scieee Open visual document viewer

Křižovatky Miluše Zadražilové

Kosáková, Hana

Abstract

168

Full text

KŘIŽOVATKY MILUŠE ZADRAŽILOVÉ zad ažilo á, Miluše. Dějiny uské mode ny: Pokus o ekons ukci. p aha: Uni e zi a Ka lo a, Ka olinum, 2022, 974 s. Hana Kosáko á Uni e zi a Ka lo a hana.kosako a@ .cuni.cz Spíše adiční náze Dějiny uské mode ny nese monog a ie Miluše Zad ažilo é (1937–2012), bada elky, k e á po oce 1989 ý aznou mě ou u ářela podobu p až- ské li e á ně ědné usis iky ( edle s é činnos i pedagogické a ědecké se aké dlou- hodobě ěno ala uměleckému překladu). Ná očná ediční příp a a a edakce ex u ( éměř isíc s an), k e ý oku 2022 ydalo naklada els í Ka olinum, je dílem Aleny Machonino é. Vediční poznámce (s.828–831) A.Machonino é se můžeme dočís oněk e ých pod obnos ech geneze knihy, k e á byla pů odně zamýšlena apsána jako habili ační spis, na jehož dokončení au o ka usilo ně p aco ala, ale na jehož podání kobha- jobě— k ůli řadě ob ížím nejen echnického ázu— nakonec ezigno ala: „Výsledný ex zešlý z[…] če ného č ení íce o očima aopako aného zanášení op a , dokon- čený, espek i e uza řený au o kou  oce 2005, jsem si na její žádos uložila e s ém s olním počí ači. P á ě zněj ychází a o publikace, neboť o las ní kopii Miluše Za- d ažilo á přišla spolu s ě šinou s ého elek onického a chi u, když jí  oce 2009 yhořel počí ač“ (s.828). Podle slo edi o ky zab ala inalizace é o a ian y ex u dalších akřka dese le . Spis p ůběhu au o činy p áce získal ješ ě d a další al e na i ní náz y: „Kři- žo a ky uské li e a u y údobí mode ny“ a„Dynamika li e á ního ý oje údobí mode ny: Pokus o ekons ukci dějin uské li e a u y přelomu 19.a20.s ole í“. Po- dí áme-li se na ři u edené a ian y, je řeba připus i , že šechny mají s é opods a - nění. Předkládaná a ian a i ulu je olbou edi o ky, upřednos ňuje akcen na syn- e izující po ahu díla (nezohledňuje šak kapi oly oa an ga dě) aje s ým zábě em blízká jiným pokusům osyn ézu na poli bádání o uské no ější li e a uře (zmiňme přede ším Aageho Ansga a Hansena-Lö eho aZa u G igo je nu Minco ou, na je- jichž podně y M.Zad ažilo á mnohém na azuje); op o i omu obě „konku enční“ e ze i ulu kladly ě ší dů az na sám p aco ní pos up, jakým je ýsledku dosaženo, implikují úsilí poda uzlo é body, naznači pods a né li e á něhis o ické linie, odha- li sk y é ná aznos i mezi uměleckými díly aukáza mimořádně dynamický ý oj uměleckých o em e z oleném období. Au o ka soblibou použí ala spojení ypu „posels í přelomu s ole í“— mnohé mode nis ické koncep y aumělecké pos upy o- iž nímala jako kons an ní a šes anné; mode nu ždy chápala jako pe nou složku uské kul u y aži ou hodno u. Iknižní pod i ul „pokus o ekons ukci“ s ojí za po šimnu í— a o přinejmenším ze d ou dů odů. Zap é je spojen sau o činým úsilím opos ižení las ní bada elské me ody, jejímž cílem je „ ekons ukce“ jedné ýznamné epochy dějinách uské li- OPEN ACCESS HANA KOSáKOVá 169 e a u y akul u y. Miluše Zad ažilo á z olila ces u usou z ažnění elkého množs í ak ů, ýkajících se nejen čis ě uměleckých je ů ali e á ní adice, ale ili e á ního ži o a; řadě odboček objasňuje speci ika uské kul u y celku společenského p o- cesu. Její me odu bychom snad mohli uchopi jako endenci kpodání lá ky sk ze ma- po ání ni řní sple i z ahů, a o napříč jak ůznými uměleckými d uhy (di adlo, ý- a né umění, hudba), ak ozličnými disku zy (li e á ní k i ika, odbo ná li e a u a ad.). Zad uhé můžeme ý az chápa přímém smyslu jako ekons ukci au o čina ukopisu, k e ý se nacházel e s a u, k e ý sku ečně yžado al edi o činu ci li ou „ es au ační“ p áci adoplnění; případě bibliog a ie, k e á se z a ila, dokonce y- oření náh ady. Kniha zah nuje období od pozdního ealismu ana u alismu (V.Ko olenko ad.), z láš ní pozo nos je ěno ána s ylo ým syn ézám asynk ezím na přelomu s ole í (přede ším díle A.P.Čecho a), samo né jád o ýkladu spočí á období symboli- smu a čás i naz ané „P óza období uské mode ny“. Zby ek knihy oří kapi oly zas ěcené ženským au o kám, údobí yznačenému jako „pos symbolismus“ (shla - ním dů azem na předs a i ele akméismu), nás upu a an ga d (sledo ány jsou hla ně ůzné školy u u ismu do bolše ického pře a u oku 1917), di adlu au opickému myšlení (zde au o ka nabízí přes ědči ou ypologii). Nenajdeme zde edy z .pozdní a an ga du sklonku d acá ých le (absu dní li e a u u OBERIU ů asnimi spřízně- ných ů ců). Jak již bylo zmíněno, p o Zad ažilo ou umělecké impulsy yznačené epochy ý- znamnou mě ou přek ačují s ou dobu— jednak p o o, že ne ymizely ani kul uře po bolše ickém pře a u 1917; knihu aké uza í á epilog naznačující další ý oj uské li e a u y po e olučním období. Ajednak— o o šem e s ém ýkladu ukazuje jen náznacích— se podílejí na souběžnos i exilo é adomácí „ ě e“ uské li e a u y, jež podle au o ky ždy y ářely nedílnou jedno u, aspoluu ářejí ipa adigma uské kul u y d uhé polo iny 20.s ole í. Sk ze množs í odkazů na západní e opské li e- a u y apomocí pa alel au o ka ýklad y azuje zúzce chápané koncepce ná odní li e a u y. Mode nis ické ideje, umělecké pos upy akoncep y nímá jako uni e zální aschopné přináše myšlenko é a ů čí impulsy daleko za h anice celků s ik ně y- mezených pe iodizací. Těžiš ě ýkladu oří, jak už jsme řekli, poe ika uského symbolismu, němž se nej ý azněji odhalil po enciál jazyka a ý oj mode nis ických ý azo ých p o- s ředků. Ruské symbolis ické školy znikly pod přímým li em ěch západoe op- ských, ale časem nab aly las ní ý ojo é empo a azanci. Miluše Zad ažilo á sle- duje sys ém uměleckých pos upů aob azů yp aco aný předs a i eli oho o smě u, z láš ě mo i ickou as ylis ickou ýba u, ale neposlední řadě ijejich myšlenko ý odkaz. Mode na ehdy p ošla nejdynamič ějším ý ojem, hluboce o li nila os a ní smě y (dokonce i y au o y, k eří ji odmí ali) a ýsledkem byla mj. ý azná es e izace mnoha složek ži o a. Na o bě předs a i elů d uhé gene ace, z .mladosymbolis ů (A.Blok, Vj. I a- no , A.Bělyj), bada elku pou aly ýboje, k e é přesahují pole čis ě poe ologické azasahují ido koncep ů a o em společenského či poli ického ži o a. T alý zájem p oje o ala osledo ání náboženských a ilozo ických složek uské mode ny (úsilí oob odu křesťans í, dionýs í, apollinský kul ). Religiózní předs a y mají podle ní hluboký ýznam p o u áření iden i y ná odní společens í. Klíčo é se p o ni— OPEN ACCESS 170 SVĚT LITERATURY 67 ná aznos i na již zmíněné ýzkumy Z.G.Minco é— s aly enomény jako panes e- ismus, mý o o ba ap os upo ání ži o a aumění. Jako zas řešující nabízí pojem „p ojek y pře áření ži o a“. Kons a uje, že o ba mladosymbolis ů je  é o sou- islos i s éby ná dokonce i e opském s o nání: y ořili koncep eu gie (umění jako kul ), akcen ující o bu no ých ideologických koncep ů, sk ze něž má bý do- sažena yšší ducho ní pospoli os . M.Zad ažilo á ale současně ukazuje, že zmíněné myšlenko é koncep y jsou mnohém ohledu ala mující anebezpečné. Mode nis- ická idea přeměny ži o a sk ze umění se o iž snadno ans o mo ala do myšlenky a an ga dního sociálního inžený s í, neblahého přes ědčení omožnos i řízeného (inásilného) pře oření s a ého s ě a řád údajně lepší asp a edli ější. Cenné jsou au o činy d obné odbočky do společenských ěd. Upozo ňuje např.na jinou než zá- padní koncepci p á a ains i ucí. V uském myšlení je zakódo án jakýsi ambi alen ní z ah kZápadu— na jedné s aně endence připodobňo a se jeho zo ům ano - mám, na s aně d uhé úsilí opačné: ažení las ní ces y ahalasné odmí ání Západu jako nepří ele. (Někdy se napodobo ání u či ých složek západní kul u y aci ilizace aodpo ůči jiným spojuje díle éhož au o a.) Nemálo zajíma ých o ázek nabízí s o nání sau o činými ysokoškolskými sk ip y naz anými Ruská li e a u a přelomu 19.a20.s ole í.1 Je pa né, že posloužily jako „u ex “, na nějž podle slo edi o ky Zad ažilo á „bezp os ředně na azo ala“. Základní s uk u a, osno a ýkladu sice zůs ala bez ý aznější změny, a šak do pů odně ozp os řené a oz žené sí ě byla pos upně e kána no á lá ka. Kapi oly osymbolismu byly ozšířeny okon ex ualizační pa ie, de ailněji je podána e oluce uského di adla, další ak og a ie přibyla aké epilogu. Nej ě ších změn doznaly čás i ěno ané mode nis ické p óze, kde došlo klogič ější apřehlednější es uk- u alizaci lá ky: au o ka sem členila dří e samos a nou kapi olu „Pos ealismus údobí mode ny“, zcela zanikla podkapi ola „Syn e ismus“— p olínání akřížení s ylů je nyní nahlíženo jako alý ys celého mode nis icko-a an ga dního období, nikoli jako dis ink i ní znak jedné skupiny. Něk e ých spiso a elů se ýkají přesuny: M.Kuzmin aI.Anněnskij od symbolismu kpos symbolismu, J.Gu o aB.Li šic p o- dělali ces u od „blíženců u u ismu“ pod egidu oho o smě u. V ámci akméismu při- byly zdařilé podkapi oly oO.Mandelš amo i aA.Achma o o é, k eří pů odních sk ip ech absen o ali. Velkým přínosem je, že Miluše Zad ažilo á dějinách popřála sluchu méně známým au o kám ( kapi ole „Ženský ukopis uské mode ny“), ale o ázkou zůs á á, zda se o muselo s á za cenu ynechání suma izujících oddílů uně- k e ých p oslulých jmen (český č enář by ako ý medailon mohl p á em očeká a např.uM.C e aje o é, jejíž čás cholné o by je spja a spoby em českoslo en- ském exilu); obdobně nenalezneme samos a nou kapi olu (jen na ok aj oz oušené poznámky) ěno anou S.Jesenino i či B.Pas e nako i. Zmiňme ješ ě několik d obných „s ínů“: e ýkladu ( ýká se o  ůzné míře obou publikací) se au o ka někdy neub ánila p oje ům sympa ií aan ipa ií. B i- lan ní kapi ola oV.Chlebniko o i se nachází souseds í méně y áženého ex u oV.Majako ském, ůči němuž au o ka nedokázala sk ý s é pod áždění anechuť. Něk e é č enáře může aké od azo a složi á syn ak ická s a ba něk e ých sou ě í, jis á sple i os abombas ičnos s ylu. P o jiné by mohla bý překážkou u či á ágnos , 1 Zad ažilo á, Miluše. Ruská li e a u a přelomu 19.a20.s ole í. P aha: Ka olinum 1995. OPEN ACCESS HANA KOSáKOVá 171 é o ičnos anebo emo i ní náboj něk e ých spojení jako „dějinné z a y 20.s ole í“, „sounáleži os osamělých“, „pap sky s ě la říši my“; až příliš čas o se něco „před- jímá“ a„předznamená á“; méně přes ědči á apřesná se au o ka o něž může zdá e ilozo ujících pasážích. U ěch o ý ek je šak řeba zno u připomenou , že ex ne- p ošel zá ě ečnou au o skou edakcí. Pohlížíme-li na obě pří učky zpedagogického úhlu pohledu a ezmeme-li po az časo ou do aci ěno anou dnešní době s udiu li e a u y nebo ůbec če bě, je řeba se obá a i oho, že na překážku bude už i éměř isícis ánko ý ozsah publikace; e ýsledku jsou s učnos , jasnos apřehlednos (odhlédneme-li od ýše zmíněného případu mode nis ické p ózy) sk ip jejich el- kou přednos í. Výsledný ex je zajíma ý ješ ě zjednoho pohledu. Je zře elné, jak se do něj po- s upně p opiso aly odbo né zájmy Miluše Zad ažilo é polis opado ého období jejího ži o a, k e é ydaly idalší cenné plody: p os ém ýč u je o uská emig ace (an o- logie y ořená e spoluau o s í sMa inem C.Pu nou Rusko mimo Rusko. Dějiny akul u a uské emig ace 1917–19912), ženské psaní (d a sbo níky edi o ané sK.Chlupá- čo ou3), o ba V.Chodase iče, k e ou předs a ila ýbo em jeho k i ik aesejů (spolu sbásnickými pře ody P.Bo ko ce u eřejněnými knize Těžká ly a4) anakonec eno- mén A.Pla ono , jemuž (opě e d ojici sKamilou Chlupáčo ou) ěno ala monog a ii Tex y akon ex y And eje Pla ono a5. Všechna a o éma a se na pů odní li e á něhis- o ický ex na s ila, doplnila jej odalší uzly a kani o, p os oupila ho aoboha ila. V om o ohledu Miluše Zad ažilo á dosáhla sku ečné syn ézy, dějiny uské mode ny jsou op a du jejím ži o ním dílem. 2 Pu na, Ma in C.— Zad ažilo á, Miluše. Rusko mimo Rusko: Dějiny akul u a uské emig ace 1917–1991. B no: Pe o , 1993–1994. 3 Chlupáčo á, Kamila— Zad ažilo á, Miluše (eds.). Žena mode ní uské li e a uře. P aha: Uni e zi a Ka lo a, Filozo ická akul a, 2003; Chlupáčo á, Kamila— Zad ažilo á, Miluše (eds.). Žena mode ní uské li e a uře II.: Amazonky se e u. P aha: Uni e zi a Ka lo a, Filo- zo ická akul a 2007. 4 Chodase ič, Vladisla . Těžká ly a: Básně, eseje, s a i. Eds. Pe Bo ko ec— Miluše Zad aži- lo á. Česká Skalice: Opus 2003. 5 Chlupáčo á, Kamila— Zad ažilo á, Miluše. Tex y akon ex y And eje Pla ono a. P aha: Ka- olinum 2005. OPEN ACCESS