scieee Science in your language
[cs] (orig)

Pohyby české textologie

Abstract

225

Read accessible full text

Pohyby české textologie

Author: Špirit, Michael
Publisher: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta
Year: 2019
DOI: 10.14712/23366680.2019.1.13
Source: https://dspace.cuni.cz/bitstream/20.500.11956/108999/1/Michael_Spirit_225-235.pdf
Pohyby české ex ologie*
Michael Špi i
Filozo ická akul a Uni e zi y Ka lo y, Ús a české li e a u y akompa a is iky
[email p o ec ed]
SYNOPSIS
T ends in Czech Tex ology
The a icle desc ibes he s a e o Czech ex ual c i icism a he ime o he publica ion o Edi ologie
(2018), ame hodological compendium in which i s main au ho s, Michal Kosák and Jiří Flaišman,
summa ize, e alua e and elabo a e p ocedu es es ablished by he handbook Edi o and Tex in 1971.
One o he cha ac e is ics o oday’s si ua ion in he ield o ex ology is he exis ence o mul iple
book se ies. The Va ian s se ies (Edice Va ian y), which was launched in 2009, ocuses on bo h o igi-
nal wo ks and ansla ions o ex ual c i icism. The Hyb id Schola ly Edi ion se ies (K i ická hyb idní
edice), s a ing in 2012, is eleased in bo h elec onic and p in media, allowing o scien i ic and
eade ship edi ions. The oldes se ies, The Czech Lib a y (Česká knižnice), which began in 1997, p o-
ides apla o m o he p o essional p epa a ion o ex s, om he ea lies publica ions o li ing au-
ho s. The publishing indus y has been simul aneously sidelining he ex ological p o ession, and
he con empo a y eade is aced wi h an inc easing numbe o uniden i ied edi ions.
KLÍČOVÁ SLOVA / KEYWORDS
Tex o á k i ika; edice; Michal Kosák; Jiří Flaišman; Česká knižnice; neiden i iko a elná ydání /
ex ual c i icism; edi ions; Michal Kosák; Jiří Flaišman; The Czech Lib a y; uniden i iable edi ions.
DOI
h ps://doi.o g/10.14712/23366680.2019.1.13
Tři dese ile í po změně poli ického ežimu, k e á měla zásadní důsledky ip o za-
cházení sli e á ním ex em ajeho příp a ou k ydání, znikl ýklad, k e ý sh nuje
me odologii ediční p áce zásadě od konce d uhé s ě o é álky, esp.od oku 1947,
kdy yšly K i ické aediční zásady p o ydá ání no očeských au o ů. Knižní kompendium
Edi ologie ydané lé ě 2018 ale není jen pok ačo áním či e izí ú ah o ex ologii,
jak je yznačila pří učka z oku 1971 Edi o a ex (azopako ala-modi iko ala p áce
* Ta o p áce znikla za podpo y p ojek u K ea i i a aadap abili a jako předpoklad úspěchu
E opy p opojeném s ě ě eg. č.: CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_019/0000734, inanco aného
zE opského ondu p o egionální oz oj.
OPEN
ACCESS
226 SLOVO A SMYSL 31
zkonce osmdesá ých le , ydaná o šem až oku 1993, Tex ologie), ale aké součás í šíře
založeného úsilí, k e é při yda a elské p áci posledních přibližně d ace i le z ěles-
ňují d a hla ní au oři Edi ologie, Michal Kosák aJiří Flaišman.
To o úsilí je článko áno činnos í, k e á se zods upu je í jako cíle ědomá. Sou-
běžně s ex ologickými aedi o skými p ojek y, jako bylo soubo né, ůbec p ní
knižní ydání básní A uše Če níka (2001), Flaišmano a účas na řadě Dílo Ja osla a
Sei e a ( le ech 2001–2005 přip a il s . 1, 6 a10) aKosáko y edice básní Jose a F iče
(2002), Pa la Janského (2005) aČana (3 s ., 2007–2009), ekapi ulo ali oba bada elé
s a eo e ického bádání příkladným způsobem— ím, že pods a né ex y obo u při-
p a ili kno ému ydání akomen o ali je.
Nejdří e předs a ili no é edici pří učku Edi o a ex , a o nikoli jako pomník
li né bada elské gene aci, ale jako p áci, k e á je  oce 2006 diskusní. Nezměněné
ydání, jehož ediční poznámce mj.iden i iko ali au o y jedno li ých kapi ol aod-
kázali kno ější ex ologické li e a uře iš ěné ielek onické, dop o odili Flaišman
sKosákem analy ickým doslo em. Vněm na bez učo ském ma e iálu, esp.na po-
lemikách zpadesá ých ašedesá ých le 20.s ole í oSlezské písně ukázali ůzná poje í
základních pojmů obo u, zejména ýchozí ex ajeho ýbě , ypy ydání aau o ská
ůle.
Zjejich přehledu yplynulo, že nek yjící se, ba odlišná ymezení ěch o ka ego ií
se do ex u pří učky p omí la, a šak bez oho, že by se odchylnos poje í přiznala,
nebo dokonce zdů aznila. Nesoulad shledali au oři doslo u zejména „mezi kapi o-
lou Felixe Vodičky [His o ické u edení do dnešní si uace e ydá ání li e á ních
děl] ačás mi psanými os a ními au o y, k e é byly následně edigo ány R.Ha lem
aB.Š o kem“ (Flaišman— Kosák 2006, s.164). Odlišně nahlížené z ahy mezi ydá-
ním k i ickým, ědeckým, č enářským nebo kanonickým, s ejně jako dis inkce mezi
k i é iem ex u z .poslední uky aposlední ů čí uky nebo o ázku kanonického
ex u spojenou jak sobecnějším konsenzem, ak s ex o ěk i ickou e izí Flaišman
sKosákem dop o odném ex u ne ozplé ali, ale doložili, jak byla ůzno odá poje í
mezi Oldřichem K álíkem a— zjednodušeně řečeno— p ažskými edi o y de ino-
ána. Vzájemně se od ážející ýznamy pos a ili edle sebe, spříleži os nými exku zy
do polské, anko onní, uské nebo anglo onní ex ologie.
Od adice, k e ou pří učka Edi o a ex sh no ala, se pos up no ých yda a elů
lišil nejzře elněji jux apozicí ůzných poje í akons a o áním jejich dispa á nos i,
esp.nesluči elnos i. Nešlo při om zjejich s any opopí ání pos upu opřeného
os uk u alis ické školení a oz íjeného p axi cen álně pláno aného hospoda-
ření aideologického dohledu. No á edice základní pří učky ajejí komen ář ak ně—
sše nos í, k e á h aničila snep oniknu elnos í s ingy— naznačo aly, že s ik nos ,
již Edi o a ex e s ém celku pos ulo al, je od u či é áze ýkonu ex o ěk i ické
a yda a elské p áce důsledku nedosaži elná. Pokud se en o ak nepřipouš í nebo
obchází, znamená bádání i p axi slepou uličku, k e á zpě ně znehodnocuje ne-
smí né zisky, jichž bylo za ím dosaženo, přede ším— ajen zdánli ě pa adoxně—
„po ědomí oho, že ydá ání z .klasických li e á ních ex ů má zá azná a unkční
odbo ná p a idla“ (O uba 2018, s.55).
Jinými slo y: edi oři d uhého ydání pří učky ukázali, že poznání, jež Edi o a ex
us a o al, se yhýbalo sku ečnos i— či si ji ůbec nepřipouš ělo—, že u či ém mo-
men u příp a y ex u k ydání někdy přes anou exis o a jen ne yhnu elná řešení,
OPEN
ACCESS
MIchAEL ŠPIRI 227
ap á ě  om spočí ala dobo á podmíněnos spisu.1 Flaišman sKosákem o pod hli
s ým dalším ykladačským a yda a elským činem:  oce 2010 publiko ali p áci
Podoby ex ologie, ses á ající zpřehledo é s udie o ý oji edi o s í dějinách české
li e a u y azan ologie s a í zle 1899–1906, 1939–1948 a1960–1963, nichž byly kon-
cepční s ře y osměřo ání obo u dobře pa né asoučasně předs a o aly podhoubí,
zněhož zešla sys emizace Edi o a a ex u.
Podoby ex ologie yšly jako d uhý s azek knižní edice Va ian y, již Flaišman
aKosák založili na s ém p aco iš i Edičním a ex ologickém oddělení ÚČL AV
ČR o ok dří e ajejíchž dosud 11 ydaných s azků do oluje zahlédnou přinej-
menším ojí směřo ání. Vedle (a) no ě znikajících mono ema ických p ací (Pe
Komenda, s . 7  oce 2016, Adéla Pe uželko á, s . 8  oce 2017) a(b) překladů,
zanglič iny (G. Thomas Tanselle, s . 4  oce 2012), uš iny (Dmi ij S.Lichačo ,
s . 6  oce 2015) a ancouzš iny (Pie e-Ma c Biasi, s . 10  oce 2018), jsou o
(c) posm né ýbo y ex ologických s udií bada elů, jejichž působení se zpod-
s a né čás i k yje sobdobím, němž byly o mulo ány p oblémy ap incipy Edi o a
a ex u. Alexand S ich (s . 3  oce 2011) aJiří Daňhelka (s . 5  oce 2013) o sice
měli kau o skému ýmu pří učky s ým me odologickým us ojením dál než Mi-
osla Če enka (s . 1  oce 2009) aMojmí O uba (s . 11  oce 2018), ale o o je
dosa adní p o il řady boha ší. Pods a né aké je, že do é o doby č yři kompono ané
s azky jsou dalšími díly mozaiky, k e ou Flaišman aKosák budují kolem pří učky
z oku 1971 aukazují ji ak nejen její jedinečnos i, ale aké jis ém kon ex u. Ten
je ješ ě z ý azněn ím, že šechny č yři i uly byly p o Va ian y přip a o ány jako
komen o ané edice, jejichž yp a ení ( podobě p ů odních s udií, de ailních y-
s ě li ek, yda a elských poznámek či bibliog a ií)2 je nejen zo ným ko elá em
Edi o a a ex u, ale aké oz íjejícím ko ek i em jis é s nulos i ano ma i nos i
pří učky.
Kosáko a aFlaišmano a Edi ologie,3 k e á yšla jako 9.s azek Va ian , směřo-
ání kplu ali ě ex o ěk i ických přís upů za ím za šuje. Kompendium znikalo
souběžně nejen skoncipo áním ex ologické knižní řady, ale aké se zahájením dal-
šího p ojek u, K i ické hyb idní edice. Ta kombinaci papí o ého aelek onického
nosiče ealizuje dosud předs a i elný ideál yda a elské činnos i. Na CD, esp.DVD
sh omaž ďuje akřka eške é dokumen y ížící se kdanému li e á nímu ex u ( edy
zejména šechny známé ex o é p ameny) aumožňuje jejich yhledá ání, po o -
ná ání, ůzno odé řídění as a is ické poměřo ání. Tiš ěné knižní ydání pak na
1 Vyda a elé o naznačili— zdů azněme ješ ě jednou jejich disk é nos — jen poznámkou
o om, že nej yuží anější čás í pří učky byla kapi ola op a opisné úp a ě.
2 S ichů i ul (Sabina— Němco á— Ha líček ajiné ex ologické s udie) přip a il Michal Cha-
ypa , ýbo zp ací Jiřího Daňhelky (Tex ologie as a ší česká li e a u a) uspořádal akomen-
o al Jakub Sichálek, aza an ologiemi zČe enky (Tex ologické s udie) aO uby (Au o —
ex — dílo ajiné ex ologické s udie) s ojí yda a elé celé edice.
3 Jmeno aní au oři nejsou ýh adními pů odci celého kompendia. Spoluau o em podkapi-
oly Digi ální edice (s.122–146) je Bo is Lehečka, kapi olu A ibuce ex u zpohledu sou-
časné s ylome ie (s.147–177) napsal Pe Plecháč, podkapi olu Me ika a ex o á k i ika
(s.186–194) Jakub Říha ačás Edi ologická p oblema ika s a očeské li e a u y (s.219–262)
Jakub Sichálek.
OPEN
ACCESS
228 SLOVO A SMYSL 31
základě k i ického zhodnocení ěch o ma e iálů ybí á e zi, k e á je edakčně op a-
co ána apředs a ena jako č enářská.4
Ten o yda a elský ideál, jenž umožňuje spojení elek onického a iš ěného no-
siče, je úběžníkem ýkladu celé Edi ologie.5 Nej íce je o pa né na ene gii, sníž au oři
ozpohybo ali už zdánli ě usazené aneměnné ýznamy ús ředních pojmů domácí
ex ologie, kanonické znění adis inkci ydání č enářského ak i ického/ ědecké-
ho.6 Vp ním případě připomínají Kosák sFlaišmanem mnoho ýznamo os pojmu.
„Kanonický“ ex by měl bý nímán jako znění, jež ychází ze zhodnocení šech
dos upných ex o ých p amenů, je zba eno— zjednodušeně řečeno— šech nedo-
s a ků as á á se s abilním, pe ným, akměř de ini i ním. Jenže ako ý s a je napo-
řád dobo ě podmíněn aomezen řadou ak o ů (no é nálezy, dlouho ající cenzu a,
nemožnos ylouči subjek i i u hodnocení, sociální úzus), k e é e s ém důsledku
ýznamu ex o ého „s a ořečení“ odpo ují.
Ve ěci č enářského ak i ického/ ědeckého ydání dekla o ala ex o ěk i ická
p axe od počá ku padesá ých le 20.s ole í znění ex u e č enářské edici jako iden-
ické s ydáním ědeckým ajako di e enci y ýkala zásadě jen ozsah yda a el-
ského apa á u. Au oři Edi ologie upozo ňují, že ymezení pojmu „k i ické ydání“ je
obou předchozích kompendiích zle 1971 a1993 poněkud mlha é, asopo ou Licha-
čo o ě poje í kons a ují jis ý chaos: e mín „k i ické ydání“, ado aný jedné o ině
jako opozi um ůči ydání č enářskému, je zhledem ke č enářské i ědecké edici de
4 Dosud bylo ak o ydáno Dílo F an iška Gellne a (2012, 2 s ., spolu soběma hla ními edi o-
y se na příp a ě podíleli Lucie Kořínko á aJakub Říha), Slezské písně Pe a Bez uče (2014,
sKosákem aFlaišmanem spolup aco ala K is ýna Me ho á) aMáchů Máj (2019, yda-
a elskou d ojici doplnil Michal Cha ypa ).
5 Během jejího z odu p aco ali oba au oři na dalších yda a elských úkolech. Flaišman při-
p a il 5.s azek p o Dílo Ja osla a Sei e a (2012, sob ížnou genealogií sbí ek Ja o, sbohem
aPřilba hlíny), komen o anou ch es oma ii Č ení oJa osla u Sei e o i (2014) a22.s azek
Spisů T.G.Masa yka sčasopiseckými ex y zle 1892–1894 (Naše doba, 2017). Kosák na-
psal monog a ii Spouži ím kalendáře (2013), pojedná ající obez učo ských ýzkumech
Oldřicha K álíka, aje edi o em k i ického ydání ex ů Jose a F iče (z řís azko ého sou-
bo u za ím yšly Básnické sbí ky, 2016, aBásně, p ózy, 2018), komen o aného ýbo u di a-
delních p ací Jose a Kodíčka (K i ické s a i, 2016) a25.s azku Masa yko ých Spisů (Ideály
humani ní a ex y zle 1901–1903, 2011). Společně přip a ili ýbo zk i ických p ací s ého
uči ele Jiřího B abce (Pans í ideologie amoc li e a u y, 2009) aedici Šaldo a ománu Lou -
ky idělníci boží (2016) knižní aelek onické podobě: p ní přinesla znění ex u z .po-
slední uky spříslušným komen ářem, d uhá úplnos i šechny za au o o a ži o a z e-
řejněné e ze ománu smožnos mi zájemného po o ná ání.
6 „Knižní ydání se ob ací na ozdíl od ědecké digi ální edice kši okému ok uhu č ená-
řů ( omu je mj.přizpůsoben iediční apa á knižní edice). […] české ediční p axi byl
přede ším li em cen álně řízené yda a elské p axe e ablo án p incip o ožnos i ex-
u č enářského a ědeckého ydání, o ožnos i, k e á se ýká ijazyko é příp a y. VKHE je
naopak zdů azněna odlišnos účelu obou edic a en o ak se p omí á do přís upu kjazy-
ko é úp a ě, k e á je e č enářské knižní edici p og esi ní, e ědecké edici se ( přípa-
dě díla F an iška Gellne a) yče pá á pouze iden i ikací ko up el, espek i e ( případě
Slezských písní Pe a Bez uče) pak zůs á á udiploma ického o isku“ (Kosák— Flaišman
2018, s.141).
OPEN
ACCESS
MIchAEL ŠPIRI 229
ac o označením synonymním, neboť se zdá, že k i ickou me odou— j.s učně ře-
čeno po o náním šech dos upných zd ojů— má bý přip a o áno každé č enářské
ydání, ať už je z ědeckého ydání přebí áno, nebo se přip a uje bez jeho neexis u-
jící opo y, jako p ní edice daného ex u (jen bez komen ujícího dop o odu).
To současně znamená, že dosa adní condi io sine qua non „č enářského ydání“—
buď ex o á iden i a sedicí ědeckou, anebo příp a a ex u k i ickou me odou—
přes á á bý na pořadu dne: šak se aké au oři Edi ologie ůči ak o de ino anému
„č enářskému ydání“ s a í eze o aně: je „mnohem íce podmíněno dobo ým
kon ex em idosa adním způsobem ydá ání oho k e ého au o a. Jeho podoba, co
se ýče ýbě u ex ů ijejich příp a y akomen o ání, je edy mnohem méně obecně
zřejmá, a ymyká se ak ipokusům odesk ipci“ (Kosák— Flaišman 2018, s.92). To
není ezignace před neposednou eali ou naklada elského podnikání Čechách, ale
poznání ze se iózní yda a elské p axe posledních dese ile í, kdy še směřuje kplu-
ali ě znění uměleckého ex u, k e á by o šem napořád měla bý zajišťo ána s učně
nebo obsažněji yloženými p incipy předkládané edice.
Au oři se e s ém kompendiu zákoni ě pohybují na půdě nějak u ědomo ané, zo-
hledňující s a obo u ajeho p ůmě do dnešní naklada elské p axe. Jejich Edi ologie
šak s upuje do zcela jiného p os ředí, než byl Edi o a ex . Vy s á á při om o ázka,
zdali podmínky ehdy počínající „no malizace“ poli ických aspolečenských pomě ů
jsou ůbec odmysli elné od upla ňo ání zásad, knimž kolek i pří učky z oku 1971
dospí al během předchozích d ace i le ak e é mohly bý dalším d ace ile í zá-
sadě naplňo ány (aznichž ycházel ičás ečný „ emake“, z eřejněný  oce 1993). Ony
podmínky zá o eň nelze dos dobře popsa , neboť o, co jakoby zabezpečo alo řádně
přip a o ané a ydá ané knihy, j.odbo ně obhaji elné ýs upy ařemeslně od ede-
nou p áci7— edy cen álně řízené, u či ými p os ředky koo dino ané naklada elské
hospodaření—, y o ampli udy napořád oh ožo alo, ba des uo alo, neboť je umož-
ňo alo jen o álním pod obením si eřejného p os o u jednou poli ickou s anou
sneomezenou policejní, soudní, ojenskou amoske skou podpo ou.
Třice le po sesu í ěch o podmínek o šak ypadá, jako kdyby jiný než in e zní
je nebyl České epublice možný, jako kdyby p o ese, již Edi ologie uchopuje, ani
nebyla součás í běžné naklada elské činnos i, as anda dy yda a elských z yklos í
ázala jen kedici Česká knižnice akněkolika malým naklada elským domům, kde
příp a a ex u k ydání nezačíná anekončí z .přeč ením ko ek u , esp.digi ali-
zací neiden i iko ané předlohy samočinnou me odou OCR. Je o při ozeně něco, co
splu ali ou pos ulo anou Edi ologii nemá nic společného, ale co bohužel bují řadou
éměř geome ickou.
Ten o ozpo — snaha na áza na adici yda a elské příp a y, k e á by ypadala
objek i izo aně, asoučasně pos o ali ních podnika elských podmínkách základní
edi o ské obyčeje nadále ud žo a — dobře z ělesňuje p á ě Česká knižnice, přip a-
o aná od polo iny de adesá ých le 20.s ole í (sp ním i ulem ydaným  oce
1997). Po celou dobu s é exis ence se e lek o aně či neu ědomo aně y o ná á
7 Zaměs nanecký šlend ián při ozeně bujel českoslo enském o ali ním ežimu i  ak
é e ických s é ách, jako byla naklada elská p aco iš ě. Nesepisujeme šak z .kons uk-
i ní sa i u ( ak řele p á ě ím o ežimem ole o anou, či přímo pěs o anou), ap o o mů-
žeme z é o ámco é ú ahy p aco ní nepořádek p o en ok á ypus i .
OPEN
ACCESS

230 SLOVO A SMYSL 31
sp incipy, snimiž byla us a o ána. Jsou o (1) yda a elský zájem oau o ské celky,
edy ods řižení se od adice an ologií, k e á při nakládání spamá kami české li e a-
u y před okem 1989 domino ala, (2) nuanco anos při olbě ýchozího ex u, kdy
p a idlo z .poslední uky— před okem 1989 o něž ungující de ac o ýlučně—
není upla ňo áno mechanicky, ale ex o é ýchodisko se olí ozličně dle nas alé si-
uace, (3) apa á s azku ne oří íceméně echnicky koncipo aná ediční poznámka
adoslo li e á ního his o ika, nýb ž elko yseji oz žený ýklad, ob ykle souh nně
naz aný jako Komen ář, němž jsou ona „ echnická“ da a (jazyko é aencyklopedické
ys ě li ky, příklady ůznoč ení, emendace ad.) jen jednou zmnoha čás í, anebo jsou
dokonce ozpuš ěna šířeji budo aném celku.
Všechno ale začíná od ozhodnu í, co las ně do edičního plánu zařadi , aco ak
sou isí se sebede ino áním Knižnice, s ím, čím chce bý . Od počá ku jako by se ě-
decká ada České knižnice nemohla ozhodnou , zdali má bý pla o mou p o u či ou,
budoucnos i uza řenou (docelenou) množinu děl, anebo p os ě jen jednou zmož-
nos í— esp. dnešní době: jedinou možnos í— p o komen o aná zno u ydá ání
li e á ních pamá ek od nejs a ších dob do ela i ní současnos i. Tedy zda bý „kleno -
nicí“, ýs a ní skříní oho domněle nejlepšího zdějin české li e a u y, anebo p os o-
em p o ůzno odé edice soponen u ou, k e á nebude o mální.
Základní dekla ace České knižnice naznačuje spíše p ní al e na i u, edy d a-
hocennou uhlu, jejíž íko se jednou uza ře, neboť šechny špe ky už budou poh o-
madě. Na o iciálním webu řady s ojí as álo ak od počá ku ina šemožných p opa-
gačních ma e iálech: „Rep ezen a i ní edice, k e á obsáhne nej ýznamnější hodno y
české li e a u y od s ředo ěku po současnos .“ Pa ola s á ajícího naklada ele Hos
je sice zd ženli ější („Díla české li e a u y od počá ků po současnos “),8 ale dalším
odkazuje9 na samos a né s ánky Knižnice s ýše ci o anou „ ep ezen a i nos í“
a„nej ýznamnějšími hodno ami“.
Dosa adních íce než d ace le ungo ání České knižnice se je í spíše jako na-
plňo ání oné d uhé al e na i y, edy bý o e řenou možnos í p o odbo né ydá ání
pods a ných děl české li e a u y. P o ako ý dojem mlu í zásadě č yři dů ody, při-
čemž p ní d a se opí ají odosa adní p ůběh, za ímco zbylé be ou po az momen-
ální azřejmě ibudoucí kon ex : (a) nap os á ě šina dosud publiko aných s azků
umožňuje  ámci řady další yda a elská na azo ání, (b) základní p incipy ČK ( edy
upřednos nění celku před ýsečí, neap io ní olba ýchozího ex u, hledání a u
yda a elského apa á u) jsou o něž o e řené a a iabilní, (c) li e á ních pamá ek
sčasem při ozeně přibý á, (d) nější okolnos i, k e é budou o bu edičního plánu
ČK, esp.její budoucí mysli elné uza ření ždycky omezo a : k omě inančního
ape sonálního zajiš ění bude řada limi o ána ak i i ou mimo p os ředí ČK. Znamená
o, že u či í au oři, esp.jejich i uly se plánu zcelkem pochopi elných dů odů ob-
je í až ehdy, kdy jejich seb ané nebo yb ané spisy ydá ané ujiného naklada ele už
na knižním hu kdispozici nebudou, což možná aky znamená: nikdy. Jsem přes ěd-
čen, že dů ody p o o, aby řada byla jednou uza řena, ade ino ala ak ydané i uly
8 Do konce oku 2016 na o na s ánkách h ps://www.hos b no.cz/knihy/ceska-kniznice/
na azo alo absu dní „… bez ohledu na občanskou, ideo ou ali e á ní o ien aci au o ů“.
9 Od webo ých s ánek b něnského naklada els í, ci o aných předešlé poznámce, ede
p olink kh ps://www.kniznice.cz/o-ceske-kniznici [25.4.2019].
OPEN
ACCESS
MIchAEL ŠPIRI 231
jako „ ýznamnější“ nebo „ ep ezen a i nější“ než y, k e é do ní zařazeny nebyly, jsou
e s o nání se č yřmi zde y čenými nepo o na elně slabší.
Co edy není edičním plánu ČK nyní, může se něm oc nou budoucnu. Je slo-
ži é jmeno a i uly, k e é se edičním plánu obje i neměly; má-li bý řada o e řená,
není e sku ečnos i žádný i ul „ne hodný“. Měři elné šak mohou bý pa ame y
edičního zpří omnění, a o dle ří ýše y čených p incipů 1–3 ( šechny spo né jed-
no li iny při ozeně zmíni nelze).
Zůs aneme-li segmen u li e a u y 20.s ole í, oří ě šinu s azků edle samo-
s a ně ydaných ománů přede ším knihy kompono ané zněkolika au o ských i ulů
(Š ámek, Dyk, Čapko é, Deml, Vanču a, Nez al, Olb ach , Pujmano á, Biebl, H ubín,
Křelina, Weil, Zá ada, Kaina , Jedlička, Juliš, Kolář, Ha el). Ve ěci celek s. ýbě si
ČK „do olila“ ři ýbo y (Hašek, Čep aH abal). Domní áme se, že p ních d ou pří-
padech byly an ologie zby ečné (Haško i mohl bý ydán s azek složený zněk e ých
au o o ých knih po ídek, k e é po oce 1945 nebyly nikdy eedi o ány, auČepa se
p opásla možnos sh omáždi po yb aných spisech zle 1981–1983, esp.1991–1999
au o o y po ídky úplnos i). ZH abala se spíše než p ůřez celý dílem mohly yda
šechny po ídky zjednoho s ylo ě se řeného období— ale o je eď edlejší: pokud
o šem s azky sH abalem aČepem zle 2015 a2016 nepředs a ují nás up odlišné
koncepce, k e á p incipiální pos oj p o i ýbo ům z uší.
Při olbě ýchozího ex u uděl z20.s ole í snad nikde kpřehma u nedošlo. U i-
ulů, kde jejich pů odci pozdějších ydáních p o áděli účelo é op a y, se sáhlo buď
po p ních o iscích, nebo po ydáních ěsně před ideologickým zhloupnu ím nebo
zko umpo áním (Maje o á, Nez al, Pujmano á, Biebl).10 Dob á, esp.dobře zdů-
odněná olba ýchozího ex u p oběhla i jemnějších případech, kdy pohyb ex u
neza inila poli ická služebnos , nýb ž z . ů čí hledání— Vanču ů Poslední soud,
Du ycho o Bloudění— nebo nemožnos mí nad ex em kon olu— G ušů Do azník.
T a yda a elského komen áře se p o Mi osla a Če enku, jednoho ze zakla-
da elů řady, s al p ních le ech Knižnice— asoučasně posledních le ech Če en-
ko a ži o a— eo e ickou o ázkou p ořadé důleži os i, k e ou nad přip a o anými
s azky kladl sobě ispolup aco níkům ČK. Byly o spo y nebo deba y, k e é se pohy-
bo aly na škále mezi jakousi no ma i ní podobou komen áře sp ky pří omnými
každém s azku ČK acelkem olnou, dopředu nede ino a elnou s uk u ou, k e á
bude nabý a kon u až do eku s ydá aným ex em.11 Zp aco ních diskusí každo-
pádně ždycky yplý alo, že ěžiš ěm nebo přímo éma em dop o odného apa á u
mají bý jednak dějiny ydá aného ex u, edy o ázky geneze, us a o ání, esp.p o-
měn daného díla nebo jeho a ian , jednak jejich konk e izace li e a uře předmě u.
Ne ždycky nímali a nímají edi oři nad přip a o aným dílem „ ex os ředné“
o ázky jako ús řední, aos a ně ne každé dílo aké p odělalo ý ojo é ex o é p o-
měny nebo je p o ázela k i ická ecepce, jež by p o podobu ex u dalších ydá-
10 Znění příslušných děl by bylo možné pojmeno a jako „ ydání poslední předkonjunk u-
ální uky“.
11 Zdeba , k e ých jsem se p ních le ech Knižnice zúčas nil, jsem měl dojem, že Če en-
ka je s ře á áním ěch o d ou k ajních pólů jakoby přek apo án nebo zaskočen aže po-
s upně sle uje zjednoznačně pře ažující p ně zmiňo ané předs a y, k e ou deba ách
nejdří zas á al.
OPEN
ACCESS
232 SLOVO A SMYSL 31
ních měla nějaké důsledky. Ve s azcích sdíly 20.s ole í lze  ako ých případech
ozezná a zásadě d ě polohy komen áře: (a) li e á něhis o ický ýklad si uující
dílo do ši ších biog a ických, dobo ých nebo s o ná acích sou islos í (např.J.Čapek,
Dyk, Vanču a, Weil), (b) p os é „ lumočení“ ýznamů uměleckého ex u do pojednání
disku zi ního, jinými slo y: komen áři se píše o om, očem se může č enář dočís
 ex u samém, jen se o říká jinak a ydá á se o za z .in e p e aci, níž se dobře
daří banali ám.12 Přes ože nejčas ěji zas oupeným o má em jsou Knižnici s azky
s yb anými i uly, bý á žán komen áře jen zácně koncipo án in a ex o ě, j.jen
zřídka yuží á možnos i ukáza nej ůznější elace ydá aného díla kos a ním— do
knihy nezařazeným— au o o ým či au o činým počinům.
P oblema icky komen o aným edicím lze čeli jen o e řenou k i ickou ozp a-
ou  ámci edakční ady, kde se— jak předpokládáme— mlu í o om, co yda
akoho ím po ěři , ne o málním ýkonem unkce ědeckého edak o a a ěcným
ážením připomínek zauja é obce. Cí íme se bý jejími účas níky, do olme si p o o
aspoň d ě: (1) Vpasážích komen áře, k e é se ýkají jazyko é s ánky ěci (nadepi-
so ána bý á zp a idla jako Ediční zp á a), je čas o upla ňo án pos up, kdy se nej-
dří e mlu í o„op a ách“ souladu sdnešní p a opisnou no mou, a ep e po om,
adokonce ne ždy je cha ak e izo ána slo ní zásoba, hláskoslo í, a oslo í asyn ax
ydá aného ex u. Snad by o mělo bý naopak ( zo em by mohly bý s azky, na nichž
se podílela Zina T ocho á). (2) Sopo ou e yda a elské p axi posledního č s o-
le í mimo Knižnici by se mohla opus i man a „k i icky o ěřené č enářské ydání“.
Vznikla jako ý az jis ých ozpaků z oho, jaký „ o má “, jaký yp ydání Knižnice
přináší, ale za íce než d ace le ničím k oz oji ex ologie aediční p axe nepřispěla,
si uaci spíš zamlžila. Fo mulace je, jak sh nuje iEdi ologie, kníž se ak acíme, pleo-
nas ická. Zd ženli ější dekla ace „komen o ané ydání“ by možná daný účel splnila
lépe, a případě několika ná očněji adjus o aných s azků by se mohlo sáhnou o -
nou po označení „k i ické ydání“.13
Česká knižnice ap áce několika menších naklada els í, esp.něk e é jejich edi-
o ané i uly oří o šem řice le po ozkladu sys ému dozí aného ydá ání knih
ýjimku. Znaklada elů,14 jejichž po olio zah nuje ičeskou li e a u u, esp. u její
čás už jednou nebo ícek á his o ii z eřejněnou, má jen málo nějaké poně í o om,
jakém p os ředí se pohybují (nebo do něho s upují). Dobře o bylo idě na počá ku
oku 2016. Na konci oku p á ě předešlého o iž yp šela sedmdesá ile á och anná
lhů a au o ských p á aké u ěch spiso a elů, k eří zahynuli nacis ických kon-
12 „No ela má p omyšlenou s a bu“, „sám yp a ěčský ak […] se ýznamně podílí na u á-
ření pos a y“, dílo je „jakousi na a i ní poezií, bezp os ředním yjádřením subjek i ního
z ahu k ěcem“, „přes elký dů az na o mu“ jde au o o i „přede ším onaléha é sdělení,
p o něž hledá adek á ní a “, i ul XY „po zuje au o ů ů čí ý oj“, jde o„pomyslný
chol“ apod.
13 Máme-li na mysli nejen způsob příp a y ex u k ydání, j.po o nání azhodnocení do-
s upných ex o ých p amenů, ale isku ečnos , že en k e ý s azek ČK přináší nějaký ce-
lek au o o a díla, pak by ako é označení příslušelo zkompono aných s azků zřejmě jen
Kosáko ě edici šech Julišo ých sbí ek p ního ů čího období (Básně /1956–1971/, 2015).
14 Následujících ods a ce— po poznámku pod ča ou č.16— adap ují ex z eřejněný na
webo ých s ánkách Ins i u u p o s udium li e a u y (Špi i 2016).
OPEN
ACCESS
MIchAEL ŠPIRI 233
cen ačních nebo yhlazo acích ábo ech posledních měsících álky, mezi jinými
uJose a Čapka aKa la Poláčka. To znamená, že co do zajiš ění copy igh u se p á ně
„ olnými“ s aly nejen p ózy S ín kap adiny, Lelio, Po ídky pana Kočkodana nebo Dům
na předměs í, ale i i uly, k e é zná éměř každé dí ě, ajsou edy— na ozdíl od p á ě
jmeno aných— p odejně nesmí ně děčné.
Pokud naklada el uza í á spů odcem ex u nebo jeho dědici licenční smlou u,
neznamená o ješ ě au oma icky s anda dní yda a elskou příp a u ex u, ale když
už knižní podnika el za možnos dané dílo ůbec publiko a zapla í, lze předpokláda
nebo aspoň cho a slabou naději, že jde ou ědomělou, řemeslně jakž akž s abilizo-
anou činnos , jejíž součás í budou iob yklé, nebo aspoň nezby né úkony edi o ské.
Není-li šak naklada el kau o o i publiko aného ex u už pou án žádnými p á ními
podmínkami, p a děpodobnos konsenzuálního yda a elského cho ání Čechách
p udce klesá.
V oce 2016 se například na Poláčko u p ózu Bylo nás pě slé lo hned pě naklada-
elských i em. Jediná znich s učné ediční poznámce u edla, podle jakého zd oje
s é ydání pořídila.15 Péče o o, zdali knížka, oníž p ohlašuji, že ji napsal řeba Ka el
Poláček, op a du přináší ex , k e ý napsal Ka el Poláček, není zje ně une ědomých
naklada elů na p ním, d uhém ani ře ím mís ě. Vkaždé zoněch publikací lze p o o
při náhodných zkouškách zjis i desí ky chyb, knimž došlo nejspíš ak, že se p os ě
oscano alo ako é ydání, k e é měl někdo naklada els í z o na po uce, asazba se
před y iš ěním buď přeče la, nebo možná neče la ůbec. Je p a děpodobné, že kdyby
se ex ěch o ydání s o nal písmeno po písmenu sk i icky o ěřeným zněním, zjis-
ilo by se, že uBylo nás pě z oku 2016 by neměl jako au o igu o a „Ka el Poláček“,
ale— lepším případě, při snesi elnějším objemu chyb— by am snad mohlo s á
„Podle Ka la Poláčka“. Co by am mohlo s á případě ho ším, nechť si č enář dosadí
dle s é k o čejší či di očejší ob aznos i.
Ideologií ako ých o naklada elů je cosi na způsob, že „na nějakém om slo íčku
přece nezáleží“. Pos a a Édy Kemlinka ani expedice do Indie ho ečna ém snění
Pe a Bajzy knize nechybějí, ak co? Ajes li je někde e ě ě „bych“ mís o sp á ně
chybného „bysem“ nebo že ci kuso í šašci mají kloboučky „malinké“, přes ože Po-
láček napsal „malilinké“, o je přece jedno. Jis ě— ale je o jedno asi ak, jako kdyby
se nechal zbou a Ka lš ejn amís o něho by de elopeři z yčili billboa d ži o ní
elikos i, na nějž by pohled od Be ounky ský al poži ek s o na elný spa řením na
dnešní „o iginál“. P o školy aobz lášť še ečné ná š ě níky by nějakém hangá u
zába ního pa ku mohla bý zho o ena úplně ě ná eplika h adních in e ié ů, k e-
ými se kdysi ousil Nej ě ší Čech, akdyž ne on, ak aspoň B odský sB ejcho ou
aKolářo á sHanzlíkem.
To je předs a a, k e á s ou biza nos í zřejmě zneklidní, amožná dokonce pobouří
ihodně lhos ejného oby a ele naší epubliky. Jenže při č ení li e á ního díla— kdy
nejde ani oNá odní di adlo, Českou ilha monii nebo eřejnop á ní ele izi— je
ako ý oby a el ci li ý mnohem méně. Jinak by český knižní h nemohl bý  ak
dezolá ním s a u, jakém zůs á á i řice le po ozpadu komunis ického ežimu,
akdy ěch několik naklada elů, knihkupců nebo dis ibu o ů, p acujících sp o e-
15 S ačilo na o sedm řádek, anaklada els í Alba os se ak op o i os a ním domům, jejichž
náz y u zúc y kPoláčko i še ně ynecháme, legi imo alo jako no mální, slušný podnik.
OPEN
ACCESS