132 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2024
o og a ie in a ma ginem, či zda měl zůs a zacho án koncep boha ší ob azo é pří-
lohy, jako omu bylo případě odkazo ané au o o y knihy oa mádním ilmu. S ejně
ak je spíše ěcí naklada elských než au o ských možnos í, jes li bylo možné připoji
jako přílohy nějaké umělecké ukázky (zpa i u y, di adelní h y, es ády či písně)
anebo alespoň kusý přepis něk e ého z ozho o ů spamě níky, k e é čas ok á o-
řily důleži ou součás dok eslení dobo é si uace. K omě zk a ek je ex o něž pře-
sycen množs ím jmen, po ojenských ša žích jsou o přede ším (a mádní či později
ci ilní) uměleč í p aco níci, jejichž ýč y někdy působí příliš eleg a icky; je o šem
pochopi elné, že sys ému pře ážně odkazo ých poznámek by působily mnohem
uši ěji. Ipřes y o sub ilní ýh ady šak jde o yp ecizo ané dílo, k e é jis ě zbudí
pozo nos nejen úzce obo o ých k uzích. K ex u p áce je o iž zapo řebí přis upo-
a ijako ko e řeným d eřím p o další ýzkumy nejen his o ické, ale ili e á něhis-
o ické, muzikologické či ea ologické— p o šechny y o disciplíny může bý s ou
po ahou iniciační. Předpokladem je překonání bada elských předsudků oma ginál-
nos i či me odologické neuchopi elnos i éma u. Meziobo o é ozh aní múzických
ins i ucí socialis ické a mády o iž není jejich handikepem, nýb ž bene i em— po
ze ubné analýze o em ak může následo a ina azující s udium jejich obsahů, aby
znich nezůs ala ona příslo ečná simulak a.
Tomáš Ma ys
Alice LOVEJOY, Expe imen ální dílna. Českoslo enská a mádní kinema og a ie
1920–1970, P aha, Ná odní ilmo ý a chi , 2021, 315 s., ISBN 978-80-7004-197-0
V oce 2021 oboha il českou odbo nou eřejnos i ul au o ky Alice Lo ejoy Expe i-
men ální dílna. Českoslo enská a mádní kinema og a ie 1920–1970, ydaný českém
překladu Ná odním ilmo ém a chi u. Vanglickém o iginále kniha yšla již  oce
2015 pod náz em A my Film and he A an Ga de. Cinema and Expe imen in he Czecho-
slo ak Mili a y. Alice Lo ejoy je ame ická ilmo á his o ička, k e á edla éměř dese-
ile ý ýzkum českých a chi ech, jehož ýsledkem je p á ě en o i ul. S ěžejními
p o ni byly ma e iály uložené Ná odním ilmo ém a chi u aVojenském his o ic-
kém ús a u. Při s ém ýzkumu aké yužila Ná odní a chi , Ná odní kniho nu aA -
chi minis e s a zah aničních ěcí. Jedná se p oza ím ojejí jedinou knihu, k e á byla
přeložena do českého jazyka.
Au o ka se knize zabý á českoslo enskou a mádní kinema og a ií, k e á se zje-
jího pohledu je í jako expe imen ální dílna  igidní o ganizaci, jakou byla ehdejší
a máda. Snaží se poukáza na kon inui y, jež se Českoslo enském a mádním ilmu
(ČAF) p olínaly zle d acá ých až do le padesá ých ašedesá ých. Poukazuje na o, že
a mádním ilmu čas o znikala díla, k e á las ně a mádu a ojenskou s é u k i i-
zo ala azesměšňo ala. Jako dů od idí ono expe imen ální p os ředí ČAF, k e é bylo
u olněnější než p os ředí Českoslo enského s á ního ilmu (ČSF), ana íc přebí alo
inspi ace izjiných ů čích p os ředí, než jakým byl So ě ský s az. Českoslo enský
a mádní ilm na ozdíl od Českoslo enského s á ního ilmu nepa řil pod Minis e s o
in o mací aos ě y (později kul u y), ale pod Minis e s o ob any. A mádního ilmu
Eliška Přebo o ská
OPEN
ACCESS
ELIšKa PřEBOROVSKÁ 133
se p o o ne ýkal zná odňo ací dek e ilmo ého p ůmyslu z oku 1945. ČAF měl udíž
samos a ný ozpoče na ý obu, dis ibuci au ádění ilmů, jelikož a máda ilmo é
médium yuží ala speci ickým způsobem. Nejednalo se o ilmy p imá ně u čené běž-
ným di ákům. Vojenské ilmo é s udio si z oho o dů odu mohlo s ano i las í ku z,
k e ý nebyl ždy o ožný sši ší poli ickou kul u ou. Jak au o ka sama poukazuje,
bylo ijis ým konku en em ČSF „nekonku enční“ ilmo é ý obě.
Kniha Alice Lo ejoy obsahuje (k omě Ú odu) pě kapi ol aEpilog. Vjedno li ých
kapi olách ozebí á ý oj ČAF od mezi álečného období až po počá ek no malizace.
Vú odu au o ka předs a uje Českoslo enský a mádní ilm jako ý obnu k á ko-
me ážních non ikčních ilmů, zejména dokumen á ních, ins uk ážních ap opa-
gandis ických. Na s ejné ypy ilmů, ale ši ším ema ickém zábě u, se zaměřo al
ak éž K á ký ilm, spadající pod ČSF. K á kome ážní ilmy nebyly u áděny ki-
nech samos a ně, ale spolu sklasickými dlouhome ážními ilmy. Na íc a mádní
non ikční ilmy byly jen zřídka u áděny ci ilních kinech. Je edy o ázkou, jaká
byla ěm o ilmům ěno ána pozo nos ado jaké mí y byly konku enční ke k á -
kým ilmům, k e é znikaly Českoslo enském s á ním ilmu. Nicméně samo ná
exis ence dalšího ý obce k á kých ilmů  ak silně monopolizo ané společnos i
je íce než zajíma á. Lo ejoy ú odu aké zdů azňuje spoji os no é lny, k e á se
dlouhém h aném ilmu p oje ila e d uhé polo ině šedesá ých le , sa mádním
ilmem. A mádní ilm byl čas o p ním mís em, kam nas upo ali mladí absol en i
FAMU splni s oji ojenskou službu. ČAF byl jen přes upní s anicí do ČSF, kam ode-
šlo mnoho již zkušených ežisé ů (jako Ka el Kachyňa, Jiří Menzel nebo Voj ěch
Jasný).
Počá ek oné zmiňo ané kon inui y spa řuje au o ka e řicá ých le ech, kdy
čele ilmo é skupiny s ál o og a a ežisé Jiří Jeníček. Ve ilmo é skupině se dis-
ku o alo ono ém společenském, poli ickém, o málním iins i ucionálním poje í
ilmu, ana íc se zde a o no á poje í es o ala au áděla do p axe. Už zde se odí
poje í a mádního ilmu jako mís a p o zdokonalo ání p ak ických do ednos í mla-
dých ilmařů. Na azující čás i ulu pojedná á opo álečném období do polo iny
padesá ých le . Au o ka nahlíží na o, jak se Českoslo enském a mádním ilmu
p oje ily d ě s ěžejní událos i: zná odnění českoslo enské kinema og a ie ajme-
no ání Alexeje Čepičky minis em ná odní ob any. Čepička měl o ilm mimořádný
zájem, ap o o  é o době směřo aly do ojenských kul u ních ins i ucí nemalé i-
nanční p os ředky. Tak jako ikční ilmy i y y áběné a mádou měly  é o době
poučo a oměnícím se s ě ě. Ap á ě y o ilmy au o ka nímá jako kon inuální
s ilmy z řicá ých le , k e é ukazují sou islos i mezi pedagogickými ap ak ickými
p ojek y českoslo enském ameziná odním dokumen u anikoli jen so ě ském,
k e ý byl podle jiných ýlučným zo em. So ě ský zo byl  om o období hla ním
o málním koncep em, k e ý měli ilmaři následo a . Tak omu bylo i Českoslo-
enském s á ním ilmu. Nicméně během padesá ých le začaly něk e é ilmy en o
zo zpochybňo a ím, že zob azo aly cho ání po ušující ojenské předpisy, čímž
zpochybňo aly samo nou ins i uci a mády. Vybočo aly ze s ik ně s ano ených žán-
o ých s anda dů ins ukčních ilmů.
Vnásledujícím dese ile í si ČAF y ářel ob az ins i uce, k e á je ci li á kzájmům
zejména an imili a is ické mládeže ak e á je ohniskem o málního expe imen o ání
OPEN
ACCESS
134 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2024
ano ých adikálních předs a ospolečnos i. ČAF se  é o době zaměřil aké na ci-
ilní ilmo é es i aly doma i zah aničí ana ele izní ysílání. P og amo ým ex-
pe imen o áním s ilmo ým jazykem ědomě docházelo jak ke k i ice a mády, ak
ičeskoslo enské poli iky, což byl podle ČAF způsob, jak se co nejlépe přiblíži gene-
aci, k e á byla sa mádou ždy úzce spja a, edy mládeži e ěku 18 až 24 le . Ta o
gene ace byla aké gene ací no é lny, přičemž mnozí její ýznamní předs a i elé
p ošli ČAF smě em kčeskoslo enskému ilmu na Ba ando . Za znikem společensky
k i ických ao iginálních ilmů šedesá ých le ech samozřejmě nes ál jen a mádní
ilm. Nicméně ak , že řada budoucích ežisé ů p ošla expe imen álním p os ředím
a mádního ilmu, nás nu í khledání kořenů no é lny izde.
V ámci p ažského ja a znikl osobi ý mód expe imen álního non ikčního ilmu,
k e ý če pal zdecen alizace aznačné au onomie, k e é ČAF měl díky s ému neza-
řazení do zná odňo ání kinema og a ie. S udio y ábělo ilmy na zakázku jak p o
a mádu, ak p o jiné klien y. Rok 1968 znamenal díky akřka neexis ující cenzuře,
ozsáhlým inančním zd ojům aadminis a i ní podpoře pomě ně elkou ů čí
s obodu. S ým poje ím byly ilmy zniklé  é o době ČAF ím nej adikálnějším, co
po álečné kinema og a ii zniklo. Po p ažském ja u pak přišla ychlá no malizace,
k e á znamenala jak pe sonální čis ky, ak ijiné směřo ání ČAF.
Slabinou i ulu je zmého pohledu zcela chybějící zá ě . Au o ka sice Epilogu po-
pisuje, co se s alo sČAF po oce 1968, ale chybí zde kapi ola, k e á by sh nula její myš-
lenky azá ě y, ke k e ým došla. A aké uceleně odpo ěděla na o ázku, jak bylo možné
 ámci českoslo enské a mády y áře ilmy, k e é ji e s é pods a ě zesměšňo aly
ak i izo aly? Kniha je i ak elkým přínosem p o dějiny českoslo enské kinema o-
g a ie 20.s ole í. Na ozdíl od os a ních knižních i ulů se ne ěnuje p odukci zešlé
zČeskoslo enského s á ního ilmu, ale zcela speci ické ý obní skupině. Tím, že ČAF
s ál mimo mains eamo ou ilmo ou o bu, byl možný jeho odlišný amožná i„s o-
bodnější“ ý oj.
Eliška Přebo o ská
Guy MAYFIELD, Ži o a sm bi ě o B i ánii. Zápisky kaplana RAF Guye May ielda,
ed. Ca l Wa ne , P aha, Ka meli ánské naklada els í, 2022, 287 s., ISBN 978-80-7566-
251-4
Vedici Ka meli ánského naklada els í snáz em Osudy yšel překlad deníko ých
záznamů jednoho zúčas níků bi y oB i ánii; o iginál ydalo Impe iální álečné
muzeum Londýně.1 Zd ojů ýkajících se ýzkumu adokladů ezonance d uhé s ě-
o é álky abi y oB i ánii e eřejném p os o u máme kdispozici elké množ-
s í. Pohled člo ěka nazý aného mezi ojáky pad e nabízí čás ečně obdobné, čás ečně
poněkud jiné dů azy. Zápisky psal anglikánský ducho ní, o ec d ou dě í, žu nalis a
aau o náboženské li e a u y Guy May ield (1905–1976). Ojejich z eřejnění měl zá-
jem, s alo se ak sčaso ým ods upem přičiněním jeho syna Pie se May ielda aedi o a
1 Guy MAYFIELD, Li e and Dea h in he Ba le o B i ain, ed. Ca l Wa ne , London 2018.
Michal Sklenář
OPEN
ACCESS