Chápání holokaus u e č é gene aci —
podně y p o edukaci
noemi B a ená
PERCEPTIONS OF THE SHOA IN THE FOURTH GENERATION
The pape deals wi h he issue o Holocaus educa ion. I p esen s he esul s o quali a i e esea ch
aking place in pa allel among s uden s in he Czech Republic and Ge many, ollowing hei ideas on
how o each abou he Holocaus and Wo ld Wa II in gene al.
KEY WORDS:
Holocaus ; 4 h gene a ion; young people; ai ial; mu de ; bene i o socie y; li e s o y; compa i-
son; he o; an i-he o
I. AKTUÁLNOST PROBLEMATIKY
Holokaus je p o E opany silným éma em plným emocí asou isí sčas o kladenou
o ázkou: Jak člo ěk na cholu echniky ahumanismu mohl něco ako ého dopus i ?
Ak uálnos p oblema iky odkazuje na komplexnější sku ečnos i, k e é si můžeme
k á ce cha ak e izo a .
Žák základní školy je sp oblema ikou holokaus u seznamo án e ýuce dějepisu
na d uhém s upni ZŠ, a o  ámci uči a od uhé s ě o é álce.1 Tomu o éma u je
p axi ěno ána s ále ješ ě malá pozo nos . Mnoho pedagogů ne yuží á možnos
zařazo a o o éma do ýcho y kobčans í, českého jazyka ali e a u y nebo do p ů-
řezo ých éma jako jsou ýcho a demok a ického občana, ýcho a kmyšlení e -
opských aglobálních sou islos ech nebo do doplňujícího zdělá acího obo u jako je
e ická ýcho a. Vě šina pedagogů pak s é hodiny zaměří na zúžená ak a a o o důle-
ži é období e opských dějin je předá áno jako sled da audálos í bez hlubších kon ex-
ů.2 Exis ují něk e é ma e iály p o uči ele, k e é pomáhají z láda o o ob ížné éma
(např.Dubino á),3 nicméně zá isí na pedagogo i, zda en o ma e iál yužije nebo ne.
Žák dos á á e škole jen u či é in o mace a o ehdy, až na ně z .přijde „řada“
souladu se školním zdělá acím p og amem. Přes o má již u ořeny p ekoncep y
k omu o éma u, ok e ých se ba í s odiči ise spolužáky. Exis uje řada álečných
ilmů nebo ilmů použí ajících dobo é pozadí ře í říše kpod žení napína os i děje
1 S o .čás uči a d uhého s upně: „d uhá s ě o á álka, holokaus ; si uace našich zemích,
domácí azah aniční odboj; poli ické, mocenské aekonomické důsledky álky“, in: Rámco-
ý zdělá ací p og am p o základní zdělá ání, P aha 2017, s.56.
2 S o .dopo učení iz Wie übe den Holocaus in Schulen un e ich en. [online]. Dos upné z:
h ps://www.holocaus ememb ance.com/de/educa e- eaching-guidelines-how- each-
-abou -holocaus -schools/wie-%C3%BCbe -den-holocaus -schulen [náhled 27.10.2017].
3 Te ezie DUBINOVÁ, Jak uči oholokaus u: Na pomoc uči elům dějepisu aobčanské nauky.
[ online]. Dos upné z: h p://www.synagoga- u no .cz/cs/nabizime/nabidky-p o-skoly.
h ml [náhled 27.10.2017].
OPEN
ACCESS
150 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2017
akzpředmě nění zla (Indiana Jones: Doby a elé z acené a chy, Hellboy apod.). Ta o
symbolizace zla může dě ech y ola odmí ání nesp a edlnos i, pozdějším ěku
šak iu či ou ascinaci zlem. Ta se z ahuje nikoli na ak a, ale na samo ný p oži-
ek, k e ý je nabízen od ženě od dobo ého kon ex u. Upubescen ů aadolescen ů o
může ús i do nošení konk é ních symbolů, pořizo ání si e o ání nebo do přináleži-
os i ke skupině sex emis ickými názo y.
Málo je kladen dů az na edukační ýznam egionu ( mís ě bydliš ě i ši ším
kon ex u e opském), zejména na konk é ní odinná yp á ění nebo po ozumění
a e ak ům dané doby.4 Knim pa ří ipamá ná mís a nebo pomníky padlým h dinům,
k e é zás upně p ezen ují nejen en o čin, ale i„přímou zkušenos s álkou“, „ auma
lidských obě í“ ahis o ii odin měs a, přičemž aké nejsou plně edukačně doceně-
ny.5 Žák se sice učí oholokaus u, ale mnohdy bez z ažnos i kdějinám esnice nebo
měs a, e k e ém bydlí. Tím se éma s á á od aži é.
Lidé České epublice mají až na jedno li ce šeobecně odějinách ře í říše po-
mě ně málo in o mací anejsou z yklí o éma ech oho o ypu disku o a . Na íc se
české společnos i obje ují s e eo ypizující ý oky ypu: „ ždyť už o bylo dá no“,
„jsou o nacis i“ apod. Když obyčejnému člo ěku ukážeme s as iku bez bílého k uhu
ače eného č e ce, éměř nikdo o nez o ožní spozi i ním pů odně hinduis ickým
symbolem mužského (p a o oči á) nebo ženského p incipu (le o oči á). Neznalos
dějin žáků ukazuje, že když se se kají s zením popí ajícím holokaus ,6 neumí p o i
němu a gumen o a .
Česká společnos se nachází e s a u mezi laxnos í či ezignací ačaso ou y íže-
nos í. Školní osno y se musí z ládnou apo ídání si ozá ažných éma ech zabí á čas
po řebný p o ak a. Je o opřís upu uči ele, jakou áhu sám ěm o éma ům přisoudí
azda e s ém předmě u dá ako ým éma ům p os o , případně zapojí s uden y do
konk é ního p ojek u nebo použije něk e é zno ějších me od (např.k i ického myš-
lení). Příkladem dob é p axe může bý p ojek ZŠ aZUŠ Pe ř ald snáz em „S ě lo p o
zmizelé sousedy 2016“, jehož ámci žáci 7. a8. očníku „malo ali ob azy, k e é e-
ma izo aly myšlenky anaděje lidí nucených opus i s ůj domo […] době 2. s ě o é
álky“. Další čás í p ojek u byl příspě ek žáků 9. očníku, k eří „na očili k á ký ilm,
němž se ydali po s opách zmizelých os a ských Židů.“ Dále žáci na očili p o-
s o u hla ního nád aží Os a ě „pe o maci, e k e é ema izo ali násilí, h ubos
ane ole anci kodlišnos em, ale aké ohleduplnos aocho u pomoci člo ěku oh ože-
ní.“7 P ojek y oho o ypu jsou spíše ojedinělou záleži os í. Na nich se ale ukazuje, že
konk é ní příběh konk é ního mís a pomocí přís upu lea ning by doing ho oří elmi
in enzi ně nejen kdě em, ale ik ěm, k eří shlédnou you ubo ý záznam…
4 Zdeněk BENEŠ, Edukační možnos i egionální his o iog a ie, in: E a Muško á (ed.), Výuka
egionálních dějin na základní škole: o my, me ody, koncepce, zkušenos i. Sbo ník pří-
spě ků zkon e ence konané dne 5. če na 2014 Schönsee, Plzeň 2014, s.3–10.
5 Více iz Zdeněk BENEŠ, Velká álka aedukace his o ií, His o ická sociologie 2016, 2, s.101–112.
6 Kp oblému popí ání holokaus u iz Paul BEHRENS— Nicholas TERRY— Ola JEN
SEN (edd.), Holocaus and Genocide Denial, New Yo k 2017.
7 S ě lo p o zmizelé sousedy. [online]. Dos upné z: h ps://www.you ube.com/wa ch? =V AN-
dq0eWIo [náhled 27.10.2017].
OPEN
ACCESS
nOEMI BRa EnÁ 151
Z ýše u edených podně ů y s á á, že je éma holokaus u ak uální nejen zhle-
diska oho, že se jedná oe opský milník, ale přede ším zhlediska oz oje egionální
( j.ie opské) iden i y, překoná ání s e eo ypizujících ý oků amylných předpo o-
zumění. Lepší edukační zhodnocení oho o éma u může bý p o dě i p e encí, aby
nepodléhaly nek i icky symbolizaci zla, j.aby se učily řídi in o mace a idě za
ak y ždy konk é ní dějinný příběh skonk é ními a e ak y. Všechny y o podně y
jsou elmi důleži é p o edukační p os ředí, k e é nemá předá a jen ak a, ale o mo-
a pos oje ahodno y dí ě e.
II. MENŠÍ KVALITATIVNÍ VÝZKUM NA TÉMA HOLOKAUST
Vmenším k ali a i ním ýzkumu bylo cílem e balizo a éma holokaus zpe spek-
i y č é gene ace mladých Čechů aNěmců, azíska ak důleži é podně y p o sou-
časnou edukaci dě í as uden ů. Jelikož je ýzkum íce ázo ý as ále ješ ě p obíhá,
budou předloženy pouze dílčí zá ě y sohledem na ideonah á ky pořízené České
epublice. Do oho o ýzkumu se zapojilo Cen um apliko ané e iky na Ka olické eo-
logické akul ě, dále Husi ská eologická akul a Uni e zi y Ka lo y P aze aE an-
gelická akul a Ruh -Uni e si ä Bochumi.
ÝBěR ZORKu aMETOdOLOGIE
Výbě zo ku s uden ů Německu zajis ila  oce 2016 paní H.Roose. Jednalo se o zo ek
s uden ů na š ě ujících upaní p o eso ky přednášky asemináře znáboženské pedago-
giky. Výbě zo ku s uden ů České epublice zajis ila au o ka é o s a i na základě do-
pisu ad eso aném s uden ům šech s udijních obo ů na Ka olické aHusi ské eologické
akul ě. Přihlásili se s uden i obo u ka olické eologie, husi ské eologie, p a osla né
eologie anáboženských nauk zobou akul České epublice. Kpa icipaci na p ojek u
se přihlásilo celkem dese s uden ů, přičemž p ní ad uhé áze ýzkumu P aze se
zúčas nilo šes s uden ů. Snimi byla pořízená ideonah á ka  ání cca 180 minu .
Při om o menším ýzkumu byla použi a me oda skupino ého ozho o u. Cílem
p ní áze ýzkumu bylo, aby s uden i České epubliky aNěmecka disku o ali éma
e skupině e s é las ní zemi. Cílem d uhé áze je disku o a onázo ech s uden ů ze
zah aničí. P ní id uhá áze unás již p oběhla, současnos i p obíhá překlad ideo-
nah á ek českých s uden ů do anglič iny, k e ý bude zaslán kdiskuzi do Bochumi.
Realizace ře í áze p ojek u je zamýšlena na uni e zi ě Bochumi, kde plánujeme
společné se kání šech s uden ů apedagogů zapojených do p ojek u. Z oho o se kání
budou opě pořízeny ideonah á ky.
Byla s ano ena ýzkumná o ázka p o ázi odeh á ající se České epublice, k e á
zní: Co č á gene ace mladých lidí s udujících obo y snějakým přesahujícím ozmě-
em subjek i ně nímá  éma u holokaus jako pods a né, jak y o p oblema iky e ba-
lizuje ajakým způsobem eaguje na řešení s ejné p oblema iky německými s uden y?
Sbě da se odeh ál če nu 2017. Se souhlasem šech zúčas něných byl ze ří
skupino ých ozho o ů českých s uden ů pořízen ideozáznam. Z éměř ří hodin
záznamů byly yb ány důleži é ideosek ence, k e é byly ansk ibo ány aanalyzo-
OPEN
ACCESS
152 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2017
ány. Sohledem na explo a i ní cha ak e oho o ýzkumu byly  ámci ex o é ana-
lýzy ýpo ědi s uden ů de ino ány u či é s ěžejní p oblema iky, znichž jsou něk e é
předs a eny následujícím ex u.
OBSaH Tří SKuPInO ÝCH ROZHO ORŮ
Celkem p oběhly ři skupino é ozho o y sčeskými s uden y. S uden i neměli dis-
ku o a his o ická ak a, ale s é náhledy na o o období dějin imožnos i didak ického
uchopení éma u na základní as řední škole. Také se yjadřo ali k ideonah á kám
německých s uden ů. Nyní si přiblížíme jedno li é skupino é ozho o y blíže.
Impulsem p o p ní ozho o byla konk é ní událos . V oce 2015 bý alý dozo ce
SS s anul před soudem se e ním německém měs ě Luenebu g. P oces při aho al
elkou meziná odní pozo nos . Obžalo aný Oska G öning byl odsouzen ke č yřem
le ům ězení. Jeho p á níci podali od olání, k e é je dů odem, p oč případ s ále není
uza řen.8 O e řela se šak elmi in enzi ní deba a o om, zda ak o pozdní soud dá á
ůbec smysl. S ím sou isí iřada dalších o ázek: Jak by měl es ypada ? Má s íhání
dnešní době ješ ě smysl? apodobně.
K é o ema ice se z aho aly y o o ázky: Jaký má e názo na p oces sG ö-
ningem? Jaký je účel ako ého soudu? Má smysl odsoudi někoho po ak dlouhé době
nebo je o jen plý ání penězi daňo ých popla níků? Mohly by exis o a al e na i y
k omu o p ocesu? Jaký by byl ozumný asp a edli ý es ?
Ve d uhém skupino ém ozho o u měli češ í s uden i disku o a možnos i edu-
kace ako ého éma u, měli se yjádři kpřípadu Oska a G öninga jako učební lá ky,
k hodnos i yb ané ěko é skupiny akcíli hodiny. Mohli aké ho oři oedukačním
uchopení éma u holokaus jiným způsobem.
Před ře ím ozho o em si s uden i přeče li ansk ibo ané apřeložené záznamy oz-
ho o ů sněmeckými s uden y, po é zhlédli dané ideosek ence. Následně se měli yjád-
ři k omu, jak na ně slo a německých s uden ů působila, co je přek apilo nebo zaujalo.
III. VYHODNOCENÍ
Vyhodnocení zde překládané je pouze čás ečné aodpo ídá s a u d uhé áze ý-
zkumu. Ipřes o můžeme říci, že již přináší elmi pods a ná zjiš ění. Celko ě s uden i
hodno ili o o éma jako důleži é aocenili, že mají možnos „konečně na uni e zi ě
o ako ých éma ech společně ho oři “.
SOudní PROCES SOSKaREM GRönInGEM
Oska G öning (* 1921) byl če ařem SS od září 1942 do října 1944. Již před řice i le y se
na z .„úče ního zOs ě imi“ zaměřil p á ní sys ém, ale zhledem knedos a ku dů-
8 Auschwi z-P ozess: G öning ging om Tod de Juden im KZ Auschwi z aus, Zei online.
[online]. Dos upné z: h p://www.zei .de/gesellscha /zei geschehen/2015-04/auschwi z-
p ozess-oska -g oening-aussage- e handlungs ag-d ei [náhled 27.10.2017].
OPEN
ACCESS
nOEMI BRa EnÁ 153
kazů, byl p opuš ěn. Jelikož s oupila  oce 2011 pla nos no á p á ní koncepce,
je možné obžalo a y, k eří p aco ali koncen ačních ábo ech ipřes o, že důkazy
konk é ních es ných činů chybějí. Lze je odsoudi za podíl na aždě pouze na zá-
kladě jejich člens í SS. G öning nikdy nepopřel, že byl mužem, k e ý zaba o al
peníze ěch, k eří přijeli do Os ě imi abyli od áděni do plyno ých komo . Přiznal, že
pomáhal při selekci maďa ských Židů lé ě 1944. Nicméně, ždy zdů azňo al, že ni-
kdy nebyl přímo zapojen do zabíjení lidí. Během soudu G öning přiznal mo ální inu,
ale popí al inu p á ní.9 Byl odsouzen ke č yřem le ům ězení. Nicméně, zhledem
k ěku si es za ím odsedě nemusel.
Oska G öning byl „uznán spolu inným 300 000 případech aždy“ nikoli na
základě přímých důkazů, ale na základě spoluúčas i na z .„hladkém p ůběhu a-
žedného mechanismu ná odních socialis ů“10.
S uden i na základě oho o podně u akcen o ali a o konk é ní éma a: Německý
zákon umožňující ako ý yp soudu. Všem s uden ům připadal samo ný zákon elmi
p oblema ický ajednomu s uden o i dokonce p o ip á ní, p o ože chybí důkazy
ažd. Po álečný s a nepo es ání ě šiny iníků spojo ali s uden i spolis o-
pado ou si uací unás azamýšleli se nad smyslem es u p o iníka.
S uden i se shodli jednohlasně na om, že u ězni pě ade adesá ile ého člo ěka
společnos i přinese méně uži ku, než kdyby zůs al na s obodě apůsobil edukačně. Ci-
uji ýpo ěď jednoho s uden a: „Jaký o má ůbec smysl, dnešní době, když je mu 95
le , na co mu bude, že bude 4 oky sedě za nějaké zločiny, k e é spáchal mládí […] Co
o p o u společnos bude znamena , jaký o bude mí dopad? […] Myslím si, že by bylo
daleko hodno nější […] že může s ědči o om, že o p ožil, že am byl, že o ykonal.
Ajakýmsi způsobem zdokumen o a o, že o op a du bylo. Třeba se ho můžeme p á ,
p oč o dělal.“ S uden ozpoznal o, co o mulo al již W.Dil hey, asice, že ze „ži o a
aži o ních p oje ů jedno li ce je možno odhali samého „ducha doby““.11 Smyslem
es u není bý neak i ním cele, ale odda se plně ak i i ě. I o může bý člo ěkem,
k e ý přiznal mo ální inu, pa adoxně nímáno jako es , p o ože každé besedě
by se musel ace do minulos i amožná ido p oži ků úzkos i, bezmoci as achu.
Jedna s uden ka dobře ozpoznala, že smysl es u je něco jiného než ýznam
soudního p ocesu, ci uji její slo a: „Musí o  é společnos i zůs a jako něco— ,co
se nedělá‘, , o se nesmí‘. K omu o je o las ně dob é. Ale ne zk á i ži o nebo odsou-
di jedno li ce s ako ým elkým časo ým ods upem.“ Jiná s uden ka e balizo ala
sou islos i s ýznamem soudního p ocesu podobnou myšlenku, k e ou yslo ila
dubnu 2017 německá minis yně sp a edlnos i A.Niewisch-Lenna z, p o k e ou
p oces „Lünebu gu ukázal, že je nezby né iden i iko a nesp a edlnos “. S uden ka
u o myšlenku oz inula ješ ě do dalšího obecného p incipu— poučení společnos i,
ci uji: soud sG öningem „je přís upem [ j.společnos i, doplnila au o ka] knějaké
9 h p://www.zei .de/gesellscha /zei geschehen/2015-04/auschwi z-p ozess-oska -g oen-
ing-aussage- e handlungs ag-d ei [náhled 27.10.2017].
10 Oska G öning muss wohl doch ins Ge ängnis, LZonline [online]. Dos upné z: h ps://
www.landeszei ung.de/blog/lokales/614271-oska -g oening [náhled 27.10.2017].
11 Ci o áno podle Naděžda PELCOVÁ, Filozo ická apedagogická an opologie, P aha 2004,
s.65.
OPEN
ACCESS

154 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2017
sp a edlnos i aknějakému obecnějšímu odsouzení, kněčemu, co se nemá děla .
Ahla ně se o nemá opako a .“12 S uden i sou islos i s ýznamem soudního p ocesu
nezmínili jinou myšlenkou paní minis yně, asice, že ýznam ako ých p ocesů je
důleži ý p o samo né obě i ajejich pozůs alé.
Zajíma ou myšlenku e balizo ali d a s uden i, k eří se p ali po smyslu es u p o
nás, k eří jsme pozici žalobců. Jeden ze s uden ů o dokonce označil za „alibismus“,
k e ý ys ě luje ak o: „A eď po olika le ech se ukazuje na jedno li ce, jako kdyby
byli oni ěmi iníky. A ím se zba uji [jako žalobce] s é iny, p o ože ji přenesu na jed-
noho člo ěka, k e ý ješ ě žije. A las ně o mi přijde ne é .“ S uden se yjádřil nikoli
k es u jako ako ému, ale k ni řnímu ozpoložení člo ěka, k e ý označí jednoho
nega i ního zás upce, na k e ém demons uje s ou sílu asp a edlnos .
HOLOKauST aEduKaCE
Vsou islos i sedukací éma u holokaus u s uden i e balizo ali následující p oble-
ma iky. Vp é řadě zmínili d ě zá ažná éma a sou islos i semocemi: ambi a-
len nos ap i aci emocí. Kpozi i ní emoci jeden s uden říká o o: „mnohem íce
p acujeme s ím, že je o nějaký děda, k e ý je po dlouhé době odsouzený a eď mu
nějak chceme ublíži “. Tak o p ezen o a Oska a G öninga může udě í y ola lí os
a ychlou ouhu odpus i omu o člo ěku, aniž se a ikuluje ina. S uden dále po-
k ačo al ak o: „Ten o případ mnohem íc zbudí  ěch lidech lí os k omu člo ěku,
k e á může od és pozo nos od p oblema iky, k e á je pozadí.“ Tím ys ihl, že emo-
cionali a o li ňuje naše nímání, j.iučení se no ým sku ečnos em. Adále s uden
a uje, že dí ě si ak může na základě ako ého příběhu odnés zk eslenou předs a u
o om, co se ehdy sku ečně odeh álo. Zanalýzy ý oku plyne, že holokaus jako edu-
kační éma musí kemocionali ě iníka iobě í přis upo a o nomě ně. Za ímco
uNěmců se kladl ě ší dů az na oli iníka, unás na oli obě i. Z.Beneš ho oří o om,
že „naše egionální ědomí“ má sobě íce egionálních ědomí.13 To  om o případě
znamená, že k ědomí české obě i iněmeckého iníka má bý přis upo áno y áženě
jako kněčemu komplexnímu, p o ože oba ypy ědomí jsou součás í e opans í.
Jiný dů od, p oč p aco a íce semocionali ou edukačním p os ředí, přináší
jedna s uden ka, k e á říká: „Asemocemi se neumí p aco a . [Lidé] ch ějí bý spíš
bezpečí […] Takže chápu, že jsou po om eakce ypu, že holokaus řeba ůbec ne-
byl. P o ože je jednodušší o popří aza ří oči, p o ože si s ím a osobnos ne í ady
ane í co s ím děla , než omu čeli aříc si, jak se můžeme posunou aco s ím mů-
žeme uděla do budoucna.“
Zá ažná éma a naší his o ie si žádají p aco a semocemi iníků iobě í, přip a o-
ání ako ých příleži os í, kde žák může y o emoce yjádři , ale kde se může pokusi
zaujmou pe spek i u d uhé s any e smyslu „jaké o je bý iníkem aco o e mně
y olá á.“
12 C . h ps://www.landeszei ung.de/blog/lokales/614271-oska -g oening [náhled 27.10.2017].
13 Z.BENEŠ, Edukační možnos i.
OPEN
ACCESS
nOEMI BRa EnÁ 155
ÝZnaM nEGaTI níHO S ědKa HISTORICKÝCH udÁLOSTí
Sám O.G öning by se podle jedné s uden ky mohl s á „didak ickou pomůckou“, j.ži-
ým s ědec ím u či é událos i, k e á je p o nás nepochopi elná— zhlediska iníků,
obě í i ěch k eří přežili. Jiný s uden u o myšlenku oz edl ak o: „Apomohlo by
nám se do oho ží aujasni si, kde o bylo špa ně. To by nám mohlo pomoc  om,
že bychom se mohli zamýšle nad ím, jak o mohlo zniknou ajak se k omu mohli
lidé přidá a .“ Pos a y ypu O.G öninga jsou sku ečnými s ědky his o ických udá-
los í, k e é se poslouchají jako senzace as igma izace, nikoli jako příběh obyčejného
člo ěka. Vě šino á společnos z e na besedy obě i, ale ne y špa né. S uden i pod-
s a ě na hují změni o.
Škola má předá a hodno y apřesah his o ických da , p o ože člo ěk je dějinný.
„Pozná a o iž nemůžeme jinak než ze s é las ní dějinné pe spek i y ajako dějinné
by os i.“14 Do dějinnos i člo ěka pa ří ipředá ání ýznamu z .an i-hodno , p o ože
iknim se áže konk é ní příběh, emoce, konk é ní ozhodnu í ilidské naděje.
KOMPaRaCE LIdSKÝCH PříBěHŮ
Na ace nabý á posledních le ech na ýznamu oblas i předá ání mo álních hod-
no . Její ýznam je a ikulo án ip o yučo ání oholokaus u.15 Příběhy jsou důleži-
ou součás í, jak „přiblíži u pení obě i šoa“, p o o „ olíme osobní osudy, příběhy
s e níků či odinné příběhy. Osobní osudy dají obě em ář, jméno, ži o ní pří-
běh, sny a ouhy.“16 Význam příběhu podle s uden ů je možné pod hnou kompa-
ací sjiným příběhem. V om o smyslu s uden i obje ili č yři ůzná k i é ia kom-
pa ace příběhů.
Jedna s uden ka řekla, že by měl pedagog oli „s ědky zobou s an. Někoho, kdo
pěl koncen ačním áboře, ale řeba inějakého bý alého bachaře nebo úče ního.
Nebo nějakého ojáka. Aby řekli, jak o oni iděli. P oč nějak jednali. Jaké dos á ali
ozkazy. Jak se cí ili.“ P ní yp kompa ace příběhů obsahuje p o o k i é ium iny.
Jiný s uden na ho al s o na O.G öninga sD.Bonhoe e em. Na základě é o kom-
pa ace není pos a en edle sebe Němec Á ijec aNěmec Žid, Němec nebo Čech, ale
Němec, k e ý se nacis ickému řežimu pod olil a en, k e ý zájmu lidskos i p o i
němu ak i ně bojo al. Zde je p o o k i é ium zodpo ědnos i člo ěka za celek.
Tře ím k i é iem je k i é ium lidskos i nezá isle na ná odnos i. S uden i na -
ho ali s o na Němce, k e ý uk ý al Žida, aPoláka, k e ý kolabo o al snacis y. Po-
slední k i é ium kompa ace příběhu je přímý účas ník; jeho zapojení by nechalo
yniknou ůznému poje í příběhu přímého účas níka anepřímého účas níka (člena
odiny).
14 N.PELCOVÁ, Filozo ická apedagogická an opologie, 66.
15 Wie übe den Holocaus in Schulen un e ich en [online]. Dos upné z: h ps://www.holocaus -
ememb ance.com/de/educa e- eaching-guidelines-how- each-abou -holocaus -schools/
wie-%C3%BCbe -den-holocaus -schulen [náhled 27.10.2017].
16 T.DUBINOVÁ, Jak uči oholokaus u, s.40–41.
OPEN
ACCESS
156 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2017
HLEdÁní anaLOGICKÝCH SITuaCí
P o edukaci ak o složi ého éma u je podle s uden ů důleži é přenés hla ní ýznam
do si uace žáka. Jedna s uden ka říká: „Myslím si, že je důleži é yb a nějaký příklad
znějakého p os ředí, k e é je nám blízké […] aby si o člo ěk dokázal ošičku před-
s a i . Dala bych am […] řeba en ýzkum Ame ice, eď ne ím, jak se jmeno al, en
známý ýzkum s ěmi ězni. Když am [jednu skupinu] pos a ili do ole bachařů, jak
se a osobnos p omění,“ j.je schopna ublíži d uhé osobě, byť by o za no málních
okolnos í neudělala. Vna ozo ání analogických si uací nejde opřenesení ak ů, ale
sk y ých přesažných ýznamů his o ických událos í. Ty není úplně jednoduché obje-
i , ale dokáže-li o pedagog, žák pak elmi dobře pochopí ýznam ikon ex událos i.
aKTa ERSuS PříBěH
Podle s uden ů by měl mí uči el při p obí ání éma u holokaus oli mode á o a,
„k e ý je elmi dobře seznámen shis o ickými ak y […] aza ámuje u celou diskuzi
acelou u ýuku d ží nějakých man inelech. Aby bylo jasné, co se s alo, kdy se s alo,
kdo p o i komu bojo al […] Co bylo smyslem acílem é doby. Aby bylo ůbec možné
pojmeno a ahleda nějaký pos oj p o současnos “. Na o eago al další s uden ak o:
„já si myslím, že o jsou šechno hezké předs a y, ale kde na o zí en čas. Já si mys-
lím, že aby mohl p oží en příběh, on musí zná a da a. To je p os ě nu né.“ S uden
na huje, aby byl žák seznamo án shis o ickými sku ečnos mi dějepise, ale aby
škola y ořila p os o ip o yp á ění příběhu např. o mou p ojek u. S uden i se
shodli na om, že kdyby sami měli mí ýuku dějepisu ap ezen o a dě em nacismus,
že by sami ne ěděli, jak na o. Kloní se ale k omu, že je nu né mí o é o době jasný
přehled, ale iu či ý p oži ek konk é ní událos i.
Jedno zkaždodenních dilema českého pedagoga je, zda předá a ak a a ím
lá ku s ihnou podle plánu, nebo íce oz íje udě í oři os , k i ické myšlení, na-
aci apod. Podle současné odbo né diskuze exis ují dě i, k e ým íce yho uje uči
se dějepis pomocí ak ů, jiným podle příběhů ( ypologie MBTI).17 Z oho o dů odu
se dí ě musí umě nauči ozumě his o ii zpozice obou s ě ů: ak ů ipříběhů. Jen
ak si může pokouše u áře předs a u osku ečné dějinné událos i ajejím ýznamu
p o současnos . Zde se edle dějepisu ukazuje nezas upi elný ýznam d ama izace,
e ické ýcho y nebo k osku ikulá ních p ojek ů.
čEšTí STudEnTI SE YJadřuJí K IdEOnaHRÁ KÁM ZněMECKa
S uden i e balizo ali ři důleži á éma a po zhlédnu í ideonah á ek zNěmecka.
Jako p ní o e řeli o ázku h diny, nebo an ih diny. S uden i ocenili od ahu Němců
o é o p oblema ice o e řeně ho oři . Jedna s uden ka k omu říká: „Mně se líbilo, že
o om o e řeně ho oří […], už mě o ob ěžuje auna uje, jak nám neus ále předha-
zují uhle e apu našich dějin, jako kdybychom za ni mohli. Jen p o o, že jsme Němci.“
17 The Mye s— B iggs Type Indica o , iz Susan C.WHISTON, P inciples and Applica ions o
Assesmen in Counceling, Belmon (USA) 2013, s.225.
OPEN
ACCESS
nOEMI BRa EnÁ 157
Je o smu né aúna né. Nemůžeme o na ně háze , na u současnou gene aci. P os ě
o nelze. Aoni se dobře ozý ají, že o ak nech ějí.“ Všichni s uden i se na om o ná-
zo u shodli. Ukazuje se, že když je člo ěk s ále kon on o án su či ým pos ojem, byť
se ho o osobně ne ýká, ak je o pods a ě des uující. Nepla í o jen onega i ních
příbězích oNěmcích. Když jsem s udo ala Německu, říkal mi p o . Ch. Mölle , že
po álce se e škole učili oněmeckých h dinech, k eří bojo ali p o i nacismu. Ty o
příběhy p ý znali již zpamě i abyly jim pods a ě elmi nepříjemné. Na om se uka-
zuje, že přílišné he oizo ání nebo démonizo ání las ního ná oda zanechá á elmi
pods a né s opy osobnos i dí ě e, k e é se p oje ují každodenním ži o ě. Škola
by měla kh dinům ian ih dinům přis upo a o nomě ně. Ho oří-li T.Dubino á
o„z anění kmeno é (kolek i ní duše)“ Židů, musíme si položi o ázku po z anění
iníků.18
S uden i dále e balizo ali z ah jedno li ce askupiny: „… já myslím, že ne-
zd a é je, když se s aluje odpo ědnos na skupiny. Nebo když se iden i ikuje člo ěk
snějakou skupinou auž oněm ak šechno íme. Už ho máme zaška ulko aného.
UNěmců byli h dino é abyli zločinci. Unás, ať už za álky nebo po álce, za komu-
nis ů, byli h dino é, byli kolabo an i abyli zločinci. A a ces a je  om, pojmeno a
konk é ní iníky […] Amyslím, že p o nás je o obecně snazší ukáza na někoho, o
je en zlý, o jsou y iníci, p o ože pak nemusíme řeši sebe. Když řeknu, že i Němci
byli i špa ní, ak las ně od edu pozo nos jinam anemusím řeši sebe.“. S uden i si
šimli, že o není jen o ázka kolek i ní iny, k e ou přisuzuje okolí šem Němcům,
ale je o inaše p oblema ika po zo ání si las ní bezúhonnos i. Uči el by měl žáky
és k omu, že jedná ždy jedno li ec, a o buď sohledem na celek, nebo sohledem
na sebe sama.19
Jedním zp oje ů důsledků kolek i ní iny, k e ou e balizo ali němeč í s uden i,
ačeské s uden y o elmi přek apilo, byl poci ná odní h dos i, k e ý nemohou plně
zaží a . Jedna německá s uden ka řekla: „… h ozné je p o mě i o, když idím, ko-
lik ná odní h dos i si můžou dopřá os a ní ná ody, ale nám je o zk á ka odepřeno.
Během mis o s í s ě a e o bale se najednou ukázala jedno a, k e ou mezi sebou
cí íme ak e á ím o yšla na eřejnos .“ Na o eago ala jedna česká s uden ka ak o:
„ o mi eď h ozně o e řelo oči. Oni nemohou p oje o a s oji h dos , p o ože by oka-
mži ě byli p anýřo áni slo y: , o jsou zase y nacis i‘. […] Ale oni aky po řebují p oje-
i s ou ná odní h dos . Aasi nejen při mis o s í s ě a e o bale […] oni po řebují
bý h dí na s ůj ná od, oni ím o pozbý ají možnos i dos a ečně bý na s ůj ná od
h dí, p o ože každý si ihned yba í holokaus ajiná z ě s a 2. s ě o é álky. Ikdyž
I álii adalších zemích, iunás, se odeh á aly něk e é ěci, k e é z o na nes ědčí
o om, že bychom na sebe měli bý aké h dí.“
Z eakcí německé ičeské s uden ky yplý á, že edukace i odiče nedos a ečně
edou žáky kh dos i za las ní ná od. S řední gene ace České epublice je zd žen-
18 T.DUBINOVÁ, Jak uči oholokaus u, s.95.
19 S o .Bonhoe e o a si uační e ika jako zodpo ědná e ika přiměřená sku ečnos i in Noemi
BRAVENÁ— Tibo MÁHRIK— Ján ŠTEFEČEK, E ické mos y: In e discipliná ní pohled do
e ických ýze současnos i oblas i iloso ie, eologie a echnologie (Kie kegaa d, Bonhoe e ana-
no echnologie), To on o 2011.
OPEN
ACCESS