Vizi ační p o okoly— p amen kpoznání
činnos i ap áce nižších složek cí ke ní sp á y
Volyňského ika iá u  ozmezí le 1853–1918
Libo S aněk
VISITATION PROTOCOLS AS ASOURCE OF KNOWLEDGE ON THE ACTIVITIES
AND WORK OF THE LOWER ECHELONS OF THE ECCLESIASTICAL ADMINISTRATION
OF THE VOLYNĚ VICARIATE IN THE YEARS 1853–1918
Pa ish p ies s’ ac i i ies in he second hal o he 19 h and ea ly 20 h cen u y we e qui e a ied and
demanding and hey can be explo ed h ough a a ie y o his o ical sou ces. One o hem is ase o
isi a ion documen s which he pa ish p ies s hemsel es d ew up as hey we e esponsible o hei
handling and illing. By esponding o ques ions in he isi a ion ques ionnai es hey epo ed on
he s a us o hei pa ish o he highe echelons o he chu ch adminis a ion. They did no send in
only epo s on hei pa ishes bu also on hei du ies, opinions and wo k.
The p esen s udy aims o show he g ea a ie y o du ies ha had o be pe o med by he pa -
ish p ies s by analysing he isi a ion p o ocols om he e i o y o he Volyně ica ia e om he
pe iod 1853–1918. In addi ion, using he answe s o he ques ionnai e ques ions, i endea ou s o un-
co e some hing om he pe sonal sphe e o hei li e; o example, whe he hey we e cul u ed,
whe he hey used o ha e pe sonal hobbies in hei ee ime, o which gen e o li e a u e hey
p e e ed.
KEYWORDS:
Volyně ica ia e; isi a ion; isi a ion ques ionnai e; pa ish p ies ; chu ch adminis a ion
Volyňský ika iá 1 pa řil mezi jedno ky cí ke ní sp á y. Va chi ních p amenech se
pop é obje uje  oce 1704, kdy znikl přejmeno áním z ika iá u sušického.2 Vi-
ka iá y znikly jako mezičlánky cí ke ní sp á y aměly pomáha sp a o a a nos i
a cibiskups í apozději biskups í.3 Rozsah olyňského ika iá u se během jeho exi-
s ence měnil adá se kons a o a , že poče a nos í, k e é sp a o al, se zmenšo al.4
1 Monog a ie nebo s udie, k e á by se ěno ala olyňskému ika iá u, za ím ne yšla. Té-
ma em ika iá u se zabý ala například Pa la STUCHLÁ, P acha ický ika iá . Vyb ané o áz-
ky cí ke ní sp á y 1676–1750, P aha 2004. Fungo ání nižších jedno ek cí ke ní sp á y se
ěno al Pa el PUMPR, Bene icia, záduší apa oná ba okních Čechách, B no 2010. Obecně
kcí ke ním dějinám asp á ě například: Zdeňka HLEDÍKOVÁ— Jan JANÁK— Jan DO-
BEŠ, Dějiny sp á y českých zemích od počá ků po současnos , P aha 22007; An onín PODLA-
HA, Dějiny a cidiecése p ažské od konce XVII. do počá ku s ole í XIX. Doba a cibiskupa Jana Jose-
a h abě e B eune a (1694–1710), P aha 1917.
2 Došlo k omu na základě přenesení sídla ika iá u ze Sušice do Volyně.
3 Volyňský ika iá byl pod sp á ou českobudějo ického biskups í založeného oku 1785.
4 Změny  ozsahu olyňského ika iá u jsou popsány a chi ní pomůcce ka chi ní-
mu ondu Vika iá ní úřad Volyně, k e ý byl sepsán  oce 1968 aje uložen e S á ním
ok esním a chi u [dále jen SOkA] S akonice. E a BARBOROVÁ, Vika iá ní úřad Volyně
1694–1935. In en ář, S akonice 1968.
OPEN
ACCESS
LIBOR STaněK 287
Způ odních osmad ace i se jejich poče nakonec us álil na řinác i.5 Ty o a nos i
sp a o aly doh omady 137 osad a e zkoumaném období nich s é po olání ykoná-
alo 122 a ářů.67 Přede ším oni společně s ikáři h áli důleži ou oli při zniku izi-
ačních písemnos í.
VIZITAČNÍ PÍSEMNOSTI
Vizi ace asnimi spojený znik izi ačních písemnos í nebyly oblas i cí ke ní
sp á y ničím no ým. Snaha yšších jedno ek cí ke ní sp á y dohlédnou na nižší
složky auděla si ob ázek ojejich s a u se obje o ala již od s ředo ěku. Nejzáklad-
nější byly z .kanonické izi ace, k e é nejdří e nechá ali p o ádě a cibiskupo é e
s ých a cidiecézích. Později, po zniku biskups í, mapo ala s é a nos i příslušná
biskupská konzis oř, k e á za ím o účelem jmeno ala po ěřené osoby. Vdří ějším
období se mohlo jedna hla ně oa cijáhny.8 Po sp á ních e o mách po Bílé hoře
( oku 1631) se hla ním izi ačním o gánem s al ikář.9
Vikář měl p a idelně každý ok objíždě a nos i azjišťo a jejich s a na základě
předepsaného seznamu o ázek, k e é se ale mohly jedno li ých oblas ech značně
liši . Zčinnos i ikáře se díky omu docho ala celá řada písemnos í, k e é spadají do
oblas i izi ace. Díky omu lze pomě ně dobře mapo a s a na a nos ech  ámci
ika iá u. Va chi ním ondu olyňského ika iá u se docho aly zobdobí 1748–1852
sh nující zp á y ojedno li ých a nos ech ahla ně ucelená řada zp á zkanonic-
kých izi ací od oku 1853. Další podklady ke kanonickým izi acím jsou ozese y po
jedno li ých ondech a ních úřadů, a šak k ůli o zo i os i a ozmani os i a chi -
ních ondů ne oří sou islý celek.10
Základem samo né izi ace byl z . izi ační do azník. Jednalo se opředepsaný
seznam o ázek, k e ý měl poda základní in o mace o a nos i. Ty měl ikář zp a-
co a acelou sadu izi ací ze s ého ob odu následně posla na příslušné biskups í,
našem případě do Českých Budějo ic. Vyplnění do azníku mí al na s a os ikář,
ale jeho oli začali pos upně přebí a a áři aon plnil pouze unkci jakéhosi kon o-
5 Jednalo se o a nos i Bohumilice, Čes ice, Čkyně, Dob š, Dub, K aselo , Hoš ice (jedná se
oHoš ice Chlumčanské ležící blízkos i měs a Volyně), Malenice, Předsla ice, S achy, Va-
co , Volyně, Zdíko ec.
6 Základní li e a u a khis o ii a ý oji egionu např.: F an išek TEPLÝ, Dějiny Volyně aoko-
lí, Malenice 1929; TÝŽ, Fa ní osada Předsla ice na Volyňsku, P aha 1906; Jose HARTL, Čes-
ice sedmse padesá ile é, Čes ice 1989; Jose VICHR, His o ie K aselo a a ochu blízkého okolí,
K aselo 2002; Jose SICHINGER, Malenice nad Volyňkou, Malenice 1980.
7 Přehled poč u osad sp a o aných jedno li ými a nos mi apoč u a ářů za zkoumané ob-
dobí iz přílohu č.1. Přehled poč u oby a el ka olického yznání jedno li ých a nos ech
iz přílohu č.2.
8 Zdeňka HLEDÍKOVÁ, Česká isi ační in e oga o ia do počá ku 15. s ole í, Českoslo enský ča-
sopis his o ický 66, 1968, č.1, s.71–98.
9 Ve onika SEMORÁDOVÁ, Vizi ační písemnos i Čechy 17. s ole í. (Fa ní kos ely a a ní klé us
p ažské a cidiecéze le ech 1623–1694), Sbo ník a chi ních p ací 47, 1997, s.125–204.
10 SOkA S akonice, Vika iá ní úřad Volyně 1694–1935, sign. 3, ka on č.26–28, in . č.63.
OPEN
ACCESS
288 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2017
lo a. Obecným z ykem se nakonec s alo, že do azníky do azily na a nos předs ihu
a a áři je měli do č nác i dnů před samo nou izi ací zasla zpě yplněné. Na jejich
základě pak ikář ykonal s ou každo oční izi ační po innos .
P o ože na yplnění do azníku se a ář osobně podílel ana íc se něk e ých pří-
padech o ázky ýkaly přímo jeho, lze si na základě odpo ědí uděla iu či ý ob ázek
oosobnos i a áře, o ozsahu jeho p áce azákladních po innos ech. Jak se pos upně
měnila podoba azábě do azníku, můžeme se o a áři doz ědě pomě ně zajíma é
penzum in o mací, jejichž s učné předs a ení bude cílem oho o příspě ku, spo-
lečně spopisem ý oje izi ačního do azníku.
Nejdří e je nu né podí a se na sh nující zp á y, k e é se e ondu ika iá ního
úřadu docho aly. Nejedná se osou islou řadu ch onologicky po sobě jdoucích p a-
menů, ale o o zo i ě docho ané izi ační popisy jedno li ých a nos í  ozmezí le
1748–1852.11 Vikář sepsal o izi aci každé z a k á kou zp á u a še zae ido al do
jednoho seši u. Zaměřil se přede ším na obecné sh nu í s a u a nos i (zajímaly ho
hla ně kos elní budo y) anásledně ypsal s učné odpo ědi na o ázky ýkající se na-
příklad pa ona, kaplí, maje ku či s a u ol ářů. Ujedno li ých a nos í se množs í
u edených bodů e zp á ě liší. P o období 1781–180412 se seši ech obje uje náznak
jedno ného o muláře, kdy in o mace okaždé izi aci jsou edeny pod d ěma základ-
ními body označenými jako ealia (kos elní budo a, iliální kos el, kaple) ape sonalia
(osoba a áře, osoba kaplana). Následuje ozšíření na bodů pě , k e é si šímaly jed-
nak d ou již popsaných oblas í, jednak záleži os í školních, chudinských anadačních.
Podklady od a ářů šak p o o o období nejsou e ondu ika iá ního úřadu Volyně
docho ány ajako zd oj in o mací slouží zmíněné sh nující seši y.13
VIZITAČNÍ PROTOKOLY 1853–1893
Vucelené řadě se do azníky obje ují od oku 1853. Ten o izi ační p o okol obsaho-
al d anác o ázek. Byl eden přede ším německém jazyce azadání o ázek si a áři
předepiso ali sami, p o o mohlo docháze kodlišným o mulacím, smysl ale zůs á al
s ejný. K omě odpo ědí najdeme do azníku ukou ikáře ypsané k á ké sh nu í
p ůběhu izi ace, upozo nění na základní p oblémy apoch alu za sp á ně splněné
po innos i. Po absol o ání izi ací e šech a nos ech odeslal ikář celý soubo na
budějo ické biskups í. Tam došlo kjeho p ozkoumání asepsání zá ě ečné sh nující
zp á y. Nejspíš zde byly yuži y ik á ké poznámky od ikáře, k e é ulehčily au ych-
lily p ocházení značného množs í dokumen ů. Sh nující zp á a od konzis oře si ší-
mala přede ším s a ebního s a u jedno li ých a nos í, řádného ži o a ducho ních,
jejich činnos i amimo jiné i edení cí ke ních spolků.
O ázky do azníku lze ozděli na ři základní skupiny. P ní skupina se ýkala
hla ně s a u kos ela, a nos i, ale například ikos elní kasy. D uhá se zabý ala p ací
ducho ních, řešila uspořádanos a ní egis a u y, p ůběh a ealizaci nadací, po-
11 Tam éž, sign. 3, ka on č.26–28, in . č.63.
12 Tam éž, sign. IV-3, ka on č.1, in . č.36.
13 Jedná se oobdobí 1748–1852.
OPEN
ACCESS
LIBOR STaněK 289
če a ýsky cí ke ních spolků. Tře í se zaměřo ala na ži o osadníků aobsaho ala
hla ně y o body: překážky e sla ení s á ků, přijímání s á os i ol ářní, ýsky kon-
kubiná ů apoč y manželských anemanželských dě í.
Hned p ní ema ický ok uh nakládal na bed a a áře značné množs í p áce,
p o ože ud že dob ý s a ebně- echnický s a jedno li ých budo předs a o alo
pomě ně ěžký úkol, k e ý ale bylo řeba zdá ně plni , jelikož ím a ář aké získá-
al kladné hodnocení ze s any s ých a níků. Na íc se jednalo očis ě p ak ickou
okolnos , neboť kos elní budo u kněz po řebo al mí pořádku p o ykoná ání
s ých pas o ačních po innos í, a ní budo u k ůli omu, že se jednalo ojeho obydlí,
apřípadná hospodářská s a ení mu pomáhala zlepšo a s a a ního hospodářs í.
Základním úkolem a áře (dle odpo ědí e izi ačních p o okolech) bylo přede ším
poukazo a na s a ypsaných budo a případě jakéhokoli p oblému upozo ni
nejdří e ikáře apa oná ní úřad ask z ně posléze i yšší mís a cí ke ní as ě ské
sp á y. Jednalo se ale iomenší s a ební p oblémy— najdeme zp á y onu nos i
ýměny oken, op a y ana ření d eří či ýměně la ic. Vznikala šak ipo řeba p o-
és ě ší ekons ukce, jako například op a u s řechy nebo ěže, ýměnu podlah
či bílení.
P oblema ickým bodem byla zejména o ázka inancí. Fa ář mohl získá a peníze
přede ším od pa oná ního úřadu, k e ý ale nebyl ždy ocho en ani přip a en i-
nančně ypomoci. Muselo p o o docháze k ůzným u gencím jak od a áře i ikáře,
ak e ýjimečných případech iod biskupské konzis oře, aby se pa on zhos il s ého
úkolu. Opakující se každo oční upozo nění nebyla ničím ojedinělým. S ížnos i na
o, že do kos ela za éká sk z s řechu, se mohly p o jednu kos elní budo u obje o a
inapříklad pě le za sebou.14 Na íc s a se ím pádem nelepšil, ale naopak ho šil.
Zd obné zá ady, k e ou by nejspíše sp a ila ýměna několika ašek, se s al p o-
blém yžadující ýměnu celé s řechy. Za ékáním dále docházelo kpoškození ni ř-
ního yba ení— la ic, soch apodlah. S ejné po íže y s á aly iu a ních budo 15
ahospodářských s a ení,16 ale s ím ozdílem, že sehna p os ředky na op a u ěch o
14 Příkladů, kdy docházelo kigno o ání a ářo ých připomínek knu nos i op a y kos el-
ní budo y, najdeme e zkoumaném období 1853–1918 celou řadu. Hoš ický a ář F an i-
šek Ka ale například u go al op a y ana ření kos elní ěže s ého kos ela  ozmezí le
1899–1903. K aselo ský a ář zase upozo ňo al na špa ný s a kos elní s řechy dokonce
déle, a o e izi ačních do aznících zle 1861–1865. Velký nezájem pano al od pa ona,
ale i yšších mís cí ke ní sp á y ůči a nos i zdíko ské. Celko ě pě zdíko ských a á-
řů  ozmezí le 1861–1899 ypiso alo do izi ačního p o okolu zp á u o om, že kos elní
budo a je příliš malá anedos a ečná aže je nezby ně nu né její ozšíření apřes a ění. Do-
čkali se až během přes a by kos ela  oce 1899.
15 Fa áři zDubu se kop a ě jeho a y za ázal  oce 1912 las ním slibem sám mís ní pa on.
Slíbil nejen op a i a ní budo u, ale dá do pořádku ižumpu. S ůj slib šak plnil násle-
dující d a oky.
16 Hoš ický a ář Jan B dlík si dle s é izi ační zp á y z oku 1877 ne ěděl ady s ím, co má
děla sbo ícím se chlé em. Pa on mu peníze dá nech ěl, náboženský ond o něž ne
apan ikář mu dokonce po adil, ať na op a du chlé a dá peníze ze s ého. Na aco ské a -
nos i u go ali op a u s odoly na obilí dokonce necelých řice le , dle izi ačních p o oko-
lů si na špa ný s a budo y s ěžo ali a áři le ech 1875–1904.
OPEN
ACCESS
290 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2017
budo bylo už op a du elmi ěžké aněk e é s odoly nebo s áje s ačily jednoduše
spadnou dří e, než se jim ěno ala náleži á pozo nos . Fa ář  é o oblas i plnil
přede ším z .upozo ňo ací aohlašo ací oli, následně zajišťo ací apo é ikon o-
lující. Pokud již k ealizaci op a došlo, na příchozí řemeslníky dohlížel abyl snimi
přímém kon ak u.
Do p ní skupiny o ázek pa ří ješ ě záleži os i a ní kasy ajejího obsahu. Ta se
e ě šině případů nacházela na pa oná ním úřadu, k e ý nemusel mí nu ně sídlo
obci, kde s ála kos elní budo a. Ve d ou případech byla kasa uložena přímo na aře.17
Klíče kní měl zp a idla pa oná ní komisař, důchodní úče ní asám ducho ní.18 Klíče
bý aly o nomě ně ozděleny mezi y o ři osoby, ale s á alo se, že šechny ři klíče
byly na jednom mís ě adokonce i o, že ducho ní klíč ke kos elní kase neměl. Ob-
sah kasy byl na šech a nos ech dos i podobný. Jednalo se přede ším onadační lis y
adalší podklady knadacím, úřední dokumen y au či ou inanční ho o os . Fa ář si
 om o případě musel ud žo a po ědomí jednak oumís ění kasy ajednak o om, co
se ní nachází azda obsahuje šechny po řebné dokumen y. Vpřípadě, že kní ne-
las nil klíč, mohl u o činnos ykoná a elmi omezeně, ap o o se snažil (ispomocí
přímlu y ikáře) dos a alespoň jeden pod s ou kon olu.19
D uhá skupina o ázek nám předs a uje a áře jako úřední osobu, k e á se s a á
ořádné edení s ého a chi u ao o, aby se něm nacházely šechny předepsané
knihy, k e é o šem musely bý aké sp á ně edeny.20 Dále měl na s a os i edení
azapiso ání jedno li ých nadací apřede ším se měl zasazo a o o, aby jich co nej-
méně pa řilo do ka ego ie ne ealizo aných, případně čini k oky k omu, aby se je-
jich ealizace usku ečnila. T ochu s anou zůs á á jeho činnos oblas i zakládání
a edení cí ke ních spolků e a nos i. Dle odpo ědí do aznících íme, že jako
en, kdo dané spolky ab a s a řídil, bý al čas o u áděn p á ě a ář, něk e ých
případech ikaplan. Z yšších mís cí ke ní sp á y byla a o o ázka sledo ána po-
mě ně pečli ě akonzis oř yžado ala založení alespoň několika spolků na území
a nos i. Ve d uhé polo ině 19. s ole í upřednos ňo ala hla ně b a s o s . Michaela
A chanděla.21
17 Jednalo se o a ní úřady Hoš ice aS achy.
18 P a idlo exis ence ří klíčů pla ilo už za lády císaře Ka la VI.
19 Například se o o musel snaži no ě nas upující děkan e Volyni  oce 1896.
20 V oce 1872 ypsal do izi ačního p o okolu zdíko ský a ář Tomáš Žlábek y o knihy:
„1.die Tau -T au und S e bema iken in dupplo 2. das P o okoll des Gene alienbuch de
landes ü s l. und Consis o e o dungen mi den Indexe 3. das Ges ionsp o okoll 4. das
Funda ions und Pe sol ie ungsbuch 5. die Aus aa — Feis ug— Abd üclich egis e 6.das
Religions e ände ungsp o okoll 7. das Fi mungsbuch 8. das Zehnes egis e und nach
de Relui ung das Ablöhnungs und Relui ions egis e 9. Libe o dinis di ino um 10.das
Ehemeldungsbuch 11. das B au p ü ungsbuch 12. das P a memo abilienbuch 13.das
Ki chen echungsbuch 14. Paschal Consigna ion 15. Ve zeichniss übe nume us anima-
um 16.Regis a u Index übe die p a äm lichen Geschä e 17. S andbilde e zeichniss
18.P a biblio hekenausweis 19. P a und Ki chenbeilassin en a 20. In en a , in das alle
o he gehenden Büche au genommen sind.“
21 Přehled poč u ozložení b a s e jedno li ých a nos ech: iz přílohu č.3.
OPEN
ACCESS

LIBOR STaněK 291
Poslední skupina o ázek zkoumala a ářo y z ahy sjeho „o ečkami“. Vesk ze šlo
opozi i ní aha monické s yky, neboť až na ýjimky odpo ídal a ář na o ázky ýka-
jící se například překážek p o i náleži ému sla ení bohoslužeb neděli a e s á ky,
přijímání s á os í nebo konkubiná u souladu se sp á ným cí ke ním ži o em; jaké-
koli p oblémy sosadníky byly spíše ýjimečné.22 Fa ář si dokázal i případě konku-
biná ů po adi domlu ou či poh ůžkou. Výpis poč u dě í ajejich ozdělení na manžel-
ské anemanželské lze zařadi do p ací s a is ického d uhu. Ten o yp do azníku byl
předkládán a ářům do oku 1893. Zajíma é je, že od oku 1890 se něk e é do azníky
začaly ozšiřo a odalší d ě o ázky (a šak nes alo se ak e šech a nos ech, přičemž
ikář ani konzis oř neupozo ňo ali ať už y, k e ým o ázky chyběly, nebo y, k eří je
naopak ypsali, že jednají p o i předpisům ains ukcím). Jednalo se oo ázku ýkající
se dod žo ání synodálních s a u ap o ádění undačních mší.23
Na základě yplněných do azníků bylo a ářům předloženo ýše zmíněné sh -
nu í, pods a ě zá ě ečná zp á a biskupské konzis oře, k e ou sepsal biskupský
ada. Její obsah nám může při pozná ání jedno li ých a ářů o něž pomoci. Díky
omu zjis íme, že se  om o období oblas i olyňského ika iá u nacházelo ducho-
ens o ho li é, snaži é ařádně plnící s é po innos i. Samozřejmě něk eří ducho ní
ykoná ali s é úkoly lépe as ě ší ak i i ou se například s a ali os a os ánky, sháněli
da y, sami z las ních zd ojů inanco ali nákup ůzných předmě ů apodobně, oně-
k e ých se naopak olik nedoz íme.24 Hla ním pozna kem šak je, že dle sh nujících
zp á nebyla na ducho ní podána žádná zásadní s ížnos zřad a níků, k e ou by se
muselo biskups í zabý a .25
22 Tu o sku ečnos můžeme kons a o a , pokud přihlížíme pouze kobsahu izi ačních p o-
okolů. Zde se s ížnos i na mís ní oby a ele pods a ě ne ysky ují. Můžeme se domní a ,
že a ář si nech ěl přidělá a s a os i au ádě do do azníku, že si neumí mezi s ými o eč-
kami zjedna pořádek. Pokud šak nahlédneme ido dalších p amenů uložených e on-
du olyňského ika iá u ap ojdeme záleži os i, k e é se řešily jedno li ých a nos ech,
zjis íme, že se ducho ní sp á ce mohl dos a smís ními do ůzných pří aioni si na něj
mohli s ěžo a například ikáři nebo přímo na českobudějo ickém biskups í. Mezi nej-
čas ější dů ody spo ů as ížnos í pa řily: čas é na š ě o ání zába ahos inců, nepříjemná
ane udná po aha a áře a a ářo y z ahy se ženami. Vmnoha případech se ale jednalo
oanonymní alži é pomlu y u či ých osob, snimiž a ář ne ycházel, a elmi čas o se po-
dařilo p okáza a ářo o ne inu.
23 Jednalo se o izi ační p o okoly z a ního úřadu Hoš icích, Zdíko ci aděkanského úřadu
e Volyni.
24 Ve zp á ě biskupského ikáře Mok ého z31. p osince 1878 je kons a o áno, že op a i bu-
do y je řeba šude a a áři by měli pomoci s inanco áním. Dá á za příklad a áře e Čky-
ni Voj ěcha Vaňka, k e ý na op a u mís ního kos ela dá á peníze ze s ého. Na poch alu
pak na huje ješ ě ducho ního sp á ce e Volyni, k e ému se podařilo získa p o kos el
ýznamný da .
25 Například 18. ledna 1891 píše gene ální ikář Jánský e sh nující zp á ě, že s ížnos i na
ducho ens o žádné nebyly, ap o o je řeba yslo i mu poch alu. Samos a né poch aly
se dočkali ikaplani, k eří ak i ně pomáhali s ým nemocným kolegům (dělo se ak napří-
klad Malenicích).
OPEN
ACCESS
292 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2017
VIZITAČNÍ PROTOKOLY 1893–1912
V oce 1893 se izi ační p o okol změnil— poče o ázek něm z os l na 29. Popsané
základní ři skupiny něm zůs á ají, o ázky si šak začínají šíma ě ších pod ob-
nos í.26 Co do jazyko é s ánky do azníků přebí á hla ní oli češ ina.
Vp ní oblas i, k e á se ýkala s a eb apos á ných mís , se už přímo nehodno ila
jen kos elní budo a, ale éž její ni řní yba ení pos á nými nádobami ali u gic-
kým náčiním, dos a ečným množs ím nádob na s a é oleje, bohoslužebnými ouchy
apod. K omě samo né kos elní budo y došlo ina kaple27 ahřbi o y,28 kdy například
ukaplí bylo nu né u ádě , zda se nich může kona mše či nikoli . Zůs al ipopis
a ních ahospodářských budo . Vo ázce kos elní kasy došlo kpod obnějšímu zamě-
ření na ýpis dokumen ů, k e é obsaho ala— s ím, že se dokonce obje uje i ypsání
konk é ních čás ek, například nadačních. Je e ido áno, zda se případná ě ší ho o-
os ihned dá á do spoři elny kzú očení. Kekonomické p oblema ice pa řilo i edení
kos elních úč ů, jež se zde obje ují samos a né o ázce pod číslem d anác . Vnich
měl a ář plni ě šinou jednak kon olní unkci, jednak měl jejich řádné edení s -
di podpisem. Pod obnější kon olu následně p o áděl ikář. Úč y byly předkládány
na konci nebo na začá ku oku, e ýjimečných případech přímo během kanonické
izi ace.
D uhá skupina o ázek se o něž oz os la odalší body, k e é nám ukazují šíři
dokumen ace, již musel a ář és . Nu nos í samozřejmě byla sp á ně uspořádaná
akomple ní egis a u a, šechny předepsané knihy musely bý řádně edeny.
Úřední záleži os i se zapiso aly do podacích deníků. Jedno li é záleži os i měly bý
zaznamená ány e asciklech dle le . Regis a u a se měla nacháze by elné skříni,
jež obsaho ala dos a ečné množs í poliček ašuplíků p o snadnou o ien aci samo -
ném a chi u. K omě egis a u se do azník přímo ěno al i edení ma ik ahospo-
dářských ejs říků, přičemž ě ší dů az byl kladen na ma iky apřede ším na o, zda
je řádně edena ima ika biřmo anců. Lze kons a o a , že zde odpo ídali šichni
a áři kladně a en o bod jim nečinil p oblém. O ázky ýkající se sp á ného edení,
e ido ání ape soluce nadací, s ejně jako možnos i exis ence nějakých ne ealizo a-
ných do aznících zůs aly. Na íc byl přidán do az po edení manuálních s ipendií.
Zůs al i ýpis edených náboženských sd užení, k e á se e a nos i nacházela.
Poslední ze skupin, mapující oby a els o e a nos i, zůs ala pods a ě beze
změny. Dů az byl opě kladen na možný ýsky překážek p o i řádnému sloužení
bohoslužeb neděli a e s á ek, konkubiná ů, přijímání ol ářní s á os i a ýče na-
ozených dě í.
V om o období se ale začínají obje o a io ázky, k e é bychom ěžko zařadili do
něk e é zpředešlých skupin. Tři znich se ýkaly školské p oblema iky. Zjišťo aly
poče škol a říd e a nos i a ázaly se, kdo zde má na s a os i ýuku ka olického ná-
26 SOkA S akonice, Vika iá ní úřad Volyně 1694–1935, sign. 3, ka on č.27, in . č.63.
27 Okaple se měla s a a přímo obec. Fa ář plnil jen kon olní unkci azajišťo al, aby yb a-
né kaple měly pla né mešní po olení.
28 Upozo ňo áno bylo na nedos a ečnou elikos hřbi o ů například Malenicích aS a-
chách.
OPEN
ACCESS
LIBOR STaněK 293
božens í. Dále se izi ační p o okol zajímal o o, kolik á do oka přijímají školní dě i
s á os pokání aeucha is ie azdali se konají náboženská c ičení. Důleži ý byl o něž
z ah mezi a ářem auči elem. Na zá ě do azníku najdeme ješ ě d a body, k e é se
ýkaly z ahu mezi a ářem akaplanem, espek i e jak spolu ycházejí jedno li í
ducho ní e ika iá u ajes li na š ě ují hos ince.
Zpopsané s uk u y idíme snahu izi ační do azník zpřesni aučini jej po-
d obnějším. V oce 1893 byly ješ ě o ázky ypsány učně, o ok později je již najdeme
 iš ěné podobě. Zajíma é je, že  oce 1894 p ošlo pods a ě bez po šimnu í o,
že e y iš ěné předloze z iská ny Českých Budějo icích ypadla o ázka číslo 18
ýkající se edení ma ik. Fa áři na u o o ázku  om o oce las ně neodpo ěděli
ajen e d ou případech došlo k omu, že si ji sami do do azníku dopsali. Jinak pos up
izi ace zůs al zacho án. Na jedno li ých zp á ách z a nos í edy najdeme s učnou
ikářo u zp á u a soubo u očních izi ačních do azníků se nachází izá ě ečné
sh nu í biskupské konzis oře.29
Vno ě získaných in o macích můžeme naleznou d a pomě ně důleži é zd oje
p o pozo o ání z ahů mezi a ářem auči eli a o něž a ářem akaplanem  ámci
Volyňského ika iá u. Suči elem ycházeli jedno li í a áři ela i ně dobře. Vždyť se
po ká ali při školních po innos ech, přičemž se k ajních případech s á alo i o, že
uči elé přebí ali ýuku nábožens í. VHoš icích se dokonce a a aškola íce jak s o
le nacházely jedné budo ě. Uči elé ypomáhali sh aním na a hany a edli ch á-
mo ý zpě .30 Ne ždy ale byla si uace ideální aizdo azníků yplý á, že kněk e ým
spo ům mohlo docháze . Například K aselo ě zůs á alo p o spo y mezi a ářem
auči elem mís o a haníka neobsazeno ach ámo á hudba se musela odbý a pouze
zpě em bez a hanního dop o odu.
Mezi ducho ními na zájem pano aly e olyňském ika iá u  om o období po-
mě ně dob é z ahy. Do azník dbal ina o, aby mezi kaplanem a a ářem byla řádně
uza řena aod biskups í sch álena smlou a za učující p á a apo innos i obou
s an, zah nující i inanční ohodnocení. Díky omu se dalo předejí celé řadě spo ů.31
Co se ýká poslední o ázky oná š ě ách hos inců, je zajíma é, že nikdo z a ářů
nenapsal, že by snad chodil do hos ince p a idelně. Spokojil se buď se zápo nou od-
po ědí anebo s zením, že občas, ýjimečně nebo příleži os ně. Ukaplanů šak ně-
kolik á najdeme u edeno, že chodí do hospody p a idelně nebo dokonce čas o.
29 Fa áři Volyňského ika iá u si i  om o období ysloužili od biskups í slo a ch ály. Na-
příklad biskupský gene ální ikář K álík napsal 30. října 1893: „Tamní ducho ens o cel-
kem ě ně as ědomi ě s é po innos i jak ch ámě Páně ak i e škole koná a o isúspě-
chem po ěši elným aže mimo o si dá záleže i na ok ášlení az elebení ch ámu Páně.“
30 Na základě e e encí a áře mohli uči elé obd že od biskups í poch alný lis jako odmě-
nu za dobře edenou p áci. S alo se ak například  oce 1888, kdy poch alu obd želi d a
uči elé e olyňském ika iá u.
31 Uza í ání smlu mezi kaplanem a a ářem mělo s oji adici již od polo iny 18. s ole í.
Smlou a měla přesně u čo a po innos i ap á a obou s an ajejí znění muselo sch áli
biskups í.
OPEN
ACCESS
294 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2017
VIZITAČNÍ PROTOKOLY 1912–1918
V oce 1912 dos al izi ační do azník no ou podobu. Došlo kjeho ozšíření na 62 o á-
zek aněmčinu na alo y lačila češ ina. Rozesílání 14 dní před izi ací zůs alo za-
cho áno. S ejný zůs al ipos up ydá ání sh nující zp á y od konzis oře, k e ý byl
nyní čas o sepsán mís o ukou na psacím s oji. Způ odně k á ké as učné písem-
nos i se y ořil několikas ánko ý seši , jehož yplnění museli a áři, pokud ch ěli
s oji po innos splni řádně, ěno a pomě ně elké úsilí. Jeden zpožada ků od kon-
zis oře p a il, aby do azníky byly yplňo ány s učně, a šak aby esponden i ne olili
jednoslo né odpo ědi. To o upozo nění šak nebylo dod žo áno.32
Výše zmíněné o ázky pods a ě zůs aly s ejné aopě by bylo možné je ozděli do
popsaných skupin, k e é se ýkaly budo , p áce ducho ního aži o a mís ního oby a-
els a. Přibyly například o ázky ýkající se o e ření kos ela přes den, och any před
jeho znes ěcením, pěs o ání ch ámo ého zpě u, obřadů abohoslužeb. Obje o ala se
snaha e ido a s a é knihy, ob azy, sochy adalší li u gické předmě y, k e é by měly
uměleckou nebo a cheologickou cenu. Onich měla bý podána zp á a muzejnímu
diecéznímu spolku, k e ý by se oně pos a al.
Velká pozo nos byla ěno ána isamo ným ducho ním apřís upu k ýkonu jejich
po olání, cho ání a ycházení smís ními oby a eli, dalšími ducho ními auči eli. Do-
azník zjišťo al, jes li se dále zdělá ají,33 zda jsou li e á ně činní,34 účas ní se pas o-
álních kon e encí či jes li jimi požado ané š olo é popla ky ne y áří u a níků p o
s oji ýši dů od ke s ížnos em.35
Díky pečli os i do azníku se můžeme doz ědě odalší činnos i a ářů e spolcích.
Mnoho znich o iž bylo buď zakládajícími nebo čes nými členy, či dokonce předsedy
hasičských, č enářských, iskařských ajiných spolků.36 S ou o o ázkou byla no é
e zi do azníku spojena izáleži os ná š ě hos inců a několika případech bylo
p á ě člens í obecních spolcích u edeno jako dů od ná š ě hos inců, p o ože
schůze se jinde neodeh á aly.
Fa ář se měl o něž ěno a u či é li e á ní os ě ě amí po ědomí, jaké knihy
ačasopisy se do jeho a nos i dos á ají. Jedna zo ázek pama o ala ina o, jaký isk
odebí ají ducho ní. Jednalo se ocelou řadu časopisů, jako například Hlas lidu, Naše
32 SOkA S akonice, Vika iá ní úřad Volyně 1694–1935, sign. 3, ka on č.28, in . č.63.
33 Všichni a áři Volyňského ika iá u  om o období (1912–1918) u edli, že se sous a ně
zdělá ají. Vě šina znich zapsala, že č e p a idelně knihy snáboženskou nebo ědeckou
ema ikou. Další s é odpo ědi ozšířili— jako například a ář e Vaco ě Pe Maje , k e ý
u edl, že se zabý á his o ií anumizma ikou ajeho kaplan se ěnuje dějinám hudby.
34 Ne šichni a áři Volyňského ika iá u pa řili mezi li e á ně činné; něk eří se omezili jen
na sepiso ání s ých kázání. Jiní šak byli li e á ně ak i nější apřispí ali do egionálních
apoli ických isko in. Volyňský děkan Jan Podlaha dokonce ydá al období 1912–1918
samos a ný ěs ník.
35 Co se ýká ýbě u š oly od osadníků ajejí ýše, kons a o ali šichni a áři Volyňského i-
ka iá u, že ybí ají nejnižší š olu, jaká je možná aúnosná. Dubský a ář o ýši jím ybí-
ané š oly  oce 1916 napsal: „Š ola sama jes příčinou ke s eskům ducho ního sp á ce.“
36 Přehled zas oupení spolků, e k e ých byli jedno li í a áři členy: iz přílohu č.4.
OPEN
ACCESS