In e kul u ní s o nání přís upů
péči očlo ěka sdemencí1
E a Ja olímo á, Eliška B oučko á, I a Holme o á
ABSTRAKT
Exis ují značné in e kul u ní ozdíly poje í nemoci apéče osenio y sdemencí. Ty o přís upy ozši-
řují a mnohém upe ňují pohled na u o p oblema iku. P o- odinná o ien ace a oame ických ná o-
dů ýznamně edukuje pečo a elskou zá ěž. Zhlediska k ali y aú o ně posky o ané péče  odině se
ukazuje jako ele an ní samo né chápání pods a y nemoci demence. Rodinní pečující ná odnos ních
menšin unás jen zřídka yuží ají služeb konzul ační činnos i adalších.
ABSTRACT
The e a e conside able in e cul u al di e ences in he concep o he disease and ca e o he elde ly
wi h demen ia. These app oaches a e expanding and in many ways s eng hening he iew o his is-
sue. The p o- amily o ien a ion o A ican-Ame ican na ions signi ican ly educes he ca egi e bu -
den. F om he poin o iew o he quali y o ca e p o ided in he amily, he unde s anding o he es-
sence o demen ia is ele an . Family ca egi e s o na ional mino i ies only use a leas consul ing
se ices and o he s.
ÚVOD
Demog a ické s á nu í po ede k elkému ná ůs u poč u osob sdemencí nejen  oz-
inu ých, ale i  oz ojo ých zemích. Demence je synd om, k e ý je ořen řemi
ok uhy symp omů: po uchou kogni i ních unkcí, po uchou soběs ačnos i, změnami
osobnos i abeha io álními apsychickými symp omy demence (BPSD). „Nejčas ější
příčinou synd omu demence je Alzheime o a cho oba, za k e ou následují askulá ní de-
mence adalší neu odegene a i ní onemocnění způsobující demenci ( on o empo ální lo-
bá ní degene ace, Pa kinsono a cho oba)“ (Holme o á e al. 2014: 83)2. Alzheime o a
cho oba je zá ažné neu odegene a i ní, ch onické aob ykle p og esi ní onemoc-
nění pos ihující ůzné ko ikální asubko ikální unkce, edoucí kzá islos i apo-
řebě časo ě ná očné péče (Holme o á 2003; Bá o á e al. 2011; Schindle e al. 2012).
Nemocní jsou čas o anosognosní, na s ou cho obu z ácí náhled (Ho e Rusina
2007). Alzheime o a cho oba naší kul uře oří č ou až pá ou nejčas ější pří-
činu úm í (Ne šímalo á e al. 2002).
Obje ují se aké symp omy nonkogni i ní— dep ese, úzkos , neklid, pa ano-
idně-halucina o ní symp om, ag ese (Weile 1994; Ji ák 1999). Všechny y o příznaky
BPSD mají značný li na ozsah pečo a elské zá ěže— Ca egi e Bu den, CB (Donald-
son e al. 1997; O ns ein e Gaugle 2012.).
1 P áce byla podpořena p ojek em G an o é agen u y České epubliky č.16-07931S „Hod-
nocení po řeb odinných příslušníků pečujících osenio y“.
2 Alzheime o a cho oba jako příčina demence je označo ána 50 % případů (Nikolai, Vy-
hnálek, Š ěpánko á & Ho áko á 2013).
OPEN
ACCESS
50 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 
V é o p áci jsme o mou analýzy nepříliš če ných zah aničních ýzkumů iná-
odních zd ojů zjišťo aly ozdíly poje í péče osenio y sdemencí odlišných kul-
u ách. Jedná se spíše osouh nný, celko ý pohled na kul u ní poje í péče; znaší
las ní p axe a ýzkumu si jsme ědomy řady ak o ů, k e é o li ňují nímání
nemoci apéče samo nými pečujícími osobami jako indi iduali ami jedinečném
ži o ním kon ex u. Pa ří sem na p ních mís ech ocho a pečo a a yuží pomoci
zd a o ně-sociálních služeb, y pak dále o li ňují zejména ak o y jako je zkuše-
nos spéčí, z ah lékař-pacien , sociální opo a, sebedů ě a, že péči z ládnou (sel
e icacy), in o mace onemoci, in e enční p og amy a unkce odinného sys ému
(Ja olímo á e al. 2016).
NĚkTERÁ INTERkULTURNÍ SRO NÁNÍ PÉČE OSENIORA SDEMENCÍ,
PRE ALENCE INTERkULTURNÍM kONTEXTU
P o následující yb aná in e kul u ní s o nání p oži ků azpůsobů odinné péče
očlo ěka sdemencí je důleži é zmíni , že se mezi kul u ami liší nejen přís up kne-
mocným, ale iněk e é biologické pa ame y synd omu demence. Výzkumy dokla-
dují, že pomě Alzheime o y cho oby (ACH) a askulá ní demence (VD) je například
p o ka ibskou populaci e sku ečnos i opačný po o nání spopulací eu oame ickou.
Odbo níci se ozcházejí hodnocení zas oupení ACH aVD Asii, něk e é ýzkumy
poukazují na obecnou pře ahu ACH na kon inen u; jiné ýzkumy Číně a Japon-
sku p okazují yšší zas oupení VD (Lee e al. 2002). Na základě k ali iko aných od-
hadů, ycházejících ze opských is ě o ých s udií, dle WHO (2014) aAlzheime ’s
Disease In e na ional (2012) je p e alence demence E opě 6,2 %, e s řední E opě
4,7 %; p o s o nání USA 6,5 % a Asii 3,9 % (Má l e al. 2014). P e alence cho oby se
mezi kul u ami může liši například zdů odu nedos a ečné os ě y achybějícím zá-
chy em případů. Něk e é p áce ukazují aké na yšší p e alenci demence na enko ě
op o i měs ským oblas em, a o jak Asii, ak E opě. Vyspělejší s á y ykazují za-
s oupení é o nemoci ela i ně yšší, sekonomickým aspolečenským oz ojem ak
lze očeká a , že poče demencí bude unás dále na ůs a ( isko á zp á a ČALS 2014).
S os oucím poč em nemocných demencí aké s oupá ipoče odinných příslušníků,
k eří opacien a bezp os ředně pečují.
PÉČE VINTERKULTURNÍM KONTEXTU
S ejně jako eu oame ické kul uře se i in e kul u ním s o nání ukazuje, že péče
je ob ykle yžado ána od žen. To je ý azně zas oupeno zejména asijských kul u-
ách (Holubo á e Tó ho á 2008); kon uciánské adici je od mužů očeká áno, že
p o ženy y oří dob é podmínky, péči zajis í aumožní. A ické kul u y ozkládají
břímě péče íce na šechny příbuzné, zapojena je celá odinná síť (Milne e Ch yssan-
hopoulou 2005).
Něk e é kompa a i ní ýzkumy naznačují, že e nici a h aje značnou oli aké
e nímání demence, od nějž se od íjí způsoby péče, z ahy  odině, dopady na
pečující asociální podpo a odin (Milne e Ch yssan hopoulou 2005; Ja olímo á e
al. 2016). Jihoasijské komuni y e Spojeném k álo s í například chápou demenci
OPEN
ACCESS
E A JAROLÍMO Á, ELIŠkA BROUČkO Á, I A HOLMERO Á 51
jako „Boží ůli”, jejíž p oje y se ysky ují p ůběhu s á nu í a zhledem k omu,
že jde oduše ní změny, pohlíží na ni současně jako na něco os udného. Z oho plyne
jejich zacházení snemocí, k e ou se čas o snaží popí a , sk ý a či snaha izolo a
člo ěka sdemencí od kon ak ů sjinými lidmi. To šak sou isí aké s ím, že se zd á-
hají yhleda odbo nou pomoc apo adens í (Milne e Ch yssan hopoulou 2005)3.
P a děpodobně zhis o ie a oame ických komuni yplý á, že pohlíží na s é se-
nio y jako na z ani elnější akřehčí oblas i ělesné iduše ní. A oame ičané ní-
mají senio y jako po řebné och any apodpo y (Milne e Ch yssan hopoulou 2005).
To jim umožňuje ne níma demenci jako s igma. Zůs á á šak pří omný dů az na
odinnou péči, k e á je ceněna íce než péče ús a ní. Ta o p o- odinná o ien ace
a oame ické populace aké ýznamně edukuje pečo a elskou zá ěž op o i ná o-
dům e opským (Ha ch e al. 2014; Ma in e al. 2014). Od ěch o ýsledků poje í pří-
s upů, kdy populace jasně ozlišo ala mezi demencí ajinými s a y, se ý azně liší
ýzkum uaus alských Abo iginců, k eří ne nímali ozdíl mezi demencí ajinými
duše ními cho obami (Taylo e al. 2012). Ve ýzkumu zaměřeném na os ě u lidé
popiso ali demenci jako „šílens í” nebo ji po ažo ali za zlomyslnos , nasch ály ze
s any nemocného. VJihoa ické epublice, zejména obcích a enko ských oblas-
ech je demence čas o nímána jako spja á sča odějnic ím spíše než jako důsle-
dek nemoci. Osoby označené jako ča odějnice— ě šinou s a ší ženy— mohou bý
opo ho ány, ukameno ány, dokonce izabi y. Následně byla  é o s udii zjiš ěna
d ě nosná éma a: „ í a ča odějnic í způsobující s ach zosob sdemencí» a„po-
řeba znalos í a zdělání“ (Mkhon o e Hanssen 2018). Dle ýzkumné s udie P ince
(2014), k e á je p ním komplexním hodnocením péče oosoby sdemencí  oz ojo-
ých oblas ech, yplý á, že s a ší lidé  oz ojo ých zemích jsou nedílnou součás í
odinného sys ému. Vysoká mí a s esu anapě í  odině zjiš ěná  é o s udii je
zd ojem řady „disad an ageous cycles“ (kumulace p oblema ických si uací spéčí
spojených, odinných kon lik ů, nedůs ojné zacházení snemocným, nedos a ek
ex e ních o em pomoci ipodpo y) aměly by je řeši předs a i elé mís ních lád.
Výsledky longi udinální subsaha ské s udie ukonžských s a ších dospělých dokla-
dují z ýšené iziko úm í sou islos i sdemencí. Au oři é o s udie zdů azňují
po řebu cílené zd a o ní poli iky as a egií p o péči olidi sdemencí subsaha ské
A ice (Samba e al. 2016).
Přes ože omu o éma u za ím není ěno án dos a ek pozo nos i, zdá se, že
zkušenos i a icko-ka ibské, jihoasijské aeu oame ické populace jsou s o na-
elné. Ua oame ické populace nejsou ýsledky ýzkumů jednoznačné, nicméně
něk e é znich naznačují, že kul u y, k e é jsou íce emočně o e řené aemo i i y
si cení íce než in elek uálního ýkonu, mohou lépe na azo a z ah snemocnými
a ak mí ni pečo a elskou zá ěž. Ro něž je možné, že kul u y, k e é si íce cení
péče od uhého, olik nepodléhají důsledkům pečo a elské zá ěže. Pů odem a ická
aasijská populace ob ykle disponuje ě ší a ozmani ější sí í nápomocných pří-
buzných apřá el než populace eu oame ická (Milne e Ch yssan hopoulou 2005;
3 Vnaší kul uře je ypické nímání důsledků nemoci pečujícími osobami jako počínání zá-
mě né („nasch ály“) ze s any opečo á aného. Pečující mohou symp omy nemoci baga e-
lizo a , a ím b áni časné diagnóze aléčbě nemocného.
OPEN
ACCESS
52 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 
Mkhon o e Hanssen 2018). Není šak p okaza elné, zda o o sou isí s edukcí zá-
ěže adep esi i y mezi pečujícími.4
NĚkTERÉ ETNICkÉ MENŠINY ČESkÉ REPUBLICE APROBLEMATIkA PÉČE
P oblema ika lidí sdemencí ze nických menšin České epublice je elmi málo po-
psaná, uchopená je spíše zhlediska péče os a é lidi obecně. Vpods a ě jde omizi ý
ýzkum ěnující se ie namské menšině adalším mino i ám, zřejmý je inap os ý
nedos a ek in o mací o omské populaci. Pa ně jde ood az nedos a ečného yuží-
ání sys ému pomoci ze s any Romů, k eří se aké po ýkají sdůsledky péče os a ší
členy odiny.5
Romš í senioři se obecně íce spoléhají na pomoc od s ých blízkých apo ažují ji
za při ozenou, za ímco (e nicky) češ í senioři si íce cení s é nezá islos i asamo-
s a nos i, přijmou například inanční pomoc je p o ně ěžké (Mülle o á 2010). To o
nas a ení zřejmě ychází z adičního ý azného zaměření Romů na odinu ajejí
soud žnos . Pokud jde opéči onemohoucí omské senio y, oni sami předpokládají, že
by se oně odina pos a ala (Holubo á e Tó ho á 2008; Mülle o á 2010). To šak dnes
už nemusí bý ždy pla né, z ozho o ů sRomy mladší gene ace se ukázalo, že by se
neb ánili yuží ani možnos i následné péče nebo domo a p o senio y (Holubo á e
Tó ho á 2008). Není šak jasné, nakolik jsou y o služby sku ečně yuží ány. S ou
oli  om o éma u zřejmě h ají aké aso é předsudky.
Přes jis é ozpo y mezi mladší as a ší gene ací se zdá, že Romo é jsou ocho ní pe-
čo a oumí ajícího člo ěka domácím p os ředí aza podpo y ši oké odiny (h p://
www.umi ani.cz 2018), přičemž iuumí ajících ins i ucích se snaží odina bý
pokud možno neus ále. Přes ože edy ne íme, jak se Romo é s a í kpéči očlo ěka
sdemencí, lze předpokláda , že oněj pečují spíše  odinném k uhu aspíše než ma-
jo i ní společnos jsou ocho ni necha jej zemří (  e minálním s adiu) domácím
p os ředí, mezi odinou.
U ie namské menšiny y ací Holubo á aTó ho á (2008) zakořeněný názo , že
jsou mladší gene ace ždy za ázány pos a a se os é s a é odiče domácím p o-
s ředí ademons ují, že zjejich esponden ů by se polo ina ozhodla p o domácí péči
ad uhá polo ina p o péči ús a ní s ím, že by se příbuzní nadále podíleli na péči ado
domo a docházeli. Je možné, že adiční hodno y ie namských odin jsou už dnes—
s ejně jako u omské populace— o li něny cho áním majo i ní společnos i, což ede
ke z ýšenému přije í ins i ucionalizace s a ých lidí.
Je o ázkou, nakolik jsou eálně domo y p o senio y adomo y se z láš ním eži-
mem yuží ány mino i ami. Ro něž je nejasné, jaké zkušenos i s ěmi o klien y oše -
řující pe sonál má azda je schopen yjí s říc jejich odlišným kul u ním ná ykům.
4 Dle Schindle a e al. (2012) azkušenos í zdob é p axe naší kul uře je elmi ýznamná
podpo a mezi členy odiny na zájem, jako ako á je ysoce ceněna kon ex u jiných o-
em pomoci apodpo y.
5 Dle zp á y úřadu lády os a u omské populace z oku 2016 jsou Romo é nejpoče něj-
ší ná odnos ní menšinou České epublice, dělí se na in eg o ané do společnos i ana
z .sociálně- yloučené, iz: h ps://www. lada.cz/cz/ppo /zalezi os i- omske-komuni-
y/dokumen y/zp a a-o-s a u- omske-mensiny-za- ok-2016-158612/
OPEN
ACCESS
E A JAROLÍMO Á, ELIŠkA BROUČkO Á, I A HOLMERO Á 53
Velmi ci li ě  om o yzní á no ská s udie p o edená cen u péče opacien y sde-
mencí sklien y zkul u y Sami, e nika obý ajícího s řední se e ní Skandiná ii ačás i
Ruska. Něk eří ze sámských pacien ů žili celý ži o adičním kočo ným způsobem,
šichni šak byli ycho áni sámské kul uře sjejími hodno ami, jazyky, spi i uali ou
auměním. Výzkum dokumen uje odlišné cho ání ěch o pacien ů, na azující na je-
jich celoži o ní z yky (Hanssen 2013). Oše řující pe sonál se zde se ká á scho áním,
k e é by p o nepoučenou osobu mohlo znači a ypické p oje y demence či hlubší po-
škození. Například mnozí klien i se obá ali, že se na ně zří í jejich pokoj nebo elmi
špa ně spali p ůběhu ja a apodzimu. Nicméně šlo jen okul u ní ozdíly— sámské
s any jsou podpí ány ámy, ámy pokojích šak zje ně nesloužily kopěře s ěn—
od ud s ach, že se s ěny zří í. Špa ně spící klien i jen na azo ali na s é celoži o ní
z yky— byli pasáky sobů a zá islos i na oční době byli z yklí d že us ých s ád
noční hlídky.
ZÁVĚR
Snaha přizpůsobi péči bio y mům az ykům s ých klien ů, k e ou no ská s udie za-
znamenala, se dobře shoduje sp og amy apliko anými aké e s řední E opě, jako
jsou Bon Appe i e, p áce se ži o ním příběhem, podpo o ané Českou alzheime o -
skou společnos í (ČALS), nebo Böhmů psychobiog a ický model péče osenio y sde-
mencí. Ty o adalší pos diagnos ické aino a i ní p og amy se p axi os ědčují, zlep-
šují k ali u ži o a lidí sdemencí nejen ins i ucích, ale i  odinách. Přinášejí ě ší
poci jis o y, poznání obecného kon ex u, posky ují nemocnému ě ší kompe ence
apečujícím umožňují pozná a nemocného blíže, z aho a se kněmu íce jako kčlo-
ěku améně jako kdiagnóze. Obdobně mají značný ýznam ipodpů né p og amy,
koučo ání apsychosociální in e ence p o pečující odinné příslušníky přede ším
zhlediska edukce pečo a elské zá ěže. Včeské p axi pos ádáme ý aznější zku-
šenos i spečujícími odinami zmino i , a o jak ČALS, ak pa ne ských o ga-
nizacích. P o po adens í apomoc si lidé znašich zdejších menšin přicházejí zříd-
kakdy, éměř ůbec. Je o ázkou, co je oho příčinou, zda jde opoje í demence apéče,
onas a ení sys ému podpo y apomoci nebo odalší ak o y. Můžeme éměř sjis o ou
předpokláda , že i  omských, ie namských a odinách dalších ná odnos í České
epublice p obíhají obdobné p oblémo é si uace jako  odinách e nických Čechů
s ižených demencí.
SEZNAM ZKRATEK
ACH Alzheime o a cho oba
AE Alzheime Eu ope
BPSD Beha io al and Psychiological Symp oms o Demen ia
ČALS Česká alzheime o ská společnos
CB Ca egi e bu den
VD Vaskulá ní demence
WHO Wo ld Heal h O ganisa ion
OPEN
ACCESS

54 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 
ZDROJE
ALZHEIMER EUROPE. 2013. Na ional Policies
Co e ing he Ca e and Suppo o People wi h
Demen ia and hei Ca e s. Demen ia
in Eu ope, Yea book 2013.
ISBN 978-2-9599755-7-8.
BÁRTOVÁ, P., WALCZYSKOVÁ, S., PLEVOVÁ,
P., RATAJOVÁ, L., HAVELKA, J., ŠILHANOVÁ,
E. e al. 2011. He edi á ní časná o ma
Alzheime o y nemoci důsledku zá odečné
mu ace p. M139 genu PSEN1— kazuis ika.
Neu ologie aneu ochi u gie. 2011, oč. 5,
s.569–574.
DONALDSON, C., TARRIER, N., BURNS, A. 1997.
The impac o he Symp oms o demen ia on
ca egi e s. B i ish Jou nal o Psychia y. 1997,
170, 1, 62–68.
HANSSEN, I. 2013. The in luence o cul u al
backg ound in in e cul u al demen ia ca e:
xempli ied by Sami pa ien s. Scandina ian
Jou nal o Ca ing Sciences. 2013, oč. 27, č.2,
s.231−237. ISSN 02839318.
HATCH, D.J., DeHART, W.B., NORTON,
M.C.2013. Subjec i e s esso s mode a e
e ec i eness o amul i-componen , mul i-
si e in e en ion on ca egi e dep ession
and bu den. In e na ional Jou nal o Ge ia ic
Psychia y. 2013, oč. 29, č.4, s.406–413.
ISSN 0885-6230.
HOLMEROVÁ, I. 2003. P oblema ika pečujících
odin, možnos i pomoci apodpo y. Česká
ge ia ická e ue. 2003, oč. 2, s.33–37.
HOLMEROVÁ, I., JAROLÍMOVÁ, E., SUCHÁ, J. e
al. 2007. Péče opacien y skogni i ní po uchou.
P aha: Vážka. ISBN 978-80-254-07-4.
HOLUBOVÁ, M., TÓTHOVÁ, J. 2008. Mino i y
s áří asm . Zd a o nic í amedicína. 2008.
oč. 11/2008. Dos upné zh p://zd a i.e15.cz/
clanek/ses a/mino i y-s a i-a-sm -397957.
HORT, J., RUSINA, R. 2007. Paměť ajejí po uchy:
paměť zhlediska neu o ědního aklinického.
P aha: Maxdo . ISBN 978-80-7345-004-5.
JAROLÍMOVÁ, E., BROUČKOVÁ, E.,
HOLMEROVÁ, I. 2016. Rodinný sys ém
apečo a elská zá ěž uAlzheime o y cho oby.
Ge ia ie aGe on ologie. 2016. oč. 3, č.5,
s.126−129. ISSN 1845−4684.
JIRÁK, R. 1999. Demence. P aha: Maxdo .
ISBN 80-85800-44-6.
LEE, D.Y., LEE, J.H., JU, Y., KANG, U. K.,
LEE, M., KIM, K.W., JHOO, J.H., WOO, J.I.
2002. The P e alence o Demen ia in Olde
People in an U ban Popula ion o Ko ea: The
Seoul S udy. Jou nal O The Ame ican Ge ia ics
Socie y. 2002, oč. 50, č.7, s.1233–1239.
MÁTL, O., HOLMEROVÁ, I., MÁTLOVÁ, M.
2014. Zp á a os a u demence 2014. P aha:
Česká alzheime o ská společnos o.p.s.
MARTIN, M., LÓPEZ, R., NÚÑEZ, P.A.,
REYMOSO, C.N. 2014. Anxie y and
dep ession in ca egi e s o Alzheime
pa ien s in he Dominican Republic.
Compo amen o Demen ia & Neu opsychologia.
2014, oč.8, č.4, s.384–388. ISSN 1980-5764.
MKHONTO, F., HANSSEN, I. 2017.When
people wi h demen ia a e pe cei ed as
wi ches. Consequences o pa ien s and nu se
educa ionin Sou h A ica. Jou nal o Clinical
Nu sing. 2017, oč. 27, č.1/2, s.169-176.
ISSN 0962-1067.
MILNE, A., CHRYSSANTHOPOULOU,
C.2005. Demen ia ca e-gi ing in black and
Asian popula ions: e iewing and e ining
he esea ch agenda. Jou nal O Communi y &
Applied Social Psychology. 2005, oč. 15, č.5,
s.319–337.
MÜLLEROVÁ, M. 2010. Poje í s áří napříč
kul u ami. Nepubliko aná bakalářská p áce.
Zlín: Uni e zi a Tomáše Ba i e Zlíně.
NEVŠÍMALOVÁ, S., RŮŽIČKA, E., TICHÝ, J.
e al. Neu ologie. P aha: Galén, 2002.
ISBN 8072621602.
NIKOLAI, T., VYHNÁLEK, M.,
ŠTĚPÁNKOVÁ, H., HORÁKOVÁ, K. 2013.
Neu opsychologická diagnos ika kogni i ního
de ici u uAlzheime o y cho oby. P aha:
Psychia ické cen um P aha.
ISBN 978-80-87142-25-7.
ORNSTEIN, K., GAUGLER, J.E.The p oblem
wi h „p oblem beha io s”: asys ema ic
e iew o he associa ion be ween indi idual
pa ien beha io al and psychological
symp oms and ca egi e dep ession and
OPEN
ACCESS
E A JAROLÍMO Á, ELIŠkA BROUČkO Á, I A HOLMERO Á 55
bu den wi hin he demen ia pa ien –
ca egi e dyad [online]. In e na ional
Psychoge ia ics. 2012, oč. 24, č.10,
s.1536–1552.
PRINCE, C.Ca e a angemen s o people
wi h demen ia in de eloping coun ies.
In e na ional Jou nal o Ge ia ic Psychia y.
2004, oč. 19, č.2, s.170−177.
ISSN 0885-6230.
SAMBA, H., GUERCHET, M., NDAMBA-
BANDZOUZI, B., MBELESSO, P., LACROX,
P., DARTIGUES, J.F., PREUX, P.2016.
Demen ia-associa ed mo ali y and i s
p edic o s among olde adul s in
sub-Saha an A ica: esul s om a2-yea
ollow-up in Congo ( he EPIDEMCA-FU
s udy). Age & Ageing. 2016, oč. 45, č.5,
s.680–687. ISSN 0002-0729.
SCHINDLER, M., ENGEL, S.,
RUPPRECHT,-R. 2012. The impac
o pe cei ed knowledge o demen ia
on ca egi e bu den. The Jou nal o
Ge on opsychology and Ge ia ic Psychia y.
2012, č.25, s.127−134.
ŠTĚPÁNKOVÁ, H., HÖSCHL, C.,
VIDOVIĆOVÁ,L. 2014. Ge on ologie:
současné o ázky zpohledu biomedicíny
aspolečenských ěd. P aha: Ka olinum.
ISBN 978-80-246-2628-4.
TAYLOR, K.A., LINDEMAN, M.A.,
STOTHERS, K., PIPER, K., KUIPERS, P.
The In e cul u al communica ions in
emo e Abo iginal Aus alian communi ies:
Wha wo ks in demen ia educa ion and
managemen ? Heal h Sociology Re iew.
Abingdon: Rou ledge, 2012, 21(2), 208−219.
WEILER, P.G., CHIRIBOGA, D.A., BLACK,
S.A. 1994. Compa ison o men al s a us es s:
Implica ions o Alzheime ’s pa ien s and
hei ca egi e s. Jou nal o Ge on ology 1994.
č.49, s.44−51.
OPEN
ACCESS