Ús a e nologie Filozo ické akul y
Uni e zi y Ka lo y kon ex u ý oje
českých e nologických ěd1
Pe Janeček
Vbřeznu oku 2016 uspořádal Ús a e nologie Filozo ické akul y Uni e zi y Ka -
lo y sé ii diskusních se kání ěno aných zájemným z ahům e opské e nologie,
sociokul u ní an opologie, a olklo is iky.2 Mo i ací p o a o se kání byla p ní
řadě snaha o ede inici odbo ného zaměření oho o předního českého pedagogic-
kého a ědecko ýzkumného p aco iš ě, k e á měla mí co nejši ší pa icipa i ní po-
ahu. Zámě em o ganizá o ů bylo zah nou pe spek i y ůzných obo ů e nologic-
kých ěd anáhledy ůzných zain e eso aných ak é ů. Z ěch o dů odů byla se kání
pořádána e spolup áci se spolkem s uden ů e nologie PAKET, přičemž přiz áni byli
přední odbo níci zdalších domácích e nologických bada elských ins i ucí zP ahy,
B na aPlzně. T ojice ěch o se kání p oběhla zajíma ém období plném změn. Ty se
do ýkaly jak samo ného Ús a u e nologie, k e ý ak uálně p ochází zřejmě nej ý az-
nější změnou odbo né p o ilace od s ého zniku  oce 1993, ak domácích e nologic-
kých ěd samo ných, hledajících s é mís o době azan ních p oměn z ahu české
eřejnos i k las ní his o ii, kolek i ním iden i ám, jinakos i ano ým o mám so-
ciální komunikace na pozadí bilanco ání několika dese ile í ži o a (neo)libe ální
demok acii, e opské mig ační k ize, aná ůs u ýznamu no ých echnologií čele
sin e ne em. P o důkladné pochopení dynamiky ěch o diskusí je na mís ě s učně
připomenou ý oj p ažského Ús a u e nologie, k e ý y o diskuse mnohém de e -
mino al, sdů azem na nejdůleži ější změny, k e é p oběhly na Ús a u e zdálenější
inedá né minulos i. Jeho předs a ení ši ším his o ickém aspolečenském kon ex u,
snezby nými přesahy do ý oje českých e nologických ěd jako celku, je ak hla ním
cílem é o přehledo é s udie.3
1 Ten o ex znikl ámci p ojek u GA15-03754S Mezi s á ním plánem a bada elskou s o-
bodou. E nog a ie a olklo is ika českých zemích kon ex u ý oje kul u y a společnos-
i le ech 1945–1989, podpořeného G an o ou agen u ou České epubliky.
2 Diskusní se kání na éma E nologie p oběhlo na Filozo ické akul ě Uni e zi y Ka lo y
3.3.2016, se kání na éma An opologie 10.3.2016 ase kání na éma Folklo is ika 17. 3.; su-
ma izující zá ě ečná diskuse pak p oběhla 31.3.2016. De ailnější in o mace o ěch o se-
káních jsou p ezen o ány zá ě ečné čás i oho o ex u.
3 Ú odní azá ě ečné čás i oho o ex u byly publiko ány mí ně odlišné podobě  oce
2016 časopise Български фолклор (Янечек, Якоубек, Шима 2016).
OPEN
ACCESS
130 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 1/2017
FORMOVÁNÍ ETNOLOGICKÝCH VĚD VČESKÝCH ZEMÍCH V19. STOLETÍ
Vý aznější odbo ný zájem o éma a později chápaná jako „e nologická“ začíná čes-
kém uni e zi ním p os ředí, podobně jako celé s řední E opě, p ní ře ině 19.
s ole í. Vpozadí oho o zájmu s ála d ojice obecnějších in elek uálních endencí, je-
jichž počá ky lze ysledo a již do období éměř os o le dří ějšího.
P ní znich byl s a oži nický zájem o éma a spojená shis o ickými kul u ními
speci iky u či ých geog a ických oblas í, zře elný již od humanismu (například díle
Bohusla a Balbína, 1621–1688), k e ému dodalo d uhé polo ině 18. s ole í no ý im-
puls německé a akouské os ícens í. Díky os ícens í znikla s éby ná s ředoe op-
ská akademická adice zkoumání kul u ních speci ik jedno li ých „ná odů“ s řední
a ýchodní E opy, k e á y ořila klíčo é e míny později označující u o disciplínu
jako celek: e nog a ie (e hnog aphia— 1767), Volkskunde (1776, no odobém ýznamu
1782) akonečně e nologie (e hnologia— 1783). S ředoe opské os ícens í aké polo-
žilo základy hla ního me odologického ysu e nologických ěd, edy e énního ý-
zkumu kul u ních enoménů; en byl zp u p o áděn pomocí bada elských ýp a
(nej ýznamnější byla d uhá ca ská ýp a a na Kamča ku súčas í Ge ha da F ied icha
Mülle a le ech 1733–1743), později pomocí ozho o ů ado azníků (Ve meulen 1995;
2015). Sou isející apliko aný zájem oži o ši okých s e populace (dobo ě přede-
ším enko ského lidu) ze s any os ícenských bada elů p acujících e službách a-
kouského s á u zpozic dobo ých ěd jako byla Kame alis ik (kame alis ika), S a is ik
aS aa enkunde (s á o ědy) ajeho následné angažo ané yuži í, např. „boji p o i
po ě či os i“, mohou bý zase po ažo ány za počá ek sys ema ič ějšího e énního
e nologického bádání českých zemích (Lozo iuk 2006: 15–24; Robek 1964: 11–20).
Nej ý aznějšími bada eli oho o ypu byli Ka l F eihe Czoe nig on Cze nhausen
(1804–1889), au o ozsáhlé E nog a ie akouského mocnářs í apředseda akouské
S a is ische Zen alkommission le ech 1859–1869, po ažo aný za zaklada ele akous-
kých e nog a ických s udií, ajeho nás upce Adol Ficke (1816–1880) (Lozo iuk 2006:
18–20). Na jejich p áci na azo al pan akouský popula izační p ojek Rakousko-uhe ská
mona chie slo em aob azem, ycházející le ech 1885–1902; na akademické půdě pak
p áce ídeňského indologa Michaela Habe land a (1860–1940), p opagá o a zdneš-
ního hlediska zajíma é p o o e ze jak Völke kunde, ak kompa a i ní e opské e nolo-
gie, k e ý se habili o al  oce 1892 na ilozo ické akul ě ídeňské uni e zi y obo u
„ šeobecný ná odopis“ (allgemeine E hnog aphie). S éby nou e zi oho o ná odnos ně
neu álního (pos )os ícenského přís upu pak předs a o aly snahy česky ho ořících
poučených laiků jako Jan Jeník y íř zB a řic (1759–1845), Jan Ri e zRi e sbe ku
(1780–1841) či pozdější Václa K olmus (1790–1861) odokumen aci p amenů chápa-
ných později jako e nog a ické (přede ším písní, ale io álních yp á ění), k e é byly
mo i o ány dobo ým zemským pa io ismem (B ouček, Jeřábek 2007: 96–97; 186; 123).
D uhou in elek uální endencí edoucí ke zniku českých e nologických ěd byl
pak ýznamnější apřede ším k an i a i ně daleko ý aznější zájem okolek i ní ex-
p esi ní p oje y ši okých s e populace, zp u de ino aných jako „lido é písně„
(Volksliede ), později jako „ olklo “ (Folk-Lo e— 1846) ideo ě inspi o aný díly sko -
ského básníka Jamese Macphe sona (1763–1796) apřede ším „ducho ního o ce e no-
logických ěd“, německého ilozo a Johanna Go ieda He de a (1744–1803). Ten o
OPEN
ACCESS
PETR JANEČEK 131
pů odně p e oman ický zájem ospeci ika slo esné kul u y (přede ším) e opských
populací byl e s řední (s ejně jako jiho ýchodní, ýchodní ase e ní) E opě ucho-
pen oman ickým nacionalismem aúzce spojen jak sčeským, ak německým ná-
odním hnu ím (Wilson 1973; Lass 1988). Zájem o oman icky chápanou kolek i ní
slo esnos českých zemích zpopula izo al přede ším Augus Go lieb Meissne
(1753–1807), le ech 1785–1804 p o eso es e iky aklasických li e a u na p ažské ilo-
zo ické akul ě. Jeho přednáškami p ošla celá řada předních pos a českého iněmec-
kého ná odního hnu í če ně přední pos a y českého „ná odního ob ození“ Jose a
Jungmanna (1773–1847). Zájem oau och onní kul u y, českých zemích ý azný již
od 60. le 18. s ole í (Hlobil 2006a: 2006b), dosáhl nej ě šího ozk ě u období pozd-
ního oman ismu od p ních dese ile í 19. s ole í, a o jak mezi česky, ak německy
ho ořící in eligencí. Zpředních pos a českojazyčného ná odního hnu í zabý ajících
se oman icky anacionalis icky chápaným (aumělecky ein e p e o aným) olklo-
em je nu né zmíni sla is u F an iška Ladisla a Čelako ského (1799–1859), spiso-
a elku Boženu Němco ou (1820–1862) apřede ším básníka Ka la Ja omí a E bena
(1811–1870), zabý ajícího se iodbo ným my ologickým bádáním g immo ském du-
chu. Zněmeckojazyčného ná odního hnu í je na mís ě zmíni sbě a ele Josepha Ge-
o ga Meine a (1773–1844), au o a p ní egionální sbí ky lido ých písní celoněmec-
kém kon ex u, apřede ším jednoho ze zaklada elů německé oman ické olklo is iky
Clemensa B en ana (1778–1842), působícího le ech 1811–1814 Čechách. B en ano se
zajímal jak očeský slo esný olklo (přede ším o„s a é po ěs i české“, ús ící jeho
di adelní h u Die G ündung P ags z oku 1815), ak o ě ské předs a y enko ského
lidu (D ořák 1976). Na zajíma é „ná odnos ní h anici“ pak s ály p áce Julia Fei alika
(1833–1862) zabý ající se mo a ským lido ým di adlem; e nická indi e ence oho o
au o a ale způsobila, že bylo jeho dílo náleži ě zhodnoceno až Pe em Boga y e em
e 40. le ech 20. s ole í (Ha wig 1999: 67–72).
Ačkoli měly ak i i y spojené sdokumen ací olklo ních ex ů p os ředí českých
zemí od 20. le 19. s ole í elký společenský ohlas, ě šina znich se zpoli ických dů-
odů odeh á ala mimo uni e zi ní p os ředí. Rakouský s á o iž až do posledních
dese ile í exis ence mona chie neje il zájem podpo o a e nologická bádání, ní-
maná jako součás nacionalis ických ods ředi ých endencí po enciálně edoucích
ksepa a ismu.4 Dobo é e nologizující odbo né ak i i y byly p o o ě šinou pod-
po o ány ze souk omých zd ojů a oz íjeny p os ředí muzejních, las i ědných,
uměleckých aobecně nes á ních ědeckých společnos í (jako byla biling ní K álo ská
česká společnos nauk, založená  oce 1784). Ta o sku ečnos s ála kon as u ks ále
ý aznějšímu zájmu o en o yp bádání, zře elnému přede ším od 90. le 19. s ole í.
Například podle názo u Aloise Riegla z oku 1894 se žádná země na s ě ě nemohla
sRakouskem-Uhe skem „s o ná a co do boha os i p o e nologický ýzkum“ (Riegl
1978: 77, ci .dle Lozo iuk 2006: 21); o o sous á í, če ně českých zemí, ak údajně do-
bo ě „ ep ezen uje e nog a ickou pes os (celé) E opy“ (Habe land 1895: 1, ci .dle
4 E ablo ání e nologických ěd na p ažské uni e zi ě kompliko alo iadminis a i ní naří-
zení akouské lády, podle k e ého mohly bý P aze yučo ány pouze obo y přednáše-
né na cen ální uni e zi ě e Vídni. P ní docen u a obo u „ná odopis“ byla ak uděle-
na Ka lu Cho ko i až  oce 1912 (Cho ek 1966: 274; U ban 1980: 66; Válka 2009: 20).
OPEN
ACCESS
132 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 1/2017
Lozo iuk 2006: 23). Dobo ý zájem okaždodenní kul u u ě šino é populace, ať už
spojený se s a oži nic ím, zemským pa io ismem, pozdní snahou akouského s á u
o y oření celo akouské iden i y či— zdaleka nej ýznamnějším— českým aně-
meckým ná odním hnu ím, ale y ořil podhoubí p o de ino ání ema ických oblas í,
k e ým se uni e zi ní e nologická bádání začala ěno a později.
ETNOLOGICKÁ TÉMATA NA PRAŽSKÉ UNIVERZITĚ
PŘED PRVNÍ SVĚTOVOU VÁLKOU
Snahy oe ablo ání e nologických ěd na p ažské uni e zi ě,  oce 1882 ozdělené
podle yučo acího jazyka na českou aněmeckou čás , se dlouho po ýkaly snezájmem
akouského s á u ins i ucionalizo a bádání po enciálně ideologicky spja á se sepa a-
is ickými ná odními hnu ími (U ban 1980: 66). Pomě ně k á ká ak byla uni e zi ní
ka ié a předního sla is y Pa la Jose a Ša aříka (1795–1861), au o a p oslulých Slo an-
ských s a oži nos í (1837; 1865) apřehledo é p áce Slo anský ná odopis (1842), k e ou
napsal během s ého působení  oli kus oda p ažské uni e zi ní kniho ny, kde p a-
co al od oku 1841. Od oku 1848 do oku 1860 pak Ša ařík působil jako její ředi el, při-
čemž  oce 1848 byl jmeno án p ním mimořádným p o eso em slo anské ilologie
na p ažské uni e zi ě; s ého úřadu se ale zdal e p ospěch F an iška Ladisla a Če-
lako ského. Ten byl jmeno án suplujícím p o eso em české řeči ali e a u y již  oce
1835, aby byl zápě í é o unkce zpoli ických příčin na 14 le zba en. Jako p o eso
slo anské li e a u y působil le ech 1841–1849 e V a isla i, aby pak samo ném zá-
ě u ži o a k á kodobě získal s ejnou unkci na p ažské uni e zi ě.
Podobně k á ká byla uni e zi ní ka ié a idalšího bada ele oz íjejícího e nologi-
zující éma a, ilozo a ali e á ního ědce Ignáce Jana Hanuše (1812–1865). Ten o edle
Ka la Ja omí a E bena nej ýznamnější česky iněmecky publikující bada el oblas i
my ologie, úzce spolup acující sdobo ě p ominen ní německou Na u my hologie, pů-
sobil na p ažské uni e zi ě jako p o eso ilozo ie le ech 1849–1852. K ůli ob inění
zhegeliáns í byl ale zpoli ických dů odů zba en p o esu y apřešel na u olněný
pos sp á ce p ažské uni e zi ní kniho ny, k e ý pře zal le ech 1860–1896 po Pa lu
Jose u Ša aříko i. Hanušo o p ažské působení bylo e znamení eo e ického odklonu
od spekula i ní pos -g immo ské my ologie, oz íjené přede ším oman icky o i-
en o anými bada eli e službách ná odních hnu í, smě em ksolidnějšímu yuží ání
empi ického ma e iálu: jak ling is ických, ak olklo ních p amenů, če ně obyčejo-
ých az ykoslo ných p ak ik a ě ských předs a . Jako jeden zp ních bada elů e
s řední E opě se začal sys ema icky ěno a ý očnímu kalendářnímu cyklu a e
s ém díle Bájeslo ný kalendář slo anský čili pozůs a ky pohansko-s á ečních obřadů
slo anských (P aha 1860) za edl ch onologický sys ém řídění obyčejo ého az yko-
slo ného cyklu, použí aný e nologických ědách dodnes. Během s ého p ažského
působení se aké ěno al kompa a i nímu s udiu slo anských aněmeckých příslo í
(Kale a 2009).
Podobně ý aznou ema ickou, ale přede ším ins i ucionální sou islos spoz-
dějším e nologickým bádáním předs a uje dílo předního a cheologa, his o ika
a yzického an opologa Lubo a Niede leho (1865–1944), au o a monumen álních
OPEN
ACCESS
PETR JANEČEK 133
Slo anských s a oži nos í (1902–1904; 1906–1910; 1919), k e ý může bý po ažo án za za-
klada elskou osobnos českojazyčných uni e zi ních e nologických bádání. Niede le
ale zcela při ozeně spolup aco al isněmecky píšícími bada eli, če ně pa icipace na
pan akouských bada elských p ojek ech. V oce 1889 ydal p ní český Nás in dějin
an h opologie (Niede le 1889), duchu s ředoe opské akademické adice p imá ně
zaměřený na yzickou an opologii, a  oce 1891 založil společně skul u ním his o-
ikem Čeňkem Zíb em (1864–1932) nejs a ší domácí e nologicky zaměřené odbo né
pe iodikum Český lid (Woi sch 2013). Ve s ejném oce obhájil na p ažské ilozo ické
akul ě s ůj habili ační spis zobo u ( yzické) an opologie. V oce 1898 byl pak jme-
no án mimořádným a  oce 1904 řádným p o eso em „p ehis o ické an opologie
ae nologie“. Na ilozo ické akul ě pak působil le ech 1907–1908 jako její děkan,
le ech 1908–1909 pak jako p oděkan.5 Oe nologická éma a se dobo ě zajímala iza-
klada elská osobnos české yzické an opologie Jindřich Ma iegka (1862–1941), k e ý
se P aze oku 1897 habili o al obo u ( yzické) an opologie ademog a ie.
Vedle an opologicky aa cheologicky o ien o aných bada elů h áli ý aznou (ado
značné mí y ýznamnější) oli p o pozdější e ablo ání e nologických bádání jako
s éby né akademické disciplíny i ilologicky zaměření bada elé zkoumající olklo .
Vě šina znich byla žáky semináře p o slo anskou ilologii, edeného předním pozi-
i is icky o ien o aným bohemis ou Janem Gebaue em (1838–1907). Da um založení
Gebaue o a semináře, 27. ledna 1880, je p o o čas o po ažo áno za počá ek českojazyč-
ných uni e zi ních e nologických bádání ůbec (U ban 1980: 66). Ti o bada elé, poz-
ději souh nně označo aní za předs a i ele „p ažské školy li e á ní kompa a is iky“
(Wollman 1989), položili základy p oslulé domácí li e á ně ědně o ien o ané adice
kompa a i ní olklo is iky ý azně komunikující se zah aničím, če ně dobo ě domi-
nan ní německé a uské akademické s é y a znikající inské his o icko-geog a ické
školy (Ho álek 1976). Jejich p áce ak ( edle díla Niede leho) po dlouhá dese ile í do
značné mí y ep ezen o ala česká e nologická bádání jako ako á před zah aničním
akademickým publikem: „Přede ším je nu né si u ědomi , že ná odopis zpočá ku
znikal a oz íjel se hla ně jako olklo is ika aže s udium ma e iální kul u y je pod-
s a ně mladší. Jinými slo y olklo is ika ep ezen o ala ná odopis, e nog a ii, bylo
mezi nimi akřka o ní ko.“ (Jech 1967: 40). Nej ýznamnějším z ěch o bada elů byl
meziná odním kon ex u dodnes espek o aný li e á ní ědec Jiří (Geo g) Polí ka
(1853–1933). Polí ka se na p ažské ilozo ické akul ě habili o al  oce 1884 jako sou-
k omý docen mlu nice slo anských jazyků,  oce 1895 byl jmeno án mimořádným
p o eso em slo anských jazyků ali e a u , přičemž řádnou p o esu u získal oku 1902.
Vle ech 1896–1913 se podílel na edení sla is ického semináře a edl oddělení p o no é
slo anské jazyky ali e a u y;  oce 1908–1909 působil jako děkan a le ech 1909–1910
pak jako p oděkan. Značný ýznam p o budoucí oz oj domácích e nologických s udií
měli idalší ilologo é. Přede ším sla is a amy olog Jan Hanuš Máchal (1855–1939), od
oku 1894 souk omý docen slo anské li e a u y aod oku 1904 p o eso s o ná acích
dějin slo anských li e a u , ali e á ní his o ik Jan Jakubec (1862–1936), k e ý byl habi-
li o án  oce 1907 ak e ý od oku 1919 působil jako řádný p o eso dějin české li e a-
u y (U ban 1983). Nej ý aznější podíl na pozdějším zniku domácích e nologických
5 Lubo Niede le le ech 1927–1928 dokonce působil jako ek o celé české Ka lo y uni e zi y.
OPEN
ACCESS

134 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 1/2017
bádání jako s éby ného obo u měl edle Jiřího Polí ky ale li e á ní his o ik apřední
znalec pohádkoslo í Václa Tille (1867–1937), k e ý byl P aze habili o án  oce 1907;
od oku 1913 pak působil jako řádný p o eso s o ná acích dějin li e a u y.
Na p ažské německé uni e zi ě (Deu sche Ka l-Fe dinands-Uni e si ä P ag) pa-
no ala podobná si uace jako na její české obdobě. E nologická éma a zde byla oz-
íjena  ámci ilologických ahis o ických obo ů, přede ším Semináři německé
ilologie (Semina ü deu sche Philologie) aSemináři slo anské ilologie (Semina ü
slawische Philologie), jako s éby né s udijní zaměření zp u pod náz y „ akouská e -
nologie“ (ös e eichische Völke kunde) a„domácí e nologie“ ( a e ländische E hnologie).
Podobně jako českém p os ředí zde h ála hla ní oli olklo is icky o ien o aná li e-
á ní ěda (konk é ně ge manis ika), kul u ní his o ie akul u ní geog a ie, přičemž
oněco menší ýznam měla a cheologická aan opologická bádání. Zásadní ýznam
p o e ablo ání oho o obo u německy ho ořící akademické s éře měl inaugu ační
ek o á ní p oje ge manis y Augus a Saue a (1855–1926), ek o a p ažské německé
uni e zi y le ech 1907–1908, snáz em Li e a u und Volkskunde (Saue 1907). Ta o
ýznamná přednáška ymezila nejen předmě bádání oho o no ého obo u, k e ým
mělo bý přede ším s udium olklo u ajeho následná li e á ní aplikace, jeho odlišení
od šířeji chápaných disciplín „e nog a ie“ a„e nologie“ (Lozo iuk 2006: 27), ale ikon-
cep ualizaci olklo u jako „lido é li e a u y“, k e á se ukázala jako dominan ní p o
celý německy ho ořící p os o na desí ky le dopředu (Guse 1978: 62).
Za las ního zaklada ele českoněmeckých e nologických bádání je ale nu né
po ažo a Saue o a inspi á o a, li e á ního ědce age manis u Adol a Hau ena
(1863–1930). Ten o přední bada el, zabý ající se přede ším s udiem olklo u na celém
německy ho ořícím území českých zemí, ys udo al his o ii, geog a ii aanglis iku na
uni e zi ách e Š ý ském H adci, Vídni aLipsku; jeho geog a ické zdělání jej před-
u čilo k y oření eo e ického ame odologického základu p o pozdější nejs éby -
nější bada elskou o ien aci českoněmeckých e nologických bádání, edy „ná odopisu
jazyko ých os o ů“ (Sp achinsel olkskunde). Na p ažské uni e zi ě začal působi od
oku 1889 jako souk omý docen německého jazyka ali e a u y, přičemž se e s ých
přednáškách ěno al přede ším p oblema ice olklo u; od oku 1905 se pak předná-
šením e nologické éma iky začal zabý a sys ema icky. V oce 1898 byl jmeno án
mimořádným a  oce 1918, ješ ě za exis ence akouské mona chie, řádným p o eso-
em německého ná odopisu aněmeckého jazyka ali e a u y (Lozo iuk 2006: 27–31).
E nologická bádání ak před álečném období exis o ala  ámci p ažské uni-
e zi y přede ším podobě li e á ně ědného a ilologického zájmu o olklo , po-
případě his o izujících a cheologicky aan opologicky o ien o aných s udií. Zájem
osoudobou ma e iální kul u u adalší aspek y budoucích e nologických bádání byl až
na ýjimky omezen na p os ředí muzeí a ědeckých společnos í. Zde začal— za ím
bez ý aznější sou islos i suni e zi ní půdou— nabý a na ýznamu od poslední
ře iny 19. s ole í, přede ším po založení Ná odopisné společnos i českoslo anské
(1891), uspořádání Ná odopisné ýs a y českoslo anské (1895) ao e ření Ná odopisného
muzea českoslo anského (1896). Ty o nacionalizující ak i i y s ý azným celospole-
čenským ohlasem učesky ho ořící populace, chápané jako s ého d uhu poli ikum
azaměřující se přede ším na apliko ané o my ý a ného ascénického olklo i-
smu, byly ý azným a gumen em kpozdějšímu e ablo ání ná odopisu jako s éby -
OPEN
ACCESS
PETR JANEČEK 135
ného akademického obo u p ních dese ile ích 20. s ole í (B ouček 1979; B ouček,
Pa gač, Š ěpáno á, Socho o á 1996). Včeskoněmeckém p os ředí seh ála podobnou
úlohu sbě a elská akce Společnos i p o podpo u německé ědy, umění ali e a u y
Čechách (Deu sche Gesellscha zu Fö de ung deu sche Wissenscha , Kuns und Li e a-
u in Böhmen), o ganizo aná le ech 1894–1900 Adol em Hau enem, k e ý se s a al
iojejí publikační ýs upy  ámci knižní řady Příspě ky kčeskoněmeckému ná odopisu
(Bei äge zu deu schböhmischen Volskunde— Lozo iuk 2006: 26). U či ým pandánem
české Ná odopisné ýs a y byla pak Všeobecná německá ýs a a p o obchod, p ůmysl aze-
měděls í Ús í 1903 (Allgemeine Deu sche Auss ellung ü Gewe be, Indus ie und Landwi -
scha Aussig 1903), pořádaná Ús í nad Labem, apřede ším ozsáhlejší Českoněmecká
ýs a a (Deu schböhmische Auss ellung), pořádaná  oce 1906 Libe ci.
Uni e zi ní osobnos í, k e á y o ná odopisné ak i i y p opojila sakademickou
půdou zřejmě nej ý azněji, byl edle Niede la, Polí ky, Jakubce aTilleho (ana ně-
mecké uni e zi ě Adol a Hau ena) ling is a a ilolog Emanuel Ko ář (1861–1898),
k e ý se P aze habili o al  oce 1885 obo u „ šeobecný jazykozpy “. Ten o še-
s anně o ien o aný bada el se kná odopisnému hnu í připojil zp u zčis ě ědec-
kého zájmu. B zy se ale začal ý azně angažo a příp a ách Ná odopisné ýs a y
českoslo anské jako její jedna el, as al se iedi o em p ního čísla Ná odopisného
sbo níku českoslo anského, k e ý předs a o al akademič ější ain e nacionálnější al-
e na i u kpozději s ále íce las i ědně o ien o anému Českému lidu. Ko ář se ak
do značné mí y s al p o ši ší eřejnos „ áří“ odbo né čás i ná odopisných ak i i .
Ko ářo y s udijní poby y Be líně aLipsku ajeho zájem o yzickou an opologii,
a cheologii, ale přede ším sociologii aes e iku, yús ily jeho izi „e hnologie“
jako no ého in e discipliná ního obo u suma izujícího pozna ky šech ěch o dis-
ciplín. S é ino a i ní (adodnes zajíma é) poje í, e k e ém na ázal na niede lo ské
meziobo o é chápání disciplíny, předes řel e s é koncepci bada elské úlohy Ná-
odopisné společnos i českoslo anské (Ko ář 1897) apřede ším s ém Nás inu dějin
e hnologie (Ko ář 1891), p ním českojazyčném přehledu meziná odních dějin obo u.
V om o dodnes zajíma ém díle zdů aznil odlišnos „e hnologie“ („ná odozpy u“) od
„ná odopisu“ jejím zaměřením na s o ná ací ýzkum celého lids a akon on o al
„e hnologii“ sal e na i ními ymezeními é o disciplíny zpe a německého kul u -
ního his o ika (ainspi á o a sla né Tylo o y de inice kul u y) Gus a a F ied icha
Klemma (1802–1867), an opogeog a a F ied icha Ra zela (1844–1904), německého
předního „ ölke kundle a“ Adol a Bas iana (1826–1905) acelé řady dalších bada elů:
„Konk é ná his o ie ná odnos ního ý oje lids a, oť e hnologie“ (Ko ář 1891: 158).
To o sociologizující (dnešní e minologií spíše „an opologizující“) chápání obo u,
ypické p o poslední dese ile í 19. s ole í, sdílel Ko ář sdalšími předními pozi i i-
s icky o ien o anými bada eli, přede ším Václa em Tillem aJanem Jakubcem. Ti o
bada elé k i izo ali dobo é ná odopisná snažení jako příliš zaměřená na es e iku
„lido ého umění“ a es i i aopomíjející s udium každodennos i. Jejich koncep u-
alizace e nologických bádání byla eo e icky silně o li něna západními sociálními
ědami, přede ším ehdy dominan ní ylo o skou e olucionis ickou an opologií.6
6 Překlad č ého ydání Tylo o y An h opology ychází česky ale až  oce 1897 pod ná-
z em Ú od do s udia člo ěka aci ilisace. An h opologie (Tylo 1897). Samo ný Ko ář se ale
OPEN
ACCESS
136 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 1/2017
Omezo ala se ale ě šinou pouze na dekla a o ní, me odické či přehledo é ex y au-
o ů čas o spojených sčasopisem A heneum, k e é pozdější domácí ý oj disciplíny
ý azněji neo li nily aod k e ých se ě šina bada elů— k omě předčasně zemřelého
Ko áře— později do ě ší či menší mí y dis anco ala (Janeček 2014a: 18, 23). Podobný
osud po kal idobo ě publikačně nes o na elně ý aznější apřede ším smeziná odní
ědou in enzi ně komunikující kompa a i ní olklo is ická bádání, k e á nebyla na
p ažské uni e zi ě— s ejně jako e ě šině zemí s řední E opy— nakonec ins i u-
cionalizo ána jako samos a ný obo .7 Pozdější uni e zi ní směřo ání obo u obě y o
endence ( edy sociologizující/an opologizující a olklo is ickou) o iž čás ečně u lu-
milo e p ospěch chápání e nologických ěd jako „ná odopisu“, případě německé
uni e zi y nazý aného Volkskunde či heimische Volkskunde, edy his o izujícího s udia
no o ěké asoudobé společnos i, y ářeného na pozadí his o ických, ilologických,
a cheologických, an opologických, apozději igeog a ických bádání.
MEZI POZITIVISMEM AFUNKČNÍM STRUKTURALISMEM:
ETNOLOGICKÁ BÁDÁNÍ NA FILOZOFICKÉ FAKULTĚ
KARLOVY UNIVERZITY MEZI SVĚTOVÝMI VÁLKAMI
Po zniku českoslo enského s á u  oce 1918 je udělena his o icky p ní p o es-
u a českých zemích speci icky zaměřená na e nologické ědy, konk é ně pak „ně-
mecký ná odopis s ejně jako německý jazyk ali e a u u“ (deu sche Volkskunde sowie
ü deu sche Sp ache). Obd žel ji Adol Hau en dne 24.12.1919; jednalo se zá o eň
ojednu zp ních e nologicky zaměřených p o esu e s řední E opě. Ve s ejný ok
je založena iKa ed a německého ná odopisu, řeči ali e a u y (Leh s uhl ü deu sche
p o i anglosaské sociokul u ní an opologii ymezo al, přede ším k ůli jejímu příliš-
nému dů azu na s udium „p imi i ních“ společnos í. Dle jeho koncep ualizace se měla
„e hnologie“ s ejně in enzi ně zabý a is udiem e opských komplexních společnos í.
7 Po enciál dobo é olklo is iky jako al e na i ní améně pa ochiální disciplíny kon as-
u kpozději e ablo anému ná odopisu nas ínil sociální an opolog Jose Kande : „Důleži-
ým obo o ým soupu níkem českého ná odopisu byla již od 90. le 19. s ole í olklo is ika,
ap o o si zde do olím d obné s o nání přís upů olklo is ických aná odopisných, k e-
é jsou dobře sledo a elné na ecenzní činnos i. V ecenzních, u eřejňo aných „Českém
lidu“ a „Ná odopisném sbo níku“ byla ždy ěno ána pozo nos ná odopisným publika-
cím se opskou éma ikou. Bibliog a ie ýchž pe iodik zmiňují ob ykle e nog a ické s u-
die očeských zemích a ýbě o ě aké s udie oE opě aSpojených s á ech ame ických; znají
aké oddíl „obecná e nog a ie“. Zábě olklo is ických ecenzen ů abibliog a ů je o šem da-
leko ši ší— obou pe iodikách je ěno ána pozo nos is udiím zA iky, Asie aobou Ame-
ik. Folklo is é ak již od 90. le 19. s ole í získá ali o mou ecenzní azp á opublikacích
daleko ši ší znalos o ýzkumech a ýsledcích obo o ého bádání. Ná odopisci ak las ně
i ou o ecenzní činnos í demons o ali s ůj příklon kobo o ému geog a ickému izolacio-
nismu, za ímco olklo is é dbali naopak ozacho ání celos ě o é s o ná ací o iny. Vpozadí
ěch o d ou přís upů můžeme idě id ojí možný předmě s udia: (český) ná odopisný, ě-
nující se jedinečným lokálním kul u ám (zde české, případně slo enské či obecněji slo an-
ské) a(český) olklo is ický, ěnující se jedinečné kul uře lids a“ (Kande 2002: 164–165).
OPEN
ACCESS
PETR JANEČEK 137
Volkskunde sowie ü deu sche Sp ache), jejímž edením je po ěřen p á ě Hau en. Od
oku 1921 je možné s udo a německý ná odopis (Deu sche Volkskunde) jako samo-
s a ný hla ní i edlejší obo  ámci ilologických s udií. P ažská německá uni e zi a
se ak s ala jednou zp ních uni e zi celoněmeckém kon ex u, kde došlo kplno-
hodno nému e ablo ání obo u (Lozo iuk 2006: 31). Vakademickém oce 1929/1930
byla ka ed a ozšířena na Seminář německého ná odopisu (Semina ü deu sche
Volkskunde). K omu o p aco iš i byly přiřazeny d ě dokumen ačně-a chi ní p aco i-
š ě, jedno zaměřené na dokumen aci lido ých písní (Volkslieda chi des deu schen A -
bei sausschusses de S aa sans al ü das Volksklied), jedno obecně na sude oněmecký
ná odopis (A chi ü sude endeu sche Volskunde), a aké p aco iš ě zabý ající se e -
noka og a ickým ýzkumem, konk é ně pak příp a ou německého e nog a ického
a lasu (A bei ss elle des A lasses de deu schen Volkskunde ü die Tschechoslowakei). Díky
omu se poče členů semináře yšplhal na zdnešní pe spek i y neu ěři elně ysoké
číslo 32 řádných členů (Lozo iuk 2006: 33).
Vedle Hau ena byl nej ý aznější pos a ou oho o dobo ě no á o ského odbo -
ného p aco iš ě li e á ní ědec a olklo is a Gus a Jungbaue (1886–1942), absol en
ge manis iky, his o ie aklasické ilologie, zp u zaměřený na p oblema iku lido ých
písní (přede ším Pošuma í), k e ý se habili o al  oce 1922 p ací zaměřenou na ý-
oj po ěs i oK akonošo i (Jungbaue 1923). Na německojazyčné ná odopisné ka edře
působil jako souk omý docen spřednáškami pojedná ajícími přede ším olklo is-
ická éma a až do oku 1930, kdy se s al po b zkém úm í Adol a Hau ena jeho ná-
s upcem e edení semináře. Ve s ejný ok byl jmeno án mimořádným p o eso em
německého ná odopisu, přičemž řádnou p o esu u obo u „německý ná odopis
as a oži nos i“ (Volks- und Al e umskunde) získal až oku 1933. Gus a Jungbaue se
ý azně podílel na podpoře e nologických ak i i imimo uni e zi ní p os ředí; od
oku 1912 působil P aco ním ýbo u p o německou lido ou píseň Čechách (A -
bei sauschsuss ü das deu sche Volkslied in Böhmen), od oku 1921 jako jeho předseda.
V oce 1931 se s al předsedou p aco ního ýbo u Ús a u p o lido ou píseň; na půdě
é o českoslo enské s á ní ins i uce ak spolup aco al isčeskojazyčnými ná odopis-
nými bada eli. V ámci spolup áce sčeskojazyčným ná odopisem publiko al ičeský
překlad s ých dějin německého ná odopisu ČSR, u eřejněný jednom ze s azků
Českoslo enské las i ědy (Jungbaue 1937). V ámci s ých ozsáhlých dokumen ačních
ao ganizačních ná odopisných ak i i se podílel ina založení odbo ného pe iodika
Sude endeu sche Zei sch i ü Volkskunde, k e ý ycházel le ech 1928–1938. Podobně
jako češ í li e á ní ědci Polí ka aTille spolup aco al ina ozsáhlých meziná odních
olklo is ických p ojek ech; byl ak i ním přispě a elem celoněmeckých přehledo-
ých p ací jako Slo ník německých po ě (Handwö e buch des deu schen Abe glaubens)
aSlo ník německé pohádky (Handwö e buch des deu schen Mä chens); působil ijako
předseda českoslo enské sekce A lasu německého ná odopisu. Ten o zřejmě nej ý-
znamnější českoněmecký ná odopisný bada el de ino al icíle oho o no ého obo u,
k e ým měla bý dokumen ace a ýzkum ducho ní ama e iální kul u y enko ského
lidu se zaměření na Němce žijící  ehdejším Českoslo ensku. Jejich kul u a měla
bý zkoumána jak e z ahu ke kul uře německého ná oda, ak  ámci Českoslo-
enska. Zde měla bý sledo ána ná odopisná speci ika sude ských Němců, k eří byli
spojeni do jedno ného s á ního ú a u díky poli ické si uaci a— ač pů odně zhle-
OPEN
ACCESS
144 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 1/2017
pak  oce 1963 zniká samos a ný Ús a německé as o ná ací e nologie,  oce 2003
přejmeno aný na Ús a p o ná odopis/e opskou e nologii (Ins i u ü Volkskunde/
Eu o päische E hnologie). Na něm působí iposlední žijící e nog a německé řeči pů o-
dem zčeských zemí, p ažský odák Geo g R.Sch oubek (Lozo iuk 2006: 41–42).
OD MARXISMU ZPĚT KPOZITIVISMU:
PROFESIONALIZACE AROZŠÍŘENÍ ZÁBĚRU VLETECH 1948–1959
V ámci českého ná odopisného semináře sílila od oku 1948 endence mladé le ico ě
o ien o ané gene ace bada elů čele sOlgou Skalníko ou, Ja osla em K amaříkem
aHannah-Laudo ou Rejch o ou, ideo ě edené O aka em Nahodilem, oma xis ic-
kou ede inici obo u (Skalník 2000). Ná odopis měl bý jejich poje í chápán jako his-
o ická disciplína blízká sociálním ědám, eo e icky ycházející zhis o ického adia-
lek ického ma e ialismu (Robek 1964: 20–21). Za účelem p osazení é o pa adigma ické
změny jsou ím o uskupením překládány p áce dobo ých so ě ských au o ů a ydá-
ána řada s učných, ě šinou dekla a o ních ap og amo ých s a í, jejichž požada ky
ale nejsou po é p axi ě šinou bada elsky ealizo ány (Nahodil 1951; Bahenský 2016).9
Sílí aké k i ika jak unkčního s uk u alismu, ak přede ším pozi i ismu ep ezen-
o aného p ní gene ací uni e zi ních ná odopisných bada elů. „Bu žoaznímu ná o-
dopisu“ je dále y ýkán přílišný dů az na zah aniční ědecké inspi ace, obo o ou sa-
mos a nos olklo is iky, umenšo ání ole cizok ajné e nog a ie anek i ické přijímání
ideologie čechoslo akismu (Robek 1964: 5). K i ice se ne yhnou ani dobo ě p og esi ní
kompa a i ní olklo is ické přís upy: „Tak například p o eso Jiří Ho ák nesp á ně
chápe ideo os e olklo is ické hema ice aúpo ně se d ží o malis ické me hody ak
z ané inské školy e olklo is ice.“ (Nahodil 1951: 52) Vedle ideologické o iny ede
a o k i ika ke snaze nají p o obo ši ší eo e ickou základnu a ema icky ozšíři jeho
ýzkumné oblas i nad ámec adičního enko a— přede ším na ýzkum dělnic a.
Mění se aké pos oj kapliko anos i aangažo anos i e nologických ěd. Na ozdíl od dis-
ingo aného přís upu mezi álečného „ka ed o ého ná odopisu“ je mimo ědecká ole
ná odopisu dobo ě pokládána za s ěžejní. Za příklad může slouži ezoluce I. českoslo-
enské kon e ence ná odopisců, k e ou uspořádal VIII.Odbo minis e s a in o mací
aos ě y 29. a30.1.1949 na p ažské ilozo ické akul ě: „Na celos á ní ná odopisné kon e-
enci, k e á měla áz yze p aco ní, byla snaha pos a i naši ná odopisnou ědu ip axi
na ideo ou základnu, odpo ídající lido ě demok a ickému zřízení asloužící ořící se
socialis ické společnos i. Po ideologické s ánce se bude ná odopis opí a ozákladnu
ma xismu-leninismu. Ná odopis nelze chápa i jako ědu samoúčelnou, od ženou od
konk e ních po řeb společnos i. Jako ěda olidu bude ná odopis slouži přede ším lidu
(…) pře ezme péči oná odopisné skupiny, jejich ýcho ný iumělecký p og am a y-
ba ení, ojejich upla nění při k ajo ých acelos á ních sla nos ech. Pos a á se o yu-
ži í lido é o by při ý obě adis ibuci p ůmyslo ých předmě ů.“ (-sl- 1949) Vě šina
ěch o ezí ale nebyla p axi nikdy ne ealizo ána aomezila se do značné mí y pouze
9 Ty o snahy ak ši ší his o ické pe spek i ě do značné mí y sdílejí osud sociologizujících
endencí českého ná odopisu z90. le 19. s ole í.
OPEN
ACCESS

PETR JANEČEK 145
na p oklamace. Ná odopisná bádání se ak i  om o období  eo e ické ame odolo-
gické o ině do značné mí y s ále přid žo ala os ědčených pozi i is ických adesk ip-
i ních přís upů. Vý aznější eo ien ace p oběhla ale  ema ické o ině— domácí
e nologická bádání se ak pop é his o ii začnou ý azněji zabý a s udiem děl-
nické aměs ské kul u y aak uálních společenských akul u ních p ocesů ( en o end
ak s ojí opozici p o i mezi álečnému ná odopisu, zaměřeného spíše his o icky).
Vobdobí ěch o— mnohdy adikálních— diskusí opo aze obo u  oce 1953 ko-
nečně zniká p ní samos a né české e nologické p aco iš ě pod náz em Ka ed a ná o-
dopisu.10 Jejím edením je po ěřen ýznamný o ien alis a (indolog) a eligionis a O a-
ka Pe old (1884–1965), k e ý pod li em s é odbo né specializace na s o ná ací ědu
náboženskou, spojené sdobo ým poli ickým klima em, umožnil pomě ně adikální
eo ien aci domácích e nologických bádání. Ta o eo ien ace měla jak ema ickou, ak
eo e ickou po ahu, k e é byly ale zájemně úzce p o ázány. Zhlediska ema iky začíná
bý ná odopis chápán jako obo zabý ající se nejen českým a(s ředo)e opským e é-
nem, ale pods a ě šemi egiony s ě a; na ýznamu ak nabý á jak z .„cizok ajná/
mimoe opská e nog a ie“, ak z .„( še)obecná e nog a ie“. Teo e ické zdů odnění
oho o pomě ně adikálního posunu od před álečné a aně po álečné akademické a-
dice je nalezeno ma xis ické ein e p e aci e olucionis ické eo ie uni e zálního uni-
lineá ního ý oje se zaměřením na ýzkum p o ních náboženských o em (později
isociálních ins i ucí akul u ních enoménů). P o pochopení domácí adiční lido é
kul u y, na k e ou se ná odopisný ýzkum  om o období s ále dominan ně zaměřuje,
je ak nu né p o ádě kompa a i ní bádání jiných, e olučně „méně yspělých“ oblas í
s ě a. Tak o ein e p e o aná „ eligionis ika“ je dobo ě chápána jako jakýsi eo e ický
základ e nologických bádání. Vedle geog a ického ozšíření ná odopisných s udií, na
k e é mělo li Pe oldo o současné angažmá na Ka edře his o ie a ilologie Blízkého
aS ředního Východu aIndie, dochází ikjejich eo e ické ede inici smě em kdobo ě
chápanému ma xismu, espek i e his o ickému adialek ickému ma e ialismu, p opa-
go aného přede ším O aka em Nahodilem. An opologizující eligionis ické zkoumání
„přeži ků s a ších společenských epoch“ je ak zajíma ým způsobem spojeno sná odo-
pisným s udiem dějin „způsobu ži o a akul u y lidu, edy é společenské síly, na jejíž
p oduk i ní p áci mohly zniknou šechny kul u ní s a ky ůbec“ (Robek 1964: 3).
Tím o způsobem se ak do značné mí y ins i ucionalizují snahy mladých ma xi-
s icky o ien o aných ná odopisců, k i izujících pozi i is ický ná odopis ajeho za-
měření na domácí, popřípadě e opské p os ředí. Disciplína se ak čás ečně zba uje
s ého nacionalis ického ná odopisného dědic í a ela i ně silně in e nacionalizuje;
daní za o je ale příklon kuni iko anému eo e ickému apa á u (k e ý může bý ní-
mán ambi alen ně— jako eo e ický přínos, pouhá dobo á é o ika či ideologizující
p oklamace).11 Dobo á předs a a onáplni e nog a ické p áce je pa ná sé ii Pe oldo-
10 O ok později zniká iÚs a p o e nog a ii a olklo is iku, ans o mo aný ze S á ního
ús a u p o lido ou píseň,  oce 1953 začleněného do o ganizace no ě zniklé Českoslo-
enské akademie ěd, zp u jako Kabine p o lido ou píseň asamos a ný Kabine p o ná-
odopis (Tyllne 2002: 5).
11 Khodnocení ideologicky ela i ně s o na elné po álečné Volkskunde Německé demok a-
ické epublice iz Jacobei , W. 1991 „Conce ning he T adi ional Unde s anding o „Folk
OPEN
ACCESS
146 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 1/2017
ých, Nahodilo ých aRobko ých publikací onábožens í (Pe old 1956a, 1956b, 1957)
apřede ším pozdějších s udijních ex ech: „Vždyť současná e nog a ie slouží sociali-
s ické společnos i, odhaluje například škodli ou úlohu ůzných přeži ků anábožen-
ských předs a , odhaluje příčiny jejich ud žo ání apod. Tak e nog a ie ede ak i ní
boj p o i bu žoazní idealis ické ilozo ii, k e á se od áží e nog a ických p acích zá-
padních ědců. Odhaluje kořeny akonk é ní p oje y bu žoazních ideologií snižujících
apodceňujících ná ody koloniálních apos koloniálních zemí, nebo zemí oz ojo ých.
Zkoumá způsob ži o a akul u u ěch o zemí, ekons uuje jejich pů od ajejich dějiny,
a ak humanis icky přispí á k ůs u sebe ědomí a oz oji ěch o ná odů“ (Robek 1964:
4). Přes dobo é ozšíření obecné amimoe opské/cizok ajné e nog a ie ale pa adoxně
dochází kdočasnému omezení spolup áce sněk e ými příbuznými obo y scelos ě o-
ým, popřípadě kompa a i ním zábě em: přede ším adičně silných azeb s olklo-
is icky o ien o anou li e á ní ědou, ale i yzickou an opologií ageog a ií.
Ta o eo ien ace e nologických bádání p ní polo ině 50. le má za následek i e-
la i ně předčasné penziono ání předních domácích bada elů, odpo ědných za znik
akademické disciplíny mezi álečném apo álečném období. P ním znich je e no-
sociolog Jose Vo áček (1910–1980), specialis a na oblas ý oje odiny, apřední p opa-
gá o posunu disciplíny smě em k„e nologii“ apřís upům sociální akul u ní an o-
pologie, mimo jiné au o p ní domácí učebnice sociokul u ní an opologie Ú od do
s udia člo ěka, společnos i aci ilizace. Člo ěk aspolečnos na nižších s upních ý oje akul-
u y (Vo áček 1940). Ten o absol en omanis iky age manis iky P aze, sociologie
Mnicho ě ae nog a ie Paříži, k e ý před álkou působil sociologickém semináři
p ažské ilozo ické akul y, se na p ažské ilozo ické akul ě habili o al obo u e no-
g a ie hned  oce 1945 azapočal zde s ou přednáško ou činnos . Již  oce 1952 byl ale
zpoli ických dů odů zba en p aco ního pomě u bez možnos i jakékoli p áce obo u
(B ouček, Jeřábek 2007: 252). S ejný osud sdílel  oce 1956 ihla ní zaklada el českoja-
zyčných ná odopisných bádání Ka el Cho ek a  oce 1960 iD ahomí a S ánská, k e á
ep e po álečné době začala oz íje s é e noka og a ické ýzkumy. Řady p aco -
níků ka ed y naopak posílí ( edle O aka a Nahodila) An onín Robek, Soňa Š eco á,
Ja osla Š as ný, apozději iKa el D ořák, Jose Wol , E a V abco á aVě a Hasalo á
(Pe áň 2015: 532–533).
Snahy o eo e ické a ema ické zk ali nění obo u zhlediska ma xis icky o ien o-
aných bada elů ale nakonec neměly, přede ším zins i ucionálního hlediska, příliš
ý azné ýsledky. Samos a ná Ka ed a ná odopisu o iž exis o ala pouhých pě le .
Již  oce 1958 byla pod no ým edením O aka a Nahodila eduko ána na pouhé Od-
dělení e nog a ie a olklo is iky, přičleněné ke Ka edře českoslo enských dějin aa -
chi ního s udia. Jeho no ý náze od ážel iden ické pojmeno ání ús a u akademie
ěd, inspi o aného dobo ě dominan ní so ě skou e minologií oddělující e nog a ii
od olklo is iky (Janeček 2016: 231).
Cul u e“ in he Ge man Democ a ic Republic. ASchola ly-His o ical En e p ise.“ Asian
Folklo e S udies 50: 67–94. Poznámka kdosud nehodnocené poli ické angažo anos i české
e nologie iz Janeček, P.2011. „Kdiskuzi oe ice e nologii: E ický kodex domácí e nolo-
gie?“ Ná odopisná e ue 21 (2): 144–148.
OPEN
ACCESS
PETR JANEČEK 147
LIBERALIZACE AINTERNACIONALIZACE:
VZNIK SAMOSTATNÉHO PRACOVIŠTĚ
VŠEDESÁTÝCH LETECH 20. STOLETÍ
Zcela samos a né, ins i ucionálně ape sonálně s abilizo ané e nologické p aco iš ě,
k e é exis uje na p ažské ilozo ické akul ě dodnes, de ini i ně zniká až  oce 1960
pod no ým náz em Ka ed a e nog a ie a olklo is iky scelko ým poč em sedmi od-
bo ných p aco níků. Jeho edoucím se s á á přední český olklo is a, li e á ní ědec,
ge manis a abohemis a Ka el D ořák (1913–1989).12 Ka el D ořák působil od oku 1947
na pedagogické akul ě Ka lo y uni e zi y, kde se  oce 1954 habili o al obo u dě-
jin české li e a u y. Na ilozo ickou akul u přešel  oce 1958 z unkce děkana akul y
společenských ěd Vysoké školy pedagogické. Ka ed u e nog a ie a olklo is iky edl
až do oku 1969, ok po s ém jmeno ání p o eso em. V oce 1978 byl penziono án, ale
na ka edře působil jako ex e ní přednášející až do konce 80. le . Díky jeho pomě ně
in enzi ní publikační činnos i zah aničí apřelomo ému soupiso ému dílu Soupis
s a očeských exempel (D ořák 1978) je možné jej označi za jednoho znejin e nacionál-
nějších bada elů působících d uhé polo ině 20. s ole í na p ažské ka edře; D ořák
dokonce dobo ě u ažo al, podobně jako další olklo is a Ja omí Jech, ozměnu ná-
z u obo u na mode nější „e nologii“ (D ořák 1973; Jech 1967: 43–44; Janeček 2016: 239).
Ačkoli byla hla ním odbo ným zaměřením Ka la D ořáka  ámci e nologic-
kých s udií slo esná olklo is ika (přede ším období 19. s ole í), jeho působení e
edení ka ed y se yznačo alo obo o ě ela i ně libe álním přís upem spojeným
sřadou ema ických a eo e ických ino ací. Na ýznamu ak za jeho edení zno u
získala obecná amimoe opská (cizok ajná) e nog a ie, čás ečně zba ená dogma i-
smu 50.le ano ě če pající izpřís upů západní sociální akul u ní an opologie. Ta
byla— edle Jose a Wol a (1927–2012)— dobo ě ep ezen o aná d ojicí ex e ních
yučujících le ech 1963–1968, e nog a y asociálními an opology Ladisla em Ho-
lým (1933–1997) zÚs a u p o e nog a ii a olklo is iku ČSAV aMilanem S uchlíkem
(1932–1982) zNáp s ko a muzea Ná odního muzea. Ačkoli měl dobo ý libe alismus
s é poli ické pozadí, a o jak na meziná odní (nu nos ýcho y odbo níků p o egiony
s ě a mocensky zajíma é p o so ě ský blok), ak přede ším ná odní ú o ni (dobo á
s á ní di ek i a onu nos i ods anění obo o ých duplici z ědecko ýzkumné čin-
nos i), yús il zajíma ou adodnes ak uální diskusi na éma ymezení domácích e -
nologických bádání. Ta o diskuse započala  oce 1962 se káním His o ickém ús a u
ČSAV na éma spolup áce mezi his o ií ae nog a ií, na k e é eago ala Vanda Tů-
mo á zÚs a u p o e nog a ii a olklo is iku ČSAV s ou známou s udií ospolup áci e -
nog a ie asociologie, jako akademický obo ehabili o ané e s ejném oce (Tůmo á
1964). Ten o ex se dočkal polemické eakce zpe a Holého aS uchlíka, k eří k i izo-
ali dobo é, spíše in ui i ní ymezení předmě u e nog a ie aslabou eo e ickou bázi
obo u; jako řešení nabídli disciplíně ýzkum z .pospoli os í, edy ekonomicky so-
běs ačných společensko-kul u ních sys émů (např.lokálních příbuzenských či sou-
sedských skupin) aspolečensko-kul u ních je ů snimi sou isejících; obo samo ný
12 Dalším po enciálním kandidá em na u o unkci byl ipřední předs a i el české olklo ní
kompa a is iky, sla is a Ka el Ho álek (1908–1992).
OPEN
ACCESS
148 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 1/2017
ale nímali pořád pomě ně his o icky (Holý, S uchlík 1964). Přes jejich dekla a o ní
ýz y onu nos i ěsnější spolup áce e nog a ie asociologie ani a o— po 90. le ech
19. s ole í akonci 40. le 20. s ole í pořadí již ře í— snaha osociologizaci domácích
e nologických ěd neuspěla. Po in azi ojsk Va ša ské smlou y do Českoslo enska
 oce 1968 anásledných poli ických aspolečenských změnách odešli oba bada elé
do emig ace na Západ, kde se dočkali ý azné akademické ka ié y obo u sociální
an opologie.
Domácí e nologická bádání se  om o období in e nacionalizují i oblas i (dnešní
e minologií) e opské e nologie a olklo is iky. P ažská ka ed a se ak  oce 1966
společně sÚs a em p o e nog a ii a olklo is iku ČSAV aNá odopisným odděle-
ním Ná odního muzea podílí na o ganizaci p aco ní kon e ence nej ýznamnější
meziná odní e nologické ědecké společnos i Socié é In e na ionale d’E hnologie e
de Folklo e/In e na ional Socie y o E hnology and Folklo e (SIEF) spojené sp aco ní
kon e encí (2nd In e im Con e ence) no ě zniklé meziná odní olklo is ické ědecké
o ganizace In e na ional Socie y o Folk Na a i e Resea ch. Obě kon e ence p oběh-
nou e dnech 1.–7.9.1966 Liblicích uP ahy apředs a ují jak p ní zasedání SIEF
pořádané Českoslo ensku od jeho založení P aze  oce 1928 (Rogan 2008), ak
iodbo né jednání po álečné domácí e nog a ie a olklo is iky smožná nej ý az-
nější zah aniční odbo nou účas í ze Západu ůbec. Zúčas ní se ho 58 bada elů, mimo
jiné zVelké B i ánie (např.William F.H. Nicolaisen), Německé spolko é epubliky
(např.Ku Ranke, Lu z Röh ich, He mann Bausinge ), Š ýca ska (Max Lü hi), No -
ska (B ynjul Al e ) asamozřejmě ze zemí s řední a ýchodní E opy, pop é iPolska
aSo ě ského s azu (Janeček 2016: 232–233).
Díky ins i ucionalizaci samos a ného e nologicky zaměřeného p aco iš ě se 60.
le ech s abilizuje ipublikační činnos ka ed y. Pop é dějinách ak začínají ychá-
ze učební ex y u čené přímo p o posluchače ka ed y e nog a ie a olklo is iky, za-
měřené například na dějiny obo u (Robek 1964).
REVIDOVANÁ ETNOGRAFIE AFOLKLORISTIKA:
SEDMDESÁTÁ AOSMDESÁTÁ LÉTA 20. STOLETÍ
V oce 1971 se edoucím ka ed y s á á e nog a ahis o ik An onín Robek (1931–2008),
ý azná adosud adek á ně nezhodnocená pos a a o li ňující odbo nou činnos
p ažské e nog a ické ka ed y ipříslušného ús a u akademie ěd 70. a80. le ech 20.
s ole í. An onín Robek zde po s udiu e nog a ie ahis o ie působil od oku 1955 jako
asis en , aod oku 1970 jako p oděkan p o poli icko ýcho nou činnos , od oku 1973
jako docen , od oku 1982 pak jako p o eso . Od oku 1972 byl aké po ěřen edením
Ús a u p o e nog a ii a olklo is iku ČSAV.
To o období je, podobně jako padesá á lé a, e znamení dočasné „sociologizace“
ao ien ace na (semi)ma xis ickou eo ii ame odologii. S ejně jako padesá ých
le ech jsou ale y o endence přede ším dekla a o ní anásledné směřo ání obo u
oblas i eo ie ame odologie ý azněji neo li ní. Obo , dobo ě ( e)de ino aný jako
„… ěda his o ická zabý ající se s udiem zniku a ý ojem způsobu ži o a akul u y
lidu od nejs a ších společenských o mací po současnos , k e á sledo ala ná odní
OPEN
ACCESS
PETR JANEČEK 149
speci iku ěch o je ů, k e á se p oje o ala e o mě způsobu ži o a akul u y“ (Robek
1964: 3), se ak p axi ma xismem, espek i e ma x-leninismem zaš iťuje přede ším
é o icky, a p axi až na ýjimky (jako je ýzkum sociálních z ahů, něk e é aspek y
s udia dělnic a, ýzkum olklo u jako od azu sociálních p ocesů, apřede ším snaha
chápa dějiny obo u jako dějiny od azu soudobých společenských p ocesů) aplikuje
„os ědčené“ pozi i is ické přís upy. Ty jsou apliko ány ina dobo ě p a děpodobně
nejino a i nější p oblema iku, k e á se  é době české e nog a ii a olklo is ice
obje í, a o s udium e nici y, espek i e e nických p ocesů, p axi uchopo anému
nej ý azněji e ýzkumu z .no oosídleneckého poh aničí a„Čechů cizině“. Vý-
znam s udia é o p oblema iky (s udo ané o šem ý azněji na ús a u akademie ěd)
byl p o domácí e nologické ědy pa adigma ický přede ším e smyslu ema ickém.
P oměnil o iž chápání obo u jako celku; česká e nologická s udia byla najednou čás-
ečně „přeznačena“ zp imá ního s udia „lido é kul u y“ na disciplínu zkoumající
kolek i ní, přede ším e nické iden i y, k e ou je do značné mí y dodnes.13
Hla ním znakem oho o období je nebý ale azan ní na ýšení publikační činnos i
ka ed y. Vedle pok ačo ání ydá ání monog a ií aučebních ex ů dochází ik y o-
ření— pop é his o ii— las ní se iálo é publikace amonog a ické řady ydá-
ané přímo ka ed ou. V oce 1972, upříleži os i ý očí 40 le od založení Cho ko a
ná odopisného semináře, ak začíná p es ižní uni e zi ní řadě Ac a Uni e si a is
Ca olinae— Philosophica e His o ica ycháze se iálo á publikace Ac a E hnog aphica,
přinášející přede ším příspě ky p aco níků ka ed y, k e á ychází až do oku 2009.
Pok ačo áno je i  adici ýmo ých as uden ských ýzkumů, k e é jsou (přede ším
pod edením Soni Š eco é) zaměřeny ina dobo ě ino a i ní p oblema iku sociálních
z ahů. Dalším speci ickým znakem oho o období je ý azný oz oj muzeologických
bádání; ka ed a e spolup áci sNá odním muzeem k á kodobě zajišťuje ýuku mu-
zeologii dokonce p o celou akul u.
Vý aznou ins i ucionální změnu předs a uje ok 1972, kdy je ke ka edře přičle-
něno oddělení S ředisko ibe oame ických s udií (SIAS), jehož edoucím se s á á Jose
Polišenský. To se  oce 1981 na pouhý ok osamos a ňuje pod náz em Ka ed a cizo-
k ajné e nog a ie, aby bylo následně členěno zpě do ka ed y; k e á se  é době za-
číná po k á kou dobu o málně děli na e nog a ii, olklo is iku, cizok ajnou e nog a-
ii amuzeologii. V oce 1987 je edením ka ed y po ěřen olklo is a Bohusla Šalanda.
CESTA KETNOLOGII VDEVADESÁTÝCH LETECH 20. STOLETÍ
Po společenských změnách  oce 1989 je edoucím Ka ed y e nog a ie z olen ling i-
s a aibe oame ikanis a F an išek V hel (*1943), absol en ománské a uské ilologie
P aze aHa aně, přední domácí specialis a na e noling is iku a eo e ické o ien-
ace e nologii ycházející zling is ických pos upů. F an išek V hel působil nejp e
(od oku 1968) e S ředisku ibe oame ických s udií ilozo ické akul y, na ka edře pak
od oku 1978; zde byl  oce 1987 habili o án dobo ě li nou p ací Podoby e noling is-
13 Kdobo ým přís upům souh ně iz B ouček, Hubinge , Sk užný, Vasilje 1987, k i icky
pak Jakoubek 2016: 72–74.
OPEN
ACCESS

150 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 1/2017
iky.14 Pod jeho edením a no ých společenských podmínkách se ědecko ýzkumná
ipedagogická činnos ka ed y, podobně jako šedesá ých le ech, opě ý azně libe-
alizuje apřede ším in e nacionalizuje. K edení p a idelných přednáško ých cyklů
jsou od oku 1990 z áni přední zah aniční odbo níci českého pů odu jako an opolog
p á a Leopold Pospíšil (* 1923), ling is ický an opolog Zdeněk Salzmann (* 1925)—
oba zUSA, e nolog Milan S anek (Š ýca sko), odbo ník na dějiny obo u And ew Lass
(USA), kul u ní an opolog Da id Z.Sche el (Kanada), sociální an opolog Ladisla
Holý či sociální an opolog Zdeněk Skalník (* 1945) (Pa gač 2002: 29). Na ázány byly
iče né— dří e nepředs a i elné— zah aniční kon ak y se s ě o ými uni e zi ami
a ědeckými p aco iš i. Nej ý aznější anej y alejší spolup áce, k e á se p oje ila
i e společné publikační, kon e enční ap ojek o é činnos i, byla na ázána se slo en-
skými, apřede ším polskými p aco iš i, p ní řadě Jagellonskou uni e zi ou K a-
ko ě (Pa gač 2002: 32).
Dochází ik ý azným ins i ucionálním změnám— po osamos a nění S řediska
ibe oame ických s udií byla ka ed a  oce 1991 přejmeno ána na Ka ed u e nologie
a  oce 1993 získala s a us Ús a u e nologie.15 Začíná se členi na Seminář obecné
amimoe opské e nologie, Seminář české ae opské e nologie aSeminář olklo is-
iky, přičemž o o složení zůs alo s abilní až do p ního dese ile í d uhého milénia.
Nej ý aznější oz oj  om o období zaznamenají díky dobo ému zájmu o„exo ično“,
způsobeného mimo jiné no ými možnos mi ces o ání do zah aničí, mimoe opská
e nologie (přede ším ame ikanis ika). Rela i ně méně, přede ším zhlediska zájmu
s uden ů, byla oz íjena česká ae opská e nologie (s ýjimkou ýzkumu e nic-
kých menšin, no ě za edené e nomuzikologie, a ýzkumu dějin obo u 19. s ole í).
Podobně ela i ně neúspěšná byla snaha oži i adici meziná odně ěhlasné uni-
e zi ní slo esné olklo is iky, pos ižené ajícím nezájmem zniklým kombinací
ideologických ape sonálních příčin období 70. a80. le 20. s ole í (Tyllne 2002: 8;
Sa ke 1999). Rela i ně ý azná byla naopak snaha oz íje obecnou e nologii če ně
an opologizujících přís upů, k e á byla ale čás ečně u lumena odchodem něk e ých
pe spek i ních p aco níků jako Václa Hubinge aI an Dubo ický do diploma ické
s é y (Pa gač 2002: 27).
Z ědeckopedagogického hlediska byl ozšířen p o il absol en a smě em kjeho
šes annos i apřip a enos i na p áci  ůzno odých kul u ních asociálních, ale
přede ším p o esních p os ředích. Vno ých společenských podmínkách a zhledem
k azan nímu na ýšení poč u s uden ů se ak p aco iš ě pop é dějinách zaměřilo
na ýcho u nejen akademických bada elů obo u, popřípadě odbo ných p aco níků
kul u ní s éře, ale ip aco níků oblas i ne ládních nezisko ých o ganizací, médií
as á ní sp á y. D uhý cyklus s udia (později na azující magis e ské s udium) začal
bý koncipo án jako specializační; s uden i se mohli zaměři na obecnou amimoe -
opskou e nologii, českou ae opskou e nologii nebo olklo is iku. Op o i předcho-
zímu období se s uden i začali s ále ý azněji zaměřo a na e énní ýzkumy p o-
14 Vle ech 1989–1994 působil jako p oděkan a le ech 1996–2000 jako děkan ilozo ické a-
kul y.
15 Tedy ocelých osm le dří e, než podobnou změnu p o edl  oce 1999 Ús a p o e nog a-
ii a olklo is iku ČSAV, dnešní E nologický ús a AV ČR (Tyllne 2002: 5).
OPEN
ACCESS
PETR JANEČEK 151
áděné  ůzných kul u ách (dobo ě ela i ně ý azně například na území Ruské
ede ace); na území s řední E opy byly zase posluchačům nabídnu y ka ed ou o ga-
nizo ané ýmo é ýzkumy zaměřené například na ans o maci české společnos i po
oce 1989, omské osady na Slo ensku či p oblema iku imig ace, pořádané ě šinou
e spolup áci sex e ními odbo níky (Pa gač 2002: 29–31). No ě za edené dok o ské
s udium bylo o ganizo áno sÚs a em e nog a ie a olklo is iky ČSAV (dnešní E no-
logický ús a AV ČR, . .i.), se k e ým byla na ázána idalší in enzi ní odbo ná spolu-
p áce— přede ším podobě přednáško é činnos i jeho p aco níků zaměřené pře-
de ším na e nomuzikologii, e nologii měs a ama e iální kul u u (Tyllne 2002: 8–9).
Dobo á libe alizace se p oje ila i  ozšířených možnos ech s udijních abada el-
ských poby ů akademických p aco níků is uden ů zah aničí apřede ším e ý az-
ném ozšíření ema ického spek a nabízených přednášek. Ús a ak edle zaměření
na p oblema iku e nici y ae nických menšin, e k e ém se p o ilo al již od konce 80.
le 20. s ole í, začal bý cha ak e izo án minulos i ne ídaným dů azem na a eálo é
poje í e nologie ( ealizo ány byly přednášky ěno ané p ak icky šem kon inen ům
ae nologickým ýzkumem ý azněji zasaženým mimoe opským egionům). Z eo-
e ického hlediska došlo kakcen aci dří e nepříliš ý azně p o ozo ané ling is ické
an opologie, s udia příbuzens í, ekonomické an opologie, ú odu do obecné an-
opologie a e spolup áci sex e ními přednášejícími ie nomuzikologie ahudební
olklo is iky. V ámci české e nologie pak došlo upříleži os i 100. ý očí Ná odopisné
ýs a y českoslo anské ke k i ické e aluaci é o obo o ě ýznamné událos i po-
době kolek i ní publikace zpe a (nejen) p aco níků ka ed y (B ouček, Pa gač, Š ě-
páno á, Socho o á 1996).
Na azo áno bylo ina adici in enzi ní publikační činnos i p aco iš ě, k e á byla
ino o ána zhledem kno ým bada elským zaměřením jeho p aco níků. Vedle pub-
liko ání indi iduálních monog a ií adílčích s udií byla ka ede ní se iálo á publikace
sbo níků S udia e hnog aphica  oce 1994 přejmeno ána na S udia e hnologica; od
oku 2010 pak byla ans o mo ána do podoby odbo ného pe iodika S udia E hnolo-
gica P agensia, ydá aného spůl oční pe iodici ou. Ve spolup áci sMasa yko ou uni-
e zi ou B ně byla aké publiko ána sé ie modulo ých s udijních ex ů ěno aných
dílčích ema ickým e nologickým specializacím a ema ickým ok uhům, jako je an-
opologie sexuali y (V hel 2000), manžels í a odina zan opologické pe spek i y
(Skupnik 2002), předkolumbo ské li e a u y (V hel 2003), lido é di adlo (Socho o á
2004), lido ý odě (Š ěpáno á 2005) aženská obřízka (Skupnik 2007). Ús a pok a-
čo al i kon e enční činnos i, in enzi ní přede ším 90. le ech 20. s ole í, kdy byla
o ganizo ána například meziná odní kon e ence Česká lido á kul u a as řední E opa,
pořádaná  oce 1996 za účas i 125 odbo níků přede ším zČeské epubliky asoused-
ních zemí (Pa gač 2002: 31).
V oce 2013 bylo kÚs a u e nologie akul ním ozhodnu ím přičleněno Oddělení
kul u ologie y ořené ze z ušené Ka ed y eo ie kul u y. Kodbo né apedagogické
činnos i Ús a u začali přispí a přede ším an opologicky o ien o aní bada elé o-
ho o p aco iš ě čele shis o ikem obo u Václa em Soukupem, p opagá o em socio-
kul u ní an opologie na p ažské uni e zi ě již od počá ku 90. le 20. s ole í (Soukup
1992a; 1992b; 1994). Tím se Ús a s ým způsobem á il k adici p oduk i ního p o-
pojení e nologických s udií sbiologickou ap ehis o ickou an opologií, k e á má na
OPEN
ACCESS
152 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 1/2017
p ažské uni e zi ě s é mís o již od konce 19. s ole í od působení Lubo a Niede la (na
jehož koncep ualizaci e nologických bádání po é čás ečně na azo ali Ka el Cho ek
aJose Wol ).
TRANSFORMACE ÚSTAVU ETNOLOGIE PO ROCE 2014
V oce 2014 se s al no ým ředi elem Ús a u e nologie sociokul u ní an opolog Ma-
ek Jakoubek, absol en an opologie akul u ologie na Fakul ě humani ních s udií
aFilozo ické akul ě Uni e zi y Ka lo y, k e ý před ím působil na Ka edře an opo-
logie (dří e Ka edře an opologických ahis o ických ěd) Filozo ické akul y Zápa-
dočeské uni e zi y Plzni, ak e ý se habili o al na Fakul ě humani ních s udií Uni-
e zi y Ka lo y.
Pod jeho edením došlo, edle ý azné obměny pe sonálního složení Ús a u,
směřující kjeho omlazení, přede ším k ede inici základního ema ického a eo e-
ického nas a ení odbo né činnos i. Opuš ěno bylo ši oké a eálo é poje í e nologie,
ak uálně zajišťo ané na akul ní ú o ni jinými, někdy čás ečně duplici ními obo y,
jako je ibe oame ikanis ika. Těžiš ě bada elské apedagogické p áce bylo přeneseno
na oblas E opy (z láš ě zhlediska české bada elské adice his o icky ýznamného
egionu s řední, jiho ýchodní a ýchodní E opy) jako dominan ního e énu p o
e nog a ický e énní ýzkum (se současným zacho áním možnos i s o ná acího ý-
zkumu mimoe opských oblas ech). Zhlediska celko ého zaměření Ús a u bylo
s á ající zaměření nah azeno o ien ací na sociokul u ní an opologii (předs a ující
zas řešující eo e icko-me odologický základ obo u), mode ní e opskou e nologii
inspi o anou německojazyčnou podobou é o disciplíny, amode ní olklo is iku glo-
bálního, přede ším anglosaského ažení. Hla ním dů odem p o y o koncep uální
změny byla po řeba přizpůsobení pedagogické a ědecko ýzkumné činnos i Ús a u
současným endům běžným kon inen álních, přede ším s ředoe opských e no-
logických ědách, směřujících již od 60. le 20. s ole í kpos upné akcep aci přís upů
globální, přede ším anglosaské sociokul u ní an opologie oblas i eo ie se sou-
časným zacho áním speci ik egionálních akademických adic oblas i něk e ých
aspek ů me odologie a ema ických ageog a ických oblas í s udia (Jakoubek 2014).
Vpřípadě no é koncepce p ažského Ús a u e nologie jsou ěmi o adicemi e ido-
ané e nologické/e nog a ické a olklo is ické přís upy ajejich adiční ema ické
oblas i s udia ( ýzkum lido é/ adiční/ e nakulá ní/populá ní kul u y a olklo u).
Nespo nou ýhodou ěch o domácích adic je pak jejich p imá ní geog a ické za-
měření na e opský e én, k e é legi imizuje— společně sklíčo ým me odologic-
kým aspek em e nog a ického e énního ýzkumu— jejich o ganické p opojení se
sociokul u ně an opologickými přís upy (Hann 2007). Hla ními s yčnými body, e
k e ých se p o ínají jedno li é smě y současné abudoucí pedagogické a ědecko-
ýzkumné p áce Ús a u, jsou ak e opský bada elský ámec adů az na e énní
ýzkum.
Na hodnocení ěch o ak uálních změn je  u o ch íli jis ě příliš b zy. Na mís ě je
snad ale již zmíni ý azné zin enzi nění domácí imeziná odní publikační ap ezen-
ační činnos i ( če ně p a idelné o ganizace ýs a se nologickou ema ikou na půdě
OPEN
ACCESS
PETR JANEČEK 153
akul y),16 pořádání ozsáhlejších meziná odních kon e encí (například Pe spec i es
on Con empo a y Legend. In e na ional Socie y o Con empo a y Legend Resea ch 32nd
In e na ional Con e ence, o ganizo aná e spolup áci sIn e na ional Socie y o Con-
empo a y Legend Resea ch e dnech 2.— 8.6.2014 za účas i 54 bada elů z15 zemí
s ě a, přede ším USA azápadní E opy),17 amode nizace pedagogické činnos i (po-
řádání p a idelných ku zů aseminářů anglickém jazyce, nabízených is uden ům
jiných obo ů, zin enzi nění k á kodobých přednáško ých cyklů zah aničních odbo -
níků, anabídka odbo ných exku zí a e énních ýzkumů p o s uden y e spolup áci
sex e ními subjek y, e-lea ning aak ualizace in e ne o é komunikace asociálních
sí í). Pozo nos je ěno ána ikul i aci ni oobo o ých z ahů České epublice.
His o icky za ím nejin enzi nější spolup áce je ak— edle řady dalších p aco išť—
na ázána se ses e ským e nologickým p aco iš ěm B ně, edy Ús a em e opské
e nologie Filozo ické akul y Masa yko y uni e zi y, Ka ed ou an opologie Filozo-
ické akul y Západočeské uni e zi y Plzni ad ojicí hla ních p o esních o ganizací,
edy Českou ná odopisnou společnos í aČeskou asociací p o sociální an opologii.
S anou nezůs á á ani apliko aný aspek e nologické p áce, k e ý edle ná odní di-
menze (Ús a e nologie se od oku 2016 podílí na ealizaci ládní Koncepce účinnější
péče o adiční lido ou kul u u České epublice— Blahůšek, Skopo á, K is 2016) nepo-
s ádá ani dimenzi meziná odní (p aco ník Ús a u Pe Janeček působí od oku 2016
E alua ion Body o he In e go e nmen al Commi ee UNESCO o Sa egua ding
In angible Cul u al He i age).
Koncep uální ame odologická ino ace ak jdou uku  uce se snahou ona ázání
na pozi i ní akademické adice Ús a u e nologie, če ně oz íjení jeho zah aničních
kon ak ů adalších odbo ných ak i i zahájených 90. le ech 20. s ole í.
DISKUSE OBUDOUCÍM SMĚŘOVÁNÍ ÚSTAVU ETNOLOGIE
S ědomím dlouhé akompliko ané his o ie ýuky e nologických ěd na p ažské i-
lozo ické akul ě, čí ající dnes již desí ky le (136 le od založení semináře p o slo-
anskou ilologii  oce 1880, 97 le od zřízení německojazyčné ka ed y ná odopisu
 oce 1919, 84 le od založení českojazyčného ná odopisného semináře  oce 1932,
či 56 le od založení ins i ucionálně s abilní ka ed y e nog a ie a olklo is iky) edy
ak uálně dochází kpos upnému ede ino ání odbo ného směřo ání oho o ědec-
kopedagogického p aco iš ě. In eg ální součás í ěch o snah bylo uspořádání ojice
16 Viz např. ela i ně ozsáhlá Výs a a o ýs a ě. 120 le od o e ření b an Ná odopisné ýs a-
y českoslo anské, uspořádaná na hla ní budo ě p ažské ilozo ické akul y e spolup áci
sKniho nou Filozo ické akul y  oce 2015. Další p ezen ační ak i i ou je p a idelná sé-
ie ýs a se nologickou ema ikou pořádaných Gale ii pod schody p os o ách akul y
Cele né ulici, kde sídlí samo ný Ús a e nologie pod edením ku á o ky Ba bo y Pů o é.
Od oku 2012 zde bylo p ezen o áno celkem 9 dlouhodobých ýs a snej ůznější ema i-
kou— od předs a ení současných umělců inspi ujících se na i ními kul u ami přes ý-
s a u ěno anou Aloisi Musilo i až k ýs a ě současného abo iginského umění.
17 Janeček, Tucke , Henken 2014; Janeček 2014c; 2014d; 2014e; 2014 .
OPEN
ACCESS
160 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 1/2017
Czech Republic, Tuesday 3— Sunday 8 June,
2014. Con e ence Abs ac s. P ague: Cha les
Uni e si y in P ague, Facul y o A s—
In e na ional Socie y o Con empo a y
Legend Resea ch.
Янечек, П., М. Якоубек, К. Шима. 2016.
„Между европейската етнология,
социокултурна антропология
ифолклористика (Дискусии в Института
за етнология при Философския факултет на
Карловия университет в Прага).“ Български
фолклор XLІІ (4), 424–437.
Janeček, P., J.Nosko á. 2014. „Mono ema ické
číslo E ika ae nologie. Slo o ú odem.“
Ná odopisný ěs ník 31/73 (2): 4–6.
Ja eš, J., M.Spu ný, K.Volná. 2012. Náměs í
K asnoa mějců 2. Uči elé as uden i na Filozo ické
akul ě UK období no malizace. P aha:
Filozo ická akul a Uni e zi y Ka lo y
P aze.
Jech, J. 1967. „Jedno a ná odopisné ědy.“ Věs ník
ná odopisné společnos i českoslo enské při ČSAV
aSlo enskej ná odopisnej spoločnos i při SAV 3–4:
34–48.
Jeřábek, R. akol. 2013. Biog a ický slo ník e opské
e nologie. B no: Masa yko a uni e zi a.
Jiříko ská, V., Mišu ec, Z. 1991. „Příspě ek
k ý oji české e nog a ie a olklo is iky
aNá odopisné společnos i českoslo enské
při ČSAV po úno u 1948.“ Ná odopisný ěs ník
českoslo enský 50 (7): 5–35.
Jungbaue , G. 1923. Die Rübezahlsage.
Reichenbe g: F anz K aus.
Jungbaue , G. 1937. „Německý ná odopis.“
Pp.341–381 in Českoslo enská las i ěda. Řada
II. Ná odopis. P aha: S inx.
Kale a, P.2009. „Slo anské bájeslo né bádání
od přelomu 19. a20. s ole í.“ Pp.65–80 in
V.Bechyňo á, M.Če ný, P.Kale a (eds.). Ka el
Ja omí E ben: Slo anské bájeslo í. P aha:
E nologický ús a AV ČR, . .i.— Slo anský
ús a AV ČR, . .i.
Kande , J. 1991. „Češ í e nog a o é
zah aničí— příspě ek kpo álečným
dějinám obo u.“ Český lid 78 (1): 13–20.
Kande , J. 2002. „Poznámky kdějinám
ná odopisu/e nog a ie českých zemích:
soupeření „e nog a ie“ s„e nologií“.
Pp.157–178 in M.Holubo á, L.Pe áňo á,
J.Woi sch (eds.). Česká e nologie 2000 (P aha,
ila Lanna 25.— 26. října 2000). P aha:
E nologický ús a Akademie ěd České
epubliky.
Kiliáno á, G. 2016. „Mi eleu opean E hnology
in T ansi ion.“ Pp.103–121 in Kockel, U.—
M. Nic C ai h, J.F ykman (eds.). ACompanion
o he An h opology o Eu ope. Ox o d: Wiley
Blackwell.
Ko e , B. 2011. „E hnog aphy in he ČS(S)R:
Scien i ica ion h ough So ie iza ion?“
Pp.173–184 in B unnbaue , U., C.K a ,
M.Schulze Wessel (eds.). Sociology and
E hnog aphy in Eas -Cen al Eu ope and
Sou h-Eas Eu ope: Scien i ic Sel -Desc ip ion
in S a e Socialis Coun ies. Münich: Oldebou g
Ve lag.
Ko ář, E. 1891. „Nás in dějin e hnologie.“
A heneum 8: 157–165; 202–212; 235–243.
Ko ář, E. 1897. „Ná odopis aúkoly Ná odopisné
Společnos i Českoslo anské.“ Ná odopisný
sbo ník českoslo anský 1: 1–13.
Lass, A. 1988. „Roman ic Documen s and
Poli ical Monumen s: The Meaning-
Ful illmen o His o y in 19 h-Cen u y Czech
Na ionalism.“ Ame ican E hnologis 15 (3):
456–471.
Lozo iuk, P.2005. E opská e nologie e
s ředoe opské pe spek i ě. Monog aphica III.
Pa dubice: Uni e zi a Pa dubice, Fakul a
humani ních s udií.
Lozo iuk, P.2006. „Dějiny německy
psaného ná odopisu Čechách. Ú od do
p oblema iky.“ Pp.13–51 in Z.Uhe ek akol.
(eds). Kul u a— Společnos — T adice I. Soubo
s a í ze nologie, olklo is iky asociokul u ní
an opologie. P aha: E nologický ús a
AVČR, . .i.
Lozo iuk, P.2008. In e e hnik im
Wissenscha sp ozess— Deu schsp achige
Volkskunde in Böhmen und ih e
gesellscha lichen Auswi kungen. Leipzig:
Leipzige uni e si ä s e lag.
Lozo iuk, P.2011. „E nog a ie jako ná odní
ěda.“ Pp.59–98 in Kaise o á, K. akol.
(eds.). Hledání cen a: ědecké a zdělá ací
ins i uce Němců Čechách 19. ap ní
OPEN
ACCESS

PETR JANEČEK 161
polo ině 20.s ole í. Ús í nad Labem: Albis
in e na ional.
Me aldo á, H., M. Taube o á. 2011. D ahomí a
S ánská. Osobnos e opské e nog a ie. P aha:
Ná odní muzeum.
Nahodil, O. 1951. „Za no é poje í ná odopisné
ědy.“ Český lid 38 (3–4): 52–57.
Nahodil, O. 1995. To ali ní hodnocení o ali y.
P aha: O aka Nahodil.
Nahodil, O., Robek A. 1959. České lido é po ě y.
P aha: O bis.
Nešpo , Z.R., M. Jakoubek. 2004. „Co je aco
není sociální/kul u ní an opologie.“ Český lid
91 (1): 53–79.
Niede le, L. 1889. Nás in dějin an h opologie.
P aha: Lubo Niede le.
Oinas, F.J. 1980. „In oduc ion. Jakobson, R.,
Boga y e , P., Folklo e as aSpecial Fo m o
C ea ion.“ Folklo e Fo um 13 (1): 1–2.
Olšáko á, D. 2016. „E nog a ický ýzkum
jako s á ní úkol imocenský p oblém.
Přehledo á s udie khla ním plánům ý oje
českoslo enské e nog a ie a olklo is iky
le ech 1952–1989.“ Pp.125–147 in J.Woi sch,
A.Jůno á Macko á akol.: E nologie zúženém
p os o u. P aha: E nologický ús a
AV ČR, . .i.
Pa gač, J. 2002. „Uplynulé dese ile í Ús a u
e nologie FF UK P aha.“ Pp.27–32 in
M.Holubo á, L.Pe áňo á, J.Woi sch (eds.):
Česká e nologie 2000. P aha: E nologický ús a
AV ČR.
Pe old, O. 1956a. Po ě a apo ě či os . P aha:
Naklada els í Českoslo enské akademie ěd.
Pe old, O. 1956b. Co je nábožens í? P aha: Naše
ojsko.
Pe old, O. 1958. Nábožens í mimokřesťanská.
P aha: Českoslo enská společnos p o šíření
poli ických a ědeckých znalos í.
Pe áň, J. 2015. Filozo o é dělají e oluci. Filozo ická
akul a Uni e zi y Ka lo y P aze během
komunis ického expe imen u (1948–1968–1989).
P aha: Ka olinum.
Pe áňo á, L. 2000. „Lid, ná od ačeský
ná odopis le ech 1953–1963.“ Pp.305–322
in Věda Českoslo ensku le ech 1953–1963.
Sbo ník zkon e ence (P aha, 23.–24. lis opadu
1999). P aha: VCDV.
Pe áňo á, L. 2016. „Ka el Cho ek ajeho škola.“
Pp.71–92 in J.Woi sch, J., A.Jůno á-Macko á
akol.: E nologie zúženém p os o u. P aha:
E nologický ús a AV ČR, . .i.
Pe áňo á, L., F. Bahenský. 2002.
„Ins i ucionální základna českého ná odopisu
le ech z .budo ání socialismu ap o ilace
hla ních pe iodik.“ Pp.185–209 in Holubo á,
M., L.Pe áňo á, J.Woi sch (eds.). Česká
e nologie 2000. P aha: E nologický ús a
AV ČR.
P ažák, V. 1967. „Za uni . p o eso em d . Ka lem
Cho kem.“ Věs ník ná odopisné společnos i
českoslo enské při ČSAV aSlo enskej ná odopisnej
spoločnos i při SAV 3–4: 3–33.
P ažák, V. 1938. „Die sozialen Zus ände als
G und ü die Fo menande ungen im
Be eich de ma e iellen Kul u .“ Folk-Li 1:
25–38.
P ažák, V. 1940. „Jaké úkoly si s a í dnešní
ná odopis?“ Pp.21–35 in Regionalismus e
ědě a ná odní os ě ě: Jak p aco a i k ajích.
P aha: Masa yků ús a p o ná odní ýcho u,
ús ředí české os ě y.
Pů o á, B. 2015. Skalní umění: Po ugalská
naleziš ě Foz Côa aMazouco. P aha: Ka olinum.
Pů o á, B. akol. 2016. Umění akul u a k álo s í
Benin. P aha: Ka olinum.
Robek, A. 1964. Nás in dějin české aslo enské
e nog a ie. P aha: S á ní pedagogické
naklada els í.
Robek, A. 1976. Dějiny české e nog a ie. P aha:
SPN.
Robek, A., J.Pe , Z.U ban. 1979. Bibliog a ický
soupis p ací akad. J.Ho áka spřehledem jeho
činnos i. P aha: Uni e zi a Ka lo a.
Rogan, B. 2008. „The T oubled Pas o
Eu opean E hnology. SIEF and In e na ional
Coope a ion om P ague o De y.“ E hnologia
Eu opaea. Jou nal o Eu opean E hnology 38 (1):
66–78.
Sa ke, A. 1999. „Klady azápo y našeho
olklo is ického bádání (Poznámky
k olklo is ice za o ali y).“ Ná odopisný ěs ník
15–16 (57–58): 143–158.
Sche el, D.Z., J.Kande . 1994. „Poli ics
and Cul u e in Czech E hnog aphy.“
An h opological Qua e ly 67 (1): 15–23.
OPEN
ACCESS
162 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 1/2017
Skalník, P.2005. „Czechoslo akia: F om
Ná odopis o E nog a ie and Back.“ Pp.55–86
in Hann, C., M., Sá kány, P. Skalník (eds.)
S udying Peoples in he People’s Democ acies.
Socialis E a An h opology in Eas -Cen al
Eu ope. Müns e : LIT Ve lag.
Skalníko á, O., L. Pe áňo á. 2003. „E nog a ické
s udium le ech 1964–1975.“ Pp.287–304
in Věda Českoslo ensku období no malizace
(1970–1975). P aha: VCDV.
-sl-. 1949. „I. celos á ní ná odopisná
kon e ence.“ Český lid 4 (1–2): 44–45.
Soukup, V. 1992. Ame ická kul u ní an opologie I.
P aha: Uni e zi a Ka lo a.
Soukup, V. 1992. Ame ická kul u ní an opologie II.
P aha: Uni e zi a Ka lo a.
Soukup, V. 1994. Dějiny sociální akul u ní
an opologie. P aha: Ka olinum.
Soukup, V. 2011. An opologie: Teo ie člo ěka
akul u y. P aha: Po ál.
Soukupo á, B. 2016. „E nog a ie dělnic a:
Mezi p o ežimní é o ikou abada elským
ýkonem“ Pp.244–257 in J.Woi sch, A.Jůno á
Macko á akol.: E nologie zúženém p os o u.
P aha: E nologický ús a AV ČR, . .i.
S ánská, D. 1934–1935. „Osoupis aa las
lido ých s a eb Českoslo ensku.“
Ná odopisný ěs ník českoslo anský 27–28:
85–98.
Šima, K. 2013. „Tschechische na ionale Fes e
im medialen Kon lik . Zu Kons uk ion de
mode nen Mediali ä de Feie n.“ Pp.198–211
in W.Beh inge , M.Ha elka, K.Reinhold
(eds.). Mediale Kons uk ionen in de F ühen
Neuzei . A al e bach: Didymos-Ve lag.
Šima, K. 2014. „Sla nos jako kul u ně
mnemonická p axe. Pp.385–424 in
Řezníko á, L. (ed). Figu ace pamě i.
J.A. Komenský kul u ách zpomínání
19. a20. s ole í. P aha: Sc ip o ium.
Š ěpáno á, I., N. Valáško á. „Ús a e nologie
Filozo ické akul y Uni e zi y Ka lo y
P aze“ Pp.1093–1094 in S.B ouček,
R.Jeřábek (eds.). Lido á kul u a. Ná odopisná
encyklopedie Čech, Mo a y aSlezska. Díl II.
P aha: Mladá on a.
Tille, V. 1921. Ve zeichnis de böhmischen Mä chen.
Po oo: Helsinki Suomalainen Tiedeaka emia.
Toelken, B. 1979. The Dynamics o Folklo e. Bos on:
Hough on-Mi lin.
Tomandl, M. 2008. „Disse a ions and heses
o he Ins i u e o E hnology 1972–2006 (1).“
S udia E hnologica 15: 123–131.
Tomandl, M. 2008. „Disse a ions and heses
o he Ins i u e o E hnology 1972–2006 (2).“
S udia E hnologica 15: 149–154.
Tomandl, M. 2012. „Ins i u e o E hnology,
Facul y o A s, Cha les Uni e si y in P ague.“
S udia E hnologica P agensia 3 (1) 2012:
231–247.
Tomandl, M., O. Kašpa . 2006. „Lis o Theses
on Ex a-Eu opean Themes Deposi ed in he
Ins i u e o E hnology Cha les Uni e si y,
P ague.“ Annals o he Náp s ek Museum P aha
27: 73–81.
Tyllne , L. 2002. „Slo o ú odem. E nologie
2000 E nologickém ús a u Akademie ěd
České epubliky.“ Pp.5–12 in M.Holubo á,
L.Pe áňo á, J.Woi sch (eds.). Česká e nologie
2000 (P aha, ila Lanna 25.— 26. října 2000).
P aha: E nologický ús a Akademie ěd České
epubliky.
Tylo , E.B. 1897. Ú od do s udia člo ěka
aci ilisace. An h opologie. P aha: Jan Laich e .
Ty šo á, R., A. Kožmíno á. 1918. S é áz
zemích českoslo enských. Plzeň: Theodo
Ma eš, 1918.
Uhe ek, Z. 2007 „Ná odopisci asociokul u ní
an opologo é měnícím se českém
p os ředí.“ Sociologický časopis 43 (1):
195–203.
U ban, Z. 1980. „Zdějin ýuky e nog a ie
a olklo is iky na Uni e zi ě Ka lo ě.” Český lid
67 (2): 66–69.
U ban, Z. 1983. Jan Máchal. Bibliog a ický
soupis p ací spřehledem jeho činnos i. P aha:
Uni e zi a Ka lo a.
Válka, M. 2009. “Ná odopisná ěda apříbuzné
obo y. Symbióza akon lik y.” Ná odopisný
ěs ník 68(1): 18–29.
Vařeka, J. 1970–1971. „Vilém P ažák
ačeskoslo enský ná odopis (Zamyšlení
nad ědeckým dílem doc. D . V.P ažáka
upříleži os i jeho osmdesá ých na ozenin).“
Ná odopisný ěs ník českoslo anský 5–6, (1),
1970–1971, s.7–22.
OPEN
ACCESS
PETR JANEČEK 163
Vařeka, J., Plessinge o á, A. 1999.
„E noka og a ie díle D ahomí y S ánské.”
Ná odopisný ěs ník 15–16 (57–58): 69–78.
Ve meulen, H.F. 1995. „O igins and
ins i u ionaliza ion o e hnog aphy and
e hnology in Eu ope and he USA, 1771–1845.”
Pp.39–59 in H.F. Ve meulen, A.A. Roldán,
(eds.). Fieldwo k and Foo no es. S udies in he
His o y o Eu opean An h opology. London/New
Yo k: Rou ledge.
Ve meulen, H.F. 2015. Be o e Boas: The Genesis
o E hnog aphy and E hnology in he Ge man
Enligh enmen . Lincoln: Uni e si y o
Neb aska P ess.
Vo áček, J. 1940. Ú od do s udia člo ěka,
společnos i aci ilizace. Člo ěk aspolečnos na
nižších s upních ý oje akul u y. P aha: Česká
g a ická unie.
V hel, F. 2000. „Ús a e nologie Filozo ické
akul y Uni e zi y Ka lo y P aze.“ Pp.10–12.
in Válka, M. (ed.): Ná odopisná očenka 2000.
Ná odopisný ěs ník 17 (59).
Wilson, W.A. 1973. „He de , Folklo e and
Roman ic Na ionalism.“ The Jou nal o Popula
Cul u e 6 (4): 819–835.
Woi sch, J. 2013. „Český lid apříbuzné ědecké
časopisy 19.–21. s ole í.“ Český lid 100 (1):
121–127.
Woi sch, J. 2016. „E noka og a ie e 20. s ole í:
Od ná odních a lasů ka lasu e opskému
azpě .“ Pp.183–225 in J.Woi sch,
A.Jůno á Macko á akol.: E nologie
zúženém p os o u. P aha: E nologický
ús a AV ČR, . .i.
Wol , J. 1968. „Obecná e nog a ie ajejí
současné p oblémy.“ (Ko ázce kul u ní
asociální an opologie ČSSR).“ Věs ník
ná odopisné společnos i českoslo enské při ČSAV
aSlo enskej ná odopisnej spoločnos i p i SAV
(1–2): 3–9.
Wollman, S.1989. Česká škola li e á ní
kompa a is iky ( adice, p oblémy, přínos).
Ac a Uni e si a is Ca olinae. Philologica.
Monog aphia. P aha: Uni e zi a Ka lo a.
OPEN
ACCESS