„K i ické“ ydání ajeho úskalí
Olga Hos o ská
olga.hos o[email p o ec ed]
Když začá kem oku 1993 nečekaně zemřela do a po Egonu Hos o ském, nasky la se
mi příleži os , sníž jsem ůbec nepočí ala: můj ne las ní b a Paul, jakož o dědic au-
o ských p á , mi dal plnou moc, abych se mohla s a a oo co u li e á ní pozů s alos .
Složi é dědické záleži os i, ješ ě zpo ěření Reginy Hos o ské, za nás na š ěs í řešila
(adosud řeší) agen u a Au a-pon .
Domní ala jsem se, že mou jedinou po innos í je seznámi české č enáře sdílem
Egona Hos o ského, ale ač od „same o é“ e oluce uběhlo jen ři apůl oku, ůbec o
nebylo snadné. Zájem byl přede ším ožijící exilo é au o y, akže polis opado é éře
yšla unás jen jediná Hos o ského kniha— omán Dob očinný ečí ek (1990), k e ý
naklada els í Melan ich nes ačilo yda  oce 1970 aojehož ydání zno u usilo-
alo od oku 1988. Dlouhé jednání Odeonu smaji elkou p á , k e é se áhlo od její
ná š ě y na jaře oku 1990 zh uba ok, bylo uza řeno smlou ou (p oza ím) na ři
i uly, znichž jako p ní měly yjí au o o y pamě i (Li e á ní dob od užs í, No ý do-
mo , To on o 1966). Byly zařazeny do Klubu č enářů na ok 1993 jakož o „jeden z -
cholů české memoá o é li e a u y“. Už ne yšly, přes ože i ul byl přip a en k isku,
aOdeon k ě nu 1994 ohlásil bank o .
Zh uba  éže době yšel (zásluhou malého naklada els í ERM) p ní i ul Spisů
Egona Hos o ského (1994–2002), na jejichž ediční příp a ě jsem se podílela. Byla jsem
přes ědčená, že jsem p o u p áci dos a ečně yba ena. Během s udií na FF UK jsem
absol o ala seminář ediční p áce s ex em, k e ý edl d . Rudol Skřeček, ži ila jsem
se ě šinou jako naklada elská edak o ka aod oku 1988 jsem p aco ala nakla-
da els í Academia. Na d uhé s aně jsem si byla ědoma oho, že sknihami Egona
Hos o ského nebudu moci p aco a jen jako sdíly zemřelého au o a, kdy se přihlíží
k z . ydání „poslední uky“.
Znaší ko espondence so cem, jež ala p ak icky 18 le , jsem ěděla, jak ěžce
nese z á u kon ak u sži ým jazykem, k e ou nemůže zcela nah adi ani če ba knih,
jež jsem mu posílala. Jeho las ní knihy psané exilu sice ycházely i české e zi,
ale ě šinou nep ošly běžnou edakcí ana íc iskaři mnohdy ani nebyli Češi, akže
ko ek u ách se hla ně ychy á aly isko é chyby. O ec se mnou něk e ých dopi-
sech dokonce řešil ijazyko é p oblémy, ale když se mě někdy půli šedesá ých le
zep al, jak přeloži ý az „xe ox copy“, ůbec jsem ne ušila, oco se jedná, p o ože
unás žádné kopí o ací mašiny neexis o aly.
OPEN
ACCESS
OLGA HOSTOVSKá 151
Po s pnu 68 jsme naší ko espondenci ěno ali jazyko ým o ázkám dos mís a,
p o ože jak o označil Hos o ský pa a ází Macha o a ci á u, „už nic jiného než jazyk
nezbý á“. Vdopise z8.října 1968 mi napsal:
Já jsem úplně blbý z é no é češ iny aje dobře, že už nic nepíši. A noš Lus ig e s ém
dopise mís o Čechy píše česko (smalým č), paní Zí ko á mi píše, že doma už nikdo
nezná ý az běhoun na s ůl aže se dnes říká ub us, a jednom čísle Plamene  e e-
á u o„Cizincích“ píší, že by česká li e a u a „byla chudší bez něj“ ( j.jako beze mne).
Kdybych coby d anác ile ý kluk napsal „bez něj“, ak bych dos al kouli, ale ady mi
řekl nedá ný příchozí, že dnes se smí napsa bez něj. To edy znamená, že dnes se
„bez“ pojí sakusa i em ane sgeni i em, čili že mohu napsa „přišla am bez klo-
bouk“? I posledním ydání T á níčka s ojí: bez, předl. s2.p. Dyť je o kpos ání,
co se šechno h ne na lidi mém ěku! Nejdří 21.s pen a eďka „bez něj“. To je asi
šechno p o o, že jak jsem byl upozo něn, od p ního ydání T á níčka až do oho
posledního ydání jsem s řída ě u eden apak zase neu eden mezi exce po anými
au o y, ždy podle oho, jes li byla si uace neno malizo aná, nebo zase no malizo-
aná. A eď se no malizuje.
Kdybys nebyla ako ý neznaboh, ak bych ě p osil, aby ses pomodlila za ná a
s a ých časů zcela neno malizo aných, kdy běhoun čili nás olník byla s olní pok ý -
ka e a u p uhu, kdy česko byla půlka adjek i a českoslo enský akdy á máma
Opočně šla se mnou do pa ku bez klobouku ane bez klobouk. Amen
Dří než jsem se pus ila do ediční p áce, udělala jsem si ka o éku spo ných ý azů,
aby zásahy do ex u byly jedno né, a  oce 1995 jsem na d uhé poláčko ské kon e-
enci Rychno ě nad Kněžnou (OKa lu Poláčko i aojiných) přednesla e e á Kp o-
blémům a chaismů díle Egona Hos o ského (Hos o ská 1995). Celou záleži os jsem aké
konzul o ala skolegou Alexand em S ichem. Těžko adi , když unás žádný podobný
p ecedens neexis o al, ale přece jen mě Saša po ěšil: p oz adil mi, že o něž I an
Olb ach up a o al jazyk s ého o ce An ala S aška knize Oše ci Ma oušo i (1952).1
Pouze mi zdů azňo al, že šechny zásahy musím u és doslo u. Což jsem dod žela.
Jak jsem u edla e s é přednášce, p oblema ickou s ánkou Hos o ského knih
zhlediska dnešního yda a ele je „z láš ě nadmě né použí ání geni i ních azeb
ajmenných adjek i ních a ů jmenném přísudku, […] a šak y o je y nejsou e
šech knihách s ejně ek en o ané: ysky ují se akřka důsledně au o o ě před-
álečném období, čás ečně us upují knihách álečných a ěsně po álečných ajejich
ek ence se pak pos upně z yšuje období d uhé emig ace zh uba až do oku 1964,
ale nenajdeme už y o a chaismy posledních Hos o ského p acích“ (Hos o ská 1995,
s.223–224).
Mj.p o o, že šedesá ých le ech jsem už o ci mohla posíla knížky českých au o ů.
Ten o je dokonce ani není ypický p o spiso a ele-emig an a. Do s é přednášky jsem
aké pojala ukázky ozbo u jazyka něk e ých českých au o ů, jak jsou u edeny e
Šmilaue o ých sk ip ech Nauka očeském jazyce (1955). Nejméně a chaický je jazyk
Ka la Poláčka. UKa la Čapka záleží na om, jaké dílo psal. Jmenných adjek i ních ý-
1 S ašek, An al: Oše ci Ma oušo i ajeho přá elích, sdoslo em I ana Olb ach a. O bis, P aha
1952.
OPEN
ACCESS
152 SLOVO A SMYSL 37
azů má Po ídkách zkapes doloženo na 100 s ánkách 10 případů, Ma syo i 62. Ge-
ni i u zápo o ého je Čapko ých Po ídkách 5,4 % a Ma syo i 21,6 %. Vladimí Ne ,
Hos o ského s e ník, má na ozdíl od Poláčka e s ých knihách zpolo iny č yři-
cá ých le elice složi á sou ě í, bý ají nich zá islos i až pá ého išes ého s upně.
O li nily o nejspíš učebnice, podle nichž se učilo po oce 1918, anezanedba elný li
na mladou gene aci měl asi aké jazyk TGM. Vkaždém případě znaší ko espondence
so cem je e iden ní, že a chaismy mu nebyly las ní, že jen dod žo al dobo ý úzus.
P o o jsem byla nemile přek apená, když jsem se na kon e enci pořádané FF UK
 oce 2018 doz ěděla z e e á u Š ěpánky Paško é, edi o ky Hos o ského d ou o-
mánů ydaných Českou knižnicí  émž oce, že p á ě o o přemýšlení oediční příp a ě
ex u jako oúp a ě „ au o o ě zájmu“ je kamenem ú azu spisů Egona Hos o ského. Nako-
nec jsem se uklidnila, když jsem si u ědomila, že ani edi oři Babičky Boženy Němco é
nebyli schopni zaujmou jedno né s ano isko. Na íc p oblémem současné gene ace
jazyko ých odbo níků je podle mne sku ečnos , že se opí ají pouze o eo ii, p o ože
ě šinou nemají žádné p ak ické zkušenos i ani s edakční p ací, ani s yučo áním
p a opisu.
Já jsem učila češ inu 7. řídách základní školy No ém Kníně le ech 1959–60
ap a opis jsme p oc ičo ali na začá ku každé hodiny. O šem ani já jsem ehdy ne-
měla s řebané šechny úp a y, k e é do spiso né češ iny přineslo no é ydání
p a idel českého p a opisu z oku 1957. To jsem z ládla, až když jsem začínala jako
ko ek o ka S á ního naklada els í dě ské knihy. Později,  edakci umělecko-nauč-
ného oddělení SNDK, jsem čas o musela spolup aco a sau o y, k eří se sice yznali
e s ém obo u, ale psaní nebylo z o na jejich silnou s ánkou. Jaksi se předpoklá-
dalo, že jazyko ou podobu jejich díla yřeší edak o , k e ý se někdy pak dokonce
s al spoluau o em. Se s ejným p oblémem jsem se později se kala naklada els í
Academia. Co se bele ie ýče, u akz aných dělnických spiso a elů jako F an a Saue ,
Voj ěch Cach nebo Václa Káňa, k eří byli dobře obeznámeni sp os ředím, oněmž
psali, nikdo ani neočeká al, že budou psá jako Go kij. De ini i ní podoba jejich p ací
zase byla úkolem edak o a. Ma ie Maje o á, k e á elice dala na názo edak o ů,
měla po řebu up a o a pozdější ydání s ých knih, někdy iopako aně. O šem jak
přis upo a např.kBez učo ým Slezským písním, kde au o předělá al každé následu-
jící ydání, ě šinou o šem nikoli e p ospěch díla? Také A noš Lus ig e spolup áci
s edak o y up a o al další ydání s ých knih. Ne uším, sjakým ýsledkem. Spiso a-
elka Helena Šmahelo á měla SNDK s ou s álou edak o ku Milenu Chlumskou, jíž
s ěřo ala is é p áce, k e é publiko ala jiných naklada els ích. Takže upla ňo a
 ako ých případech přísná hlediska, k e á se použí ala p o k i ická ydání klasiků,
mi připadá dos iluzo ní.
Další ý azná úp a a p a idel českého p a opisu  oce 1993 nepochybně přispěla
k omu, že současný spiso ný jazyk unás dnes o ládá jen málokdo, nemlu ě o om,
že do spiso né češ iny poslední době p onikají ůzné mo a ismy (např.oni í mís o
ědí) adosud nespiso né ý azy, a  isku i  ozhlase se běžně ole ují slo esné nebo
zájmenné a y, k e é nejen za Hos o ského s uden ských le , ale i době, kdy jsem
p aco ala jako edak o ka, byly posuzo ány jako h ubky.
Co se mne osobně ýče, domní ala jsem se, že Hos o ského p oblémům ozumím.
Oži o ě cizí zemi ím oho hodně, p o ože jsem se sním po ýkala já sama i šichni
členo é mé odiny. P o o dokážu oceni , co se podařilo Milanu Kunde o i: začal psá
OPEN
ACCESS
OLGA HOSTOVSKá 153
jiným jazykem. Chápu o šem, že nenašel od ahu přeloži s á ancouzsky psaná díla
do češ iny. Nejspíš by o byl od s ých k i iků schy al.
Hos o ský, pa ně p o s ůj jazyk, je unás soblibou řazen mezi au o y řicá ých
le 20.s ole í. Je p a da, že  é době byl co do poč u knih nejplodnější. Do oku 1938
jich ydal 11, j.p ak icky každý ok jeden i ul. Během pohnu ých č yřicá ých le jich
dokázal napsa pě . Vobdobí d uhého exilu, k e ý al 24 le , ydal jen 7 knih, ale
jejich celko ý ozsah je oplnou polo inu ě ší než ozsah jeho předchozí o by. Pa-
desá á ašedesá á lé a aké pa ří kjeho nejúspěšnějšímu období. Přes o knihu pamě í,
k e ou dokončil pá le před s ou šedesá kou, po ažo al zřejmě za s é poslední dílo
ao ydání anglič ině, myslím, ani neu ažo al. Už ehdy si kladl o ázku, zda bude ě-
dě , kdy má přes a psá . D oule ý poby Dánsku (1964–66) aměnící se poli ická si-
uace Českoslo ensku ho po zbudily ksepsání h y Os obodi el se ací. Byl ale elmi
nejis ý, u ědomo al si, že se pus il do žán u, k e ému ne ozumí, a ěc konzul o al
spří elem Jose em T äg em apozději isdalšími odbo níky, p o ože h a byla u čena
p o českou scénu, adokonce ji měl eží o a Václa Hudeček. Dodnes neznám, jaké
byly sku ečné názo y pánů T äg a, O nes a aD moly, znichž en p os řední Hos o -
ského dokonce osobně na š í il, ale domní ám se, že se jim po s pnu 1968 ule ilo, že
záleži os nebudou muse řeši .
No elu Epidemie, poslední s é dílo, napsal Hos o ský během d ou měsíců—
lednu aúno u 1970 ( yšla pá měsíců před jeho sm í). Kdyby si dal někdo p áci
apo o nal ji sjeho předchozími díly zd uhé emig ace, zjis il by, jak se od nich jazy-
ko ě ý azně liší. Pos pno á emig ační lna posky la Hos o skému možnos se ka
se smnoha k ajany, aobčasné s olní společnos i konané jeho domě Sou h O ange
(N.J.) mu konečně ynah adily o, co mu kdysi posky o ala z .p ažská ka á na,
k e á byla nepochybně inspi ačním zd ojem mnoha příslušníků jeho gene ace. Na íc
knihu p o exilo é naklada els í Index edigo al Pa el Buksa (jako spiso a el známý
č enářům pod jménem Ka el Michal), k e ý ko espondenci Hos o skému např. y-
s ě lo al, že oslo ení ašnos o se už unás nepouží á.
Domní ám se, že naši současní jazyko í odbo níci se na jedné s aně ozhodli, že
spiso ná češ ina je mladý jazyk, k e ý se— např.na ozdíl od i alš iny— s ále ješ ě
y íjí, apodle oho sním p acují. Na d uhé s aně o šem lpějí na p o ichůdných zá-
sadách, jak nu no ydá a knihy zemřelých au o ů. Vkaždém případě je nepochybné,
že mnohé knihy, snimiž se naši odiče jako dě i bez p oblémů seznamo ali, byly p o
gene aci jejich nuků nes ozumi elné. Co se zah aničních au o ů ýče, řeší se o no-
ým překladem. S á ní naklada els í dě ské knihy (pozdější Alba os) se mnohdy
uchylo alo kpře yp á ění, k e é je unás oblíbené dodneška. Ze zah aničních knih
p ošla úp a ou dlouhá řada i ulů— např.Ma ie Maje o á pře yp á ěla Hugo y
Bídníky,2 Vladimí Ne další Hugo y omány,3 J.V.Ple a Robinsona C usoe,4 F an išek
2 Hugo, Vic o : Koze a. Ga oš, přel. ap o mládež up a ila Ma ie Maje o á. SNDK, P aha
1953; Hugo, Vic o : Ubožáci, přel. apředmlu u napsala Ma ie Maje o á, p o mládež up a-
ily Ma ie Maje o á aMa ie Loulo á. SNDK, P aha 1961.
3 Hugo, Vic o : De adesá ři, přel. ap o mládež up a il Vladimí Ne . SNDK, P aha 1953;
Hugo, Vic o : Dělníci moře, přel. ap o mládež up a il Vladimí Ne . SNDK, P aha 1954.
4 Robinson C usoe. Podle ománu Daniela De oe olně yp a uje Jose V.Ple a. SNDK, P aha
1960.
OPEN
ACCESS
154 SLOVO A SMYSL 37
H ubín pohádky zTisíce ajedné noci,5 zmladších Hana P oško á Michaeliso é Bibi
(zh uba s o le po au o čině na ození)6 a poslední době Ondřej Ne mode nizuje
s ou celoži o ní lásku Julesa Ve na. Došlo ina české klasiky. V oce 1985 yšly p .
Mahulena k ásná panna slo enské pohádky Boženy Němco é, kde Ja osla Sei e po-
k yl s ým jménem signa áře Cha y Jiřího B abce.7 Němco é české pohádky později
pře yp á ěla Slá ka Kopecká.8
K i ická ydání spisů, jak už bylo řečeno, ycházejí ob ykle z z .„ ydání poslední
uky“, j.zposlední podoby ex u, k e ý byl publiko án ješ ě za au o o a ži o a. Je o
dob é řešení p o klasiky ip o ě šinu příslušníků Hos o ského gene ace, k eří si s é
knihy z řicá ých ač yřicá ých le s ačili up a i pozdějších ydáních. Musíme si
o šem přizna , že úp a y ex ů, knimž docházelo padesá ých le ech 20.s ole í (a o
nejen užijících au o ů), aké neznamenaly ždy „ ylepšení“; byly o li něny přede-
ším s á ající poli ickou si uací.
Co se ýče k i ického ydání Hos o ského České knižnici (2018), č enář si zde
užije pozo uhodných jazyko ých zajíma os í. V ománu Dům bez pána (1937) se mj.se-
ká se spous ou ukázek geni i u zápo o ého, oněmž už Česká mlu nice Ha ánka
aJedličky z oku 1960 píše, že je dnešním ži ém spiso ném jazyce na ús upu amá
po ahu knižní (Ha ánek— Jedlička 1960, s.379). V eedici ománu Půlnoční pacien
(1954, č.1959) zase má možnos sledo a , jak se au o d uhé emig aci bez pomoci
edak o a po ýkal sanglismy ajak mu chyběl kon ak se soudobou češ inou, nejenom
ou mlu enou, ale ili e á ní. (H abalo y Ho o y lidí ydal Spolek českých biblio ilů
září 1956, edy ři oky před českým ydáním Půlnočního pacien a.)9
A ak se p ám: p oč by nebylo možno po spiso a elo ě sm i up a i ex „ au o-
o ě zájmu“ (z láš ě když šechny úp a y jsou zaznamenány), a o z láš ě případě,
že on sám k omu za s ého ži o a nedos al příleži os ?
PRAMENY
5 H ubín, F an išek: Pohádky zTisíce ajedné noci. SNDK, P aha 1956.
6 Bibi, olně podle knih K.Michaeliso é yp á í Hana P oško á. Alba os, P aha 1975.
7 Mahulena k ásná panna. Slo enské pohádky apo ěs i Boženy Němco é yp a uje Ja osla
Sei e . Alba os, P aha 1983.
8 Klasické české pohádky. Na mo i y B.Němco é pře yp á ěla Slá ka Kopecká. F agmen ,
P aha 2013.
9 H abal, Bohumil: Ho o y lidí. D ě po ídky. Spolek českých biblio ilů, P aha 1956.
Hos o ský, Egon: Dům bez pána. Melan ich,
P aha 1937; 2. yd. Spisy Egona Hos o ského,
s . 3, ERM, P aha 1994; 3. yd. Česká
knižnice, Ús a p o českou li e a u u
AVČR— Hos , P aha— B no 2018.
Hos o ský, Egon: Nez ěs ný. No ý domo ,
To on o 1955; 2. yd. Spisy Egona
Hos o ského, s . 7, ERM, P aha 1994; 3. yd.
Mladá on a, P aha 2011.
Hos o ský, Egon: Dob očinný ečí ek. Mo a ian
Lib a y, New Yo k 1958; 2. yd. 68 Publishe s,
To on o 1985; 3. yd. Melan ich, P aha
1990; 4. yd. Spisy Egona Hos o ského, s . 6,
Ak opolis, P aha 2002.
Hos o ský, Egon: Půlnoční pacien . Uni e sum
P ess Company, New Yo k 1959; 2. yd.
Mladá on a, P aha 1969 ( i ul už nesměl bý
dis ibuo án, celý náklad 20 000 ý isků šel
OPEN
ACCESS

OLGA HOSTOVSKá 155
do s oupy); 3. yd. Spisy Egona Hos o ského,
s . 8, Ak opolis, P aha 1997; 4. yd. Česká
knižnice, Ús a p o českou li e a u u
AVČR— Hos , P aha— B no 2018.
Hos o ský, Egon: Li e á ní dob od užs í českého
spiso a ele cizině. No ý domo , To on o 1966;
2. yd. Spisy Egona Hos o ského, s . 12, ERM,
P aha 1995.
Hos o ský, Egon: Epidemie. In ýž: Os obodi el
se ací. Index, Köln 1972; 2. yd. Spisy Egona
Hos o ského, s . 10, Nakl. F anze Ka ky,
P aha 1997.
Hos o ský, Egon: Os obodi el se ací. Index,
Köln 1972; 2. yd. in Di adelní e ue 5, 1994,
č.1, s.60–92.
LITERATURA
Ha ánek, Bohusla — Jedlička, Alois: Česká
mlu nice. S á ní pedagogické naklada els í,
P aha 1960.
Hos o ská, Olga: Jazyko á s ánka Hos o ského
knih zobdobí jeho d uhé emig ace. Li e á ní
no iny 4, 1993, č.26, 1.7., s.5.
Hos o ská, Olga: Kp oblémům a chaismů
díle Egona Hos o ského. In: Ja osla Kolá
(ed.): OKa lu Poláčko i aojiných. Sbo ník
příspě ků ze sympozia Ka el Poláček ahis o ie
žido ské kul u y e ýchodních Čechách. Albe ,
Bosko ice 1995, s.223–228.
Šmilaue , Vladimí : Učebnice ě ného ozbo u.
S á ní pedagogické naklada els í, P aha
1955.
OPEN
ACCESS