Krajanské skupiny na Balkáně jako téma české etnologie/antropologie

K ajanské skupiny na Balkáně jako éma české e nologie/an opologie Te eza Lančo á1 Compa io s G oups in he Balkans as aTopic o Czech E hnology/An h opology The a icle summa izes he esul s o esea ch by Czech e hnologis s and sociocul u al an h opolo- gis s on g oups o Czech compa io s in he Balkans. The i s pa o he ex is asho in oduc ion o he issue, whe e he eade lea ns abou he his o ical con ex , loca ions and ci cums ances o he o ma ion o Czech compa io g oups. The ollowing ex is s uc u ed in o h ee pa s, which a e de ined by majo his o ical e en s ha ha e signi ican ly in luenced Czech socie y and Czech social sciences. The main aim o his a icle is o p o ide he eade wi h an o e iew o he key esea ch pape s ha deal wi h he opic o compa io s in he Balkans. Fu he mo e, i will summa ize and b ie ly assess he ends and me hods ha we e a ypical o he pe iod. An impo an pa o his ex is he accompanying lis o li e a u e, which is a(selec i e) selec ion o he mos impo an e- sea ch pape s o Czech e hnologis s and an h opologis s on compa io s in he Balkans. KEYWORDS: Compa io s in he Balkans, Czech e hnog aphy, an h opology o he Balkans, mig a ion o Czechs o he Balkans, e-emig a ion o Balkan Czechs. ÚVOD Ta o s udie je pokusem osh nu í ýsledků bádání ok ajanských skupinách na Bal- káně zpohledu české e nologie (e nog a ie) asociokul u ní an opologie. Hla ním cílem je posky nou , pokud možno co nejúplnější přehled klíčo ých p ací, k e é se o- mu o éma u ěnují, a ámco ě sh nou azhodno i eo e icko-me odologické endy, k e é igu o aly  ak o zaměřených p acích. Tex začíná zk áceným komen ářem his o ických sou islos í, k e ý má spíše obecnou po ahu azámě ně se nepokouší okomplexní ýklad, p o ože  om o případě slouží spíš jako pomůcka p o kon ex- ualizaci následujících ods a ců apřiložené bibliog a ie. Také je řeba poznamena , že en o seznam li e a u y není žádném případě yče pá ající, je ýbě o ý aselek- i ní, mimo jiné ip o o, že y oři komple ní seznam p ací, k e é se z ahují k é- ma u, pa ří spíše do ka ego ie nenaplni elných ideálů. Ta o p áce pomůže zejména s uden ům, začínajícím bada elům či laickým zájem- cům zo ien o a se dané p oblema ice amůže bý přínosná ip o zkušenější bada- ele, k eří se éma u ěnují dlouhodobě, p o ože písemné p ameny mají u las nos , že se obje ují nenadále ahla ně neus ále. Je řada možnos í, jak kdané p oblema ice přis oupi . Mně se je ila jako nepře- hlednější a ian a časo é souslednos i, p o o jsem ymezila časo ý úsek, k e ý jsem p o lepší o ien aci ozdělila na ři čás i. Jako mezníky mi posloužily ýznamné his- 1 Ús a e nologie FF UK. Kon ak : e ezalanco [email protected]. OPEN ACCESS 58 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 2/2021 o ické událos i, k e é měly zásadní li na společnos , a edy ina společenské ědy. P ní období je ymezeno znikem samos a ného Českoslo enska akoncem d uhé s ě o é álky, d uhé období je ymezeno pádem komunis ické dik a u y  oce 1989 akonečně poslední, ře í období je ymezeno okem 1989 až po současnos . VYMEZENÍ POJMŮ Už náz u oho o ex u je několik pojmů, uk e ých je řeba se pozas a i a e mino- logicky je yjasni . Vp é řadě jde o e mín Balkán. Bulha ská his o ička Ma ia Todo- o a je známá zejména díky s é knize Imagining he Balkans (1997). V ex u se zaobí á ip oblémem nejasného ymezení e mínu Balkán au ádí zde, že slo o se použí á jed- nak jako jméno2, jako me a o a, či jako označení his o ického dědic í. Adále kons a- uje, že p a děpodobně nejčas ěji se slo o Balkán použí á jako pojmeno ání e i o ia (Balkánský poloos o ). A šak ani o o označení není bez p oblému. Dalo by se říci, že s ejně jako geog a ické ymezení s řední E opy, ak i ymezení Balkánu je ždy a - bi á ní. V é o p áci bude slo o Balkán použí áno aké a bi á ně, jako označení p o území dnešního Bulha ska, Rumunska, Řecka as á ů bý alé Jugoslá ie. Jako mí ně p oblema ický se může je i idalší e mín— k ajan, k e ý má zdneš- ního pohledu poněkud a chaický přídech a aké se dá elmi ůzno odě p oblema i- zo a . V é o p áci budou jako k ajané pojmeno á ány osoby, k e é se hlásily (hlásí) kčeskému pů odu abyly (jsou) dočasně nebo ale usazeny zah aničí. KRÁTKÝ HISTORICKÝ EXKURZ, ANEB ČEŠI MIGRUJÍ NA BALKÁN Za p ní h omadný přesun Čechů za h anice je možné po ažo a exulan s í po po- ážce s a o ského odboje  oce 1547. Sdalšími ý aznějšími p oudy ys ěho alců se můžeme se ka i 17.a18.s ole í, kdy se jednalo o eakci na náboženské es ikce (Ša a a 1989: 12). Ty o mig ační p oudy šak nesměřo aly na Balkán, k e ý byl ješ ě pod ládnou osmanských Tu ků. Za nejs a ší mig ační lnu maso ého cha ak e u zúzemí dnešní České epubliky na Balkán je možné označi dosídlo ání Vojenské h anice, kdy se o šem jednalo opohyby oby a el  ámci jednoho s á ního celku. Ná- sledné mig ační lny směřo aly ido dalších oblas í Balkánského poloos o a aměly již poněkud jiný cha ak e . Exis ence Vojenské h anice je ymezena obdobím 1699–1881. Budo ání započalo po uza ření Ka lo ického mí u (1699), kdy byli osmanš í Tu ci za lačeni za řeku Sá u. Habsbu ská mona chie ak (zno u) získala území jiho ýchodní E opě (ob- las i S em, Sla onie, Baná , Báčka) azačala zde budo a jakýsi p o i u ecký ko don se z láš ním ežimem (Š ěpánek 2016: 122). Hla ním cílem sice bylo y o oblas i ko- lonizo a (z ni řních zd ojů) a y oři ob anu p o i případnému napadení, ale u - či ou oli zde seh ála isnaha poz ednou azuži ko a málo obydlenou aekonomicky ne yuži ou oblas říše. 2 Jméno ho ského pásma, e i o ia anebo jméno osobní. OPEN ACCESS TEREzA LANČOVÁ 59 Do p os o u Vojenské h anice nejp e přicházeli lidé zněmeckojazyčných oblas í, aaž později izdalších oblas í habsbu ské mona chie. Do álkou ylidněných oblas í lákaly no é osadníky přede ším ýhodné s á ní pobídky. Ty byly zajíma é zejména p o nejchudší s y oby a el českých zemí, k e é se přesunem pokoušely yřeši s é neuspokoji é ži o ní pomě y. No ě příchozím byla přidělena půda, sníženy či odpou- š ěny daně na dobu několika le , někdy p ních le ech poby u dos á ali bezpla né příděly dře a na s a bu domů, osi o, nás oje adoby ek. Kolonis é šak měli aké ykoná a is ážní unkci; muži museli plni ojenské po innos i jako h aničáři. P oud přis ěho alců zčeských zemí na Balkán zesílil období kolem d acá ých le 19.s ole í, akulmino al několika dalších lnách, jež p oběhly e d uhé polo ině 19.s ole í. Ty šak již nesměřo aly pouze do oblas i Vojenské h anice, měly jiné cíle ajiný cha ak e . Dá se říci, že ys ěho alec í zČech (ať  ámci mona chie nebo mimo ni) se ke konci 19.s ole í ý azně zin enzi nilo. Ten o p oces začal po úp a ě předpisů o ys ěho alec í z oku 1851 abyl o li něn mimo jiné iBacho ým absolu- ismem 50.le ech, a 80.le ech. Po é p ocen o Čechů, k eří se ys ěho ali zmona - chie, ychle klesalo (Vaculík 2009: 17). K omě poli ické si uace můžeme příčiny mig- ace hleda aké ná ůs u poč u oby a el asním spojeným ela i ním přelidněním českých zemí, dále pak nedos a ek olné zemědělské půdy ap aco ních příleži os í (H ozínek 2009: 11). Vpočá ečním období budo ání Vojenské h anice bylo dosídlo ání ( íce méně) ko- o dino ané ado pohybu se dá aly pře ážně nemaje ní lidé, p o k e é byly s á ní po- bídky a ak i ní a ýhodné. Později se šak přesou ali nejen zemědělci, ale aké k a- li iko aní řemeslníci, odbo níci, in elek uálo é apodnika elé, k eří balkánských zemích iděli šanci na upla nění anebo p o oz oj s ého podnikání. Za ímco hospodářská ú o eň českých zemí se 19.s ole í s ále z yšo ala, oblas i Balkánu pa řily spíše k ěm méně oz inu ým egionům. Kolem polo iny 19.s ole í došlo ksilnému p onikání českého kapi álu do Uhe , Haliče ana Balkán (Nečas 1976: 259–263). Ten o end y olala sku ečnos , že mnoha od ě ích e s řední azápadní E opě ládlo ysoce konku enční p os ředí, ap o o bylo ěžké, či sko o nemožné se zde e ablo a . P o o se hy na balkánském poloos o ě je ily jako málo nebo zcela neobsazené. Něk e á p ůmyslo á od ě í, jako například cuk o a nic í api o a ni- c í, zde de ac o neexis o ala. A o byla příleži os , jíž se něk eří ozhodli yuží ana- smě o ali s é podnika elské ak i i y na Balkán. Například S bsku ybudo ali češ í podnika elé sklá nu a ex ilku Pa o ině, pi o a Jahodině acuk o a Čup iji. Na balkánském poloos o ě bychom mohli nají řadu dalších příkladů podniků sčeskými kořeny. Nedos a ek k ali iko aných p aco ních sil, k e é byly nezby né zejména e ázi budo ání podniku aza ádění ý oby, se někdy řešil do ozem zaměs nanců zČech. Vznikly ak české zaměs nanecké kolonie při p ůmyslo ých aglome acích jako na- příklad při cuk o a u Go ne O jacho ici, nebo při pi o a u Lomu Bulha sku (Lančo á 2017: 39–40). Další možnos í, k e á byla p o Čechy zajíma á, byly p aco ní příleži os i e s á - ním apa á u, k e ý se po ýkal snedos a kem zaměs nanců. Tisíce Čechů se ak do- s aly například do Bulha ska, kde se upla nily jako uči elé (Zeman 2014a, 2014b, 2017), úředníci, ojáci nebo če níci (Minče Emil 2016). Podobná si uace byla i Bosně OPEN ACCESS 60 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 2/2021 aHe cego ině. Na Balkánský poloos o se přesou ali ičeš í in elek uálo é, ědci aumělci. Například Bulha sku seh áli Češi p ocesu budo ání s á u akul u ního oz oje ak ýznamnou oli, že se někdy přímo ho oří o„české kul u ní okupaci“ nebo o„české kul u ní in azi“ (S ohso á 2021: 33–34). Souh nně se dá říci, že ná ůs mig ace Čechů na Balkán započal sp ocesem kolo- nizace Vojenské h anice (1699–1881), ale zá o eň aké  ámci zemědělského dosídlo- ání olné půdy. Nejp e se jednalo opřesuny oby a el  ámci akouské mona chie, později, po ús upu Osmanské říše, imimo ni. Výsledkem geopoli ických změn na Bal- kánském poloos o ě byly ino é, či zno uobno ené s á y. V oce 1829 byla uznána nezá islos Řecka,  oce 1877 zniklo Rumunsko a  oce 1878 zno u obno ilo s ou samos a nos Bulha sko. Zpohledu k an i y byla mig ace Čechů na Balkán záleži os í zejména d uhé polo iny 19.s ole í adozní ala ješ ě p ních dese ile ích s ole í 20. P o o jsem se pokusila yhleda poč y osob období, kdy dané des inací dosáhla česká populace s ého cholu. A šak je řeba připomenou , že p o k e ékoli his o ické období přesná s a is ická da a opoč ech zah aničních k ajanů zk á ka neexis ují. P o o ani u edené poč y není možné chápa jako zcela přesné. Nicméně ipřes o je zřejmé, že zhlediska elikos k ajanské ě e, k e á byla na Balkánském poloos o ě p ní polo ině 20.s ole í, je pořadí ako é: bý alá Jugoslá ie, Rumunsko, Bulha sko aŘecko. Podle údajů Českoslo enského úřadu zah aničního z oku 1935 žilo Jugoslá ii 140.000, Rumunsku 50.000, a Bulha sku 3.500 Čechů aSlo áků. P o s o nání (podle s ej- ného zd oje) celko ě žilo nej íce k ajanů e Spojených s á ech se e oame ických 1,3mil., pak Maďa sku 200.000, a Jugoslá ii 140.000 osob (B ouček 1985: 32–34). Na Balkánském poloos o ě najdeme řadu mís , kde zniklo kompak ní české osídlení. Mnoho lidí se šak usadilo aké ( ozp ýleně) e ě ších měs ech. P o lepší o ien aci jsem se ozhodla k á ce sh nou o, kde, za jakých okolnos í ajak elké osíd- lení dané zemi bylo. STÁTY BÝVALÉ JUGOSLÁVIE Sous a nější mig ace Čechů do p os o u bý alé Jugoslá ie sou isely sosídlo áním Vojenské h anice na konci 18.s ole í (He oldo á 1985: 96). Za nejs a ší českou osadu je po ažo ána h aničá ská obec I ano o Selo, jež byla založena na konci 20.le 19.s o- le í. Následné h omadné usazo ání Čechů sou iselo skolonizací s á ní asouk omé půdy, jež měla zin enzi ni mís ní zemědělskou ý obu apozi i ně působi na do- mácí oby a ele (He oldo á 1983: 111). Na území bý alé Jugoslá ie pak Češi y ořili ři os o y skompak nějším osídlením Cho a sku, S bsku (Baná ) a Bosně aHe - cego ině. Ve měs ech žilo ý aznější p ocen o Čechů na území Cho a ska aSlo in- ska. Podle s a is iky z oku 1921 žilo Jugoslá ii 46.777 Čechů (Aue han, Tu čín 1930: 19). Podle údajů k ajanských o ganizací zle 1945–1947 žilo Jugoslá ii 60.000 k a- janů (Nosko á, Vácho á 2000: 12). Čás jich pak d uhé s ě o é álce eemig o ala do Českoslo enska. Zájem o ee- mig aci y s al hned po ukončení kon lik u. Jugoslá ská s ana o šem nebyla ee- mig aci nakloněna, ap o o o mulo ala s é požada ky ak, aby byly p o zájemce de OPEN ACCESS TEREzA LANČOVÁ 61 ac o neakcep o a elné. Například ala na om, aby odchozí zemi zanechali ne- mo i ý maje ek bez jakýchkoli náh ad. Přes eške ou snahu se nepodařilo yjedna ozumné podmínky p o h omadné přesídlení jugoslá ských k ajanů. Mnozí se p o o ozhodli, že p o ně bude ýhodnější, když zůs anou. Do Českoslo enska se á ilo kolem 11.000 Čechů aSlo áků (Pelikán 1989: 156–161). CHORVATSKO V ámci bý alé Jugoslá ie se nej íce českých k ajanů usadilo Cho a sku oblas i Sla onie (okolí Da u a u, Bjelo a u, Pak ace aPožegy). Dle s a is ik z oku 1878 e zde žilo 2.088 Čechů,  oce 1890 27.521,  oce 1900 31.888,  oce 1921 36.445 (He ol- do á 1996: 69). SRBSKO Počá ky českého osídlení S bsku (Baná ) spadají do p ní polo iny 19.s ole í. Nej- s a ší českou osadou je Češko Selo. Tu  oce 1837 založili Češi, k eří přišli z ýchod- ního ( umunského) Baná u. Lidé, k eří sem  ámci sekundá ní emig ace přišli se usadili K uščici aVelkém S ediš i (Pa lásek 2020: 30–41). Podle údajů ze sčí ání lidu z oku 1921 s bském Baná u žilo 2.035 Čechů (Vaculík 2009: 209–212). BOSNA AHECEGOVINA Česká menšina Bosně začala znika po oce 1878, kdy Rakousko-Uhe sko sou- ladu s ýsledky dohod Be línského kong esu pře zalo sp á u nad Bosnou aHe ce- go inou. Něk eří přišli přímo zčeských zemí, ale čás osob aké sekundá ně emig o- ala zVolyně3. Tehdejší Bosna aHe cego ina nabízela nebý alé množs í p aco ních příleži os í. Vzemi ak působili češ í úředníci, ojáci, če níci, echnici, lékaři, uči elé ihudebníci. Nejp e přicházeli lidé do měs a ep e později na enko  ámci ze- mědělského dosídlo ání (Uhe ek 2000: 7–11). Zajíma é jsou české skupiny se e ní čás i Bosny okolí měs Bosanský Kobáš, P jano o aDe en y, k e é znikly sekun- dá ní mig ací lidí zVolyně (He oldo á 1969: 79). Při sčí ání oby a el  oce 1910 bylo zjiš ěno, že Bosně žije 7.095 Čechů, přičemž nej íce jich žilo Sa aje u aBanja Luce (Vaculík 2009: 32). Podle s a is iky z oku 1921 žilo na území Bosny aHe cego iny 5.886 Čechů (He oldo á 1996: 79). RUMUNSKO České osídlení na území dnešního Rumunska začalo znika období 20.le 19.s o- le í. Češi se usazo ali pře ážně oblas i Baná u. Zde žili obcích spolu sdalšími ná- 3 Jedním zhla ních dů odů, p oč íce než s o českých odin opus ilo Volyni, byl ná lak us- kých úřadů, aby přes oupili kp a osla í. Příkladem ná laku může bý zákon z oku 1884 podle k e ého nep a osla ní nesměli nakupo a no ou půdu (Vaculík 2009: 33). OPEN ACCESS 62 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 2/2021 odnos mi. Je aké doloženo založení 7 esnic skompak ním českým osídlením (S a á Helena, Ge nik, Ro ensko, Bíg , Eiben ál, No á Og adena) (He oldo á 1986: 45–46). V oce 1830 bylo na území dnešního Rumunska 3.800 osob zČech. Od 90.19.s ole í začali Češi odcháze do okolních umunských esnic, nebo sousedních zemí— do S bska, Bulha ska, ale ido Ame iky. Češi žili aké e ě ších měs ech, například Te- meš á u, Hunedoaře, Clopodii apřede ším Buku eš i, kde měli ži nos i, p o o- zo ali řemesla či obchod. Menší čás znich p aco ala dělnických p o esích, nebo jako úředníci. Jejich p o esní skladba apoče umožnili znik českoslo enské kolonie hla ním měs ě (Nosko á, Vácho á 2000: 27). Podle s a is ik z oku 1930 žilo Ru- munsku celkem 11.323 Čechů (Vaculík 2009: 165–169). Po d uhé s ě o é álce (1947) byla uza řena mezis á ní dohoda mezi Českoslo enskem aRumunskem o ans e u umunských občanů české aslo enské ná odnos i. U ádí se, že celko ě eemig o ala asi ře ina umunských Čechů (He oldo á 1983: 242). BULHARSKO P ní lna přis ěho alců p oběhla ješ ě období u ecké nad lády. D uhá lna mi- g an ů přišla po zno uobno ení samos a nos i Bulha ska  oce 1878. O ře í lně je možné ho oři kolem oku 1900, kdy se do země  ámci sekundá ní emig ace přesu- nula skupina zemědělců zúzemí dnešního Rumunska (S ohso á 2012: 33). Ta o sku- pina pak se e ozápadní čás i Bulha ska založila  oce 1900 českou obec Voj odo o (Jakoubek 2010: 36). Ve s o nání smig ací Čechů do jiných zemí Balkánu mělo y- s ěho alec í do Bulha ska jiný cha ak e , jelikož sem přicházeli přede ším k ali i- ko aní dělníci, echnici, řemeslníci, obchodníci, úředníci in eligence. Ti se usazo ali přede ším e měs ech, například So ii, Go né O jacho ici, Šumenu, Lomu, Bu gasu, Kă džali, Va ně a Ruse (Vařeka 1990: 81). Ve 20.le ech 20.s ole í bylo Bulha sku 2.483 Čechů podle ná odnos i a1.952 podle jazyka (Vaculík 2009: 38). V oce 1949 byly sch áleny apodepsány úmlu y o eemig aci Čechů (aSlo áků) do ČSR. Ta byla eali- zo ána le ech 1949–1950. Celkem se do ČSR přesunulo 1.336 osob (Vaculík 2009: 47). Přes ože k ajanská ě e Bulha sku byla (  ámci Balkánského poloos o a) spíše menší, dá se říci, že jí byla ze s any ěno ána ela i ně elká pozo nos (za šechny například: Jakoubko á Budilo á, He oldo á, Jakoubek, Michalko, Minče Enčo, Minče Emil, Vaculík, Zeman adalší). ŘECKO Za celou dobu ýzkumů ůzných zd ojů jsem, až na jednu d obnou zmínku4, nena- šla in o mace očeské menšině Řecku. Například knize České menšiny E opě a e s ě ě (Vaculík 2009) Řecko e ýč u zemí, kde se ysky o aly české menšiny, ůbec ne igu uje. Ani e s udii Češi aSlo áci za h anicemi od Aue hana aTu čína (1930), kde 4 V ex u V.Kle e o é Emig ace českých aslo enských sklářů e 20.a30 le ech 20 s ole í (Češi cizině 1986: 138–152) je k á ký ods a ec omig aci českých sklářů do Řecka. OPEN ACCESS TEREzA LANČOVÁ 63 se au oři ěnují i„os a ním s á ům e opským“, není zmínka ok ajanech Řecku. Dů odů, p oč Češi nemig o ali do oho o s á u, je jis ě řada. Si uaci p a děpodobně o li nila zejména sku ečnos , že d uhé polo ině 19.s ole í období nej ě ších mig- ačních posunů zČech na Balkán bylo Řecko sice samos a ným (1829), ale hospodář- sky málo oz inu ým s á em. S ou oli možná seh ála i ela i ně ě ší zdálenos od Čech, či ý aznější jazyko á akul u ní odlišnos mezi oběma zeměmi. Jelikož his o ie a ý oj mig ačních ln, jež směřo aly zČech na Balkán, je éma- em obsáhlým asple i ým, je p ak icky nemožné ho smysluplně měs na do pá od- s a ců. Pod obné in o mace očeském ys ěho alec í na Balkán je možné nají řadě s udií, k e é jsou u edené soupisu li e a u y.5 BALKÁNŠTÍ KRAJANÉ ZPOHLEDU ETNOGRAFIE VOBDOBÍ 1918–1945 (OBDOBÍ AUERHANOVSKÉ) Vd uhé polo ině 19.s ole í odcházelo do zah aničí p ůmě u 60.000 Čechů za ok (B ouček 1985: 14). P o ože se nejednalo oje ma ginální, mig ace aemig ace budila již ehdy u či ou pozo nos . Nejs a ší souh nná da a můžeme naléz například e Slo anském ná odopisu P.J.Ša aříka (1849), díle K. on Czoe niga E hnog aphie de Ös e eichischen Mona chie (1858), nebo například článku A.V.Šembe y Mnoho-li je Čechů, Mo a anů aSlo áků akde pobý ají (1876). Téma u se ěnuje ipřednáška J.Foř a Os ěho ání se našeho lidu do ciziny (1876). Výše zmíněné p áce jsou šak spíše příklady zájmu o éma mig ace aemig ace jako ako é. Si uace se pos upně začala p oměňo a až po zniku samos a ného Českoslo enska kdy se p oje ila podpo a s á u a znikly ins i uce, k e é se snažily p oblém řeši , anebo alespoň usmě ňo a . Vobdobí p ní s ě o é álky se odli oby a el zúzemí Čech de ac o zas a il. Po zniku Českoslo enské epubliky se něk eří ze zah aničí á ili ( íce než 30.000 osob). A šak za nedlouho se p oud odchozích zno u obno il. Například  oce 1922 bylo ydáno 39.000 ys ěho aleckých pasů (B ouček 1985: 15). Emig ace sice byla nímána jako s obodná olba, k e ou by občané demok a ického s á u mí měli, ale zá o eň byla nímána jako je nežádoucí, k e ý přispí á ke kul u nímu ahospodář- skému oslabení ná oda. Amimo jiné ip o o y s al in enzi nější zájem op oble- ma iku emig ace ze s any společnos i is á ních ins i ucí po zniku epubliky. S á p oje o al k ajanským skupinám sous a nou pozo nos , zasazo al se oekonomické akul u ní s yky sdomo em, apočí al s ím, že občané českého pů odu napomohou při p opagaci Českoslo enska abudou p osazo a jeho ekonomické zájmy. Emig ace se s ala součás í zah aniční poli iky Českoslo enska. 5 Např.F.Ku na Počá ky h omadného ys ěho alec í zČech za Bacho a absolu ismu, I.He ol- do á Vys ěho alec í do jiho ýchodní E opy, Vys ěho alec í zčeských zemí (Balkán I.-Jugoslá- ie), Vys ěho alec í zčeských zemí (Balkán II.-Rumunsko, Bulha sko), K.S ohso á Mig ace Čechů do Bulha ska— z .„česká in aze“, Kořalka, J. aKořalko á K.Základní endence české- ho ys ěho alec í ačeské eemig ace do počá ku 20.le 20.s ole í, V.Penče Češi Bulha sku, aneb o ypologizaci, e apizaci ap ocesech adap ace českého ys ěho alec í do bulha ských zemí adalší. OPEN ACCESS 64 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 2/2021 Vmezi álečném Českoslo ensku se z ýšený zájem op oblema iku emig ace od- azil  om, že byly založeny no é ins i uce aodbo y  ámci minis e s e , k e é se jí ěno aly. Významnou oli seh ál zejména Českoslo enský ús a zah aniční (ČÚZ), k e ý byl založen  oce 1928. Jeho úkolem bylo pečo a ozah aniční k ajany, posky- o a jim in o mace azp os ředko á a kon ak y sbý alou las í6. Se znikem ahis o ií ús a u je spojeno jméno Jana Au ehana (1880–1942). Ten je po ažo án za jednoho ze zaklada elů, adíky omu, že byl z olen jeho p ním před- sedou (ús a 10 le edl), aké zásadním způsobem o mo al p og am k ajanské péče apoli iky ůči zah aničním menšinám. Aue han se ěno al zejména éma ům menšin ( ČSR i zah aničí), an opogeog a ii ademog a ii, s a is ice, ná odohos- podářs í aná odnos ní poli ice (Hú ský 1946: 91–95). Aue hana můžeme označi za předního znalce p oblema iky zah aničních Čechů období p ní epubliky. Téma u balkánských k ajanů se ěno al dlouhodobě, p o o aké ješ ě před álkou podnikl ý- zkumnou ces u po jiho ýchodní E opě. Výsledkem jeho bada elských ak i i  é o oblas i je několik článků (Aue han 1908, 1911, 1918). Je aké au o em ří publikací, k e é se ěnují k ajanům na Balkáně, Čechoslo áci Jugoslá ii, Rumunsku Maďa - sku a Bulha sku (1921), Českoslo enská ě e Jugoslá ii (1930) aČecho é Cho a sku (1907). Aue han spolu sR.Tu čínem napsal s udii Češi aSlo áci za h anicemi, k e á y- šla  oce 1937 e sbo níku Českoslo enská las i ěda. Tu čín sám pak přispěl kpoznání balkánských Čechů publikacemi Čechoslo áci bý além Cho a sku aSla onii (1935), Kolonisace, ná odní akul u ní ži o Čechoslo áků bý além Cho a sku-Sla onii (1937) aSídla Čechoslo áků bý além Cho a sku-Sla onii (1937). Dalšími au o y, ok e ých je řeba se zmíni jsou J.Folp ech , k e ý napsal Čechoslo áci Jugoslá ii (1936), aR.U - ban, k e ý je au o em d ou publikací Čechoslo áci Rumunsku (1930) aČeskoslo enské školské obce e opském zah aničí (1937). Mezi álečné období je ela i ně boha é na publikace, k e é se zaměřo aly na k a- janské skupiny  ůzných zemích s ě a. Za šechny např.S.Klíma Čecho é aSlo áci za h anicemi (1925), J.Pluhař Češi aSlo áci za h anicemi (1935), K.S ejček P ů odce po čs. zah aničí (1938). V ak o koncipo aných p acích bý ají u edeny ak uální in- o mace olokali ách, kde se ysky ují k ajanské komuni y, odemog a ii, způsobu obži y, ak i i ách k ajanských spolků. Zaměřují se spíše na současný s a k ajan- ských skupin, k e ý bý á doplněn oexku z do minulos i. Také nich můžeme nají in o mace oskupinách českých k ajanů na Balkáně, ale zhledem k omu, že se au oři snažili pos ihnou s a k ajanů na íce kon inen ech, ak o ěch balkánských se oho doz íme až přek api ě málo7. Zdá se, že ins i ucionalizo aná e nog a ie  om o období neje ila přílišný zájem o éma k ajanů na Balkáně. Což las ně není ani příliš přek api é, p o ože p o e- publiko á e nog a ie byla ješ ě s ále kul u ně-his o icky akul u ně-geog a icky 6 Více k éma u ČÚZ např. knize S.B oučka K ajané adomo . Nás in dějin Českoslo enského ús a u zah aničního (1985). 7 To by mohlo bý způsobeno spíše menší poče nos í k ajanských skupin na Balkáně. A šak zhledem k omu, že k ajanská ě e bý alé Jugoslá ii byla ře í nej ě ší skupinou k a- janů zah aničí ůbec, je opods a něné domní a se, že dů ody ela i ního „nezájmu“ leží jinde. OPEN ACCESS TEREzA LANČOVÁ 65 chápaným obo em, k e ý byl zaměřený zejména na p os o českých zemí. P o ože odbo ná pe iodika ždy e lek ují ak uální bada elská éma a, je možné je i  om o smyslu yuží a ela i ně ychle zjis i , co bylo, či nebylo danou dobu zkoumáno. Časopisy Český lid8 aNá odopisný ěs ník českoslo anský9 jednoznačně pa řily mezi hla ní pe iodika mezi álečné e nog a ie ČSR, spříspě ky ok ajanech na Balkáně se zde ale se káme jen zcela ýjimečně. Ta o sku ečnos od áží ak , že ehdejší e - nog a o é pok ačo ali his o icky o ien o aném s udiu „ adiční“ společnos i ajejí hmo né aducho ní kul u y  ámci Českoslo enska. Zájem ok ajany (a edy i ak o zaměřené p áce) přicházel spíše ze s any ins i ucí ao ganizací, k e é se angažo aly p og amu z .k ajanské péče jako byl ČÚZ aNá odní ada českoslo enská. ČÚZ ydá al období 1930–1937 očenku K ajané cizině. ANá odní ada českoslo enská ydá ala od oku 1920 do 1931 sbo ník Naše zah aničí, kde najdeme akřka d ě desí ky příspě ků, k e é se ýkají českého osídlení na Balkáně. Tím, že y o ins i uce ychá- zely ze zájmů s á u, sous ředily se íce na p ak ické o ázky ys ěho aleckého p o- cesu, což je pa né zejména p acích, k e é byly ydány p á ě díky podpoře ěch o ins i ucí. BALKÁNŠTÍ KRAJANÉ ZPOHLEDU ETNOGRAFIE VOBDOBÍ 1945–1989 Po álečná změna ežimu znamenala elké změny ip o e nog a ii. Došlo ans o - maci ins i ucionální základny, kdy znikala azanikala ůzná e nog a ická p aco i- š ě. Věda byla no ě cen álně řízena apláno ána p os řednic ím ak z aných bada- elských p og amů. Ty de ino aly éma a, jež bylo řeba, ade- ac o imožno zkouma . Přínosem ede inice hla ních bada elských p io i e nog a ie bylo o, že česká e no- g a ická s udia posunula s ůj zájem od s udia „lido é kul u y“ na disciplínu, k e á zkoumá kolek i ní, přede ším e nické iden i y ae nické p ocesy. Nicméně éma bal- kánských Čechů ať ady, či am, zkoumáno bylo. Jednak  ámci ýzkumů no oosíd- leneckého poh aničí ae nických p ocesů, k e é p obíhaly českoslo enském poh a- ničí, kam byli po ě šinou umís ěni i, k eří se ozhodli eemig o a po d uhé s ě o é álce. Dále pak aké  ámci ýzkumů ži ých komuni na Balkáně. NOVOOSÍDLENECKÉ POHRANIČÍ AETNICKÉ PROCESY Za symbolický ýs řel, k e ý ods a o al p oměny bada elských p io i e nog a ie, je možné po ažo a d uhou celos á ní kon e enci e nog a ů, k e á se konala  oce 1952. Na é byl jako hla ní bada elský p og am yhlášen „ ýzkum současného způ- sobu ži o a asoučasné kul u y jak zemědělských oblas ech, hla ně d užs e ních esnicích, ak i oblas ech p ůmyslo ých“ (Pe áňo á, Bahenský 2002: 190). P o e - nog a ii o znamenalo, že adiční ýzkum „lido é kul u y“ měl bý nah azen s u- 8 Český lid ychází od oku 1891 až dodnes. 9 Ná odopisný ěs ník českoslo anský ycházel od oku 1906 do oku 1956, kdy byl přejme- no án na Ná odopisný ěs ník českoslo enský apod ím o náz em ycházel od oku 1966 do oku 1992. OPEN ACCESS 72 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 2/2021 POREVOLUČNÍ SmĚŘOVÁNÍ Vpo e olučním období nejp e nas al odklon od ýchodu, což se p oje ilo i e ýbě u zkoumaných éma . Došlo ak ku či ému pře ušení kon inui y ýzkumů k ajanů na Balkáně. Období e i alizace ýzkumného éma u nas alo před koncem milénia, kdy se balkánš í k ajané zno u s ali ýzkumným éma em, k e ému byla ěno ána u - či á pozo nos nejen ze s any e nologů, ale zejména zřad ( ehdy) če s ých absol- en ů sociokul u ní an opologie. No á disciplína přinesla řadu podně ů, lila bádá- ním ok ajanech na Balkáně no ou ene gii. P oblema ika eemig ace balkánských k ajanů, k e á zpoli ických dů odů předešlé éře spíše jen p oblesko ala e s udiích oe nických p ocesech ano- oosídleneckém poh aničí, se dočkala zp aco ání po změně ežimu. Například H.Nosko á aJ.Vácho á Reemig ace Čechů aSlo áků zJugoslá ie, Rumunska aBul- ha ska (1945–1954) (2000), nebo V.He ou Reemig ace Čechů zCho a ska 1945–1949 (2010). Vposledních le ech se dos á á pozo nos i iřekněme speci ickým oblas em, k e é sou isejí sbalkánskými k ajany, jako je například české menšino é škols í Ru- munsku, Bulha sku a Jugoslá ii (Mo a co á 2006), česká indus iální a chi ek u a Bulha sku (B anko 2015), Sokol Bulha sku (Minče 2011), české kořeny bulha - ské ma ema iky (Beč ářo á 2009), nebo řeba z ahy lidí sčeskými kořeny apří ody  umunském Baná u (Ko ář 2019). ZÁVĚR Vmezi álečném Českoslo ensku sice byla k ajanům, edy i ěm balkánským, ěno- ána značná pozo nos , k e á se od azila i publikační ak i i ě, nicméně ak o smě- řo ané ýzkumy nepa řily mezi sys ema icky oz íjená éma a e nog a ie. Hla ním dů odem bylo o, že obo pok ačo al his o icky o ien o aném s udiu „ adiční“ spo- lečnos i ajejí kul u y  ámci Českoslo enska. Zájem ok ajany přicházel spíše ze s any ins i ucí ao ganizací, k e é se angažo aly p og amu z .k ajanské péče. Jeli- kož y o o ganizace ycházely ze zájmů s á u, sous ředily se íce na p ak ické o ázky ys ěho aleckého p ocesu, a o je aké pa né p acích, k e é byly čas o ydány p á ě díky ěm o ins i ucím. V60.le ech došlo ke z ýšení zájmu obalkánské k ajany, k e ý sou isel s ema ic- kým posunem e nog a ie. To o éma se s alo no ou doménou e nog a ie. Výzkumy k ajanů p obíhaly jednak  ámci ýzkumů eemig an ů (no oosídleneckém) po- h aničí, aposléze aké 70.a80.le ech  ámci šířeji poja ých ýzkumů e nických p ocesů. Vobdobí socialismu byly ealizo ány i ýzkumy přímo k ajanských sku- pinách zah aničí. Pozi i ní li měl oz oj aná ůs popula i y sociálně- ědních disciplín, k e ý mů- žeme pozo o a posledních d ou dekádách. Za řice le s obody získalo éma bal- kánských k ajanů na popula i ě. Z ýšený zájem o u o ýzkumnou oblas se p oje il e sku ečně ne ídaném množs í publiko aných s udií, knih, ale iabsol en ských p ací. OPEN ACCESS TEREzA LANČOVÁ 73 Vú odní čás i ex u jsem sh nula ýsledky s ého s udia p oblema iky k ajanů Bulha sku, Rumunsku, bý alé Jugoslá ii a Řecku. Zby ek ex u apřiložený biblio- g a ický soupis je ýsledkem obsáhlé eše še amých pozna ků, ke k e ým jsem došla zejména díky analýze yhledaných zd ojů. V ámci eše še p o u o s udii jsem s á- ila množs í hodin yhledá áním Soubo ném ka alogu ČR, digi álních kniho - nách (NDK, digi ální kniho na KNAV), p opá á áním digi alizá ů adigi álních a - chi ů časopisů, ale i„klasickým“ p ocházením iš ěných bibliog a ií.18 Při pohledu na množs í s udií apublikací by se éma mohlo je i jako yče pané. S ím o šem souhlasi op a du nemohu, p o ože dle mého názo u je u s ále řada ý- zkumných éma anámě ů, k e é by si zasloužily pozo nos . Jak na české, ak na bul- ha ské s aně je dosud množs í a chi ních ma e iálů, k e é nám jis ě ješ ě mohou přinés nějaké zajíma é pozna ky. Apak dále aké o, že ikdyž se „klasické“ k ajanské skupiny mohou je i jako dos a ečně p obádané, ak něk e é znich jsou s ále ži é aněco se nich děje. Příkladem může bý umunský Baná , kde jsme mohli ak říka- jíc přímém přenosu sledo a p oces „e no e i alizace“, k e ý uodbo né eřejnos i dodnes y olá á u či é kon o e ze. Vněk e ých s á ech Balkánského poloos o a, sou islos i sp aco ní mig ací, znikají no é, ikdyž ě šinou dočasné skupiny k a- janů (expa ů). Nu, podobných příkladů by jis ě bylo možné u és ješ ě celou řadu, p o ože jak se zdá, česká s opa na Balkáně je s ále pří omná. SEZNAM LITERATURY: 18 Zbibliog a ických p ací, k e é yšly po oce 1989, bych upozo nila zejména na Hladký akol. České aslo enské odbo né p áce ojiho ýchodní E opě: bibliog a ie za lé a 1991–2000 (2003), Z.Uhe ek akol. Češi Bosně aHecego ině. Ú od do p oblema iky s ýbě o ou bib- liog a ií (2000). Dokonce hned několik bibliog a ických soupisů p ací o umunských Če- ších aSlo ácích yp aco al Z.Salzmann, as ejně ak iM.Jakoubek, k e ý se o šem zamě- řil na p áce oVoj odo u. Amo , Č. akol. 1980. Dějiny českoslo ensko- bulha ských z ahů. P aha: Academia. Aue han, J. 1921. Čechoslo áci Jugoslá ii, Rumunsku, Maďa sku a Bulha sku. P aha: Melan ich. Aue han, J. 1907. Čecho é Cho a sku. P aha: Samos a nos . Aue han, J. 1918. „Česká esnice Bulha sku.“ No é Čechy 1: 434–438. Aue han, J. 1908. „Čecho é Cho a sku.“ Pok oko á e ue 4 (7): 417–425. Aue han, J. 1930. Českoslo enská ě e Jugoslá ii. P aha: O bis. Aue han, J. 1935. Českoslo enské jazyko é menšiny e opském zah aničí: Ná odnos ní pomě y, nichž žijí, a z ahy, k e é je pou ají ks a é las i. P aha: O bis. Aue han, J. 1920. „Několik s a is ických da oČeších aSlo ácích Cho a sku aSla onsku.“ Naše Zah aničí 1 (3): 113–115. Aue han, J. 1936. Pokus odemog a ii zah aničních Čechů aSlo áků. Českoslo enská las i ěda 5: 97–139. Aue han, J., Tu čín, R.1937. „Češi aSlo áci za h anicemi“. Českoslo enská las i ěda: ná odopis, řada II: 97–139. Aue han, J. 1911. „Zpamě ní knihy Čechů K ušici jižních Uh ách.“ Ná odopisný ěs ník českoslo anský 6 (1): 122–123. OPEN ACCESS 74 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 2/2021 Beč ářo á, M. 2009. České kořeny bulha ské ma ema iky. P aha: Ma yzp ess. Beneš, B, ed. 1968. Ma e iály k e ospek i ní bibliog a ii české e nog a ie a olklo is iky. B no: Uni . J.E. Pu kyně- iloso . ak. Bi ne o á, D. aH dá, J. 2006. „Če ná s užka ke jménu PhD . I y He oldo é, CSc. (31.12.1926, Ch udim— 2.9.2005, P aha).“ Český Lid 93 (1): 92–96. B ouček, S.1980. “Jiří Polí ka ačesko-bulha ské ědecké kon ak y.” Český Lid 67 (4): 196–202. B ouček, S.1985. K ajané adomo . Nás in dějin Českoslo enského ús a u zah aničního. P aha: Českoslo enský ús a zah aniční P aze. B ouček, S.1990. „Nad ýzkumem českého e nika zah aničí.“ Český lid 77 (3): 129–138. B ouček, S, ed. aH ubý, K, ed. 2000. Češi za h anicemi na přelomu 20.a21.s ole í: sympozium očeském ys ěho alec í, exulan s í a z azích zah aničních Čechů kdomo u 29.- 30.če na 1998. P aha: Ka olinum. B ouček, S, Uhe ek, Z. aValáško á, N.1995. „Adap ace přesídlenců české společnos i.“ Český Lid 82 (1): 1–17. Czӧ nig, K. on. 1958. E hnog aphie de Oes e eichischen Mona che. Wien: aus de kaise lich-koeniglichen Ho - und S aa sd ucke ei. Čapka, F., Slezák, L. aVaculík, J. 2005. No é osídlení poh aničí českých zemí po d uhé s ě o é álce. B no: Akademické naklada els í. Če ný, M., ed. aG igo o , D.G., ed. 2008. Úloha české in eligence e společenském ži o ě Bulha ska po jeho os obození. P aha: Vel yslanec í Bulha ské epubliky České epublice. Češi cizině. 1986–2004. P aha: Ús a p o e nog a ii a olklo is iku ČSAV. S . 1–12. Daneš, I. 1982. „Příspě ek ko ázce adap ace aasimilace Čechů  umunském Baná u (na základě ýzkumu zle 1979–1980).“ Český Lid 69 (1): 51–58. E nické p ocesy no oosídleneckém poh aničí— dělnic o e nických p ocesech: sbo ník e e á ů z ědecké kon e ence pořádané e spolup áci Ok esního las i ědného muzea Chomu o ě, Ús ředního muzeologického kabine u Ná odního muzea P aze aÚs a u p o e nog a ii a olklo is iku ČSAV P aze. 1986. P aha: Ús a p o e nog a ii a olklo is iku ČSAV. S . 1–2. E nické p ocesy: E nické p ocesy poh aničí českých zemí po oce 1945 (společnos akul u a): sbo ník e e á ů přednesených na kon e enci smeziná odní účas í konané e dnech 5.- 8.lis opadu 1984 Sobo íně, ok . Šumpe k. 1985–1986. P aha: Ús a p o e nog a ii a olklo is iku ČSAV. S . 1–4. Fa ko á, G. akol. 2013. Voj odo o: his o icko- e nologická ohlédnu í: pů od, subsis ence, odě . Plzeň: Vyda a els í Západočeské uni e zi y. Folp ech , J. 1936. Čechoslo áci Jugosla ii. P aha: Spolek Komenský. Folp ech , J. 1937. Českoslo enské školské obce e opském zah aničí. P aha: Českoslo enský ús a zah aniční. Folp ech , J. 1940. Naši k ajané cizině. P aha: Pe . Folp ech , J. 1947. S udie opo aze zah aničních k ajanů. P aha: Českoslo enský ús a zah aniční. Foř , J. 1876. Os ěho ání se našeho lidu do ciziny. VP aze: J.O o. He oldo á, I. 1975. „Adap ace aakul u ace eemig an ů zJugoslá ie aBulha ska jihomo a ském poh aničí.“ Pp.112–119. VI. Mikulo ské sympozium. Os obození ano é osídlení jižní Mo a y. He oldo á, I. 1964. “E nog a ická p oblema ika českých ná odnos ních menšin.” Český Lid 51 (5/6): 366–378. He oldo á, I. 1974. „E nog a ický ýzkum eemig an ských osad na jižní Mo a ě.“ Pp.120–124. V.F olec, M.K ejčí (eds.). T adice lido é kul u y ži o ě socialis ické společnos i. B no: Jihomo a ský k ajský ná odní ýbo . He oldo á, I. 1971. „Mio E inge ada u a š í Češi.“ Český lid 58 (6): 342–351. He oldo á, I. 1978. „Ná odopisná p oblema ika no oosídleneckého poh aničí.“ Český lid 65 (4)195–206. He oldo á, I. 1974. „Pe i iko ané z yky aobřady ubosenských Čech.“ Ná odopisné ak uali y 11: 99–113. He oldo á, I. 1992. „Reemig ace po d uhé s ě o é álce.“ Češi cizině 6: 46–47. OPEN ACCESS TEREzA LANČOVÁ 75 He oldo á, I. 1992. „Reemig ace po d uhé s ě o é álce (Shody a ozdíly).“ Češi cizině 6: 43–47. He oldo á, I. 1977. Válka lido ém podání: ná odně os obozenecký boj olyňských ajugoslá ských Čechů. P aha: Ús a p o e nog a ii a olklo is iku ČSAV. He oldo á, I. 1983. „Volyňš í Češi— Jugoslá š í Češi.“ Český lid 71 (2): 108–112. He oldo á, I. 1996. „Vys ěho alec í do jiho ýchodní E opy.“ Češi cizině 9: 67–95. He oldo á, I. 1985. „Vys ěho alec í zčeských zemí (Balkán I.-Jugoslá ie).“ Český lid 72 (2): 96–99. He oldo á, I. 1986. „Vys ěho alec í zčeských zemí (Balkán II.-Rumunsko, Bulha sko).“ Český lid 73 (1): 45–51. He oldo á, I. 1969. „Výzkum české menšiny Jugoslá ii 1965–1967.“ Český lid 56 (2): 79–95. He oldo á, I. 1973. „S a é ano é kul u ním aspolečenském ži o ě d užs e ní esnice.“ Český lid 60 (4): 187–197. He oldo á, I. 1971. Ži o akul u a českých exulan ů z18.s ole í. P aha: Českoslo enská akademie ěd, Ús a p o e nog a ii a olklo is iku. He ou , V. 2010. Reemig ace Čechů zCho a ska 1945–1949. Da u a : Jedno a. Hi , T., Jakoubek, M. 2005. „Idea k ajanského hnu í e s ě le kons uk i is ického poje í ná oda: p oměny kolek i ní iden i y oj odo ské náboženské obce.“ Český lid 92 (4): 337–366. Mo a co á, M. 2003. „Česká e nologie (1999–2000).“ Pp.185–188 in Hladký, Ladisla akol. České aslo enské odbo né p áce ojiho ýchodní E opě: bibliog a ie za lé a 1991–2000. B no: Masa yko a uni e zi a. Hladký, L. (ed). 2003. České aslo enské odbo né p áce ojiho ýchodní E opě: bibliog a ie za lé a 1991–2000. B no: Masa yko a uni e zi a. Hladký, L. e . al. 2010. Vz ahy Čechů sná ody azeměmi jiho ýchodní E opy. P aha: His o ický ús a . Hů ský, J. 1946. Uni . doc. D . Jan Aue han: ži o adílo. VP aze: Zah aniční ús a . Jakoubek, M. 2014. „Bibliog a ický soupis českých aslo enských p ací oVoj odo u, k ajanské obci Bulha sku (do .2013).“ Po a Balkanica 6 (2): 62–77. Jakoubek, M. 2008 „Dějiny Voj odo a očima jeho oby a elky. edice his o yje odu čížko ých aKa bulo ých Ba bo y Čížko é.“ Český Lid (4): 383–99. Jakoubek, M. e al. 2015. K ajané: hledání no ých pe spek i . Če ený Kos elec: Pa el Me a . Jakoubek, M. 2010. „Sesek— zapomenu á česká obec Bulha sku.“ Český Lid 97 (1): 35–50. Jakoubek, M. 2016. „Sku ečnos byla ako á, že ze slibů se nesplnilo nic (s inná s ánka eemig ace k ajanů zBulha ska na jižní Mo a u očima jejího účas níka).“ Jižní Mo a a 52 (55): 229–236. Jakoubek, M. 2010. Voj odo o: e nologie k ajanské obce Bulha sku. B no: Cen um p o s udium demok acie akul u y (CDK) e spolup áci se Západočeskou uni e zi ou Plzni. Jakoubek, M. 2012. Voj odo o: his o ie, oby a els o, mig ace. B no: Cen um p o s udium demok acie akul u y (CDK). Jakoubek, M. 2013. Voj odo o: iden i y, adice a ýzkum. B no: Cen um p o s udium demok acie akul u y (CDK). Jakoubek, M. 2011. Voj odo o: kus česko-bulha ské his o ie: en ok á pře ážně očima jeho oby a el. B no: Cen um p o s udium demok acie akul u y (CDK). Jakoubek, M. 2010. „Voj odo š í Češi očima s ých sousedů.“ Český Lid 97 (3): 281–99. Jakoubek, M. 2014. „Z ada ažal“ mezi Bulha skem ajižní Mo a ou (příspě ek k eemig aci oj odo ských Čechů).“ Jižní Mo a a 50 (53):185–193. Jakoubek, M., Fa ko á, G. 2018. „Plzeňská bulha is ka: od začá ku do konce (Bulha is ická bádánína Ka edře an opologie Západočeské uni e zi y Plzni)“. Ac a Filozo ické akul y Západočeské uni e zi y Plzni (2–3): 98–109. Jakoubek, M. 2016. Voj odo o: is o ija a na edno češko selo Bălga ija p ez pogleda (ne samo) na nego i e ži eli. Bălga ska pă o izdanie. So ia: Pa adigma. Jakoubko á Budilo á, L. e al. 2011. Balkán amig ace: na křižo a ce an opologických pe spek i . P aha: An opoWeb. OPEN ACCESS 76 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 2/2021 Jakoubko á Budilo á, L. 2011. Dědická p axe, sňa ko é s a egie apojmeno á ání ubulha ských Čechů le ech 1900–1950. B no: Cen um p o s udium demok acie akul u y (CDK) e spolup áci se Západočeskou uni e zi ou Plzni. Jakoubko á Budilo á, L. 2019. Od k e ní ms y kpos socialismu: ý oj an opologického zájmu oBalkán. B no: Cen um p o s udium demok acie akul u y. Jech, J. 1962. „Lido é po ídky.“ Český Lid 49 (4): 161–72. Jech, J. 1963. „Lido é po ídky umunských Čechů (Výsledky d uhé sbě a elské e apy).“ Český Lid 50 (6): 343–57. Jech J., Secká, M., Scheu le , V., Skalníko á, O. 1992. České esnice  umunském Baná ě. P aha: Ús a p o e nog a ii a olklo is iku AV ČR. Jeřábko á, A. ed. 1965. Ma e iály k e ospek i ní bibliog a ii české e nog a ie a olklo is iky. S . 1, Soupis bibliog a ií české aslo enské e nog a ie a olklo is iky ydaných le ech 1945–1963. B no: Uni e si a J.E. Pu kyně. Kle e o á, V. 1986. „Emig ace českých aslo enských sklářů e 20.a30 le ech 20 s ole í.“ Češi cizině 1: 138–152. Klíma, S.1925. Čecho é aSlo áci za h anicemi. P aha: O o. Kňou ek, B. aJ.Budilo á, L. 2015. Dům e Voj odo u: s a ebně-his o ický ý oj, kul u ní asociální ozmě . B no: Cen um p o s udium demok acie akul u y (CDK). Kokaisl, P. akol. 2012. Češi Cho a sku. P aha: Nos algie. Kokaisl, P. akol. 2009. K ajané: po s opách Čechů e ýchodní E opě. P aha: Za h anice— Společnos p o oz ojo ou spolup áci při P o ozně ekonomické akul ě ČZU P aze. Kořalka, J., Kořalko á, K. 1993. „Základní endence českého ys ěho alec í ačeské eemig ace do počá ku 20.le 20.s ole í.“ Češi cizině 7: 30–47. Kořalko á, K. 1971. Českoslo enská eemig ace le ech 1945, 1948. ( ukopis uložený a chi u ÚEF ČASV P aha). Kořalko á, K. 1986. „Reemig ace k ajanů jako součás mig ačních změn Českoslo ensku po d uhé s ě o é álce.“ E nické p ocesy poh aničí českých zemí po oce 1945. s . 2: Společnos akul u a. P aha: Ús a p o e nog a ii a olklo is iku ČSAV. Ko ařík, P.1982. Khis o ii baná ských abulha ských Čechů ajejich eemig aci na Jižní Mo a u. Magis e ská diplomo á p áce na Ka edře dějepisu Pedagogické akul y Uni e zi y J.E. Pu kyně B ně (nepubl.). Ko ář, P. (ed.). 2019. Přenesená k ajina: český enko  umunském Baná u. P aha: Academia. K eisslo á, S., Nosko á, J. aPa lásek, M. 2019. „Tako é no mální odinné his o ky“: ob azy mig ace amig ující ob azy  odinné pamě i.“ P aha: A go, 2019. Ku na , F. 1964. Počá ky h omadného ys ěho alec í zČech období Bacho a absolu ismu. P aha: Naklada els í Českoslo enské akademie ěd. Kužel, S., Haluzík, R.2000. „Češ í oby a elé se e obosenských esnic e s ě le a chi ních a e énních ýzkumů.“ in H ubý, K., B ouček, S. (ed.): Češi za h anicemi na přelomu 20.a21.s ole í. P aha: Ka olinum. K esl, Z., F eidinge o á, T. 2016. „T ansnacionální p ak iky, ‚ances al Re u n’ aAdap ace Rumunských Čechů přesídlených do Česka po oce 1989.“ Český Lid 103 (2): 217–38. Lančo á, T. 2017. „České s opy Go né O jacho ici.“ Po a Balkanica (1–2): 39–50. Langhamme o á, J., K aček, J. 2009. Český Baná : ži o a adice českých oby a el umunského Baná u. P aha: Ná odní muzeum. Lenk, L. 2008. Reemig ace bulha ských Čechů do Českoslo enska po d uhé s ě o é álce. Případo á s udie jedné skupiny. Diplomo á p áce obhájená na Ka edře an opologických ahis o ických ěd, FF ZČU Plzni (nepubl.). Ma e iály kp oblema ice no oosídleneckého poh aničí. 1981–1985. P aha: Ús a p o e nog a ii a olklo is iku ČSAV. S . 1–9. Ma ušek, J. 1994. Češi Cho a sku. Da u a : Jedno a. Michalko, J. 1936. Naši Bulha sku: pädesia oko ich ži o a, p áce, piesne az yko . B ašljanica Bulha sko: Ján Michalko. Míčan, V. 1934. Ná a em no ý s ě : očeskoslo . osadnících, jejich náboženských, školských, OPEN ACCESS TEREzA LANČOVÁ 77 os ě o ých, hospodář. ajin. pomě ech Bulha sku; něco očechoslo ácích Jugosla ii a Maďa sku. B no: S ě lo ap a da. Míčan, V. 1940. Pod Páně ko ouh í: (ze ži o a našich exulan ů) … VB ně: Nákladem čas. S ě lo ap a da. Minče , Emil. 2020. „Odbo y spolku „Čech“ a„Českoslo enského ná odního domu T.G.Masa yka So ii“ le ech 1919–1939.“ S udia E nologica P agensia (2): 84–93. Minče , Emil. 2011. Rodina S říb ných Bulha sku. Bakalářská p áce na Uni e zi ě Pa dubice (nepubl.). Minče , Emil. 2016. „Zkaždodennos i Čechů Bulha sku le ech 1878–1904.“ Slo anský přehled: his o ická e ue p o dějiny s řední, ýchodní ajiho ýchodní E opy 102 (1): 31–51. Minče , Enčo. 2013. „Českoslo ensko-bulha ské hospodářské z ahy le ech 1918–1933.“ Slo anský přehled 99 (3–4): 257–274. Minče , Enčo. 2015. „Českoslo enský zápas obulha ský h e 30.le ech 20.s ole í.“ Pp.243–266 in Jana Ške lo á ed. e al. P omýšle E opu d acá ého s ole í: kon lik y beze zb aní. B no: Ma ice mo a ská. Minče , Enčo. 2011. „Češi aSlo áci Plo di u.“ S uden ské zamyšlení (2): 5–67. Minče , Enčo. Sokol Bulha sku do .1948. Diplomo á p áce na Uni e zi ě Pa dubice, Fakul a ilozo ická, (nepubl.). Mo a co á, I. 2006. Ob ázky zdějin českého menšino ého škols í zah aničí. Pa dubice: Uni e zi a Pa dubice. Mo ejlo á-Manolo a, M., ed. 2005. Kapi oly zminulos i česko-bulha ských kul u ních z ahů: an ologie koen o aných ex ů. P ní čás , Od nejs a ších dob do os obození Bulha ska zosmanské nad lády oku 1878. P aha: A anga d P ima. Naše zah aničí: sbo ník Ná odní ady českoslo enské. 1920–1931. P aha: Ná odní ada českoslo enská. Na á ilo á, A. (ed.) 1986. E nické p ocesy no ě osídlených oblas ech na Mo a ě (Na příkladě yb aných obcí Jihomo a ském aSe e omo a ském k aji). B no, S ážnice: Ús a lido é kul u y ÚEF ČSAV. Neco , Neco Pe ko e al. 2006. Dějiny Voj odo a: [ esnice Čechů aSlo áků Bulha sku]. [Plzeň]: Ve spolup áci se S udijní a ědeckou kniho nou Plzeňského k aje ydalo Občanské sd užení Voj odo o. Nečas, C.1976. „Český banko ní kapi ál na Balkáně období před p ní s ě o ou álkou.“ Pp.259–263. in S udia Balkanica Bohemoslo acaII.: příspě ky přednesené na 2.celos á ním balkanis ickém symposiu B ně 28.–29.k ě na 1974. B no: Uni e zi a J.E.Pu kyně. Nešpo , Z.R.2002. Reemig an i asociálně sdílené hodno y: p olegomena ksociologickému s udiu českých emig ačních p ocesů 20.s ole í se z láš ním zře elem kzápadní eemig aci 90.le . P aha: Sociologický ús a Akademie ěd České epubliky. Nešpo , Z.R., Ho no o á, M., Jakoubek, M. 1999. „Češ í neka olíci  umunském Baná u a Bulha sku.“ Lidé měs a (2): 66–88. Nešpo , Z.R., Jakoubek, M. 2011. „D ě hypo ézy opů odu neka olíků zřad baná ských abulha ských Čechů.“ Český Lid 98 (1): 73–79. Nosko á, H., Vácho á, J. 2000. Reemig ace Čechů aSlo áků zJugoslá ie, Rumunska aBulha ska (1945–1954). P aha: AV ČR. Ús a p o soudobé dějiny. Pa lásek, M. 2016. „Clopodia česky z aná Klopo ín. Zapomenu á mo a ská kolonizace Baná u mul ilokálním e nog a ickém bádání.“ Český Lid 100 (2): 149–172. Pa lásek, M. 2011. „Hledání oj odo ské p a dy e s ě le p obuzeneckých hnu í.“ Lidé měs a 13 (1) 27–49. Pa lásek, M. 2015. „Konec elkých yp á ění nedohlednu: (me a)na a i mig ace zMo a y do dnešního S bska.“ Pp.49–58 In: M.Jakoubek, L.Ji ka, N.K álo á, M.Pa lásek, J.Tůma. K ajané: hledání no ých pe spek i . Če ený Kos elec: Pa el Me a . Pa lásek, M. 2011. „Mezi álečná k ajanská péče jako „zách anná“ akce: ku áření kolek i ní iden i y českých e angelíků jiho ýchodní E opě.“ Český Lid 98 (2): 113–34. Pa lásek, M. 2011. „Minulos s a ohelenských neka olíků zaje í ýklado ých schéma apo ahy po ozumění.“ Český Lid 98 (1): 81–87. OPEN ACCESS 78 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 2/2021 Pa lásek, M. 2011. „Obec s a á Helena jako inice Boží misiemi oplocená. K ůčky kpřehodnocení chápání české (e)mig ace na Balkáně.“ Pp.111–144. in: Lenka Budilo á e al. Balkán amig ace: na křižo a ce an opologických pe spek i . P aha: An o poWeb. Pa lásek, M. 2013. P omýšle Veliké S ediš ě. E nologická b ikoláž sociokul u ních aspek ů ži o a k ajanů jižním Baná u. Dise ační p áce-Filozo ická akul a-B no. Pa lásek, M. 2010. „Případ s a á Helena. ( e) in e p e ace náboženských dějin české obce Rumunsku.“ Český Lid 97 (4): 363–382. Pa lásek, M. 2015. Smo ykou aPánem Bohem: po s opách českých e angelíků e Voj odině. B no: E nologický ús a AV ČR, . .i. P aha— p aco iš ě B no. Pa lásek, M. 2020. ZMo a y až do Velikého S ediš ě: e nog a ické podobens í ozapomenu é náboženské komuni ě. B no: Cen um p o s udium demok acie akul u y. Pa lásek, M., Kosíko á, J. 2011. Pod íhou h oznů čas se sklání: Zminulos i Čechů aNěmců s bském Baná u. B no: E nologický ús a AV ČR— p aco iš ě B no. Pelikán, J. 1989. “Kněk e ým ekonomickým p oblémům eemig ace Čechů aSlo áků zJugoslá ie le ech 1945—1948.” Český Lid 76 (3): 156–164. Penče , V. 2015. „Něk e é p oblémy adap ace českých usídlenců se e ozápadním Bulha sku.“ His o ická sociologie (1): 115–122. Penče , V. 2012. Po se pen inách sebepoznání apoznání oho d uhého: Češi aSlo áci Bulha sku, Bulhaři České epublice. P aha: Fakul a humani ních s udií UK P aze. Penče , V. 2016. „Plzeňská bulha is ika.“ S udia E hnologica P agensia (2): 100–105. Penče , V., Jakoubek, M. 2008. „Češi Bulha sku, aneb o ypologizaci, e apizaci ap ocesech adap ace českého ys ěho alec í do bulha ských zemí.“ Český Lid 95 (2): 115–26. Pelikáno á H. 2007. Reemig ace da u a ských Čechů e s ě le jejich ži o ních příběhů. Diplomo á p áce na Fakul ě humani ních s udií UK (nepubl.). Pe áňo á, L., Bahenský, F. 2002. „Ins i ucionální základna českého ná odopisu le ech z .budo ání socialismu ap o ilace hla ních pe iodik.“ Pp 179–185 in M.Holubo á, L.Pe áňo á, J, Woi sch. Česká e nologie 2000. P aha: E nologický ús a AV ČR. Plocho á, K. 2001. „No á es. In eg ace české mig ační skupiny do bosenského p os ředí.“ Český lid 88 (4): 335–360. Pluhař, J. 1935. Češi aSlo áci doma aza h anicemi. P aha: J.Pluhař. Popelo á, H., Secká, M. 1984. „Diplomo é p áce akandidá ské p áce ěno ané osídlo ání poh aničí po oce 1945, jež byly obhájeny na ka edře e nog a ie a olklo is iky FFUK a Ús a u p o e nog a ii a olklo is iku ČSAV P aze le ech 1969–1983.“ Český lid 71 (4): 231–234. Pospíšil. V. (ed.). 1929. Jubilejní očenka českoslo enské kolonie Bulha sku, 1868–1928. So ie: D užs o Českoslo enského Ná odního Domu T.G.Masa yka So ii. Pospíšilo á, J. 2000. „Češky Bosně. Au obiog a ická yp á ění na pozadí álky. 2000.“ Pp.81–88 in: K.H ubý, S.B ouček (ed.) Češi za h anicemi na přelomu 20.a21.s ole í. P aha: Ka olinum: E nologický ús a AV ČR. Pospíšilo á, J., Uhe ek, Z. 1997. „Te énní ýzkum Čechů po álečném Sa aje u.“ Ná odopisná e ue S ážnice 7 (3–4): 124–128. P eisso á, A., S anja B da , J., Kočí, J. 2020. Češs í nás: české škols í ajeho li na zacho ání české ná odní iden i y Cho a sku. P aha: Nadace Nadání Jose a, Ma ie aZdeňky Hlá ko ých. Robek, A. 1982. „E nog a ická p oblema ika českého ys ěho alec í aoby a el českého pů odu do zah aničí.“ Český lid 89 (1): 1–4. Rouso á, J. ed. 1966. Ma e iály k e ospek i ní bibliog a ii české e nog a ie a olklo is iky. S .II., Soupis ná odopisných příspě ků Časopise Vlas i ědného spolku muzejního Olomouci. B no: Uni e zi a J.E. Pu kyně, akul a ilozo ická. Rychlík, J. e al. 2009. Mezi Vídní aCařih adem. P aha: Vyšeh ad. Salzmann, Z. 1979. „Abibliog aphy o sou ces conce ning he Czechs and Slo aks in Romania.“ Eas Eu opean Qua e ly 13 (4): 468–488. OPEN ACCESS TEREzA LANČOVÁ 79 Salzmann, Z. 1985. „Bibliog a ia kdejinám Slo áko aČecho Rumunsku.“ Slo áci zah aničí (11): 181–212. Salzmann, Z. 2004. „Bibliog a ie p ací o umunských Češích aSlo ácích.“ Češi cizině (12): 144–176. Salzmann, Z. 1987. „Doda ky kbibliog aii kdejinám Slo áko aČecho Rumunsku.“ Slo áci zah aničí (13): 182–190. Salzmann, Z. 1993. „Přezdí ky Bigă u: příspě ek kan oponymii česky mlu ící esnice jiho umunském Baná u“ Naše řeč 76 (3): 146–156. Salzmann, Z. 1983. Two Con ibu ions o he s udy o Czechs and Slo aks se led in Romania. Uni e si y o Massachuse s o Amhe s : P og am in So ie and Eas Eu opean S udies. Secká, M. 1995. „Češi Rumunském Baná u.“ Češi cizině (8): 92–115. Secká, M. 1978. „S a ební obřad Českých eemig an ů zRumunska.“ Český lid 71 (1): 43.47. Skalníko á, O. 1966. „Ná odopisný ajazyko ý ýzkum české menšiny Rumunsku.“ Zp á y /Bulle in/ Komise p e dějiny k ajano , Čecho aSlo áko zah aničí při His o ickom ús a e ČSAV (4): 5–11. Skalníko á, O., Foj ík, K. 1971. K eo ii e nog a ie současnos i. P aha: Academia, naklada els í Českoslo enské akademie ěd. Skalníko á, O., Scheu le , V. 1963.“Základy hmo né aducho ní kul u y českých ko ozemědělských obcí  umunském Baná ě.“ Český lid 50 (6): 332–342. Slezák, L. 1978. Zemědělské osídlo ání poh aničí českých zemí po d uhé s ě o é álce. B no: Naklada els í Blok. Sobo ka, O. 1965. „S a ební z yky Čechů aSlo áků na Da u a sku Jugoslá ii.“ Český Lid 52 (4): 227–231. Spu ný, L. 1983. „Reemig ace na Se e ní Mo a ě asjezd eemig an ů Šumpe ku  oce 1949.“ Český lid 70 (2): 85–92. S ejček, K. 1938. P ů odce po čs. zah aničí. P aha: Komenský. S oboda, M. 2008. „Belinci: Zapomenu á osada na Balkáně, níž se ho ořilo česky.“ Český lid 95 (2): 145–162. S oboda, M. 2007. Kapku ouzko. Případo á s udie česky ho ořícího osídlení bulha ské si Belinci. Diplomo á p áce na Ka edře an opologických ahis o ických ěd FF ZČU Plzni (nepubl.). Ša ařík, P., J. 1849. Slo anský ná odopis. P aha. Šan ůčko á, M., Fan a, V. 2014. „Příspě ek klokalizaci zaniklé české esnici Elizabe a  umunském Baná u.“ Český lid 101 (3): 279–298. Śembe a, A.V. 1876. „Mnoho-li je Čechů, Mo a anů aSlo áků akde pobý ají.“ Časopis českého muzea 10: 393–481, 647–685. Školl, J. 1983. No é osídlení ok esu Břecla po oce 1945. Břecla : Ok esní a chí Břecla , Knižnice Jižní Mo a y. Š ámko á, M. 1987. „Adap ace Čechů zBulha ska jihomo a ském poh aničí.“ Pp.295–300 in. I.Do o ský (ed.) S udia Balkanica Bohemoslo aca III. Š ěd onský, F., Moucho á, S. (ed.) 1958. Zah aniční k ajanské no iny, časopisy akalendáře do oku 1938. P aha: Ná odní kniho na. Š ěpánek, V. 2016. „Bádání očeských menšinách na Balkáně— s a ono é éma české sla is iky.“ Sla ica Li e a ia 19 (2): 121–133. Todo o a, M. 1997. Imagining he Balkans. New Yo k— Ox o d: Ox o d Uni e si y P ess. Tůma, J. 2015. „Češi pohledem cizince.“ Pp.131–154 in. M.Jakoubek e al. K ajané: hledání no ých pe spek i . Če ený Kos elec: Pa el Me a . Tu čín, R.1935. Čechoslo áci bý além Cho a sku-Sla onii. P aha: [s.n.]. Tu čín, R.1929. Dnešní s a našich zah aničních menšin. Rokycany: . J.B.Zápo očný. Tu čín, R.1937. Kolonisace, ná odní akul u ní ži o Čechoslo áků bý além Cho a sku- Sla onii. P aha: [s.n.]. Tu čín, R.1937. Sídla Čechoslo áků bý além Cho a sku-Sla onii. P aha: Čs. spol. zeměpisná. Uhe ek, Z. 2011. Češi Bosně aHe cego ině: an opologické pohledy na společenský ži o české menšiny zah aničí. P aha: E nologický ús a AV ČR. OPEN ACCESS 80 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 2/2021 Uhe ek, Z. ed. 2000. Češi Bosně aHe cego ině: ú od do p oblema iky s ýbě o ou bibliog a ií. P aha: E nologický ús a AV ČR. Uhe ek, Z. 1998. „Češi Sa aje u. Menšina měs ském p os o u.“ Český lid 58 (2): 128–146. U ban, R.1939. Čechoslo áci Rumunsku. Buku ešť: [s.n.] Uhe ek, Z. 1998. „E hnic mino i y in he u ban en i onmen and i s ins i u ions o social li e: Czechs in Sa aje o.“ Z.Uhe ek (ed.). Pp.118–124 in: E hnic S udies and he U banized Space in Social An h opological Re lec ions. P aha: Ús a p o e nog a ii a olklo is iku AV ČR. Uhe ek, Z., Tonc o á, M., Lozo iuk, P.2000. Bosnia, Bosnian Czechs, and mig a o y b idges. P ague: Ins i u e o E hnology o he Academy o Sciences o he Czech Republic. U ěšený, S.1964. „Vlas ní jména osob az ířa uČechů na jihu umunského Baná u.“ Naše řeč 47 (4): 208–261. Vaculík, J. 1983. „Bulha š í Češi ajejich eemig ace le ech 1949–1950.“ Český lid 70 (2): 82–85. Vaculík, J. 2009. České menšiny E opě a e s ě ě. P aha: Lib i. Vaculík, J. 2009. Češi cizině 1850–1938. B no: Masa yko a uni e zi a. Vaculík, J. 2002. Češi cizině— emig ace aná a do las i. B no: Masa yko a uni e zi a. Vaculík, J. 1994. „O ganizo aná eemig ace bulha ských Čechů aSlo áků ajejich usídlení poh aničí českých zemí“. Pp.39–45 in Š.Zelenák (ed). Ročenka Spolku Slo áko zBulha ska. B a isla a: Spolok Slo áko zBulha ska. Vaculík, J. 2002. Po álečná eemig ace ausídlo ání zah aničních k ajanů. B no: Masa yko a uni e zi a. Vaculík, J. 2004. Po álečná epa iace českoslo enských z .přemís ěných osob (displaced pe sons). B no: Masa yko a uni e zi a B ně. Vaculík, J. 2014. Reemig ace a epa iace Čechů aSlo áků po p ní s ě o é álce. B no: Masa yko a uni e zi a. Vaculík, J. 1993. Reemig ace zah aničních Čechů aSlo áků le ech 1945–1950. B no: Masa yko a uni e zi a. Vaculík, J. 2001. Začleňo ání eemig an ů do hospodářského ži o a le ech 1945–1950. P aha: Ná odohospodářský ús a Jose a Hlá ky. Valáško á, N. ed. 2003. I a He oldo á. S ážnice: Ná odní ús a lido é kul u y. Bibliog a ická příloha Ná odopisné e ue; č.22. Valoušek, F., Do o ská, D.Vzpomínky na Bosnu. B no: Albe . Va lez. 1925. Kon inen ální ys ěho alecká s a is ika Českoslo ensku. P aha: Minis e s o sociální péče. Vařeka, J. 1990. „Češi Bulha sku“ Český lid 77 (2): 81–88. Vařeka, J. 1973–74. „Kul u ní společens í adi e enciace lido ém s a i els í českého jazyko ého os o a na území jižního Baná u.“ Ná odopisný ěs ník českoslo enský 8–9: 53–73. Vařeka, J. 1973. „Lido é s a i els í českých esnicích Bosny aHe cego iny. Příspě ek ke s udiu českého jazyko ého os o a.“ Ná odopisné ak uali y 10: 169–177. Vařeka, J. 1978. „P oces akul u ace lido ém s a i els í českých esnic na území Jugoslá ie.“ Češi cizině 2: 233–280. Veselská, J. ed. 2008. „Bibliog a ie Ná odopisného ěs níku adalších pe iodik Ná odopisné společnos i: Ná odopisný sbo ník českoslo anský, Ná odopisný ěs ník českoslo anský, Ná odopisný ěs ník českoslo enský, Ná odopisný ěs ník, Věs ník Ná odopisné společnos i českoslo enské, Zp á y Společnos i českoslo enských ná odopisců aSlo enskej ná odopisnej spoločnos i, bibliog a ické přílohy.“ P aha: Česká ná odopisná společnos . Wiedemann, A. 2016. „Pojď snámi budo a poh aničí!“: osídlo ání ap oměna oby a els a bý alých Sude 1945–1952.“ P aha: P os o . Zeman, P.2014a. Česká in eligence Bulha sku le ech 1878–1885 na příkladu českých uči elů e Východní Rumelii. Rigo ózní p áce na Masa yko ě uni e zi ě (nepubl). Zeman, P.2014b. „Češ í uči elé na gymnáziích Bulha sku le ech 1878–1912.“ Pp.147–162 in M.P zybylski, j. Šau e al. Mladá sla is ika. B no: Masa yko a uni e zi a. OPEN ACCESS TEREzA LANČOVÁ 81 Zeman, P.2014 c. „Religiozi a českých mig an ů Bulha sku zřad in eligence.“ Po a Balkanica 6 (2) 26–33. Zeman, P.2017. „Učebnice českých uči elů Bulha sku 80 a90.lé a 19.s ole í.“ S udia E hnologica P agensia (2): 11–25. INTERNETOVÉ ZDROJE S ohso á, K. „Mig ace Čechů do Bulha ska— z .„česká in aze.“ An opoWobenzin [online] 1/2012. Dos upné z: h p://www.an opoweb. cz/cs/mig ace-cechu-do-bulha ska- z - ceska-in aze [ci .2021-8-4]. Te eza Lančo á ys udo ala sociokul u ní an opologii na Západočeské uni e zi ě Plzni. Vsou- časnos i se ěnuje s udiu E nologie akul u ní an opologie na FF UK. Zabý á se k ajanskými skupi- nami na Balkáně, mig ací a eemig ací ěch o skupin, sdů azem na p os o Bulha ska. OPEN ACCESS