scieee Science in your language
[cs] (orig)

Rozhovor s doc. PhDr. Janem Měchýřem, CSc. (1930–2018, jeden ze zakladatelů a dlouholetých pracovníků Ústavu hospodářských a sociálních dějin)

Abstract

35

Read accessible full text

Rozhovor s doc. PhDr. Janem Měchýřem, CSc. (1930–2018, jeden ze zakladatelů a dlouholetých pracovníků Ústavu hospodářských a sociálních dějin)

Author: Švepešová, Alena
Publisher: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta,Praha
Year: 2018
Source: https://dspace.cuni.cz/bitstream/20.500.11956/120119/1/Alena_Svepesova_35-39.pdf
Rozho o sdoc. PhD . Janem Měchýřem, CSc.
(1930–2018, jeden ze zaklada elů adlouhole ých
p aco níků Ús a u hospodářských asociálních dějin)
O ázky kladla: alena Š epešo á
Jan Měchýř se na odil 22.března 1930 Želénkách. V oce 1944 byl nuceně nasazen jako po-
mocný dělník e i mě HIKO Duchco ě. Po d uhé s ě o é álce, konk é ně  oce 1948, zís-
kal ýuční lis . Následně mohl pok ačo a e s udiích, nejdří e na Vysoké škole poli ických
ahospodářských ěd apo jejím z ušení na Filozo ické akul ě Uni e zi y Ka lo y P aze.
Jeho hla ním zájmem byla no odobá his o ie sou isející spočá kem p ůmyslo ého oz oje
ano odobého sociálního hnu í na se e u Čech. Byl ý aznou osobnos í ka ed y dějin KSČ,
ale po nás upu no malizace byl yloučen z akul y. Následně se s al školi elem obo u ý-
poče ní echniky. Po oce 1989 se mohl á i zpě na FFUK. Řada jeho děl přinesla apři-
náší no ý pohled na p oblema iku hospodářských asociálních dějin Českoslo ensku. Jeho
hla ní doménou byly dějiny dělnického hnu í před p ní s ě o ou álkou, ale ne yhýbal se
ani dějinám po d uhé s ě o é álce. Pa řil kdlouhole ým p aco níkům ÚHSD, ep ezen o al
jeho zaklada elskou gene aci aipo s ém pensiono ání zůs á al čilém kon ak u sděním na
ús a u. Jan Měchýř zemřel 19.října 2018.
Jaká byla Vaše ces a k ysokoškolskému zdělání?
Nejdří e jsem, zhledem kd uhé s ě o é álce, nas oupil k yučení. Upřijímací
zkoušky na Vysokou školu poli ických ahospodářských ěd byl důleži ý dělnický pů-
od s uden a, p o o jsem mís o ma u i ního ys ědčení předkládal záznam ozaměs -
nání odičů ap a odičů, k e ý ozhodl omém přije í. V oce 1953 byla o šem Vysoká
škola poli ických ahospodářských ěd z ušena. P ní čás s uden ů se dos ala pod
p á nickou akul u ad uhá čás pod ilozo ickou akul u. Já jsem pok ačo al na a-
kul ě ilozo ické. Dodnes si ži ě zpomínám na zkoušku zdějin komunis ické s any
So ě ského s azu. VSo ě ském s azu pod dohledem S alina znikla publikace odě-
jinách s any od založení až do oku 1938. Bylo o něco jako kladi o na ča odějnice,
ako á učebnice dogma ismu. Publikaci přeložili již za álky do českého jazyka amy
se o museli nauči přeříka auděla z oho zkoušku.
Kdy, p oč asjakými mo i acemi js e přišel na Ka ed u, esp.Ús a hospodář-
ských asociálních dějin FFUK?
Nas oupil jsem sem p o o, že pů odní moje p aco iš ě na Filozo ické akul ě, k e é
se jmeno alo Ka ed a dějin dělnického hnu í, bylo z ušeno. My jsme byli p opuš ěni
Jan Měchýř — Alena Š epešo á
36 WISOHIM/ESHP 28
akdyž jsme se aceli, ak naše pů odní ka ed a již neexis o ala. Nejp e jsme skon-
čili ná uči Ka ed y českých dějin apo é se his o ici, k eří se zabý ali hospodář-
skými asociálními dějinami, dali doh omady a akul a nás za egis o ala jako Ka-
ed u hospodářských asociálních dějin.
Poma uje e si ok, kdy js e na ka ed u nas oupil?
Na sklonku oku 1989 nás pop é edení FFUK obeslalo amy jsme se začali scháze
začá kem oku 1990 ajiž od oho o oku jsme yučo ali.
Co Vás za edlo khospodářským asociálním dějinám?
Já jsem se jako mladý nadšenec zaujal p o dějiny dělnického hnu í. Bylo o om na-
psáno několik pou a ých publikací, k e é jsem če l, když mi bylo přibližně 16 le . To o
éma mě zaujalo. Když jsem se hlásil na Vysokou školu hospodářských asociálních
ěd, ěděl jsem, že se chci ěno a dějinám dělnického hnu í.
Sjakou mo i ací js e s upo al na Ka ed u/Ús a hospodářských asociálních
dějiny?
F ied ich Engels s ými díly o e řel okno zdělané eřejnos i do jiného s ě a amy
jsme se na ka edře, když jsem byl mladý, snažili o o éž.
Jak se y íjel Váš odbo ný náhled na hospodářské asociální dějiny?
Ze začá ku jsem za p oje ak i i y dělnického hnu í po ažo al z láš ě s á ky, ale p o-
blém byl zcela jiný a las ně dodnes ne ys ě li elný. Záz ak, že počá kem de a e-
nác ého s ole í masa lidí zchudých esnic přišla do měs aběhem d ou až ří gene-
ací byli pa lamen u apo é zasedli i e ládách, a o se s ejnou k ali ikací jako mají
dnešní minis ři. To jsem pouze z nějšku popiso al. Lidé, k eří ži o ě neče li Kapi-
ál, nemohli pochopi dějiny dělnického hnu í. Abych se přiznal, ak já jsem nedělal
p a é sociální ahospodářské dějiny. Já jsem spíše popiso al his o ické událos i.
Kam dospějí hospodářské asociální dějiny?
Nedo oluji si soudi . Nikdy jsem nad ou o o ázkou nepřemýšlel. Budoucnos ne i-
dím příliš ůžo ě, p o ože dnes je o p o mode ního mladého ědce éměř nedůs ojné
ěno a se dějinám dělnického hnu í.
Jaké s é dílo, k e é zniklo během Vašeho působení na ka edře, po ažuje e za
nej ýznamnější?
Za uži ečnou publikaci po ažuji knihu: Slo ensko Českoslo ensku. V oce 1991, když
se Českoslo ensko chýlilo ke s ému ozpadu, jsem ji sepsal p o naklada els í P áce.
Vknize jsem publiko al i eřejnos i neznámé dokumen y. Společně sJiřím Ma ějčkem
jsme sepsali knihu Če né miliony odě s í amládí dolo ání se e očeském e í u.
Recenze knihy byly pozi i ní, ale nedokáži odhadnou , kolik č enářů a o kniha měla.
Oco js e se e s ých dílech snažil?
Snažil jsem se opopula izaci odbo ných éma . Bylo p o mě důleži é psá p o lidi. Č e-
náři byli z yklí na po inné áze, akže době, kdy bylo přikázáno ydá a ak i ní
jan MěcHýř — alEna Š EPEŠO á 37
knihy os aně nebo odělnické řídě, bylo p o č enáře úle ou, když do ukou dos ali
kul i o aný ex , jenž neměl p opláno ě p opagandis ické unkce.
Podařilo se Vám mezi magis y az láš ě dok o andy ycho a někoho, koho
po ažuje e za s ého pok ačo a ele či žáka?
Nepama uji se, že bych měl následo níka mezi s ými s uden y. Zkolegů jsme si
hodně ozuměli skolegou Pullmannem.
Je nějaká ýznamná osobnos , k e á Vás o li nila?
Zli e á ů Milan Ja iš. Zkolegů o byl zesnulý p o eso Vladimí Kašík, k e ý byl
imým dob ým pří elem. Velice sk omný člo ěk, ze k e ého jeho osobnos yzařo ala.
Dále Pe Ho a Hořejš, uk e ého jsem se snažil pochopi , čem spočí á jeho úspěšné
psaní (pozn. ed. jde ojeho ozsáhlé dílo Toulky českou minulos í).
Jak js e začal s ýukou hospodářských asociálních dějin?
Posledních dese le před okem 1989 jsem yučo al ýpoče ní echniku, p o ože jsem
upadl nemilos . Před ím jsem byl asis en em na Ka edře dějin KSČ. Na ka edře jsme
byli upozo něni, ať jsme opa ní azby ečně do ničeho ne ýpáme. Tehdy jsem jako še-
s ad ace ile ý kluk přednášel na ilozo ické akul ě nejho ší možné období, no odobé
dějiny. Hla ním éma em byla d uhá s ě o á álky až současnos .
Je něco co se nelze během s udia hospodářských asociálních dějin nauči ?
Myslím si, že se nelze nauči psá , o musí e dos a do ínku. Vyzná ám p a idlo
ob ácené s ánky. Například Pe Ho a Hořejš, může psá očemkoli , y si přeč e e
s ánku apok ačuje e kdalší. Po é je o dob á kniha. Tam, kde se donu í e přečís jen
d uhý ods a ec apo é usne e, ak ať je očemkoli ajakkoli přínosná, není důleži á.
Bylo někdy nějaké éma, k e é js e byl nucen yučo a nebo psá ?
Nepama uji si, že by omu ak bylo. Bylo z ykem, že se muselo přednáše op áci S alina:
Oo ázkách jazyko ědy. Psal jsem s ědomím cenzu y, akže něk e é čás i jsem musel
psá souladu snařízením, ale inspi o al jsem se s ým yučujícím F an iškem Če in-
kou, k e ý říkal: „Exis ují si uace, kdy není možné říci p a du, ale důleži é je, abys neřekl
lež.“ Myslím si, že během přednášek i e s ých publikacích jsem se ím o p a idlem řídil.
Změnil bys e dnes s é ozhodnu í zabý a se hospodářskými asociálními dě-
jinami?
U či ě ne.
Jak hodno í e pozici Ka ed y hospodářských asociálních dějin se zah aničními
ins i ucemi?
Nedokáži posoudi
Jak nímá e z ah sociálních ahospodářských dějin?
Vdobě mého působení jsem nepociťo al soupeření mezi hospodářskými asociálními
dějinami nebo případně mezi odbo níky na hospodářské či sociální dějiny.
38 WISOHIM/ESHP 28
Jak hodno í e s é působení na Ka edře/Ús a u hospodářských asociálních
dějin?
Já jsem nikdy nebyl na p aco iš i, kde bychom si házeli klacky pod nohy. Myslím si,
že jsem am skaždým ycházel dobře. Vdob ém na o zpomínám.
Je nějaké éma, k e é js e ch ěl zkouma nebo publiko a , ale nepodařilo se
Vám o?
Zodbo ných p ací jsem dokončil še, co jsem ch ěl. Jediné nedokončené dílo je pa -
nác ý díl Toulek českou minulos í, k e é mi nabídl ke zp aco ání Pe Ho a Hořejš.
Bohužel se nepohodl s edak o em, bouchl d eřmi aza nimi jsem bohužel zůs al ijá
snedokončeným pa nác ým dílem, k e ý měl bý op ní epublice.
Je něco, co Vám zamezilo publiko a nebo p aco a ?
Bohužel bylo na překážku mé jméno. H abal nebo Hořejš museli psá pod pseudony-
mem. Pa řil jsem mezi jména, k e á se nesměla obje o a . V oce 1968 jsem nepa řil
mezi y, co ykřiko ali ap o olá ali ůzná hesla, p o ože jsme byli znalí no é ga ni-
u y, dos jsme onich ěděli, ak jsme e o mní p oces přijímali s elkým uspokoje-
ním, ale bez nadšení, p o ože jsme jim příliš ne ěřili, což se nakonec yplnilo.
Kdy js e pop é pocí il, že již nemůže e dále publiko a ?
Pop é mi o zkázal šé edak o jednoho nejmeno aného libe eckého naklada el-
s í, když am ležela má kniha ozho o ů se členy k ajského ýbo u komunis ické
s any. Necí il jsem o jako zákaz. Tako á byla doba.
Co Vás donu ilo odejí z ilozo ické akul y?
Ka ed a byla z ušena a ě šinu znás p opus ili. Raději jsem po é odešel, než abych
p o i s ému přes ědčení pok ačo al na ilozo ické akul ě.
Kde js e následně působil?
P aco al jsem oddělení ma e iálně echnického zásobo ání e Výzkumném ús a u
pedagogickém. Měl jsem am příjemnou společnos , ale jeden den mi byl zamezen
přís up do budo y, abych nemohl získa smlou u na dobu neu či ou. Po é jsem po-
k ačo al Kancelářských s ojích, kde jsem se pohybo al e společnos i osob spo-
dobným osudem. Zde jsem působil od 17.lis opadu 1980 do ledna 1990 jako yučující
ýpoče ní echniky.
Napsal js e nějakou publikaci le ech 1980–1990?
Napsal jsem učebnici p og amo ého jazyka COBOL, p ní dějinách Českoslo enska.
Když jsme se aceli na akul u, ak jsme museli p ojí poho o em. Všichni kolego é,
k eří am seděli, se omlou ali, že o, bohužel, musejí. Součás í poho o u bylo ipřed-
ložení bibliog a ie, kam jsem knihu sh dos í u edl.
Jak hodno í e pos a ení mužů ažen hospodářských asociálních dějinách?
Vdobě mého působení na ilozo ické akul ě byly hospodářské asociální dějiny do-
ménou mužů. P ní má přednáška po oce 1989 byla oana chismu, am nebyla jediná
jan MěcHýř — alEna Š EPEŠO á 39
žena, ale sešli se am ana chis é, k eří nebyli ani z akul y, jen si o přišli poslechnou .
Na dalších přednáškách, k e é jsem edl, se ysky o aly iženy, ale s ále byla pře aha
mužů.
Zjakých a chi ních p amenů js e e s ých publikacích nejčas ěji če pal?
U či é a chi álie měl Ús a dějin KSČ. P o ma e iál kodbo ným p acem jsem chodil
do S á ního ús ředního a chi u (pozn. ed. dnešní Ná odní a chi ) do ondu P ezi-
dia českého mís od ži els í aPolicejního ředi els í. Přede ším jsem použí al si u-
ační zp á y jedno li ých s anic. Měl jsem příleži os dos a do uky elké množs í
dokumen ů. Byl jsem  ehabili ační komisi adíky omu se mi do ukou dos alo elké
množs í dokumen ů, k e é nikdo jiný nezískal. Va chi u bezpečnos ních složek
jsem aději nebyl, p o ože mi o nebylo dopo učeno. P ý o není dob á če ba.
Přemýšlel js e někdy oemig aci?
Ne, dokonce jsem se  oce 1968 dos al do Š ýca ska. Řekl bych, že am byly o e řené
d eře, ale ím bych zabil s ou ma ku i odinu, p o ože by o p o ně bylo na doži o í.
Nikdy jsem oho o ozhodnu í neli o al.
Li uje e něčeho, co js e během s é ka ié y ne ykonal nebo naopak udělal
špa ně?
Dos al jsem kdysi dob ou adu: „Ne zpomínej na kopance, k e é jsi udělal, a žád-
ném případě nepřemýšlej o om, co si měl nebo mohl uděla .“