Ces a k nezá islos i?
B i sko-kanadské z ahy a důsledky uza ření
ame icko-kanadské Pla ýzo é smlou y z oku 19231
Ja osla Valkoun
Kanadš í předs a i elé a zejména libe ální minis e ský předseda William Lyon Ma-
ckenzie King nímali b i sko-kanadské názo o é neshody, k e é dop o ázely Cha-
nackou k izi z oku 1922 a následný podpis smlu z Lausanne oce 1923, jako po -
zení oho, že jejich dosa adní ku z, ymezující se ůči „au oma ickému přijímání“
zá azků, jež „za ně“ dojednala ma eřská země, je sp á ný. Dospěli p o o k zá ě u,
že je nadále nezby né usilo a o o, aby alespoň zčás i mohli samos a ně ozhodo a
o něk e ých zah aničněpoli ických záleži os ech, jež po ažo ali za ýsos né kanad-
ské zájmy.2 Z oho o dů odu yužil kanadský p emié oce 1923 dokončených jed-
nání o z . Pla ýzo é smlou ě ( he Halibu T ea y; éž někdy No he n Paci ic Halibu
Fishe y Con en ion), aby ukázal B i ům a ře ím zemím na enek diploma ickou nezá-
islos Kanady,3 jež se snažila p osadi nezá islou či minimálně au onomní podobu
s é zah aniční poli iky.4
Počá ky ekonomických z ahů samosp á ných kolonií, espek i e dominií se ze-
měmi mimo b i ské impé ium spadají do 19. s ole í, kdy jejich dlouhodobé zájmy ně-
k e ých případech přesáhly ú o eň zain e eso anos i ma eřské země. Čas o se s á-
alo, že b i ské minis e s o zah aničí u či ých oblas ech p o ádělo zah aniční
poli iku buď ozpo u s přáními či ekonomickými a poli ickými cíli samosp á ných
kolonií, espek i e dominií,5 anebo jim neumožnilo, alespoň čás ečně, účas ni se jed-
1 Ta o s udie znikla ámci P og amu oz oje ědních oblas í na Uni e zi ě Ka lo ě č. 12
„His o ie in e discipliná ní pe spek i ě“, podp og am “E opa a ( e sus) s ě : In e kon-
inen ální a ni okon inen ální poli ické, ekonomické, sociální, kul u ní a in elek uální
ans e y a jejich důsledky“.
2 STEVENSON, J. A., Canada and Downing S ee , in: Fo eign A ai s: An Ame ican Qua e -
ly Re iew, Vol. 3, No. 1/4, 1924–1925, s. 142.
3 WIGLEY, P., Canada and he T ansi ion o Commonweal h: B i ish-Canadian Rela ions,
1917–1926, Camb idge 1977, s. 173.
4 HALL, H. D., Commonweal h: A His o y o he B i ish Commonweal h o Na ions, London 1971,
s. 500.
5 OLLIVIER, M. (ed.), The Colonial and Impe ial Con e ences om 1887 o 1937, Vol. 1, O awa
1954, s. 187.
OPEN
ACCESS
JAROSLAV VALKOUN 163
nání.6 Ty o přehma y byly nepříjemné, a p o o se již od osmdesá ých le 19. s ole í ob-
je o aly názo y, požadující odpo ídající začlenění zájmů zámořských au onomních
celků do impe iální zah aniční poli iky a in enzi nější spolup áci b i ského minis-
e s a p o kolonie s Fo eign O ice.7
Nej ý azněji se y o endence p oje ily případě nejs a šího dominia — Kanady.
Na základě Zákona o B i ské Se e ní Ame ice (B i ish No h Ame ica Ac ) z oku 1867
nemohli Kanaďané uza í a meziná odní smlou y samos a ně, p o ože se jednalo
o p e oga i u ma eřské země. Od oku 1870 usilo ali oÞawš í poli iko é o možnos ko-
muniko a kome čních záleži os ech nejen přímo s b i skými d ža ami, ale i s cizími
zeměmi. V oce 1874 sice již mohli jmeno a zás upce si a Johna A. Macdonalda, účas -
nícího se jednání o obchodní smlou ě s Ame ičany, ale nikoli ozhodo a o ýsledném
dokumen u.8 Přes o současníci zas á ali názo , že se jednalo „o nejúžasnější kapi olu
dějinách kanadské diplomacie“.9 V následující dekádě byl en o p incip opuš ěn,
a p o o již obchodní smlou u se Španělskem oce 1884 podepsal Mad idu se zás upci
Jejího Veličens a kanadský ysoký komisař si Cha les Tuppe .10 Obdobně se pos u-
po alo i u kome ční dohody s F ancií oce 1893.11 B i ský minis p o kolonie Geo ge
Robinson, p ní ma kýz Ripon, oce 1895 později o iciálně upřesnil zaběhlou p axi,
že se na yjedná ání smlu , ýkajících se dominiálních zájmů, mohou podíle i amní
předs a i elé. Pokud šak měly bý kon ence po ažo ány za meziná odní dokumen ,
musela je s cizím su e énním s á em uza ří ýh adně láda Jejího Veličens a.12
H aniční spo mezi Spojenými s á y ame ickými a Kanadou na přelomu 19.
a 20. s ole í po dil, že OÞawa p oza ím nedisponuje p os ředky k p o ádění ak-
i ní samos a né poli iky ůči silnějšímu sousedo i a že se s ále musela „spoléha “
na záš i u ma eřské země.13 Ačkoli se na koloniální kon e enci oce 1902 disku o-
6 Kupříkladu kanadš í předs a i elé se nemohli podíle na jednání o p odloužení Elgin-Ma -
cyho ecip oční smlou y oce 1864. STEVENSON, J. A., Canada’s Halibu T ea y, in: New
S a esman, Vol. 21, No. 524, 28 h Ap il, 1923, s. 72.
7 Lo d Rosebe y, Comme ce and Empi e, Leeds, 11 h Oc obe , 1888, in: BEEMAN, N. (ed.), Lo d
Rosebe y’s Speeches (1874–1896), London 1896, s. 51–52.
8 TUPPER, C. H., T ea y-Making Powe s o he Dominions, in: Jou nal o he Socie y o Com-
pa a i e Legisla ion, New Se ies, Vol. 17, No. 1/2, 1917, s. 5–7.
9 MARTIN, C., Empi e and Commonweal h: S udies in Go e nance and Sel -Go e nmen in Cana-
da, London 1929, s. 337–338.
10 The Na ional A chi e, London-Kew (dále jen TNA), Cabine O ice (dále jen CAB) 32/8,
E(“B” Se ies) 5, Appendix: Comme cial Nego ia ions wi h Rega d o he Dominions,
Ma ch 1911, . 10 [13].
11 KEITH, A. B., The Go e nmen s o he B i ish Empi e, London 1935, s. 125.
12 MACKENZIE, N. A. M., The T ea y Making Powe in Canada, in: The Ame ican Jou nal o In-
e na ional Law, Vol. 19, No. 3, 1925, s. 492; The Ma quis o Ripon o he Go e no -Gene al
o Canada, e c., Downing S ee 28 h June, 1895, in: KENNEDY, W. P. M., S a u es, T ea ies
and Documen s o he Canadian Cons i u ion 1713–1929, 2nd Ed., To on o 1930, [Doc. No. 188],
s. 680–693.
13 GRANATSTEIN, J. L. — HILLMER, N., Fo Be e o o Wo se: Canada and he Uni ed S a es
o he 1990s, To on o 1991, s. 43–44; WRONG, G. M., The E olu ion o he Fo eign Rela ions o
Canada, in: The Canadian His o ical Re iew, Vol. 5, No. 3, 1925, s. 9–11.
OPEN
ACCESS
164 DVACÁTÉ STOLETÍ 1/2016
aly záleži os i spojené se smlou ami, o li ňujícími chod samosp á ných kolonií
a dominií, deba a se z elké čás i sous ředila pouze na obchodní dohody a opominula
zah aničněpoli ické o ázky. Když oce 1907 láda si a Wil ida Lau ie a sepa á ně
yjednala s F ancií další obchodní smlou u, s ále ji musel podepsa b i ský el ysla-
nec a následně ji musela a i iko a láda Jeho Veličens a. Memo andum minis e -
s a p o kolonie z oku 1911 po dilo p a idlo, že dominia si nemohou samos a ně
dojedna jakoukoli kon enci s cizí zemí.14
V oce 1917 začaly diskuse mezi Spojenými s á y ame ickými a Kanadou o smlou-
ách, řešících o ázku ybolo u u pobřeží a e odách Paci iku. Jednalo se o ýznamné
hospodářské od ě í, a p o o obě země měly zájem na yřešení spo ných o ázek.15
V oce 1919 se podařilo dojedna d ě oddělené dohody, egulující p á a na lo lososů
a pla ýzů ( éž někdy halibu ů) é o oblas i.16 V p axi se šak ukázalo, že smlu ní
podmínky se ne z aho aly na zby ek impé ia, a p o o se kanadský yjedna ač si
John Douglas Hazen pokoušel o jejich dílčí modi ikaci.17 Tz . Lososo á smlou a ( he
Salmon T ea y) sice nakonec ešla pla nos , s ohledem na ozpo y mezi kompe en-
cemi s á ních a ede álních úřadů e Spojených s á ech šak byla ob ížně ymaha el-
ná.18 Z oho o dů odu se jednání o z . Pla ýzo é smlou ě odložila.19 Tep e březnu
1922, kdy již došlo obou zemích ke změnám na ládních pos ech, ozho o y pok a-
čo aly.20 Počá kem oku 1923 se podařilo dokumen přip a i k podpisu.
Kanadský minis e ský předseda soudil, že b i ská kon asignace je nadby ečná,
neboť po obsaho é s ánce si smlou u Kanaďané yjednali samos a ně, a p o o ne-
chal e smlu ním záhla í přepsa „Velkou B i ánii“ na „dominium Kanada“.21 V lednu
1923 p o o Mackenzie King o iciálně požádal p os řednic ím b i ského minis e s a
p o kolonie ezo zah aničních ěcí o souhlas, aby dokumen mohl podepsa jménem
Kanady ýh adně kanadský minis p o námořnic o a ybolo a zkušený p á ník
14 Pod obněji KEITH, A. B., Impe ial Uni y and he Dominions, Ox o d 1916, s. 269–277.
15 K ýznamu ichomořského lo u pla ýzů pod obněji ADAMS, J. Q., The Paci ic Coas Halibu
Fishe y, in: Economic Geog aphy, Vol. 11, No. 3, 1935, s. 247–257.
16 D a T ea y be ween he Uni ed S a es o Ame ica and G ea B i ain Conce ning Po P i -
ileges o Fishing Vessels, Lobs e Fishing, Halibu Fishing, and Ta i on F esh Fish, 24 h
Oc obe , 1919, in: CLARK, L. C. (ed.), Documen s on Canadian Ex e nal Rela ions: 1919–1925
[dále jen DCER], Vol. 3, O awa 1970, Encl. Doc. No. 589, s. 624–628.
17 S o . Ambassado in Uni ed S a es [G ey] o Go e no Gene al [De onshi e], Washing on,
2nd Oc obe , 1919, in: DCER, Doc. No. 590, s. 622; WIGLEY, P., Canada …, s. 175.
18 Ambassado in Uni ed S a es [G ey] o Go e no Gene al [De onshi e], Washing on, 30 h
Decembe , 1919, in: DCER, Doc. No. 593, s. 628–629.
19 WIGLEY, P., Canada…, s. 175.
20 The B i ish Ambassado (Geddes) o he Sec e a y o S a e [C. E. Hughes], Washing on,
16 h Ma ch, 1922, in: Uni ed S a es Depa men o S a e, Pape s Rela ing o he Fo eign Rela-
ions o he Uni ed S a es [dále jen FRUS], 1922, Vol. 1, Washing on 1938, s. 669–670.
21 F om His Majes y’s Ambassado a Washing on o he Go e no -Gene al, Washing on, 12 h
Feb ua y, 1923, in: DAWSON, R. M. (ed.), The De elopmen o Dominion S a us, 1900–1936,
London 1965, s. 254; TNA, Colonial O ice (dále jen CO) 886/10/2, 4825, Fo eign O ice o
Colonial O ice, 24 h Janua y, 1923, Encl. o Doc. No. 440, . 303.
OPEN
ACCESS
JAROSLAV VALKOUN 165
E nes Lapoin e, do jehož kompe encí o ázka ichomořského ybolo u spadala.22 Ač-
koli b i ské minis e s o p o kolonie nemělo ýh ady, p o ože se jednalo o lokální
a z láš ní zájem Kanady, neoh ožující diploma ickou jedno u impé ia, Fo eign O ice
se ázně pos a ilo p o i, i když připouš ělo, že é o ěci exis uje p ecedens po-
době nedá no uza řené obchodní kon ence mezi Kanadou a F ancií.23 Předs a i elé
b i ského minis e s a zah aničí nesdíleli názo OÞawy, že s ačí podpis po ěřeného
kanadského minis a a že podpis b i ského el yslance e Washing onu si a Auck-
landa Geddese je zby ečný, p o ože nezas upuje Kanadu, nýb ž Spojené k álo s í.
Ins uo ali p o o Geddese, aby ydal pokyn k modi ikaci p eambule, aby souladu
s dosa adní p axí podepsal jako p ní a aby Lapoin e pouze připojil podpis jménem
Kanady.24
Na zdo y silnému nesouhlasu p aco níků Fo eign O ice a washing onského
el yslanec í, zůs al Mackenzie King neoblomný. Dne 21. úno a 1923 oznámil, že
smlou u podepíše E nes Lapoin e sám, p o ože se jedná o čis ě kanadsko-ame ic-
kou záleži os . V případě, že by se ak nes alo, poh ozil, že by byl nucen jmeno a plně
nezá islého kanadského diploma ického zás upce e Washing onu.25 Když B i o é
obd želi od Ame ičanů sdělení, že a i ikační p oces bude zahájen 4. března, oci li
se časo é ísni.26 B i ské minis e s o zah aničí p o o z olilo „menší zlo“. Souhlasilo
s ím, že kanadský minis s dí smlou u sám jako b i ský zplnomocněný zás upce
bez účas i amního el yslance e Washing onu.27 Dne 2. března 1923 sla nos ně po-
depsal E nes Lapoin e s ame ickým s á ním ajemníkem Cha lesem E ansem Hu-
ghesem z . Pla ýzo ou smlou u.28
K á ce na o musel b i ský minis e ský předseda čeli Dolní sněmo ně poža-
da ku na předložení b i sko-kanadských eleg amů, ýkajících se smlou y o ybolo u
22 TNA, CO 886/10/2, 3157, Canada: The Go e no -Gene al o he Sec e a y o S a e, 17 h Ja-
nua y, 1923, Doc. No. 438, . 302.
23 TNA, CO 886/10/2, 3157, Colonial O ice o Fo eign O ice, 30 h Janua y, 1923, Doc. No. 441,
. 304.
24 TNA, CO 886/10/2, 7583, Fo eign O ice o Colonial O ice, 10 h Feb ua y, 1923, Doc. No.
442, . 304; WIGLEY, P., Canada…, s. 176.
25 O ázka kanadského zas oupení e Washing onu se již yřešila oce 1920. Kanaďané zís-
kali mís o s álého člena na b i ském el yslanec í, s ohledem na nejasný s a us šak k ob-
sazení pos u nedošlo. TNA, CO 886/10/2, 9411, Canada: The Go e no -Gene al o he Se-
c e a y o S a e, 21s Feb ua y, 1923, Doc. No. 447, . 306; WIGLEY, P., Whi ehall and he 1923
Impe ial Con e ence, in: The Jou nal o Impe ial and Commonweal h His o y, Vol. 1, No. 2,
1973, s. 225.
26 DEWEY, A. G., The Dominion and Diplomacy: The Canadian Con ibu ion, Vol. 2, London 1929,
s. 138; TNA, CO 886/10/2, 10738, Canada: The Go e no -Gene al o he Sec e a y o S a e,
28 h Feb ua y, 1923, Doc. No. 449, . 307.
27 S o . TNA, CO 886/10/2, 11044, Fo eign O ice o Si A. Geddes (Washing on), 1s Ma ch,
1923, Doc. No. 450, . 308; Tam éž, Fo eign O ice o Si A. Geddes (Washing on), 1s Ma ch,
1923, Doc. No. 452, . 308; Tam éž, 12272, Si A. Geddes (Washing on) o Fo eign O ice, 2nd
Ma ch, 1923, Doc. No. 454, . 309.
28 Con en ion be ween he Uni ed S a es o Ame ica and G ea B i ain, Signed a Washing-
on, 2nd Ma ch, 1923, in: FRUS, 1923, Vol. 1, s. 468–470.
OPEN
ACCESS
166 DVACÁTÉ STOLETÍ 1/2016
a do azu, jes li podpis oÞawského minis a má s ejnou áhu jako člena lády Jeho Ve-
ličens a. And ew Bona Law odmí l ko espondenci z eřejni a po dil, že kanadský
zás upce měl zplnomocnění, a p o o ji směl signo a jménem k ále.29 Nelehké o měl
i jeho kanadský p o ějšek. Vůdce konze a i ní opozice A hu Meighen ho podezří-
al z ajné kabine ní diplomacie, oh ožující exis ující z ahy mezi Kanadou a Velkou
B i ánií. Mackenzie King se hodlal b áni nařčení, a p o o požádal b i ské minis e -
s o p o kolonie o souhlas se z eřejněním ko espondence, k e ou edl s kanadským
gene álním gu e né em. Ačkoli obd žel zamí a é s ano isko, ymlu il se na nejasné
o mulace a předložil poslancům příslušné eleg amy.30 S příliš elkým pochopením
B i ů se šak jednání oÞawského p emié a nese kalo.31
S ods upem času se kanadský diploma ický úspěch z března 1923 je í jako ý-
znamný impuls k dalším kons i ucionálním změnám e z ahu mezi dominii a ma-
eřskou zemí, ačkoli se zp u zdálo, že se jedná o čis ě o mální a in e ní změnu uza-
í ání smlu . Opako aně se ukázalo, že dominia se od podpisu Ve saillské mí o é
smlou y p axi podobají s ále íce nezá islým s á ům, i když se z p á ního a kon-
s i ucionálního hlediska ůči Londýnu nadále nacházejí podřízeném pos a ení,
umožňujícím jim žáda a adi , nikoli ozhodo a .32 E nes Lapoin e pohlížel na ka-
nadsko-ame ickou smlou u o ybolo u sice jako na ýh adně domácí záleži os , nic-
méně se domní al, že má dalekosáhlý ýznam, p o ože uza řením smlou y Spojené
s á y ame ické uznaly meziná odní pos a ení Kanady.33 Reago al ím na sku ečnos ,
že Ame ičané ne a i iko ali Pak Společnos i ná odů, a p o o opako aně ne nímali
člens í dominií é o s ě o é o ganizaci jako důkaz jejich no ého pos a ení ámci
b i ského impé ia.34
Vy s ala ak nu nos přehodno i poli iku ůči dominiím. B i ské minis e s o
zah aničí pohlíželo na okolnos i, dop o ázející podpis čis ě obchodní kanadsko-
29 TNA, CO 886/10/2, 11898, House o Commons: Fishe y T ea y, Canada and Uni ed S a es,
8 h Ma ch, 1923, Doc. No. 455, . 309.
30 Pod obněji s o . Sec e a y [Sladen], Go e no Gene al [Byng], o Unde -Sec e a y o S a e
o Ex e nal A ai s [Pope], O awa, 17 h Ma ch, 1923, in: DCER, Encl. Doc. No. 630, s. 655;
Memo andum om Unde -Sec e a y o S a e o Ex e nal A ai s [Pope] o P ime Minis-
e [Mackenzie King] O awa, 20 h Ma ch, 1923, in: Tam éž, Doc. No. 631, s. 655–656; P i-
me Minis e [Mackenzie King] o Go e no Gene al [Byng], O awa, 21s Ma ch, 1923, in:
Tam éž, Doc. No. 633, s. 657–659.
31 K é o p oblema ice blíže iz Memo andum om Sec e a y [Sladen], Go e no Gene al
[Byng], o P ime Minis e [Mackenzie King], O awa, 12 h Ap il, 1923, in: DCER, Doc. No.
635, s. 660–662; Memo andum om Unde -Sec e a y o S a e o Ex e nal A ai s [Pope]
o P ime Minis e [Mackenzie King], O awa, 19 h Ap il, 1923, in: Tam éž, Doc. No. 636,
s. 662–663; Memo andum om Unde -Sec e a y o S a e o Ex e nal A ai s [Pope] o
P ime Minis e [Mackenzie King], O awa, 20 h Ap il, 1923, in: Tam éž, Doc. No. 637, s. 663.
32 STEVENSON, J. A., Canada’s…, s. 73; WILSON, P. W., The Impe ial Con e ence, in: No h Ame-
ican Re iew, Vol. 213, 1921, s. 730.
33 ALLIN, C. D., Canada’s T ea y Making Powe , in: Michigan Law Re iew, Vol. 24, No. 3, 1926,
s. 255.
34 LOWELL, A. L., The T ea y Making Powe o Canada, in: Fo eign A ai s: An Ame ican Qua -
e ly Re iew, Vol. 2, No. 1/4, 1923–1924, s. 15.
OPEN
ACCESS

JAROSLAV VALKOUN 167
-ame ické smlou y, jako na ýznamnou h ozbu p o společnou impe iální diplo-
macii, p o ože Lapoin e jednu ch íli dispono al geog a icky neomezenou plnou
mocí, zas upující nejen au onomní čás i b i ského impé ia, ale i samo nou me o-
poli. O e řela se ak možnos , aby si dominia zah aničněpoli ické záleži os i řešila
sama a ymanila se z ole „spícího“ pa ne a Fo eign O ice. Pokud si kanadský ge-
ne ální gu e né , polní ma šál Julian Hedwo h Geo ge Byng, p ní ba on Byng
z Vimy, a b i ské minis e s o p o kolonie aději přáli na inciden zapomenou ,
„po ážku“ či pouhý ús up ze zaži ých z ahů ozhodně nehodlalo dopus i b i ské
minis e s o zah aničí.35 Ten o pos up ko espondo al s kon inuální snahou b i -
ského minis a zah aničí Geo ge Na haniela Cu zona, p ního ma kýze Cu zona
z Kedles onu, získa zpě plnou kon olu nad p o áděním zah aniční poli iky, k e á
se dobách Da ida Lloyda Geo ge íce ozhodo ala nejužším k uhu p emié a než
e Fo eign O ice.36
Idea B i ů, že by se Mackenzie King Ame ičanům za diploma ickou zma ečnos
a neob a nos , dop o ázející inalizaci a následný podpis z . Pla ýzo é smlou y, či
lo du Byngo i za u eřejněnou ko espondenci nějak náznaku o iciálně omlu il, ne-
byla eálná. Kanadský p emié „přešel do p o iú oku“ a znesl požada ek, aby se na
nadcházející impe iální kon e enci dořešila p oblema ika z eřejňo ání komunikace
mezi dominii a ma eřskou zemí.37 Souběžně p obíhal a i ikační p oces smlu os a -
ních zámořských pa lamen ech, nichž se dominiální poli iko é hodnocení ý-
znamu smlu ního ujednání názo o ě ozcházeli.38
V p ůběhu le ních měsíců oku 1923 p obíhaly e Whi ehallu diskuse, k e é po-
dily, že Fo eign O ice a Colonial O ice mají odlišný náhled na řešení o ázky, jes li
mohou dominia dojedna smlu ní uspořádání „ echnicky“ bez b i ské pří omnos i.
Předs a i elé b i ského minis e s a zah aničí připus ili, že se na dominia „již něko-
lik le pohlíží jako na členy komuni y s obodných ná odů“, a p o o dospěli k zá ě u,
že bude nejlepší celý p oces uza í ání smlu ních zá azků pod obi ze ubné diskusi
a yjasni na se kání dominiálních a b i ských s á níků. V s pnu 1923 p o o in e -
ním memo andu na hli, aby si každá zámořská au onomní láda mohla yjedna
las ní bila e ální smlou y s cizími s á y a podepsa je bez b i ské kon asignace
za podmínky, že za případné ýhody i zá azky z ní plynoucí by neslo odpo ědnos
příslušné dominium.39
35 S o . TNA, CO 886/10/2, 15576, House o Commons: Fishe y T ea y, Canada and Uni ed
S a es, 28 h Ma ch, 1923, Encl. in Doc. No. 458, . 311; LOWELL, A. L., The T ea y Making…,
s. 20; WIGLEY, P., Canada…, s. 178–179; WRONG, G. M., c. d., s. 14.
36 Pod obněji BENNETT, G. H., Lloyd Geo ge, Cu zon and he Con ol o he B i ish Fo eign Poli-
cy 1919–22, in: The Aus alian Jou nal o Poli ics and His o y, Vol. 45, No. 4, 1999, s. 467–482;
MAISEL, E., The Fo eign O ice and Fo eign Policy, 1919–1926, London 1994, s. 60–88.
37 WIGLEY, P., Canada…, s. 179; TÝŽ, Whi ehall…, s. 226.
38 ALLIN, C. D., c. d., s. 253; DEWEY, A. G., c. d., s. 144–145; TNA, CO 886/10/5, D. 58204, The
Sec e a y o S a e o he Go e no s-Gene al and Go e no , 29 h No embe , 1922, [Doc.] No.
135, . 102–103 [590].
39 TNA, CAB 32/8, E (“B” Se ies) 3, Impe ial Con e ence, 1923: T ea y-Signing Powe s o he
Dominions: Memo andum by he Fo eign O ice, 24 h Augus , 1923, . [6–7].
OPEN
ACCESS
168 DVACÁTÉ STOLETÍ 1/2016
P aco níci b i ského minis e s a p o kolonie op o i omu přek api ě zaujali ak-
řka opačný pos oj. V in e ním memo andu ze září 1923 yjádřili názo , že kon o e ze
znikají pouze u mul ila e álních smlu , k e é si dominia sama ne yjednala a jež
zp a idla signují jejich jménem b i š í yjedna ači. Dospěli p o o k zá ě u, že není
po řeba adikálně měni sys ém uza í ání smlu , pokud se bude s ik ně dod žo a
zásada, že se še s dominii musí náleži ě zkonzul o a a že následně dojde k pod-
pisu dominiálních i b i ských zás upců. Colonial O ice přes o nepřímo připus ilo, že
se jedno ná podoba ěch o kon encí bude z diploma ického a p á ního úhlu pohledu
ob ížně dod žo a .40
Od 1. října do 8. lis opadu 1923 se konala b i ské me opoli impe iální kon e-
ence, jejíž agenda přispěla nemalou mě ou k ozšíření dominiální au onomie
oblas i zah aničních záleži os í.41 Nezanedba elně o li nila z ahy mezi dominii
a ma eřskou zemí, p o ože o e řela ces u k akcep o ání oddělené dominiální zodpo-
ědnos i nad zah aničními z ahy.42 V důsledku ehdy nedokončeného a i ikačního
p ocesu mí o ého ujednání s Tu eckem z Lausanne a b i sko-kanadských neshod,
ýkajících se ame icko-kanadské smlou y o ybolo u, kon e ující disku o ali o za-
h aničních z azích a p oblema ice spojené s yjedná áním, podepiso áním a a i-
iko áním kon encí.43
Mackenzie King do azil do Londýna se základní izí, že by dominia měla mí
p á o p o ádě las ní zah aniční poli iku, aby se yhnul nežádoucím společným zá-
azkům. Současně se domní al, že diploma ická nezá islos se nejlépe p okáže ím,
že dominia získají možnos uza í a smlou y s cizími s á y samos a ně.44 A gumen-
ačně se opí al se o ex přednášky „Kanada a kon ola zah aniční poli iky“ (Canada
and he Con ol o Fo eign Policy), k e ou na počá ku oku 1923 přednesl jeho naciona-
lis icky zaměřený po adce p o nější z ahy p o eso Osca Skel on, jenž ideu samo-
s a né poli iky ůči cizím zemím podmiňo al ím, že by z olené k oky nesměly ne-
ga i ně o li ni jiné čás i impé ia. Kladl p o o dů az na ak , že by se mezi dominii
a ma eřskou zemí musely kona p a idelné konzul ace, aby se zab ánilo ozdílným
pos ojům o ázkách, nichž se zájmy účas níků přek ý aly či dokonce ozcházely.
Skel on dlouhodobě nega i ně nahlížel na společnou impe iální zah aniční poli iku,
neboť ji po ažo al p o dominia za ne ýhodnou, p o ože zah no ala mnoho zá azků
s minimální možnos í je o li ni .45
Dne 5. října 1923 se konalo mezi londýnskými a zámořskými předs a i eli ře í
se kání, na němž b i ský minis zah aničí lo d Cu zon zas á al názo , že na enek
40 TNA, CAB 32/8, E (“B” Se ies) 5, Impe ial Con e ence, 1923: T ea y-Signing Powe s o he
Dominions: Memo andum by he Colonial O ice, 11 h Sep embe , 1923, . [1]–9 [9–13].
41 OLLIVIER, M. (ed.) c. d., Vol. 3, s. 8–11; WIGLEY, P., Whi ehall…, s. 224.
42 LOWELL, A. L., The Impe ial Con e ence, in: Fo eign A ai s: An Ame ican Qua e ly Re iew,
Vol. 5, No. 1/4, 1926/1927, s. 382–383.
43 Cmd. 1987, Impe ial Con e ence, 1923: Summa y o P oceedings, London 1923, s. 10–15.
44 WIGLEY, P., Whi ehall…, s. 225.
45 HANCOCK, W. K., Su ey o B i ish Commonweal h A ai s: P oblems o Na ionali y 1918–1936,
Vol. 1, London 1937, s. 304; STACEY, C. P., Canada and he Age o Con lic : A His o y o Canadi-
an Ex e nal Policies: 1921–1948: The Mackenzie King E a, Vol. 2, To on o 1981, s. 66–67.
OPEN
ACCESS
JAROSLAV VALKOUN 169
ji p o ádí b i ský minis zah aničí, neboť B i o é zas upují celé impé ium.46 O ři
dny později za eago al na Cu zono o p ohlášení Mackenzie King. Připomněl pasáž
z p oje u z p osince 1921, kdy b i ský p emié Da id Lloyd Geo ge řekl, že „se pozice
dominií zah aničních ěcech za poslední č yři oky komple ně p oměnila“47 a že
„dominia získala s ejná p á a kon olo a impe iální zah aniční poli iku, p o ádě-
nou p os řednic ím Fo eign O ice, jako Velká B i ánie […] a ím, že p o ni znikla
ýhoda, p o ože společná kon ola znamená i společnou zodpo ědnos “.
Kanadský p emié celko ě p ezen o al nacionalis ické pos oje, a p o o upřed-
nos ňo al plnou au onomii dominií. Zas á al udíž názo , že samosp á né zámoř-
ské celky mají p á o řeši domácí a geog a icky blízké zah aniční záleži os i, k e é
se jich bezp os ředně ýkají, i kdyby se jednalo o součás y yčené impe iální po-
li iky, a že dominiální pa lamen y mají mí ěch o ěcech ozhodující p a omoc.
Soudil, že „pokud by nebylo možné či žádoucí, aby si Velká B i ánie nebo os a ní
dominia mohly kon olo a zah aniční záleži os i, k e é nejsou cílem jejich p i-
má ního zájmu, bylo by s ejně nemožné a nepa řičné, aby si dominia ná oko ala
p á o řeši zah aniční o ázky, jež by se p imá ně ýkaly Velké B i ánie“. Kompli-
kace k ěla om, že b i š í předs a i elé p o áděli poli iku s ideou, že se jedná
o poli ickou linii impé ia. Mackenzie King spa řo al jis é ob íže i p oblema ice
konzul ací, p o ože se domní al, že s ohledem na geog a ickou ozlehlos impé ia
„lze sku ečně konzul o a jen ěci společného zájmu, nikoli dílčí, ok ajo é či jiné
speci ické záleži os i“.48
Účas níci kon e ence sch álili o něž zá azný pos up při sjedná ání, signo ání
a a i iko ání meziná odních smlu , k e é podepsali zplnomocnění zás upci a jež
podléhaly inálnímu sch álení. Dominiální předs a i elé mohli yjedná a kon ence,
nesměli šak opomenou možné dopady na jiné au onomní lády či na impé ium jako
celek. Před zahájením ozho o ů o kon encích se měli ujis i , že os a ní dominia ne-
mají zájem bý o p ůběhu in o mo ána, aby se mohla ozhodnou , jes li se zúčas ní
jednání, či nikoli. V případě yjedná ání smlu ního uspořádání na meziná odních
kon e encích p os řednic ím delegace b i ského impé ia měli šichni zúčas nění
dos á a in o mace p ůběžně. Bila e ální dohody, z nichž yplý aly zá azky jen
p o jedno dominium, mohl podepsa i amní zplnomocněný yjedna ač. Ve ch íli,
kdy smlu ní ujednání za azo alo íce dominií, je měl signo a odpo ídající poče de-
legá ů ze zain e eso aných zámořských au onomních celků. Ra i ikační p oces měl
p obíha nadále s ejně.49
46 DAWSON, R. M., William Lyon Mackenzie King: A Poli ical Biog aphy: 1874–1923, Vol. 1, Lon-
don 1958, s. 458.
47 DAFOE, J. W., The P oblems o Canada, in: HURST, C. J. B. — SMIDDY, T. A. — DAFOE, J. W.
e al., G ea B i ain and he Dominions, Chicago 1928, s. 211; HALL, H. D., c. d., s. 519–520.
48 TNA, CAB 32/9, Impe ial Con e ence, 1923: S enog aphic No es o he Fou h Mee ing,
Downing S ee , 8 h Oc obe , 1923, . 14–15 [48]; WIGLEY, P., Canada…, s. 193.
49 TNA, CAB 32/22, E (T. C), Impe ial Con e ence 1923: Commi ee on he Posi ion o he Do-
minions and India in Rela ion o he Signa u e o T ea ies and he Ques ion o Te i o i-
al Wa e s: Conclusions o a Mee ing o he abo e Commi ee, Fo eign O ice, 16 h Oc obe ,
1923, . i–iii.
OPEN
ACCESS
170 DVACÁTÉ STOLETÍ 1/2016
Přija á ezoluce o uza í ání smlu , o málně uzná ající ůzné p eceden y z mi-
nulých le , umožnila dořeši jeden z p oblema ických bodů p o ádění impe iální
zah aniční poli iky a přispěla k omu, že dominia byla zčás i uznána za samos a né
s á y, jejichž zah aniční poli ika je p o áděna ma eřskou zemí a jež mají společné zá-
azky ůči Ko uně.50 B i o é de ini i ně upus ili od kon oly nad uza í áním smlu ,
jež dlouhodobě na ážela na aspi ace a kons i ucionální pos oje dominií, k e á získala
p á o yjedna a signo a smlou y samos a ně.51
ABSTRAKT
CESTA K NEZÁVISLOSTI? BRITSKO-KANADSKÉ VZTAHY
A DŮSLEDKY UZAVŘENÍ AMERICKO-KANADSKÉ PLATÝZOVÉ SMLOUVY
Z ROKU 1923
Příspě ek je založen na analýze b i sko-kanadských z ahů sou islos i s uza řením ame icko-ka-
nadské Pla ýzo é smlou y z oku 1923 se z láš ním zře elem ke kons i ucionálním z ahům mezi
ma eřskou zemí a dominii, jež ořily edle impe iální zah aniční a hospodářské poli iky jednu
z nej ýznamnějších a nejzajíma ějších kapi ol b i ských impe iálních dějin e d acá ých le ech
20. s ole í. Po skončení p ní s ě o é álky zas á ali něk eří zámořš í předs a i elé názo , že domi-
nia jsou o nop á né země s B i ánií, že se již nenachází subsidiá ním pos a ení a že je pojí spo-
lečné zá azky ůči Ko uně a člens í b i ském impé iu. Okolnos i a diskuse, k e é dop o ázely y-
jedná ání a uza ření z . Pla ýzo é smlou y mezi Spojenými s á y ame ickými a dominiem Kanada
se nemalou mě ou od azily po řebě jasněji ymezi kons i ucionální pos a ení dominií a p oble-
ma iku sjedná ání, signo ání a a i iko ání meziná odních smlu .
KLÍČOVÁ SLOVA
B i sko-kanadské z ahy; Pla ýzo á smlou a; b i ské impé ium; Commonweal h; Velká B i ánie;
dominia; kons i ucionální z ahy; zah aniční poli ika
ABSTRACT
THE ROAD TO INDEPENDENCE? THE BRITISH-CANADIAN RELATIONS
AND CONSEQUENCES OF THE CONCLUSION OF THE AMERICAN-CANADIAN
HALIBUT TREATY OF 1923
Àe con ibu ion is ocused on he analysis o he B i ish-Canadian ela ions in connexion wi h
he Conclusion o he Ame ican-Canadian Halibu T ea y o 1923 wi h special ega d o he cons i-
u ional ela ions be ween he mo he coun y and i s Dominions, which along wi h o eign and
economic policy o med one o he mos signi ican and in e es ing chap e s in B i ish impe ial his-
o y in he 1920s. AÝe he Fi s Wo ld Wa , some o e seas ep esen a i es main ained a posi ion
ha he Dominions we e now equal coun ies wi h B i ain and, on op o ha , ha hey we e no lon-
ge in a subsidia y posi ion and we e uni ed by common obliga ions owa ds he C own and hei
membe ship in he B i ish Empi e. Àe ci cums ances and discussions ha accompanied he nego-
50 A e hough s on he Impe ial Con e ence, in: The Round Table: The Commonweal h Jou nal o
In e na ional A ai s, Vol. 14, No. 54, 1924, s. 228–229; BELOFF, M., Impe ial Sunse : D eam
o Commonweal h, Vol. 2, London 1989, s. 85.
51 DEWEY, A. G., c. d., s. 171–174; Royal Ins i u e o In e na ional A ai s, The B i ish Empi e:
A Repo on I s S uc u e and P oblems, London 1939, s. 217.
OPEN
ACCESS