Hledání k ásy aha monie
hispanoame ickém mode nismu
do a poláko á
Uni e zi a Ka lo a
do a.polako[email p o ec ed]
SEARCH FOR BEAUTY AND HARMONY IN HISPANO-AMERICAN MODERNISM
Hispano-Ame ican mode nism, he pe iod o he u n o he 19 h and 20 h cen u ies, b ings abou
amajo enewal o li e a y c ea ion, which allows asel -con iden and decisi e inpu o his egion’s
li e a u es in o mode ni y. The a icle b ie ly examines he key momen s o his enewal, based on
he sea ch o beau y and ha mony and he desi e o ape ec hy hm o he language o e lec he
hy hm o he uni e se; i also poin s ou he connec ion wi h he incoming a an -ga de.
KLÍČOVÁ SLOVA:
Mode nismus— obno a— Da ío— k ása— ha monie— y mus— a an ga da
Mode nism— enewal— Da ío— beau y— ha mony— hy hm— a an -ga de
„Sku ečné umění, ium ující umění, musí bý uměním bez eo ií, jako je k ása
k ásou, jako je láska láskou; jako je ži o ži o em.“1
Hispanoame ický mode nismus, edy doba přelomu 19.a20.s ole í, usiluje oobno u
li e a u y, ono é chápání li e á ní o by. Ho oří se o e oluci přede ším básnického
ý azu, o šem je řeba mí na pamě i, že se mode nis é sous řeďují o něž na p oza-
ické žán y, neboť i y po ažují za ýsos ně umělecký je . Pokusíme se nač nou , ko-
lem k e ých klíčo ých koncep ů se mode nis ické snahy sous řeďují ajaký je jejich
zámě , p o ože se ozhodně nejedná osamoúčelný es e ický zámě : za hledáním způ-
sobů, jak ěci pojmeno a , se sk ý á do azo ání na o, co yjádři ap oč. Anejen o:
mode nis é o e í ají d eře nadcházejícím a an ga dním hnu ím.
Mode nis é nímají zděděný li e á ní jazyk jako omšelý anedos ačující ašpaněl-
skou adici za s azující; ch ějí se h dě a azan ně přihlási kmode nímu s ě u, k e ý
je daleko o e řenější a ůzno odější, a ak— aniž by od ho ali španělské dědic í—
se ch ějí sy i zjakýchkoli zd ojů; s ě umění je jim s ě em bez h anic, časo ých
ip os o o ých.
Abychom mohli nasloucha in imnímu bušení esmí u a aké in imnímu pul-
zo ání mode ních ne ů asoučasné duše, po řebo ali jsme logicky no á slo a.
1 Jiménez— Mo ales 1998, s.95.
OPEN ACCESS
90 SVĚT LITERATURY 60
Ta, k e á jsme zdědili po o cích, byla u čena p o nač nu í elkolepých linií,
elkolepých pe spek i , elkolepých elié ů, onichž jsem na začá ku mlu il.
K yjádření no ých ěcí, k e é idíme ací íme, nám slo a chyběla; hledali jsme
je e šech slo nících, akdyž jsme je nalezli, použili jsme je, akdyž ne, y o-
řili jsme je,2
upozo ňuje Mexičan Amado Ne o ajeho k ajan Manuel Gu ié ez Náje a dodá á:
„Volná směna je p o in elek uální obchodo ání dob á (aop o i olné obchodní směně
má u ýhodu, že ji můžeme na áza isná ody azeměmi, k e é již neexis ují).“3 Také
Oc a io Paz zdů azňuje, že mode nismus ím, „že o e řel d eře aokna, oži il jazyk“4
adodal španělš ině no ou sílu aene gii; Paz p o o jeho li ozšiřuje ina následu-
jící a an ga dy,5 jak níže u idíme. Mode nis é yuží ají šechny možnos i jazyka:
míchají a chaismy sneologismy, přebí ají ý azy zcizích jazyků („Vy ženy i e-
-p oo , k ášni celé ne ečné, / y dce y Venuše mechanické made in Ame ica,“6 zpí á
newyo ským dí kám José Juan Tablada), u odkazují kindiánským ci ilizacím (Da-
ío např. yzd ihuje básni „Caupolicán“ od ahu mapučského náčelníka), u k o-
koko ým zah adám e Ve sailles ajindy zase k echnickým ymoženos em mode -
ního s ě a, aby zápě í zdali hold Ce an eso i či s .Te ezii od Ježíše (španělskou
adici dobře znají, ale ch ějí zní ybí a jen o, co uznají za hodné, a o jsou přede-
ším jména zminulos i). Biblické, my ologické isoudobé scené ie slouží jako kulisy
p o p oblémy umělce in de siècle (José Asunción Sil a básni „Nemoc s ole í“ při ádí
umělce klékaři, kde si s ěžuje „Dok o e, zži o a klesám na mysli / a ni u se mi sa-
zuje aklíčí / nemoc s ole í… jakou měl iWe he , / Rolla, Man edo nebo Leopa di. /
Jen úna a ze šeho, nekonečné / poh dání ším lidským…“ alékař jeho s ě obol ba-
ga elizuje ai onizuje: „Chce o změni ži o ní s yl: p ocházky / pěkně zji a; dlouhý
spánek, koupele; / pij e, jez e; apečuj e osebe, / ás o iž ápí jen hlad!…“7); i olní
e še opě ující pů ab žen ( básni „Na jídelní lís ek“ /Pa a un menú/ Manuela Gu-
ié eze Náje y č eme: „Milenky dá né jsou jak sklenice p ázdné; / my do nich lásky
ošičku jsme nalili; / nek a u upili… adny byly slas né… / Sklenky sno ým liké em
jsme nosili.“8) s řídají exis enciální o ázky po smyslu ži o a asm i (ci ujme zbásně
„Ží azemří “ /Vi i y mo i / Manuela Gonzáleze P ady: „Je dým inic, en o by í
dech: / Však umí á člo ěk, p ák ik ě , / láska a u one moři hned, / ado h obu míří
2 Tam éž, 100.
3 Jiménez— Mo ales 1998, s.73.
4 Paz 1969, s.12.
5 Viz am éž, s.12–13.
6 „¡Muje es i e-p oo ala pasión ine es, / Hijas de la mecánica Venus made in Ame ica“
(Škodo á 2018, s.192).
7 „Doc o , un desalien o de la ida / que en lo ín imo de mí se a aiga y nace, / El mal del sig-
lo… el mismo mal de We he , / De Rolla, de Man edo y de Leopa di. / Un cansancio de o-
do,un absolu o / Desp ecio po lo humano. / […] –Eso es cues ión de égimen: camine / De
mañani a; due ma la go, báñese; / Beba bien; coma bien; cuídese mucho, / ¡Lo que us ed
iene es hamb e!…“ (Škodo á 208, s.128).
8 „Las no ias pasadas son copas acías; / En ellas pusimos un poco de amo ; / El néc a o-
mamos… huye on los días… / ¡T aed o as copas con o o lico !“ (Škodo á 2018, s.94).
OPEN ACCESS
dORA pOLáKOVá 91
slas i zdech.“9) Básníci expe imen ují s olným e šem azkoumají y mické mož-
nos i jazyka. Odmí ají služebnos umění; o neznamená, že ne nímají p oblémy okol-
ního s ě a, že jsou hluší kdění na s ém kon inen u apod.,10 o šem li e a u a nemá
ap io i slouži žádné ideologii anemá se necha s azo a no mami či dogma y. S o-
boda ů čího ý azu je jim nade še a ex chápou jako au onomní a e ak , jehož
p a idla ycházejí zněho samého; en o aspek jejich o bu jasně zařazuje do mo-
de ního chápání li e a u y. Jen ako á o p áce sjazykem může és knej yššímu cíli:
K áse. „K ása předs a uje zob azení konečného nekonečném; p oje ex enzi ního
in enzi ním; od az absolu ního; zje ení Boha… K ásné je nu ně on ologické: je o
absolu no, je o Bůh.“11 K ása mode nis ického jazyka není yze es e ickou ka ego ií;
jejím cílem je posunou umělecké dílo kněčemu nehma a elnému a anscenden ál-
nímu: ke kosmické ha monii. P á ě o o e ikální směřo ání popí á p ázdný es e-
icismus, ze k e ého byli mode nis é adičně ob iňo áni, aobjasňuje úzké sepje í
shudbou (idalšími d uhy umění12) a ůznými ezo e ickými dok ínami. Hudbu po a-
žují za nejdokonalejší umění;13 dokáže beze slo yjádři nejni e nější anejsloži ější
emoce, ci y, imp ese. P opojuje jedince sjeho ni em is ím, co ho přesahuje: „Ry mus
uni e za se p olínal smým las ním y mem, s okem mé k e as o bou mých e -
šů,“14 říká cholný mode nis a Rubén Da ío.
Mode nis é usilují o o, aby li e á ní ex dokázal něco podobného. Anejen o:
exis uje-li esmí ná ha monie a y mus uni e za, pak je básník ím, kdo má éměř
magickou moc u o nebeskou hudbu slyše apřede ším deši o a a lumoči „oby-
čejnému“ člo ěku.15
Da ío y ořil básnickou kosmologii založenou na py hago ickém poje í ha mo-
nie s ě a, podle nějž jsou pří odní p ky po ažo ány za znaky odkazující k ha mo-
nickému řádu esmí u. Básník-mág je ím, kdo může in e p e o a apřekláda do
lidského jazyka posels í pří ody, posels í jedno y aha monie.16
Mode nis ický dů az na y mus ahudebnos e še (ip ozaického jazyka) odka-
zuje p á ě k omu o hledání analogií s esmí ným y mem, „nos algie po kosmické
9 „Humo y nada el soplo del se : / Mue en homb e, pája o y lo , / Co e ama de ol ido el
amo / Huye ab e e umba el place “ (Škodo á 2018, s.26).
10 Vždyť mode nismus přináší ob o ský ozk ě esejis iky a esejích či no ino ých článcích
in elek uálo é opako aně řeší nejen p oblémy umění akul u y, ale aké soudobé his o-
ické aspolečenské o ázky. Nejeden zmode nis ických ex ů je možné čís jako mani es
„ame ikanismu“, jako e lexi ole hispanoame ického egionu, oné Ma ího „naší Ame i-
ky“ e s ě ě.
11 Gullón 1980, s.165.
12 Al a o Sal ado připomíná, že o é o blízkos i ůzných uměleckých s é s ědčí mode -
nis ické li e a uře obliba synes ézie. Viz Sal ado 1986, s.56–57.
13 O li u R.Wagne a iz např.Sal ado 1986, s.71–81.
14 Da ío 2011, s.309.
15 Mode nis é zde samozřejmě čás ečně na azují na dědic í oman ismu asymbolismu.
„P o symbolis y se zámě né yuži í hudebnos i jazyka, ni řní sladění myšlenek, slo
az uků sdojmy, k e é je y olá ají, s aly p os ředkem, jak překona ady a eď adosáh-
nou jedno y s esmí em. Poezie se ak s ala magickým od azem kosmu“ (J ade 1986, s.19).
16 J ade 1986, s.31.
OPEN ACCESS
92 SVĚT LITERATURY 60
jedno ě je alým poci em mode nis ického básníka“.17 Jak upozo ňuje Rubén Da ío
kpředmlu ě ke sbí ce S ě ské sek ence (P osas p o anas, 1896), „jelikož každé slo o
má duši, obsahuje každý e š nejen slo ní ha monii, ale imelodii myšlenek. Mnohdy
pa ří hudba p á ě jen myšlence.“18 A o o p opojení y mu jazyka s y mem esmí u
je o něž éma em jeho sla né básně „Miluj s ůj y mus“ (Ama u i mo):
Miluj s ůj y mus, mají jej é činy,
dle zákonů s ých, a é e še aké;
esmí u jsi esmí nejen náznakem,
z ojí duše p ýš í písní ods íny.
Znebeské jedno y, již bez hliny
přijímáš, ypučí s ě y onaké
obě; když zazní číslo ledajaké,
zpy agoří kons elaci ýšiny.
Nechej se unés é o ikou boží,
zdušného p áka, aky noční au ou,
geome ickou záři ajně p ozři;
zabij už u lhos ejnos mlčenli ou
a am, kde p a da s oji u nu složí,
na lékej pe lu, pe lu křišťálo ou.19
Všechny u edené ysy amomen y mode nismu bychom edy mohli sous ředi kolem
pojmů k ása, ha monie as oboda.20 Aznich zase yplý á dů az na ů čí sílu au o a,
na jeho schopnos p aco a sjazykem jako se s a ebním ma e iálem, znějž y oří
au onomní aži o aschopný a e ak . Da ío káže: „P ní zákon, ů ce: oři .“21 Ne-
s ačí šak oři nápodobu pří ody, nes ačí pojmeno a apopsa básni k ásu ůže;
je řeba ji slo y oži i : „ y áře umělé ůže, k e é oní ja em, o je o ajems í.“22 Jak
připomíná Ál a o Sal ado , ůže je pods a ě k ě inou umělou ( e s é yšlech ěné,
dnes pře ládající podobě) as á á se jedním znejčas ějších symbolů mode ní poezie.23
Mode nismus p os řednic ím ob azu k ě iny klade dů az na ak oření (či s o-
17 Paz 1969, s.28.
18 Da ío 1975, s.547.
19 „Ama u i mo y i ma us acciones / Bajo su ley, así como us e sos; / E es un uni e so de
uni e sos / Y u alma una uen e de canciones / La celes e unidad que p esupones / Ha á
b o a en i mundos di e sos, / Y al esona us núme os dispe sos / Pi ago iza en us con-
s elaciones. / Escucha la e ó ica di ina / Del pája o del ai e y la noc u na / I adiación
geomé ica adi ina; / Ma a la indi e encia aci u na / Y enga za pe la y pe la c is alina /
En donde la e dad uelca su u na“ (Škodo á 2018, s.156).
20 Téma u se ěnuji šířeji e s é monog a ii (Poláko á 2017).
21 Da ío 1975, s.547.
22 Da ío, Rubén [online].
23 Sal ado 1986, s.61.
OPEN ACCESS
dORA pOLáKOVá 93
ření?)— básník pomocí jazyka buduje no é s ě y azalidňuje je objek y. Obdobný mo-
men , samozřejmě e yos řenější podobě, nalezneme díle chilského a an ga dního
au o a Vicen a Huidob a (1893–1948), k e ý pod silným li em e opských hnu í de-
inuje las ní a an ga dní smě k eacionismus, jehož základním p kem je opě dů-
az na ů čí ak . Básníka po ažuje Huidob o za „malého boha“. Vp og amo é básni
„Básnické umění“ („A e poé ica“) se ací ksymbolu ůže, k e ý jsme iděli uDa ía:
„P oč zpí á e o ůži, ach básníci? Nech e ji básni yk és .“24 Ná aznos na mode ni-
s ické hledání je u íce než pa ná,25 byť a an ga dy p og amo ě popí aly sounáleži-
os s adicí; jak poukazuje Ósca Galindo Valla oel, a an ga da se s a í
p o i pozdnímu mode nismu, p o i ěm ý azům, k e é zdíla upřímného
amocného básníka udělaly unylý a é o ický p oduk ukou jeho následo -
níků. Je zřejmé, že se e s ém nej ě ším ozk ě u o e ře (a an ga da) no ým
jazyko ým ýz ám, o šem bude nadále ud žo a zje né pou o smode nismem
a ím ise symbolismem, neboť bude podobně ouži po absolu ním apo sak a-
lizaci poezie abásníka.26
Huidob o na azuje na básnické ýdoby ky mode nismu (na nejednoznačnos , se k e-
ou mode nis é e lek ují mode ní s ě , odmí ání no em adogma , ů čí oli bás-
níka, au onomii li e á ního ex u aj.). Da ío i ěno al oku 1912 s udii „Rubén Da-
ío“ ( yšla časopise Musa Jo en), níž poukazuje na básníko y es e ické ino ace,
k e é chápe nejen jako něco spja ého spředchozí epochou, ale aké jako s imuly p o
las ní— samozřejmě ep e počínající anejasnou— ces u.27 Vpozdějších le ech, le-
ech k eacionismu amani es ů, se Huidob o přimkne ka an ga dnímu směřo ání,
bude expe imen o a sg a ickými básněmi, olnými asociacemi apod., o šem mo-
de nis ické dědic í připomene ješ ě oce 1926: „Ti páno é, k eří se domní ají, že
předs a ují mode ní Španělsko, mají módě posmí a se Rubénu Da ío i; jako kdyby
se snad španělš ina mohla od Góngo o ých dob až dodnes pyšni jiným básníkem než
Rubénem Da íem.“28 Pokud jde oopačné nímání, Da ío i na něk e ých a an ga d-
ních pozicích (apózách) adila p og amo á no os za každou cenu, o šem zá o eň
odící se a an ga dní poezii se zájmem sledo al, byť— jak si šímá Luis Sáinz de
Med ano— „mode nis é a an ga du nechápali a o na zdo y omu, že ji nejen umož-
nili, ale na íc něk eří, anejen Da ío, yk očili smě em kní.“29 Sáinz de Med ano při-
pomíná např.Da ío u báseň „Epís ola ala seño a de Leopoldo Lugones“ (Epiš ola paní
Leopolda Lugonese, El can o e an e / Toula ý zpě , 1907), k e á yniká i onií, ho o o-
ým jazykem apoe ikou každodennos i.30 Da ío na ušuje adiční o mu epiš oly—
e španělské adici se skládala zjedenác islabičných e šů, básník z olil alexand in.
Použí á ancouzské, la inské, anglické či ka alánské ý azy („E pou cause. Já jsem
24 Huidob o 1989,s. 3.
25 Osou islos ech Huidob o y a an ga dy smode nismem iz Cos a 1980.
26 Galindo 1998, s.213.
27 Viz Galindo 1998, s.217–218.
28 C . Galindo 1998, s.223.
29 Sáinz de Med ano 1997, s.332.
30 Viz Sáinz de Med ano 1997, s.312, éž Ruiz Ba ionue o, 2016.
OPEN ACCESS
94 SVĚT LITERATURY 60
paname ikanizo al smlha ými oba ami…“; „Adnes jsem ady na Mallo ce, la e a dels
one s“31). Ai onizuje sám sebe, s ůj ži o inu nos ydělá a si na ži oby í za použi í
pojmů spojených smode ní dobou a echnickým pok okem:
Neu as enie
je da , k e ý jsem obd žel sp ním dílem.
Ažil jsem ak špa ně a ak dobře, jak a olik! […]
A olik á jsem ymačkal mozko ý lalok,
že můj s a je ážný. […]
Předepisují mi, ať nic nedělám ana nic nemyslím,
ať odjedu na enko pozo o a s í ání
se sla íky aGa cilasem ase
spo em. B a o! Ano. Dobře. Moc dobře. Aco La Nación32?
Aco moje každodenní, přesná aosudo á p áce?
Copak ne ědí, že jsem konzulem jako S endhal?
Je nu né, aby lékař, k e ý o předepisuje, posky l
o něž šeko ou knížku zC édi Lyonnais,
aposlal au omobil hl ající í ,
němž se bude p ojíždě má znešená znuděnos ,
k e á má po k k p o ylaxe, ědy ap a dy.33
Idalší a an ga dní umělci znali Da ío o jméno; ak např.Ma ine i kon ak o al ni-
ka agujského mode nis u sp osbou ospolup áci p o s ůj časopis Poesia aHuidob o
zase na jeho počes pojmeno al s ůj časopis Azul;34 kDa ío ě odkazu se přihlásili o -
něž Pablo Ne uda aFede ico Ga cía Lo ca, když yzd ihli jeho ýznam nejen p o
hispanoame ickou, ale išpanělskou mode ní poezii, „jeho a ibu y elkého básníka,
od é doby ana ždy nepos ada elného“.35 Mode nis ická poezie byla ýchodiskem
ainspi ací ip o jednoho z cholných hispanoame ických mode ních básníků: Pe u-
ánce Césa a Valleja (1892–1938). R.González Vigil se domní á, že nejdůleži ější inspi-
ací bylo p o pe uánského básníka Da ío o chápání poezie jako p os o u. P os o u,
k e ém básník hledá odpo ědi na o ázky ži o a asm i, boles i au pení.36 Vallejo
31 Da ío 1975, s.747 a749. („E pou cause. Yo pan-ame icanicé con un ago emo “; „Hoy,
heme aquí en Mallo ca, la e a dels one s.“)
32 Buenosai eský lis , do nějž Da ío přispí al.
33 „La neu as enia / es un don que me ino con mi ob a p imigenia. / ¡Y he i ido an mal,
y an bien, cómo y án o! […] Y he exp imido la ub e ce eb al an as eces, que es oy
g a e. […]Me ece an que no haga nada ni piense nada, / que me e i e al campo a e
la mad ugada / con las alond as y con Ga cilaso, y conc / el spo . ¡B a o! Sí. Bien. Muy
bien. ¿Y La Nación? / ¿Y mi abajo dia io y p eciso y a al? / ¿No se sabe que soy cónsul
como S endhal? / Es p eciso que el médico que eso ece e, dé / ambién lib o de cheques
pa a el C édi Lyonnais, / y en íe un au omó il de o ado del ien o, / en el cual se pa-
see mi eg egio abu imien o, / ha o de p o ilaxis, de ciencia y de e dad“ (Da ío 1975,
s.747–748) .
34 Viz Cos a 1975, s.261–274.
35 Viz Ga cía Lo ca— Ne uda [online].
36 González Vigil 1997, s.66.
OPEN ACCESS
dORA pOLáKOVá 95
zdá á hold nika agujskému mis o i samo ným náz em p ní sbí ky: Če ní poslo é
(Los he aldos neg os, 1919) odkazují na sla nou Da ío u báseň „Poslo é“ (He aldos),
byť posels í je o pokaždé jiné: uDa ía milos ný ci , uValleja sm . Pe uánec yuží á
idalší oblíbené mode nis ické ob azy apos upy, ale od počá ku je naplňuje las ním
ýznamem aods ínem; mode nis é ak např. ádi použí ali ob az e bu (Da ío ho oří
e s ejnojmenné básni olabu i jako s ém symbolu) aVallejo se e skladbě „Huaco“ ob-
ací kincké minulos i as é míšenecké pří omnos i, když se při o ná á např.klamě
či kondo o i. Vallejo mode nis ickou es e iku zásadním způsobem překoná á, od u -
či ých ysů se ehemen ně oddaluje, zá o eň ale Da ío o mis o s í a edy i ýznam
mode nismu p o mode ní poezii ždy yzná á, jak připomíná And é Coyné: „Vallejo
nikdy nepřes al uc í a přede ším au o a Zpě ů ži o a anaděje [ j.Da ía, DP] (ješ ě
Paříži ho přá elé slyšeli občas opako a : Rubén Da ío je můj o ec.“37 S ím souzní
iVallejo a báseň „Ol ář“ (Re ablo), níž Da ía zý á jako symbol poezie:38 „Bože můj,
jsi milos dný, neboť jsi posky l u o loď, / na níž i o modří ča odějo é p o ádějí s é
kejkle. / Da ío nebeských Ame ik!“39
Ča odějné kejkle by mohly předs a o a ono mode nis ické hledání dokona-
lého ý azu, k e ý je analogií dokonalého y mu kosmu. Je o šak zje ně chimé a,
přelud— ama nos oho o úsilí přispí á kmelancholickému, až agickému ónu
če ných ex ů; „Pídím se po sp á ném a u, en nechce nés můj s yl. […] Přes o
nenacházím nic než slo o, k e é p chá, / zážeh melodie, jenž se z lé ny řine, há,
/ asno ou bá ku, jež p os o u si jen ak pluje,“40 s ěřuje se Da ío („Pídím se po
sp á ném a u“ / Yo pe sigo una o ma). S ejně ak předs a a básníka jako u či-
ého zas ěcence, p o oka, má p o ipól předs a ě umělce nepochopeného, osamě-
lého, k e ý p odá á o, co nemá cenu, ak jako p os i u ky, jak kons a uje Manuel
Machado: „Tak my oba, y lásku, já poezii / dá áme za zla o s ě u, k e ým poh dáme…
/ Ty s é ělo bohyně; já s ou duši! / Pojď abudeme se smá aplaka společně.“41 P o o
se edle melancholie obje uje přede ším pozdějším mode nismu pohled i onický,
k e ý „ s dci básníka usazuje ušení podi ného, neopako a elného, biza ního; Za-
kořeňuje se něm pochybnos a– co má nej idi elnější důsledky— disonance.“42
Přes o— anebo p á ě p o o— nalézáme mode nis ické li e a uře řadu ex ů, k e é
jsou ob anou poezie;43 na zdo y ápání při hledání ysněné K ásy aHa monie, áří
ář deziluzi, jes liže něco má (snad) cenu, pak je o umění.
Poezie pře á, dokud bude a p oblém ži o a asm i. Da umění je da-
em nej yšším, k e ý umožňuje s oupi do dří e neznámého apozději
37 Coyné 1958, 12.
38 Více iz Segu a Za iquiegui 2013.
39 Vallejo [online]. („Dios mío, e es piadoso, po que dis e es a na e,/donde hacen es os b u-
jos azules sus o icios./Da ío de las Amé icas celes es…).
40 Škodo á 2018, s.149.
41 Machado 2000, s.128.
42 Jiménez 1985, s.65.
43 Viz 2016. UJosého Ma ího nalezneme a o slo a: „Jaký igno an chce di , že poezie není
p o ná ody nezby ná? Něk eří lidé jsou men álně ak omezení, že si myslí, že každé o oce
končí slupkou…“ ( am éž, s.265).
OPEN ACCESS
96 SVĚT LITERATURY 60
igno o aného, do p os o u snu nebo ozjímání. Exis uje ideální hudba a o -
něž e bální hudba. Nejsou školy; jsou básníci. Sku ečný umělec chápe šech-
ny způsoby anachází k ásu e šech a ech. Veške á slá a acelá ěčnos se
nacházejí našem ědomí.44
Mode nis ická obno a jazyka předs a uje klíčo ý bod p o s up li e a u y hispano-
ame ického s ě a do mode ni y— sjejími ýdoby ky anejis o ami ipa adoxy, k e é
p á ě mode nis é ak suges i ně zachy ili asami na sobě zažili. Jazyk, k e ý mode -
nismus zanechal dalším gene acím, je jazyk s obodný, neslužebný, ědomý si s ých
možnos í iomezení. Jazyk elkých hispanoame ických au o ů 20.a21.s ole í. Kjeho
dědic í se přihlásil řeba Jo ge Luis Bo ges: „Ne ěřím na li e á ní hnu í, p o ože je
pokládám za umělé kons uk y sloužící kusnadnění ýuky, ale kdybys e mě nu ili,
abych p ohlásil, odkud pocházejí mé e še, řekl bych, že zmode nismu, oné ob o -
ské s obody, k e á obno ila mnohé li e a u y, jejichž společným nás ojem je španěl-
š ina, ak e á, nu no říci, dolehla až do Španělska.“45
LITERATURA:
44 Da ío 1975, s.698–700.
45 Bo ges 1984, s.1084, přel. M.Macho á.
Bo ges, Jo ge Luis. Ob as comple as 1923–1972.
Buenos Ai es: Emecé Edi o es, 1984; éž
[online]. [ci .2019-08-28]. Dos upné z:
<h ps://li e a u aa gen ina1un n. iles.
wo dp ess.com/2012/04/bo ges-jo ge-luis-
ob as-comple as.pd >.
Cos a, René. „Del mode nismo ala angua dia:
El c eacionismo p e-polémico“. Hispanic
Re iew 46, 1975, no.3, 1975, s.261–274.
Cos a, René. En pos de Huidob o. San iago de
Chile: Edi o ial Uni e si a ia, 1980.
Da ío, Rubén. „Ca ulo Méndez. Pa nasianos
ydecaden es.“ In El mode nismo y o os ex os
c í icos. [online]. [ci .2019-03-23]. Dos upné
z: <h p://www.ce an es i ual.com/
ob a- iso /el-mode nismo-y-o os- ex os-
c icos-0/h ml/ ee0d3b4-82b1-11d -acc7-
002185ce6064_2.h ml>.
Da ío Rubén. Cuen os comple os. Buenos Ai es:
Losada, 2011.
Da ío, Rubén. Poesías comple as. Mad id:
Aguila , 1975.
Galindo Villa oel, Ósca . „Da ío y
Huidob o: Del mode nismo ala poé ica
del suge imien o“. Anales de Li e a u a
Hispanoame icana 1998, n. 27, s.211–223.
Ga cía Lo ca, Fede ico— Ne uda, Pablo.
„Discu so al alimón sob e Rubén Da ío“.
[online]. [ci .2018-09-30]. Dos upné
z: <h p://www.ne uda.uchile.cl/
discu soalimon.h m>.
González Vigil, Rica do (ed.). „In oducción“.
In Vallejo, Césa . Poesía comple a. Tomo 1, Los
he aldos neg os y o os poemas ju eniles. Lima:
San iago Aguila , 1997.
Gullón, Rica do (ed.). El mode nismo is o po los
mode nis as. Ba celona: Guada ama, 1980.
Housko á, Anna. „Ob ana poezie— žán
hispanoame ického mode nismu“. In
Housko á, Anna— S a oň, Vladimí (eds.).
Pokusy o enesanci Západu. P aha: Uni e zi a
Ka lo a, Filozo ická akul a, 2016, s.261–275
Huidob o, Vicen e. Ob a selec a. Ca acas:
Biblio eca Ayacucho, 1989.
Jiménez, José Oli io. „Hacia la mode nidad en
la poesía mode nis a hispanoame icana“.
Cuade nos hispanoame icanos, 1985, no.425,
s.63–70.
Jiménez, José Oli io Jiménez— Mo ales, Ca los
Ja ie Mo ales (eds.). La p osa mode nis a
hispanoame icana: In oducción c í ica y
an ología. Mad id: Alianza Edi o ial, 1998.
OPEN ACCESS
dORA pOLáKOVá 97
J ade, Ca hy Login. Rubén Da ío y la búsqueda
omán ica de la unidad. Mexiko: Fondo de
Cul u a Económica, 1986.
Machado, Manuel. Alma. Cap ichos. El mal
poema. Mad id: Clásicos Cas alia, 2000.
Ne o, Amado. „Mode nismo“. In Gullón,
Rica do. El mode nismo is o po los
mode nis as. Ba celona: Guada ame—
Pun o Omega, 1980.
Paz, Oc a io. El ca acol y la si ena. In Paz,
Oc a io. Caud i io. Mexiko: Ed. Joaquín
Mo iz, 1969.
Poláko á, Do a. Mezi p opas í anebem: Fin de
siècle p ozaickém díle Rubéna Da ía. P aha:
Ka olinum, 2017.
Ruiz Ba ionue o, Ca men. „La Epís ola ala
seño a de Leopoldo Lugones de Rubén Da ío,
desmi i icación poé ica del mode nismo“.
Anales de Li e a u a Española, 2016, no 28,
s.251–267.
Sáinz de Med ano, Luis. „La angua dia
desde el mode nismo“. Anales de Li e a u a
Hispanoame icana, II, 26.Mad id:
Uni e sidad Complu ense de Mad id, 1997,
s.309–324.
Sal ado , Ál a o. Rubén Da ío y la mo al es é ica.
G anada: Uni e sidad de G anada, 1986.
Segu a Za iquiegui, Ainhoa. „Vallejo y Los
he aldos neg os: del mode nismo al lenguaje
allejiano“. Re is a de Es udios Filológicos, 2013,
no.25, s. XX–XX.
Škodo á, Denisa (ed.). Rozp ýlené p ůsečíky:
An ologie hispanoame ické mode nis ické poezie.
P aha: Li e á ní salon, 2018.
Vallejo, Césa . „Re ablo“. In ýž. Ob a poé ica
comple a. [online]. [ci .2019-06-14].
Dos upné z: <h p://www.neil eliz.com/
Cesa %20Vallejo%20Ob a%20Poe ica%20
Comple a.pd >.
Ta o p áce znikla za podpo y p ojek u K ea i i a aadap abili a jako předpoklad úspěchu E opy
p opojeném s ě ě, eg. č.: CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_019/0000734 inanco aného zE opského ondu
p o egionální oz oj.
OPEN ACCESS