Mezikul u ní komunikace:
Ruso é po o nání sČechy1
ludmila S ěpano a
ABSTRAKT:
Článek se ěnuje p oblémům mezikul u ní komunikace. Úspěch kon ak ech scizími ná ody je za-
ložen na znalos ech jejich men ali y a adic. Au o ka u ádí příklady neúspěšných kon ak ů před-
s a i elů ůzných ná odů. Článek popisuje po ahu Rusů po o nání sČechy p izma em č yř k i é-
ií yp aco aných G.Ho s edem. Podle au o čina názo u se uská men ali a současné době mění.
KLÍČOVÁ SLOVA:
mezikul u ní komunikace, Ruso é, Češi, adice, cizinci, dis ance moci, indi idualismus— kolek-
i ismus, mužský— ženský, yhýbání se neu či os i ( ysoké / nízké), ysoký / nízký kon ex ko-
munikace
ABSTRACT:
The pape p esen s he p oblems o in e cul u al communica ion be ween Russian and Czech peo-
ple. Success in con ac s be ween wo membe s o o eign na ions is based on he knowledge o he
o he ’s men ali y and adi ions. The au ho desc ibes some examples o unsuccess ul con ac s be-
ween ep esen a i es o he wo na ions. The au ho o he pape analyses he cha ac e o he Rus-
sian people wi hin he ame o ou c i e ia iden i ied by G.Ho s ede.
KEYWORDS:
in e cul u al communica ion, Russians, adi ions, o eigne s, success ul con ac s and business,
powe dis ance, indi idualism— collec i ism, masculini y— eminini y, unce ain y a oidance
(high / low), high / low con ex communica ion
1. Mezikul u ní komunikace jako eo e ická disciplína se obje ila koncem 70. le
20.s ole í jako eakce na požada ky no é sjednocené E opy aglobalizace s ě a. Dnes
se mezikul u ní komunikace yučuje e ě šině uni e zi USA a E opě. Také
Rusku bylo na Moske ské s á ní uni e zi ě  . 1992 zřízeno Cen um ýzkumu zá-
jemného o li ňo ání (činnos i) kul u , k e é zaměs ná á odbo níky zoblas i ling is-
iky, his o ie, li e a u y, psychologie asociologie. Od . 1994 na Moske ské uni e zi ě
každo očně p obíhá ědecká kon e ence Rusko aZápad: dialog kul u , jsou ydá ány
sbo níky amonog a ie, konají se obhajoby dok o ských ahabili ačních p ací. Ka ed y
in e kul u ní komunikace působí aké na uni e zi ách Pe oh adu, T e u, Vo o-
něži, Volgog adu aj. (P ůcha 2010: 28).
1 Zp aco ání a ydání publikace bylo umožněno díky účelo é podpoře na speci ický y-
sokoškolský ýzkum udělené oku 2016 Uni e zi ě Palackého Olomouci Minis e -
s em škols í, mládeže a ělo ýcho y ČR. Ta o publikace znikla  ámci p ojek u
IGA_FF_2016_025.
OPEN
ACCESS
22 NOVÁ ČEŠTINA DOMA A VE SVĚTĚ 2/2018
Důleži á úloha ýzkumu oblas i mezikul u ní komunikace se přizná á aké
České epublice, české uni e zi y zah nují en o předmě do s ých p og amů či se
konají ědecké kon e ence.
Dří e základy znalos í okul uře az ycích u či é země s udo ali pouze diploma é,
k eří am jeli p aco a . Nyní ako é znalos i po řebují ipředs a i elé jiných p o esí,
například obchodníci, ekonomo é, uči elé. Také s uden i cizích jazyků by měli zná
nejenom g ama iku alexikum, ale měli by aké ědě ospeci ických ysech ná odní
kul u y s udo aného jazyka.
Mezikul u ní (in e kul u ní) komunikace je „ e mín označující p ocesy in e -
akce asdělo ání p obíhající nej ůznějších ypech si uací, při nichž jsou komuni-
kujícími pa ne y příslušníci jazyko ě a/nebo kul u ně odlišných e nik, ná odů,
aso ých či náboženských společens í. Ta o komunikace je de e mino ána spe-
ci ičnos mi jazyků, kul u , men ali ahodno o ých sys émů komunikujících pa -
ne ů“ (P ůcha 2010: 16). Vzemích západní E opy, USA aRuska jsou o ganizo ány
p a idelné ku zy aškolení. Jejichž cíl spočí á  om, aby naučili s é posluchače
empa ii, o e řenos i ůči cizím ná odům, naučili je zdá se e nocen ického cho-
ání apozo o a odlišnos i mezi las ní ajinou kul u ou, nikoho neodsuzo a , ale
chápa .
Vodbo né li e a uře jsou čas o u áděny příklady obchodních jednání, k e á
zk acho ala zdů odu neznalos i základů mezikul u ní komunikace ( iz např.Тер-
-Минасова 2000). Například při insko-německém jednání dělali Fino é dlouhé
pauzy řeči aNěmci o nímali jako nezájem opředmě ozho o u. Snahu Němců
u ychli jednání chápali Fino é jako příznak nese iózního cho ání. F ancouzi ádi
edou nezá aznou kon e zaci na začá ku jednání, jiné ná ody o čas o po ažují za
lehkomyslné, jdou aději přímo k ěci. Mode ní pří učky nedopo učují o e ří Ame-
ičance d eře nebo jí pomoc do kabá u, jinak by mohl bý muž ob iněn ze sexuálního
ha ašení. Malé zpoždění na ná š ě u je Rusku nímáno jako znak úc y khos i e-
lům, uNěmců je o naopak znak neúc y.
Vkul uře každého ná oda exis ují u či é e nokul u ní s e eo ypy, j.obecné
předs a y opo aze acho ání jiných ná odů, např.: Ruso é jsou pohos inní, I alo é
jsou eselí, Němci jsou pun ičkáři, Ame ičané jsou las enci. V uš ině jsou známa
us álená spojení: španělské ášně, německý pedan ismus, ancouzská galan nos , čín-
ské ce emonie aj. Ty o s e eo ypy se čas o od ážejí  z .meziná odních anekdo-
ách založených na cho ání předs a i elů ůzných ná odů. Například  uských
meziná odních anekdo ách ys upují Angličané jako elmi p ecizní, kožení, má-
lomlu ní, p agma ič í, zd ženli í lidé, k eří mají ádi dou níky, whisky akoně.
Němci zde jsou p ak ič í, disciplino aní, pořádkumilo ní a ochu omezení. F an-
couzi zanekdo jsou lehkomyslní, pohodo í, myslí jen na ženy, íno adob é jídlo.
Ame ičané jsou boha í, sebejis í, mají přepycho é ozy. Ruso é jsou bujaří, leh-
komyslní, o e ření, nekul u ní, mají ádi odku a ádi se pe ou (Тер-Минасова
2000: 91).
2. Jak lze pozna kul u u cizího ná oda? Te -Minaso a (2000) si myslí, že  om o
poznání nám posky ne pomoc několik zd ojů: olklo ná oda, jeho kolek i ní oři-
os předá aná zgene ace na gene aci; jeho k ásná li e a u a, k e á zachycuje idění
s ě a au o a ijeho ná oda; meziná odní anekdo y, k e é jsou založeny na s e eo y-
OPEN
ACCESS
luDMIlA STĚPANOVA 23
pech od ážejících las nos i ná oda; anakonec ná odní jazyk: „Язык и отражает,
иформирует характер своего носителя, это самый объективный показатель на-
родного характера“ (I em: 97–98).
U či é— ikdyž ne ždy objek i ní— znalos i lze aké získa zknížek kapesního
o má u Xenophobe’s Guide (P ů odce xeno oba). Ty o publikace pochází ze sé ie y-
dá ané e Velké B i ánii azába nou o mou yp á í opo aze aobyčejích, adicích
aži o ě ůzných ná odů. Také Rusku začali ydá a podobné knížky, k e é se jme-
nují Внимание, иностранцы! Эти странные… (např.Жельвис 2002). VČeské e-
publice byla ydána řada překladů ěch o knih zanglič iny, např.: I alo é: xeno obní
p ů odce, Češi: xeno obní p ů odce, Španělé: xeno obní p ů odce apod. (Solly 2011;
Be ka akol. 2009; Launay 2011). Nehledě na pochopi elný au o ský subjek i ismus je
 ěch o publikacích pomě ně elký podíl p a di ých in o mací e ně zachycujících
speci ické ysy é či oné ná odní kul u y.
3. Každý člo ěk pozná á s ě s ým, jen jemu las ním způsobem. Os ojo ání
odné kul u y p obíhá  aném ěku pod ědomě, p ky s é las ní kul u y nímá
člo ěk jako samozřejmé. Zajíma ý příklad ůzného idění s ě a u ádí holandský so-
ciolog Ge Ho s ede. Během s é ces y kolem s ě a si koupil ři mapy s ě a. Na p ní
mapě byla E opa aA ika cen u, Ame ika na západě aAsie na ýchodě. Na d uhé,
koupené na Ha aji, byl e s ředu Tichý oceán, Asie aA ika byly le o, malinká E -
opa daleko le ém ho ním ohu aAme ika p a o. Zhlediska oby a el Ha aje je
západ na ýchodě a ýchod— na západě. Tře í mapa, koupená na No ém Zélandu, se
podobala d uhé, ale byla ob ácena zhů u nohama— jih byl nahoře ase e — dole.
Ten o příklad názo ně ukazuje, že každý ná od po ažuje s ou zemi za s řed země
asamo né e míny západ a ýchod nejsou absolu ně sp á né, je o ýsledek našeho
e opského idění s ě a (Ho s ede–Ho s ede 2007: 11–12).
Ve s é p áci G.Ho s ede analyzo al da a získaná od íce než 100 isíc p aco níků
i my IBM e č yřice i zemích s ě a. Vyčlenil několik důleži ých k i é ií popisu kul-
u y, k e é od ážejí his o ické, poli ické, sociální aekonomické podmínky oz oje
u či ého ná oda ak e é umožní pomě ně objek i ní u čení cha ak e is iky kul u y
ůzných ná odů e s o na elných e mínech. Vknize Kul u y ao ganizace: So wa e
lidské mysli. Spolup áce mezi kul u ami ajejí důleži os p o přeži í, k e ou napsal spolu se
synem, k ěm o k i é iím pa ří:
— elké ozpě í moci e sus malé ozpě í moci;
— indi idualismus e sus kolek i ismus;
— maskulini a e sus eminini a;
— ysoká mí a yhýbání se nejis o ě e sus nízká mí a yhýbání se nejis o ě.
Později byl seznam ozšířen opá ou dimenzi: k á kodobá e sus dlouhodobá o ien-
ace, é se ale  é o s udii za ím ěno a nebudeme.
4. Dále se pokusíme analyzo a po ahu amen ali u Rusů aČechů zhlediska č yř
k i é ií podle G.Ho s edeho.
OPEN
ACCESS
24 NOVÁ ČEŠTINA DOMA A VE SVĚTĚ 2/2018
1) VZTAH KMOCI
V abulce z ahu kmoci yp aco ané au o em se Rusko nachází mezi zeměmi snej-
yšším k an i a i ním indexem. To znamená, že ě šina p aco níků uských po-
boček e ýzkumu u edla, že podřízení se bojí p oje i s ůj nesouhlas se s ano is-
kem s edením aže jejich edoucí je au ok a ický. To členo é ins i ucí ao ganizací
 é o zemi očeká ají aakcep ují, že moc nebude ozdělena y áženě. Z ýše u ede-
ného yplý ají y o způsoby cho ání  odině ap áci: lidé, k eří nemají moc, jsou zá-
islí na mocných; p oje uje se endence kcen alizaci; p aco níci nep oje ují inici-
a i u, ale očeká ají ozkazy; ideální edoucí— bene olen ní au ok a , „hodný o ec“
(Гришаева, Цурикова 2007: 42–43).
P a di os oho o zá ě u po zují aké další bada elé. Například Se geje a (2005:
162–163) píše, že p o uského člo ěka je příznačný s ach ze s á u, od nejs a ších dob
byl s á nímán jako ca aBůh, jako nej yšší soudce asoučasně jako pa on aoch ánce.
Výzkum G.Ho s edeho byl p o eden i bý além Českoslo ensku. Tehdy získal en o
s á ješ ě yšší k an i a i ní index než Rusko. Nyní se samozřejmě mnohé změnilo,
mladá gene ace se už nebojí las ních ozhodnu í, z ah kmoci doznal elké změny.
2) INDIVIDUALISMUS— KOLEKTIVISMUS
V abulkách G.Ho s edeho pól indi idualismu zaujímá USA, pól kolek i ismu země
Jižní Ame iky. Rusko se nachází někde up os řed ale následuje až po šech západo-
e opských s á ech, o jes e z ahu ke opským s á ům je kolek i is ickou zemí
(Ho s ede–Ho s ede 2007: 68). Kolek i ismus Rusku je silnější než České epub-
lice. To znamená, že socializace p obíhá e elkých odinách nebo skupinách, dě i se
učí mysle zpozice „my“, po ušení společných p a idel se odsuzuje, kolek i ní zájmy
dominují indi iduálním, s á h aje hla ní úlohu a d.
Kolek i ismus je po aho ý ys, k e ý zmiňují šichni au oři knih o uské po-
aze, u ádějíce če ná uská příslo í onu nos i d že spolu: Доброе братство дороже
богатства (Dob é b a s í je d ažší než boha s í); Не имей сто рублей, а имей сто
друзей (Neměj s o ublů, ale měj s o přá el); Один в поле не воин (Sám člo ěk nic ne-
zmůže); На миру и смерть красна (Když člo ěk není sám, ani sm ho nes aší) aj.
Ruso é se ádi scházejí, adí se sjinými, eške é činy podnikají sohledem na názo
os a ních lidí: А что люди скажут?( Ale co řeknou os a ní?) Kolek i ismus, k e ý Ru-
so é zdědili zpohanských dob, předpokládá podřízení osobních zájmů společným.
No á doba, níž žijeme, yžaduje inicia i u, schopnos se samos a ně ozhodo a ,
u či ou mí u indi idualismu, p o o oblas í, kde nas anou nej ě ší změny, bude
zřejmě p á ě kolek i ismus.
3) MASKULINITA— FEMININITA
V é o abulce se Rusko nachází mezi emininními zeměmi, jako je Š édsko, No sko,
Holandsko aj., Česká epublika je bližší Německu. Feminini a se yjadřuje násle-
OPEN
ACCESS
luDMIlA STĚPANOVA 25
dujících ysech: dominující hodno y— péče obližní aoch ana ducho ních hodno ;
sk omnos ; souci se slabými; jsou zdů azňo ány sp a edlnos , solida i a ak ali a
mezilidských z ahů aj.
P ůzkumy eřejného mínění s ědčí o om, že nejdůleži ější úlohu ži o ě součas-
ných Rusů h aje zd a í a odina (79,9 %), přá elé (74,4 %), po nich následují spolup a-
co níci akama ádi ze školy (51,3 %) alidé s ejného smýšlení (52,9 %). Tako í čini elé
jako ná odnos , poli ické názo y, boha s í h ají mnohem menší oli: pouze 25–40 %
esponden ů k ěm o ak o ům přihlíží (Сергеева 2005: 230). Boha ší uš í podnika-
elé ale mají jinou hie a chii hodno : nejdůleži ější mís o unich zaujímá s oboda, ma-
je ek, p ospe i a, s abili a aboha s í, sp a edlnos aducho nos mají menší áhu.
4) MÍRA VYHÝBÁNÍ SE NEJISTOTĚ
Zde je Rusko mezi zeměmi, jako Řecko, Japonsko, Po ugalsko aj., k e é se nacházejí
na opačném pólu, než je USA (Ho s ede–Ho s ede 2007: 132). Rusko má ysokou mí u
yhýbání se nejis o ě. To znamená, že přísná p a idla p o dě i, co je nečis é aco je
abu; emocionální po řeba p a idel ano em; odsuzo ání způsobů cho ání, k e é se
liší od no my; nega i ní z ah občanů ke s á ním a eřejným ins i ucím; undamen-
alismus ane ole an nos .
Během přes a by apo ní nímali občané s á elmi nega i ně, eď je na s á nahlí-
ženo jako na o ganizující akon olující ins i uci, jejíž exis ence je nezby ná. Vě šina
esponden ů (37 %) podpo uje ideu „smíšené ekonomiky se silným s á ním sek o-
em“, za ideální je po ažo án „sociální s á “ (Сергеева 2005: 241).
Vysoká mí a yhýbání se nejis o ě je cha ak e izo ána ě ší emocionálnos í lidí,
jejich ý aznějším cho áním (Ho s ede–Ho s ede 2007: 134). To pla í ip o Rusko: Ru-
so é po řebují, aby s ě byl před ída elný as ozumi elný, po řebují zájemné po ozu-
mění sjinými lidmi, empa ii, přá ele. Ruská řeč je emocionální. Ruské in onační kon-
s ukce jsou nesmí ně ěžké p o cizince, jejichž šíře hlaso é oscilace není ak elká.
Češi nemají ak ysokou mí u yhýbání se nejis o ě. Jsou y o nanější, sebejis-
ější. Na p ním mís ě mají užší odinu. Rádi elaxují ací í se pohodě. Tole ují my-
šlenky, k e é jsou odlišné, a ádi s imulují ino ace.
Musíme mí o šem na pamě i, že ná odní men ali a není něčím neměnným, ikdyž
její p oměny p obíhají elmi pomalu, období ži o a několika gene ací. Slo anské
ná ody se eď nacházejí pod silným li em západoe opské aame ické kul u y,
ap o o se mění iněk e é ysy cho ání předs a i elů jedno li ých ná odů. Například
podnika elé si os ojili způsoby cho ání byznysu, lidé mění s ůj z ah kpenězům,
o e řené h anice umožňují ces o ání apod.
5) NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE
Odbo níci na komunikaci dí, že p ůmě ný člo ěk yjadřuje slo y ne íce než 35
p ocen in o mace. Zby ek připadá na ne e bální ak y, k e é napomáhají pochopení
yslo ených myšlenek. E ek i i a komunikačních kon ak ů není podmíněna pouze
OPEN
ACCESS

26 NOVÁ ČEŠTINA DOMA A VE SVĚTĚ 2/2018
znalos í slo ajejich ýznamů, nýb ž aké schopnos í sp á ně in e p e o a ne e -
bální signály, j.mimiku, ges a, pohyby ěla, pózu (d žení ěla), zdálenos , empo,
zba ení řeči a d. Za každým z ěch o symbolů aznaků je ozsáhlá kul u ní in o -
mace, jasná as ozumi elná každému zpříslušníků daného ná oda. Ne e bální ko-
munikace je analogo ý p oces, k e ý má mnoho s e ak e ý p obíhá ě šinou
pod ědomě. Ne e bální komunikaci se dě i učí od na ození  odině, pozo o áním
akopí o áním, spon ánně. Ty o znalos i pak upla ňují po celý s ůj ži o , aniž by si
o u ědomo aly. Ne e bální cho ání nelze o li ni (nebo jen elmi ob ížně), neboť se
nachází našem pod ědomí.
Množs í ain enzi a použí ání mimoslo ních p oje ů se u ůzných ná odů liší.
Obecně se má za o, že se e ské ná ody jsou jejich uží ání zd ženli ější, jižní na-
opak ak i nější. Příslušník cizího ná oda má ži y jiné znaky ne e bální komuni-
kace, apokud se omu o éma u ne ěno al odbo ně, s ěží ozpozná cizí komunikační
signály, anemůže je p o o sp á ně hodno i . Může dojí dokonce ke komunikačnímu
šoku, kdy důsledku nepochopení ne e bálního cho ání si budeme mysle opřed-
s a i elích cizího ná oda, že jsou nekul u ní, ne zdělaní, anebo že se knám cho ají
po ýšeně. P á ě předcházení omu o šoku mají slouži nejno ější s udie omezikul-
u ní komunikaci.
Ruš í ačeš í p o esoři jsou např.šoko áni, když němeč í s uden i po jejich před-
nášce yjadřují s ou spokojenos spřednáškou klepáním kloubů p s ů os ůl—
 uské adici klepání odře o znamená yjádření nega i ního z ahu kčlo ěku (je
upý jako pařez); Ame ičané h ízdají di adle, když se jim ýkon he ců líbí— uRusů
h ízdání znamená „os uda, špa né“, exis uje ý az освистать кого— ypíska ně-
koho. Japonec po ažuje upřený pohled na něho za p oje ne ycho anos i, A ab na-
opak za ne ycho anos apoh dání po ažuje uhýbání pohledem a d.
VRusku se cizinci čas o poho šují nad ím, že se Ruso é málo usmí ají, při oz-
ho o u knim příliš blízko přis upují, do ýkají se jich, šude chodí pozdě apod. V é o
s udii něk e é z ěch o ne e bálních znaků ozebe eme.
P oblémy ne e bální komunikace, s ejně jako komunikace obecně nejsou sou-
časné době dos a ečně ozp aco ány, exis uje pouze několik s udií, k e é jim ěnují
u či ou pozo nos . Není shoda ani poje í ne e bální komunikace a  e mínech
 é o oblas i. Např.E.Lo ko ozlišuje šes d uhů mimoslo ního sdělo ání: p oxemika
(blízkos ), hap ika ( ělesný kon ak ), pos u ika (poloha), kinezika (pohyb), mimika
apohledy (Lo ko 1997: 70), G.Male zke u ádí pod obnější řídění: kinezika (řeč ěla),
p oxemika (p os o , dis ance), úhel pohledu (úhel pohledu na jinou osobu), nější
jem osoby (oblečení, špe ky), d žení ěla, s ání, pohyb hla y, ý az obličeje (mi-
mika), ges ika, kon ak pohledem, pa aling is ika (Male zke 1996: 76).
Podí ejme se eď na nej ý aznější ysy uské ačeské ne e bální komunikace, pře-
de ším na y, k e é jsou p o y o ná ody speci ické (musíme o šem podo knou , že
každý člo ěk má s é indi iduální ysy ne e bální komunikace, k e é zá isí na jeho
psychologii, ěku, pohla í, pos a ení e společnos i apod., mlu íme-li edy o uské
ne e bální komunikaci, máme na mysli ne e bální cho ání ě šiny ná oda e s an-
da dních si uacích).
1. Mimika. Díky upřímnému cha ak e u uské komunikace lze pozna podle
áře člo ěka jeho náladu a z ah kpa ne o i. Ruso é se sice snaží sk ý špa nou
OPEN
ACCESS
luDMIlA STĚPANOVA 27
náladu, ale o se jim málokdy daří. Rados aš ěs í yjadřují ádi. L.B osnahan u ádí
ýsledky p ůzkumu, k e é dokazují, že se Ruso é če enají ablednou čas ěji než
např.Angličané.
Ruský úsmě , apřesněji absence úsmě u, y olá á snad nej ě ší údi cizinců.
Ruso é, k e é po ká ají ulicích, jim připadají zam ačení ane lí. P ocho o aS ě -
nin popisují 15 speci ických ysů uského úsmě u a dí, že uRusů plní úsmě jiné
unkce než např. západní E opě. UE opanů ( aké uČechů) plní úsmě zd oři-
los ní unkci: usmí ají se, když se po kají, když se se kají očima, když jeden pus í d u-
hého do d eří, když ch ějí někoho po zbudi , podpoři . URusů a o unkce úsmě u
neexis uje. Úsmě yjadřuje pouze ados aosobní sympa ii ( o se aké samozřejmě
mění, i uské p oda ačky se eď učí usmí a na zákazníky). Na íc Ruso é zápo ně
hodno í příliš ši oký (ame ický) úsmě , po ažují ako ého člo ěka za neupřímného,
podezřelého. Na neznámé lidi se Ruso é neusmí ají. Rus se může zep a člo ěka,
k e ý se na něho usmál: Copak my se známe? Úsmě na neznámého muže ze s any
dí ky je po ažo án za sexuální ýz u.
Exis uje celá řada čení, k e á poukazují na ne hodnos čas ých úsmě ů: Делу
время, потехе час (Nejdří p áce, po om zába a); Шутка до добра не доводит (Zby-
ečné ipko ání nemůže skonči dobře); И смех наводит на грех (S anda může skon-
či špa ně) aj.
Typická mimická maska Rusa je edy klidný (někdy us a aný), neusmí ající se ob-
ličej. Vk uhu přá el se Ruso é samozřejmě ádi smějí a ádi se ba í. Češi se usmí ají
obecně íce, jejich ý az obličeje je u olněnější.
P ocho o aS ě nin ys ě lují absenci úsmě ů uRusů p á ě jejich upřímnos í,
p o ože Ruso é po ažují za pok y ec í usmí a se jen ze zd ořilos i, když jim není
do smíchu. Us a aný ý az po ažují i o au oři za od az ěžkého ži o a uského ná-
oda. P o ože ale s ejné ysy měli iboha í lidé, myslíme si, že a o o ázka ješ ě není
ě ohodně ys ě lena (Прохоров, Стернин 2006: 154).
2. P oxemika ( e mín ame ického psychologa E.Halla)— yuži í p os o u ( zdá-
lenos i) při komunikaci. Každý člo ěk po ažuje p os o kolem sebe za s ou osobní
zónu apo ušení h anic é o zóny po ažuje za nepřá elský čin. S udie dokonce uká-
zaly, že pokud přis oupí někdo kčlo ěku příliš blízko, začínají se ylučo a ho mony
s esu, k e é mají pomoc člo ěku bojo a nebo u éc . Rozlišuje se in imní, osobní,
sociální a eřejná zóna. Nejdůleži ější je osobní zóna, níž p obíhají eške é komu-
nikační kon ak y člo ěka. Ob ykle se u ádí 45–120 cm, o šem ujedno li ých ná odů
je a o zdálenos aké ůzná. B osnahan např.u ádí, že osobní zóna p o Angličany
činí 45–120 cm, ale p o Rusy 15–25 cm. S ejnou zdálenos popisuje aké Monahan jako
no mální apři ozenou p o Rusy (B osnahan 1998: 76).
O ůzné akcep o a elné zdálenos i mezi osobami s ědčí i o, že Ruso é se při
se kání yhýbají jeden d uhému, když mezi nimi zbý á 1,5–2 me y (Angličané—
3–4 me y). Ruso é, k eří se p ají na ces u, mohou přis oupi kcizímu člo ěku na
zdálenos menší než 25 cm, ze s any ženy se o uněk e ých ná odů po ažuje za
snahu na áza známos . UČechů je přípus ná zdálenos mezi osobami ě ší, p o o
ozho o Rusa sČechem někdy ypadá jako s é ázný anec: Čech se necí í kom o ně
aus upuje dozadu aRus pod ědomě zase přis upuje blíž. Ten o ys ys ě lují ědci
uským kolek i ismem, z ykem ží e elkých komuni ách.
OPEN
ACCESS
28 NOVÁ ČEŠTINA DOMA A VE SVĚTĚ 2/2018
3. Hap ika ( ělesný kon ak ). Tělesné kon ak y se dělí ob ykle na: p o esní (dok-
o — pacien ); i uální (diploma ické polibky, objímání se); přá elské; milenecké.
Zhlediska hap iky se ná odní kul u y od sebe ý azně liší— jedny kul u y přá el-
ský ělesný kon ak éměř nepřipouš ějí (např.oby a elé se e ní E opy aJaponci),
jiné (např.I alo é, A abo é, Židé) ho naopak použí ají hojné míře. Liší se o samo-
zřejmě iindi iduálně.
Ruská kul u a ělesný kon ak připouš í čas o. Muži si čas o podá ají uce, a o
nejen o iciální si uaci. Podání uky je p os ředkem u í ání, při om se nemusí zd a-
i (slo y), je aké delší a ý aznější než západní E opě. Ame ický s uden ak o -
mulo al p a idla podá ání si uky ak o: „VRusku musíš poda uku každému muži,
k e ého jsi ne iděl d ě hodiny“ (Прохоров, Стернин 2006: 18).
Ženy se při se kání líbají, ale objímají alíbají se imuži, blízcí přá elé. Včeské kul-
uře si muži aké podá ají uce, ale na u í anou se muži aženy líbají méně. Z ykem je
polibek na obě áře, současném Rusku— jen jeden polibek na ář, oji ý polibek
je dá nou minulos í.
L. B osnahan u ádí ýsledky pozo o ání ůzných ná odů  es au aci: Po o-
ičané se do kli jeden d uhého 180k á za hodinu, F ancouzi— 110k á , Angličané
ani jednou. Ruso é jsou podle něho někde up os řed mezi F ancouzi aPo o ičany
(B osnahan 1998: 11).
Podle Němců aAngličanů se Ruso é příliš mnoho objímají alíbají, podle Španělů
aI alů příliš málo.
Při chůzi jsou Ruso é blízko usebe, dop a ě klidně snáší do eky oblas i upu,
ale nesnášejí do eky ukou. Např. azi si da u ces u pomocí ukou se po ažuje za
neslušné, je z ykem si pomáha ameny.
Při ozho o u se přá elé čas o le mo do ýkají paže nebo odě u pa ne a, o yja-
dřuje jejich sympa ii. Češi se do ýkají jeden d uhého pods a ně méně. Ruso é jsou
z yklí na „ lačenici“, nebojí se jí ane yhýbají se jí. Rádi se spolu scházejí, mají ádi
elké množs í lidí, o nich zbuzuje s á eční poci .V om se aké p oje uje jejich
kolek i ismus.
4. Ch onemika— z ah kčasu. Rozlišují se d a modely yuží ání času: mono-
ch onní apolych onní. Monoch onní si můžeme předs a i podobě ces y nebo
s uhy, k e ou člo ěk dělí na segmen y, a ykoná á pos upně jedno li é p áce kaž-
dém segmen u. Také odděluje od sebe p áci azába u.
Polych onní model nemá dělení na segmen y, lidé současně dělají několik p ací
amohou se knim ace e spi álách. Nej ý aznějším příkladem jsou ná ody, k e é
ůbec nemají slo a p o yjádření času (např.se e oame ič í indiáni). Vmonoch on-
ním modelu se čas měří přesně, polych onním přibližně.
Polych onní model přesně yjadřuje z ah Rusů kčasu— Ruso é nedělí čas na
segmen y, mají poci , že čas jim neu eče (čas je p o ně spi ála nebo k uh), jsou ne-
doch ilní, nikam nespěchají, uská „минуточка“ („ eřinka“) může a půlhodiny
idéle, slíbí, že něco udělají dnes, ale udělají o až za měsíc apod. Ruský jazyk obsahuje
elké množs í ý azů označujících přibližný čas— встретимся часа в два, недельки
через три (sejdeme se kolem d uhé hodiny, přibližně za ři ýdny) aj. Něk eří bada-
elé o ys ě lují ob o ským uským územím, šude bylo daleko, nikam se člo ěk
nedos al ychle, musel bý pěli ý; na d uhou s anu ale inepří el, k e ý se ukázal
OPEN
ACCESS
luDMIlA STĚPANOVA 29
na obzo u, k ám dojel až za ři dny… Ruso é se čas o ohlížejí na minulos , ale bojí se
přesně pláno a budoucnos ,  om se p oje ují i ysy uského a alismu ys ě lo a-
ného ěžkým ži o em  é o zemi. S o . uská čení: наперед не загадывай (napřed
neplánuj); от сумы да от тюрьмы на зарекайся (před osudem neu ečeš); скажи гоп,
когда перепрыгнешь (neříkej hop, dokud nepřeskočíš) aj.
Se geje a (2005: 187) dí, že předs a a Rusů očase je obsažena už samo ném
slo u время, s a oslo anské e emja*, k e é má s ejný kořen jako веретено( ře eno)
a вертеть ( ě ). Samo ný pojem času je podle ní spojen sopako áním, cykličnos í.
Na ozdíl např.od něm. Zei , de i á u slo esa ziehen— áhnou , německý ob az času
je spojen slinií.
Vmezikul u ní komunikaci je důleži é zná o o uské speci ikum asp á ně plá-
no a p aco ní jednání. Vkaždodenním s yku je zase řeba si u ědomi , že js e-li po-
z áni na ná š ě u kRusům, nikdy nesmí e přijí čas (nebo— nedej pánbůh dří e!),
o se po ažuje za po ušení e ike y, za neúc u khos i elům (p o ože hos i elka jako
ždy nechala še na poslední ch íli aješ ě není přip a ena), za hodné se po ažuje
zpoždění o15–30 minu .
Ve z ahu kčasu pa ří Češi k ypickým E opanům, jsou doch ilní, še ří s ůj čas
ačas jiných, pečli ě si plánují s ůj den. Nejho ší, co může uděla uský obchodní
pa ne , je opozdi se na jednání.
V é o s udii jsme se snažili přiblíži po ahu Rusů po o nání sČechy p izma em
č yř k i é ií yp aco aných G.Ho s edem. Analýza ukázala, že po aha amen ali a
s o ná aných ná odů je odlišná. Zhlediska z ahu kmoci je Rusku moc ozdělena
ne o nomě ně, edení je au ok a ické, Česku je demok a ič ější. Zhlediska indi-
idualismu akolek i ismu je kolek i ismus Rusku silnější než České epublice.
Zhlediska maskulini y a eminini y je Rusko emininní země (och ana ducho ních
hodno , sk omnos , souci se slabými), Česko je posunu o blíž kmaskulinním zemím
o ien o aným na úspěch. Rusko má ysokou mí u yhýbání se nejis o ě, a ím je spo-
jena ě ší emocionálnos lidí, jejich ý aznější cho ání. Češi jsou y o nanější ase-
bejis ější. Také oblas i ne e bální komunikace jsou elké ozdíly: Ruso é se méně
usmí ají, při ozho o u přis upují blíž, šude chodí pozdě aj. Češi připadají Rusům
chladní, od aži í. Snažili jsme se ys ě li speci ické ysy cho ání Rusů aČechů, aby-
chom přispěli klepšímu zájemnému poznání ěch o ná odu ajejich úspěšnější ko-
munikaci.
BIBLIOGRAFIE:
Be ka, P. akol. (2009): Češi: xeno obní p ů odce.
P aha: XYZ.
Bobáko a, H.-L. (2004): In e kul u ní
komunikace, její ýznam, ý oj adalší
pe spek i y. Opa a: Slezská uni e zi a.
B osnahan, L. (1998): Russian and English
non e bal communica ion. Mosk a: Biblingua.
Ho s ede, G.— Ho s ede, G.J. (2007): Kul u y
ao ganizace: So wa e lidské mysli. Spolup áce
mezi kul u ami ajejí důleži os p o přeži í. P aha:
LINDE.
Launay, D. (2011): Španělé: xeno obní p ů odce.
P aha: XYZ.
Lo ko, E. (1997): Kapi oly ze současné é o iky.
Olomouc: Vyda a els í Uni e zi y Palackého.
Male zke, G. (1996): In e kul u elle
Kommunika ion Wes deu sche . Opladen: Ve lag
GmbH.
OPEN
ACCESS