VÁLKA SŽÁNRY
Da id Lukeš
Kubá , M. (2016). K an i a i ní analýza žán ů. Os a a: Os a ská uni e zi a, Filozo-
ická akul a, 141 s.
Mi osla Kubá e s é publiko ané dize aci zkoumá pa alely mezi kon enčním žán-
o ým zařazením ex u ajeho jazyko ými ysy, měřenými pomocí k an i a i ně lin-
g is ických me od. Snaží se edy zodpo ědě o ázky ýkající se z ahu mezi ně ex-
o ou a ni o ex o ou cha ak e is ikou ex u: Vyznačuje se báseň yšší nebo nižší
ema ickou koncen ací než omán, nebo jsou oba žán y s o na elné? Jak jsou na om
zhlediska lexikální boha os i? a p. Použí á při om ši oké spek um s ylome ických
me od, jejichž pečli ém ýbě u as ozumi elně o mulo ané cha ak e is ice k í
nej ě ší přínos celé p áce. Nicméně jak yplyne znásledujících řádků, d a klíčo é
aspek y p áce ybízejí přinejmenším kpolemice. Jmeno i ě jde o olbu ma e iálu,
snímž Kubá p acuje (jedná se o ýbo zdíla jediného au o a, Ka la Čapka), a ůzné as-
pek y analýzy da (s a is ické yhodnocení, jeho in e p e ace, izualizace ýsledků).
Věnujme se šak nejp e jednoznačně kladným aspek ům p áce. Výbě použi ých
s ylome ických indiká o ů je podložen pečli ým s udiem sekundá ní li e a u y,
níž se au o elmi dobře o ien uje, jak os a ně dokazuje i undo aným ýkladem
z ažo aných me od, ozbo em jejich kladů azápo ů anázo nými příklady. Me ody
dělí do d ou skupin, přičemž p ní znich bychom mohli označi za ling is icky mo-
i o ané, a udíž iin e p e o a elné, d uhou pak za p agma ické. Au o sám o é o
d uhé skupině ho oří jako ome odách, „k e é se p imá ně použí ají ke klasi ikaci
ex ů, zejména pak oblas i u čo ání au o s í“ (s.38), azařazuje je spíš jako zajíma-
os p o doplnění. Do p ní ka ego ie řadí ůzné způsoby u čo ání slo ního boha s í
od ozené od ype- oken a io (TTR), ema ickou koncen aci ex u, zdálenos i slo es,
p ůmě nou délku okenu a z .ak i i u; do d uhé pak cha ak e is iku ex u pomocí
n-g amů anej ek en o anějších slo . Tím o dělením au o hodně poukazuje na o,
že cílem p áce není ani olik h ubou silou co nejlépe au oma icky iden i iko a žán y,
jako spíš empi icky zjis i ypické jazyko é ysy, k e é y o žán y ykazují, apokusi
se je ling is icky in e p e o a .
Nemá smysl zde ep oduko a popisy jedno li ých me od, jak již bylo řečeno,
ýbě je poučený a ýklad přís upný, akže k omu o účelu nejlépe poslouží publi-
kace samo ná. Jako jeden příklad za šechny u eďme pojednání oslo ním boha s í
kap.4.1. Kubá s ozumi elně ys ě luje, p oč má na su o é TTR li délka ex u, což
je pochopi elně p o po o ná ání ex ů ůzných délek p oblém, a ozebí á pos upy,
k e ými se ůzní bada elé snažili en o p oblém obejí . Přehled je o dobře uspořá-
daný ač i ý, osobně bych do něj snad jen ješ ě zařadil me odu zTTR (C ček & Chlum-
ská, 2015). Ne snad p o o, že by přehled nu ně musel bý yče pá ající, ale p o o, že
a o me oda se od os a ních u edených zajíma ým způsobem liší,1 akže by oboha ila
1 Za ímco os a ní me ody p acují jen scílo ým ex em samo ným, zTTR se po o ná á TTR cí-
lo ého ex u s e e enčními hodno ami TTR ep ezen a i ního zo ku ex ů podobné délky.
OPEN
ACCESS
DAVID LUKEš 77
už ak pes ou diskusi ohledně možných přís upů křešení oho o p oblému. Na d u-
hou s anu, dle očení je pa né, že článek ozTTR aKubá o u publikaci od sebe dělí
pouhý ok, akže absenci zTTR lze pa ně zčás i přičís isouběhu obou ýzkumů.
Sám Kubá nakonec po přes ědči é a gumen aci olí me odu Mo ing A e age
TTR (MATTR), k e á spočí á e zp ůmě o ání hodno TTR ypoč ených na základě
posou ání okna os ano ené šířce po ex u oken po okenu. Nicméně zmiňuje izní
od ozenou me odu Mo ing Window TTR Dis ibu ion, na jejímž ý oji se sám podí-
lel. V é o a ian ě se TTR naměřená jedno li ých oknech nep ůmě ují do jednoho
bodo ého odhadu, ale sleduje se jejich ozdělení, což umožňuje jemnější po o nání,
o šem za cenu složi ějšího s a is ického yhodnocení. Ip o o au o p o hla ní ana-
lýzu zůs á á uMATTR.
Vzhledem k é o nuanco ané adobře podložené selekci me od mi přijde o o ě ší
škoda, že zhlediska ma e iálu, na k e ém žán o ou a iabili u zkoumá, se Kubá (cí-
leně a ědomě) omezuje na o bu jediného au o a (Ka la Čapka). Au o nabízí ná-
sledující ys ě lení:
Omezením ko pusu analyzo aných ex ů na jediného au o a jsme dosáhli elimi-
nace nežádoucího li u ůzných au o ských s ylů, jenž nu ně de al uje ypo í-
dací hodno u podobných ýzkumů. Každý au o má o iž s ůj jedinečný způsob
psaní, k e ý p os upuje napříč žán y. Vpřípadě zařazení íce au o ů do ko pusu
nu ně znemožníme ele an ní yhodnocení ýsledků, neboť nebudeme s o zjis i ,
zda získané hodno y ypo ídají spíš oau o o i nebo ožán u. Na d uhou s anu
je řeba poznamena , že omezením ko pusu na jediného au o a nelze zá ě y zo-
becni , p o ože ne íme, jak by se sledo ané ukaza ele cho aly případě jiných
au o ů (s.11–12).
Kdybychom na u o a gumen aci přis oupili, znamenalo by o, že jakákoli snaha
zkouma žán y je ma ná. Buď se o iž omezíme na jediného au o a anaše ýsledky
nebudou zobecni elné, nebo jich budeme zkouma íc, ale ýsledky budou i ele-
an ní, p o ože se nich bude mísi li žán u aau o ského s ylu. To je o šem a-
lešné dilema. Žán jako ako ý p os řednic ím jediného au o a zkouma jednoduše
nelze, neboť se jedná onadindi iduální koncep . Koneckonců o e ýše u edeném
ú y ku připouš í isám Kubá . Pak je o šem náze publikace za ádějící, přesnější by
byla K an i a i ní analýza žán ů uKa la Čapka— p ezen o ané me ody jsou sice be-
zespo u apliko a elné na ex y jakéhokoli au o a, o šem jejich ýsledky auži ečnos
jsou p axi es o ané pouze na Čapko i.
Au o sky ozmani ý ko pus je edy p o obecný popis žán ů nu nou podmínkou.
Klíčem k omu, p oč omu ak je, je p á ě onen jedinečný au o ský s yl: za cha ak e-
is ické p o žán by mělo bý po ažo áno o, co se spolehli ě p oje í napříč au o y,
ůzným au o ským s ylům na zdo y. Kubá a gumen uje, že není možné  om o scé-
náři u či , „zda získané hodno y ypo ídají spíš oau o o i, nebo ožán u“. Při om je
o naopak i iální: čím íc au o ů se na nějakém ysu shoduje ačím menší je  ámci
ysu ozp yl hodno ajasnější sdílená endence, ím íc ys ypo ídá odaném žán u.
Za p ek au o ského s ylu nelze označi něco, na čem se sys ema icky shoduje alná
ě šina au o ů; s ejně ak za ys žán u nelze označi něco, co nacházíme jen ujednoho
OPEN
ACCESS
78 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY 2/2018
znich. Jinými slo y, jedno li é au o ské s yly předs a ují ýky y ůznými smě y, šum,
k e ý se na zájem yk á í; o, co zněj sys ema icky yční á, co je sdílené, ukazuje na
kolek i ní chápání náplně daného žán u. Na om o přís upu je nakonec přece zalo-
žená ik ali a i ní desk ipce: bada el in ui i ně hledá p ominen ní sdílené ysy, jen
áhy, k e é jim přiděluje, jsou subjek i ní, j.ne ak ěsně na ázané na empi ii. Není
edy dů od, p oč by podobně nemohla pos upo a idesk ipce k an i a i ní.
Úh nem, au o ský s yl ažán jsou d ě s any éže mince. Vobou jde ozapojení
ůzných jazyko ých p os ředků; p ním případě jde o ybočení zkon ence, d u-
hém ojejí naplnění, ale undamen álně sledujeme y éž jazyko é je y, liší se jen jejich
ozložení populaci. Zdiach onního pohledu jsou y o ka ego ie dokonce p os upné:
uzná aný au o může o li ni směřo ání žán u, když os a ní začnou přejíma p ky
jeho au o ského s ylu. Na p cích samo ných se nic nezmění, ale pos upem času se
s anou indiká o y žán u, ne au o a, k e ý je zpopula izo al. Ta o p oměna nímání
se bude od íje od oho, jak se p ky ozšíří populaci au o ů. Abychom mohli zkou-
ma jak žán , ak au o ský s yl, musíme edy o é o populaci mí předs a u. Vk a-
li a i ní s udii může bý pří omna jen implici ně: píšu-li oČapko ě s ylu, iše se
předpokládá, že jsem ži o ě če l ijiné au o y, amám edy předs a u, co činí Čapka
Čapkem. Ve s udii k an i a i ní je po řeba s o ná ací da a explici ně zah nou do
analýzy— jinak nelze jejich li k an i iko a .
Ve s ě le é o zásadní me odologické ýh ady budou pochopi elně jakékoli další
připomínky k ecenzo ané publikaci působi d uhořadě, nicméně něk e é aspek y
p áce sda y je po řeba okomen o a , už jen p o o, že da o á analýza je ošeme ná dis-
ciplína as ého d uhu umění, akže ci p o ni je dob é si říbi na konk é ních pří-
kladech. Samo ná ak izice da , j.naměření hodno ýše jmeno aných indexů p o
jedno li é ex y, byla bezpochyby pořádku— jak již bylo řečeno,  é o oblas i se
au o pohybuje s elkou jis o ou, ana íc něk e ých případech p o ýpoče exis uje
dediko aný so wa e. Už méně se z o ožňuji snásledným s a is ickým yhodnoce-
ním, izualizacemi ain e p e ací.
Máme-li naměřené hodno y např.MATTR p o ex y ůzných žán ů, dalším k o-
kem je po o na skupiny ex ů podle žán ů azjis i , do jaké mí y se mezi sebou liší.
Jednoduchým s anda dním izualizačním nás ojem p o y o účely jsou k abico é
g a y, k e é úspo ně znázo ňují ozdělení hodno  ámci žán ů: pokud se k abice
d ou žán ů íceméně přek ý ají, je jasné, že MATTR mezi nimi ne ozlišuje. Naopak,
čím dál jsou od sebe na zájem, ím jsou oba žán y zhledem ke z olenému ukaza eli
(MATTR) ozdílnější.
Kubá olí jinou ces u, a o ces u es ů s a is ické ýznamnos i ozdílů mezi kaž-
dým žán em a šemi os a ními. Už o je p oblema ické, p o ože p o 8 žán ů je po řeba
p o és 8 × 7 ÷ 2 = 28 es ů, přičemž každý es ssebou nese iziko, že jsem ex y do
ko pusu yb al z o na ak, že o na základě yb aného zo ku bude ypada , že se
např.pohádka a omán zhlediska MATTR s a is icky ýznamně liší, ale kdybych měl
kdispozici celou populaci, ak by se ukázalo, že mezi nimi ozdíl není. Mí u izika
alešně pozi i ního ýsledku, k e á je kon ex u ýzkumu přija elná, z .hladinu
α, si u čuje bada el před spočí áním es u; Kubá olí čas o použí aných 0,05 ( iz
např.s.49). P oblém je samozřejmě  om, že čím íc ako ých es ů p o edu, ím íc
na ůs á iziko, že něk e ý znich bude alešně pozi i ní.
OPEN
ACCESS
DAVID LUKEš 79
Tes y s a is ické ýznamnos i jsou s a ěné na o ěření jedné konk é ní hypo ézy,
k e ou es ujeme p o o, že p o ni máme nějakou smysluplnou mo i aci, např.pohádky
jsou psané p o dě i, lze unich edy očeká a jednodušší jazyk, a edy nižší slo ní boha s í
(MATTR) než u ománů. Jakmile začneme bezhla ě po o ná a napříč šemi možnými
ka ego iemi, k e é nám da a ský ají, p a děpodobnos s a is icky ýznamného ý-
sledku s mě os e— ale sní i iziko oho, že ýsledek bude alešně pozi i ní. P o e-
deme-li 28 es ů, každý na hladině α = 0,05, je celko á hladina α ý azně yšší aupo-
zi i ních ýsledků nelze di , že byla po zena s a is ická ýznamnos na hladině
α = 0,05. Je po řeba počí a sko ekcí p o ícenásobné es o ání, k e á jedno li é es y
penalizuje, esp. yžaduje ex émnější dílčí ýsledky, ak jako o dělají např.pos -hoc
es y p o doda ečné ozlišení jedno li ých ú o ní ka ego iální p oměnné po analýze
ozp ylu.
Vpublikaci lze opako aně naléz o mulace následujícího cha ak e u: „Na základě
ýše u edených ýsledků, kde íce než polo ina ozdílů je signi ikan ních, můžeme -
di , že slo ní boha s í je zhlediska di e enciace žán ů pomě ně silný nás oj“ (s.50;
z ý aznil DL). Zap é, poče signi ikan ních ozdílů je pomě ně neo řelý způsob, jak
k an i iko a z ah d ou p oměnných. Ob yklejší by bylo spočí a , kolik a iabili y
naměřených hodno ách slo ního boha s í lze přičís na ub ozdílů žán ech,
ak jako o činí např. ýše jmeno aná analýza ozp ylu. Zad uhé, i ak nejsou y o
ozdíly signi ikan ní zhledem ku edené hladině α, p o ože nebyla apliko ána žádná
ko ekce p o ícenásobné es o ání.
Na ok aj zmiňme, že u olby samo ného s a is ického es u pa ně panuje jis é
zma ení. Kubá ho popisuje bez odkazů jako „asymp o ický u- es , k e ý je e s a is-
ice známý aké jako z- es “ (s.48). Nejsem si jis , co se zde míní e mínem asymp o-
ický; ě šinou se spíš ho oří o om, že hodno y udá ané jedním es em se za jis ých
podmínek asymp o icky blíží hodno ám udá aným es em jiným. Vkaždém případě,
Wilcoxonů u- es je es em nepa ame ickým, zn. obus ním ůči da ům, k e á ne-
jsou no málně ozdělená, kdež o z- es je pa ame ický ano mální ozdělení před-
pokládá, a zo ec, k e ý Kubá u ádí na s.49, neodpo ídá ani jednomu znich, nýb ž
z .Welcho u - es u,2 k e ý je aké pa ame ický (p acuje sa i me ickým p ůmě em
asmě oda nou odchylkou). Označo a spočí anou es o ou s a is iku jako uje edy
za ádějící, neboť o na ozuje očeká ání obus nos i ůči neno mali ě, k e é a o s a-
is ika nesplňuje.
Podobně ma oucí jsou bohužel i izualizace: obecně lze říc , že jich je zby ečně
mnoho ane ždy jsou šťas ně z olené. Např.(ne)zá islos z olených indexů na délce
ex u dokládá Kubá sedmi bodo ými g a y znázo ňujícími z ah mezi délkou ex u
anaměřenou hodno ou indexu (ob . 7–13 na s.35–38), při om přes ědči ější, úspo -
nější apřehlednější by bylo u és ko elační koe icien y. S ejně ak izualizace ý-
sledků klasi ikace žán ů pomocí n-g amo é analýzy p os řednic ím ne méně než 20
(!) ob ázků (ob .43–62 na s.95–106) s ědčí ojis é bez adnos i. Vp ůběhu ýzkumu
při ozeně dá á smysl y oři ap ozkouma ě ší množs í g a ů, úkolem bada ele
ale při psaní odbo ného ex u je yb a y, k e é jsou ele an ní p o zodpo ězení z o-
lené ýzkumné o ázky, aúzce je p opoji s ex em. Neměl by č enáři předloži elké
2 Za dohledání es u, k e ému zo ec e sku ečnos i odpo ídá, děčím Václa u C čko i.
OPEN
ACCESS
80 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY 2/2018
množs í g a ů, k e é s ex em sou isejí jen olně, anecha jej, ať nich smysl hledá
sám. Uob . 63, k e ý předs a uje neči elný dend og am šech 760 analyzo aných
ex ů, sám Kubá u ádí, že „ zhledem k elkému množs í ex ů g a slouží spíš jen
ilus a i ně“ (s.108), apřipojuje odkaz ke s ažení e ze ba ě a yšším ozlišení.
Obsah ob ázku při om nijak nekomen uje, není ak jasné, co si zněj č enář má od-
nés . Tako ý ob ázek je zby ečný, pouze od ádí pozo nos , nemlu ě o om, že kdyby
byl napojen na nějakou in e p e aci, bylo by možné zněj ydes ilo a důleži é in o -
mace aup a i ho ak, aby byl s ozumi elný i  iš ěné podobě.
Jeden yp g a u pak zřejmě předs a uje au o o u ino aci: p o každý s ylome -
ický index se snaží zob azi zdálenos i mezi žán y pomocí d ou ozmě ného g a u
(např.ob . 18 p o MATTR). Vpřípadě jediného indexu jsou o šem pochopi elně
i zdálenos i jedno ozmě né, s ačilo by edy ynés body odpo ídající jedno li ým
žán ům na přímku. Kubá mís o oho doplňuje d uhou osu, k e á znázo ňuje sumu
es o ých k i é ií uz es ů, jichž se žán účas nil. Vzhledem k ýše ozebí ané de-
inici oho o k i é ia jde pods a ě ono malizo anou sumu zdálenos í žán u od
os a ních žán ů, j.jiný pohled na y éž hodno y, k e é jsou již zob azeny na p ní
ose. Rozklíčo a ako ou izualizaci není snadné, p o ože je zby ečně složi ější než
da a, znichž ychází. Při om smyslem izualizace by naopak mělo bý složi ější da a
zjednoduši azpřís upni , ne znepřehledni .
Ve sh nující kap. 4.8 pak již nepřek apí, že Kubá po o ná á uži ečnos jedno li-
ých s ylome ických indexů p o ozlišo ání žán ů aké podle dosažené celko é sumy
es o ých k i é ií u, esp.podle poč u s a is icky ýznamných ozdílů. Jak jsme nas í-
nili ýše, ag egace dílčích s a is ických es ů není šťas ný nápad, s anda dní pos up
by byl z oli s a is ickou me odu, k e á dokáže zí po az šechny cílo é p oměnné
na áz. Vzá ě u se Kubá ací kp oblema ice zobecni elnos i ýsledků ýzkumu:
„získané ýsledky adílčí zá ě y bude nu né podpoři dalších ýzkumech zejména
(a) ozšířením analýz odalší au o y, žán y ajazyky, (b) použi ím dalších s ylome -
ických indexů ame od“ (s.121). Zmého pohledu je doplnění dalších žán ů nu nos
amělo bý součás í již é o publikace, aby dos ála s ému náz u. Ne ím, zda si o au-
o předs a o al ak, že zniknou me odologicky obdobné ýzkumy dalších au o ů,
k e é se budou následně p opojo a přes souč y uapoč y s a is icky ýznamných
ozdílů. Pokud ano, pak dou ám, že je z ýše u edeného dos a ečně jasné, že o o není
ces a kupředu. Pokud o šem bude Kubá napříš ě ěno a s a is ickému yhodnocení
ain e p e aci s ejnou péči jako eše ši aaplikaci s ylome ických ukaza elů, zní en o
p og am slibně.
LITERATURA:
C ček, V., & Chlumská, L. (2015). Simpli ica ion
in ansla ed Czech: Anew app oach o
ype- oken a io. Russian Linguis ics, 39(3),
309–325.
Da id Lukeš | Ús a českého ná odního ko pusu FF UK
<da id.lukes@ .cuni.cz>
OPEN
ACCESS