Možné ch onologie Hančo ých ex ů*
Michael špi i
Filozo ická akul a Uni e zi y Ka lo y, Ús a české li e a u y akompa a is iky
[email p o ec ed]
SYNOPSIS
Possible Ch onologies o Hanč’s Tex s
This a icle p esen s he pos -mo em o ganiza ion o Jan Hanč’s li e a y ex s (1916–1963) as an open
ques ion. As a ule, he w i e did no da e his own wo ks and, wi h he excep ion o h ee hand-
w i en no ebooks, did no pu hem in any o de . In hose cases whe e such in o ma ion is p o ided
wi hin he ex i sel , we mus unde s and i as an elemen o a is ic s yliza ion a he han e i-
dence o documen a ion, o indica ion o he o igin o he wo k. This a icle analyzes he wo k o
he publishe s o Hanč’s selec ed w i ings a he end o he 1960s, wi h ega d o he au ho ’s manu-
sc ip s in hei ma e ial o m.
KLÍČOVÁ SLOVA / KEYWORDS
Jan Hanč; ukopisy; li e á ní pozůs alos ; ch onologie; edice; školní seši y / Jan Hanč; manusc ip s;
li e a y legacy; ch onology; edi ion; school no ebooks.
Jan Hanč z eřejnil za s ého ži o a (1916–1963) jedinou knihu umělecké li e a u y,
sbí ku básní ap óz Událos i (1948). Jeho další bele is ické ex y, aje o ě šina jeho
o by, byly ydá ány až posm ně. Spiso a el na podobu publikace neměl li nejen
p o o, že do s é sm i nedoži ých 47 le ech nezanechal žádné pokyny, jak s é p áce
č enáři jednou předs a i , ale přede ším p o o, že zůs a ené dílo ses á alo zřejmě od
počá ku zpohybli é množiny ůzně ozsáhlých ex ů, jejichž „gene ickém kódu“ byl
zabudo án předpoklad mozaiko i é ýs a by. Vzájemný z ah čás í oho o zásadě
bezh aničného pole yznačo alo napě í mezi á nou za šenos í jedno li ých básní,
sen encí, pozo o ání nebo č — lhos ejno, zda byly dokončeny, anebo se zacho aly
jako o za— as uk u ní o e řenos í ůči sousedícím jedno li inám. Jejich ex u a
byla doho o ena, ale nap os á ě šina básní ap óz byla ponechána jedno li ě, ne-
uspořádána do nějakých celků. Jako kdyby záleželo na každém jedno li ém— k a ším
nebo delším— ex u o nomocně, souladu sHančo ou ema izací ži o ního skladu,
* Ta o p áce znikla za podpo y p ojek u K ea i i a aadap abili a jako předpoklad úspěchu
E opy p opojeném s ě ě eg. č.: CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_019/0000734, inanco aného
zE opského ondu p o egionální oz oj.
OPEN
ACCESS
MiChAEL šPiRi 103
jenž ses á á „zd obných událos í podobných událos em šech os a ních lidí, apřes o
událos í pokaždé jiných. Vmém ži o ě jako by nebylo jediné z lášť zajíma é událos i,
asoučasně jako kdyby jich am bylo isíce a isíce“ (Hanč 2016, s.331). Nebo jinde ře-
čeno, „každičká pus á událos / má zde s ou elkou důleži os “ ( am éž, s.200).
Hančo y li e á ní ex y1 se ke č enářům dos aly zásadě e d ou k ocích.
P ní zahájila polo ině šedesá ých le ak i i a Hančo a pří ele Zdeňka U bánka
(1917–2008), jehož p os řednic ím se spiso a elo y ukopisy— nebo opisy, o ne-
íme— dos aly do ukou edak o ům aau o ům měsíčníku T ář. Vpá ém čísle d u-
hého očníku, k ě nu 1965, yšla U bánko a s ať Poznámky oJanu Hančo i, jejímž
ex u je několik Hančo ých zápisků ci o áno. Vříjnu éhož oku následo aly č.8
p ní posm né ukázky zHanče s i ulem ZUdálos í. Bý alý (ex e ní) edak o časo-
pisu Bohumil Doležal k omu posky l s ědec í:
P ní malý ýbo do časopisu jsem z oho udělal já  oce 1965. Eman Mandle měl
k omu ýh ady (že je o zúžené na „duchaplné ý oky“ anedá á o přesnou předs a-
u opo aze ex ů, měl úplně p a du). P o o  . 1967 p ním sbo níku Podoby, k e ý
jsem edigo al, yšla už ukázka z ěch Hančo ých Seši ů ( las ně jakýsi přechodný
ú a , ale pods a ě už oho o má u, jaké byly zápisky  ěch seši ech). V om éž jsme
pak pok ačo ali ješ ě sys ema ič ěji d uhé T áři. Jinak na las ním knižním ydání
knížky se už podílel ýlučně Honza Lopa ka, neměl jsem už na o čas ali e a u u jsem
pus il zhla y.2
Knižní ydání— s ále jsme e ázi p ní lny z eřejňo ání Hanče— se naklada el-
s í Českoslo enský spiso a el chys alo ná aznos i na zpřís upňo ání au o o ých
ex ů „d uhé“ T áři. Její au oři a edak oři s áli ús ředním naklada els í uno ě
založené řady Tangens, jejímž p og amu se dále počí alo sknihami E.Bondyho,
L.Klímy, J.Koláře, E.Mandle a, M.Náp a níka, V.Rozano a, A.S anko iče, P.Š andy
ad. Hančo a publikace, naz aná iden icky se sbí kou z oku 1948 aspod i ulem „ ý-
bo zpozůs alos i“, sous řeďo ala edle debu u další ex y, k e é následo aly oddí-
lech naz aných Událos i II, Desky sp ózou, Seši y spoesií aSeši y.3 Vý oba publikace
1 S anou ěch o poznámek nechá áme au o o a pojednání o echnice běhů na k á ké a ě
(Sp in y, 1959), s ejnojmennou, ale obsaho ě odlišnou popula izační p áci (Sp in y, 1962)
as a i osla ných osobnos ech lehké a le iky (Od s a u kcíli, 1962).
2 Osobní elek onický dopis au o u é o s a i z24.9.2017. P o T ář 1965 se yb alo 14 ú y -
ků zšes i ůzných au o o ých ukopisných seši ů, e sbo níku Podoby (1967) byla o iš ě-
na nikoli pasáž ze „seši ů“, nýb ž in con inuo—  om je Doležalo a zpomínka přesná—
zá ě ečný ex ze sbí ky Událos i II ( i ul je edi o ský), psané zřejmě le ech 1948–1950.
V„d uhé T áři“, j. obno eném měsíčníku na přelomu le 1968/69, byly e řech pok a-
čo áních publiko ány nadále ú y ky zHančo ých seši ů, ale ždy ak, aby ýbě zacho-
á al souseds í jedno li ých zápisů. Re lek o al o Jan Lopa ka e s udii, k e á u áděla
d uhé pok ačo ání zHanče p osinci 1968: „Ani ýbě z ako ého díla se příliš nedaří, ač
by se zdálo, že není nic snazšího; o je elice ýmlu né p ak ické pozo o ání. Každý ý-
bě z azuje, ná aznos jedno li ých čás í, p á ě p o o, že nahodile zniklá, je elice sub-
ilní a éměř ne ekons uo a elná“ (Lopa ka 2010, s.96).
3 Pů odně byl ýbo zHanče koncipo án jako d ous azko ý, ale do áze sloupco ých ko ek u
se nakonec dos ala kniha, k e á oba díly sd užo ala, aniž by se zobsahu cokoli ypouš ělo.
OPEN
ACCESS
104 SLOVO A SMYSL 30
dospěla lé ě 1970 do áze naklada elských ý ěsek, ale no é edení Českoslo en-
ského spiso a ele, z ělesňující poli iku nas upující „no malizace“, Hančů i ul sde-
sí kami jiných nakonec s o no alo. Kniha, zjejíhož obsahu pos upně od ukopisu
přes sloupco é ko ek u y ako ek u y s ánko é mizely další adalší úseky ex u, logo
edice Tangens ijména pů odních pořada elů Doležala aLopa ky,4 zůs ala ne ealizo-
ána a yšla až s ojopisně, jako 12. s azek Edice Expedice  oce 1976.5
Ořazení jedno li ých oddílů knižního ýbo u zp a o ala ediční poznámka  oce
1970:
Hančo a pozůs alos , jejíž pods a nou čás oří en o s azek, obsahuje sedmnác se-
ši ů a oje desky s ukopisy; desky iseši y jsou očíslo ány če enou užkou íceméně
náhodně (pa ně někým, kdo se pokoušel bezp os ředně po Hančo ě sm i pozůs alos
sepsa ). Naše uspořádání je pokud možno ch onologické, na áželi jsme šak při om
na po íže někdy nepřekona elné: přes deníko ý cha ak e nejsou jedno li é zápisy ani
seši y da o ány. Na dobu zniku lze soudi jen zna ážek obsahu apřesnou ch ono-
logii leckdy ůbec u či nelze.6
Vzhledem kdanému ýmě u pozůs alos i o17 seši ech + 3 deskách s ukopisy yplý-
aly zdalších o mulací ediční poznámky u či é nejasnos i. Zcelko ého poč u seši ů
jich 13 obsaho al samos a ný oddíl, další d a měly oři čás Seši y spoesií ajmeno-
án byl ješ ě jeden seši , „ němž je ex boha ě dop o ázen kolážemi zdobo ého i e-
ospek i ního isku a eáliemi zau o o a ži o a“, jehož pře isk šak „přesahuje ech-
nické možnos i oho o ydání“.7 Vdaném ýč u edy jeden seši chyběl, s ejně jako
jedny desky, neboť obsah s azku přinášel e složkách jen oddíly Událos i II aDesky
sp ózou.
Di e enci lze objasni se znalos í dnešního s a u ěcí: seši ě byla o iž dána
ip ní Hančo a sbí ka z oku 1948, k e ou pořada elé knižního ýbo u chys aného
p o ok 1970 zařadili jako ú odní čás , ale ediční poznámce o mulo ali poněkud
zma ečně: „Vnašem ydání pře iskujeme čás ex ů é o sbí ky podle pozdějšího u-
kopisného znění (asi z oku 1961), ozšířeného o ex Ve š Richa da Weine a, k e ý
knižním ydání není. Zby ek básní je pře za zknižního ydání.“— Odhlédněme
nyní od oho, že z ýpo ědi yplý á, jako by čás sbí ky Událos i (1948) byla publiko-
ána podle nějakého „pozdějšího ukopisného znění“ ačás dle knížky z oku 1948.
4 Pod edicí zůs al e ý ěskách podepsán jen Zdeněk U bánek. Zda je za edukci ex u a y-
p a ení celé edice zodpo ědná komunis ická cenzu a, anebo edakční au ocenzu a, k e á
budoucí ahy s á ní cenzu y dob é íře odhado ala, zůs á á za ím o e řené.
5 Tak jako upřibližně p ních osmdesá i i ulů Edice Expedice le ech 1975–1979 její i-
áži s álo: „… p o sebe as é přá ele opsal [podpis ukou] Václa Ha el.“
6 Ci ujeme dle s ojopisného p ůklepu zli e á ní pozůs alos i Jana Lopa ky (1940–1993),
uložené ujeho odiny. Fo mulace zůs ala do ý ěsek nezměněna, šk nu a byla jen zá o -
ka ní apříslo ce „někdy“ (za slo em „po íže“) změněno na „leckdy“.
7 Jan Lopa ka na ho al jeho samos a né ydání dopo učení da o aném 21.11.1969 (Lo-
pa ka 2005, s.81–82). Seši byl ale nakonec pop é ep oduko án jako aksimile (če nobí-
le azmenšen na 70 %) až Re ol e Re ui č.26 ze září 1994 (s.29–79). Ba e ně a pomě u
1:1 yšel samos a ně od ace le později (Hanč 2014).
OPEN
ACCESS
MiChAEL šPiRi 105
Ve sku ečnos i o bylo ak, že p o knižní edici oku 1970 byla sbí ka Událos i (1948)
dle „pozdějšího ukopisného znění“ (23 ex ů, něk e é pozměněném znění) chys-
ána celá, za ímco p ní ydání z oku 1948 (38 ex ů) bylo zcela ponecháno s anou,
asním i16 ex ů (odlišný a i me ický ozdíl mezi 38 a23 je způsoben ím, že no-
ějším ukopisu igu o ala na íc p óza Ve š Richa da Weine a).8— P o náš zájem je
pods a né, že ono „pozdější ukopisné znění“ debu o é sbí ky je psáno e školním
seši ě, k e ý ak doceluje poče ěch o „nosičů“ ex u na kýžených 17.
Rados zdosaženého pořádku poč ech seši ů je současně dnešní znalos í o ěcech
zkalena: celek, jejž edi oři chys aného ydání  oce 1970 pojmeno ali jako Seši y spoe-
sií, ne oří seši y d a, nýb ž jen jeden— ajedny desky. S á á-li se si uace seši ech
zno u zamo anou, objasňuje se op o i omu oblas i složek: zdosa adních d ojích
desek ( j.Událos i II aDesky sp ózou) se nyní dos á áme na desky oje.9 S ědomím
de ici u jednoho seši u přis upme edy konečně ke způsobu, jak byly Hančo y ex y od
edice z oku 1970 řazeny. Edi oři, esp.Jan Lopa ka ho ořil e yda a elské poznámce
ouspořádání  ela i ní ch onologii, k e é bylo čas o ěcí odhadu: „přes deníko ý cha-
ak e nejsou jedno li é zápisy ani seši y da o ány. Na dobu zniku lze soudi jen zna-
ážek obsahu apřesnou ch onologii leckdy ůbec u či nelze.“ Si uace byla o o kom-
pliko anější, že od u či é ch íle neměli edi oři kdispozici ukopisné o iginály, nýb ž
jen jejich s ojopisné opisy. Kdy se ak s alo, ne íme. Vediční poznámce kne ealizo-
anému ydání 1970 je řeč ýh adně o„ ukopisech“, „ ukopisném znění“, „ ukopisné
podobě“. Při popisu ukopisného ma e iálu je šak nápadných několik odlišnos í:
1. Ooddílu Událos i II se ediční poznámce p a í, že s ojopis je opa řen on-
ispisem Václa a Ba o ského. Nemůžeme sice s op ocen ně ylouči , že při příp a ě
edice na konci šedesá ých le mohl bý p amenem jiný s ojopis, než k e ý se zacho-
al Hančo ě pozůs alos i apodle k e ého byla přip a ena de ini i ní edice Udá-
los í  oce 2016, ale zhledem ke shodě e šech dalších pa ame ech (malé mod é
desky, pečli os s ojopisného přepisu ada ace zk aje padesá ých le ) se domní áme,
že ýchozí s ojopis je iden ický aže zmínka o on ispisu V.Ba o ského je chybou,
kníž došlo spodobou sUdálos mi z oku 1948, k e é Ba o ský s ou k esbou op a du
yzdobil.10 2. Při popisu zá ě ečného, nej ozsáhlejšího oddílu hančo ské edice uží á
pů odní ediční poznámka s abilně ý az „seši “, a o i případě p ního s azku, jímž
není školní seši , nýb ž k oužko ý blok. 3. Seši , jejž Hanč ýjimečně popiso al aké
na několika s ánkách odzadu, je pů odní ediční poznámce jmeno án jako „seši
označený zde číslem 5“. Ve sku ečnos i jde ozáměnu číslice napsané na seši ě (o om
níže) spořadím, jež edi oři p o ydání  oce 1970 danému seši u nakonec přisoudili.
Číslem pě je o iž Hančo ě pozůs alos i označen seši , k e ý byl pak Událos ech
zařazen jako de á ý, ale d a ex y psané zjeho d uhé s any (báseň Rek iem p o Vác-
la a Ba o ského a agmen Nakonec je jedno, zk e ého bodu začí …) byly knize při-
členěny kseši u umís ěnému jako pá ý řadě ( pozůs alos i označenému Hančem
i– zřejmě— jeho b a em jako ře í).
8 Pod obně k omu Špi i 2016, s.383–400.
9 Z ěch o dů odů byl celek Seši y spoesií nejno ější edici Hanče přejmeno án na Desky
s e ši aseši , k e ý náhle přebý al, byl přemís ěn na zá ě „seši o ého“ oddílu (s o .Hanč
2016, s.89–134 a333–345).
10 Kpopisu ý a né adjus ace s ojopisných Událos í II s o .Špi i 2016, s.400–401.
OPEN
ACCESS
106 SLOVO A SMYSL 30
Jsou o de aily, ale zhledem kpečli os i, sníž byla edice na ok 1970 jinak při-
p a o ána, o jsou d obnos i nápadné. Bylo by sice možné ys ě li je opomenu ím
nebo přehlédnu ím, edy chybou, k e á se při dokončo acích p acích posm ně z e-
řejňo aného asloži ě z s eného ukopisného as ojopisného ma e iálu může
běžně přihodi . Všechny ři úkazy šak spojuje ma e iali a ex o ého p amene, edy
okolnos , uníž lze případnou chybu odhali jen kon on aci s yzicky exis ujícími
zd oji, nikoli už sjejich opisy. Lze si p o o předs a i , že edi oři měli na konci šede-
sá ých le Hančo y písemnos i kjedno ázo é dispozici, ale podle šeho neměli mož-
nos Hančo y ex y na ůzno odých „nosičích“ opako aně kon olo a . S ědčila by
o om iokolnos , že další ydání Hančo ých Událos í— samizda o é 1976, exilo é 1984
ad ě polis opado á, 1991 a1995— ep oduko ala zásadě y éž chybné je y, ať už šlo
oč ení Hančo a ex u, nebo popis ukopisného ma e iálu, a y nemohly bý ods a-
něny jinak než po o náním přip a o aného ex u, esp.edice so iginály. Jis ou s opu
o om os a ně zanechá á zmínka ediční poznámce onemožnos i „ e ido a ex
podle pů odního ukopisu“ (Lopa ka 1984, s.265).11 Ch onologie Hančo ých ex ů byla
edy na konci šedesá ých le odhadnu a aedi o dále neměl možnos o o uspořádání
e ido a . Současně lze říci, že u čení posloupnos i bylo neobyčejně přesné, z láš ě
oddílech Seši y spoesií aDesky sp ózou.
Vobou kon olu ech spočí aly ex y psané zp a idla obyčejnou užkou ( e še),
esp.mod ým inkous em (p ózy) na olných nelinko aných lis ech ůzných o má ů,
mezi nimiž pře ažo al ozmě A4. Víces ánko é ex y byly ždy sepnu y kancelář-
skými sponkami ( če ně případných a ian ) ajejich jedno li é lis y p a ém ho -
ním ohu obyčejnou užkou au o em pagino ány ždy od s.1. Na p ní (nebo s é
jediné) s aně byly ex y očíslo ány ialo ou nebo možná če enou inkous o ou už-
kou. Ne íme, zda číslo al Hanč, nebo někdo jiný, ale spiso a elo o au o s í k ůli
p a osklonnému písmu číslic pokládáme za p a děpodobné. Opí áme se o něž
o ak , že Hančo y seši y (onich zápě í) jsou číslo ány če enou inkous o ou užkou
odlišně— éměř sjis o ou můžeme říc , že užku edla uka Hančo a b a a Oldřicha
(1915–1989)12— aže se na eške ých dosud známých papí o ých „nosičích“ Hančo y
o by žádné jiné ukopisné s upy ne ysky ují.
Pokládejme p o o pořadí básní ap óz obou deskách zásadě za au o ské. Veš-
ke é časo é na ážky se nich na íc ážou na ok 1960, případně 1959, zácně na
mladší dobu: náze básně Sil es 60, ne, 59 (s.96) nebo ú ahy Umění 1960 (s.163), dále
mo i y jako „pě asedmdesá ile ý chodec Jan Ducke“ (s.119; na . 11.12.1883), dopa-
dení Adol a Eichmanna (s.134; j. k ě nu 1960), osla y padesá in F an iška H ubína
(s.144; na . 17.9.1910), deba a omode ním d ama u Di adelních no inách (s.175;
zřejmě oč. 4, 1960/61, č.6–7, 9.11.1960), d anác ile é Hančo o spiso a elské odmlčení
(s.183; j.od oku 1948), o ců pohřeb (s.186; úno u 1960). Časo é odkazy nemusejí
ješ ě au oma icky znamena , že příslušné ex y znikly p á ě  oce 1960, ale ak , že
žádné jiné časo é e e ence obou složkách nenalézáme, je ýmlu ný. Je p o o možné
11 Ci ujeme podle exilo ého ydání, neboť edice samizda o á (1976) ediční poznámku nemě-
la, esp.nemají ji y exempláře, k e é jsme měli kdispozici Lopa ko ě li e á ní pozůs a-
los i a kniho ně samizda o é aexilo é li e a u y Lib i p ohibi i.
12 Jeho písmo je s oja é až le osklonné, au o s í Oldřicha Hanče nám na íc osobním oz-
ho o u říjnu 2016 po dila jeho dce a.
OPEN
ACCESS

MiChAEL šPiRi 107
po ažo a ex y deskách s e ši ap ózou za s a ší s u au o ské o by než zá-
pisy e školních seši ech, ajejich ni řní sled s ejně jako zařazení před seši y edici
chys ané na ok 1970 za plně op á něné. Lopa ko a skepse co do přesné ch onologie
se e ydání Událos í ýkala oči idně přede ším oddílu Seši y.
Do 15 znich13 je napsán ex e ido aných Událos í z oku 1948 a šech s azků 1–14.14
Hanč sám očíslo al pouhé d a seši y, a o ci ami 2 a3, napsanými ýmž zeleným in-
kous em, jakým oba s azky opa řil i ulem Událos i do před iš ěného obdélníko ého
š í ku-hla ičky, umís ěného naho u le o od s řední osy (číslice epsány hla ičce
p a o dole). Ve šech edicích soubo ných Událos í jsou y o d a s azky publiko ány
jako seši y 4 a5. Číslo ání šech seši ů inkous o ou če enou užkou, oněmž ho oří
pů odní ediční poznámka, pochází, jak řečeno, podle šeho od au o o a b a a Old-
řicha. Ci y jsou ě šinou dány na seši o é obálce p a ém ho ním ohu, apokud o
če ná ba a apo ézní po ch seši o é obálky nebo měkkých desek nedo olo aly, je
číslice napsána p a ém ho ním ohu p a é čás i předsádky.
Číslo ání ypadá následo ně (p ní ci a označuje umís ění dosa adních edi-
cích Událos í, če ně ydání z oku 2016, za o ní ko s a íme číslici psanou če enou
užkou ainiciujeme ji písmenem „Č“; Oldřich Hanč, byl-li o on, ji psal jako číslo ku
pořado ou, my zde na ečku za číslicí ezignujeme): 1948 = Č4, 1 = Č17, 2 = Č13, 3 = Č6,
4 = Č2, 5 = Č3, 6 = Č15, 7 = Č12, 8 = Č16, 9 = Č5, 10 = Č10, 11 = Č11, 12 = Č7, 13 = Č8, 14 = Č9,
kolážo aný seši (Hanč 2014) = Č1. Vnume ické řadě če enou užkou edy chybí číslo
14 ( ob áceném ga du, zpe spek i y „Č“, by o ypadalo ak o [za o ní kem s ojí
číslo seši u e ydaných Událos ech]: Č1 = kolážo aný seši [Hanč 2014], Č2 = 4, Č3 = 5,
Č4 = 1948, Č5 = 9, Č6 = 3, Č7 = 12, Č8 = 13, Č9 = 14, Č10 = 10, Č11 = 11, Č12 = 7, Č13 = 2, Č15 = 6,
Č16 = 8, Č17 = 1).
Okolnos , že „če ené“ číslo ání zah nuje jak kolážo aný seši , ak e ido anou
p o inu z oku 1948, jako by mlu ila p o domněnku, že en, kdo použí al če enou
užku, nech ěl y áře nějakou gene ickou řadu, ale ma e iály Hančo ě li e á ní
pozůs alos i o nal dle jejich nějších las nos í. Čísla če enou užkou 1–11 označují
o iž školní nelinko aný seši 420 o má u A4 ČSN (Českoslo enské echnické no my)
50 6210 za 0,76 Kč,15 číslo 12 nese seši A5 če ných deskách sč e ečko aným papí-
em (popiso aným obyčejnou užkou), číslo 13 linko aný seši ek 624 o má u A6 za
0,20 Kč, čísla 15 a16 seši y A4 če ných deskách o120 nelinko aných s anách ačíslo
17 k oužko ý blok A4 nelinko aného papí u (popiso aného obyčejnou užkou).
Vidíme, že „če ené“ číslo ání se sumís ěním seši ů edici Událos í shoduje jen
us azků 10 a11. Jiný d uh shody ješ ě předs a uje následnos několika dalších s azků:
13 Jak už řečeno, ze 17 seši ů, onichž ho ořila pů odní ediční poznámka, jeden pos ádáme
ajeden je seši em kolážo aným ( iz Hanč 2014).
14 Při příp a ě edice Událos í  oce 2016 jsme pos ádali seši 2. VHančo ě pozůs alos i ulo-
žené naklada els í To s jsme ho nalezli lé ě 2016, chys ajíce k ydání dosud nez e-
řejněnou čás spiso a elo ých písemnos í, ojejichž exis enci edi oři zd uhé polo iny še-
desá ých le ne ěděli ( j.Hanč 2017). Seši 2— jediný o o má u A6— spočí al dokonale
sk y nad ak á složeném exempláři Li e á ních lis ů.
15 Kolážo aný seši (Hanč 2014), edy Č1, má obálku bez před iš ěné hla ičky, acelý s azek
ůbec y olá á dojem domácí „udělanos i“, aby yho o al kapaci ě s épomocného časo-
pisu s lepo anými ma e iály.
OPEN
ACCESS
108 SLOVO A SMYSL 30
ud ou, číslo aných Hančem jako 2 a3 (edice jejich číslo ání jen posou á na ci y 4
a5), adále us azků Č7 až Č9, k e é jsou edici řazeny jako 12. až 14. seši . Poslední je ,
k e ý obě nume o ání nějak spojuje, je umís ění k oužko ého bloku na k aj číselné
řady: za ímco pořada el pozůs alos i ho zasazuje jako poslední (sedmnác ý), edi oři
knižního ýbo u ho naopak zařazují jako seši číslo 1. Má-li jeden ze způsobů číslo-
ání nějaké yslo eně slabé mís o, je o členění e ido ané (zk ácené) e ze Událos í
z oku 1948 do „če ené“ řady jako číslo 4, mezi seši y edici řazené jako čísla 5 a9.
V aťme se kLopa ko ě zmínce způ odní ediční poznámky o„na ážkách“  ex u
seši ů, podle nichž se odhado ala „deníko á“ ch onologie. Přeč eme-li oněch 14 se-
ši ů z oho o hlediska, zjis íme, že nějak da o a elných pasáží je sku ečně posk o nu
(aneměli bychom při om pouš ě ze zře ele, že občasné na ážky na dobo é událos i
nemusejí nu ně znamena bezp os řední eakci, ale mohou bý li e á ní s ylizací, e-
miniscencí psanou s ě ším časo ým ods upem). Vp ním seši ě (Č17) o je zmínka
oodchodu zlibeňského lehkoa le ického oddílu (s.206; Hanč opus il Sla oj Libeň
p a děpodobně  oce 1958 nebo 1959), d uhém seši ě (Č13) se legi imuje jako 44le ý
člo ěk (s.213; j.zřejmě se píše ok 1960), ře í seši (Č6) odkazuje na lé a 1960 (zápis
oo co ě pohřbu, s.235–236), 1961 (zmínky osobě jako 45le ém, s.228 a231) i1962 (14 le
„m á“ li e a u a, j.od úno a 1948, s.218; březno é mis o s í s ě a k asob uslení,
s.219; ři č ě oku od úm í Václa a Ba o ského, j.od s pna 1961, s.226; lis opado é
bou ání S alino a pomníku na Le né, s.233–235), e č ém seši ě (Č2) de ekujeme
lé a 1962 (glosa k ýdeníku Kul u a zbřezna, s.238; ná š ě a chi u gické kliniky po
oce od poby u během zimy aja a 1961, s.247; přes up lehkoa le ické s ěřenky lé ě,
s.251) a zácně i1963 (55le ý Ka el Kněnický, na ozený březnu 1908, s.252), pá ém
seši ě (Č3) de ilují zno u lé a 1961 (d ojí e lexe las ního ěku 45 le , s.269 a270)
a1962 (glosy k ýdeníku Kul u a zbřezna ak ě na, s.257 a270; 17 le od oku 1945,
s.261; ná š ě a p ažských di adel zřejmě na přelomu března adubna, s.264; zakou-
šení las ních 46 le aHo čico ých [na . 1921] jednač yřice i, s.272), šes ý seši (Č15)
odkazuje k oku 1962 (če no é o balo é mis o s í s ě a Chile, s.275; jedenác i-
le á zájemkyně olehkou a le iku na ozená  oce 1951, s.279), sedmému seši u (Č12)
dominuje zpomínka na poby nemocnici před okem ( j.během zimy aja a 1961,
s.284–289), osmém seši ě (Č16) zachycujeme podobně jako seši ě 3 e lexi las ních
45 le ( j.1961, s.303), de á ý seši (Č5) odkazuje kzářijo ému a le ickému mis o s í
E opy 1962 (s.312) amožná ks pno ým le ům so ě ských kosmonau ů do esmí u
ýž ok (s.310). Vposledních pě i seši ech (Č10, Č11, Č7, Č8, Č9), popsaných p ůmě ně
zh uba ze ře iny, žádné přesněji lokalizo a elné s opy času psaní nenacházíme.
Z oho o de ilé je zřejmé, že mezi ře ím ade á ým seši em jsme kon on o áni
s olným, ach onologicky podaným p olínáním le 1960–1963, s ěžiš i 1961–1962. Je-
diné, co z ako é sku ečnos i lze y ozo a , je, že Hanč nepopiso al seši y pos upně,
nýb ž je plnil— snějakým plánem, anebo chao icky— souběžně. Obojí by os a ně
ys ě lo alo iúkaz, p oč e ě šině znich je popsáno jen několik ú odních s ánek.
Po „če eném“ číslo ání (k e é mohlo mechanicky e lek o a nejen o má y jedno -
li ých seši ů, ale aké řeba s a jejich uložení po Hančo ě sm i, jejich au o ské „zů-
s a ení“) apo seřazení seši ů soubo né edici Událos í, k e á přihlížela kjejich de-
níko ému cha ak e u, se ak dos á áme kdalší možné ch onologii Hančo ých ex ů.
Jejím pa ame em by mohla bý ukončenos , esp. agmen á nos , mí a o zo i os i
jedno li ých s azků.
OPEN
ACCESS
MiChAEL šPiRi 109
Do čela pomyslné budoucí edice bychom ak mohli pos a i seši y p okaza elně
za šené, dokončené. Vsoubo né edici Událos í o jsou seši y 3–5 (= Č6, Č2, Č3), celé
au o o ě pozůs alos i jediné, k e é jsou edle kolážo aných Událos í (2014) dopsané
do poslední s ánky azp a idla u o „dopsanos “ i ema izují. Následo aly by s azky,
nichž zůs ala ě šina s ánek nepopsaných, ale poslední ex y nich lze pokláda za
uza řené ( j.seši y 6, 8, 10 azřejmě 12 i14 = Č15, Č16, Č10, Č7, Č9), apak y, nichž psaní
us alo up os řed ě y, po nadpisu nebo ods a ci (7, 9, 11, 13 = Č12, Č5, Č11, Č8). S azek
zařazo aný od chys aného ydání 1970 do čela seši o ého oddílu je k oužko ý blok,
k e ý ze šech nám známých Hančo ých a chi álií je í nej íce ysů au o ské p a-
co ní dílny. Vjeho obsahu shledá áme ex o é a ian y (s o .Špi i 2016, s.407–408),
což je  ámci seši o ého oddílu ýjimečné, mezi něk e ými zápisy jsou olné s ánky
nebo nepopsané lis y, ne íme, kolik jich bylo y háno, ale nejméně jeden ods a-
něný lis jsme bloku nalezli zno u ložený, a d. Seši 1 bychom edy podle k i é ia
doho o enos i obsažených ex ů museli řadi na zá ě hypo e ické edice, ne-li mezi
pa alipomena celého díla.
To šechno jsou o šem hypo ézy, jež bychom měli poc i ě ozšíři iomožnos i
labo a o ně chemického zkoumání, k e é by řeba s áří Hančo ých zápisů u čilo
přesněji— nebo aké nikoli.
LITERATURA
Hanč, Jan: Událos i. Faksimile kolážo aného
seši u, ed. Michael Špi i . Kniho na Václa a
Ha la, P aha 2014.
Hanč, Jan: Událos i, eds. Jan Lopa ka aMichael
Špi i . To s , P aha 2016.
Hanč, Jan: Doda ečné událos i, ed. Michael
Špi i . To s , P aha 2017.
Lopa ka, Jan: Ediční poznámka. In: Jan Hanč:
Seši y, ed. Jan Lopa ka. To on o, Six y-Eigh
Publishe s [1984], s.263–265 (nepodepsáno).
Lopa ka, Jan: Posudky, ed. Michael Špi i . To s ,
P aha 2005.
Lopa ka, Jan: Deníko é dílo Jana Hanče [1968].
In ýž: Předpoklady o by. K i ické ydání, ed.
Michael Špi i . T iáda— Plus, P aha 2010,
s.86–96.
Špi i , Michael: Hledání p a ého ex u. In:
Jan Hanč: Událos i, ed. Michael Špi i . To s ,
P aha 2016, s.361–418.
OPEN
ACCESS