JEAN-FRANÇOIS SABLAYROLLES: COMPRENDRE
LA NÉOLOGIE. CONCEPTIONS, ANALYSES, EMPLOIS1
Limoges: Lambe -Lucas, 2019, 312 s an
ISBN 978-2-35935-286-3
F ancouzské naklada els í Lambe -Lucas ydalo na samém sklonku oku 2019 ko-
lekci La Lexico hèque knihu snáz em Comp end e la néologie. Concep ions, analyses, em-
plois, jejímž au o em je enomo aný ancouzský ling is a Jean-F ançois Sablay ol-
les, zaklada el mode ního poje í neologie— o o označení si zaslouží zejména díky
s é knize La néologie en ançais con empo ain : examen du concep e analyse de p oduc-
ions néologiques écen es (Sablay olles, 2000), jež je p o ýzkum neologie přelomo á.
Jean-F ançois Sablay olles započal s ou akademickou d áhu na uni e zi ě Li-
moges (1997–2002), e s é p o esi pok ačo al na Uni e si é Pa is 7 (2002–2005) ana-
konec působil jako uni e zi ní p o eso na Pa is 13 So bonne Pa is Ci é. Jeho ýzkum
zah nuje neologii současné ancouzš iny, če ně p oblema iky jazyko ých přejímek
ao ázky ek i alen ů. Vedle ýše u edené s ěžejní publikace oneologii ydal, pří-
padně edi o al, např.Les néologismes (Sablay olles –P u os , 2003), L’inno a ion lexi-
cale (Sablay olles, 2003), La Fab ique des mo s ançais (Sablay olles— Jacque -P au,
2016), Les néologismes. C ée des mo s ançais aujou d’hui (Sablay olles, 2017) L’emp un
en ques ion(s) (Sablay olles— Kacp zak— Mud ocho á, 2019). V oce 2006 založil
ado oku 2018 aké edl, spolu sJohnem Humbleyem, časopis oneologii Neologica
(Classiques Ga nie ).
Zde ecenzo aná publikace je dalším zlomo ým počinem p o eso a Sablay ollese.
Čí á 312 s an aje ozdělena do ří čás í scelkem de í i kapi olami.
P ní čás snáz em App oches du concep pojímá ři kapi oly. Věnuje se přede ším
his o ickým sou islos em. Velmi ze ubně je kupříkladu ys ě len znik e mínů
neologie (néologie) aneologismus (néologisme), esp.celé mo ologické odiny ořené
ze základů logos aneos, ajejich ozšíření auchopení e ancouzš ině, ale i  ámci
ozličných ling is ických koncepcí (s.11–23). V é o sou islos i J.-F. Sablay olles pod-
há á, že ýznam e mínu neologie je s abilnější— ý azně di e zi iko anější neo-
logismus ykazuje celkem osm ýznamů (s.14). D uhá kapi ola olně na azuje na
p ní a ě ší mě ou oz íjí základní lexikální e minologii ážící se kneologismu.
Ten je nejčas ěji chápán jako „no é slo o“ (s.25), p o o je Sablay olles nucen ypořá-
da se sde inicí slo a (mo ), ale ilexikální jedno ky (uni é lexicale) aodkazuje na řadu
ling is ů (např.A.Ma ine , A.Meille , S.Mej i), k eří se ema ice ěno ali ausilo-
ali oanalýzu lexika ajeho nejmenších čás í, ale iojeho uchopení ši ším disku zu
(Guilbe , Ben enis e). Více pozo nos i je ěno áno pojmu lexie, j. e mínu pochá-
zejícímu od B.Po ie a, k e ý se elmi ychle ujal obecné jazyko ědné e minologii
azařadil se do běžného disku zu mnohých ling is ů (J.Tou nie , B.F adin, I.Mel’čuk,
aj.). Nalezneme jej ale ijako neu ální klíčo é slo o apliko aných s udiích současné
neologie (např.Talla ico— Humbley— Jacque -P au, 2020).
1 Ta o p áce znikla za podpo y p ojek u „K ea i i a aadap abili a jako předpoklad úspě-
chu E opy p opojeném s ě ě“, eg. č.: CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_019/0000734, inanco-
aného zE opského ondu p o egionální oz oj.
Radka Mud ocho á
OPEN ACCESS
296 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 103, 2021, Č.2
Další d ě čás i d uhé kapi oly pod obně ymezují ši ší poje í neos anéo-, z ahující
se přede ším ko ázce neologičnos i (néologici é) aži o nos i neologismu. Ikdyž au o
zp u ymezuje období neologické pe cepce na dese le (s.50), na dalších řádcích
o o kons a o ání ela i izuje (h anice je o li něna celou řadou ak o ů). Poslední
kapi ola p ní čás i pojedná á oslo nících ajejich oli  ámci neologie. Obecně je
známo, že nejčas ější de inice neologismu se áže kabsenci daného lexika e slo -
níku. Sablay olles o šem upozo ňuje, že ak o de ino ané ymezení neologismu je
nedos a ečné, a o hned zněkolika příčin. Jednou znich je např.o ázka ýbě u samo -
ného slo níku „a bi a“, esp.slo níků, adále ip oblema ika de inice pojmu „slo -
ník“ ajeho cha ak e is ika ůbec. Možná p á ě z oho o dů odu je dále pozo nos
ěno ána poje í ap ezen aci me aling is ických ko pusů, jmeno i ě nomenkla uře,
mak o- amik os uk uře apříkladům zanesení neologismů do slo níku, jež jsou
zpřehledněny suma izační abulkou (s.64) asouh nnými ýč y (s.66). Vneposlední
řadě jsou okomen o ány slo níky neologismů. Au o na huje jejich členění do ří
hla ních linií: (1) suplemen y elkých obecných slo níků, (2) slo níky ománských
jazyků y ořené specializo anými ýzkumnými ýmy, (3) slo níky o iciálních neo-
logismů, mající p esk ip i ní o mu. Kapi ola je zakončena diskusí nad olí au oma-
ické apoloau oma ické exce pce neologismů. V om o kon ex u jsou komen o ány
přede ším ak uální nás oje apla o my (nejen) p o ancouzský jazyk Logoscope,
Néo eille aPompamo. Au o se zabý á éž možnos mi, ale ilimi y eše ší e elkých
ko pusech, in e ne o ých yhledá ačích aa chi ech isko in.
D uhá čás nese náze Typologie aobsahuje o něž ři kapi oly. J.-F. Sablay ol-
les popisuje k i é ia, jež by měla bý každé klasi ikaci espek o ána. Na základě
ěch o k i é ií přis upuje kanalýze celé řady ozličných ypologií neologismů
(např.Bonna d, Gilbe , Dauza , Rey, Wagne apod.), jež jsou syn e izo ány přehled-
nou abulkou (s.89), s ědčící odi e zi ě ypologií e ancouzském ling is ickém
p os ředí. Au o přes o upozo ňuje, že se nejedná o yče pá ající soupis, aodkazuje
č enáře na s ou (již zmiňo anou) p áci z oku 2000, níž je možno dohleda pod ob-
nější po o nání ypologií. Vdalších podkapi olách jsou komen o ány základní d uhy
obecných ypologií dle k i é ia jejich klasi ikace. Než au o přis oupí ke s ěžejní čás i
celé knihy, o iž k las ní ypologii, pá é kapi ole ješ ě upřesňuje az ý azňuje ně-
kolik e minologických nuancí: zabý á se např.pseudomo émy (paleomo émy),
ak olexémy, ak omo émy, spo nými případy kompozice ade i ace apod. Zmi-
ňo anou s ěžejní čás í monog a ie je au o o a las ní ak ualizo aná ypologie neolo-
gismů. Její pů odní podoba, jak au o sám přizná á, ba opako aně zdů azňuje (s.101,
124), je inspi o ána J.Tou nie em. Jejím základem je yčlenění jazyko ých přejímek
 z .ma ice ex e ne ůči os a ním slo o o ným p ocesům ma ices in e nes. Sablay-
olles u o základní koncepci dále hie a chizuje a ozlišuje další ka ego ie  ámci
pů odních ka ego ií Tou nie o ých. P o s o nání u ádíme obě ypologie o mou
schéma (Tou nie schéma č.1, Sablay olles schéma č.2).
Pokud po o náme obě schéma a, je možno kons a o a , že konco ých slo o o -
ných p ocesů obsahuje Tou nie o a koncepce celkem dese , kdež o Sablay olles do-
spí á kčíslu d ace č yři če ně jazyko é přejímky, jediného ex e ního zd oje slo o-
o by. Tou nie se kupříkladu ne yjadřuje k omu, co např.F adin (2009) po ažuje
za ex ag ama ické p ocesy, jako jsou amalgámy, ne ozp aco á á ani de i ační p o-
OPEN ACCESS
RADKA MUDROCHOVÁ 297
SCHÉMA 1.Typologie slo o o ných p ocesů (Tou nie , 2009, s.226)
SCHÉMA 2.Typologie
neologismů (Sablay olles,
2019, s.127)
OPEN ACCESS
298 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 103, 2021, Č.2
cesy nebo slučo ání. Ikdyž je p o oba ling is y ýchozím bodem ozdělení na ma -
ices in e nes ajedinečnou ma ice ex e ne podobě jazyko é přejímky, Sablay ollo a
koncepce je mnohem de ailnější. Jedno li é p ocesy jsou ze s any au o a ze ubně
popsány, pomě ně de ailně ozeb ány aopa řeny příklady ze současné ancouzš iny
če ně adičních učebnico ých příkladů (s.128–183), y ale mís y pos ádají pod ob-
nější ys ě lení (je o ázka, zda au o ů předpoklad, že č enář ys ě lení ěch o a-
dičních příkladů nepo řebuje, obs ojí).
Slo o o né p ocesy in e ního uskupení (ma ices in e nes) jsou au o o ě kon-
cepci č yři.
P ním znich je mo o-séman ická skupina, níž se nacházejí přede ším p ocesy
kons ukční, jakými jsou de i ace, kompozice či lexe, dále se zde obje uje imi ace
ade o mace. A ixace Sablay ollo ě ypologii čí á č yři ka ego ie, o iž p e ixaci,
su ixaci, dé i a ion in e se ( českém ling is ickém p os ředí známou pod e mínem
zpě ná de i ace, s o .Rusíno á, 2017) apa asyn e ickou de i aci (dé i a ion pa a-
syn hé ique nebo pa asyn hèse). P ní d a případy p ocesu od ozo ání nezpůsobují
uchopení je u p oblémy, nicméně ud ou následujících je nu no přihlédnou ke y-
mologii slo a alexikalizaci báze, neboť může dojí kmylnému zařazení zkoumaného
no o a u (s.135), jak u ádí au o na příkladu skupiny slo ama si ----ama sissage.
Samos a ným kons ukčním je em mo o-séman ických p ocesů, nezá islým na
kompozici ade i aci, je lexe. S ou po ahou spadá do pe i e ní neologie, nikoli p o-
o ypické (s.137). Za jejím znikem s ojí mnohdy „chyba“, již au o u ádí u ozo -
kách adodá á, že chyba je hodno ícím úsudkem, ane ling is ickým ys ě lením.
Nicméně už i his o ii s ála za znikem jazyko é no my (např.neexis ující plu ál
mužského odu slo a causal za dob Li ého, e s o nání sdnešními kodi iko anými
a y causals acausaux).
Velmi pod obně je ozp aco ána p oblema ika kompozice zah nující celkem
de ě ka ego ií (s.138–154), če ně amalgámů, unichž došlo kče ným změnám
op o i předešlým ypologiím, nichž se obje o aly buď pod e mínem „mo - alise“
( ypologie z .2000), nebo byly chápany jako samos a ná ka ego ie „kompozice o -
mou amalgámu“ ( ypologie publiko aná  .2017, s.77). P o ilus aci adoplnění u á-
díme schéma ypologie z .2000 níže ( iz schéma 3).
Slo o o ný p oces kompozice je  ypologii z .2000 ozdělen do d ou hla ních
ka ego ií, na jedné s aně nacházíme samos a ně mo - alise, j. české eo ii kon-
aminaci,2 na s aně d uhé se obje ují kompozice, synapsie ak azimo ém. Op o i
omu e ido aná ypologie z .2019 čí á šes ka ego ií, přičemž p ní znich se člení
na další č yři, a o: composi ion éguliè e (p a idelná kompozice), synapsie (za pomoci
předložek, nejčas ěji „de“ a„à“ e ancouzš ině), composi ion sa an e (složeniny slo
2 Včeském ling is ickém p os ředí se edle kon aminace (u edena Encyklopedické slo ní-
ku češ iny: h ps://www.czechency.o g/slo nik/KONTAMINACE, 21.04.2020, s o . o něž
Janyško á, 2013) uží á aké e mínů směšo ání slo , křížení slo , splynulina, ku říko é slo o
(doslo ný překlad slo a mo - alise), p olínání, sc ká ání, slé ání, příp. pů odního e mí-
nu po man eau nebo e mínů přeja ých zanglič iny: blend, blending (K apilo á B abco á,
2005; Jus , 2003). Mimo o S uchlík (1960, on-line) u ádí další ři ek i alen y: ha moniko-
á slo a, d úzy aslepence (z láš ní yp d úzy).
OPEN ACCESS
RADKA MUDROCHOVÁ 299
zřeč iny ala iny) acomposi ion hyb ide (kompozi a kombinující několik zd ojo ých
jazyků, např.slo o py owoman, ořeno řeckým o man em py (o) aanglickým slo em
woman, s.147). Další p ocesy kompozice jsou s ou po ahou speci i č ější, jedná se o:
— compoca ion ( olně přeloženo jako „kompokace“)— p oces, k e ý kombinuje on-
kaci ( onca ion) akompozici (composi ion), od ud ijeho náze pocházející od ling-
is ky Fabienne Cusin-Be cheo é (Cusin-Be che, 1999) (s.148);
— ac ocomposi ion: d uh kompozi , kdy je jeden elemen ořen ak olexémem,
j. agmen em slo a, k e ý má ale hodno u jako slo o celé, příkladem jsou o -
mace selemen em élé pocházející od élé ision ( ele ize), např.již s a ší příklad
slo a éléspec a eu ( ele izní di ák) (s.149–150);
— mo - alisa ion: amalgám d ou i íce lexikálních jedno ek na bázi čás ečné podob-
nos i jejich signi i kan ů, přičemž y o jedno ky musí mí alespoň jednu společnou
slabiku, k e á se nachází na konci p ního ana začá ku d uhého slo a aje jejich
p ůnikem (s.150–151); pokud se nalézá jiné pozici, ho oří se o z . ac o isa ion,
což je pojem popsaný  .2015 ling is kou Julie Mak i-Mo elo ou apředs a ující
zá o eň předposlední yp kompozice Sablay ollo ě ypologii (s.151–152);
— subs i u ion (subs i uce): p oces, při němž je jeden segmen lexikální jedno ky na-
h azen jiným azá o eň je mezi nimi séman ický z ah, např.slo o bikini dalo
za znik slo u monokini, kdy bi- bylo nah azeno mono. Sablay olles upozo ňuje,
že en o p oces y áří zejména okazionalismy, přes o se něk e é jeho ýsledné
o my s á ají éž součás í slo níků (s.152–153).
SCHÉMA 3.Typologie neologismů (Sablay olles, 2000, s.245)
OPEN ACCESS

300 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 103, 2021, Č.2
U ýše popsané ka ego ie slo o o ných p ocesů je přek apující, že  abulce Sablay-
olles explici ně neu ádí e mín amalgám, přes ože sním po é ope uje popisu da-
ných p ocesů, zah nujícím oddíly 12(a)-12(c) podkapi oly composi ion pa amalgame
(kompozice amalgámem) (s.151–153). Vzhledem k omu, že se jedná oklíčo ý e mín,
bylo by jis ě hodnější zařadi jej do abulky jako podka ego ii kompozice pojímající
ři p ocesy: mo - alisa ion, ac o isa ion, subs i u ion.
Posledními p ocesy mo oséman ické skupiny jsou z .imi a ion adé o ma ion,
čí ající ka ego ie onoma opoie, pa onymie, eduplikace aspeci ické jazyko é de o -
mace, jako je e lan, louche bem, ja anais apod. (s.154–156), jež jsou ale zmíněny elmi
s učně spoukázáním na několik málo příkladů. Na d uhou s anu je kapi ola dopl-
něna odkazy na další ele an ní odbo nou li e a u u, pokud by měl č enář po řebu si
s učné in o mace kdané ema ice doplni .
Syn ak icko-séman ická skupina je pořadí d uhou ka ego ií in e ních slo o o -
ných p ocesů. Nese sobě zejména unkční a ýznamo é změny lexika. Nalezneme
zde přede ším kon e zi (s.157–158), ale aké z . e ikální kon e zi (con e sion e i-
cale), k e á se od předchozího případu liší ím, že neope uje slexikálními jedno kami,
ale se syn ak ickými skupinami, příp. mo émy (nelexikálními) nebo čis ě one ic-
kými elemen y (s.158). V om o kon ex u Sablay olles zdů azňuje, že ke kon e zi
nedochází pouze případě subs an i , adjek i nebo slo es, ale změny mohou nas a
kupříkladu iupředpon, např.mon ex („můj ex“) nebo nedá no doložená samos a ná
použi í předpon co- (zah nující eške é sdílené ak i i y ypu cowo king, coloca ion,
co oi u age) adys- (uk ý ající ozličné speci ické po uchy učení). Uzměn ýznamu
je pak au o em u edena explici ně me a o a ame onymie jakož o nejčas ější d uhy
s ylis ických igu . Os a ní jsou sh nu y pod náz em au es igu es (s.164–168). Au o
udá á příklady adiční až učebnico é (kleenex, moka), p a děpodobně p o lepší po-
chopení p oblema iky ze s any č enáře. Následně yčleňuje neologická uži í sou-
časné doby. Je škoda, že něk e é příklady nejsou obší něji ys ě leny, ale pouze za-
sazeny do ši šího si uačního kon ex u, např.les illes du 7e a ondissemen , les sapeu s
du Congo.
Tře í ka ego ie in e ních p ocesů zah nuje čis ě mo ologické p ocesy (pu emen
mo phologiques), jejichž hla ní cha ak e is ikou je eduko aná o ma. Zde au o y-
děluje ři ypy: onkace ( onca ion), iniciálo é zk a ky (sigles) aak onyma (ac ony-
mes). Ikdyž mnozí ling is é  ámci onkace ne yčleňují synkopu (ale pouze apo-
kopu aa e ezi), uníž dochází ke k ácení u ni ř slo a, Sablay olles na ni upozo ňuje,
ale zápě í doplňuje, že se jedná o elmi ojedinělý je , ak omě příkladu cap’ ain (k á-
ceno ze slo a „kapi án“) nenabízí žádné další doklady současného uží ání.
Poslední ka ego ie in e ního seskupení pojímá azeologické p ocesy. Au o ci uje
celou řadu příkladů zak uálního ondu ancouzš iny ačas o je opa řuje i elmi zají-
ma ými apřek api ými komen áři ojejich zniku, např.ê e àl’oues („bý mimo“),
s.172.
Jak bylo již u edeno ýše, jediným ex e ním p ocesem slo o o by je dle Sablay-
ollese jazyko á přejímka (emp un ), é šak knize není ěno áno příliš p os o u
(s.175–183), snad p o o, že ou o éma ikou se au o pod obně zabý al jiných s udi-
ích. Zde se p o o spíše snaží osh nu í eo e ických pozna ků kp oblema ice přejímek
apředs a ení s é las ní koncepce. Vka ego izaci ýpůjček podle mí y in eg ace ne-
OPEN ACCESS
RADKA MUDROCHOVÁ 301
jsou opomenu y něk e é e minologické o ázky sou isející spřejímáním, např. y-
mezení e mínů „xenismus“ či „pe eg inismus“ (s.180–182).
S o náme-li celko ě au o o o poje í slo o o ných p ocesů  ecenzo ané p áci
s ím, k e é předs a il  .2000, můžeme kons a o a , že nedošlo ke změnám po-
č u ymezených p ocesů, můžeme ale pozo o a přeskupení apřede ino ání ně-
k e ých e mínů; např.byla doplněna oblas „ak onyma“, íce ozp aco ána byla
ka ego ie unkční (changemen de onc ion), anaopak zmizela pojmeno ání jako jeu
phonique aj.
Poslední, ře í čás publikace nesoucí náze U ilisa ions e u ilisa eu s de la néologie
se snaží pos ihnou o ázky, jímž nebyla doposud ěno ána pozo nos , přes ože jsou
elmi ele an ní. Jedná se např.oo ázku o iciálních dopo učení, oli F ancouzské
akademie, příp. dalších komisí adelegací, jež mají co do činění s ancouzským jazy-
kem, jeho no mou a„k ali ou“ (s.212–248). Nejsou opomenu y ani socioling is ické
o ázky, dů ody uži í, zniku ap odukce neologismů (s.196–203).
Vzá ě ečném sh nu í au o mj.zdů azňuje, že neologie musí bý po ažo ána za
plnohodno nou jazyko ědnou disciplínu.
Po o mální s ánce není ukopisu co y knou , enomo ané naklada els í Lam-
be -Lucas mj.dbá na přehlednos ajedno nos g a ických aspek ů publiko aných
děl. Jen je ochu na škodu, že zá ě u není u edena souh nná bibliog a ie, že se
au o i yda a el spokojili sdílčími přehledy li e a u y ujedno li ých kapi ol.
Naše hodnocení ecenzo ané knihy je esk ze pozi i ní: domní áme se, že jde
osk ělé za šení dlouhodobého přemýšlení ozkoumaném éma u, jež, jak jsme i-
děli, nalezlo od az řadě dalších s udií. Pan p o eso Sablay olles už bohužel s ou
impozan ní bibliog a ii ne ozšíří, neboť dne 11.12.2020 zemřel. Jeho mís o dějinách
ýzkumu neologie je neoddisku o a elné ajeho odkaz p o další gene ace nesmí ně
cenný.
LITERATURA
Cusin Be che, F. (1999): Le lexique en
mou emen : c éa ion lexicale e p oduc ion
séman ique. Langages, 136, Pa is: A mand
Colin, s.5–26.
F adin, B.— Mon e mini, F.— Pléna ,
M. (2009): Mo phologie g amma icale e
ex ag amma icale. In B.F adin e al. (eds.),
Ape çus de mo phologie du ançais. P esses
Uni e si ai es de Vincennes, s.21–45.
Janyško á, I. (2013): Mís o kon aminace
e ymologických ýkladech. Sla ia, 82,
s.149–157.
Jus , V. (2003): Slo ník loskulí. P aha: Academia.
Ka lík, P.— Janyško á, I. (2017):
KONTAMINACE. In: P.Ka lík—
M.Nekula— P. Pleskalo á (eds.).
CzechEncy— No ý encyklopedický slo ník
češ iny, URL: h ps://www.czechency.
o g/slo nik/KONTAMINACE, (ci o áno:
21.4.2020).
K apilo á B abco á, R. (2005): Kniha
oža gonu. Naše řeč, 88, 2, s. X-Y.
Rusíno á, Z. (2017): DEPREFIXACE. In:
P.Ka lík— M.Nekula— J.Pleskalo á
(eds.), CzechEncy— No ý encyklopedický
slo ník češ iny. URL: h ps://www.czechency.
o g/slo nik/DEPREFIXACE (ci o áno:
28.1.2021).
Sablay olles, J.-F. (2000): La néologie en
ançais con empo ain : examen du concep e
analyse de p oduc ions néologiques écen es.
Pa is: Champion.
OPEN ACCESS
302 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 103, 2021, Č.2
Sablay olles, J.-F. (2003): L’inno a ion lexicale.
Pa is: Champion.
Sablay olles, J.-F.— P u os , J. (2003): Les
néologismes. PUF (3.ed. 2016).
Sablay olles, J.-F.— Jacque -P au, Ch.
(2016): La Fab ique des mo s ançais. Lambe
Lucas.
Sablay olles, J.-F. (2017): Les néologismes. C ée
des mo s ançais d’aujou d’hui. Pa is: Édi ions
Ga nie /Le Monde.
Sablay olles, J.-F.— Kacp zak, A.—
Mud ocho á, R. (eds.) (2019): L L’emp un en
ques ion(s). Lambe Lucas.
S uchlík, J. (1960): K enomenologii
pa ologických jazyko ých no o a ů.
Slo o aslo esnos , 21, 4, s.257–265.
Talla ico, G.— Humbley, J.—
Jacque -P au, Ch. (eds.) (2020):
Nou eaux ho izons pou la néologie
en ançais. Hommage àJean-F ançois
Sablay olles. Limoges: Lambe Lucas.
Tou nie , N.— Tou nie , J. (2009):
Dic ionnai e de lexicologie ançaise. Pa is:
Ellipses.
Radka Mud ocho á | Ús a ománských s udií, Filozo ická akul a
Uni e zi y Ka lo y | nám. Jana Palacha 2, 116 38 P aha 1
ORCID ID: 0000-0002-8718-6922
adka.mud ocho a@ .cuni.cz
OPEN ACCESS