Poli ika překladu.
Nad ko espondencí Jana Záb any
sAn onínem Přidalem
Tomáš Glanc
Uni e si ä Zu ich, Sla isches Semina
[email protected]
SYNOPSIS
#e Poli ics o T ansla ion: On he Co espondence o Jan Záb ana and An onín Přidal
This a icle deals wi h a ious aspec s o he ‘poli ics o ansla ion’ in connec ion wi h he book
When he Cage Keeps Falling (sub i le *e Mu ual Co espondence o An onín Přidal and Jan Záb ana,
1963–1984). The poli ical dimension conce ns ansla ion in he na owes sense o he wo d, bu also
he choice o ex and i s ecep ion in he cul u al ield, communica ion wi h he publishe , numbe
o copies and dis ibu ion, as well as (du ing he pe iod o no maliza ion) ansla ion unde o eign
names, cancella ion o con ac s, and he ela ionship be ween he book ma ke and samizda . Wi h
his aim, he au ho wo ks h ough a ious examples o Záb ana’s ansla ions om Russian in he
b oade con ex o poli ical phenomena and s a egies. These examples, in he inal analysis, appea
excep ional inso a as Russian li e a u e was he subjec o inc eased ideological in e es du ing he
pe iod unde e iew.
KLÍČOVÁ SLOVA / KEYWORDS
Poli ika překladu; kul u ní poli ika; šedesá á lé a; no malizace; Isaak Babel; Bo is Pas e nak; cen-
zu a; uská li e a u a; samizda ; poli ika nepřeloženého / poli ics o ansla ion; cul u al policy; he
1960s; s anda diza ion; Isaak Babel; Bo is Pas e nak; censo ship; Russian li e a u e; samizda ; poli-
ics o he un ansla ed.
DOI
h ps://doi.o g/10.14712/23366680.2020.2.10
Překlada els í je činnos li e á ní, ši ším smyslu umělecká, jazyko á, yžaduje
mnohos annou in elek uální kompe enci, amá-li jí opřeklad ynikající, pak aké
zkušenos i anadání. Mnozí překlada elé sk omně u ádějí, že jejich činnos je ře-
meslo. I o je opods a něný pohled, chápeme-li „ ysoký podíl uční p áce“ jako azbu
na překládaný ex , jenž je las ním předmě em překlada elo y „služby“ o iginálu.
Vsou islos i sknihou Když klec je pořád na spadnu í (pod i ul Vzájemná ko espon-
dence An onína Přidala aJana Záb any zle 1963–1984) se je í jako zře elná ješ ě jedna
o ina překlada elské činnos i, k e á nesou isí jen se samo ným překlada elo ým či
překlada elčiným úkonem, nýb ž scelým p ocesem překládání od ýbě u ex u až
po jeho dis ibuci a ecepci— o iž o ina poli ická. Té bych se ch ěl ěno a násle-
OPEN
ACCESS
166 SLOVO A SMYSL 34
dujících poznámkách kedici ko espondence, jež yšla naklada els í To s , sk ěle
přip a ená akomen o aná Jiřím Opelíkem (Přidal— Záb ana 2018).
Poli ická dimenze se os a ně ýká ipřekládání nejužším smyslu slo a, neboť pře-
klad je mimo jiné úkonem ýbě u zp a idla zob o ského množs í ůzných možnos í—
ajen jednu znich překlada el olí asnaží se jejím p os řednic ím dos á ná okům o i-
ginálu p os ředky cílo ého jazyka. Jedním zaspek ů, k e ými se ýbě řídí, může bý
ihledisko poli ické. Zře elný příklad jsou překlady básní Vladimí a Majako ského, k e é
Jiří Tau e pořizo al po d uhé s ě o é álce sice na ysoké ú o ni anápadi ě, nicméně
sohledem na s alinis ický kul básníka pů odně a an ga dního, jenž mnohdy b u álně
abezos yšně p o oko al anabou á al li e á ní amo ální no my s é doby— něk e ých
ěch o křikla ých o mulacích Tau e jeho h o y zpoli ických dů odů ob ušuje ama-
nipuluje ak o iginálem e p ospěch poli icky „sp á nější“ (zhlediska komunis ické
kul u ní poli iky) českojazyčné p ezen ace básníka (Majako skij 1956–1986). Vnaší sou-
časnos i jiná, poli icky odlišná řešení na hují no é překlady něk e ých Majako ského
básní, k e é pořídili Jana Ki zle o á aVoj ěch F ank (Majako skij 2020).
A šak způsob ozhodo ání aimplici ní o mulace p e e encí se ne ýkají jen bez-
p os ředního ak u překládání, nýb ž icelé obsáhlé množiny činnos í aaspek ů, k e é
překlada elský p oces p o ázejí od p o ního zámě u nějaké dílo pře és do jiného
jazyka až po nej ůznější o my hodnocení aupla nění z eřejněného— či případně
nez eřejněného— překladu konk é ní kul u ní aspolečenské si uaci, do k e é pře-
klad s upuje a ak či onak ji o li ňuje či p oměňuje, podílí se na ní.
Vobdobí, k e é pok ý á ko espondence, 1963–1984, byla poli ika překladu ob-
z lášť napína ou disciplínou. Po celou u o dobu, s ýjimkou několika měsíců le-
ech 1968–1969, ungo ala Českoslo ensku ins i ucionalizo aná cenzu a, ale upla -
ňo ala se ůzných obdobích odlišně. U edené d ace ile í lze ozděli do ří období.
Schema icky můžeme říc , že během šedesá ých le se kon ola a es ikce pos upně
čím dál íc u olňují amožnos řado ých ak é ů ( edak o , překlada el…) p osazo a
las ní ná hy ali e á ní p e e ence se s á á čím dál snazší adokonce samozřejmější.
Na konci šedesá ých apočá ku sedmdesá ých le dochází kd as ické p oměně dosa-
adní kul u ní poli iky akonečně období akz ané no malizace sedmdesá ých
le ech až do pe es ojky d uhé polo ině osmdesá ých le se pomě y u užily om
smyslu, že čas o nebylo snadné nebo ani možné získa po řebná po olení asouhlas
kompe en ních účas níků kul u ního p ocesu, k eří ozhodo ali o om, co se bude
publiko a (apřekláda ). Přes o se mnoha ynikajícím překlada elkám apřeklada e-
lům podařilo zp os ředko a č enářům i om o období díla řady ynikajících au o ů
z akřka šech jazyko ých oblas í.
P o přehlednos as učnos bych se ád omezil na pá příkladů Záb ano ých pře-
kladů z uš iny, k e é jsou ýjimečné ím, že usky psaná li e a u a byla předmě em
z láš ního, z ýšeného ideologického aspolečenského zájmu, a o po celé období od
d uhé s ě o é álky až do konce komunis ického ežimu oce 1989. AZáb ana se
na p ezen aci uské li e a u y Čechách podílel ýznačnou mě ou. Jeho osobní es e-
ické p e e ence jej při om shodou okolnos í při aho aly kau o ům, k eří zhlediska
kul u ně-poli ického pla ili za kon o e zní.
Nepůjde u žádném případě opřehled Záb ano y překlada elské činnos i nebo
její k ali a i ní posouzení, důleži é jsou jen něk e é aspek y „poli iky překladu“ do-
ložené konk é ními ukázkami.
OPEN
ACCESS
TOMÁŠ GLANC 167
Tím o zaměřením se dos ane menší pozo nos i Přidalo i, jenž byl samozřejmě
aké enomo aným překlada elem ajehož podíl na ko espondenci je nezas upi-
elný— jde ní odialog d ou pa ne ů, k eří spolu komunikují jako o ný s o ným.
P á ě zne o málního písemného obco ání d ou in elek uálů, překlada elů azá o-
eň kama ádů získá áme p ominen ní přís up ikp oblema ice překládání zhlediska
kul u ně-poli ického.
In elek uál apřeklada el není daném případě cha ak e is ika nadnesená. Přidal
ys udo al B ně anglis iku ahispanis iku, později získal idok o á , eo e ická e-
lexe byla samozřejmou součás í jeho přís upu kli e a uře. Záb ana neměl o mální
uni e zi ní zdělání, bylo mu upřeno zpoli ických dů odů: oba jeho odiče byli na
počá ku padesá ých le ámci pe zekucí během upla ňo ání českoslo enské e ze
s alinismu odsouzeni. Jako syn nepřá el lidu s ěží absol o al č yři semes y na Ka o-
lické bohoslo ecké akul ě UK P aze. Nicméně p áce překlada ele— překlada elem
„zpo olání“ byl od oku 1954— se uněj od počá ku snoubila skompe en ní e lexí
li e a u y če ně li e a u y sekundá ní. Pokud se například překlada elsky zabý-
al Babelem, zajímala ho i„neznámá glosa Šklo ského“, k e ou našel uském isku
(Šklo skij 1924, s.152–155), nebo p áce „babelo ského bada ele Li šice“ (Li šic 1964,
s.133). Izde můžeme spa řo a aspek in e p e ačně poli ický— oba au oři zok uhu
a an ga dy, mode nismu a o mální me ody humani ních ědách měli so ě ských
podmínkách kompliko anou odbo nou d áhu, Záb ana musí jejich p áce „obje i “.
Předmlu a, žán , k e ém Záb ana opako aně psal, má ze s é pods a y cha ak e
ideo ý, předkládá zp a idla ná h, jak ex čís , o muluje speci icky a gumen o a-
nou „poli iku č ení“. Pa né je o případě Babelo y Rudé jízdy, ok e é Přidal píše
Záb ano i 25.11.1965: „Jo, byl jsem moc ád, že V.Če ný jedenác ce Hos a poch alně
na áží na ‚in eligen ní babelo skou minia u u‘, což nemůže bý nic jiného než oje
předmlu a kRudé jízdě, ok e é jsem i posledně psal“ (Přidal— Záb ana 2018, s.29
a32; Babel 1965, s.69; Če ný 1965). Přidal u jedné ě ě sh nuje č yři kul u ně-poli-
ické je y: samu publikaci Babelo y p ózy, Záb ano u předmlu u, časopis Hos , pa-
řící šedesá ých le ech kpředním pla o mám in elek uálně-uměleckého u olnění
pomě ů, aVácla a Če ného. Záb ano u předmlu u u poch alně legi imizuje au o i a
p ominen ního k i ika, začínajícího s ou d áhu ješ ě před d uhou s ě o ou álkou
a ys a eného pe zekucím po oce 1948, ehabili o aného šedesá ých le ech, kdy se
s á á edoucím předs a i elem uni e zi ní kompa a is iky— před ím, než bude za
no malizace zpoli ických dů odů yloučen z eřejného ži o a.
Předmlu a, „[…] ok e é jsem i posledně psal“— ím Přidal myslí s ůj před-
chozí dopis z20.10.1965, e k e ém píše: „Jinak jsem i zapomněl říc , co jsem i ch ěl
las ně už dlouho napsa : že se mi elice líbila á předmlu a kposlednímu ydání
Rudé jízdy; hned když jsem ji če l, ch ěl jsem sednou asepsa i dopis, ale íš, jak o
chodí. Op a du jsem nic ak dob ého dlouhá lé a neče l. Pak mi kdosi říkal, myslím
Sus, že p á ě k ůli é předmlu ě byl nějaký p ůse — což ůbec nechápu, p o ože
po om už je s ě úplně na uby“ (Přidal— Záb ana 2018, s.29).
Záb ana 28.11.1965 děkuje „za upozo nění zmínky p. p o . Če ného opředmlu ě
kBabelo i: Snad si nepřisuzuju cizí peří, ale ne ím, kdo jiný unás poslední době
oBabelo i psal“ (Če ný 1965, s.21–22; Přidal— Záb ana 2018, s.33). Bez komen-
áře nechá á poznámku o„p ůse u“, k e á ýmlu ně s ědčí opoli ické ele anci
OPEN
ACCESS
168 SLOVO A SMYSL 34
překlada els í au ádění překladů (například žán u předmlu y) období šedesá-
ých až osmdesá ých le . Někdo má „p ůse “, ak éři se zpěčují chápa mo i y azpů-
sob poli ického č ení oponen ů („což ůbec nechápu, p o ože po om už je s ě úplně
na uby“), poli icky b izan ní če ba z yšuje ýznam analéha os komen ářů kli e-
á ním dílům apřípadně izpůsob jejich překladu. Obz lášť uame ické po álečné
li e a u y šlo jazyko é poli ice překládání ( olba ý azů u„choulos i ých“ éma )
čas o ono my socialis ické m a nos i, k e á sice nikde nebyla explici ně de ino ána,
nicméně opako aně mohli účas níci překlada elského p ocesu na áže na po íže cen-
zu ního cha ak e u ýkající se obsceni , ulga ismů, explici ních ý azů či popisů
zoblas i sexu apodobně. Dodejme, že analogické komplikace, byť ámci demok a-
ické kon on ace ůzných přís upů kp á nímu zajiš ění eřejné mo álky, znikaly
něk e ých případech i USA nebo západní E opě. Jiří Opelík ci uje komen áři
na s.118 Záb ano u o mulaci zjeho deníku, k e á u o p oblema iku ýs ižně na
základě konk é ního příkladu sh nuje: „Víc než před okem jsem napsal posudku
na Wambaughů omán The Onion Field, že pokud se mez ,nepřípus nos i‘ neposune,
mohou naklada els í ezigno a na sko o celou ame ickou p ózu zposledních 15 le “
(Záb ana 1992, s.508).
Poli ika překladu může spočí a i e ýbě u ex ů ajejich řazení, kdy edi o ge-
ne uje ýznamy, snimiž překlada el nesouhlasí, jako se o s alo při příp a ě ýbo u
zanglické poezie, na němž se Záb ana podílel jako au o čás i překladů aPřidal ji
k i icky ecenzo al. Vpolo ině šedesá ých le je možné eřejně polemicky napadnou
ideologizo anou, spo ně přip a enou an ologii, během no malizace by o už p a dě-
podobně možné nebylo. 28.12.1964 píše Záb ana Přidalo i: „O é anglické an ologii jsi
napsal zcela sp á ně, měls o napáli ješ ě íc, je o zme ek, bohužel jsme měli úplně
s ázané uce, jak asi íš, poslední ins anci o byla čis ě p o esionální loajali a ůči
naklada els í, k e é om o případě mělo aké s ázané uce, ačkoli kupodi u přesně
ušilo od počá ku, že půjde op ůse (celou ěc o iž omu Wille so i slíbil I an Skála,
ješ ě když ajemničil)— adobře, že ses do něho ošku s e il. Já jsem ch ěl o om na-
psa , ale po om mě os a ní překlada elé íce méně donu ili ksolida izaci, poně adž
už se s ejně nic zach áni nedalo. Jediný ýsledek (můj osobní) je myslím pě dese
slušných překladů na d ace pi omých, ě šinou nu ně p o o, že byly pi omé už o igi-
nály. Škoda, že mi zAudena yšla dobře jen asi polo ina básní— překlad je nesmí ně
ob ížný. Dělal jsem, co jsem uměl“ (Přidal— Záb ana 2018, s.21–22).
Jak íme zkomen áře Jiřího Opelíka, jde é o pasáži oan ologii anglické poezie
(Mode ní anglická poezie, Mladá on a, P aha 1964) aoPřidalo u polemiku o iš ěnou
pod i ulem Kam snimi? časopise Hos do domu (Přidal 1964, s.42–43), níž au o
napadá zanedbání domácího kon ex u, příliš his o izující pe spek i u an ologie a d.
Poli ické zákulisí přija ých ozhodnu í, k e á y olá ají ozhořčení, o mulo ané
dopise, se ýká ses a i ele— ilologa abada ele oan ické K é ě zuni e zi y Bi -
minghamu Ronalda F ede icka Wille se, snímž ses a ení an ologie dojednal au o-
i a i ní p ní ajemník S azu spiso a elů I an Skála. Účas níky jednání oan ologii
jsou edy na jedné s aně ý eční překlada elé aznalci mode ní poezie, případě
Hauko é aPřidala sami ýznamní básníci, k eří sice p o ádějí překlad ačás ečně se
podílejí ina ýbě u ex ů, e ýsledku ale nemají žádný li na de ini i ní podobu
ani celko é yznění knihy. Na d uhé s aně s ojí básnící demagogický unkcionář
Skála, člen Ús ředního ýbo u Komunis ické s any Českoslo enska, jenž požado al
OPEN
ACCESS
TOMÁŠ GLANC 169
Rudém p á u během p ocesu sRudol em Slánským „Pso i psí sm !“, adisponující
om o případě neomezenou mocí ozhodo a o šem ačemkoli, co se ýká přip a-
o ané knihy. Ik ali a překladů má po om podhoubí poli ické, jak naznačuje Záb a-
no a o mulace „pě dese slušných překladů na d ace pi omých, ě šinou nu ně
p o o, že byly pi omé už o iginály“ (Přidal— Záb ana 2018, s.22).
Poli ickým ozhodnu ím bylo e zkoumaném období zp a idla už samo ydání něk e-
ých i ulů— ať šlo ( Záb ano ě případě) oli e a u u ame ickou nebo uskou (so ě -
skou). Rozhodně je nezby né ou o op ikou pohlíže na publikaci Rudé jízdy, soubo u
geniálních p óz Isaaka Babela, k e é šak děje občanské álky aně so ě ské e apě
po e olučních dějin líčí nikoli he oicky ajako osla u Velké říjno é socialis ické e o-
luce, nýb ž b u álně ana u alis icky. Knižně soubo yšel 1926 (Babel 1926). V oce
1928 byl z eřejněn český překlad A.Feldmana aJulia Fučíka sobálkou a i ulním lis em
Ka la Teiga (Babel 1928). Ideologické ýpady p o i Babelo ě p óze začaly ihned po pub-
likaci p ních po ídek časopise LEF, k e ý ydá al Majako skij (Babel 1923–1924).
Něk eří so ě š í li e á i ik i ici byli poho šeni způsobem, jakým Babel líčil álečné
násilí ajeho kon ex . U či ou zách anu posky o aly přímlu y Maxima Go kého. Nic-
méně S alin, nej li nější so ě ský č enář acenzo , p ohlásil, že Babel psal o ěcech,
k e ým ne ozumí, k ě nu 1939 byl spiso a el za čen aonecelý ok později pě ač y-
řice i le ech pop a en na základě absu dních ob inění, k e á musel podepsa donu-
cen mučením podle scénáře, k e ému padly době e o u konce řicá ých le za oběť
s a isíce ne inných lidí. Od oku 1939 až do polo iny padesá ých le nejen Rudá jízda,
ale jakékoli zmínky oBabelo i mizí zdějin uské li e a u y az eřejného disku zu
SSSR. Tep e ehabili ace au o a po S alino ě sm i oce 1954 zahajuje změnu, za
další ři oky ychází ýbo zBabelo ých p óz spředmlu ou Ilji E enbu ga, p ohlašu-
jícího Babela za jednoho znej ě ších spiso a elů 20.s ole í (Babel 1957; E enbu g 1957).
Záb ana eaguje okamži ě as ěžejní mode nis ický ex ydá á S ě so ě ů (Babel
1958). Nej li nější české ydání Rudé jízdy následo alo osedm le později SNKLU
(Babel 1965). Babel je ak Záb ano ě podání i Českoslo ensku pe soni ikací kul-
u něpoli ického „o eplení“— des alinizace, de abuizace „nepří ele lidu“. Záb anů
Babel „přežil“ no malizační seznamy au o ů a i ulů, yřazených zčeskoslo enských
kniho en az eřejného disku zu, ychází p ní polo ině sedmdesá ých le ješ ě
d ak á : pod náz em Rudá jízda— Oděské po ídky Odeonu, edice S ě o á kniho na
(Babel 1971), a am éž jako Rudá jízda ajiné p ózy (Babel 1975), če ně překladu h y Ma-
ija, ydané cyklos ylem Dilii už 1963 ainsceno ané Olomouci 1965 (Babel 1963).
KBabelo ě hře Ma ija se áže ješ ě jeden aspek au o s í překladu, k e ý se
přísně za o ýká p á a ain elek uálního las nic í, za u či ých okolnos í může mí
o šem i ozmě poli ický.
Při pozdějším u edení h y sedmdesá ých le ech b něnském Di adle b a ří
M š íků byl o iž Záb ano i překlad zcizen, což mohlo mí dů od ekonomický (ho-
no ář dos ala osoba pod uk adeným překladem podepsaná), e en uálně by o šem
mohlo jí ioexkomunikaci poli icky nežádoucího au o a (překladu)— na u o mož-
nos na áží iZáb ano a poznámka „o é mé his o ii sdi adly íš“. Záb ana kpřípadu
píše 31.10.1975: „Někdy oce 1972 nebo 1973 h áli Ma iju B ně, myslel jsem, že mají
nějaký s ůj no ý překlad (o é mé his o ii sdi adly íš), ale pak mi jakýsi zdálený
‚pří el‘ na pá dní (nače no) půjčil ex ozmnožený p o he ce azjis il jsem, že na
OPEN
ACCESS
170 SLOVO A SMYSL 34
p ní s ánce bylo zmého překladu ‚změněno‘ 1 slo o, dál už ůbec nic… Kdo se pod o
podepsal akdo si za o zal hono ář, o ne ím dodnes… […] Ale co. Možná že o om
di adle ani nebyly s ině, možná že o byli p ima lidi, slušní lidi, ajn lidi, lidi jako my,
k eří o šechno mysleli nějak po s ém dobře. Nejspíš jim někdo něco po adil, někdo
něco zakázal, někdo je kněčemu přinu il…“ (Přidal— Záb ana 2018, s.117). Jiří Opelík
k omu o éma u ci uje zdopisu Záb ano y ženy, kde o mulace éhož p oblému y-
zní á ješ ě jednoznačněji ( am éž, s.119): „ en o překlad by za no málních okolnos í
byl na soud, je z99 % opajco aný nap os o nes yda ě“ (M.Záb ano á dopise man-
želům Šk o eckým 8.10.1973, iz Šk o ecký— Záb ana 2010, s.202).
Přidal eaguje 21.11.1975: „KMa iji: zDi adla bří M š íků mám scho án p og am,
je na něm jako překlada elka u edena Ma ie Pa e o á1— neznám ji, nikdy jsem oní
neslyšel ani neče l. Předs a ení bylo slabé, aky am k omě mne sedělo pá nahna-
ných ojáčků a ocha důchodců, s yleš ěnými ex y písní, ne alnými he ci— sko o
buď ád, že jsi s ím nic neměl“ (Přidal— Záb ana 2018, s.122).
Ma ie, e sku ečnos i Jana Pa e o á, podepsaná pod překladem Jana Záb any bez
jeho ědomí, byla mo álně-p á ním delik em, ojehož poli ické dimenzi lze speku-
lo a ak e ý sohledem na poli ickou si uaci oběť (Záb ana) nepodala ksoudu. Ma-
nipulace se z ahem jména asku ečného překlada ele o šem pa řila e zkoumaném
období kběžným je ům a dějinách české knižní kul u y se jí říká pok ý ačs í—
i, kdo ji p o áděli, jsou pok ý ač nebo pok ý ačka. Slo ní h a je nasnadě: pok ý-
a znamená b á něco na sebe, pok ý ač je řemeslník s a ící s řechu. Byly o p á ě
poli ické okolnos i, k e é Českoslo ensku edly k ozk ě u pok ý ačs í, obz lášť
době no malizace. Jména mnohých překlada elů nesměla naklada els í y isk-
nou , p o ože šlo oosoby, k e é byly zideologických dů odů ods aněny z eřejného
ži o a. Jejich p áce byla o šem čas o žádaná ajejí ykona a elé byli ocho ni ji p o és
az eřejni ipod cizím jménem. P o o se našly osoby, nejčas ěji zok uhu přá el, k e é
dekla o aly au o s í děl, jejichž au o y e sku ečnos i nebyly, aby a o díla mohla bý
z eřejněna— ajejich au o ka či au o dos al(a) p os řednic ím pok ý ače pak zp a-
idla ihono ář. Záb ana ím o způsobem s ým jménem k yl, „pok ý al“ například
překlada elské p áce Luby aRudol a Pella o ých, An onína Přidala, Anny No áko é
nebo Hany Žan o ské. Několikas upňo ou pok ý ačskou ošádu případě českého
pře odu jedné zHemingwayo ých p óz (jde o omán Ac oss he Ri e and in o he T ees,
AMo eable Feas , česky Přes řeku do s ínu s omů— Pohybli ý s á ek /Hemingway 1978/,
k e á byla zpoli ických dů odů nejdří e zadána kno ému překladu a en posléze y-
šel pod cizím— Záb ano ým— jménem, líčí jedné zpoznámek Jiří Opelík: „překlad
S anisla a Ma eše ydaný oce 1966 nemohl bý započa ých Spisech E nes a He-
mingwaye eedi o án, p o ože Ma eš emig o al, leč po é, co A.Přidala pos ihl zákaz
publiko ání, nemohl jej dos a ani on. Překlad byl nakonec zadán L. aR.Pella o ým,
ale když posléze nesměli publiko a ani oni, ‚pok yl‘ ydání jejich překladu s ým
jménem Jan Záb ana“ (Přidal— Záb ana 2018, s.95).
Zko espondence Záb any sPřidalem ys í á sou islos i sBabelem a eedicí Rudé
jízdy oce 1975 ješ ě další aspek knižní kul u y é doby, k e ý sice není užším smy-
1 Přidal se zřejmě sple l křes ním jméně— jde oJanu Pa e o ou, jak u ádí ida abáze Di-
adelního ús a u (h ps:// is.idu.cz/).
OPEN
ACCESS
TOMÁŠ GLANC 171
slu slo a poli ický, nicméně ýká se o ázky, jak kniha spolu o muje polis ajakou oli
ní h aje. Významné knihy jsou předmě em ysoké pop á ky, k e á zp a idla mno-
honásobně pře yšuje nabídku— sám ak nákladu je poli icky mo i o án, množs í
zájemců h aje oli pod užnou, u čující jsou okolnos i aak éři, se samo ným hem
nesou isející. „Zknihkupec í zde Babel už zmizel, s ejně jako Šukšin,“ píše Přidal
Záb ano i 21.11.1975 (Přidal— Záb ana 2018, s.122). Podobně e e uje 15.1.1981 osi-
uaci s ýbo em Bunino ých p óz T é jméno je žena (Bunin 1980): „Vobchodech se po
něm zap ášilo, zkoušel jsem se p á i menších měs ech, ale ma ně“ (Přidal— Zá-
b ana 2018, s.269).
V éže době Záb ana sou islos i sjinou knihou, přeloženou zanglič iny, popi-
suje, jaký zájem oni p oje ují č enáři měsíc před ím, než byla ůbec ydána aněkdo
ji mohl čís . Je , k e ý je dnes předs a i elný jen une elkého segmen u meziná odně
nejpopulá nějších i ulů— ai om případě jenom up ního dne p odeje, neboť
pak je požada ek konzumen ů ychle uspokojen mohu nými nás oji ý oby adis-
ibuce— se e zkoumaném období ýká in elek uálně ná očné, yb ané li e a u y,
jejíž ele ance je ys upňo aná p á ě ob ížnou dos upnos í. Záb ana píše 31.10.1975:
„M. mi říkala, že už eď, přes ože o má yjí asi za měsíc, si s ěžo ala edoucí p o-
dejny Klubu, že am olají denně desí ky lidí apokoušejí si o nějak zajis i , edak oři
si o přiobjedná ají, zřejmě na o bude un, běsnění ášní, podpul o ání, pře žené
pul y, on y p odejnách… Ach jo!“(Přidal— Záb ana 2018, s.113).
Exkluzi i a způsobená ob ížnou dos upnos í pře áří knihu e zboží elké hod-
no y a a je nakonec ip o samo ného překlada ele ěžko dos upná, p o ože jeho pří-
jmy jsou ekonomice eálného socialismu nízké a olné ý isky zdaleka nes ačí po-
k ý po řeby žada elů. Záb ana píše 31.10.1970 („Majčina amilie“ je ci á u odina
Záb ano y ženy Ma ie): „Tondo, p osím Tě, jes li u knížku chceš mí , kup si ji, mě
moc m zí, že Ti ji nebudu moc posla , ono exis uje asi d a oky jakési no é naří-
zení, že když je knize přes polo inu eedi o aného ex u, dos á á překlada el jen
polo inu ý isků, já jich dos al 7, z oho Ti o nemůžu posla , na áhne se po om moc
ukou, příbuzní zMajčiny amilie, zubaři, dok o zba áku, znáš o“ ( am éž, s.116).
Vpok ačo ání popisu nouze oknihu, byť e las ním překladu, se émže dopise
doz ídáme, že ý isk od Záb any nedos ane ani jeho pří el, básník Jan Skácel (Janek),
ana íc že poli ickým dob od užs ím je isamo né obs a ání o iginálu. Záb ana Ba-
bela nepřekládá zkanonické e ze ukopisu obd žené od uského maji ele au o -
ských p á , jak by se dalo předpokláda , nýb ž shání jej p os řednic ím s ých zná-
mých zhla ního měs a Kazachs ánu e s řední Asii: „Je mi o apné, ale op a du na
om momen álně nejsem ak, abych mohl ý isky kupo a . Janek mě při překládání
Babela ždy moc po zbuzo al, má ho ád apochopil ho jako unás málokdo, umíš si
předs a i , jak mě m zí, že o nebudu moc posla ani jemu… (D a ý isky k omě oho
budu muse dá lidem, k eří mi y no é ex y elice p acně sháněli odkudsi zAlma-
-A y, ěm knížku nemohu neposla )“ ( am éž, s.117). Ohledně poli ickými aspek y
o li něného obs a á ání o iginálu je pak ý azným příkladem příběh Záb ano y
ces y kDok o u Ži ago i ( iz níže).
Ob íže při získá ání knih gene ují neologismus podpul o ání (zisk knihy „pod
pul em“, díky p o ekci, případně za yšší cenu), k e ého Záb ana uží á dopise
z31.10.1975 ( am éž, s.115).
OPEN
ACCESS
172 SLOVO A SMYSL 34
Z láš ní poznámku si zaslouží spekula i ní ka ego ie poli iky nepřeloženého. Jde
ní o ex y aknihy, k e é překlada el mohl (ch í ) přeloži , ale nedošlo k omu. Nelze
jis ě di , že by za jiných okolnos í překlad znikl, auž ůbec není možné se doha-
do a , jakou by měl k ali u nebo odez u. Ale u ažujeme-li opoli ické dimenzi pře-
klada elských s a egiích z ůzných hledisek, nemělo by snad ani o o hledisko chy-
bě , jakkoli jsou obsahy ako é ka ego ie jen myšlenko ým expe imen em anelze je
ničím anijak nez a ně doloži . Jako příklad u eďme zpomínko é knihy Naděždy
Mandelš amo é, au o ky, k e á byla p o Záb anu ýznamná už p o o, že se coby
překlada el in enzi ně zabý al poezií jejího muže Osipa Mandelš ama. Na íc me-
moá y, k e é Mandelš amo a do a psala od šedesá ých le ak e é yšly pos upně
le ech 1970–1978 e řech s azcích, seh ály Rusku aposléze čás ečně i zah aničí
oli přesahující ámec zpomínek ženy, k e á s ála po boku jednoho znej ýznam-
nějších uských ly iků 20.s ole í. Au o ce se o iž podařilo pos ihnou ducha doby
ap ocesů, k e é ji o mo aly, způsobem, k e ý se s al kanonickým anabídl model
nímání současnos i, jenž ezono al ecepci bezpoč u č enářů, k eří se k ěm o
řem knihám zpomínek pos upně dos á ali. Dodejme, že šlo o ex y silně poli izo-
ané už mís em jejich ydání akz aném amizda u— edy naklada els ích y-
dá ajících uské knihy zah aničí— p ní díl yšel 1970 New Yo ku, d uhý 1972
Paříži a ře í émže legendá ním pařížském naklada els í YMCA-PRESS oku
1978 (Mandelš amo á 1970; 1972; 1978a). VRusku se šířily ěch o ydáních a e s o-
jopisných opisech (samizda u). Ze Záb ano a deníku (upozo ňuje na něj Jiří Opelík)
chápeme, jaký ýznam Záb ana ěm o memoá ům přikládal, espek i e jak na něj
působily.
17.9.1972 Záb ana napsal: „Jeden znejku ióznějších záži ků posledních měsíců:
kniha memoá ů Naděždy Mandelš amo é (anglicky jsem ji če l už lé ě 71, ale ep
le os če nu jsem dos al uský o iginál aod é ch íle jej č u pořád zno a azno a,
obklopen s o kami jiných, neč ených knih) mě za ádí do jakéhosi s ě a pe sonálního
snu, přes šechnu h ůznos je mi sní ch ě nech ě ú ulno jako e las ní kůži a las -
ním ži o ě, ano, ako é byly p emisy ži o a mých mladých le , o še je mi blízké,
pochopi elné, moje“ (Záb ana 1992, s.237).
Rozumí se, že ani sedmdesá ých, ani osmdesá ých le ech na knižní překlad
zpomínek Naděždy Mandelš amo é Českoslo ensku nebylo ani pomyšlení. Česky
yšly amizda o ém kolínském naklada els í Index oce 1975 spředmlu ou F an-
iška Janoucha a oce 1978 edici Expedice (Mandelš amo á 1975; 1978b). Ludmila
Duško á, dlouhole á edak o ka Odeonu aZáb ano a kama ádka, p ní d a díly
zpomínek Naděždy Mandelš amo é později (1996, o už byl Záb ana d anác le po
sm i) ydala A lan isu pod náz em D ě knihy zpomínek (Mandelš amo á 1996).
Není na mís ě p á se, zda ú aha omožnos i přeloži u o knihu, ú aha o ozhodnu í,
jehož absence má nepochybně poli ický ozmě , aké pa ří kp oblema ice poli iky
překladu?
Jan Záb ana se překládáním— za no malizace elmi sk omně— ži il anezabý al
se, k omě ýjimek, ozsáhlejšími p ojek y p o samizda ( j.zp a idla bez hono áře).
Finanční si uaci nímal jako p oblém iPřidal (21.11.1975): „Je o bída, ěch pod azů
šelijakých, na každý hono ářek aby člo ěk čekal súzkos í, ne leze-li do oho něco,
nezasáhne-li bezděky nějaký slon…“ (Přidal— Záb ana 2018, s.123). 5.5.1979 Zá-
b ana deníku sděluje, že se doz ěděl ojedné zúdajných ýh ad minis e s a p o i
OPEN
ACCESS
TOMÁŠ GLANC 173
u eřejnění jeho překladu Bunino ých po ídek e ýbo u Klubu č enářů: „není žá-
doucí, aby si Záb ana ydělal“ (Záb ana 1993, s.710).
Záb ana nicméně přeložil p o ůzné samizda o é publikace něk e é básně au o ů
Bea Gene a ion, podílel se na překladu Solženicyno a Souos o í Gulag (Solženicyn
1974) ana ýbo u zdíla Osipa Mandelš ama (spolu sLudmilou Duško ou aVácla em
Daňkem— om o případě šlo o šem pods a ě oknihu zOdeonu, jejíž dis ibuce
byla znemožněna; Mandelš am 1970).
Mezi nepřeloženými ex y a ealizo anými překlady yční á ješ ě jedna poli icky
b izan ní ka ego ie knih, něk e ých případech ipřeklado ých: jde opublikace,
k e é byly nejen komple ně po šech s ánkách přip a eny k ydání, nýb ž izhle-
diska naklada elského a iskařského ealizo ány, nicméně jejich dis ibuce byla poli-
icky mo i o aným ozhodnu ím zas a ena anikdy se nedos aly ke č enářům (pokud
pá ý isků neuniklo zničení či zaba ení). K é o ka ego ii pa ří p á ě překlada elský
počin, na němž Záb ana p aco al společně sLudmilou Duško ou ajejím manželem,
básníkem apřeklada elem Václa em Daňkem (Mandelš am 1970).
Dalším je em poli ické po ahy byla agenda „ne ydaných překladů“— jednání a y-
jedná ání se čas o lekla oky, překlada el kládal čas aúsilí do p áce, k e á ne edla
ke z eřejnění. Ta o si uace byla obz lášť ypická p o no malizaci.
Vdopise 3.če na 1970 Záb ana ypočí á á knižní díla, jejichž ydání bylo zas a-
eno, ačkoli překlady již dokončil— as o ná á u o pe zekuci ex ů spe zekucí lidí
na příkladu překlada ele, k i ika a edak o a F an iška V by, k e ý byl é době e
azbě za o, že „nadá al příslušníkům Veřejné bezpečnos i […]“ (Přidal— Záb ana
2018, s.61–67 aOpelíko a poznámka am éž, s.69–70): „O ěch z ušených smlou ách
nebo pozas a ených i ulech— co jsi slyšel P aze— je o p a da. Nejsem zlidí,
k eří si sčí ají osobní malé ky době, kdy d uzí (jako F an a V ba) sedí Ruzyni, ale
už o p o mne začíná bý ka as o ální zp o ozního odinného hlediska, poně adž
mi ybouchlo 5 i ulů (p áce cca za d a oky), znichž p a děpodobně dos anu asi jen
u p ní ře inu“ ( am éž, s.66). Přidal dopise ze dne 21.11.1975 ýs ižně popisuje
a mos é u ezignace na příkladu překladů Juana Ruize, španělského básníka p ní
polo iny 14.s ole í: „[…] žádný zpřekladů, na k e ých by mi záleželo, las ně ne yšel,
en španělský básník, sk e ým jsem se 10 le piplal, leží Odeonu dodnes, škoda, že
jsem ho nedo azil dří , ale kdo o mohl ědě . Ajinak škoda mlu i “ ( am éž, s.123).
Dodejme, že Přidalů Ruiz yšel Odeonu oku 1979 sobálkou a e azbě Zdeňka
Sklenáře (Ruiz 1979).
Jedním znejp oslulejších příkladů ne ydaného překladu je Záb anů Dok o Ži-
ago Bo ise Pas e naka. Pop é omán yšel oku 1957 i alském překladu (Pas e nak
1957), následo ala Nobelo a cena ařada překladů do s ě o ých jazyků (1958), uský
o iginál ydal i alský naklada el Fel inelli příš ího oku (Pas e nak 1959).
P ní, kdo ú y ek zŽi aga u edl češ ině, byl podle Robe a K umphanzla Ema-
nuel F yn a (K umphanzl 2018). To o u edení je ele an ní izhlediska poli iky pře-
kladu: aby o iž abuizo aný omán ne y olal při eřejném předs a ení nežádoucí
účinky, nebyl jeho náze ůbec zmíněn. Ten o „ ah“ pa ří do ka ego ie elips, k e é
měly nej ůznější podoby— upřekladu mohlo zůs a neu edeno jméno překlada ele
s ejně jako au o ex u nebo— jako om o případě— náze díla: „P ním dolože-
ným eřejným u edením ú y ku z oho o ománu šedesá ých le ech je ú odní slo o
OPEN
ACCESS