Zacho a kon inui u e angelické eologie–
za jakou cenu?
Příběh Komenského e angelické bohoslo ecké
akul y le ech z .no malizace
Pe e Mo ée
E angelická eologická akul a Uni e zi y Ka lo y, Ka ed a cí ke ních dějin
mo ee@e .cuni.cz
SYNOPSIS
Main aining he Con inui y o E angelical Theology– Bu a Wha Cos ?: The S o y o Come-
nius P o es an Theological Facul y in he Yea s o ‘No malisa ion’
This s udy ocuses on he ‘no malisa ion’ o he Comenius P o es an Theological Facul y in P ague.
The au ho a gues ha i was unde aken he e in adi e en manne han a o he academic ins i u‑
ions. This is pa icula ly e iden in he con ex o u no e , inso a as no changes we e made o he
pa y ai h ul [kád ] who made up he heological acul y a e 1969. As aconsequence, he acul y
came o ac as p oxies o he egime’sno malisa ion policy. The au ho claims mo eo e ha i was
he s uden s who mos ocally opposed he changes made unde no malisa ion, a leas un il 1974,
when hey p o es ed agains he expulsion o se e al pa ish p ies s om chu ch se ices. Fo se e al
o he p o es e s, his esul ed in hei own expulsion om he depa men . The decision o do so
was made by go e nmen au ho i ies, bu i s implemen a ion was ca ied ou by acul y adminis‑
a o s– ha is o say, by p o esso s who had been commi ed o he p ocess o democ a isa ion up
o 1968, bu who now called o obedience o he no malisa ion egime. Ine i ably, such beha iou
led o hei disc edi ing and he weakening o hei au ho i y in e angelical ci cles. Meanwhile,
hese same membe s o he heology acul y emphasized ha socialis socie y is abe e gua an o
o jus ice han he capi alis es ablishmen , aposi ion which deepened he c isis in he E angelical
Chu ch o Czech B e h en and unde mined he ele ancy o he acul y in he eyes o hei s uden s.
KLÍČOVÁ SLOVA /KEY WORDS
E angelická cí ke , E angelická eologická akul a Uni e zi y Ka lo y; No á o ien ace; eologie;
s á ní manipulace; s uden ská opozice; kon o mismus pedagogů / E angelical Chu ch; Comenius
P o es an Theological Facul y, Cha les Uni e si y; New o ien a ion; heology; s a e manipula ion;
s uden opposi ion; con o mism o eache s
DOI
h ps://doi.o g/10.14712/23366680.2020.3.7
96 VE STAVU OCHROMENÍ A ÚTLUMU
Dnešní E angelická akul a Uni e zi y Ka lo y p ošla během 20. s ole í několika
zásadními změnami, k e é se čás ečně od ážely již jejím náz u. Od s ého zalo‑
žení (1919), kdy se akul a s ala společným učiliš ěm p o ducho ní zČeskob a ské
cí k e e angelické, několika dalších e angelických cí k í aCí k e českoslo enské,
se jmeno ala Huso a českoslo enská e angelická akul a bohoslo ecká. Na příkaz
komunis ického ežimu šak byla  oce 1950 ozdělena na Huso u českoslo enskou
bohoslo eckou akul u aKomenského e angelickou bohoslo eckou akul u. V oce
1990 se upříleži os i začlenění do Uni e zi y Ka lo y přejmeno ala na současnou
E angelickou eologickou akul u (aHuso a českoslo enská bohoslo ecká akul a na
Husi skou eologickou akul u).1
Až do oku 1990 se edy akul a nikdy nes ala součás í s azku Uni e zi y Ka lo y.
Při jejím založení o iž nebylo dosaženo shody ele an ních poli ických sil na om,
aby se no á neka olická akul a s ala d uhou eologickou akul ou uni e zi y (s o .
Vaňáč 2001). Sice yužila něk e é s uk u y uni e zi y aod oku 1923 mohla udělo a
idok o ský i ul, o málně šak zůs á ala jakýmsi učiliš ěm spojeným scí k emi.
Cha ak e cí ke ní školy se ješ ě z ý aznil po oce 1950, kdy byly akul y iins i ucio‑
nálně úžeji spojeny scí k emi (ka olická akul a musela opus i uni e zi u apřes ě‑
ho a se do Li oměřic). Bohoslo í mohli s udo a pouze i, kdo obd želi dopo učení
iod cí ke ního edení. Vpřípadě Komenského e angelické bohoslo ecké akul y šlo
os uden y zp o es an ských denominací na území České (socialis ické) epubliky,
edy přede ším zČeskob a ské cí k e e angelické, ze Slezské e angelické cí k e
augsbu ského yznání, zCí k e b a ské, zJedno y b a ské, zE angelické cí k e
me odis ické, zAd en is ické cí k e, zB a ské jedno y bap is ů, ale izd oujazyčné
Re o mo ané cí k e na Slo ensku (čás ýuky p obíhala i maďa š ině).
P o analýzu ahodnocení oho, jak se na ehdejší Komenského e angelické boho‑
slo ecké akul ě p oje o ala akz aná no malizace poli ických pomě ů po libe alizaci,
k e á kulmino ala  oce 1968, je důleži é si u ědomi , že cí k e abohoslo ecké akul y
podléhaly d ojímu d uhu s á ního dozo u. Hla ní s uk u ou, k e á kon olo ala
náboženské ins i uce, byl Sek e a iá p o ěci cí ke ní (SPVC, dří e iS á ní úřad p o
ěci cí ke ní aCí ke ní odbo Minis e s a kul u y). SPVC egulo al cí ke ní ži o na
ú o ni a ních sbo ů, egionálních acelo epubliko ých g émií. Jeho nejobá anějším
nás ojem bylo udělo ání souhlasu, k e ý byl jednak zapo řebí p o ak i i y mimo p a‑
idelných bohoslužeb, zejména šak ale p o ykoná ání ducho enského úřadu. Bez
souhlasu SPVC nemohl s uden nas oupi na bohoslo eckou akul u, nemohl absol o‑
a zá ě ečné zkoušky. Souhlas byl řeba p o zahájení a ářské p áce na konk é ním
mís ě ap o šechny další přesuny během následujících le . SPVC en o nás oj 70.
le ech 20. s ole í elmi ak i ně yuží al kpře ušení p áce poli icky nepohodlných
a ářů. Známe případy, kdy byl odmí nu s á ní souhlas (jako omu bylo např.uMiloše
Rejch a, S a opluka Ka áska, Jakuba T ojana, Al éda Kocába adalších).
D uhou s uk u u dozo ující nad cí k emi byla S a ní bezpečnos , jejíž 5. odbo X.
sp á y řešil cí ke ní p oblema iku. Oddělení bylo součás í boje p o i ni řnímu ne‑
pří eli adokumen o alo aodhalo alo činnos osob, k e é byly ak i ní náboženském
ži o ě zemi. S B p os ředí Českob a ské cí k e e angelické yuží ala ůzných
me od, aby sbí ala in o mace azá o eň o li ňo ala dění cí k i. Velkou pozo nos
1 Kdějinám E angelické eologické akul y s o . T ojan– Halama 2019.
97PETER MORÉE
ěno ala synodám, k e é se konaly každý d uhý ok, ajejich příp a ám. Ty o událos i
po ažo ala za nebezpečné zhledem kdemok a ickému pos upu, k e ý byl apliko án
k yjasnění s ano isek cí k í ake z olení předních unkcionářů cí k e (k omu s o .
T usina 2017).2 Snahy S B aSPVC, čas o koo dino ané, nesly ijis é úspěchy. Na konci 80.
le se podařilo p osadi z olení no ého synodního senio a, k e ý byl egis o án jako
ajný spolup aco ník S B. Zá o eň se s á ním o gánům nepodařilo zab áni z olení
dalšího člena do Synodní ady, k e ý pocházel zřad z .No é o ien ace, k e á byla
po ažo ána za p o i ežimní. KNo é o ien aci se hlásila řada k i iků ežimu, k eří
později podepsali Cha u 77.
P o e angelické cí ke ní p os ředí období od nás upu komunis ického ežimu
je speci ické, že se yznačuje mnohem ě ší kon inui ou pe sonálním obsazení
edoucích mís , než bylo ob yklé jinde e společnos i. Výměny na pos ech e edení
cí k e p obíhaly přede ším  ámci gene ačního s řídání. Nej ě ším zásahem do un‑
go ání akul y bylo již zmíněné ozdělení pů odní akul y na čás p o českoslo enskou
cí ke ačás p o e angelické denominace. Jen jednom případě došlo knucenému
penziono ání (p ak ický eolog Adol No o ný); případě p o eso a cí ke ního p á a
F an iška Bednáře byl p o no ý ežim jeho ěk zajis é í aným a gumen em p o jeho
penziono ání.3
Ta o kon inui a čás ečně sou isí spůsobením Jose a Lukla H omádky, jenž  oce
1950 zaujal unkci děkana. Od s ého po álečného ná a u ze Spojených s á ů H o‑
mádka p osazo al pozi i ní přís up kdominanci So ě ského s azu e s řední E opě,
k e ou po ažo al za důsledek selhání Západu  oce 1938. P o o olal icí k e a ěřící
kocho ě ke spolup áci skomunis ickou poli ikou ajejími předs a i eli (Mo ée– Pišku‑
la 2015, s. 55n.). Ten o jeho pos oj, k e ý y olal aké k i iku e angelickém p os ředí,
posky l Českob a ské cí k i e angelické iKomenského e angelické bohoslo ecké
akul ě jis ou och anu před elkými pe sonálními ains i učními zásahy ze s any
s á u. Ve s o nání sřímskoka olickou cí k í byl 50. a60. le ech pos ižen jen omezený
poče lidí, jejichž es y byly na přímlu u H omádky čas o zk áceny. Ty o minimální
z á y z50. le edly k ychlému oži ení 60. le ech, kdy H omádků li zá o eň slábl.
Zazní aly al e na i ní hlasy ze s any čás i mladší gene ace a ářů, k e á ys udo ala
Komenského e angelickou bohoslo eckou akul u pod H omádko ým edením. Byli o
přede ším i o a áři, k eří od oku 1972 pocí ili dopady no malizace e angelickém
p os ředí. H omádko o úm í koncem oku 1969 s a ělo cí ke a akul u do no é si ua‑
ce. Jeho och anný deš ník sklapl e ch íli, kdy zasáhlo nepřízni é no malizační počasí.
IMPLEMENTACE NORMALIZAČNÍ POLITIKY NA KOMENSKÉHO
EVANGELICKÉ BOHOSLOVECKÉ FAKULTĚ
Implemen ace poli ických zámě ů no malizačního ežimu p obíhala cí ke ním
p os ředí souběžně sp ocesem e zby ku českoslo enské společnos i (s o . Cuh a
1999). Znamenalo o ůzné zásahy do cí ke ního ži o a scílem přede ším omezi
2 Za ím jediná s udie a chi ních ondů S B u ádí, že 70. a80. le ech 20. s ole í měla S B na 70 k ycích
jmen ajných spolup aco níků ( ůzného d uhu) řadách předs a i elů aducho ních ČCE, če ně KEBF.
S o . Dinuš 2004.
3 Vizjejich biog a ické medailony in Rosko ec– Halama 2019.
98 VE STAVU OCHROMENÍ A ÚTLUMU
něk e é libe alizační k oky zpředchozích le u olnění. Například eologická akul a
Olomouci, k e á byla zřízena  oce 1968, musela s oji činnos ukonči .
Ve zp á ě, k e ou napsal SPVC  oce 1970 p o ÚV KSČ, yjádřil jeho ředi el Ka el
H ůza ( en se po ods á ce le ech 1968–1969 á il do edení) spokojenos sods a‑
něním něk e ých ymoženos í z oku 1968. Českob a skou cí ke e angelickou
šak označil jako nej eakčnější, p o ože jejich předs a i elé zaujali „nej yh aněnější
s ano iska“ minulých le ech ana íc jejich duchu konali dále.4 S a egie SPVC spo‑
čí ala pos upném u aho ání š oubů aposuno ání h anic oho, co mělo bý do oleno.
Nepočí ala nu ně s ýměnou osob na edoucích pozicí, ale spíše s ím, že se edení
cí k e, a udíž i akul y, pod olí e snaze yhnou se o e řenému kon lik u se s á em.
Tím o způsobem byla p os řednic ím edoucích mís implemen o ána no malizační
poli ika jak cí k i, ak na akul ě zoba y, že by jinak mohlo bý mnohem hůř.
Ten o pos up s á ních o gánů měl nakonec úspěch, byť alo do oku 1972, než se
p osadil. Pod h ozbou zásahu do pe sonálního složení Synodní ady Českob a ské
cí k e e angelické z olilo edení cí k e ús upo ou ces u a olalo cí k e kukončení
s ého zdo u p o i no malizaci. Těm členům ze s ých řad, k eří se nacházeli zpoli ic‑
kých dů odů před soudem (například Ladisla Hejdánek), y ýkalo, že s ými pos oji
oh ožují cí ke .
5
S a egie us upo a p o zách anu cí k e cha ak e izo ala jednání
cí ke ního edení po dlouhá lé a. Její chol azá o eň její meze se ukázaly  oce 1977
důsledku snahy y lači Cha u 77 zkul u ního p os ředí. Snaha izolo a ducho ní,
k eří Cha u 77 podepsali, edlo k ážnému kon lik u cí k i azá o eň kdisk edi aci
é o o iciální poli ické linie.
Pe sonální zásahy na Komenského e angelické bohoslo ecké akul ě po oce 1968
byly ak éž omezené (s a ozákonník Miloš Bič byl nuceně penziono án, ale až  oce
1977; mladý sys ema ický eolog Jan Milíč Lochman emig o al do Š ýca ska). Důsledky
no malizace se udíž p oje o aly jinak: kon lik ech mezi akul ním edením, k e é
ungo alo jako pře odo á páka ežimní poli iky, as uden y, k eří p ní polo ině
70. le opako aně yjadřo ali s ůj nesouhlas se způsobem, jak akul a (ací ke )
us upo ala ežimu.
Tenze akon lik y mezi s uden y a edením Komenského e angelické bohoslo ecké
akul y se p oje o aly několika lnách. P ní lnou byla zpomínko á sh omáždění
uc í ající pamá ku Jana Palacha le ech 1970 a1972; d uhou p o es y s uden ů p o i
zásahům s á ní sp á y do cí ke ních a akul ních záleži os í podobě odejmu í s á ‑
ního souhlasu a yloučení z akul y  oce 1974; ře í lnu předs a o aly eakce na
Cha u 77 ana pe ici za náboženskou s obodu z oku 1977. Význačné je, že se edení
akul y (ací k e) s a ěly čím dál agilněji do pozic, k e é po něm yžado al ežim.
Nakonec šak edení akul y udělalo k ok, k e ý ežim ani nezosno al či před ídal:
napsalo eologickou obhajobu no malizačního ežimu.
Jak už bylo řečeno, lak ze s any Sek e a iá u p o ěci cí ke ní, usilující o„kon‑
solidaci“ cí ke ního a akul ního ži o a, sílil od oku 1970. P ní idi elné pos ihy
se ýkaly is uden ského ži o a na Komenského e angelické bohoslo ecké akul ě.
Vlednu 1970 o ganizo ali bohoslo ci bohoslužby kos ele uMa ina e zdi, kde
zpomínali na Jana Palacha, k e ý se o ok dří e upálil. Vedení akul y bylo následně
4 Ná odní a chi ČR, ond SPVC MK ČSR, k. 2, Zp á y p o ÚV KSČ.
5 Ús řední cí ke ní a chi ČCE, Jednání se s á ními úřady, I, 1970–1976, 1972.
99PETER MORÉE
y ýkáno, že ako é jednání pod ý á snahy s á ní poli iky edoucí k„uklidnění“ si‑
uace e společnos i a cí k i.6
Od a oky později s uden i bohoslo eckém semináři VJi chářích o ganizo ali
konce Spi i uál k in e u jako zpomínku na Jana Palacha. Během eče a ale y‑
s oupil iBohdan Mikolášek, k e ý zazpí al s oji píseň Ticho. To o ys oupení se s álo
záminkou k elkému zásahu SPVC do akul ního dění.7 Fakul ní edení spus ilo
o iciální yše řo ání, během něhož byli šichni, kdo se nějak o ganizaci eče a
angažo ali, yslechnu i aSPVC z oho y odil zá ě y. D a s uden i byli dočasně y‑
loučeni, ředi el semináře Venco ský dos al ýpo ěď aděkano i akul y F an iškuM.
Dobiášo i a ajemníko i Dušanu Čapko i byla udělena dů ka. Dále s uden i auči elé
akul y pocí ili ý azné omezení ces o ání do zah aničí a podmínkách s uden ‑
ského bydlení semináři.
Důleži ější než samo né důsledky yše řo ání byly něk e é mechanismy, k e é se
p ůběhu kauzy obje ily. Zap é akul ní edení e snaze zapůsobi na s uden skou
obec spolup aco alo se Synodní adou Českob a ské cí k e e angelické. Synodní ada
edla e s ejném čase jednání sSPVC, němž se dos ala pod elký lak ah ozilo, že
s á ní o gány ods aní edení cí k e adosadí na jejich mís o s é lidi. Synodní senio
Kejř p o o při se kání se s uden y, při němž byly řešeny dopady onoho ledno ého
eče a, nabádal, aby akcep o ali pa ame y poli ické eali y ajednali „kons uk i ně“.
Podobně mlu ili předs a i elé akul y, k eří na schůzích se SPVC přiznali s é selhání
důsledném didak ickém edení s uden ů. Ten o d uhý p ek se od ážel obsáhlém
ys ě lení, k e é uči elé podali s uden ům, že iz eologických dů odů je socialis ické
zřízení ideálnější než kapi alis ický sys ém.
STUDENTSKÝ PROTEST VROCE 1974
Mnohem in enzi něji aosudo ěji se y o dů azy á ily do akul ního ži o a p ní
polo ině oku 1974. Vle ech 1972 a1973 byl několika a ářům Českoslo enské cí k e
e angelické odejmu s á ní souhlas. Synodní ada hledala opo u u akul y, což mimo
jiné edlo kznačně no malizačnímu p ohlášení synodu  oce 1973. To olalo cí ke
k omu, aby se yhnula kon on aci spoli ickými au o i ami, apoužilo k omu eolo‑
gický a gumen , že cí ke není anemá bý subjek em poli ického s ě a.
Velké důsledky měl pak dopis, k e ý napsalo 22 s uden ů na podpo u a ářů, k e ým
s á odejmul po řebný souhlas. Poukázali na nejis o u, k e ou s á s ým počínáním
y ářel, azdů aznili, že ako é jednání ede kpokři ení mo i ace e z ahu kau‑
o i ám ak eřejnému ži o u. Vedení akul y bylo dopisem přek apeno. Vidělo s ou
úlohu  om, přip a i s uden y na ykoná ání a ářského úřadu „pozi i ním du‑
chu“, zn. duchu loajali y ks á ajícímu edení s á u. K omě edení  eologických
o ázkách zah no ala a o úloha aké úkol és s uden y as uden ky k„sp á nému“
pochopení cí ke ní apoli ické eali y. Pokud je s udium podle oho o zámě u aobsahu
řádně absol o áno, není řeba se bá , že by se zbohoslo ce yklubal k i ik pomě ů
cí k i a e s á ě.
6 Ná odní a chi , ond SPVC MK ČSR, k . 274, Bohoslužby uMa ina e zdi 18.1.1970.
7 Celý případ je pomě ně dobře dokumen o án a chi ním ondu SPVC (NA, SPVC MK ČSR, k. 274, KEBF,
Vys oupení Spi i uál k in e u HBS 17.1.1972.

100 VE STAVU OCHROMENÍ A ÚTLUMU
Sek e a iá p o ěci cí ke ní uzná al snahu akul ního edení a yjadřo al dů ě u
zámě y uči elů akul y. Vin e ní zp á ě SPVC oKomenského e angelické bohoslo‑
ecké akul ě se u ádí, že akul a má elkou au o i u nejen ČSSR, ale i západních
zemích. P o esoři nemají zájem pouze o o, aby s udium bylo k ali ní, ale o něž o o,
aby byl li zas ánců jiných poli ických názo ů omezo án: „Posluchači é o akul y jsou
po odbo né s ánce elmi undo aní, po s ánce poli ické je o šak již ujedno li ců
se z ahem knašemu zřízení p oblema ič ější.“8
Na mimořádné schůzi akul ní ady 14.3.1974 děkan ys oupil s ím, že s uden i
edení akul y nein o mo ali ochys aném dopise. Muselo se oněm doz ědě od
SPVC, k e é u edlo, kdo přesně dopis podepsal, přičemž SPVC z oho y odilo, že
„pedagogicko ‑ ýcho ná s ánka akul ní činnos i se neje í jako uspokoji á. Buď p o‑
esoři na s ůj úkol plně nes ačí, nebo s ále působí nepřízni é li y z nějška.“9 Uči elé
akul y yjádřili poli o ání, že s uden i jednali bez „doho o u suči eli“. Děkan zřídil
komisi, k e á se s uden y edla poho o y, aby zjis ila pozadí a ýznam s uden ské
inicia i y. Měla od s uden ů žáda ys ě lení a és je k omu, aby dopis o mulo ali
zno u.
Ze zp á , k e é sou islos i spůsobením yše řo ací komise znikly, je pa ná
snaha celou záleži os in e p e o a jako omyl, k e ý zešel znedos a ku pochopení
cí ke ní apoli ické si uace. Komise na hla z .pedagogický pos up, p o ože do‑
pis byl přede ším ýsledkem nai i y anedos a ku znalos í. S uden ům předložila
kodsouhlasení p ohlášení, znějž je zásadní a o čás : „Žijeme u ědoměle socialis‑
ické společnos i, zníž nechceme emig o a nějšně, ale ani ni řně. Chceme bý
plnop á nými občany naší socialis ické epubliky. To znamená, že nechceme p o sebe
eklamo a jenom p á a, nýb ž plni ipo innos i. V om smyslu chceme espek o a
zákony ČSSR apodpo o a ak ak i ně p incip socialis ické zákonnos i.“10 Sek e a‑
iá p o ěci cí ke ní nebyl úplně spokojený s ýsledem še ření ap osadil yloučení
několika s uden ů z akul y.
Důsledkem laku s á ních o gánů bylo, že uči elé akul y přenášeli en o lak na
s uden y o mou „pedagogického působení“. Ve zp á ách uči elé píší, že díky omu
se si uace uklidňuje as uden i se čím dál íc z o ožňují spos oji s ých p o eso ů:
„Čás ečně ko igují zma ené ka ego ie myšlení s uden ů.“11 Díky man inelům, k e é
nas a ili uči elé e s ém pedagogickém přís upu ke s uden ům, p oběhl semes „bez
uši ých momen ů, ani občanském p o ilu ě šiny s uden ů nebyly pa ny nega i ní
ysy“.12 Ti, co ušili, nemohli pok ačo a (něk eří dočasně) e s udiu. Vnásledujících
le ech docházelo kdalším ylučo ání ze s udia k ůli občanským apoli ickým pos o‑
jům (s o . P ann 2010).
8 NA, ond SPVC, ka on 276, Zp á y op ůběhu jedno li ých semes u na KBF, 1972–1983, 1984, 1987,
Zp á a SPVC oKomenského e angelické bohoslo ecké akul ě z29.4.1974. Zp á a ješ ě ne e lek uje
dopis 22 s uden ů zbřezna1974.
9 NA, ond SPVC, ka on 274, KBF, Schůze akul ní ady, Zápis zmimořádné schůze akul ní ady auči‑
elského sbo u dne 14.3.1974 18 hod.
10 Tam éž, Vyjádření akul ní ady KF.
11 NA, ond SPVC, k. 276, Zp á y op ůběhu jedno li ých semes u na KBF 1972–1983, 1984, 1987, Souh nná
zp á a op ůběhu zimního semes u 1974/75 na Komenského akul ě, s. 2.
12 NA, ond SPVC, k. 276, Zp á y op ůběhu jedno li ých semes u na KBF 1972–1983, 1984, 1987, Souh nná
zp á a op ůběhu zimního semes u 1974/75 na Komenského akul ě, s. 4.
101PETER MORÉE
FAKULTNÍ STANOVISKO KEVANGELICKÝM CHARTISTŮM
Nej ě ší k izi p o Českob a skou cí ke e angelickou ap o Komenského e ange‑
lickou bohoslo eckou akul u předs a o al ok 1977, kdy dese a ářů Českob a ské
cí k e e angelické podepsalo Cha u 77. Vedení cí k e a akul y mohlo sice poukáza
na o, že Cha a 77 ne y olala pozi i ní odez u mezi činnými a áři ani mezi s uden y
akul y. S á ní sp á u ale o o zení neuklidnilo. Její odhad se ukázal bý ealis ický,
když k ě nu publiko alo 31 členů Českob a ské cí k e e angelické pe ici za nábo‑
ženskou s obodu ap o i s á ním zásahům do cí ke ních ěcí.
K yjasnění ap o o ien aci e zniklé si uaci ydalo na požádání Českob a ské
cí k e e angelické edení Komenského e angelické bohoslo ecké akul y dokumen
sněkolika ezemi. T oří jakýsi eologický ozbo si uace. Dokumen známe e d ou
e zích, k e é se značně liší. Ta o odlišnos nejlépe anejjasněji odhaluje dopady no ‑
malizačního laku s á u na akul ní uči ele.
P ní e ze čí á celkem de ě ezí aje podepsána „p “, což je zk a ka, k e ou
použí al p ak ický eolog akul y Pa el Filipi. U ádím zde ú odní čás , k e á nej íce
ys ihuje, oco Filipimu šlo: „Vsoučasné době cholí několikale é úsilí jedné skupiny,
áhnou cí ke do poli ického zápasu za ěci, jež nejsou las ní součás í jejího poslání.
Skupina o šem neměla nikdy po ěření, aby mlu ila jménem celé cí k e, posledním
případě ani od šech ěch, jejichž hlasem se údajně chce s á . Jsme přes ědčeni, že
nejde ospo sp á ní nebo kázeňský, nýb ž ě oučný.“13
Dokumen , k e ý se ymezuje ůči nesp á nému ýkladu z ahu mezi cí k í
as ě em, zdů azňuje, že je řeba pěli ě ys ě lo a odpů cům cí ke ního edení
jejich omyly apřes ědči je oplauzibili ě „z alých“ eologických pos ojů akul ních
uči elů. Ačkoli je o iz eologického hlediska p oblema ický dokumen , lze ho po a‑
žo a za snahu akul y háji zby ky domnělé au onomie cí k e a akul y. To už nejde
říci o inální e zi z . akul ních ezí. Ta odhaluje, že uči elé se po ažo ali iza nás oj
no malizačního ežimu, jehož zámě em je zacho a s á ající pořádek.
Ú od inální e ze značně posunul zámě pů odního p ohlášení: „Vsoučasné
době jsme s ědky nápadných konk é ních důsledků několikale ého úsilí áhnou
Českob a skou cí ke e angelickou do poli ického zápasu na pozice, k e é nejsou
bohoslo ecky op á něné ak e é negují socialis ické společenské apoli ické podmínky,
nichž žijeme ana jejichž y áření se chceme podíle . Socialis ické hnu í chápeme
jako ý az lidské ouhy po s obodě asociální sp a edlnos i. Jsme děčni za še, čeho
bylo naší zemi  om o smě u dosaženo. Máme za o, že socialis ický společenský
řád je nejpřiměřenější o mou, jak je možno se y o ná a se základními p oblémy
dějinné ces y lids a. Na základě s é í y a aké zu edených dů odů pokládáme u o
socialis ickou společnos za p os o , němž máme kona s ou p áci bez pos anních
úmyslů. Každá myšlenka, že je možno počí a sp o izo nos í socialis ického zřízení,
nás oslabuje ducho ně apod azuje naší oři ou činnos .“14
P ní e ze nas olila jako hla ní eologické éma spo u cí ke ajejí z ah ke spo‑
lečnos i ake s á nímu řízení. Hájí poněkud zjednodušený ob az cí k e bez moci, k e á
13 NA, ond SPVC, ka on 204, ČCE, Cha a 77, Několik ě , 1977, 1982, 1989, Seznam signa ářů zřad ČCE,
zp á y SPVC osi uaci ČCE, jednání SPVC se Synodní adou, s ano iska, oběžníky Synodní ady,
jednání synodního zas upi els a, ko espondence uzemská izah aniční, 1977, 1982.
14 Fakul ní eze byly publiko ány několik á , naposledy časopisu P o es an , 1997/8, 16.
102 VE STAVU OCHROMENÍ A ÚTLUMU
nemá jiné nás oje než pouhé slo o, aby yjádřila s ou z ěs . Ten o ob az ychází
zpředs a y pokons an ino ské cí k e ( pozadí s ojí eologie J. L. H omádky), k e á
nemá žádnou poli ickou, mocenskou opo u, ap o o je p a di ější abližší apoš olské
cí k i p ních d ou s ole í po K is u. Z é o pozice yplý ají sice aké poli ická s a‑
no iska, například názo , že cí k i se daří dobře nebo dokonce lépe  eálném soci‑
alismu, k e ý jí přip a il omoc. Fokus oho o ozbo u ale nadále předs a uje cí ke
ajejí pozice poli ickém dění.
Předmě em no ého ú odu je přede ším socialis ické zřízení Českoslo ensku
ajeho legi imi a. Nejenže pě k á zmiňuje socialismus jako s á ající poli ický sys ém
či ideologii, ale aké elmi dů azně obhajuje u o ideologii („nejpřiměřenější o ‑
mou“), esp. o, že se cí ke poli ickém ežimu na ní založeném může oz íje plně
as obodně. Cí ke nebo eologie nemá p á o ani dů od zpochybňo a ná ok, k e ý
si ežim činí na edení společnos i. Mís o oho, aby dokumen eologicky posuzo al
legi imi u s á u apoli iky eologickými k i é ii, posuzuje legi imi u eologických
a gumen ů poli ickými k i é ii.
P o znalce pomě ů Českob a ské cí k e e angelické aKomenského e angelické
bohoslo ecké akul y je elmi zajíma é, kdo jsou au oři akul ních ezí. S ejně ak je
důleži é, že se akul a za y o eze nikdy ýslo ně neomlu ila. Sice kons a o ala, že
no ých pomě ech od oku 1989 by ako é o s ano isko už neopako ala, ale něk eří
její předs a i elé je dodnes hají jako nu ný k ok ke s abilizaci akon inui ě akul y.
Teze podle nich byly nu nou úli bou p o zacho ání eologického s udia.15
DRUHÁ LINIE
Fakul a se ymezila o něž ůči skupině eologů a ilozo ů cí k i, k eří se sh omaž‑
ďo ali pod náz em No á o ien ace. Pa řili do ní například Jakub T ojan či Ladisla
Hejdánek. Obdobně jako akul ní uči elé, ycházeli ioni zH omádko y eologie
apo ažo ali se za jeho žáky, byť k i ič ější ůči poli ickým pomě ům, než byl on
sám. Pokládali se za pok ačo a ele e angelické adice aza obhájce kon inui y jejího
z ahu k eřejnému ži o u. Vě šině a ářů, k eří se hlásili kNo é o ien aci, odeb al
SPVC s á ní souhlas již p ní polo ině 70. le .
Už 60. le ech pořádala No á o ien ace s á s udijní se ká ání, někdy i  ámci
cí ke ních sh omáždění. V70. le ech, kdy byla za lačena éměř do ilegali y, se její
členo é p a idelně se ká ali na a ách. A i, k eří měli akademické ambice, začali
o ganizo a by o é semináře, k e é se konaly P aze, ale ijinde. Na ně jezdí ali uči
p o esoři eologie a ilozo ie zNizozemska, Belgie či Německa. Seminářů se účas nili
s uden i akul y, a áři adalší zájemci. Jiní příslušníci No é o ien ace o ganizo ali
íkendo é semináře p o s uden y na a ách. Úmyslem ěch o ak i i bylo p olomi
monopol akul ního zdělání aposky o a s uden ům al e na i ní hlas, podpořený
ize zah aničí.16
Po oce 1989 začalo několik iniciá o ů by o ých seminářů přednáše na E angelic‑
ké eologické akul ě: Jakub T ojan, Ladisla Hejdánek, Milan Balabán. P ní se s al
15 S o . Mo ée 2017. Domní ám se, že hla ní au o ezí je sice Pa el Filipi, ale ýznamně do ex u zasáhl
Ja osla Ond a, k e ého je řeba po ažo a za au o a ú odu.
16 P ní zmapo ání p o edl Klaas an de Ho s (Ho s 1998).
103PETER MORÉE
děkanem období elkých změn, kdy se akul a s ala součás í Uni e zi y Ka lo y.
Ze s á ajících uči elů odešli pouze d a, k eří byli nej íce spojeni sp osazo áním
no malizační poli iky ežimu (Ja osla Ond a, Luděk B ož). Al e na i ní linie e an‑
gelickém p os ředí ze 70. a80. le se á ila do ak i ního akul ního ži o a, adokonce
pře zala edení období, kdy se akul a adap o ala na požada ky no é doby. To ale
ne edlo k ýslo nému odřeknu í se no malizační linie: její nosi elé nadále hájili
nu nos komp omi ujících k oků ap ohlášení, k e é učinili p o dob o šech. V é o
pe spek i ě aké obě o ali s ou eologickou čes , aby za učili kon inui u e angelic‑
ké eologie. No ou E angelickou eologickou akul u edy úspěšně ybudo ali jak
i o žáci J. L. H omádky, k eří, splácejíce u o mo ální daň, oz íjeli s ou odbo nou
d áhu o iciálním ysokoškolském p os ředí období no malizace, ak její k i ici
zal e na i ního cí ke ního p os ředí. Shodli se ale na společném cíli: akademické
odbo nos i e angelické eologie.
ZÁVĚR
No malizace p ažské eologické akul y p oběhla jinak než případě dalších aka‑
demických ins i ucí. Speci ická byla přede ším její pe sonální kon inui a, neboť
zde nedošlo k ýměně „kád ů“ po oce 1969. Důsledkem é o si uace ale bylo, že se
akul ní uči elé do jis é mí y s ali ykona a eli no malizační poli iky ežimu. Sami
s é působení na s uden y po ažo ali za pedagogické edení súmyslem posky nou
žákům sp á nou o ien aci e společnos i.
Nej íc se p o i no malizačním změnám pos a ili s uden i, a o minimálně do oku
1974, kdy p o es o ali p o i yloučení několika a ářů zcí ke ní služby. To o jednání
edlo k yloučení několika znich z akul y. Rozhodnu í k yloučení učinily s á ní
o gány, ale jeho implemen aci p o edlo edení akul y, edy p o esoři, k eří se  oce
1968 ješ ě hlásili kdemok a izaci společnos i anyní olali po poslušnos i kno malizač‑
nímu ežimu. Tako é o jednání nu ně edlo kjejich disk edi aci akpoklesu au o i y
samo né akul y e angelickém p os ředí.
P o s ou pozici akul ní předs a i elé usilo ali o eologickou legi imizaci, k e ou
p ůběhu 70. le 20. s ole í čím dál dů azněji po ažo ali za in eg ální součás e an‑
gelické eologické iden i y. Základním p incipem é o ize bylo, že eologie ací ke
nemají zaujíma žádné poli ické pozice. Zá o eň ale zdů azňo ali, že socialis ická
společnos je lepším ga an em sp a edlnos i než kapi alis ické zřízení. Vy ořili
edy eologii jako odpo ěď na no malizační poli iku obsazeném s á ě, k e á měla
osp a edlni zásahy s á ních o gánů cí k i ak i izo a y, k eří je odmí ali. Ty o
pozice p ohloubily k izi Českob a ské cí k i e angelické azne ě ohodnily ýznam
akul y mezi samo nými s uden y.
LITERATURA
Cuh a, Ja osla : Cí ke ní poli ika KSČ as á u
le ech 1969–1972. Ús a p o soudobé dějiny
AV ČR, P aha 1999.
Dinuš, Pe e : Českob a ská cí ke e angelická
agen u ním ozp aco ání S B. Úřad doku‑