Kontexty transformace sociální a zdravotní péče“ — speciální číslo
Abstract
5
Full text
„Kontexty transformace sociální azdravotní péče“— speciální číslo Eva Dragomirecká Vážené čtenářky, vážení čtenáři, transformace sociální azdravotní péče do podoby, která by ctila hodnoty lidské jedinečnosti adůstojnosti, zahrnovala nové poznatky lékařské atechnologické, reagovala na demografický vývoj abyla ekonomicky udržitelná, je důležitou výzvou současnosti. Předkládáme vám číslo, ve kterém se věnujeme širšímu kontextu tohoto procesu, jehož studium je jedním zdílčích úkolů mezioborového excelentního výzkumu KREAS na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy1. Cílem projektu KREAS je— velmi zjednodušeně řečeno— zkoumat lidskou schopnost reagovat na měnící se sociální podmínky zpohledu humanitních vědních disciplín. Není náhodou, že autoři původních prací zvolili perspektivu historickou. Historie nám pomáhá pochopit podmínky, které vedou ke změnám; někdy problematizuje osvícenskou představu olineárním růstu vědění aněkdy zas poskytuje cosi jako sociální experimenty, ve kterých bychom sice raději neúčinkovali, ale sodstupem mohou přinést cenné poznatky. Americký historik Eghigian (2011)2 ve své práci zhistorie psychiatrie uvádí, že po r.1989 se zájem historiků přesunul geograficky ičasově na území střední avýchodní Evropy ana období, kdy byly tyto státy součástí Východního bloku. Zatímco vdobě jeho studií, jak vzpomíná, byly evropské poválečné dějiny víceméně okrajovou záležitostí, nyní se zhistoriografie východoevropských zemí stala móda. Dlužno dodat, že především uzahraničních badatelů. Unás je zájem ovývoj koncepcí aforem, na kterých staví současná reforma psychiatrické péče, minimální, apráce Jakuba Střelce oširších souvislostech dějin psychiatrie vEvropě po roce 1945 je proto vtomto ohledu velmi inspirativní. Jan Randák se zabývá sociální politikou vůči Romům vobdobí socialismu. Na vybraných příkladech ukazuje, jak byla svyužitím „ostouzejícího jazyka“ přičítána této 1 Speciální číslo Fóra sociální práce vzniklo za podpory projektu „Kreativita aadaptabilita jako předpoklad úspěchu Evropy vpropojeném světě“, reg. č.: CZ.02.1.01/0.0/0.0/ 16_019/0000734, financovaného zEvropského fondu pro regionální rozvoj ařešeného na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Projekt je realizován vrámci výzvy Excelentní výzkum ajeho výstupy jsou určeny pracovníkům výzkumných organizací astudentům doktorských studijních programů. Dále bylo podpořeno programem UK Progres č. Q15 snázvem „Životní dráhy, životní styly akvalita života zpohledu individuální adaptace avztahu aktérů ainstitucí“. 2 Eghigian, G. 2011. Deinstitucionalizing the history of contemporary psychiatry. History of Psychiatry 22 (2): 201–214. OPEN ACCESS
6 FÓRUM SOCIÁLNÍ PRÁCE 2021 etnické skupině degradující identita anerovnoprávné postavení, kterému mohli její příslušníci uniknout pouze úplným přijetím hodnot anorem většinové společnosti. Pavla Kodymová se ve své sondě obrací ještě dále do historie, do období konce 19.azačátku 20.století, kdy odborníci začali věnovat pozornost nezletilým pachatelům trestných činů apřihlížet kjejich duševnímu stavu acelkové životní situaci, což posléze vedlo rozvoji preventivních opatření. Ivtomto sdělení má jazyk výraznou roli, byť není předmětem zkoumání. Uvědomujeme si, jak jazyk konzervuje dobové představy onormalitě, příčinách nežádoucích stavů či autoritě odborníků, alépe tak chápeme potřebu změn vterminologii pomáhajících profesí. Odborná sdělení naproti tomu prezentují nejnovější trendy vsociální azdravotní péči. Jaroslava Šibravová, Lenka Josková aLenka Holasová popisují ve své práci ovyužití case managementu useniorů metodu, pro kterou je typický multidisciplinární přístup asystematická, partnerská spolupráce sčlověkem, který potřebuje podporu. Obsáhlý rozhovor, který vedl Ondřej Krupčík aMarie Kuklová spracovnicemi týmu včasné intervence, Ivou Stoklasovou aLucií Vojtkovou, se týká odlišné populace— mladých amladistvých se závažným duševním onemocněním. Principy práce, jako je multidisciplinární přístup arespekt kpotřebám klientů, jsou však vmnohém shodné. Paliativní péče agerontologie se unás intenzivněji rozvíjejí až vposledních pár desetiletích; zprávy zkonferencí informují osoučasných teoretických ipraktických počinech těchto multidisciplinárních aplikovaných disciplín. Poslední příspěvek je symbolickým propojením historie se současností. Představujeme vněm pozoruhodnou práci rakouského historika lékařství Haralda Salfellnera opandemii španělské chřipky vletech 1918 až 1920. Autor před lety súdivem zjistil, že opandemii považované za největší zdravotní katastrofu 20.století neexistují vnáslednických zemích Rakouska-Uherska žádné odborné studie, arozhodl se to napravit. Autor popisuje dobu, kdy se konstituovala naše republika včetně státní zdravotní asociální péče, tj.kontext odlišný od dnešního, ale vzhledem ke skutečnosti, že lidská mysl dělá stále stejné chyby při vyhodnocování událostí přesahujících běžnou zkušenost aodhadu rizik, je to čtení výsostně současné. Nezbývá než popřát, aby pro vás bylo putování včase inspirativní. OPEN ACCESS