email p o ec ed].de
Ins i u ü Sla is ik, Uni e si ä Leipzig
114
Funkční s yl umělecký a češ ina
p o jinojazyčné mlu čí:
předs a ení ýzkumného še ření
Ka eřina Sach o á
„Jazyk ali e a u a oří neodděli elný pá , p o ože jeden je inka nací d uhého.“
Jean Pey a d, ancouzský didak ik
Ú od
Využi í uměleckého unkčního s ylu by mělo bý ýznamnou součás í
ýuky českého jazyka, ať už jde o ýuku češ iny jako jazyka ma eřského,
či o ýuku češ iny jako cizího, popř. d uhého jazyka českých azah a-
ničních ins i ucích. Umělecký s yl, po ažmo umělecký ex je přede ším
důleži ým p os ředkem schopným ypo ída okul uře na pozadí daného
jazyka. Aje o p á ě sociokul u ní složka, k e á je současnos i sou is-
los i s ýukou cizích jazyků e s ředu pozo nos i. Vdobě, kdy dochází
ke změnám echnických podmínek ýuky ake změnám podmínek mezi-
lidské komunikace, kdy jsou s uden i z yklí níma nepřebe né množs í
podně ů a eago a na ně ( li in e ne u, mul imediálních p os ředků
apod.), hledají yučující, didak ici, me odici aau oři učebních ma e iálů
no é způsoby, jak s uden y mo i o a ausnadni jim ak izici českého
jazyka. Domní áme se, že ies e ická unkce ex ů může bý ím sp á ným
mo i ačním ak o em, neboť es e ický p oži ek hodně doplňuje p oces
učení ae ek i ně ak i izuje každého s uden a.
115
1. Vymezení unkční s ylis iky e z ahu
k ýuce cizího jazyka
Dří e, než se é o s a i dos aneme kpopisu las ního ýzkumu, je ře-
ba ymezi základní oblas i, k e é jsou klíčo é p o eo e ický podklad
še ření.
Funkční s yl je ymezen jako unkce jazyko ého p oje u (pa ole) aje
u čen konk é ním cílem oho o p oje u. Česká unkční s ylis ika připi-
suje p ocesu u áření s ylu nejsilnější li p á ě unkci ex u, esp. ko-
munikačnímu cíli.Společný e opský e e enční ámec p o jazyky (dále
jen SERR) nede inuje jedno li é unkční s yly, jejich cha ak e is ika je
naznačena jedno li ých čás ech Rámce.1
Co se ýče klasi ikace unkčních s ylů, naší p áci ycházíme ze Sou-
časné s ylis iky (Čecho á– K čmo á– Minářo á, 2008, s. 98), kde jsou
jako p imá ní čili základní ymezeny následující unkční s yly:
• p os ěsdělo ací (běžnědo ozumí ací),
• odbo ný,
• adminis a i ní,
• publicis ický,
• řečnický,
• umělecký.
Funkce, k e á je las ní uměleckému s ylu, nebo aké s ylu umělecké
li e a u y, je unkce es e ická. Vedle es e ické (poe ické) unkce mohou
bý zas oupeny i unkce zdělá ací, ýcho ná, zába ná. Jád em umělec-
kého s ylu je li e á ní dílo, k e é po ažujeme za s éby ný yp komuni-
ká u. S ylo é no my ex ech uměleckého s ylu jsou spja y sli e á ními
d uhy ažán y. Typická je modi ikace sloho ých pos upů aú a ů. Umě-
lecké yjádření se yznačuje subjek i i ou, emocionali ou, exp esi i ou.
Vp ak icky zaměřené ýuce cizích jazyků s ojí učení oli e á ních
žán ech ap áce spoe ickým ex em na pozadí. Ve šeobecně ap ak icky
poja ém yučo ání češ iny čas o není ymezený dos a ečný p os o p o
hlubší seznamo ání suměleckým ex em, li e a u ou dané země, umělec-
kým jazykem apod., a o z ůzných dů odů– časo é možnos i jsou čas o
omezené, po řeby s uden ů spíše p ak ické aleckdy chybí imo i ace (ať
už ze s any uči ele, nebo ze s any s uden ů) kp áci s ím o s ylem. My
1 „Te mín unkční s yl je použi e smyslu sys ema ických ozdílů mezi s ylo ými s ami jazyka,
k e é jsou cha ak e is ické p o ůzné kon ex y. Koncepčně se jedná o elmi ši oký pojem,
k e ý může obsáhnou o, co je zde pojednáno ámci učebních úloh (4.3), ypů ex ů (4.6.4)
amak o unkcí (5.2.3.2).“ (SERR, 2002, s. 122).
116
se šak domní áme, že umělecký unkční s yl je p o ýuku jazyka s ejně
důleži ý jako os a ní s yly. Souhlasíme sK. Hausenblasem, k e ý e s é
s a i okomplexních asimplexních s ylech zmiňuje důleži os pos a ení
uměleckého s ylu mezi s yly os a ními. Podle něho nejsou s yly umělec-
kého yjadřo ání od ženy od yjadřo ání mimouměleckého, naopak,
s a ějí na něm, přičemž yuží ají celého ozmani ého boha s í ú a ů,
k e é byly y ořeny ajsou no ě y ářeny komunikační p axi amodi-
ikují je p o s é cíle. (Hausenblas, 1996, s. 86).
Jednou z klíčo ých o ázek implemen ace li e a u y do yučo ání
cizích jazyků je selekce hodných li e á ních ex ů. Tou o o ázkou se
zaobí ají mnozí didak ici. My se přikláníme keklasi ikaci I. Lenčo é
(2005, s. 37–39) adopo učujeme p o ýuku následující li e á ní d uhy
ažán o é o my:
• klasickou poezii,
• poezii nonsensu,
• z uko ou, izuální či g ama ickou báseň,
• pohádku,
• bajku,
• populá ní píseň,
• k á kou p ózu,
• lido ou píseň, hádanky,
• pořekadla apříslo í,
• ú y ky zdob od užné či an as ické li e a u y,
• ži o opisnou li e a u u,
• his o ický omán,
• deník.
P o jedno li é znalos ní ú o ně lze obecně dopo uči hodné li-
e á ní d uhy ažán y: s uden i se znalos í na ú o ni A1 aA2 mohou
p aco a s říkankami, k á kými básněmi (nejen dě skými), s ex em
písně, popř. sjakýmkoli k á kým adap o aným ex em. Na ú o ni B1
aB2 lze zařadi ukázky ži o opisného ománu, de ek i ky, his o ického
ománu, po ídky. Od ú o ně C1 může yučující s uden ům nabídnou
jakoukoli poe ickou (básně s me a o ami, azeologismy apod.) či
p ozaickou ukázku o iginální podobně. Nicméně zdů azňujeme, že
a o dopo učení pla í spíše obecně. Vždy záleží na ob ížnos i ex u
(zlexikálního, g ama ického asyn ak ického hlediska), popř. na jeho
ozsahu: uněk e ých ukázek může pokus ozjednodušení nebo zk ácení
ý azně na uši s uk u u acelis os , k e á je p o daný ex důleži á.
Dále pla í, že kupříkladu něk e é hodně z olené p ozaické ukázky mo-
hou bý s ozumi elné ip o začá ečníky ( iz F oulíko á, 2008). Naopak
117
p áce sjednoduše napsanou bajkou yžadující dop o odnou in e p e aci
adiskusi může působi po íže ipok očilejším s uden ům.
Hla ní myšlenkou našeho ýzkumu je zení, že s ylis ika je jedním
ze základních kamenů s udia jazyka, azá o eň p os ředníkem mezi li e-
a u ou ajazykem. Souhlasíme sDesbois (2009, s.20), že s ylis ika po-
máhá překona kon lik mezi učením (se) jazyku aučením (se) li e a uře.
Umožňuje s uden ům lépe pozna po enciali y a yuži í jazyka, k e ému
se učí. Zah nu í li e a u y jakož o zd oje nepřebe ného množs í ůz-
ných s ylů edy y áří e ýuce jazyka p os o p o s ylis iku. Nesmíme
zapomenou , že ili e á ní ex je komunika i ního cha ak e u: ypo ídá
oněčem, ho oří kněkomu (např. Miko, 1970), ap o o by komunikačně
poja é ýuce češ iny jako cizího jazyka měl zaujmou s é mís o.
Na následujícím schéma u jsme ys ihli zájemný z ah mezi jazy-
kem, s ylis ikou ali e a u ou p ocesu ýuky, jejímž cílem je komuni-
kace cizím jazyce akomunikace in e kul u ní. Každou oblas jsme p o
lepší názo nos ozepsali na základě jejích cha ak e is ik, a o ako ým
způsobem, aby šechny yjmeno ané o iny pos upně edly kjedno -
nému cíli. Zá o eň by mělo ze schéma u bý pa né, že jak jazyk, ak
ili e a u a mohou bý současně zd ojem a ýsledkem učení.
2. Podně k ýzkumu a cíle
Kusku ečnění ýzkumu2 nás edla o ázka ýkající se po enciálu umě-
leckého ex u yuži elného při ýuce cizího jazyka: co šechno může
současné době edle s é es e ické unkce umělecký s yl e ýuce nabíd-
nou ? Ipřes o, že se au oři mode ních učebnic snaží suměleckým ex em
p aco a (ať už je poja ý jako cíl jazyko é ýuky, j. és ke schopnos i
s ylo ého ozlišo ání pe cepci či p odukci ex u, či jako p os ředek:
ex y u čené knác iku g ama iky apod.), čas o us upuje do pozadí před
„p ak icky yuži elnými“ s yly ajim odpo ídajícími sloho ými ú a y.3
2 Celý ýzkum če ně eo e ického pojednání je pod obně popsán monog a ii Umělecký s yl e
ýuce češ iny p o dospělé jinojazyčné mlu čí (Sach o á, 2020).
3 Jako příklad „p ak icky yuži elného“ unkčního s ylu můžeme u és p os ěsdělo ací s yl, je-
hož ukázky nalezneme každém učebním ma e iálu, nejčas ěji podobě dialogů ( o málních
ine o málních). Dále např. s uden i, k eří se přip a ují na zkoušku kzískání českého občan-
s í, se seznamují hojnější míře sadminis a i ním s ylem– zajímají je náleži os i o mální
ko espondence, p o esního ži o opisu apod. Využi elnos odbo ných apublicis ických ex ů
( z ahujících se přímo kobo o ému zaměření s uden ů češ iny, jinojazyčných zaměs nanců
českých i em apod.) není řeba pod obněji popiso a .
118
STYLISTIKA
zákoni os i s ylizace
jazyko ých p oje ů
(kon) ex
KOMUNIKACE
p os ředek
cíl ýuky
UMĚLECKÝ
FUNKČNÍ STYL
in e kul u ní cizím jazyce
zd oj + ýsledek
JAZYK
(od jazyka k li e a uře)
sys ém znaků
LANGUE
ungo ání jazyka
(s uk u ní zákoni os i)
PAROLE
(od li e a u y k jazyku)
(au en ický)
ex
zd oj + ýsledek
LITERATURA
způsoby yuži í jazyka
+ jazyko á kul u a
LITERÁRNÍ DÍLO /
UMĚLECKÝ TEXT
Ob ázek 1: S ylis ika jako p os ředník mezi li e a u ou a jazykem
V našem ýzkumu jsme se ozhodli zmapo a si uaci ýkající se
yuži í uměleckého unkčního s ylu e ýuce češ iny p o jinojazyčné
mlu čí apo o na ýsledky yplý ající zanalýzy současných učebních
ma e iálů s požada ky (pos )komunikačně a in e kul u ně zaměřené
ýuky aspožada ky Společného e opského e e enčního ámce p o
jazyky (dále jen SERR). Teo e ický základ našeho še ření ořily z elké
čás i s udie azkušenos i zah aničních didak iků cizích jazyků (Pey a d,
1982; Riquois, 2010; Desbois, 2009; Pey a d, 1991; Aiala– de Mello, 2015;
Heid, 1985; Zappado Gue a, 2017; Ca iboni Killane , 2011; Cudak,
2004; Maley– Du , 1978; Finch, 2003; Hong Chen, 2009; Lenčo á, 2005),
dále pak p áce českých didak iků, k eří se zabý ají olí uměleckých ex ů
p ocesech jazyko é ýuky (Kylouško á, 2007; Skopečko á, 2010; Sach-
o á, 2014; Mašín, 2011; S a ý Kořáno á, 2012; Sů o á– Vlna, 2013; Ja-
níko á akol., 2011). Vneposlední řadě jsme če pali z eo ií z ahujících
119
se k unkcím a ýznamům učebnic, učebnico ých ex ů aos a ních učeb-
ních ma e iálů (zejména Če enko á, 2011; P ůcha, 1998). Za úkol jsme
si dali odů odni důleži os yuží ání uměleckého unkčního s ylu, ana-
pomoci ak ke ze ek i ňo ání ýuky českého jazyka p o dospělé cizince.
Jako hla ní cíl ýzkumného še ření jsme s ano ili o ěřo ání souladu
ex o ého obsahu učebnic s odpo ídajícími požada ky na in e kul-
u ně-komunikační kompe ence cizojazyčných s uden ů. Dílčím cílem
bylo p ozkouma ex o ý obsah yb aných učebních ma e iálů zhle-
diska zah nu í ú a ů uměleckého unkčního s ylu a ýsledky po o na
spožada ky ymezenými SERR, spo řebami apos oji yučujících (na
základě do azníko ého še ření) ask i é ii ycházejícími zpopsaných
didak icko-ling is ických eo ií. Před zahájením ýzkumného še ření
jsme si položili následující o ázky:
a) Mohou současné učebnice českého jazyka cizinci poslouži k omu,
aby se seznámil sčeskou kul u ou, li e a u ou ajejími au o y?
b) Mohou současné učebnice českého jazyka cizinci poslouži k omu,
aby se seznámil sú a y uměleckého unkčního s ylu?
3. Výzkumné še ření
Výzkumný zo ek ořilo 49 publikací, k e é jsou dos upné na českém
hu ajsou ak i ně yuží ány uči eli českého jazyka p o cizince, ať už
jako hla ní, či doplňko ý ýuko ý ma e iál. Do celko ého poč u zkou-
maných učebnic jsme zah nuli ijedno li é součás i učebnico ých se ů
a ýsledky analýzy jsme ozdělili podle znalos ních ú o ní ak, abychom
pok yli unkčně-s ylo ou cha ak e is iku učebnico ých ex ů p o šech-
ny yučo ané ú o ně, edy A1–C1. Ú o eň C2 jsme se ozhodli ynecha ,
p o ože se jí žádná ze zkoumaných učebnic ne ěnuje, na íc a o ú o eň
nebyla dosud p o češ inu jako cizí jazyk popsána.
Tabulka 1: Přehled analyzo aných učebních ma e iálů se zk a kami4
Č. Náze učebnice Ú o eň Zk a ka
1. Češ ina Exp es 1 A1/1 ČEX1
2. Češ ina Exp es 2 A1/2 ČEX2
3. Češ ina Exp es 3 A2/1 ČEX3
4 P o snazší o ien aci in e p e aci da a poznámkách kněk e ým učebnicím jsme každé
publikaci přiřadili zk a ku. Aby nedošlo kzáměně učebnic se s ejným čipodobným náz em,
u ádíme uněk e ých publikací i ok ydání nebo jméno au o a.
120
Č. Náze učebnice Ú o eň Zk a ka
4. New Czech S ep by S ep A1–A2 NCSBS
5. New Czech S ep by S ep– Ac i i y book A1–A2 NCSBS ac
6. Češ ina p o s ředně a íce pok očilé B2–C1 ČPSVP
7. Češ ina p o s ředně a íce pok očilé–
p aco ní seši B2–C1 ČPSVP p ac
8. Czech o Fo eigne s A1–A2 CFF
9. Adam aE a českém áji A1–B1 AaE
10. Mlu me česky g ama ika A1–A2 MČg
11. Mlu me česky kon e zace A1–A2 MČk
12. Mlu me česky čí anka A1–A2 MČč
13. Communica i e Czech Elemen a y A1 CCE
14. Communica i e Czech Elemen a y
wo kbook A1 CCE wo k
15. Communica i e Czech In e media e A2–B1 CCI
16. Communica i e Czech In e media e
wo kbook A2–B1 CCI wo k
17. Česky k ok za k okem 1 A1–A2 ČKZK1
18. Česky k ok za k okem 1 p aco ní seši /1 A1–A2 ČKZK1 p ac1
19. Česky k ok za k okem 1 p aco ní seši /2 A1–A2 ČKZK1 p ac2
20. Česky k ok za k okem 2 B1 ČKZK2
21. Česky k ok za k okem 2 p aco ní seši /1 B1 (smožným
přesahem) ČKZK2 p ac1
22.
Česky k ok za k okem 2 B1
ČKZK p ac2
P aco ní seši /2 (smožným
přesahem)
23. Češ ina p o cizince A1 aA2 A1–A2 ČPC A1+A2
24. Češ ina p o cizince A1 aA2 c ičebnice A1–A2 ČPC A1+A2 c ič
25. Češ ina p o cizince B1 B1 ČPC B1
26. Češ ina p o cizince B1 c ičebnice B1 ČPC B1 c ič.
27. Češ ina p o ži o ( yd. 2006) B2 ČPŽa
28. Češ ina p o ži o ( yd. 2012) B2 ČPŽb
29. Neboj e se češ iny B1 NsČ
30. Žijeme Česku, umíme česky A1 ŽČUČ
31. Češ ina p o cizince (H ono á, Tu zíko á)5A1 ČPC H on
5 Zde u ádíme jména au o ek p o odlišení od publikací s elmi podobným či o ožným náz em.
121
Č. Náze učebnice Ú o eň Zk a ka
32. Češ ina p o pok očilé
(Con o io á, Tu zíko á)6B2 ČPP
33. Česky p osím I A1 ČP1
34. Česky p osím II A2 ČP2
35. Česky p osím II p aco ní seši A2 ČP2 p ac
36. Česky p osím III B1 ČP3
37. Česky p osím III p aco ní seši B1 ČP3 p ac
38. Češ ina p o začá ečníky k ok za k okem A1–A2 ČPZ KzK
39. Češ ina p o začá ečníky k ok za k okem
wo kbook ČPZ KzK wo k
40. Basic Czech I A1 BC1
41. Basic Czech II A2–B1 BC2
42. Basic Czech III B1–B2 BC3
43. Mlu íme česky. Samouk. A1-? MČS
44. Češ ina p o cizince B2 učebnice B2 ČPC B2
45. Češ ina p o cizince B2 c ičebnice B2 ČPC B2 c ič
46. Zah ada českého jazyka.
Č yři oční období.
A2–B1 (mí ně
až s ředně
pok očilí)
ZČJ
47. Češ ina p o usky ho ořící A2–B2 ČRH
48. Česká čí anka7A2–B2 ČČ
49. Češ ina p o začá ečníky (Kaska)8
Neu edeno
(začá ečníci
až pok očilí)
ČPZ Kaska
P o zohlednění ůzných ú o ní komunikační kompe ence jsme se
ozhodli učebnico é ma e iály ozděli do ří skupin ( iz ab. č. 2): za-
čá ečníci amí ně pok očilí (A1–A2), mí ně až s ředně pok očilí (A2–B1)
apok očilí (B2–C1), a o zejména z oho dů odu, že jde onejčas ěji
u áděné ozpě í ú o ní. Něk eří au oři (přede ším s a ších učebnic)
nep acují sklasi ikací ú o ní podle SERR (A1–C2), ale u ádějí pou-
ze, zda je učebnice u čena p o začá ečníky, pok očilé s uden y apod.
(např. NCSBS). Z oho dů odu něk e é učebnice mohou kupříkladu
přesaho a danou ú o eň nebo pok ý a íce než d ě ú o ně (např.
6 Zde u ádíme jména au o ek p o odlišení od publikací s elmi podobným či o ožným náz em.
7 Učebnice byla p o ýzkum yuži a jen čás ečně. Vys ě lení iz níže.
8 Učebnice byla p o ýzkum yuži a jen čás ečně. Vys ě lení iz níže.
128
Nejp e jsme posoudili s uk u u učebnic azjis ili p ůmě ný poče
lekcí, popř. ema ických celků: zkoumané ma e iály nejčas ěji obsahují
10–20 lekcí.12 Každá lekce je ucelenou jedno kou, k e á by s ým obsa-
hem měla p o ěřo a šechny jazyko é do ednos i, přičemž by uži a eli
učebnice měly bý p ezen o ány mj. ikul u ní eálie na pozadí cílo ého
jazyka. Li e á ní ukázka by se mohla s á jakousi syn ézou no ých po-
zna ků ojazyce, popř. demons o a p ak ické ungo ání p ob aného
g ama ického je u či slo ní zásoby ex u. Ve s uk uře lekce by mohla
zaujmou mís o na začá ku jakož o ú odní ex (poslecho é c ičení),
nebo lekci zakonči , popř. slouži jako c ičení/ak i i a p ůběhu lekce.
Pokud se edy á íme knašemu zení, že každá lekce by měla obsa-
ho a alespoň jednu uměleckou/li e á ní ukázku, za dos a ečný poče
ukázek po ažujeme p ůmě ně 10–20 ex ů na učebnici, j. jednu ukázku
na lekci nebo ema ický celek. Jak bylo u edeno, mezi zkoumanými
učebnicemi se ysky o aly ima e iály boha é na ukázky uměleckého
unkčního s ylu. Jes liže edy za dos ačující poče ukázek po ažujeme
10–20 ukázek na učebnici, j. jedna ukázka každé lekci, poče 21 a íce
ukázek může označi jako nads anda dní, nikoli šak nežádoucí.13
Co se ýče časo ého hlediska, k e é po ažujeme analýze učebnic za
p oblémo ý aspek , záleží ždy na indi iduálním oz žení ahodino é
do aci ku zu, p o k e ý jsou jedno li é učebnice u čeny. Za důleži é po a-
žujeme seznamo a s udujícího suměleckým unkčním s ylem p ůběžně,
azá o eň zacho á a kon inui u uči a. Dále je řeba in eg o a umělecký
unkční s yl do ýuky ak, aby byl její pe nou součás í, nikoli pouze
zpes řením na konci ku zu.
Au o ům učebních ma e iálů dopo učujeme yuží a po enciálu umě-
leckého s ylu, j. ybí a ex y ůzných li e á ních d uhů ažán ů če ně
poezie, písňo ých ex ů, komiksů, ú a ů lido é slo esnos i apod. (po-
d obněji iz kap. 1). Ty o ex y je řeba začleňo a do s uk u y lekcí
učebnicích češ iny p o cizince ak, aby byly co nej íce yuži y kos ojo-
ání jazyko ých je ů azíská ání komunikačních kompe encí. Uukázek
je řeba ždy u ádě jméno au o a, popř. dílo či zd oj, ze k e ého ukázka
pochází. Jsme přes ědčeni, že hodným začleněním li e á ních ajiných
12 Zde bychom ádi poukázali na ela i nos zjiš ěných ýsledků zhledem k ozdílnému poč u
lekcí učebnicích a aké zhledem kdélce ku zu, p o k e ý jsou ma e iály u čeny.
13 Velké množs í uměleckých/li e á ních ukázek je žádoucí ehdy, jsou-li y o ukázky hodně
aadek á ně yuži y kp ezen aci uči a. Jinými slo y, p áce s ako ými ukázkami by neměla bý
na úko p áce s ex y jiných unkčních s ylů, jejich začlenění by mělo odpo ída schopnos em
apo řebám s uden ů, apřede ším daným ýuko ým cílům.
129
uměleckých ukázek do s uk u y lekcí nedojde ke komplikacím způso-
beným nedos a ečným množs ím času u čeného knaplnění šech cílů
dané yučo ací jedno ce.
Předchozí dopo učení sou isí i se zadá áním pes é škály úkolů
ains ukcí, aby byly ako é ex y yuži y kco nejkomplexnější p áci
sjazykem, j. nejen knác iku č ení amo i aci kdalšímu učení. Úkoly
ains ukce by měly bý u áděny e s ozumi elné ajednoznačné podobě,
aby umožnily isamos a nou (mimoškolní) p áci uži a ele učebnice. Dále
je hodné pomocí ins ukcí apouček naznači jinojazyčnému s uden o i,
jakým způsobem může no ě získané do ednos i aznalos i yuží p axi.
Co se ýče našich dopo učení p o uči ele českého jazyka p o ne odilé
mlu čí, pla í zde pods a ě s ejné zásady jako p o au o y učebnic, a o
z oho dů odu, že uči elé jsou aké po enciálními au o y učebních ma e-
iálů, pokud si např. oří las ní p aco ní lis y apod. Nedopo učujeme
yučujícím omezo a se pouze na jedno á ná doplňo ací c ičení ana-
h azo ání modelo ých ě . To o šem neznamená, že odmí áme d illo ací
c ičení, k e á zaujímají os ojo ání mlu nice s é opods a něné mís o.
Umělecký unkční s yl s ým cha ak e em nabádá ke k ea i i ě, což
umožňuje zařazo a ak i i y edoucí k oři os i asamos a nos i s u-
den ů a neposlední řadě posky uje dos a ečný p os o kin e kul u ní
komunikaci, k e á k ýuce cizích jazyků neodmysli elně pa ří.
Li e a u a
Aiala, R.– De Mello, R. (2015): Le ex e li e ai e en classe de ançais langue e angè e
(FLE). In: Re is a Le as Ra as 4/1, s. 9−19.
Ca iboni Killande , C. (2011): Poe y in o eign language eaching. Aspec s o majo
challenge. In: P oceedings o he In e na ional Con e ence o Educa ion, Resea ch and
Inno a ion (ICERI), Mad id, 14–16 no embe 2011, s. 18–26.
Cudak, R. (2004): The Poe ic Tex in Teaching aFo eign Language. In: Canadian Sla onic
Pape s / Re ue Canadienne des Sla is es 46/1–2, s. 101−110.
Čecho á, M.– K čmo á, M.– Minářo á, E. (2008): Současná s ylis ika. P aha:
Naklada els í Lido é no iny.
Če enko á, I. (2011): Uží ání učebnic činnos ech žáků na 2. s upni základních škol.
Olomouc: Uni e zi a Palackého.
Desbois, A. (2009): Pou une didac ique de la s ylis ique en classe de ançais langue é angè e.
G enoble: Uni e si é S endhal-G enoble III.
Finch, A. (2003): Using poems o each English. English Language Teaching 15/2,
s. 29–45.
F oulíko á, L. (2017): Poezie, hudba a ý a né umění e ýuce češ iny jako cizího jazyka.
In: K ajiny češ iny 9/2017, s. 71–74.
Heid, M. (1985): Li e a ische Tex e im kommunika i en F emdsp achenun e ich . München:
Goe he Ins i u .
130
Hausenblas, K. (1996): Od a u ksmyslu ex u. S ylis ické e lexe ain e p e ace. P aha:
Uni e zi a Ka lo a.
Holub, J. akol. (2005): Češ ina jako cizí jazyk. Ú o eň B2. P aha: MŠMT anakl. Tau is.
Hong Chen, R. (2009): Pedagogical App oaches o Fo eign Language Educa ion:
Adiscussion o poe ic o ms and cul u e. In: SFU Educa ional Re iew 3, s. 49–57.
Janíko á, V. akol. (2011): Výuka cizích jazyků. P aha: G ada Publishing, a.s.
Kylouško á, H. (2007): Jak yuží li e á ní ex e ýuce cizích jazyků. B no: Masa yko a
uni e zi a.
Lenčo á, I. (2005): Li e á ny ex cudzojazyčnej edukácii. Banská Bys ica: Uni e zi a
Ma eja Bela.
Maley, A. − Du , A. (1978, 1982): D ama echniques in Language Lea ning. Camb idge:
Camb idge Uni e si y P ess.
Mašín, J. (2011): Jak p aco a sli e á ním ex em– Bohumil H abal (ukázka). In: Sbo ník
Asociace uči elů češ iny jako cizího jazyka. P aha: Ak opolis, s. 187−190.
Miko, F. (1970): Tex aš ýl. B a isla a: Smena.
Mocná, D.– Pe e ka, J. akol. (2004): Encyklopedie li e á ních žán ů. P aha: Paseka.
Nedbalo á, M. (2015): Li e á ní ex y ajejich adap ace e ýuce češ iny jako cizího
jazyka. P aha: Uni e zi a Ka lo a.
Pey a d, J (1982): Li é a u e e classe de langue. Pa is: C édi – Ha ie .
Pey a d, J. (1991): Va ia ions de l´éc i u e, ou la li é a u e comme enseignemen de la
langue. In: Cahie s de l´ASDIFLE. [online]. Dos upné zwww: < le.asso. ee. /asdi le/
Cahie s/Asdi le_Cahie 3_Pey a d.pd >.
P ůcha, J. (1998): Učebnice: eo ie aanalýzy edukačního média. B no: Paido.
Reilly, N. (2012): Wha is he Role o Poe y in Second Language Lea ning and Teaching?
Resea ch in Second Language Acquisi ion. [online]. Dos upné zwww: h ps://www.
slidesha e.ne /Na aliaReillyPhD/ eilly-poe y-in-sla.
Riquois, E. (2010): Exploi a ion pédagogique du ex e li é ai e e lec u e li é ai e
en FLE: un équilib e agile. In: 11e encon es des che cheu s en didac ique des
li é a u es. Genè e: Uni e si é de Genè e, s. 247–251.
Sach o á, K. (2014): Využi í poezie hodinách češ iny p o cizince. In: Češ ina jako cizí
jazyk VII. Ma e iály ze VII. sympozia očeš ině jako cizím jazyku. P aha: Uni e zi a Ka lo a,
s. 182–192.
Sach o á, K. (2020): Umělecký s yl e ýuce češ iny p o dospělé jinojazyčné mlu čí. Plzeň:
Západočeská uni e zi a.
Skopečko á, E. (2010): Li e á ní ex e ýuce anglického jazyka. Speci ické aspek y
didak iky anglicky psané li e a u y e ýuce anglického jazyka kon ex u současných
p oměn české zdělá ací sous a y. Plzeň: Západočeská uni e zi a.
SERR (2002): Společný e opský e e enční ámec p o jazyky: jak se učíme jazykům, jak je
yučujeme ajak jazycích hodno íme. Olomouc: Uni e zi a Palackého
S a ý Kořáno á, I. (2012): Česká čí anka: adap o ané ex y ac ičení ke s udiu češ iny jako cizího
jazyka. P aha: Ak opolis.
Sů o á, P. − Vlna, L. (2013): Ob az Do iana G aye. Češ ina p o cizince. Adap o aná če ba
saudioknihou– MP3. Tábo : So a Lib is.
Škodo á, S. (2012): Kapi oly zling odidak iky češ iny jako cizího jazyka. Libe ec: Technická
uni e zi a Libe ci.
Zappado Gue a, D. (2017): Using Poe y o Teach Fundamen als o I alian Language:
ca ching wo pigeons (o mo e) wi h a a a bean. [online] [ci . 2017-03-31]. Dos upné
z: h ps://www.linkedin.com/pulse/using-poe y- each- undamen als-i alian-language-
wo-zappado -gue a>
131
Abs ac
The aim o his esea ch was o desc ibe he po en ial o he belles-le es s yle
in Czech as aFo eign Language educa ion o adul lea ne s. Al hough au ho s
y o include li e a y ex s in mode n ex books, his s yle is in e ea in com-
pa ison wi h o he unc ional s yles ha a e gene ally conside ed mo e p ac ical
(e.g. adminis a i e o scien i ic s yles). In his esea ch, we decided o analyse
and desc ibe he ole o he belles-le es s yle in Czech as aFo eign Language
lea ning and eaching. We analysed he ex ual con en o con empo a y eaching
ma e ials and hen compa ed he esul s o he analysis o he demands o (pos )
communica i e and in e cul u al language lea ning and o he equi emen s o
he Common Eu opean F amewo k o Re e ence o Languages. The heo e ical
backg ound was based on he expe ience o o eign language didac icians and on
esea ch ocused on he ole o li e a y ex s in he p ocess o language educa ion,
in bo h Czech and o he languages. We also ollowed on om heo ies ela ed o
he unc ions o ex books, hei con en and o he eaching ma e ials. Ou a ge
was o jus i y he usage o he belles-le es s yle and o inc ease he e icacy o
Czech as aFo eign Language eaching o adul lea ne s.
Keywo ds
Belles-le es s yle, ex books, Czech o o eigne s, language eaching, s ylis ics
Abs ak
Výzkumným zámě em bylo popsa po enciál uměleckého ex u yuži elného při
ýuce cizího jazyka p o dospělé ne odilé mlu čí. Ipřes o, že se au oři mode -
ních učebnic snaží suměleckým ex em p aco a , čas o us upuje do pozadí před
„p ak icky yuži elnými“ s yly ajim odpo ídajícími sloho ými ú a y. Vnašem
ýzkumu jsme se ozhodli zmapo a si uaci ýkající se yuži í uměleckého unkč-
ního s ylu e ýuce češ iny p o jinojazyčné mlu čí apo o na ýsledky yplý ající
zanalýzy současných učebních ma e iálů spožada ky (pos )komunikačně ain-
e kul u ně zaměřené ýuky aspožada ky Společného e opského e e enčního
ámce p o jazyky. Teo e ický základ našeho še ření ořily s udie yp aco ané na
základě zkušenos í zah aničních didak iků cizích jazyků, dále pak české izah a-
niční ýzkumy zaměřené na oli uměleckých ex ů p ocesech jazyko é ýuky.
Vneposlední řadě jsme če pali z eo ií z ahujících se k unkcím a ýznamům
učebnic, učebnico ých ex ů aos a ních učebních ma e iálů. Naším cílem bylo
přede ším odů odni důleži os yuží ání uměleckého unkčního s ylu, anapo-
moci ak ke ze ek i ňo ání ýuky českého jazyka p o dospělé cizince.
132
Klíčo á slo a
Umělecký unkční s yl, učebnice, češ ina p o cizince, ýuka jazyků, unkční
s ylis ika
Mg . Ka eřina Sach o á, Ph.D.
sach [email p o ec ed]
ÚJP Západočeská uni e zi a Plzni
133
Ediční poznámka
Zaobsah s ých s udií zodpo ídají au oři. Jazyko á edakce jedno li ých
příspě ků se omezila přede ším nap a opisné o ázky ado ex ů zasaho-
ala jen ěch případech, kdy bylo řeba podpoři jejich celko ou s ozu-
mi elnos . Sbo ník p ošel ecenzním řízením, němž jej oba ecenzen i
dopo učili k ydání.
24. k ě na 2024 Edi o ky
