Pohyby české ex ologie*
Michael Špi i
Filozo ická akul a Uni e zi y Ka lo y, Ús a české li e a u y akompa a is iky
[email p o ec ed]
SYNOPSIS
T ends in Czech Tex ology
The a icle desc ibes he s a e o Czech ex ual c i icism a he ime o he publica ion o Edi ologie
(2018), ame hodological compendium in which i s main au ho s, Michal Kosák and Jiří Flaišman,
summa ize, e alua e and elabo a e p ocedu es es ablished by he handbook Edi o and Tex in 1971.
One o he cha ac e is ics o oday’s si ua ion in he ield o ex ology is he exis ence o mul iple
book se ies. The Va ian s se ies (Edice Va ian y), which was launched in 2009, ocuses on bo h o igi-
nal wo ks and ansla ions o ex ual c i icism. The Hyb id Schola ly Edi ion se ies (K i ická hyb idní
edice), s a ing in 2012, is eleased in bo h elec onic and p in media, allowing o scien i ic and
eade ship edi ions. The oldes se ies, The Czech Lib a y (Česká knižnice), which began in 1997, p o-
ides apla o m o he p o essional p epa a ion o ex s, om he ea lies publica ions o li ing au-
ho s. The publishing indus y has been simul aneously sidelining he ex ological p o ession, and
he con empo a y eade is aced wi h an inc easing numbe o uniden i ied edi ions.
KLÍČOVÁ SLOVA / KEYWORDS
Tex o á k i ika; edice; Michal Kosák; Jiří Flaišman; Česká knižnice; neiden i iko a elná ydání /
ex ual c i icism; edi ions; Michal Kosák; Jiří Flaišman; The Czech Lib a y; uniden i iable edi ions.
DOI
h ps://doi.o g/10.14712/23366680.2019.1.13
Tři dese ile í po změně poli ického ežimu, k e á měla zásadní důsledky ip o za-
cházení sli e á ním ex em ajeho příp a ou k ydání, znikl ýklad, k e ý sh nuje
me odologii ediční p áce zásadě od konce d uhé s ě o é álky, esp.od oku 1947,
kdy yšly K i ické aediční zásady p o ydá ání no očeských au o ů. Knižní kompendium
Edi ologie ydané lé ě 2018 ale není jen pok ačo áním či e izí ú ah o ex ologii,
jak je yznačila pří učka z oku 1971 Edi o a ex (azopako ala-modi iko ala p áce
* Ta o p áce znikla za podpo y p ojek u K ea i i a aadap abili a jako předpoklad úspěchu
E opy p opojeném s ě ě eg. č.: CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_019/0000734, inanco aného
zE opského ondu p o egionální oz oj.
OPEN
ACCESS
226 SLOVO A SMYSL 31
zkonce osmdesá ých le , ydaná o šem až oku 1993, Tex ologie), ale aké součás í šíře
založeného úsilí, k e é při yda a elské p áci posledních přibližně d ace i le z ěles-
ňují d a hla ní au oři Edi ologie, Michal Kosák aJiří Flaišman.
To o úsilí je článko áno činnos í, k e á se zods upu je í jako cíle ědomá. Sou-
běžně s ex ologickými aedi o skými p ojek y, jako bylo soubo né, ůbec p ní
knižní ydání básní A uše Če níka (2001), Flaišmano a účas na řadě Dílo Ja osla a
Sei e a ( le ech 2001–2005 přip a il s . 1, 6 a10) aKosáko y edice básní Jose a F iče
(2002), Pa la Janského (2005) aČana (3 s ., 2007–2009), ekapi ulo ali oba bada elé
s a eo e ického bádání příkladným způsobem— ím, že pods a né ex y obo u při-
p a ili kno ému ydání akomen o ali je.
Nejdří e předs a ili no é edici pří učku Edi o a ex , a o nikoli jako pomník
li né bada elské gene aci, ale jako p áci, k e á je oce 2006 diskusní. Nezměněné
ydání, jehož ediční poznámce mj.iden i iko ali au o y jedno li ých kapi ol aod-
kázali kno ější ex ologické li e a uře iš ěné ielek onické, dop o odili Flaišman
sKosákem analy ickým doslo em. Vněm na bez učo ském ma e iálu, esp.na po-
lemikách zpadesá ých ašedesá ých le 20.s ole í oSlezské písně ukázali ůzná poje í
základních pojmů obo u, zejména ýchozí ex ajeho ýbě , ypy ydání aau o ská
ůle.
Zjejich přehledu yplynulo, že nek yjící se, ba odlišná ymezení ěch o ka ego ií
se do ex u pří učky p omí la, a šak bez oho, že by se odchylnos poje í přiznala,
nebo dokonce zdů aznila. Nesoulad shledali au oři doslo u zejména „mezi kapi o-
lou Felixe Vodičky [His o ické u edení do dnešní si uace e ydá ání li e á ních
děl] ačás mi psanými os a ními au o y, k e é byly následně edigo ány R.Ha lem
aB.Š o kem“ (Flaišman— Kosák 2006, s.164). Odlišně nahlížené z ahy mezi ydá-
ním k i ickým, ědeckým, č enářským nebo kanonickým, s ejně jako dis inkce mezi
k i é iem ex u z .poslední uky aposlední ů čí uky nebo o ázku kanonického
ex u spojenou jak sobecnějším konsenzem, ak s ex o ěk i ickou e izí Flaišman
sKosákem dop o odném ex u ne ozplé ali, ale doložili, jak byla ůzno odá poje í
mezi Oldřichem K álíkem a— zjednodušeně řečeno— p ažskými edi o y de ino-
ána. Vzájemně se od ážející ýznamy pos a ili edle sebe, spříleži os nými exku zy
do polské, anko onní, uské nebo anglo onní ex ologie.
Od adice, k e ou pří učka Edi o a ex sh no ala, se pos up no ých yda a elů
lišil nejzře elněji jux apozicí ůzných poje í akons a o áním jejich dispa á nos i,
esp.nesluči elnos i. Nešlo při om zjejich s any opopí ání pos upu opřeného
os uk u alis ické školení a oz íjeného p axi cen álně pláno aného hospoda-
ření aideologického dohledu. No á edice základní pří učky ajejí komen ář ak ně—
sše nos í, k e á h aničila snep oniknu elnos í s ingy— naznačo aly, že s ik nos ,
již Edi o a ex e s ém celku pos ulo al, je od u či é áze ýkonu ex o ěk i ické
a yda a elské p áce důsledku nedosaži elná. Pokud se en o ak nepřipouš í nebo
obchází, znamená bádání i p axi slepou uličku, k e á zpě ně znehodnocuje ne-
smí né zisky, jichž bylo za ím dosaženo, přede ším— ajen zdánli ě pa adoxně—
„po ědomí oho, že ydá ání z .klasických li e á ních ex ů má zá azná a unkční
odbo ná p a idla“ (O uba 2018, s.55).
Jinými slo y: edi oři d uhého ydání pří učky ukázali, že poznání, jež Edi o a ex
us a o al, se yhýbalo sku ečnos i— či si ji ůbec nepřipouš ělo—, že u či ém mo-
men u příp a y ex u k ydání někdy přes anou exis o a jen ne yhnu elná řešení,
OPEN
ACCESS
MIchAEL ŠPIRI 227
ap á ě om spočí ala dobo á podmíněnos spisu.1 Flaišman sKosákem o pod hli
s ým dalším ykladačským a yda a elským činem: oce 2010 publiko ali p áci
Podoby ex ologie, ses á ající zpřehledo é s udie o ý oji edi o s í dějinách české
li e a u y azan ologie s a í zle 1899–1906, 1939–1948 a1960–1963, nichž byly kon-
cepční s ře y osměřo ání obo u dobře pa né asoučasně předs a o aly podhoubí,
zněhož zešla sys emizace Edi o a a ex u.
Podoby ex ologie yšly jako d uhý s azek knižní edice Va ian y, již Flaišman
aKosák založili na s ém p aco iš i Edičním a ex ologickém oddělení ÚČL AV
ČR o ok dří e ajejíchž dosud 11 ydaných s azků do oluje zahlédnou přinej-
menším ojí směřo ání. Vedle (a) no ě znikajících mono ema ických p ací (Pe
Komenda, s . 7 oce 2016, Adéla Pe uželko á, s . 8 oce 2017) a(b) překladů,
zanglič iny (G. Thomas Tanselle, s . 4 oce 2012), uš iny (Dmi ij S.Lichačo ,
s . 6 oce 2015) a ancouzš iny (Pie e-Ma c Biasi, s . 10 oce 2018), jsou o
(c) posm né ýbo y ex ologických s udií bada elů, jejichž působení se zpod-
s a né čás i k yje sobdobím, němž byly o mulo ány p oblémy ap incipy Edi o a
a ex u. Alexand S ich (s . 3 oce 2011) aJiří Daňhelka (s . 5 oce 2013) o sice
měli kau o skému ýmu pří učky s ým me odologickým us ojením dál než Mi-
osla Če enka (s . 1 oce 2009) aMojmí O uba (s . 11 oce 2018), ale o o je
dosa adní p o il řady boha ší. Pods a né aké je, že do é o doby č yři kompono ané
s azky jsou dalšími díly mozaiky, k e ou Flaišman aKosák budují kolem pří učky
z oku 1971 aukazují ji ak nejen její jedinečnos i, ale aké jis ém kon ex u. Ten
je ješ ě z ý azněn ím, že šechny č yři i uly byly p o Va ian y přip a o ány jako
komen o ané edice, jejichž yp a ení ( podobě p ů odních s udií, de ailních y-
s ě li ek, yda a elských poznámek či bibliog a ií)2 je nejen zo ným ko elá em
Edi o a a ex u, ale aké oz íjejícím ko ek i em jis é s nulos i ano ma i nos i
pří učky.
Kosáko a aFlaišmano a Edi ologie,3 k e á yšla jako 9.s azek Va ian , směřo-
ání kplu ali ě ex o ěk i ických přís upů za ím za šuje. Kompendium znikalo
souběžně nejen skoncipo áním ex ologické knižní řady, ale aké se zahájením dal-
šího p ojek u, K i ické hyb idní edice. Ta kombinaci papí o ého aelek onického
nosiče ealizuje dosud předs a i elný ideál yda a elské činnos i. Na CD, esp.DVD
sh omaž ďuje akřka eške é dokumen y ížící se kdanému li e á nímu ex u ( edy
zejména šechny známé ex o é p ameny) aumožňuje jejich yhledá ání, po o -
ná ání, ůzno odé řídění as a is ické poměřo ání. Tiš ěné knižní ydání pak na
1 Vyda a elé o naznačili— zdů azněme ješ ě jednou jejich disk é nos — jen poznámkou
o om, že nej yuží anější čás í pří učky byla kapi ola op a opisné úp a ě.
2 S ichů i ul (Sabina— Němco á— Ha líček ajiné ex ologické s udie) přip a il Michal Cha-
ypa , ýbo zp ací Jiřího Daňhelky (Tex ologie as a ší česká li e a u a) uspořádal akomen-
o al Jakub Sichálek, aza an ologiemi zČe enky (Tex ologické s udie) aO uby (Au o —
ex — dílo ajiné ex ologické s udie) s ojí yda a elé celé edice.
3 Jmeno aní au oři nejsou ýh adními pů odci celého kompendia. Spoluau o em podkapi-
oly Digi ální edice (s.122–146) je Bo is Lehečka, kapi olu A ibuce ex u zpohledu sou-
časné s ylome ie (s.147–177) napsal Pe Plecháč, podkapi olu Me ika a ex o á k i ika
(s.186–194) Jakub Říha ačás Edi ologická p oblema ika s a očeské li e a u y (s.219–262)
Jakub Sichálek.
OPEN
ACCESS
228 SLOVO A SMYSL 31
základě k i ického zhodnocení ěch o ma e iálů ybí á e zi, k e á je edakčně op a-
co ána apředs a ena jako č enářská.4
Ten o yda a elský ideál, jenž umožňuje spojení elek onického a iš ěného no-
siče, je úběžníkem ýkladu celé Edi ologie.5 Nej íce je o pa né na ene gii, sníž au oři
ozpohybo ali už zdánli ě usazené aneměnné ýznamy ús ředních pojmů domácí
ex ologie, kanonické znění adis inkci ydání č enářského ak i ického/ ědecké-
ho.6 Vp ním případě připomínají Kosák sFlaišmanem mnoho ýznamo os pojmu.
„Kanonický“ ex by měl bý nímán jako znění, jež ychází ze zhodnocení šech
dos upných ex o ých p amenů, je zba eno— zjednodušeně řečeno— šech nedo-
s a ků as á á se s abilním, pe ným, akměř de ini i ním. Jenže ako ý s a je napo-
řád dobo ě podmíněn aomezen řadou ak o ů (no é nálezy, dlouho ající cenzu a,
nemožnos ylouči subjek i i u hodnocení, sociální úzus), k e é e s ém důsledku
ýznamu ex o ého „s a ořečení“ odpo ují.
Ve ěci č enářského ak i ického/ ědeckého ydání dekla o ala ex o ěk i ická
p axe od počá ku padesá ých le 20.s ole í znění ex u e č enářské edici jako iden-
ické s ydáním ědeckým ajako di e enci y ýkala zásadě jen ozsah yda a el-
ského apa á u. Au oři Edi ologie upozo ňují, že ymezení pojmu „k i ické ydání“ je
obou předchozích kompendiích zle 1971 a1993 poněkud mlha é, asopo ou Licha-
čo o ě poje í kons a ují jis ý chaos: e mín „k i ické ydání“, ado aný jedné o ině
jako opozi um ůči ydání č enářskému, je zhledem ke č enářské i ědecké edici de
4 Dosud bylo ak o ydáno Dílo F an iška Gellne a (2012, 2 s ., spolu soběma hla ními edi o-
y se na příp a ě podíleli Lucie Kořínko á aJakub Říha), Slezské písně Pe a Bez uče (2014,
sKosákem aFlaišmanem spolup aco ala K is ýna Me ho á) aMáchů Máj (2019, yda-
a elskou d ojici doplnil Michal Cha ypa ).
5 Během jejího z odu p aco ali oba au oři na dalších yda a elských úkolech. Flaišman při-
p a il 5.s azek p o Dílo Ja osla a Sei e a (2012, sob ížnou genealogií sbí ek Ja o, sbohem
aPřilba hlíny), komen o anou ch es oma ii Č ení oJa osla u Sei e o i (2014) a22.s azek
Spisů T.G.Masa yka sčasopiseckými ex y zle 1892–1894 (Naše doba, 2017). Kosák na-
psal monog a ii Spouži ím kalendáře (2013), pojedná ající obez učo ských ýzkumech
Oldřicha K álíka, aje edi o em k i ického ydání ex ů Jose a F iče (z řís azko ého sou-
bo u za ím yšly Básnické sbí ky, 2016, aBásně, p ózy, 2018), komen o aného ýbo u di a-
delních p ací Jose a Kodíčka (K i ické s a i, 2016) a25.s azku Masa yko ých Spisů (Ideály
humani ní a ex y zle 1901–1903, 2011). Společně přip a ili ýbo zk i ických p ací s ého
uči ele Jiřího B abce (Pans í ideologie amoc li e a u y, 2009) aedici Šaldo a ománu Lou -
ky idělníci boží (2016) knižní aelek onické podobě: p ní přinesla znění ex u z .po-
slední uky spříslušným komen ářem, d uhá úplnos i šechny za au o o a ži o a z e-
řejněné e ze ománu smožnos mi zájemného po o ná ání.
6 „Knižní ydání se ob ací na ozdíl od ědecké digi ální edice kši okému ok uhu č ená-
řů ( omu je mj.přizpůsoben iediční apa á knižní edice). […] české ediční p axi byl
přede ším li em cen álně řízené yda a elské p axe e ablo án p incip o ožnos i ex-
u č enářského a ědeckého ydání, o ožnos i, k e á se ýká ijazyko é příp a y. VKHE je
naopak zdů azněna odlišnos účelu obou edic a en o ak se p omí á do přís upu kjazy-
ko é úp a ě, k e á je e č enářské knižní edici p og esi ní, e ědecké edici se ( přípa-
dě díla F an iška Gellne a) yče pá á pouze iden i ikací ko up el, espek i e ( případě
Slezských písní Pe a Bez uče) pak zůs á á udiploma ického o isku“ (Kosák— Flaišman
2018, s.141).
OPEN
ACCESS
MIchAEL ŠPIRI 229
ac o označením synonymním, neboť se zdá, že k i ickou me odou— j.s učně ře-
čeno po o náním šech dos upných zd ojů— má bý přip a o áno každé č enářské
ydání, ať už je z ědeckého ydání přebí áno, nebo se přip a uje bez jeho neexis u-
jící opo y, jako p ní edice daného ex u (jen bez komen ujícího dop o odu).
To současně znamená, že dosa adní condi io sine qua non „č enářského ydání“—
buď ex o á iden i a sedicí ědeckou, anebo příp a a ex u k i ickou me odou—
přes á á bý na pořadu dne: šak se aké au oři Edi ologie ůči ak o de ino anému
„č enářskému ydání“ s a í eze o aně: je „mnohem íce podmíněno dobo ým
kon ex em idosa adním způsobem ydá ání oho k e ého au o a. Jeho podoba, co
se ýče ýbě u ex ů ijejich příp a y akomen o ání, je edy mnohem méně obecně
zřejmá, a ymyká se ak ipokusům odesk ipci“ (Kosák— Flaišman 2018, s.92). To
není ezignace před neposednou eali ou naklada elského podnikání Čechách, ale
poznání ze se iózní yda a elské p axe posledních dese ile í, kdy še směřuje kplu-
ali ě znění uměleckého ex u, k e á by o šem napořád měla bý zajišťo ána s učně
nebo obsažněji yloženými p incipy předkládané edice.
Au oři se e s ém kompendiu zákoni ě pohybují na půdě nějak u ědomo ané, zo-
hledňující s a obo u ajeho p ůmě do dnešní naklada elské p axe. Jejich Edi ologie
šak s upuje do zcela jiného p os ředí, než byl Edi o a ex . Vy s á á při om o ázka,
zdali podmínky ehdy počínající „no malizace“ poli ických aspolečenských pomě ů
jsou ůbec odmysli elné od upla ňo ání zásad, knimž kolek i pří učky z oku 1971
dospí al během předchozích d ace i le ak e é mohly bý dalším d ace ile í zá-
sadě naplňo ány (aznichž ycházel ičás ečný „ emake“, z eřejněný oce 1993). Ony
podmínky zá o eň nelze dos dobře popsa , neboť o, co jakoby zabezpečo alo řádně
přip a o ané a ydá ané knihy, j.odbo ně obhaji elné ýs upy ařemeslně od ede-
nou p áci7— edy cen álně řízené, u či ými p os ředky koo dino ané naklada elské
hospodaření—, y o ampli udy napořád oh ožo alo, ba des uo alo, neboť je umož-
ňo alo jen o álním pod obením si eřejného p os o u jednou poli ickou s anou
sneomezenou policejní, soudní, ojenskou amoske skou podpo ou.
Třice le po sesu í ěch o podmínek o šak ypadá, jako kdyby jiný než in e zní
je nebyl České epublice možný, jako kdyby p o ese, již Edi ologie uchopuje, ani
nebyla součás í běžné naklada elské činnos i, as anda dy yda a elských z yklos í
ázala jen kedici Česká knižnice akněkolika malým naklada elským domům, kde
příp a a ex u k ydání nezačíná anekončí z .přeč ením ko ek u , esp.digi ali-
zací neiden i iko ané předlohy samočinnou me odou OCR. Je o při ozeně něco, co
splu ali ou pos ulo anou Edi ologii nemá nic společného, ale co bohužel bují řadou
éměř geome ickou.
Ten o ozpo — snaha na áza na adici yda a elské příp a y, k e á by ypadala
objek i izo aně, asoučasně pos o ali ních podnika elských podmínkách základní
edi o ské obyčeje nadále ud žo a — dobře z ělesňuje p á ě Česká knižnice, přip a-
o aná od polo iny de adesá ých le 20.s ole í (sp ním i ulem ydaným oce
1997). Po celou dobu s é exis ence se e lek o aně či neu ědomo aně y o ná á
7 Zaměs nanecký šlend ián při ozeně bujel českoslo enském o ali ním ežimu i ak
é e ických s é ách, jako byla naklada elská p aco iš ě. Nesepisujeme šak z .kons uk-
i ní sa i u ( ak řele p á ě ím o ežimem ole o anou, či přímo pěs o anou), ap o o mů-
žeme z é o ámco é ú ahy p aco ní nepořádek p o en ok á ypus i .
OPEN
ACCESS
230 SLOVO A SMYSL 31
sp incipy, snimiž byla us a o ána. Jsou o (1) yda a elský zájem oau o ské celky,
edy ods řižení se od adice an ologií, k e á při nakládání spamá kami české li e a-
u y před okem 1989 domino ala, (2) nuanco anos při olbě ýchozího ex u, kdy
p a idlo z .poslední uky— před okem 1989 o něž ungující de ac o ýlučně—
není upla ňo áno mechanicky, ale ex o é ýchodisko se olí ozličně dle nas alé si-
uace, (3) apa á s azku ne oří íceméně echnicky koncipo aná ediční poznámka
adoslo li e á ního his o ika, nýb ž elko yseji oz žený ýklad, ob ykle souh nně
naz aný jako Komen ář, němž jsou ona „ echnická“ da a (jazyko é aencyklopedické
ys ě li ky, příklady ůznoč ení, emendace ad.) jen jednou zmnoha čás í, anebo jsou
dokonce ozpuš ěna šířeji budo aném celku.
Všechno ale začíná od ozhodnu í, co las ně do edičního plánu zařadi , aco ak
sou isí se sebede ino áním Knižnice, s ím, čím chce bý . Od počá ku jako by se ě-
decká ada České knižnice nemohla ozhodnou , zdali má bý pla o mou p o u či ou,
budoucnos i uza řenou (docelenou) množinu děl, anebo p os ě jen jednou zmož-
nos í— esp. dnešní době: jedinou možnos í— p o komen o aná zno u ydá ání
li e á ních pamá ek od nejs a ších dob do ela i ní současnos i. Tedy zda bý „kleno -
nicí“, ýs a ní skříní oho domněle nejlepšího zdějin české li e a u y, anebo p os o-
em p o ůzno odé edice soponen u ou, k e á nebude o mální.
Základní dekla ace České knižnice naznačuje spíše p ní al e na i u, edy d a-
hocennou uhlu, jejíž íko se jednou uza ře, neboť šechny špe ky už budou poh o-
madě. Na o iciálním webu řady s ojí as álo ak od počá ku ina šemožných p opa-
gačních ma e iálech: „Rep ezen a i ní edice, k e á obsáhne nej ýznamnější hodno y
české li e a u y od s ředo ěku po současnos .“ Pa ola s á ajícího naklada ele Hos
je sice zd ženli ější („Díla české li e a u y od počá ků po současnos “),8 ale dalším
odkazuje9 na samos a né s ánky Knižnice s ýše ci o anou „ ep ezen a i nos í“
a„nej ýznamnějšími hodno ami“.
Dosa adních íce než d ace le ungo ání České knižnice se je í spíše jako na-
plňo ání oné d uhé al e na i y, edy bý o e řenou možnos í p o odbo né ydá ání
pods a ných děl české li e a u y. P o ako ý dojem mlu í zásadě č yři dů ody, při-
čemž p ní d a se opí ají odosa adní p ůběh, za ímco zbylé be ou po az momen-
ální azřejmě ibudoucí kon ex : (a) nap os á ě šina dosud publiko aných s azků
umožňuje ámci řady další yda a elská na azo ání, (b) základní p incipy ČK ( edy
upřednos nění celku před ýsečí, neap io ní olba ýchozího ex u, hledání a u
yda a elského apa á u) jsou o něž o e řené a a iabilní, (c) li e á ních pamá ek
sčasem při ozeně přibý á, (d) nější okolnos i, k e é budou o bu edičního plánu
ČK, esp.její budoucí mysli elné uza ření ždycky omezo a : k omě inančního
ape sonálního zajiš ění bude řada limi o ána ak i i ou mimo p os ředí ČK. Znamená
o, že u či í au oři, esp.jejich i uly se plánu zcelkem pochopi elných dů odů ob-
je í až ehdy, kdy jejich seb ané nebo yb ané spisy ydá ané ujiného naklada ele už
na knižním hu kdispozici nebudou, což možná aky znamená: nikdy. Jsem přes ěd-
čen, že dů ody p o o, aby řada byla jednou uza řena, ade ino ala ak ydané i uly
8 Do konce oku 2016 na o na s ánkách h ps://www.hos b no.cz/knihy/ceska-kniznice/
na azo alo absu dní „… bez ohledu na občanskou, ideo ou ali e á ní o ien aci au o ů“.
9 Od webo ých s ánek b něnského naklada els í, ci o aných předešlé poznámce, ede
p olink kh ps://www.kniznice.cz/o-ceske-kniznici [25.4.2019].
OPEN
ACCESS
MIchAEL ŠPIRI 231
jako „ ýznamnější“ nebo „ ep ezen a i nější“ než y, k e é do ní zařazeny nebyly, jsou
e s o nání se č yřmi zde y čenými nepo o na elně slabší.
Co edy není edičním plánu ČK nyní, může se něm oc nou budoucnu. Je slo-
ži é jmeno a i uly, k e é se edičním plánu obje i neměly; má-li bý řada o e řená,
není e sku ečnos i žádný i ul „ne hodný“. Měři elné šak mohou bý pa ame y
edičního zpří omnění, a o dle ří ýše y čených p incipů 1–3 ( šechny spo né jed-
no li iny při ozeně zmíni nelze).
Zůs aneme-li segmen u li e a u y 20.s ole í, oří ě šinu s azků edle samo-
s a ně ydaných ománů přede ším knihy kompono ané zněkolika au o ských i ulů
(Š ámek, Dyk, Čapko é, Deml, Vanču a, Nez al, Olb ach , Pujmano á, Biebl, H ubín,
Křelina, Weil, Zá ada, Kaina , Jedlička, Juliš, Kolář, Ha el). Ve ěci celek s. ýbě si
ČK „do olila“ ři ýbo y (Hašek, Čep aH abal). Domní áme se, že p ních d ou pří-
padech byly an ologie zby ečné (Haško i mohl bý ydán s azek složený zněk e ých
au o o ých knih po ídek, k e é po oce 1945 nebyly nikdy eedi o ány, auČepa se
p opásla možnos sh omáždi po yb aných spisech zle 1981–1983, esp.1991–1999
au o o y po ídky úplnos i). ZH abala se spíše než p ůřez celý dílem mohly yda
šechny po ídky zjednoho s ylo ě se řeného období— ale o je eď edlejší: pokud
o šem s azky sH abalem aČepem zle 2015 a2016 nepředs a ují nás up odlišné
koncepce, k e á p incipiální pos oj p o i ýbo ům z uší.
Při olbě ýchozího ex u uděl z20.s ole í snad nikde kpřehma u nedošlo. U i-
ulů, kde jejich pů odci pozdějších ydáních p o áděli účelo é op a y, se sáhlo buď
po p ních o iscích, nebo po ydáních ěsně před ideologickým zhloupnu ím nebo
zko umpo áním (Maje o á, Nez al, Pujmano á, Biebl).10 Dob á, esp.dobře zdů-
odněná olba ýchozího ex u p oběhla i jemnějších případech, kdy pohyb ex u
neza inila poli ická služebnos , nýb ž z . ů čí hledání— Vanču ů Poslední soud,
Du ycho o Bloudění— nebo nemožnos mí nad ex em kon olu— G ušů Do azník.
T a yda a elského komen áře se p o Mi osla a Če enku, jednoho ze zakla-
da elů řady, s al p ních le ech Knižnice— asoučasně posledních le ech Če en-
ko a ži o a— eo e ickou o ázkou p ořadé důleži os i, k e ou nad přip a o anými
s azky kladl sobě ispolup aco níkům ČK. Byly o spo y nebo deba y, k e é se pohy-
bo aly na škále mezi jakousi no ma i ní podobou komen áře sp ky pří omnými
každém s azku ČK acelkem olnou, dopředu nede ino a elnou s uk u ou, k e á
bude nabý a kon u až do eku s ydá aným ex em.11 Zp aco ních diskusí každo-
pádně ždycky yplý alo, že ěžiš ěm nebo přímo éma em dop o odného apa á u
mají bý jednak dějiny ydá aného ex u, edy o ázky geneze, us a o ání, esp.p o-
měn daného díla nebo jeho a ian , jednak jejich konk e izace li e a uře předmě u.
Ne ždycky nímali a nímají edi oři nad přip a o aným dílem „ ex os ředné“
o ázky jako ús řední, aos a ně ne každé dílo aké p odělalo ý ojo é ex o é p o-
měny nebo je p o ázela k i ická ecepce, jež by p o podobu ex u dalších ydá-
10 Znění příslušných děl by bylo možné pojmeno a jako „ ydání poslední předkonjunk u-
ální uky“.
11 Zdeba , k e ých jsem se p ních le ech Knižnice zúčas nil, jsem měl dojem, že Če en-
ka je s ře á áním ěch o d ou k ajních pólů jakoby přek apo án nebo zaskočen aže po-
s upně sle uje zjednoznačně pře ažující p ně zmiňo ané předs a y, k e ou deba ách
nejdří zas á al.
OPEN
ACCESS
232 SLOVO A SMYSL 31
ních měla nějaké důsledky. Ve s azcích sdíly 20.s ole í lze ako ých případech
ozezná a zásadě d ě polohy komen áře: (a) li e á něhis o ický ýklad si uující
dílo do ši ších biog a ických, dobo ých nebo s o ná acích sou islos í (např.J.Čapek,
Dyk, Vanču a, Weil), (b) p os é „ lumočení“ ýznamů uměleckého ex u do pojednání
disku zi ního, jinými slo y: komen áři se píše o om, očem se může č enář dočís
ex u samém, jen se o říká jinak a ydá á se o za z .in e p e aci, níž se dobře
daří banali ám.12 Přes ože nejčas ěji zas oupeným o má em jsou Knižnici s azky
s yb anými i uly, bý á žán komen áře jen zácně koncipo án in a ex o ě, j.jen
zřídka yuží á možnos i ukáza nej ůznější elace ydá aného díla kos a ním— do
knihy nezařazeným— au o o ým či au o činým počinům.
P oblema icky komen o aným edicím lze čeli jen o e řenou k i ickou ozp a-
ou ámci edakční ady, kde se— jak předpokládáme— mlu í o om, co yda
akoho ím po ěři , ne o málním ýkonem unkce ědeckého edak o a a ěcným
ážením připomínek zauja é obce. Cí íme se bý jejími účas níky, do olme si p o o
aspoň d ě: (1) Vpasážích komen áře, k e é se ýkají jazyko é s ánky ěci (nadepi-
so ána bý á zp a idla jako Ediční zp á a), je čas o upla ňo án pos up, kdy se nej-
dří e mlu í o„op a ách“ souladu sdnešní p a opisnou no mou, a ep e po om,
adokonce ne ždy je cha ak e izo ána slo ní zásoba, hláskoslo í, a oslo í asyn ax
ydá aného ex u. Snad by o mělo bý naopak ( zo em by mohly bý s azky, na nichž
se podílela Zina T ocho á). (2) Sopo ou e yda a elské p axi posledního č s o-
le í mimo Knižnici by se mohla opus i man a „k i icky o ěřené č enářské ydání“.
Vznikla jako ý az jis ých ozpaků z oho, jaký „ o má “, jaký yp ydání Knižnice
přináší, ale za íce než d ace le ničím k oz oji ex ologie aediční p axe nepřispěla,
si uaci spíš zamlžila. Fo mulace je, jak sh nuje iEdi ologie, kníž se ak acíme, pleo-
nas ická. Zd ženli ější dekla ace „komen o ané ydání“ by možná daný účel splnila
lépe, a případě několika ná očněji adjus o aných s azků by se mohlo sáhnou o -
nou po označení „k i ické ydání“.13
Česká knižnice ap áce několika menších naklada els í, esp.něk e é jejich edi-
o ané i uly oří o šem řice le po ozkladu sys ému dozí aného ydá ání knih
ýjimku. Znaklada elů,14 jejichž po olio zah nuje ičeskou li e a u u, esp. u její
čás už jednou nebo ícek á his o ii z eřejněnou, má jen málo nějaké poně í o om,
jakém p os ředí se pohybují (nebo do něho s upují). Dobře o bylo idě na počá ku
oku 2016. Na konci oku p á ě předešlého o iž yp šela sedmdesá ile á och anná
lhů a au o ských p á aké u ěch spiso a elů, k eří zahynuli nacis ických kon-
12 „No ela má p omyšlenou s a bu“, „sám yp a ěčský ak […] se ýznamně podílí na u á-
ření pos a y“, dílo je „jakousi na a i ní poezií, bezp os ředním yjádřením subjek i ního
z ahu k ěcem“, „přes elký dů az na o mu“ jde au o o i „přede ším onaléha é sdělení,
p o něž hledá adek á ní a “, i ul XY „po zuje au o ů ů čí ý oj“, jde o„pomyslný
chol“ apod.
13 Máme-li na mysli nejen způsob příp a y ex u k ydání, j.po o nání azhodnocení do-
s upných ex o ých p amenů, ale isku ečnos , že en k e ý s azek ČK přináší nějaký ce-
lek au o o a díla, pak by ako é označení příslušelo zkompono aných s azků zřejmě jen
Kosáko ě edici šech Julišo ých sbí ek p ního ů čího období (Básně /1956–1971/, 2015).
14 Následujících ods a ce— po poznámku pod ča ou č.16— adap ují ex z eřejněný na
webo ých s ánkách Ins i u u p o s udium li e a u y (Špi i 2016).
OPEN
ACCESS
MIchAEL ŠPIRI 233
cen ačních nebo yhlazo acích ábo ech posledních měsících álky, mezi jinými
uJose a Čapka aKa la Poláčka. To znamená, že co do zajiš ění copy igh u se p á ně
„ olnými“ s aly nejen p ózy S ín kap adiny, Lelio, Po ídky pana Kočkodana nebo Dům
na předměs í, ale i i uly, k e é zná éměř každé dí ě, ajsou edy— na ozdíl od p á ě
jmeno aných— p odejně nesmí ně děčné.
Pokud naklada el uza í á spů odcem ex u nebo jeho dědici licenční smlou u,
neznamená o ješ ě au oma icky s anda dní yda a elskou příp a u ex u, ale když
už knižní podnika el za možnos dané dílo ůbec publiko a zapla í, lze předpokláda
nebo aspoň cho a slabou naději, že jde ou ědomělou, řemeslně jakž akž s abilizo-
anou činnos , jejíž součás í budou iob yklé, nebo aspoň nezby né úkony edi o ské.
Není-li šak naklada el kau o o i publiko aného ex u už pou án žádnými p á ními
podmínkami, p a děpodobnos konsenzuálního yda a elského cho ání Čechách
p udce klesá.
V oce 2016 se například na Poláčko u p ózu Bylo nás pě slé lo hned pě naklada-
elských i em. Jediná znich s učné ediční poznámce u edla, podle jakého zd oje
s é ydání pořídila.15 Péče o o, zdali knížka, oníž p ohlašuji, že ji napsal řeba Ka el
Poláček, op a du přináší ex , k e ý napsal Ka el Poláček, není zje ně une ědomých
naklada elů na p ním, d uhém ani ře ím mís ě. Vkaždé zoněch publikací lze p o o
při náhodných zkouškách zjis i desí ky chyb, knimž došlo nejspíš ak, že se p os ě
oscano alo ako é ydání, k e é měl někdo naklada els í z o na po uce, asazba se
před y iš ěním buď přeče la, nebo možná neče la ůbec. Je p a děpodobné, že kdyby
se ex ěch o ydání s o nal písmeno po písmenu sk i icky o ěřeným zněním, zjis-
ilo by se, že uBylo nás pě z oku 2016 by neměl jako au o igu o a „Ka el Poláček“,
ale— lepším případě, při snesi elnějším objemu chyb— by am snad mohlo s á
„Podle Ka la Poláčka“. Co by am mohlo s á případě ho ším, nechť si č enář dosadí
dle s é k o čejší či di očejší ob aznos i.
Ideologií ako ých o naklada elů je cosi na způsob, že „na nějakém om slo íčku
přece nezáleží“. Pos a a Édy Kemlinka ani expedice do Indie ho ečna ém snění
Pe a Bajzy knize nechybějí, ak co? Ajes li je někde e ě ě „bych“ mís o sp á ně
chybného „bysem“ nebo že ci kuso í šašci mají kloboučky „malinké“, přes ože Po-
láček napsal „malilinké“, o je přece jedno. Jis ě— ale je o jedno asi ak, jako kdyby
se nechal zbou a Ka lš ejn amís o něho by de elopeři z yčili billboa d ži o ní
elikos i, na nějž by pohled od Be ounky ský al poži ek s o na elný spa řením na
dnešní „o iginál“. P o školy aobz lášť še ečné ná š ě níky by nějakém hangá u
zába ního pa ku mohla bý zho o ena úplně ě ná eplika h adních in e ié ů, k e-
ými se kdysi ousil Nej ě ší Čech, akdyž ne on, ak aspoň B odský sB ejcho ou
aKolářo á sHanzlíkem.
To je předs a a, k e á s ou biza nos í zřejmě zneklidní, amožná dokonce pobouří
ihodně lhos ejného oby a ele naší epubliky. Jenže při č ení li e á ního díla— kdy
nejde ani oNá odní di adlo, Českou ilha monii nebo eřejnop á ní ele izi— je
ako ý oby a el ci li ý mnohem méně. Jinak by český knižní h nemohl bý ak
dezolá ním s a u, jakém zůs á á i řice le po ozpadu komunis ického ežimu,
akdy ěch několik naklada elů, knihkupců nebo dis ibu o ů, p acujících sp o e-
15 S ačilo na o sedm řádek, anaklada els í Alba os se ak op o i os a ním domům, jejichž
náz y u zúc y kPoláčko i še ně ynecháme, legi imo alo jako no mální, slušný podnik.
OPEN
ACCESS