Ú odem…
Upříleži os i 110. ý očí na ození p ozaika Egona Hos o ského (23.4.1908, H ono –
7.5.1973, Mon clai , New Je sey, USA) uspořádal 20.dubna2018 Ús a české li e a u y
akompa a is iky Filozo ické akul y Uni e zi y Ka lo y P aze kon e enci ěno anou
jeho dílu. Zas oupeni zde byli kolego é z ozličných domácích azah aničních ins i u‑
cí, gene ačně ime odologicky ozdílní zkušení bada elé, dok o andi ip eg aduální
s uden i.
Pří omnou knihu, k e á předs a uje ýs up z oho o se kání, jsme ozdělili do ří
čás í. Vp ní znich, naz ané Dílo Egona Hos o ského– Východiska ape spek i y, jsou
zas oupeny ři ex y, k e é oz íjejí několik klíčo ých éma ao ázek, k e é jsme y‑
yčili jako ýchozí p o jednání kon e ence. Jiří Holý se příspě ku naz aném Téma
žido s í díle Hos o ského a omán Dům bez pána zaměřuje na azby Egona Hos o ského,
k e ý pocházel zasimilo ané žido ské odiny e ýchodních Čechách, kžido ským
společenským akul u ním ak i i ám. Sleduje o něž p ůmě y žido ské ema iky do
p ozaiko a díla. Ma in Poko ný e s a i naz ané Náč kHos o ského au o ské le oře
oz íjí několik in e p e ačních podně ů, opřených o ýchozí ezi, k e á Hos o ského
in e p e uje jako au o a ypja ě mo álního, jenž exkluzi ně mo álním p izma em
nímá hlasy ipodoby, ulice ik ajiny. Nejde uněj o šem omo ální sys ém, nýb ž
omo ální emoci, edy oemocionální ědomí mo álních ozpo ů adynamik: k ásy
dob a, zhnusení zlem ajis é kombinace ěch o p o ipólů, k e é Hos o ský pocí il na
las ní kůži anašel způsob, jak je působi ě zachy i . Václa Vaněk si ře í zú odních
sond šímá p oblema iky humo u ai onie. Humo chápe jako pa adoxně čas o „k u ý“
nás oj a ální p oměny p o agonis ů Hos o ského p óz, i onii pak jako u, jež jeho
díle čas o de inuje ámec lidských ži o ů. Ty o a ibu y acha ak e is iky Hos o ského
humo u ai onie se pokouší pos ihnou ozsahu celého spiso a elo a díla.
D uhý oddíl s i ulem Šes k á hla ní úloze. Poe ika díla Egona Hos o ského le ech
p ní Českoslo enské epubliky ap ního exilu (1923– 1948) zah nuje ex y, k e é se ůz‑
no odým způsobem do ýkají ozličných aspek ů poe iky Hos o ského děl p ních
d ou dese ile ích jeho umělecké o by. E ik Gilk se ex u naz aném KHos o ského
ané po ídko é o bě zabý á anou po ídko ou o bou Egona Hos o ského, publi‑
ko anou éměř ýh adně časopisecky le ech 1923–1938. Všímá si mimo jiné jejích
ans o mací pozdější po ídko é o bě i aných ománo ých p acích. Václa
Sádlo se e s a i Regionální p ky díle Egona Hos o ského zaměřuje na popis egionál‑
8EGON HOSTOVSKÝ
ních p ků Hos o ském p ózách. Ukazuje napříč au o o ými p ozaickými díly, jak
byl omu o au o o i psychologizujících aexis enciálně laděných děl k aj jeho dě s í
amládí důleži ým, ne ‑li ozhodujícím zd ojem jeho inspi ace. Vídeňská bohemis ka
Ge aude Zando á se ex u snáz em Mezi s ědec ím ahalucinací – Lis y z yhnan-
s í Egona Hos o ského zaměřuje na bele is ické dopisy Egona Hos o ského zexilu,
k e é napsal le ech 1939 a1940 při ú ěku zE opy. Podobně jako další obdobně
koncipo ané p ózy domácí is ě o é p odukce dokumen ují čas o zou alou si uaci
up chlíků ajejich úsilí ozacho ání jejich indi iduální iden i y chaosu jmen, doku‑
men ů ajazyků. Současně popisují sny anaděje emig an ů, jejichž samo ná exis ence
se čas o podobá záz aku. Mi osla Chochola ý e s a i Ob az cizince Hos o ského
álečných p ózách analyzuje podoby pos a y cizince p ozaiko ých p acích. Klade
si o ázku, do jaké mí y jsou p o agonis é cizinci podle las ního ozhodnu í ado
jaké mí y jsou do é o ole lačeni soudobými společenskými podmínkami. Mi‑
chal Topo se ex u s i ulem „Lau ino i ozbiji d žku, kdyby se če na koze jel“ aneb
Hos o ského „pseudologia an as ica“ či exilo ý s á E. Hos o ského aA. Lau ina zabý á
pozadím dobo ého spo u řešeného londýnském álečném exilu ano ě os ě luje
ýsek Hos o ského exilo é si uace. Ma ie Ze o á se ex u Nos algie, k e á neměla
obsah. Kmo i ům pamě i a zpomínání e yb aných dílech Egona Hos o ského zaměřuje
na mo i y zpomínání a zpomínek Hos o ského ománech, zejména sou islos i
sjeho dopisy zp ního exilu.
Tře í oddíl snáz em Nez ěs ný? T o ba a ecepce díla Egona Hos o ského období
d uhého exilu (1948–1973) o e í á s ať Olgy Hos o ské Egon Hos o ský aVí ězný úno .
Příspě ek se zaměřuje na omán Nez ěs ný as o ná á ho sp ózami pa alelně y‑
dá anými soudobém Českoslo ensku, k e é ema izují komunis ický pře a
zodlišných, o iciálních ideo ých pozic – konk é ně s ománem Jana O čenáška
Občan B ych a ománem Bohusla a Březo ského Železný s op. Au o ka se aké e
s ém příspě ku ěnuje případu ománu Úno , jehož au o em byl Lubo Zink ak e‑
ý byl pů odně připiso án Hos o skému. Vpříspě ku naz aném Nez ěs ný: mezi
Západem aVýchodem nebo Hos o ského minis e s o s achu se Juan Zamo a zabý á
o ázkou, zdali lze o ománu u ažo a ámci žán u c ime ic on ajak lze en o
omán čís dobo ém domácím is ě o ém kon ex u, kdy e s ejném oce ychází
jak Hos o ského Nez ěs ný, ak např.budo a elský omán Nás up Václa a Řezáče
či s ým laděním Hos o skému blízká kniha G ahama G eena Minis e s o s achu.
Ba bo a S obodo á se ex u Co zbylo zPůlnočního pacien a… aneb Les Espions Hen iho-
-Geo gese Clouzo a sous ředila na s o nání Hos o ského ománu Půlnoční pacien
(The Midnigh Pa ien , 1954) s ilmem Les Espions (1957), k e ý y ořil ancouzský
ežisé Hen i ‑Geo ges Clouzo ajenž byl inspi o án Hos o ského knihou. Film
není českém kon ex u příliš známý, p o o se au o ka sous řeďuje jak na okolnos i
geneze ilmu, ak se zabý á is o náním něk e ých aspek ů li e á ního ex u ajeho
ilmo é adap ace. Š ěpánka Paško á u ažuje příspě ku Jak yda omán Půlnoční
pacien ? nad možnos mi současné edi ace Hos o ského p ózy. Tex ychází zp axe
při příp a ě ydání ománu Půlnoční pacien ámci České knižnice (B no 2018).
Zá ě ečný příspě ek knihy zpe a polské bada elky Aga y Fi lej Kon iden p o i
s é ůli. Další klíč kcha ak e is ice s ředoe opského h diny p óze Egona Hos o ského
aJanusze Głowackého (na příkladu ománů Nez ěs ný aMoc uchleje) u ažuje o ěch o
au o ech jako ozás upcích skupiny s ředoe opských spiso a elů, k eří e s ých
9ÚVODEM…
dílech oz hují konk é ní způsoby, jak řeši – zhlediska zacho ání osobní m a ní
iden i y – p oblém zdo u ůči laku moci.
Vážení č enáři, předložená publikace předs a uje ýsledek ře ího, esp. č ého
polis opado ého odbo ného se kání nad dílem Egona Hos o ského. S ým způsobem
na azuje na řadu předchozích podobně založených událos í. Na jaře oku 1993 se
konalo H ono ě meziná odní sympozium Ná a Egona Hos o ského (s o . KAUT‑
MAN 1996). Téhož oku uspořádala uni e zi a H adci K álo é kon e enci Labo a oř
psychologické p ózy, jejímž ámci byl ěno án celý blok p á ě Hos o skému dílu
(s o . DVOŘÁK; MLSOVÁ 1994). V oce 2003 uspořádala Filozo ická akul a Uni e zi y
Ka lo y kolok ium naz ané Egon Hos o ský kon ex u psychologické aexis enciální
p ózy 30. a40. le ( yb ané příspě ky p ezen o ány pe iodikách T a aDokořán
oce 2003, s o . SVADBOVÁ; PŘIBÁŇ). Dou áme, že ám o o ak uální zas a ení
nad dílem pozo uhodného českého žido ského p ozaika přinese řadu podně ů p o
č enářské se ká ání sjeho p ózami.
Václa Vaněk aJan Wiendl
LITERATURA
DVOŘÁK, Jan; MLSOVÁ, Nella
1994 Hla ní éma: psychologická p óza (H adec
K álo é: Gaudeamus)
KAUTMAN, F an išek (ed.)
1996 Ná a Egona Hos o ského (P aha: P o is)
SVADBOVÁ, Blanka; PŘIBÁŇ, Michal
„Egon Hos o ský“. Slo ník české li e a u y po
oce 1945 (dos upné na h p://www.slo nik‑
ceskeli e a u y.cz/showCon en .jsp?do‑
cId=30 & hl=Hos o sk%C3%BD+; přís up
17.9.2018)