Rozho o sdoc. PhD . Janem Měchýřem, CSc.
(1930–2018, jeden ze zaklada elů adlouhole ých
p aco níků Ús a u hospodářských asociálních dějin)
O ázky kladla: alena Š epešo á
Jan Měchýř se na odil 22.března 1930 Želénkách. V oce 1944 byl nuceně nasazen jako po-
mocný dělník e i mě HIKO Duchco ě. Po d uhé s ě o é álce, konk é ně oce 1948, zís-
kal ýuční lis . Následně mohl pok ačo a e s udiích, nejdří e na Vysoké škole poli ických
ahospodářských ěd apo jejím z ušení na Filozo ické akul ě Uni e zi y Ka lo y P aze.
Jeho hla ním zájmem byla no odobá his o ie sou isející spočá kem p ůmyslo ého oz oje
ano odobého sociálního hnu í na se e u Čech. Byl ý aznou osobnos í ka ed y dějin KSČ,
ale po nás upu no malizace byl yloučen z akul y. Následně se s al školi elem obo u ý-
poče ní echniky. Po oce 1989 se mohl á i zpě na FFUK. Řada jeho děl přinesla apři-
náší no ý pohled na p oblema iku hospodářských asociálních dějin Českoslo ensku. Jeho
hla ní doménou byly dějiny dělnického hnu í před p ní s ě o ou álkou, ale ne yhýbal se
ani dějinám po d uhé s ě o é álce. Pa řil kdlouhole ým p aco níkům ÚHSD, ep ezen o al
jeho zaklada elskou gene aci aipo s ém pensiono ání zůs á al čilém kon ak u sděním na
ús a u. Jan Měchýř zemřel 19.října 2018.
Jaká byla Vaše ces a k ysokoškolskému zdělání?
Nejdří e jsem, zhledem kd uhé s ě o é álce, nas oupil k yučení. Upřijímací
zkoušky na Vysokou školu poli ických ahospodářských ěd byl důleži ý dělnický pů-
od s uden a, p o o jsem mís o ma u i ního ys ědčení předkládal záznam ozaměs -
nání odičů ap a odičů, k e ý ozhodl omém přije í. V oce 1953 byla o šem Vysoká
škola poli ických ahospodářských ěd z ušena. P ní čás s uden ů se dos ala pod
p á nickou akul u ad uhá čás pod ilozo ickou akul u. Já jsem pok ačo al na a-
kul ě ilozo ické. Dodnes si ži ě zpomínám na zkoušku zdějin komunis ické s any
So ě ského s azu. VSo ě ském s azu pod dohledem S alina znikla publikace odě-
jinách s any od založení až do oku 1938. Bylo o něco jako kladi o na ča odějnice,
ako á učebnice dogma ismu. Publikaci přeložili již za álky do českého jazyka amy
se o museli nauči přeříka auděla z oho zkoušku.
Kdy, p oč asjakými mo i acemi js e přišel na Ka ed u, esp.Ús a hospodář-
ských asociálních dějin FFUK?
Nas oupil jsem sem p o o, že pů odní moje p aco iš ě na Filozo ické akul ě, k e é
se jmeno alo Ka ed a dějin dělnického hnu í, bylo z ušeno. My jsme byli p opuš ěni
Jan Měchýř — Alena Š epešo á
36 WISOHIM/ESHP 28
akdyž jsme se aceli, ak naše pů odní ka ed a již neexis o ala. Nejp e jsme skon-
čili ná uči Ka ed y českých dějin apo é se his o ici, k eří se zabý ali hospodář-
skými asociálními dějinami, dali doh omady a akul a nás za egis o ala jako Ka-
ed u hospodářských asociálních dějin.
Poma uje e si ok, kdy js e na ka ed u nas oupil?
Na sklonku oku 1989 nás pop é edení FFUK obeslalo amy jsme se začali scháze
začá kem oku 1990 ajiž od oho o oku jsme yučo ali.
Co Vás za edlo khospodářským asociálním dějinám?
Já jsem se jako mladý nadšenec zaujal p o dějiny dělnického hnu í. Bylo o om na-
psáno několik pou a ých publikací, k e é jsem če l, když mi bylo přibližně 16 le . To o
éma mě zaujalo. Když jsem se hlásil na Vysokou školu hospodářských asociálních
ěd, ěděl jsem, že se chci ěno a dějinám dělnického hnu í.
Sjakou mo i ací js e s upo al na Ka ed u/Ús a hospodářských asociálních
dějiny?
F ied ich Engels s ými díly o e řel okno zdělané eřejnos i do jiného s ě a amy
jsme se na ka edře, když jsem byl mladý, snažili o o éž.
Jak se y íjel Váš odbo ný náhled na hospodářské asociální dějiny?
Ze začá ku jsem za p oje ak i i y dělnického hnu í po ažo al z láš ě s á ky, ale p o-
blém byl zcela jiný a las ně dodnes ne ys ě li elný. Záz ak, že počá kem de a e-
nác ého s ole í masa lidí zchudých esnic přišla do měs aběhem d ou až ří gene-
ací byli pa lamen u apo é zasedli i e ládách, a o se s ejnou k ali ikací jako mají
dnešní minis ři. To jsem pouze z nějšku popiso al. Lidé, k eří ži o ě neče li Kapi-
ál, nemohli pochopi dějiny dělnického hnu í. Abych se přiznal, ak já jsem nedělal
p a é sociální ahospodářské dějiny. Já jsem spíše popiso al his o ické událos i.
Kam dospějí hospodářské asociální dějiny?
Nedo oluji si soudi . Nikdy jsem nad ou o o ázkou nepřemýšlel. Budoucnos ne i-
dím příliš ůžo ě, p o ože dnes je o p o mode ního mladého ědce éměř nedůs ojné
ěno a se dějinám dělnického hnu í.
Jaké s é dílo, k e é zniklo během Vašeho působení na ka edře, po ažuje e za
nej ýznamnější?
Za uži ečnou publikaci po ažuji knihu: Slo ensko Českoslo ensku. V oce 1991, když
se Českoslo ensko chýlilo ke s ému ozpadu, jsem ji sepsal p o naklada els í P áce.
Vknize jsem publiko al i eřejnos i neznámé dokumen y. Společně sJiřím Ma ějčkem
jsme sepsali knihu Če né miliony odě s í amládí dolo ání se e očeském e í u.
Recenze knihy byly pozi i ní, ale nedokáži odhadnou , kolik č enářů a o kniha měla.
Oco js e se e s ých dílech snažil?
Snažil jsem se opopula izaci odbo ných éma . Bylo p o mě důleži é psá p o lidi. Č e-
náři byli z yklí na po inné áze, akže době, kdy bylo přikázáno ydá a ak i ní
jan MěcHýř — alEna Š EPEŠO á 37
knihy os aně nebo odělnické řídě, bylo p o č enáře úle ou, když do ukou dos ali
kul i o aný ex , jenž neměl p opláno ě p opagandis ické unkce.
Podařilo se Vám mezi magis y az láš ě dok o andy ycho a někoho, koho
po ažuje e za s ého pok ačo a ele či žáka?
Nepama uji se, že bych měl následo níka mezi s ými s uden y. Zkolegů jsme si
hodně ozuměli skolegou Pullmannem.
Je nějaká ýznamná osobnos , k e á Vás o li nila?
Zli e á ů Milan Ja iš. Zkolegů o byl zesnulý p o eso Vladimí Kašík, k e ý byl
imým dob ým pří elem. Velice sk omný člo ěk, ze k e ého jeho osobnos yzařo ala.
Dále Pe Ho a Hořejš, uk e ého jsem se snažil pochopi , čem spočí á jeho úspěšné
psaní (pozn. ed. jde ojeho ozsáhlé dílo Toulky českou minulos í).
Jak js e začal s ýukou hospodářských asociálních dějin?
Posledních dese le před okem 1989 jsem yučo al ýpoče ní echniku, p o ože jsem
upadl nemilos . Před ím jsem byl asis en em na Ka edře dějin KSČ. Na ka edře jsme
byli upozo něni, ať jsme opa ní azby ečně do ničeho ne ýpáme. Tehdy jsem jako še-
s ad ace ile ý kluk přednášel na ilozo ické akul ě nejho ší možné období, no odobé
dějiny. Hla ním éma em byla d uhá s ě o á álky až současnos .
Je něco co se nelze během s udia hospodářských asociálních dějin nauči ?
Myslím si, že se nelze nauči psá , o musí e dos a do ínku. Vyzná ám p a idlo
ob ácené s ánky. Například Pe Ho a Hořejš, může psá očemkoli , y si přeč e e
s ánku apok ačuje e kdalší. Po é je o dob á kniha. Tam, kde se donu í e přečís jen
d uhý ods a ec apo é usne e, ak ať je očemkoli ajakkoli přínosná, není důleži á.
Bylo někdy nějaké éma, k e é js e byl nucen yučo a nebo psá ?
Nepama uji si, že by omu ak bylo. Bylo z ykem, že se muselo přednáše op áci S alina:
Oo ázkách jazyko ědy. Psal jsem s ědomím cenzu y, akže něk e é čás i jsem musel
psá souladu snařízením, ale inspi o al jsem se s ým yučujícím F an iškem Če in-
kou, k e ý říkal: „Exis ují si uace, kdy není možné říci p a du, ale důleži é je, abys neřekl
lež.“ Myslím si, že během přednášek i e s ých publikacích jsem se ím o p a idlem řídil.
Změnil bys e dnes s é ozhodnu í zabý a se hospodářskými asociálními dě-
jinami?
U či ě ne.
Jak hodno í e pozici Ka ed y hospodářských asociálních dějin se zah aničními
ins i ucemi?
Nedokáži posoudi
Jak nímá e z ah sociálních ahospodářských dějin?
Vdobě mého působení jsem nepociťo al soupeření mezi hospodářskými asociálními
dějinami nebo případně mezi odbo níky na hospodářské či sociální dějiny.
38 WISOHIM/ESHP 28
Jak hodno í e s é působení na Ka edře/Ús a u hospodářských asociálních
dějin?
Já jsem nikdy nebyl na p aco iš i, kde bychom si házeli klacky pod nohy. Myslím si,
že jsem am skaždým ycházel dobře. Vdob ém na o zpomínám.
Je nějaké éma, k e é js e ch ěl zkouma nebo publiko a , ale nepodařilo se
Vám o?
Zodbo ných p ací jsem dokončil še, co jsem ch ěl. Jediné nedokončené dílo je pa -
nác ý díl Toulek českou minulos í, k e é mi nabídl ke zp aco ání Pe Ho a Hořejš.
Bohužel se nepohodl s edak o em, bouchl d eřmi aza nimi jsem bohužel zůs al ijá
snedokončeným pa nác ým dílem, k e ý měl bý op ní epublice.
Je něco, co Vám zamezilo publiko a nebo p aco a ?
Bohužel bylo na překážku mé jméno. H abal nebo Hořejš museli psá pod pseudony-
mem. Pa řil jsem mezi jména, k e á se nesměla obje o a . V oce 1968 jsem nepa řil
mezi y, co ykřiko ali ap o olá ali ůzná hesla, p o ože jsme byli znalí no é ga ni-
u y, dos jsme onich ěděli, ak jsme e o mní p oces přijímali s elkým uspokoje-
ním, ale bez nadšení, p o ože jsme jim příliš ne ěřili, což se nakonec yplnilo.
Kdy js e pop é pocí il, že již nemůže e dále publiko a ?
Pop é mi o zkázal šé edak o jednoho nejmeno aného libe eckého naklada el-
s í, když am ležela má kniha ozho o ů se členy k ajského ýbo u komunis ické
s any. Necí il jsem o jako zákaz. Tako á byla doba.
Co Vás donu ilo odejí z ilozo ické akul y?
Ka ed a byla z ušena a ě šinu znás p opus ili. Raději jsem po é odešel, než abych
p o i s ému přes ědčení pok ačo al na ilozo ické akul ě.
Kde js e následně působil?
P aco al jsem oddělení ma e iálně echnického zásobo ání e Výzkumném ús a u
pedagogickém. Měl jsem am příjemnou společnos , ale jeden den mi byl zamezen
přís up do budo y, abych nemohl získa smlou u na dobu neu či ou. Po é jsem po-
k ačo al Kancelářských s ojích, kde jsem se pohybo al e společnos i osob spo-
dobným osudem. Zde jsem působil od 17.lis opadu 1980 do ledna 1990 jako yučující
ýpoče ní echniky.
Napsal js e nějakou publikaci le ech 1980–1990?
Napsal jsem učebnici p og amo ého jazyka COBOL, p ní dějinách Českoslo enska.
Když jsme se aceli na akul u, ak jsme museli p ojí poho o em. Všichni kolego é,
k eří am seděli, se omlou ali, že o, bohužel, musejí. Součás í poho o u bylo ipřed-
ložení bibliog a ie, kam jsem knihu sh dos í u edl.
Jak hodno í e pos a ení mužů ažen hospodářských asociálních dějinách?
Vdobě mého působení na ilozo ické akul ě byly hospodářské asociální dějiny do-
ménou mužů. P ní má přednáška po oce 1989 byla oana chismu, am nebyla jediná
jan MěcHýř — alEna Š EPEŠO á 39
žena, ale sešli se am ana chis é, k eří nebyli ani z akul y, jen si o přišli poslechnou .
Na dalších přednáškách, k e é jsem edl, se ysky o aly iženy, ale s ále byla pře aha
mužů.
Zjakých a chi ních p amenů js e e s ých publikacích nejčas ěji če pal?
U či é a chi álie měl Ús a dějin KSČ. P o ma e iál kodbo ným p acem jsem chodil
do S á ního ús ředního a chi u (pozn. ed. dnešní Ná odní a chi ) do ondu P ezi-
dia českého mís od ži els í aPolicejního ředi els í. Přede ším jsem použí al si u-
ační zp á y jedno li ých s anic. Měl jsem příleži os dos a do uky elké množs í
dokumen ů. Byl jsem ehabili ační komisi adíky omu se mi do ukou dos alo elké
množs í dokumen ů, k e é nikdo jiný nezískal. Va chi u bezpečnos ních složek
jsem aději nebyl, p o ože mi o nebylo dopo učeno. P ý o není dob á če ba.
Přemýšlel js e někdy oemig aci?
Ne, dokonce jsem se oce 1968 dos al do Š ýca ska. Řekl bych, že am byly o e řené
d eře, ale ím bych zabil s ou ma ku i odinu, p o ože by o p o ně bylo na doži o í.
Nikdy jsem oho o ozhodnu í neli o al.
Li uje e něčeho, co js e během s é ka ié y ne ykonal nebo naopak udělal
špa ně?
Dos al jsem kdysi dob ou adu: „Ne zpomínej na kopance, k e é jsi udělal, a žád-
ném případě nepřemýšlej o om, co si měl nebo mohl uděla .“