Poli ika překladu.
Nad ko espondencí Jana Záb any
sAn onínem Přidalem
Tomáš Glanc
Uni e si ä Zu ich, Sla isches Semina
[email protected]
SYNOPSIS
#e Poli ics o T ansla ion: On he Co espondence o Jan Záb ana and An onín Přidal
This a icle deals wi h a ious aspec s o he ‘poli ics o ansla ion’ in connec ion wi h he book
When he Cage Keeps Falling (sub i le *e Mu ual Co espondence o An onín Přidal and Jan Záb ana,
1963–1984). The poli ical dimension conce ns ansla ion in he na owes sense o he wo d, bu also
he choice o ex and i s ecep ion in he cul u al ield, communica ion wi h he publishe , numbe
o copies and dis ibu ion, as well as (du ing he pe iod o no maliza ion) ansla ion unde o eign
names, cancella ion o con ac s, and he ela ionship be ween he book ma ke and samizda . Wi h
his aim, he au ho wo ks h ough a ious examples o Záb ana’s ansla ions om Russian in he
b oade con ex o poli ical phenomena and s a egies. These examples, in he inal analysis, appea
excep ional inso a as Russian li e a u e was he subjec o inc eased ideological in e es du ing he
pe iod unde e iew.
KLÍČOVÁ SLOVA / KEYWORDS
Poli ika překladu; kul u ní poli ika; šedesá á lé a; no malizace; Isaak Babel; Bo is Pas e nak; cen-
zu a; uská li e a u a; samizda ; poli ika nepřeloženého / poli ics o ansla ion; cul u al policy; he
1960s; s anda diza ion; Isaak Babel; Bo is Pas e nak; censo ship; Russian li e a u e; samizda ; poli-
ics o he un ansla ed.
DOI
h ps://doi.o g/10.14712/23366680.2020.2.10
Překlada els í je činnos li e á ní, ši ším smyslu umělecká, jazyko á, yžaduje
mnohos annou in elek uální kompe enci, amá-li jí opřeklad ynikající, pak aké
zkušenos i anadání. Mnozí překlada elé sk omně u ádějí, že jejich činnos je ře-
meslo. I o je opods a něný pohled, chápeme-li „ ysoký podíl uční p áce“ jako azbu
na překládaný ex , jenž je las ním předmě em překlada elo y „služby“ o iginálu.
Vsou islos i sknihou Když klec je pořád na spadnu í (pod i ul Vzájemná ko espon-
dence An onína Přidala aJana Záb any zle 1963–1984) se je í jako zře elná ješ ě jedna
o ina překlada elské činnos i, k e á nesou isí jen se samo ným překlada elo ým či
překlada elčiným úkonem, nýb ž scelým p ocesem překládání od ýbě u ex u až
po jeho dis ibuci a ecepci— o iž o ina poli ická. Té bych se ch ěl ěno a násle-
OPEN
ACCESS
166 SLOVO A SMYSL 34
dujících poznámkách kedici ko espondence, jež yšla naklada els í To s , sk ěle
přip a ená akomen o aná Jiřím Opelíkem (Přidal— Záb ana 2018).
Poli ická dimenze se os a ně ýká ipřekládání nejužším smyslu slo a, neboť pře-
klad je mimo jiné úkonem ýbě u zp a idla zob o ského množs í ůzných možnos í—
ajen jednu znich překlada el olí asnaží se jejím p os řednic ím dos á ná okům o i-
ginálu p os ředky cílo ého jazyka. Jedním zaspek ů, k e ými se ýbě řídí, může bý
ihledisko poli ické. Zře elný příklad jsou překlady básní Vladimí a Majako ského, k e é
Jiří Tau e pořizo al po d uhé s ě o é álce sice na ysoké ú o ni anápadi ě, nicméně
sohledem na s alinis ický kul básníka pů odně a an ga dního, jenž mnohdy b u álně
abezos yšně p o oko al anabou á al li e á ní amo ální no my s é doby— něk e ých
ěch o křikla ých o mulacích Tau e jeho h o y zpoli ických dů odů ob ušuje ama-
nipuluje ak o iginálem e p ospěch poli icky „sp á nější“ (zhlediska komunis ické
kul u ní poli iky) českojazyčné p ezen ace básníka (Majako skij 1956–1986). Vnaší sou-
časnos i jiná, poli icky odlišná řešení na hují no é překlady něk e ých Majako ského
básní, k e é pořídili Jana Ki zle o á aVoj ěch F ank (Majako skij 2020).
A šak způsob ozhodo ání aimplici ní o mulace p e e encí se ne ýkají jen bez-
p os ředního ak u překládání, nýb ž icelé obsáhlé množiny činnos í aaspek ů, k e é
překlada elský p oces p o ázejí od p o ního zámě u nějaké dílo pře és do jiného
jazyka až po nej ůznější o my hodnocení aupla nění z eřejněného— či případně
nez eřejněného— překladu konk é ní kul u ní aspolečenské si uaci, do k e é pře-
klad s upuje a ak či onak ji o li ňuje či p oměňuje, podílí se na ní.
Vobdobí, k e é pok ý á ko espondence, 1963–1984, byla poli ika překladu ob-
z lášť napína ou disciplínou. Po celou u o dobu, s ýjimkou několika měsíců le-
ech 1968–1969, ungo ala Českoslo ensku ins i ucionalizo aná cenzu a, ale upla -
ňo ala se  ůzných obdobích odlišně. U edené d ace ile í lze ozděli do ří období.
Schema icky můžeme říc , že během šedesá ých le se kon ola a es ikce pos upně
čím dál íc u olňují amožnos řado ých ak é ů ( edak o , překlada el…) p osazo a
las ní ná hy ali e á ní p e e ence se s á á čím dál snazší adokonce samozřejmější.
Na konci šedesá ých apočá ku sedmdesá ých le dochází kd as ické p oměně dosa-
adní kul u ní poli iky akonečně období akz ané no malizace sedmdesá ých
le ech až do pe es ojky d uhé polo ině osmdesá ých le se pomě y u užily  om
smyslu, že čas o nebylo snadné nebo ani možné získa po řebná po olení asouhlas
kompe en ních účas níků kul u ního p ocesu, k eří ozhodo ali o om, co se bude
publiko a (apřekláda ). Přes o se mnoha ynikajícím překlada elkám apřeklada e-
lům podařilo zp os ředko a č enářům i  om o období díla řady ynikajících au o ů
z akřka šech jazyko ých oblas í.
P o přehlednos as učnos bych se ád omezil na pá příkladů Záb ano ých pře-
kladů z uš iny, k e é jsou ýjimečné ím, že usky psaná li e a u a byla předmě em
z láš ního, z ýšeného ideologického aspolečenského zájmu, a o po celé období od
d uhé s ě o é álky až do konce komunis ického ežimu  oce 1989. AZáb ana se
na p ezen aci uské li e a u y Čechách podílel ýznačnou mě ou. Jeho osobní es e-
ické p e e ence jej při om shodou okolnos í při aho aly kau o ům, k eří zhlediska
kul u ně-poli ického pla ili za kon o e zní.
Nepůjde u žádném případě opřehled Záb ano y překlada elské činnos i nebo
její k ali a i ní posouzení, důleži é jsou jen něk e é aspek y „poli iky překladu“ do-
ložené konk é ními ukázkami.
OPEN
ACCESS
TOMÁŠ GLANC 167
Tím o zaměřením se dos ane menší pozo nos i Přidalo i, jenž byl samozřejmě
aké enomo aným překlada elem ajehož podíl na ko espondenci je nezas upi-
elný— jde ní odialog d ou pa ne ů, k eří spolu komunikují jako o ný s o ným.
P á ě zne o málního písemného obco ání d ou in elek uálů, překlada elů azá o-
eň kama ádů získá áme p ominen ní přís up ikp oblema ice překládání zhlediska
kul u ně-poli ického.
In elek uál apřeklada el není daném případě cha ak e is ika nadnesená. Přidal
ys udo al B ně anglis iku ahispanis iku, později získal idok o á , eo e ická e-
lexe byla samozřejmou součás í jeho přís upu kli e a uře. Záb ana neměl o mální
uni e zi ní zdělání, bylo mu upřeno zpoli ických dů odů: oba jeho odiče byli na
počá ku padesá ých le  ámci pe zekucí během upla ňo ání českoslo enské e ze
s alinismu odsouzeni. Jako syn nepřá el lidu s ěží absol o al č yři semes y na Ka o-
lické bohoslo ecké akul ě UK P aze. Nicméně p áce překlada ele— překlada elem
„zpo olání“ byl od oku 1954— se uněj od počá ku snoubila skompe en ní e lexí
li e a u y če ně li e a u y sekundá ní. Pokud se například překlada elsky zabý-
al Babelem, zajímala ho i„neznámá glosa Šklo ského“, k e ou našel  uském isku
(Šklo skij 1924, s.152–155), nebo p áce „babelo ského bada ele Li šice“ (Li šic 1964,
s.133). Izde můžeme spa řo a aspek in e p e ačně poli ický— oba au oři zok uhu
a an ga dy, mode nismu a o mální me ody humani ních ědách měli so ě ských
podmínkách kompliko anou odbo nou d áhu, Záb ana musí jejich p áce „obje i “.
Předmlu a, žán , k e ém Záb ana opako aně psal, má ze s é pods a y cha ak e
ideo ý, předkládá zp a idla ná h, jak ex čís , o muluje speci icky a gumen o a-
nou „poli iku č ení“. Pa né je o případě Babelo y Rudé jízdy, ok e é Přidal píše
Záb ano i 25.11.1965: „Jo, byl jsem moc ád, že V.Če ný jedenác ce Hos a poch alně
na áží na ‚in eligen ní babelo skou minia u u‘, což nemůže bý nic jiného než oje
předmlu a kRudé jízdě, ok e é jsem i posledně psal“ (Přidal— Záb ana 2018, s.29
a32; Babel 1965, s.69; Če ný 1965). Přidal u jedné ě ě sh nuje č yři kul u ně-poli-
ické je y: samu publikaci Babelo y p ózy, Záb ano u předmlu u, časopis Hos , pa-
řící šedesá ých le ech kpředním pla o mám in elek uálně-uměleckého u olnění
pomě ů, aVácla a Če ného. Záb ano u předmlu u u poch alně legi imizuje au o i a
p ominen ního k i ika, začínajícího s ou d áhu ješ ě před d uhou s ě o ou álkou
a ys a eného pe zekucím po oce 1948, ehabili o aného šedesá ých le ech, kdy se
s á á edoucím předs a i elem uni e zi ní kompa a is iky— před ím, než bude za
no malizace zpoli ických dů odů yloučen z eřejného ži o a.
Předmlu a, „[…] ok e é jsem i posledně psal“— ím Přidal myslí s ůj před-
chozí dopis z20.10.1965, e k e ém píše: „Jinak jsem i zapomněl říc , co jsem i ch ěl
las ně už dlouho napsa : že se mi elice líbila á předmlu a kposlednímu ydání
Rudé jízdy; hned když jsem ji če l, ch ěl jsem sednou asepsa i dopis, ale íš, jak o
chodí. Op a du jsem nic ak dob ého dlouhá lé a neče l. Pak mi kdosi říkal, myslím
Sus, že p á ě k ůli é předmlu ě byl nějaký p ůse — což ůbec nechápu, p o ože
po om už je s ě úplně na uby“ (Přidal— Záb ana 2018, s.29).
Záb ana 28.11.1965 děkuje „za upozo nění zmínky p. p o . Če ného opředmlu ě
kBabelo i: Snad si nepřisuzuju cizí peří, ale ne ím, kdo jiný unás poslední době
oBabelo i psal“ (Če ný 1965, s.21–22; Přidal— Záb ana 2018, s.33). Bez komen-
áře nechá á poznámku o„p ůse u“, k e á ýmlu ně s ědčí opoli ické ele anci
OPEN
ACCESS
168 SLOVO A SMYSL 34
překlada els í au ádění překladů (například žán u předmlu y) období šedesá-
ých až osmdesá ých le . Někdo má „p ůse “, ak éři se zpěčují chápa mo i y azpů-
sob poli ického č ení oponen ů („což ůbec nechápu, p o ože po om už je s ě úplně
na uby“), poli icky b izan ní če ba z yšuje ýznam analéha os komen ářů kli e-
á ním dílům apřípadně izpůsob jejich překladu. Obz lášť uame ické po álečné
li e a u y šlo jazyko é poli ice překládání ( olba ý azů u„choulos i ých“ éma )
čas o ono my socialis ické m a nos i, k e á sice nikde nebyla explici ně de ino ána,
nicméně opako aně mohli účas níci překlada elského p ocesu na áže na po íže cen-
zu ního cha ak e u ýkající se obsceni , ulga ismů, explici ních ý azů či popisů
zoblas i sexu apodobně. Dodejme, že analogické komplikace, byť  ámci demok a-
ické kon on ace ůzných přís upů kp á nímu zajiš ění eřejné mo álky, znikaly
něk e ých případech i USA nebo západní E opě. Jiří Opelík ci uje komen áři
na s.118 Záb ano u o mulaci zjeho deníku, k e á u o p oblema iku ýs ižně na
základě konk é ního příkladu sh nuje: „Víc než před okem jsem napsal posudku
na Wambaughů omán The Onion Field, že pokud se mez ,nepřípus nos i‘ neposune,
mohou naklada els í ezigno a na sko o celou ame ickou p ózu zposledních 15 le “
(Záb ana 1992, s.508).
Poli ika překladu může spočí a i e ýbě u ex ů ajejich řazení, kdy edi o ge-
ne uje ýznamy, snimiž překlada el nesouhlasí, jako se o s alo při příp a ě ýbo u
zanglické poezie, na němž se Záb ana podílel jako au o čás i překladů aPřidal ji
k i icky ecenzo al. Vpolo ině šedesá ých le je možné eřejně polemicky napadnou
ideologizo anou, spo ně přip a enou an ologii, během no malizace by o už p a dě-
podobně možné nebylo. 28.12.1964 píše Záb ana Přidalo i: „O é anglické an ologii jsi
napsal zcela sp á ně, měls o napáli ješ ě íc, je o zme ek, bohužel jsme měli úplně
s ázané uce, jak asi íš, poslední ins anci o byla čis ě p o esionální loajali a ůči
naklada els í, k e é  om o případě mělo aké s ázané uce, ačkoli kupodi u přesně
ušilo od počá ku, že půjde op ůse (celou ěc o iž omu Wille so i slíbil I an Skála,
ješ ě když ajemničil)— adobře, že ses do něho ošku s e il. Já jsem ch ěl o om na-
psa , ale po om mě os a ní překlada elé íce méně donu ili ksolida izaci, poně adž
už se s ejně nic zach áni nedalo. Jediný ýsledek (můj osobní) je myslím pě dese
slušných překladů na d ace pi omých, ě šinou nu ně p o o, že byly pi omé už o igi-
nály. Škoda, že mi zAudena yšla dobře jen asi polo ina básní— překlad je nesmí ně
ob ížný. Dělal jsem, co jsem uměl“ (Přidal— Záb ana 2018, s.21–22).
Jak íme zkomen áře Jiřího Opelíka, jde  é o pasáži oan ologii anglické poezie
(Mode ní anglická poezie, Mladá on a, P aha 1964) aoPřidalo u polemiku o iš ěnou
pod i ulem Kam snimi? časopise Hos do domu (Přidal 1964, s.42–43), níž au o
napadá zanedbání domácího kon ex u, příliš his o izující pe spek i u an ologie a d.
Poli ické zákulisí přija ých ozhodnu í, k e á y olá ají ozhořčení, o mulo ané
dopise, se ýká ses a i ele— ilologa abada ele oan ické K é ě zuni e zi y Bi -
minghamu Ronalda F ede icka Wille se, snímž ses a ení an ologie dojednal au o-
i a i ní p ní ajemník S azu spiso a elů I an Skála. Účas níky jednání oan ologii
jsou edy na jedné s aně ý eční překlada elé aznalci mode ní poezie, případě
Hauko é aPřidala sami ýznamní básníci, k eří sice p o ádějí překlad ačás ečně se
podílejí ina ýbě u ex ů, e ýsledku ale nemají žádný li na de ini i ní podobu
ani celko é yznění knihy. Na d uhé s aně s ojí básnící demagogický unkcionář
Skála, člen Ús ředního ýbo u Komunis ické s any Českoslo enska, jenž požado al
OPEN
ACCESS
TOMÁŠ GLANC 169
Rudém p á u během p ocesu sRudol em Slánským „Pso i psí sm !“, adisponující
 om o případě neomezenou mocí ozhodo a o šem ačemkoli, co se ýká přip a-
o ané knihy. Ik ali a překladů má po om podhoubí poli ické, jak naznačuje Záb a-
no a o mulace „pě dese slušných překladů na d ace pi omých, ě šinou nu ně
p o o, že byly pi omé už o iginály“ (Přidal— Záb ana 2018, s.22).
Poli ickým ozhodnu ím bylo e zkoumaném období zp a idla už samo ydání něk e-
ých i ulů— ať šlo ( Záb ano ě případě) oli e a u u ame ickou nebo uskou (so ě -
skou). Rozhodně je nezby né ou o op ikou pohlíže na publikaci Rudé jízdy, soubo u
geniálních p óz Isaaka Babela, k e é šak děje občanské álky  aně so ě ské e apě
po e olučních dějin líčí nikoli he oicky ajako osla u Velké říjno é socialis ické e o-
luce, nýb ž b u álně ana u alis icky. Knižně soubo yšel 1926 (Babel 1926). V oce
1928 byl z eřejněn český překlad A.Feldmana aJulia Fučíka sobálkou a i ulním lis em
Ka la Teiga (Babel 1928). Ideologické ýpady p o i Babelo ě p óze začaly ihned po pub-
likaci p ních po ídek časopise LEF, k e ý ydá al Majako skij (Babel 1923–1924).
Něk eří so ě š í li e á i ik i ici byli poho šeni způsobem, jakým Babel líčil álečné
násilí ajeho kon ex . U či ou zách anu posky o aly přímlu y Maxima Go kého. Nic-
méně S alin, nej li nější so ě ský č enář acenzo , p ohlásil, že Babel psal o ěcech,
k e ým ne ozumí, k ě nu 1939 byl spiso a el za čen aonecelý ok později pě ač y-
řice i le ech pop a en na základě absu dních ob inění, k e á musel podepsa donu-
cen mučením podle scénáře, k e ému padly době e o u konce řicá ých le za oběť
s a isíce ne inných lidí. Od oku 1939 až do polo iny padesá ých le nejen Rudá jízda,
ale jakékoli zmínky oBabelo i mizí zdějin uské li e a u y az eřejného disku zu
SSSR. Tep e ehabili ace au o a po S alino ě sm i  oce 1954 zahajuje změnu, za
další ři oky ychází ýbo zBabelo ých p óz spředmlu ou Ilji E enbu ga, p ohlašu-
jícího Babela za jednoho znej ě ších spiso a elů 20.s ole í (Babel 1957; E enbu g 1957).
Záb ana eaguje okamži ě as ěžejní mode nis ický ex ydá á S ě so ě ů (Babel
1958). Nej li nější české ydání Rudé jízdy následo alo osedm le později SNKLU
(Babel 1965). Babel je ak Záb ano ě podání i Českoslo ensku pe soni ikací kul-
u něpoli ického „o eplení“— des alinizace, de abuizace „nepří ele lidu“. Záb anů
Babel „přežil“ no malizační seznamy au o ů a i ulů, yřazených zčeskoslo enských
kniho en az eřejného disku zu, ychází p ní polo ině sedmdesá ých le ješ ě
d ak á : pod náz em Rudá jízda— Oděské po ídky Odeonu, edice S ě o á kniho na
(Babel 1971), a am éž jako Rudá jízda ajiné p ózy (Babel 1975), če ně překladu h y Ma-
ija, ydané cyklos ylem Dilii už 1963 ainsceno ané Olomouci 1965 (Babel 1963).
KBabelo ě hře Ma ija se áže ješ ě jeden aspek au o s í překladu, k e ý se
přísně za o ýká p á a ain elek uálního las nic í, za u či ých okolnos í může mí
o šem i ozmě poli ický.
Při pozdějším u edení h y sedmdesá ých le ech b něnském Di adle b a ří
M š íků byl o iž Záb ano i překlad zcizen, což mohlo mí dů od ekonomický (ho-
no ář dos ala osoba pod uk adeným překladem podepsaná), e en uálně by o šem
mohlo jí ioexkomunikaci poli icky nežádoucího au o a (překladu)— na u o mož-
nos na áží iZáb ano a poznámka „o é mé his o ii sdi adly íš“. Záb ana kpřípadu
píše 31.10.1975: „Někdy  oce 1972 nebo 1973 h áli Ma iju B ně, myslel jsem, že mají
nějaký s ůj no ý překlad (o é mé his o ii sdi adly íš), ale pak mi jakýsi zdálený
‚pří el‘ na pá dní (nače no) půjčil ex ozmnožený p o he ce azjis il jsem, že na
OPEN
ACCESS

170 SLOVO A SMYSL 34
p ní s ánce bylo zmého překladu ‚změněno‘ 1 slo o, dál už ůbec nic… Kdo se pod o
podepsal akdo si za o zal hono ář, o ne ím dodnes… […] Ale co. Možná že o  om
di adle ani nebyly s ině, možná že o byli p ima lidi, slušní lidi, ajn lidi, lidi jako my,
k eří o šechno mysleli nějak po s ém dobře. Nejspíš jim někdo něco po adil, někdo
něco zakázal, někdo je kněčemu přinu il…“ (Přidal— Záb ana 2018, s.117). Jiří Opelík
k omu o éma u ci uje zdopisu Záb ano y ženy, kde o mulace éhož p oblému y-
zní á ješ ě jednoznačněji ( am éž, s.119): „ en o překlad by za no málních okolnos í
byl na soud, je z99 % opajco aný nap os o nes yda ě“ (M.Záb ano á dopise man-
želům Šk o eckým 8.10.1973, iz Šk o ecký— Záb ana 2010, s.202).
Přidal eaguje 21.11.1975: „KMa iji: zDi adla bří M š íků mám scho án p og am,
je na něm jako překlada elka u edena Ma ie Pa e o á1— neznám ji, nikdy jsem oní
neslyšel ani neče l. Předs a ení bylo slabé, aky am k omě mne sedělo pá nahna-
ných ojáčků a ocha důchodců, s yleš ěnými ex y písní, ne alnými he ci— sko o
buď ád, že jsi s ím nic neměl“ (Přidal— Záb ana 2018, s.122).
Ma ie, e sku ečnos i Jana Pa e o á, podepsaná pod překladem Jana Záb any bez
jeho ědomí, byla mo álně-p á ním delik em, ojehož poli ické dimenzi lze speku-
lo a ak e ý sohledem na poli ickou si uaci oběť (Záb ana) nepodala ksoudu. Ma-
nipulace se z ahem jména asku ečného překlada ele o šem pa řila e zkoumaném
období kběžným je ům a dějinách české knižní kul u y se jí říká pok ý ačs í—
i, kdo ji p o áděli, jsou pok ý ač nebo pok ý ačka. Slo ní h a je nasnadě: pok ý-
a znamená b á něco na sebe, pok ý ač je řemeslník s a ící s řechu. Byly o p á ě
poli ické okolnos i, k e é Českoslo ensku edly k ozk ě u pok ý ačs í, obz lášť
době no malizace. Jména mnohých překlada elů nesměla naklada els í y isk-
nou , p o ože šlo oosoby, k e é byly zideologických dů odů ods aněny z eřejného
ži o a. Jejich p áce byla o šem čas o žádaná ajejí ykona a elé byli ocho ni ji p o és
az eřejni ipod cizím jménem. P o o se našly osoby, nejčas ěji zok uhu přá el, k e é
dekla o aly au o s í děl, jejichž au o y e sku ečnos i nebyly, aby a o díla mohla bý
z eřejněna— ajejich au o ka či au o dos al(a) p os řednic ím pok ý ače pak zp a-
idla ihono ář. Záb ana ím o způsobem s ým jménem k yl, „pok ý al“ například
překlada elské p áce Luby aRudol a Pella o ých, An onína Přidala, Anny No áko é
nebo Hany Žan o ské. Několikas upňo ou pok ý ačskou ošádu případě českého
pře odu jedné zHemingwayo ých p óz (jde o omán Ac oss he Ri e and in o he T ees,
AMo eable Feas , česky Přes řeku do s ínu s omů— Pohybli ý s á ek /Hemingway 1978/,
k e á byla zpoli ických dů odů nejdří e zadána kno ému překladu a en posléze y-
šel pod cizím— Záb ano ým— jménem, líčí jedné zpoznámek Jiří Opelík: „překlad
S anisla a Ma eše ydaný  oce 1966 nemohl bý započa ých Spisech E nes a He-
mingwaye eedi o án, p o ože Ma eš emig o al, leč po é, co A.Přidala pos ihl zákaz
publiko ání, nemohl jej dos a ani on. Překlad byl nakonec zadán L. aR.Pella o ým,
ale když posléze nesměli publiko a ani oni, ‚pok yl‘ ydání jejich překladu s ým
jménem Jan Záb ana“ (Přidal— Záb ana 2018, s.95).
Zko espondence Záb any sPřidalem ys í á sou islos i sBabelem a eedicí Rudé
jízdy  oce 1975 ješ ě další aspek knižní kul u y é doby, k e ý sice není užším smy-
1 Přidal se zřejmě sple l křes ním jméně— jde oJanu Pa e o ou, jak u ádí ida abáze Di-
adelního ús a u (h ps:// is.idu.cz/).
OPEN
ACCESS
TOMÁŠ GLANC 171
slu slo a poli ický, nicméně ýká se o ázky, jak kniha spolu o muje polis ajakou oli
ní h aje. Významné knihy jsou předmě em ysoké pop á ky, k e á zp a idla mno-
honásobně pře yšuje nabídku— sám ak nákladu je poli icky mo i o án, množs í
zájemců h aje oli pod užnou, u čující jsou okolnos i aak éři, se samo ným hem
nesou isející. „Zknihkupec í zde Babel už zmizel, s ejně jako Šukšin,“ píše Přidal
Záb ano i 21.11.1975 (Přidal— Záb ana 2018, s.122). Podobně e e uje 15.1.1981 osi-
uaci s ýbo em Bunino ých p óz T é jméno je žena (Bunin 1980): „Vobchodech se po
něm zap ášilo, zkoušel jsem se p á i menších měs ech, ale ma ně“ (Přidal— Zá-
b ana 2018, s.269).
V éže době Záb ana sou islos i sjinou knihou, přeloženou zanglič iny, popi-
suje, jaký zájem oni p oje ují č enáři měsíc před ím, než byla ůbec ydána aněkdo
ji mohl čís . Je , k e ý je dnes předs a i elný jen une elkého segmen u meziná odně
nejpopulá nějších i ulů— ai  om případě jenom up ního dne p odeje, neboť
pak je požada ek konzumen ů ychle uspokojen mohu nými nás oji ý oby adis-
ibuce— se e zkoumaném období ýká in elek uálně ná očné, yb ané li e a u y,
jejíž ele ance je ys upňo aná p á ě ob ížnou dos upnos í. Záb ana píše 31.10.1975:
„M. mi říkala, že už eď, přes ože o má yjí asi za měsíc, si s ěžo ala edoucí p o-
dejny Klubu, že am olají denně desí ky lidí apokoušejí si o nějak zajis i , edak oři
si o přiobjedná ají, zřejmě na o bude un, běsnění ášní, podpul o ání, pře žené
pul y, on y p odejnách… Ach jo!“(Přidal— Záb ana 2018, s.113).
Exkluzi i a způsobená ob ížnou dos upnos í pře áří knihu e zboží elké hod-
no y a a je nakonec ip o samo ného překlada ele ěžko dos upná, p o ože jeho pří-
jmy jsou ekonomice eálného socialismu nízké a olné ý isky zdaleka nes ačí po-
k ý po řeby žada elů. Záb ana píše 31.10.1970 („Majčina amilie“ je ci á u odina
Záb ano y ženy Ma ie): „Tondo, p osím Tě, jes li u knížku chceš mí , kup si ji, mě
moc m zí, že Ti ji nebudu moc posla , ono exis uje asi d a oky jakési no é naří-
zení, že když je knize přes polo inu eedi o aného ex u, dos á á překlada el jen
polo inu ý isků, já jich dos al 7, z oho Ti o nemůžu posla , na áhne se po om moc
ukou, příbuzní zMajčiny amilie, zubaři, dok o zba áku, znáš o“ ( am éž, s.116).
Vpok ačo ání popisu nouze oknihu, byť e las ním překladu, se  émže dopise
doz ídáme, že ý isk od Záb any nedos ane ani jeho pří el, básník Jan Skácel (Janek),
ana íc že poli ickým dob od užs ím je isamo né obs a ání o iginálu. Záb ana Ba-
bela nepřekládá zkanonické e ze ukopisu obd žené od uského maji ele au o -
ských p á , jak by se dalo předpokláda , nýb ž shání jej p os řednic ím s ých zná-
mých zhla ního měs a Kazachs ánu e s řední Asii: „Je mi o apné, ale op a du na
om momen álně nejsem ak, abych mohl ý isky kupo a . Janek mě při překládání
Babela ždy moc po zbuzo al, má ho ád apochopil ho jako unás málokdo, umíš si
předs a i , jak mě m zí, že o nebudu moc posla ani jemu… (D a ý isky k omě oho
budu muse dá lidem, k eří mi y no é ex y elice p acně sháněli odkudsi zAlma-
-A y, ěm knížku nemohu neposla )“ ( am éž, s.117). Ohledně poli ickými aspek y
o li něného obs a á ání o iginálu je pak ý azným příkladem příběh Záb ano y
ces y kDok o u Ži ago i ( iz níže).
Ob íže při získá ání knih gene ují neologismus podpul o ání (zisk knihy „pod
pul em“, díky p o ekci, případně za yšší cenu), k e ého Záb ana uží á dopise
z31.10.1975 ( am éž, s.115).
OPEN
ACCESS
172 SLOVO A SMYSL 34
Z láš ní poznámku si zaslouží spekula i ní ka ego ie poli iky nepřeloženého. Jde
ní o ex y aknihy, k e é překlada el mohl (ch í ) přeloži , ale nedošlo k omu. Nelze
jis ě di , že by za jiných okolnos í překlad znikl, auž ůbec není možné se doha-
do a , jakou by měl k ali u nebo odez u. Ale u ažujeme-li opoli ické dimenzi pře-
klada elských s a egiích z ůzných hledisek, nemělo by snad ani o o hledisko chy-
bě , jakkoli jsou obsahy ako é ka ego ie jen myšlenko ým expe imen em anelze je
ničím anijak nez a ně doloži . Jako příklad u eďme zpomínko é knihy Naděždy
Mandelš amo é, au o ky, k e á byla p o Záb anu ýznamná už p o o, že se coby
překlada el in enzi ně zabý al poezií jejího muže Osipa Mandelš ama. Na íc me-
moá y, k e é Mandelš amo a do a psala od šedesá ých le ak e é yšly pos upně
le ech 1970–1978 e řech s azcích, seh ály Rusku aposléze čás ečně i zah aničí
oli přesahující ámec zpomínek ženy, k e á s ála po boku jednoho znej ýznam-
nějších uských ly iků 20.s ole í. Au o ce se o iž podařilo pos ihnou ducha doby
ap ocesů, k e é ji o mo aly, způsobem, k e ý se s al kanonickým anabídl model
nímání současnos i, jenž ezono al  ecepci bezpoč u č enářů, k eří se k ěm o
řem knihám zpomínek pos upně dos á ali. Dodejme, že šlo o ex y silně poli izo-
ané už mís em jejich ydání  akz aném amizda u— edy naklada els ích y-
dá ajících uské knihy zah aničí— p ní díl yšel 1970 New Yo ku, d uhý 1972
Paříži a ře í  émže legendá ním pařížském naklada els í YMCA-PRESS oku
1978 (Mandelš amo á 1970; 1972; 1978a). VRusku se šířily  ěch o ydáních a e s o-
jopisných opisech (samizda u). Ze Záb ano a deníku (upozo ňuje na něj Jiří Opelík)
chápeme, jaký ýznam Záb ana ěm o memoá ům přikládal, espek i e jak na něj
působily.
17.9.1972 Záb ana napsal: „Jeden znejku ióznějších záži ků posledních měsíců:
kniha memoá ů Naděždy Mandelš amo é (anglicky jsem ji če l už lé ě 71, ale ep
le os če nu jsem dos al uský o iginál aod é ch íle jej č u pořád zno a azno a,
obklopen s o kami jiných, neč ených knih) mě za ádí do jakéhosi s ě a pe sonálního
snu, přes šechnu h ůznos je mi sní ch ě nech ě ú ulno jako e las ní kůži a las -
ním ži o ě, ano, ako é byly p emisy ži o a mých mladých le , o še je mi blízké,
pochopi elné, moje“ (Záb ana 1992, s.237).
Rozumí se, že ani sedmdesá ých, ani osmdesá ých le ech na knižní překlad
zpomínek Naděždy Mandelš amo é Českoslo ensku nebylo ani pomyšlení. Česky
yšly  amizda o ém kolínském naklada els í Index  oce 1975 spředmlu ou F an-
iška Janoucha a  oce 1978 edici Expedice (Mandelš amo á 1975; 1978b). Ludmila
Duško á, dlouhole á edak o ka Odeonu aZáb ano a kama ádka, p ní d a díly
zpomínek Naděždy Mandelš amo é později (1996, o už byl Záb ana d anác le po
sm i) ydala A lan isu pod náz em D ě knihy zpomínek (Mandelš amo á 1996).
Není na mís ě p á se, zda ú aha omožnos i přeloži u o knihu, ú aha o ozhodnu í,
jehož absence má nepochybně poli ický ozmě , aké pa ří kp oblema ice poli iky
překladu?
Jan Záb ana se překládáním— za no malizace elmi sk omně— ži il anezabý al
se, k omě ýjimek, ozsáhlejšími p ojek y p o samizda ( j.zp a idla bez hono áře).
Finanční si uaci nímal jako p oblém iPřidal (21.11.1975): „Je o bída, ěch pod azů
šelijakých, na každý hono ářek aby člo ěk čekal súzkos í, ne leze-li do oho něco,
nezasáhne-li bezděky nějaký slon…“ (Přidal— Záb ana 2018, s.123). 5.5.1979 Zá-
b ana deníku sděluje, že se doz ěděl ojedné zúdajných ýh ad minis e s a p o i
OPEN
ACCESS
TOMÁŠ GLANC 173
u eřejnění jeho překladu Bunino ých po ídek e ýbo u Klubu č enářů: „není žá-
doucí, aby si Záb ana ydělal“ (Záb ana 1993, s.710).
Záb ana nicméně přeložil p o ůzné samizda o é publikace něk e é básně au o ů
Bea Gene a ion, podílel se na překladu Solženicyno a Souos o í Gulag (Solženicyn
1974) ana ýbo u zdíla Osipa Mandelš ama (spolu sLudmilou Duško ou aVácla em
Daňkem—  om o případě šlo o šem pods a ě oknihu zOdeonu, jejíž dis ibuce
byla znemožněna; Mandelš am 1970).
Mezi nepřeloženými ex y a ealizo anými překlady yční á ješ ě jedna poli icky
b izan ní ka ego ie knih, něk e ých případech ipřeklado ých: jde opublikace,
k e é byly nejen komple ně po šech s ánkách přip a eny k ydání, nýb ž izhle-
diska naklada elského a iskařského ealizo ány, nicméně jejich dis ibuce byla poli-
icky mo i o aným ozhodnu ím zas a ena anikdy se nedos aly ke č enářům (pokud
pá ý isků neuniklo zničení či zaba ení). K é o ka ego ii pa ří p á ě překlada elský
počin, na němž Záb ana p aco al společně sLudmilou Duško ou ajejím manželem,
básníkem apřeklada elem Václa em Daňkem (Mandelš am 1970).
Dalším je em poli ické po ahy byla agenda „ne ydaných překladů“— jednání a y-
jedná ání se čas o lekla oky, překlada el kládal čas aúsilí do p áce, k e á ne edla
ke z eřejnění. Ta o si uace byla obz lášť ypická p o no malizaci.
Vdopise 3.če na 1970 Záb ana ypočí á á knižní díla, jejichž ydání bylo zas a-
eno, ačkoli překlady již dokončil— as o ná á u o pe zekuci ex ů spe zekucí lidí
na příkladu překlada ele, k i ika a edak o a F an iška V by, k e ý byl  é době e
azbě za o, že „nadá al příslušníkům Veřejné bezpečnos i […]“ (Přidal— Záb ana
2018, s.61–67 aOpelíko a poznámka am éž, s.69–70): „O ěch z ušených smlou ách
nebo pozas a ených i ulech— co jsi slyšel P aze— je o p a da. Nejsem zlidí,
k eří si sčí ají osobní malé ky době, kdy d uzí (jako F an a V ba) sedí Ruzyni, ale
už o p o mne začíná bý ka as o ální zp o ozního odinného hlediska, poně adž
mi ybouchlo 5 i ulů (p áce cca za d a oky), znichž p a děpodobně dos anu asi jen
u p ní ře inu“ ( am éž, s.66). Přidal dopise ze dne 21.11.1975 ýs ižně popisuje
a mos é u ezignace na příkladu překladů Juana Ruize, španělského básníka p ní
polo iny 14.s ole í: „[…] žádný zpřekladů, na k e ých by mi záleželo, las ně ne yšel,
en španělský básník, sk e ým jsem se 10 le piplal, leží Odeonu dodnes, škoda, že
jsem ho nedo azil dří , ale kdo o mohl ědě . Ajinak škoda mlu i “ ( am éž, s.123).
Dodejme, že Přidalů Ruiz yšel Odeonu oku 1979 sobálkou a e azbě Zdeňka
Sklenáře (Ruiz 1979).
Jedním znejp oslulejších příkladů ne ydaného překladu je Záb anů Dok o Ži-
ago Bo ise Pas e naka. Pop é omán yšel oku 1957 i alském překladu (Pas e nak
1957), následo ala Nobelo a cena ařada překladů do s ě o ých jazyků (1958), uský
o iginál ydal i alský naklada el Fel inelli příš ího oku (Pas e nak 1959).
P ní, kdo ú y ek zŽi aga u edl češ ině, byl podle Robe a K umphanzla Ema-
nuel F yn a (K umphanzl 2018). To o u edení je ele an ní izhlediska poli iky pře-
kladu: aby o iž abuizo aný omán ne y olal při eřejném předs a ení nežádoucí
účinky, nebyl jeho náze ůbec zmíněn. Ten o „ ah“ pa ří do ka ego ie elips, k e é
měly nej ůznější podoby— upřekladu mohlo zůs a neu edeno jméno překlada ele
s ejně jako au o ex u nebo— jako  om o případě— náze díla: „P ním dolože-
ným eřejným u edením ú y ku z oho o ománu šedesá ých le ech je ú odní slo o
OPEN
ACCESS