Bo ges: „Já, Žid“
Anna housko á
Uni e zi a Ka lo a
BORGES: “I, A JEW”
The a icle ocuses on Bo ges’s ex s on an i-semi ism and on his s o y „The Sec e Mi acle“. Bo ges’s
ex s om he 1930s and 1940s, s a ing wi h he s a emen „I, he Jew“ (1934), go beyond he imme-
dia e eac ion o he poli ical si ua ion in A gen ina. Bo ges sees he Jewish adi ion (including i s
he meneu ic me hod o he kabbalah) as embodimen o he p inciple o di e si y, con as ing wi h
he dange ous men ali y o he admi e s o nazism.
KLÍČOVÁ SLOVA:
Bo ges ažido ská kul u a— an isemi ismus— nacismus A gen ině— „Tajný záz ak“
Bo ges and Jewish cul u e— an i-semi ism— nazism in A gen ina— „The Sec e Mi acle“
Bo gesů z ah kžido ské kul uře je nekonečné éma: jeho obdi k„ná odu Knihy“,
ke kabale aši ře každému písmeni („Ale “), jeho zájem ožido ské mysli ele jako
Ge shom Scholem či Ma in Bube , jehož byl A gen ině p ním překlada elem,
aojejich a gen inské soupu níky (Ra ael Cansinos Assens, Ca los M.G ünbe g). Za-
měřím se na jeden aspek , na Bo geso y ex y ka gen inskému an isemi ismu. Ve
řicá ých le ech o o éma Bo ges nas olo al, počá kem č yřicá ých le už bylo ne y-
hnu elné. Články aněk e é po ídky  é o době nejjasněji dokládají, že jen zdánli ě
psal Bo ges „mimo kon ex “.1
„JÁ, ŽID“
Zmínka oan isemi ismu se obje ila už Bo geso ě p o ině V oucnos Buenos Ai es
(1923), zá ě u básně „Jude ía“: „Asílí křesťanský da spog omem pěs ích.“2 Sé ii
pozdějších článků zahájil  oce 1934 ex „Já, Žid“, le ech 1937–1945 následo alo šes
1 Viz Balde s on 1996.
2 „Y a ecia la muchedumb e c is iana con un pog om en los puños.“ (Překlady ci á ů AH)
Báseň, napsaná pa ně oku 1920, má dalších ydáních Bo geso y poezie (1943, 1954)
změněný náze „Judengasse“; do Ob as comple as ji au o nezařadil. Viz He naiz 2014.
OPEN ACCESS
140 SVĚT LITERATURY 57
článků časopise Su ,3 článek „De inice ge mano ila“ (El Hoga , 1940), kan isemi i-
smu se z ahuje ipředmlu a ke G ünbe go ě sbí ce Umění žido ské (1940).
S učně ke kon ex u: A gen ině byla silná imig ace Židů od půli 19.s ole í azá-
o eň sem byl zE opy impo o án nacionalismus asama idea ná oda. Vsamos a né
A gen inské epublice, zniklé dří e než ná od, p osazo al jedno u země ajejí mo-
de nizaci esejis ických spisech D.F.Sa mien o; e unkci p eziden a (1868–1874)
pak ealizo al s ou myšlenku posíli ci ilizační pok ok e opskými přis ěho alci.
Vnásledujících gene acích s oupenců pozi i ismu došlo ina asis ický pohled in-
spi o aný sociálním da winismem (C. O.Bunge). An isemi ismus poz olna na ůs-
al, ýbušně p opukl Buenos Ai es lednu 1919 k u ém pog omu, kněmuž došlo
během po lačo ání dělnického hnu í me alu gické o á ně ( z .T agický ýden).
Ve řicá ých le ech, době konze a i ních lád, A gen ina, dří e o e řená maso-
ému příli u přis ěho alců, imig aci obecně b zdila ažido skou z láš ě.4 V eakci na
os oucí an isemi ismus znikaly ýbo y jako „Comi é con a el An isemi ismo y el
Racismo“, jehož byl Bo ges po adcem.5 T agické bylo le ech 1937–1942 odmí ání lodí
žido ských up chlíků buenosai eském přís a u. Celko ou si uaci sh nuje Leona do
Senkman: „Žido ská o ázka je během řicá ých le oz íjena ap ohlubo ána nacio-
nalis ickými ka olickými apopulis ickými skupinami, až se ideologické a mos éře
abez es nos i za d uhé s ě o é álky podařilo an isemi ismus na u alizo a .“6
P o i p oudu sympa ií kněmeckému nacismu se důsledně s a ěl časopis Su , za-
ložený 1931 Vic o ií Ocampo, kjehož ok uhu Bo ges od počá ku pa řil. Ta o s áž je
součás í celko é pozice časopisu na s aně demok acie, pok oku, mode nizace země
p o i konze a i nímu nacionalismu adik a uře— e yh ocených časech se po-
siluje pól „ci ilizace“ p o i „ba ba s í“, již klasické an inomii o mulo ané Sa -
mien em. Jo ge Luis Bo ges  om se skupinou Su osobi ě souzní. Osobi ý je e řech
ěcech: e složi ém podloží s é e lexe é o an inomie, li e á ním i onickém s ylu
a hlubším zájmu ožido s í. A aké časném odsouzení an isemi ismu.
Už dubnu 1934 Bo ges do nená is né a mos é y ys oupil sges em „Já, Žid“. S a-
ečně asi onií eago al na nařčení nacionalis ickém časopise C isol, že ají s ůj
žido ský pů od. Bo gesů ex yšel Megá ono— émže časopise, k e ý nedlouho
před ím, s pnu 1933, u eřejnil anke u omladém Bo geso i jako o ýznačném a li -
3 „Una pedagogía del odio“ (5/1937), „Le as alemanas: una exposición a ligen e“ (10/1938),
„Ensayo de impa cialidad“ (10/1939), „1941“ (12/1941), „Ano ación al 23 de agos o de 1944“
(10/1944,  . 1952 zařazeno do knihy O as inquicisiones), „No a sob e la paz“ (7/1945).
VSu yšly počá kem č yřicá ých le aké po ídky „El milag o sec e o“ (2/1943), „Deu -
sches equiem“ (2/1946) adalší po ídky sna ážkami na nacismus, knižně pak ydané e
Ficciones (1944).
4 Vle ech 1933 –1945 přišlo do A gen iny 25 000 Židů, če ně nelegálních příchozích až
40 000, což byl dějinách A gen iny „ex émně nízký poče “. Si uace se nezlepšila ani
po álce: 1945–1949 přišlo 600 000 imig an ů, z oho necelých isíc pě se Židů. Naopak
se A gen ina s ala ú očiš ěm p o nacis ické důs ojníky ai alské ašis y. Viz Gómez 2004,
s.24–27.
5 Gómez 2004, s.94.
6 Kahan 2006, s.199. L.Senkman se celoži o ně ěnuje dějinám isoučasnos i Židů A gen-
ině (mj. knihách La ideni dad judía en la li e a u a A gen ina, 1983, El an isemi ismo en A -
gen ina, 1989).
OPEN ACCESS
ANNA hOUSKOVá 141
ném spiso a eli (řadu le před ím, než začal psá po ídky, jimiž se p osla í zah a-
ničí). Něk eří esponden i anke y jej k i izo ali, že se ob ací zády ka gen inským
éma ům, že z olil z láš ní jazyk apíše „p o ia gen inskou p ózu“.7
Tón článku „Já, Žid“ není bojo ný, os os spočí á jeho smyslu akon ex u:
Kdo si někdy neh ál spředky, sp ehis o ií s ého odu as é k e? Já o dělám
čas ok á , ačas o mi nebylo p o i mysli po ažo a se za Žida. Jde olenoši ou
hypo ézu, seda é as řídmé dob od užs í, jež nikomu neškodí— dokonce ani
po ěs i Iz aele, neboť mé žido s í bylo beze slo , jako písně Mendelssohno y.
C isol ledno ém čísle 30 ch ěl zalicho i oné e ospek i ní naději amlu í
omém „žido ském pů odu, zlomyslně u ajo aném“. (To pa icipium aad e -
bium mě okouzlují.)8
Bo ges obje il údaj, že p ní půli 19.s ole í byla ě šina příjmení Buenos Ai es
heb ejsko-po ugalského pů odu, mezi nimi ijeho příjmení zma činy s any: Ace-
edo, Jo ge Luis Bo ges Ace edo. Což je ale „jediný doklad mých žido ských ambicí,
až do zení C isol“. Dál pá al ma ně: „D ě s ě le anena e il jsem na Iz aelce, d ě
s ě le aonen předek se mi yhýbá.“ Od mí né sebei onie přejde ki onizaci absu di y
an isemi ismu: „naši ink izi oři hledají Heb ejce“ anikdy Féničany, Huny, Vandaly…9
DVOJZNAČNÁ PERIFERIE
Vp ním ze sé ie článků onacismu p o Su „Pedagogika nená is i“ (1937) yjádřil
Bo ges pobouření nad německou knížkou p o dě i, jejíž ex y aob ázky yuží aly a-
sis ická klišé oŽidech. Věno al jí  éže době ipoznámku časopise El Hoga : „Jejím
zámě em je zas ě i školní dě i do po innos í ane yče pa elných ozkoší an isemi-
ismu.“ Končí ci á em: „Němec k áčí, Žid se plouží.“10 Mohla by se zdá až přehnaná
ako á pozo nos jedné pokleslé knížce kolující kdesi Ba o sku, ale je příznačná:
p á ě zneuži í ex u ap á ě an isemi ské éma jsou p o Bo gese pods a né indiká o y
deg adace celé německé ci ilizace, k e á s ou ná odní iden i u ko umpuje lží anená-
is í. De o mace ex ů byla klíčo ým indiká o em nacismu i následujícím článku p o
Su o„ elmi ge mánských“ Dějinách německé li e a u y, k e é yloučily žido ské spiso-
a ele azařadily Hi le a aGoebbelse („Německá li e a u a: žalos ný přehled“, 1938).
Pokleslos německého nacismu se A gen ině s á á pokleslos í na d uhou. Jed-
noznačně o Bo ges o mulo al předmlu ě ke knize e šů Ca lose M.G ünbe ga
Umění žido ské  oce 1940:
Na zdo y šibenici aop á ce, na zdo y ink izičnímu upalo ání anacis ic-
kému s řílení, na zdo y zločinům, jež nah omadila s ale á píle, an isemi is-
mus nepřes á á bý směšný. VBuenos Ai es je ješ ě směšnější než Be líně.
7 Siskind 2007, s.76.
8 Bo ges 1934.
9 Bo ges 1934.
10 Bo ges 1990, s.136–137.
OPEN ACCESS
142 SVĚT LITERATURY 57
VNěmecku, jehož li e á ní jazyk se zakládá na překladu heb ejských ex ů
pořízeném Lu he em, Hi le pouze ozd áždil již dří e exis ující nená is ; a -
gen inský an isemi ismus je zb klá aksimile, k e á igno uje e nické ahis o-
ické sou islos i.11
Klíčo é jsou opě ex y: předmlu a je psána na ú od ke knize aza základ kul u y
označuje ex y, jež zde (uBo gese ždy) zah nují ůzné adice: p opojení německého
jazyka sheb ejskými (biblickými) ex y. Vni řní di e zi a adic zakládá e opskou
aame ickou kul u u, p á ě ex y ji ucho á ají anaopak igno an i ji ba ba sky ničí.
Podobně „De inici ge mano ila“ (1940) a dalších esejích Bo gese zajímá od oze-
nos pe i e ní kul u y: i acionali a nacismu z ácí A gen ině ideologickou jedno u,
je d ojnásob i acionální, nekohe en ní směsí. „Ge mano il“ je i onické označení p o
člo ěka, k e ý „Německo dokonale nezná“,12 přičemž chce zA gen iny ypudi lidi,
k eří mají příjmení ijazyk (jidiš) německého pů odu. „Vždy zjis ím, že en člo ěk,
snímž mlu ím, zbožňuje Hi le a nikoli na zdo y bombám ad i ým in azím akři-
ým přísahám, ale p á ě p o y o z yky a y o nás oje. Má ados ze zla, zk u os i.“13
Od a nacismu nemá logiku, „ge mano ilo é“ snadno o očí a adují se při os obo-
zení Paříže, jak o Bo ges oz ádí „Poznámce k23. s pnu 1944“. Celé jejich přes ěd-
čení je ozpo né: „jsou an isemi é, ale yzná ají nábožens í žido ského pů odu“,14
a d. Přeja é myšlenky nemají celis ý smysl. Přeja ý nacis ický ana ismus se je í
jako aška, ale ím se ukáže absu dnos každého ana ismu.
Nápodoba nacismu de as uje země na pe i e ii íce nebo jinak než pů odní
zemi— ede ke kul u nímu am a nímu úpadku:
Snadno se dá o ěři , že bezp os ředním (ba okamži ým) účinkem é o y ou-
žené álky bylo udušení či ymýcení šech in elek uálních p ocesů. Nemlu ím
oE opě, kde naš ěs í pře á á Geo ge Be na d Shaw; myslím na s a égy
aobdi o a ele, k e é mi neúna ná náhoda dopřá á ulicích a domech Buenos
Ai es. […] Je možné, že by německá po ážka znamenala zkázu Německa; je ne-
popi a elné, že jeho í ězs í by znamenalo zkázu apád do ubohos i s ě a.15
Na d uhé s aně má pe i e ie západní ci ilizace i ýhodu: z„ok aje“ je možno hledě
na přicházející nacis ickou ideologii sdis ancí; au idě i acionali u, nená is , zlo
jako její uni e zální jád o. Za gen inské dálky, up os řed mís ního an isemi ského
od a u byl Bo ges nebezpečím pádu západní ci ilizace jasnozři ě zděšen. Zá o eň
(z láš ě, když se ob o i ý pos up nacis ické s ě o lády začínal h ou i ) si je ědom
jejích isícile ých základů:
… p o E opany aAme ičany exis uje možný řád— jediný možný řád: en,
k e ý se kdysi nazý al Řím ak e ému se eď říká západní kul u a. Bý nacis ou
11 Bo ges 2012b, s.107–108.
12 Bo ges 1990, s.336.
13 Bo ges 1990, s.337.
14 Bo ges 2011, s.183.
15 Bo ges 1939.
OPEN ACCESS
ANNA hOUSKOVá 143
(h á si na ene gické ba ba s í, h á si na Vikinga, Ta a a, doby a ele z16.s o-
le í, gauča, udocha) je posledku men ální amo ální nemožnos . Nacismus
pí ne eálnos í jako E iugene o peklo. Je neoby a elný, lidé p o něj mohou
jedině umí a , lhá , zabíje ak áce .16
PRINCIP RŮZNOSTI
Zde a dalších zmíněných ex ech Bo ges p o iřečí las ní dří ější zálibě  éma u
ba ba s í akloní se kpólu ci ilizace. S ůj ýznam  om jis ě má si uační kon-
ex , jak už jsem zmínila: kpodobnému dů azu na ci ilizaci p o i ba ba s í dochází
hispanoame ických zemích p á ě čase álek či ojenských pře a ů, obhajobě
demok acie p o i dik a uře. P á ě  é o době Bo ges nej íce cí il po řebu mode ního
acionálního řádu— kdež o po álce, po nás upu pe onismu u o í u mode nizaci
z a í.
Ale hla ně koncepce a gen inské kul u y jako „ci ilizace aba ba s í“, koexis-
ence mode ního měs a a ni ozemí, pok oku amís ní adice nebyla če nobílým
p o ikladem ani ujejího zaklada ele Dominga F.Sa mien a. UBo gese se d ojznač-
nos p ohloubila. Možná šlo op oměny jeho díla během času, němž ůznou mě-
ou pulzo alo au o o o zauje í a gen inskými mý y (skul em zabijácké s a ečnos i);
jak poznamenal An onio Gómez, Jo ge Luis Bo ges je „mnohoče ný spiso a el, jenž
zah nuje ůzné spiso a ele“.17 O šem je u myslím iněco hlubšího, společný zo ec
koexis ence ůzných kul u , k e é se zájemně při ahují, ať jezdce zláká měs o, nebo
e opská žena zůs ane ží uIndiánů („Příběh o álečníko i apříběh ozaja kyni“).
Obojí ke kul uře pa ří, oří součás její di e zi y, s ejně jako a gen inš í gaučo é
a áči zpředměs í. Jejich záliba násilí je součás í „našeho ubohého indi iduali-
smu“; aindi iduálními igu ami jsou ipi á i azabijáci Obecných dějinách hanebnos i,
spřízněných ses e ikou symbolis ů.18 Kdež o zásadně jinou po ahu má p o Bo gese
zlo založené na nacis ické ideologii: není ůznos í kul u y, nýb ž h ozbou její de as-
ace. V om o smyslu se dá uBo gese mlu i o anscendenci zla.19 Nacismus je lži ou
des ukcí iden i y, na „ene gické ba ba s í“ si h aje. P o nejis ou exis enci kul u y
mají spiso a elé na ok aji západní ci ilizace z láš ě os ý smysl.
P a ý opak ascinuje Bo gese na žido ské adici: ep ezen uje sám p incip ůz-
nos i. Vzápadní kul uře yniká, aniž ji pou á oddanos , náší do ní něco no ého.20
Dala by se hleda u či á pa alela sKa ko ou ú ahou omalých li e a u ách (žido ské
Polsku, české): přijímání šeho cizího azá o eň í a li e a u u, kdy „li e a u a
není olik záleži os í li e á ních dějin jako záleži os í ná oda“.21 Tex y, mnohoznačné
16 Bo ges 2011, s.185.
17 Gómez 2004, s.89. Bo geso ým složi ým aněkdy ozpo ným in elek uálním ži o em au-
o ys ě luje ip oměny jeho poli ických pos ojů.
18 Bo ges knize His o ia uni e sal de la in amia ycházel zMa cela Schwoba, Vies imaginai-
es (1896).
19 Gómez (2004, s.26) ji kon on uje s„banali ou zla“ H.A end o é.
20 Bo ges 2012a, s.303.
21 Ka ka 1997, s.186.
OPEN ACCESS

144 SVĚT LITERATURY 57
aimplikující ůzné adice, mají by os ný ýznam p o zacho ání kul u y. As ejně
osudo ý ýznam mají osobně p o Ka ku, p o Bo gese.
Žido ská kul u a z ělesňuje in eligenci ap o Bo gese symbolizuje ijeho las ní
in elek uální pozici. In eligence znamená o e řenos ůči ůzným možným pohle-
dům. Kabala Bo gese zaujala p o s é he meneu ické pos upy, nekonečné možnos i
zkoumání Písma jakož o absolu ního ex u.22
SKUTEČNOST AFIKCE: „TAJNÝ ZÁZRAK“
Po ídka „Tajný záz ak“ yšla časopise Su úno u 1943 a ok napsání uní au o
u ádí i knižních ydáních. Vú odní scéně se spiso a el Ja omí Hladík e s ém
by ě p ažské Cele né ulici e snu účas ní šacho é pa ie, k e ou po s ale í h ají d a
znepřá elené ody; p obudí se áno 15. března 1939: „S í alo. Ob něný před oj a -
mády Tře í říše s upo al do P ahy.“23 Až na malou časo ou nepřesnos — německé
a mádní jedno ky do azily do P ahy až za s ě la kolem de á é— jsou his o ické eá-
lie přesné, če ně údaje okniho ně Klemen inu (byť ji au o ýznačné monog a ie
oBo geso i pokládal za ik i ní24).
Ty d a nepřá elské ody se dají chápa jako žido ský ná od Knihy p o i němec-
kému ná odu zb aní, s ře ání kul u y anásilí, Bo geso o oblíbení éma „a mas
yle as“.25
Ja omí Hladík26 je k á ce po é udán p o s ůj žido ský pů od ( ak jako byl nařčen
Bo ges), čeká nacis ických kasá nách na pop a u a poslední minu ě „ ajném
záz aku“, zaši o aném na s ánce jedné knihy Klemen inu, od Boha dos ane ok
na dopsání s ého d ama u; po jeho dokončení dopadne pop a čí kulka.
Pušky p o i spiso a eli ealizují ono „ ymýcení šech in elek uálních p ocesů“, ba
íce: an icipují „konečné řešení“ p o žido ský ná od době, kdy ješ ě nebylo známo.
Li e a u a ak předčí sku ečnos .
Anaopak eali a předčí ikci: glose „1941“ Bo ges předkládá pa adox, že zámě
Německa dobý apodmani si „ šechny země a lasu“ působí směšně, „ pí bídou ima-
ginace, elikášs ím, upou ě ohodnos í. […] Bohužel eali a pos ádá li e á ní zá-
b any.“27
Podobně řeší z ah li e a u y a eali y zá ě po ídky „Tlön, Uqba , O bis Te ius“
(1940). Fikce plane y Tlön, exis ující jen encyklopedii, se šíří s ě em apřek ý á
sku ečnos : „Takřka zápě í se na mnoha úsecích eali a dala na ús up. Pop a dě ře-
22 Viz Bo ges, „Ob ana kabaly“, 2012a, s.189–194.
23 Bo ges 2009, s.155.
24 Alaz aki 1983, s.369.
25 Viz Alaz aki 1983, s.356
26 Bo ges možná na azil Encyklopedia B i annica (1910) na jméno málo známého českého
spiso a ele Václa a Hladíka (1868–1913). Ja omí (jméno ak málo žido ské) se ysky-
uje jako edlejší pos a a Bo geso ě oblíbeném Golemo i G.Mey inka. Viz Balde s on
1996, s.94–96. VCele né ulici F anz Ka ka bydlel, č.2  oce 1888–1889, č.3 le ech
1896–1907. Viz Siebenschein 1947, s.61.
27 Bo ges, „1941“. Ci podle: Gómez, 2004, s.106–107.
OPEN ACCESS
ANNA hOUSKOVá 145
čeno oužila, aby se mohla dá na ús up. Vposledních dese i le ech pos ačí jakákoli
syme ičnos budící zdání řádu— dialek ický ma e ialismus, an isemi ismus, naci-
smus— aby lidé byli jako u y žení.“28
Na poli ice— s ejně jako na iloso ii— Bo gese nej íc zajímá p oměna sku eč-
nos í aidejí e ikci. Anaopak. Bo geso y eseje apo ídky mají s ůj spodní li e á ní
ýznam („ ajný děj“) azá o eň se do ýkají s eali ou mimo ex . Sku ečnos a ex y
se zájemně mísí. Ruši h anici mezi eali ou ali e a u ou (či eali ou asnem, což je
p o něho o éž) bylo Bo geso ým éma em a ouhou. Nacis y odsouzený Žid Ja omí
Hladík zaží á p os oupení sku ečnos i ( his o ickém čase) ali e á ní o by zá-
z ačném zas a ení času asám Bo gesů ex je konk é ním da em 15.3.1939, uněho
elmi neob yklým, napojen na mimoli e á ní osud Židů aosud E opy, začínající
oho dne P aze.
LITERATURA
28 Bo ges 2009, s.34.
Alaz aki, Jaime. La p osa na a i a de Jo ges Luis
Bo ges. Mad id: G edos, 19833.
Balde s on, Daniel. ¿Fue a de con ex o?
Re e encialidad his ó ica y exp esión de la
ealidad en Bo ges. Buenos Ai es: Bea iz
Vi e bo Edi o a, 1996.
Bo ges, Jo ge Luis. „Yo, judío“. Megá ono, 3,
ab il 1934, n. 12. [online]. [ci .2017-12-29].
Dos upné z: <h ps://elcomandan e.
wo dp ess.com/2007/06/24/yo-judio-
una- espues a-genial-de-bo ges-al-
an isemi ismo>.
Bo ges, Jo ge Luis. „Ensayo de impa cialidad“.
Su , oc ub e 1939, n. 61. [online].
[ci .2017-12-30]. Dos upné z: <h ps://www.
poe icous.com/bo ges/la-gue a-ensayo-de-
impa cialidad?al= &locale=es>.
Bo ges, Jo ge Luis. „De inición de
ge manó ilo“ (El Hoga , 13.12.1940). In
Tex os cau i os: Ensayos y eseñas en „El Hoga “
(1936–1939). Ba celona: Tusque s, 19902,
s.335–338.
Bo ges, Jo ge Luis. „T au keinen jud bei seinen
eid, de El i a Baue “ (El Hoga , 28.5.1937). In
Tex os cau i os: Ensayos y eseñas en „El Hoga “
(1936–1939). Ba celona: Tusque s, 19902,
s.136–137.
Bo ges, Jo ge Luis. „Una pedagogía del odio“.
Su , mayo 1937, n. 32. Dos upné z: <h p://
bo ges odoelanio.blogspo .cz/2017/02/
jo ge-luis-bo ges-una-pedagogia-del-odio.
h ml>.
Bo ges, Jo ge Luis. „Poznámka k23. s pnu
1944“. Přel. Ma iana Macho á. Další pá ání.
SpisyIII. P aha: A go, 2011.
Bo ges, Jo ge Luis. „Tajný záz ak“. Přel. Kamil
Uhlíř. Fikce. Spisy I.P aha: A go, 2009.
Bo ges, Jo ge Luis. „Ob ana Kabaly“,
„A gen inský spiso a el a adice“.
Přel. Anna Tkáčo á. Diskuse. Spisy IV. P aha:
A go, 2012 (a).
Bo ges, Jo ge Luis. „Ca los M.G ünbe g: Umění
žido ské“. Přel. Anna Housko á. Předmlu y
spředmlu ou předmlu . Spisy V.P aha: A go,
2012 (b).
Gómez López-Quiñones, An onio. Bo ges
y el nazismo: Su (1937–1946). G anada:
Uni e sidad de G anada, 2004.
He naiz, Sebas ian. „Jude ía: de la denuncia
al bo oneo“. Va iaciones Bo ges, 2014, n. 38,
s.3–28.
Ka ka, F anz. Deníky 1909–1912. Přel. Jose
Če mák. P aha: Nakl. F anze Ka ky, 1997.
Kahan, Emmanuel e al. „En e is a aLeona do
Senkman“. Sociohis ó ica, 2006, n. 19–20.
[online]. [ci .2017-12-30]. Dos upné z:
<h p://www.sociohis o ica. ahce.unlp.edu.
a /issue/ iew/n19-20>.
OPEN ACCESS
146 SVĚT LITERATURY 57
Louis, Annick. „Bo ges y el nazismo“. Va iaciones
Bo ges, 1997, n. 4, s.117–136.
Siebenschein, Hugo e al. F anz Ka ka aP aha.
P aha: Vladimí Žikeš, 1947.
Siskind, Ma iano. „El cosmopoli ismo como
p oblema polí i co: Bo ges y el desa ío de la
mode nidad“. Va iaciones Bo ges, 2007, n. 24,
s.75–92.
Anna Housko á (* 1948) je p o eso ka hispánských li e a u na Filozo iké akul ě UK. Zaměřuje se
na hispanoame ickou li e a u u, zejména na žán eseje, mj. knize Visión de Hispanoamé ica. Paisaje,
u opía, quijo ismo en el ensayo y en la no ela.
E-mail: anna.housko a@ .cuni.cz
Ta o p áce znikla za podpo y p ojek uK ea i i a a adap abili a jako předpoklad úspěchu E opy
p opojeném s ě ě eg. č.:CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_019/0000734, inanco aného z E opského ondu
p o egionální oz oj.
OPEN ACCESS