Z předměstí na venkov: nucené přesunutí královéhradeckého obyvatelstva v důsledku výstavby pevnosti ve druhé polovině 18. století

Zpředměstí na venkov: nucené přesunutí královéhradeckého obyvatelstva vdůsledku výstavby pevnosti ve druhé polovině 18. století* jana vojtíšková FROM THE OUTSKIRTS TO THE COUNTRY: THE FORCED RELOCATION OF THE HRADEC KRÁLOVÉ POPULATION AS ARESULT OF THE CONSTRUCTION OF THE FORTRESS IN THE SECOND HALF OF THE 18TH CENTURY The paper focuses on the case of the Hradec Králové suburban population, which was gradually forced to move after the second half of the 1760s in order to free the area for the building of abastion fortress. While the first generation of the evacuees (“vybouranci”), as this population was called, moved to new suburban settlements on the very outskirts of the town district and remained in contact with the town community, though separated by the military zone, their descendants had converted their settlements by the mid-19th century to separate municipalities and became new neighbours of the fortress town of Hradec Králové. The present study aims to map this complex process, the consequences of which have been strongly reflected in the urban, demographic and economic development of the town and its immediate surroundings. KEYWORDS: 18th century; town; Hradec Králové; bastion fortress; forced relocation of population Tematika nuceného přesunu obyvatelstva není dějinám zvláště 20. století cizí.1 Knucenému opuštění obydlí však docházelo zrůzných důvodů ive stoletích dřívějších. Královéhradecké předměstské obyvatelstvo bylo od druhé poloviny šedesátých let 18.století postupně přemístěno, aby uvolnilo prostor pro vybudování bastionové pevnosti. Zatímco první generace „vybouranců“, jak bylo obyvatelstvo nazýváno, se přesunula do nových předměstských osad při samém okraji městského obvodu asetrvala ve svazku směstskou obcí, byť odříznutá vojenským pásmem, ujejích potomků již vpolovině 19. století došlo kpomyslnému přestřižení pupeční šňůry akpřeměně osad na samostatné obce; ty se tak staly novými sousedy pevnostního města Hradce Králové. Tato studie si klade za cíl zmapovat tento složitý proces, jehož důsledky se zásadním způsobem promítly do urbanistického, demografického ihospodářského vývoje města ajeho bezprostředního okolí. * Příspěvek je výstupem Specifického výzkumu 2016 FF UHK č.2115/03. 1 Vzpomeňme dopady vzniku hraničního pásma avojenských újezdů po roce 1948 nebo též zánik osídlení či ztrátu právního statutu sohledem na pokles obyvatelstva voblastech těžby nerostného bohatství či výstavby vodních děl, elektráren asilniční sítě. Ktématům uveďme výběrově Vojtěch BROŽA akol., Přehrady Čech, Moravy aSlezska, Liberec 2005; Václav KREJČÍ, Most. Zánik historického města avýstavba nového města 1945–2000, Most 2008. OPEN ACCESS jana vOjTíšKOvÁ 251 Královské věnné město Hradec Králové platilo až do bělohorské bitvy za jedno znejvýznamnějších anejlidnatějších měst Českého království.2 Velký zlom vjeho vývoji přinesla třicetiletá válka, která ho svou destrukcí zástavby avelkým úbytkem obyvatelstva degradovala na město druhého řádu. Bez nadsázky je možno říci, že itímto prudkým společenským pádem Hradec patřil mezi vůbec nejpostiženější místa tehdejších Čech.3 Teprve přelom 17. a18. století zaznamenal stabilizaci poměrů, kníž přispěla iabsence velkých morových epidemií. Město, kněmuž vpolovině 18.století přiléhala dvě předměstí— Pražské aMýtské, se vlivem složitých společenských změn profilovalo jako zvětší části zemědělské, kdy krostlinné aživočišné produkci byla hojně využívána úrodná půda vokolí rozvětveného labského aorlického řečiště. Kromě tří obecních dvorů (Bohdaneckého, Věkošského aŠostenského)4 se vměstském obvodu nacházela iřada dvorů ve vlastnictví hradeckých měšťanů. Hradec, od roku 1751 sídlo krajského úřadu ajiž několik desítek let ikrálovéhradecké diecéze,5 tak plnil roli regionálního správního atržního střediska, jehož silnou stránkou byla vočích vládnoucí dynastie strategická poloha.6 Vsouvislosti sválečnými neúspěchy vprvní slezské válce, vjejímž důsledku Habsburkové ztratili Slezsko aKladsko, avlivem složitého politického vývoje za druhé slezské války aposléze tzv.sedmileté války, které jen potvrdily předchozí stav,7 přišla habsburská monarchie nejen odůležitou hospodářskou základnu, ale též onaprostou většinu pevností ochraňujících soustátí od severu, jmenovitě oHlohov, Vratislav, Břeh, Svídnici, Nisu aKladsko. VČechách se po skončení válek nacházely pevnosti Cheb, Praha, České Budějovice aPlzeň; menší pevnost stála ivPardubicích. Situaci příliš nenapomáhala ani další opevněná místa, jako byl například děčínský hrad. Ve zbylé části Slezska ana Moravě se nacházely pevnosti Opava, Olomouc, Jihlava, Brno 2 Souhrnně srov.zvl. Jaromír MIKULKA, Dějiny Hradce Králové do roku 1850. I/1. Od nejstarších dob do r. 1526; I/2. Léta 1526–1620, Hradec Králové 1996, 1997. 3 Ktématu komplexně TÝŽ, Dějiny Hradce Králové do roku 1850. II/1. Léta 1620–1740, Hradec Králové 1994, s.5–78. 4 Kjejich poloze srov.níže rekonstrukční mapu (Obr. 1). 5 Kproblémům, které provázely založení instituce aoddálily výstavbu biskupské rezidence, naposledy souhrnně Jana VOJTÍŠKOVÁ, Vztah města akrálovéhradeckého biskupství vdobě jeho založení, in: Petr Polehla (ed.), 350 let královéhradecké diecéze, Červený Kostelec 2015, s.47–53. 6 Kvývoji českých měst vletech 1740–1790: Pavel BĚLINA, Česká města v18. století aosvícenské reformy, Praha 1985, s.41–113. Khradeckým událostem tohoto období zvláště Jaromír MIKULKA, Dějiny Hradce Králové do roku 1850. II/2. Léta 1740–1850, Hradec Králové 1995. Řadu informací znedochovaných pramenů, ale též osobní vzpomínky zachytil František de Paula ŠVENDA, Čtvrtý hliněný obraz historie Království českého apamětí města Králové Hradce nad Labem [...]. Rozdíl II–IV, Hradec Králové 1814, 1817. Zlet 1740–1790 se bohužel dochoval jen zlomek způvodní úřední produkce hradecké radnice. 7 Znovější literatury ktomuto tématu například Pavel BĚLINA— Jiří KAŠE— Jan P.KUČERA, Velké dějiny zemí Koruny české. X. 1740–1792, Praha— Litomyšl 2001, zvláště s.15–41 a53–66; Victor Lucien TAPIÉ, Marie Terezie aEvropa: od baroka kosvícenství, Praha 1997, zvláště s.38–208; František STELLNER, Sedmiletá válka vEvropě, Praha 2000; Pavel BĚLINA, Generál Laudon. Život ve službách Marie Terezie aJosefa II., Praha 1993. OPEN ACCESS 252 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2017 aUherské Hradiště.8 Průsmyk na hranicích Slezska aHorních Uher ochraňovaly Jablunkovské šance, jako opevněné místo byl veden ihrad Helfštýn.9 Válečné události, při nichž byl Hradec několikrát okupován pruskou armádou astal se pro ni základnou pro další vojenské akce, opět ukázaly strategický význam východočeské metropole.10 Tato situace zapříčinila, že již vprůběhu roku 1763 na místo přijel oberstleutnant Václav Pavlovský zRosenfeldu sněkolika opevňovacími odborníky, kteří začali vyměřovat město ajeho ulice za účelem výstavby pevnosti, jež by se napříště stala štítem, ochranou proti možnému pruskému vpádu voblasti severovýchodních Čech. Vpamětní knize je dochován opis nařízení z30. května 1764, které stanovuje cenu pozemků podle jejich kvality: za nejkvalitnější roli mělo být státem vyplaceno 120 zl., za roli střední jakosti 90 zl., za horší 65 zl. Pod rozhodnutím jsou podepsáni jak čelní představitelé města, tak iV.Pavlovský aadjunkt krajského úřadu Johann Steiner.11 Guberniální nařízení oznamující rozhodnutí opřeměně města vpevnost ainformující opříchodu stavebního personálu obdrželi Hradečtí 23. dubna 1765. Protože tušili neblahé důsledky, odesílali další prosby, aby bylo rozhodnutí zrušeno. Kzávěru roku 1765 cituje autor patnáctisvazkových hradeckých dějin František de Paula Švenda (1741–1822) povzdech zachycený písařem vměstské pamětní knize, že „žádný tu rodilý vlastenec nebude se chtíti usaditi.“12 NUCENÉ PŘESUNUTÍ HRADECKÉHO PŘEDMĚSTSKÉHO OBYVATELSTVA Vdůsledku předchozích událostí bylo 17. února 1766 ustanoveno, že se obyvatelé obou hradeckých předměstí musí do 14 dnů vystěhovat, protože jejich domy budou zdůvodu budování pevnosti zbourány. Vyvstal ovšem základní problém: Kam tak narychlo přesunout předměstské obyvatelstvo? Vtéto souvislosti je zcela na místě položit si otázku, kolika obyvatel se měl tento závažný problém týkat. Podle nedávného výzkumu Hany Troszokové, která využívala dochovaný soupis, „šacuňk“ zroku 1727, se vměstském obvodu za městskou hradbou nacházelo 340 domů a47 dvorů. Zaměříme-li se na lokalitu obou předměstí, můžeme konstatovat, že na Mýtském předměstí bylo napočítáno 109 domů a9 dvorů, na Pražském předměstí 132 domů a15dvorů. Cel8 Ktématu nuceného přesunutí srov.zvláště Milan TICHÁK, Vzpomínky na starou Olomouc ajejí předměstí, Olomouc 2013. 9 Jiří SLAVÍK, Královéhradecká pevnost, Hradec Králové 2015, s.14–15. Zdostupné literatury kdějinám pevností srov.též Ryszard Henryk BOCHENEK, Od palisád kpodzemním pevnostem, Praha 1972; Christopher DUFFY, Kámen aoheň. Bastionová pevnost, její zrod avývoj vdějinách pevnostního válečnictví, Brno 1998; Vladimír KUPKA akol., Pevnosti aopevnění vČechách, na Moravě ave Slezsku, Praha 2001; TÝŽ, Stavitelé, obránci adobyvatelé pevností, Praha 2005; Petr WOHLMUTH, Bastionové pevnosti avojenská revoluce, Praha 2015. 10 Kvývoji hradeckých událostí zvláště J.MIKULKA, Dějiny Hradce Králové do roku 1850. II/2, s.177–191. 11 Státní oblastní archiv Zámrsk, Státní okresní archiv [dále jen SOkA] Hradec Králové, Archiv města Hradec Králové [dále jen AMHK], Liber documentorum IV, inv. č.310, kn. č.21, fol.1v. 12 F. de P.ŠVENDA, Čtvrtý hliněný obraz III, s.20, 36–37. OPEN ACCESS jana vOjTíšKOvÁ 253 kem tedy 241 domů a24 dvorů. Zuvedených čísel je zřejmé, že se 99domů a23dvorů nacházelo vdalších částech hradeckého městského obvodu, znichž se podařilo 73domů a17 dvorů lokalizovat do oblasti Kuklen, Pouchova, Zámostí, Malšovic ado oblasti „VPolích“13 akopce sv. Jana.14 Od rozhodnutí zrušit obě předměstí nás ovšem dělí období čtyř dekád, aproto je třeba sledovat vývoj vtéto oblasti až do šedesátých let. Za zmínku tudíž stojí především následky požáru zroku 1762, kdy po zapálení města pruskými vojáky shořelo na Mýtském předměstí vokolí kostela sv. Antonína 30 domů azástavba vedoucí kOrlici.15 Přestože máme dochovány zprávy, že se poničené město začalo záhy opravovat, nelze obnovu výstavby vtéto oblasti přesně vyčíslit. Při hrubých odhadech, vycházejících zpočtu obytných objektů, které byly posléze vyšacovány, tak lze usuzovat, že se nucené přesunutí mělo dotknout asi 2200 osob. Prostory vnitřního města, kam se již někteří uchýlili, proto nemohly poskytnout zázemí pro všechny.16 Navíc kolem tohoto hradeckého návrší mělo vzniknout vojenské pásmo azátopová oblast, kde se stavět nesmělo. Podle původní idey proto měla velká část obyvatelstva Mýtského předměstí nalézt útočiště ve vzdálenosti asi 4 km jihozápadním směrem od vnitřního města, na samém okraji městského území, kde se vkrajině venkovského rázu rozkládal urozsáhlých hradeckých městských lesů aněkolika rybníků kopec sv. Jana, obklopený několika hradeckými vesnicemi17 avyužívaný v16. a17. století zvláště pro pěstování vína.18 Podle šacuňku zroku 1727 se navíc vtéto oblasti již nacházelo 34 domů.19 Ovýběru místa rozhodla 20. února tříčlenná komise, tvořená ředitelem stavby Pavlovským, primasem Františkem Schneiderem ahospodářským direktorem aradním Františkem Švendou, otcem F. de P.Švendy.20 13 Na dnešním Slezském předměstí za skladištní oblastí je dodnes dochován pomístní název „VPoli“. 14 Pro celý městský obvod se nepodařilo nikam zařadit 26 domů a6 dvorů. Hana TROSZOKOVÁ, Majetkové asociální poměry měšťanů věnného města vpolovině 18. století (na příkladu Hradce Králové), diplomová práce, FF MU, Brno 2015, s.72–74. 15 J. MIKULKA, Dějiny Hradce Králové do roku 1850 II/2, s.189. 16 Velikost vnitřního města byla již při jeho založení předem dána velikostí hradeckého návrší, na němž se centrum vytvořilo. Kromě kopce sv. Jana se vměstském obvodu ještě nacházel kopec Rožberk, velikostí odpovídající polovině hradeckého návrší, jenž byl vsouvislosti svýstavbou pevnosti zcela rozebrán apoužit při konstrukci valů. Muzeum východních Čech vHradci Králové, fond Literární archiv, Karl Joseph BIENER von BIENENBERG, Geschichte der Stadt Königgräz II, opis rukopisu pořídil František Böck, s. d., inv. č. LI/LA-7196, s.661; F.de P.ŠVENDA, Čtvrtý hliněný obraz IV, s.82–83. 17 Vsousedství se rozkládalo několik vesnic, které byly vmajetku hradecké obce: Kluky, Roudnička, Lhota pod Strání aTřebeš. Kromě těchto čtyř vsí bylo město vlastníkem osmi dalších: Březhradu, Vlčkovic, Plačic, Všestar (Šestar), Plotišť, Předměřic, Lochenic aMalšovy (Malšovské) Lhoty (srov.rekonstrukční mapy). 18 Ktomu srov.Jana VOJTÍŠKOVÁ, Městští zaměstnanci zajišťující provoz obecního majetku. Případová studie zpředbělohorského „Hradce nad Labem“, Sborník archivních prací 65, 2015, č.2, s.388–460, zde s.449–450. 19 H. TROSZOKOVÁ, Majetkové asociální poměry, s.72. 20 F. de P.ŠVENDA, Čtvrtý hliněný obraz III, s.38. OPEN ACCESS 254 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2017 Hradec Králové podle údajů tereziánského katastru. Ve spolupráci sJ.Vojtíškovou zpracoval archeolog Radek Bláha.21 Jak si však všichni záhy uvědomili, kvystěhování předměstského obyvatelstva nemohlo dojít vtak krátké době, aproto bylo nakonec vykupování předměstských domů, objektů apozemků, které sloužily jako zahrady, pole či louky, realizováno postupně vprůběhu několika let, ato od roku 1766 do 16. března 1780. Pro tento proces stanovování ceny nemovitosti se používal dobový termín „Abschätzung“ (vyšacování, odhad). Peníze byly vypláceny vhotovosti ze státní pokladny, přičemž bylo zceny odečteno 10 % za stavební materiál, který si mohli majitelé ponechat apoužít ho na stavbu nových obydlí. Po stanovení termínu demolice si však sami museli domy zbourat.22 Celkem bylo předměstskému obyvatelstvu zoblasti Pražského předměstí, 21 Aleš CHALUPA— Marie LIŠKOVÁ— Josef NUHLÍČEK— František RAJTORAL, Tereziánský katastr český. Sv. 1, Rustikál (kraje A–CH), Praha 1964, s.252–253. 22 SOkA Hradec Králové, AMHK, Liber documentorum IV, fol.2–11. OPEN ACCESS jana vOjTíšKOvÁ 255 Mýtského předměstí aosady Zámostí atéž jezuitům,23 minoritům, záduším aměstské pokladně zaplaceno vuvedeném období vhotovosti za 2,182 km2 půdy apředměstské objekty 301 417 zl. 57 kr. Výkup se tak týkal 308 obytných objektů (domů, 3 mlýnů, 2špitálů, 1 kláštera).24 Poté se ještě realizovalo několik výkupů pozemků, ato mimo jiné pro vybudování fortifikační cihelny, skladu prachu za Kuklenami či vsouvislosti súpravou silnic. Vtěchto případech se však již jednalo opozemky bez obydlí.25 Vdobě rušení pevnosti dosahovala rozloha pevnostního pásma velikosti 3,43 km2.26 Rok Vhotovosti vyplacená částka Rozloha vykoupených pozemků ve čtverečních sázích (vídeňský čtvereční sáh = 3,597 m2)27 1766 71 318 zl. 32 kr. 145 392 1767 33 059 zl. 13 kr. 18 099 1768 20 784 zl. 40 kr. 60 470 1769 2 656 zl. 40 kr. 16 762 1770 3 140 zl. [?] 1773 2 055 zl. 16 kr. 15 446 1774 9 668 zl. [?] 1776 78 638 zl. 6 kr. 69 260 1777 532 zl. 30 kr. 3 362 1778 52 865 zl. 52 kr. 211 401 1779 9 933 zl. 4 kr. 28 577 do 16. března 1780 16 736 zl. 4 kr. 37 786 CELKEM 301 417 zl. 57 kr. 606 55528 Souhrn vydaných peněz arozloha vykoupených pozemků do období března 1780. 2728 Mapujme však celý proces podrobněji asledujme vtéto souvislosti přesuny předměstského obyvatelstva. Jako první bylo třeba odstranit zástavbu nacházející se vpásmu pod samotným hradeckým návrším, kde bylo nutno provést regulaci obou říčních 23 Připomeňme, že řád byl zrušen až vroce 1773. Khospodaření jezuitů srov.Klára ZÁŘECKÁ, Hospodaření jezuitského řádu vkoleji vHradci Králové ařádových kolejích založených po roce 1621, dizertační práce, FF UHK, Hradec Králové 2013. 24 SOkA Hradec Králové, AMHK, Liber documentorum IV, fol.2r–11v. 25 Tamtéž, fol.11v–13v. 26 Karel FRIDRICH, Stavební vývoj města Hradce Králové vnové době, Osvěta lidu (Orgán Čsl.Národní demokracie vžupě Královéhradecké) 27, 1924, č.39, s.1–2, zde s.1–2. 27 Gustav HOFMANN, Metrologická příručka pro Čechy, Moravu aSlezsko do zavedení metrické soustavy, Sušice 1984, s.84. 28 Tj.2,182 km2 půdy, která byla vykoupena do března 1780 od vlastníků předměstských nemovitostí. Vpřípadě let 1770 a1774 rozloha vykoupených pozemků uvedena není, součet ovšem souhlasí (SOkA Hradec Králové, AMHK, Liber documentorum IV, fol.11v). ftn OPEN ACCESS 256 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2017 toků.29 Zanikla tak vprvní vlně hejtmanství Pod Pražskou bránou, Malé Trávnice, Soukenice, Rybáře, USv. Antonína.30 Ve světle Pierkerova plánu zroku 1756 vidíme, že nejhustší zástavba byla voblasti kostela sv. Antonína auPražské brány. Spoklesem významu rybářství asoukenictví vpředchozím období naopak zaznamenáváme voblasti Soukenic aRybářů převahu zahrad aluk. Poblíž kostela sv. Antonína jsou místy vzpomínána pole. Už koncem roku 1766 bylo snastartováním celého procesu na „Novém Hradci“, jak byla původně nazvána první nová předměstská osada,31 vybudováno kolem pěti domů, „zvětšího dílu starého dříví dosti bídně vystavěných“, jak vzpomíná F. de P.Švenda. Další poté následovaly, nikoli však vokolí kostelíka, jak bylo původně plánováno, ale především podél holické silnice, staré obchodní cesty, která dávala šance příznivému vývoji osady.32 Už ztohoto příkladu, kdy vybouranci přiměli městskou reprezentaci iředitelství pevnosti ke změně projektu, je zřejmé, že obyvatelstvo přesunuté do okrajové části městského území srázem venkovské krajiny bylo determinováno dosavadní životní zkušeností: kroku 1769 to dokládá výstavba obydlí pro duchovního akostela sv. Antonína aotři roky později též začátek výuky vjednotřídní škole;33 29 Vpřípadě Labe se regulace týkala 1200 m říčního toku (nové koryto dokončeno vsrpnu 1770), uOrlice 1600 m (dobudováno vprosinci 1771). J.MIKULKA, Dějiny Hradce Králové do roku 1850. II/2, s.196. 30 Mezi prvními vyšacovanými objekty je kroku 1766 uváděn iVorličný mlýn („Adler Mühle“), za který bylo obci vyplaceno 8880 zl. (SOkA Hradec Králové, AMHK, Liber documentorum IV, fol.2r). Vroce 1767 došlo ina Nový mlýn vMalých Trávnicích, který byl ohodnocen na 3000 zl. Od 15. století jeho komplex sloužil kzásobování vnitřního města vodou. Na počátku roku 1766 však údajně znedopatření vodáka došlo kpožáru, který jeho činnost umrtvil. Vroce 1769 proto shledáváme snahu městské rady oobnovení jeho fungování. Sohledem na výstavbu pevnosti byla městu tato stavba povolena, ovšem spodmínkou, že vpřípadě potřeby musí být dílo zbořeno, ato bez nároku na náhradu. Vdubnu 1769 Hradečtí obdrželi částku 16 000 zl., již měli do objektu investovat „pro hlubší položení“. Stavba se však protáhla, neboť teprve vroce 1788 byl vybudován kvodárně most přes Labe; ten však vzápětí poškodila vroce 1789 voda aled. Vodárna nebyla vprovozu ještě vobdobí léta akomplikovala zásobování vnitřního města. Teprve 8. listopadu 1789 začala voda, hnaná zNového mlýna, po městě proudit vželezném potrubí. K.J. BIENER von BIENENBERG, Geschichte II, s.664; F. de P.ŠVENDA, Čtvrtý hliněný obraz III, s.63; TÝŽ, Čtvrtý hliněný obraz IV, s.130, 143, 148. 31 Už na 1. vojenském mapování se však objevuje název Nový Hradec Králové. Úředně se takto obec přejmenovala teprve vroce 1869 (ktomu srov.dále). Ludvík DOMEČKA— František Ladislav SÁL, Královéhradecko. Místopis soudního okresu královéhradeckého, 1. díl, 1. část, Hradec Králové 1928, s.48. 32 Již před vznikem Nového Hradce se při holické silnici urybníka Plachta nacházel zájezdní hostinec skovárnou „Na Brně“. F. de P.ŠVENDA, Čtvrtý hliněný obraz III, s.48. 33 Původní kostel stál na Mýtském předměstí abyl vroce 1766 vyšacován ise špitálem na 15 059 zl. 10 kr. (SOkA Hradec Králové, AMHK, Liber documentorum IV, fol.5r). Po něm následovala destrukce kostela sv. Jakuba, který byl ohodnocen na 4500 zl. (tamtéž, fol.5v). J.J. Solař uvádí chybně 4000 zl. (Jeronym Jan SOLAŘ, Dějepis Hradce Králové n. Labem abiskupství hradeckého, Praha 1870, s.614). Posledním byl kostel sv. Petra, který byl filiálním minoritského kláštera. Vyšacován byl vroce 1778 na 4294 zl. 23 kr. (Liber documentorum IV, fol.10r). OPEN ACCESS jana vOjTíšKOvÁ 257 tedy ještě dříve, než začala platit reformní nařízení, která tyto záležitosti vodlehlých místech posléze upravovala.34 Na Novém Hradci, jenž dostal iměstský půdorys svelkorysou uliční sítí, tak fungovala od roku 1772 lokálie (exponované kaplanství), jež spadala pod hradeckou farnost, ale na rozdíl od filiálek měla svého duchovního.35 Klokálii byly připojeny okolní vesnice Kluk, Roudnička, Vysoká, Třebeš aLhota pod Strání. Od roku 1776 byl novohradeckým duchovním správcem již vzpomínaný exjezuita F. de P.Švenda, který zde pobýval až do roku 1783. Na počátku jeho působení měl Nový Hradec 110 čísel popisných scelkem 548 dušemi.36 Svýstavbou pevnosti došlo ikvystěhování tkalců žijících na předměstí, kteří se přemístili zejména do ob34 Vzákladním souhrnu srov.Jan JANÁK— Zdeňka HLEDÍKOVÁ— Jan DOBEŠ, Dějiny správy včeských zemích od počátků státu po současnost, Praha 2005, s.147 a192. 35 J. J.SOLAŘ, Dějepis Hradce Králové, s.614–615; Jaroslav ŠŮLA, Správní vývoj římskokatolické církve ajejích institucí na území stávajícího královéhradeckého okresu (ke dni 30. června 2000), Královéhradecko. Historický sborník pro poučenou veřejnost 2, 2005, s.101–171, zde s.128–129. 36 10 domů se ještě nacházelo ukostela sv. Jana. F. de P.ŠVENDA, Čtvrtý hliněný obraz III, s.159. Vnitřní město apřilehlá hradecká předměstí na Pierkerově plánu zroku 1756. Převzato z: Eva SEMOTANOVÁ— Miroslav RICHTER akol., Hradec Králové (Historický atlas měst České republiky, sv. 5), Praha 1998, mapa č.6. OPEN ACCESS 258 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2017 lasti budovaného Nového Hradce. Ten se poté stal trvalým sídlem jejich organizace. Zřejmě vtéto době se snimi spojili ipředměstští soukeníci— cech se poté nazýval tkalcovský amezulánský. Kromě nich se vosadě usadili izástupci dalších řemesel. Většina obyvatelstva se však živila zemědělstvím, někteří našli práci vokolních lesích.37 Za zmínku též stojí skutečnost naprosto neobvyklá: vroce 1784 byly osadě uděleny sohledem na potřebu jejího rozvoje dva výroční trhy.38 Další novou osadou byl Pouchov, který vznikl vmístech pastvišť, bezpečně prameny doložených již ke druhé polovině 16. století. Vokolí se též nacházely močály. Podle šacuňku zroku 1727 bylo voblasti Pouchova šest domů ajeden dvůr.39 Cílené osídlování oblasti, vzdálené od vnitřního města přes 3 km, začalo příkazem zroku 1776 zrušit kostel sv. Pavla na Střezině, součásti Mýtského předměstí, apostavit na Pouchově nový kostel, uněhož měl vzniknout hřbitov pro obyvatelstvo vnitřního města. Demolice kostela započala vbřeznu 1778.40 Sbouráním domů na Střezině se do oblasti Pouchova přesunulo iprvní obyvatelstvo. Už vroce 1780 byla vosadě vybudována dřevěná škola. Vtémže roce byla zahájena stavba nového kostela, ale nepříznivý vývoj zahraniční politiky výstavbu pozdržel. První farář nastoupil do svého úřadu až vroce 1787. Kromě Pouchovských aobyvatel okolních dvorů kfarnosti spadaly ivesnice Piletice, Rusek, Slatina aosazenstvo mlýna Podhůra, situovaného na Orlici mezi Svinarami aSvinárkami. Protože fara prozatím nebyla vystavěna, farář bydlel ve škole.41 Třetí osadou, která se dotvořila přemístěním hradeckého předměstského obyvatelstva, byly Kukleny, nacházející se na okraji městského území přibližně 3 km západním směrem od vnitřního města. Podle šacuňku zroku 1727 se vtéto oblasti nacházelo sedm domů ajeden dvůr.42 Podnět kcílenému osidlování této oblasti dalo nařízení, které bylo do města doručeno 3. června 1776. Na jeho základě byl dán příkaz kpokračování bouracích prací, tentokrát zvláště na Pražském předměstí. Mezi prvními byl vyšacován apobořen minoritských klášter,43 který byl posléze přenesen na pozemek nazývaný „Kuklena“. Příkladem minoritů, kteří nový klášter opět zasvětili sv.Anně,44 se řídili idalší vybouranci zPražského předměstí. Ti přesídlením 37 SOkA Hradec Králové, AMHK, Nový Hradec Králové, František Pitaš s. pozůstalost, s.23. 38 L. DOMEČKA— F.L. SÁL, Královéhradecko, s.49–50. 39 H. TROSZOKOVÁ, Majetkové asociální poměry, s.72 a74. 40 Kostel byl vyšacován na 6454 zl. SOkA Hradec Králové, AMHK, Liber documentorum IV, fol.9v. 41 SOkA Hradec Králové, AMHK, Pouchov, Pamětní kniha obce Pouchova od roku 1923, inv.č.1, kn. č.1, s.5–6; J.ŠŮLA, Správní vývoj římskokatolické církve, s.129; J.J. SOLAŘ, Dějepis Hradce Králové, s.624. 42 H. TROSZOKOVÁ, Majetkové asociální poměry, s.72 a74. 43 Komplex byl ohodnocen na 25 344 zl. 46 kr. SOkA Hradec Králové, AMHK, Liber documentorum IV, fol.9r. 44 Klášter byl dostavěn vroce 1784 azrušen nařízením Josefa II. opět let později. Před tímto aktem ve skromně dostavěném klášteře působilo 7 kněží a3 bratři laikové. Kněží byli po zrušení dosazeni na fary vKuklenách, Všestarech aNedělištích. Ostatní, jimž bylo vyplaceno odstupné, se odebrali do jiného minoritského kláštera (SOkA Hradec Králové, AMHK, Kukleny, Pamětní kniha městyse Kuklen 1776–1918, I. díl, inv. č.1, kn. č.1, s.133). OPEN ACCESS