Be nha d FUCHS, Die S äd e und Mä k e de nö dlichen Obe p alz un e Kaise Ka l IV.
(= Regensbu ge Bei äge zu Regionalgeschich e 16), Regensbu g, Edi ion Vulpes
2012, 122 s., ISBN 978-3-939112-67-9
Nes á á se příliš čas o, aby diplomo á p áce byla e s é úplnos i ydána. V případě
knihy Be nha da Fuchse se o šak podařilo. Neboť jde o zah aniční monog a ii s ý-
aznými českými kono acemi, musí každý český medie is a zbys ři , p o ože ako-
ých knižních i ulů se neobje uje příliš mnoho. Jak její náze napo ídá, yb al si
au o éma měs a měs eček se e ní Ho ní Falci za lády Ka la IV. Pozo nos je ak
ěno ána egionu, k e ý se padesá ých le ech 14. s ole í dos al do značného s upně
zá islos i na českém k áli — ať už přímou koupí, nebo lenním poddáním.
Celá p áce se k omě ú odu a zá ě u dělí na pě kapi ol. Ve d uhé z nich au o
nejp e skicuje u banis ický ý oj egionu do polo iny 14. s ole í, kdy do oblas i za-
číná azan ně p onika český k ál, a popisuje ak las ně s a objek ů s ého bádání
před ím, než je o ládl Ka el IV. Ve šech sledo aných případech se jednalo jen o malá
měs a (nej ě ším byl Sulzbach a Aue bach s Weidenem), popřípadě měs ečka. Někdy
je s a us sídel nejasný, e minologie kolísá mezi měs ečkem a měs em, a o i země-
panských písemnos ech. Hla ním p amenem jsou p o au o a jednak lis iny samo -
ného Ka la IV., edle oho aké ho no alcký Salbuch, k e ý obsahuje řadu ele an ních
in o mací.
V další kapi ole je popiso áno mocenské p onikání Ka la IV. do Ho ní Falce. Vý-
aznou oli zde seh á ala obchodní asa směřující z No imbe ka do P ahy. S ím
sou isela z yšující se ole měs ečka Bä nau. P á ě přes něj odklonil Ka el p ůběh
ces y, neboť pů odně edla z ě ší čás i přes leuch enbe ská a wi elsbašská e i o ia.
Ho ní Falc byla sp a o ána samos a ně a neusilo alo se podle au o a o adminis a-
i ní splý ání s českým územím, byť u či é náznaky pozo ujeme. Je řeba u zmíni
přede ším Tacho ( ýznamným aspek em zde byla z láš ě úzká ná aznos na zmi-
ňo anou obchodní asu), k e ý byl zařazen do Salbuchu, a acho ské měs ské p á o,
jež bylo p opůjčeno něk e ým mís ním lokali ám.
Dále se au o ěnuje jedno li ým p i ilegiím, k e á Ka el udělo al zkoumaným
subjek ům. Rozděluje je do několika skupin na kon i mace, po ýšení na měs o, p o-
půjčení měs ského p á a, ale aké na udělo ání hů, mílo ého p á a,1 celní os obo-
zení ( ýkalo se hla ně Sulzbachu), ozšíření měs a měs ská ope nění, s ejně jako
p á o ěžby dře a (důleži é z láš ě p o oblas i, kde se oz íjelo zp aco ání železa
ham ech, k e é spo řebo á aly elké množs í dře a). Výjimečně byl Ka lem p i-
ilego án Sulzbach, k e ému pano ník p opůjčil eške é soudnic í k omě yšších
es ních případů. Fuchs aké upozo ňuje na zajíma é změny ikonog a ii řady
měs ských ho no alckých peče í, jejichž ob azo ém poli se obje uje český le .
Pá á kapi ola se ěnuje měs ské poli ice jiných mocenských subjek ů Ho ní
Falci — lan k aba ům z Leuch enbe ka a no imbe ským pu k abím. Oba ody byly
době lády Ka la IV. elmi úzce spojeny s jeho majes á em a d o em. Není udíž
1 V něk e ých případech se i přek ý alo. Za pozo nos s ojí aké sku ečnos , že bylo uděleno
o něž p o leuch enbe ský G a enwöh a wi elsbašský Neus ad an de Kulm, ačkoli ím
ak y o lokali y y ářely blízkou konku enci p o Eschenbach pa řící českému k áli.
OPEN ACCESS
184 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2015
přek api é, že jim ycházel s říc, pokud šlo o po ýšení jejich lokali na měs o, nebo
o udělení měs ského p á a (což se ale p ak icky o nalo ak u po ýšení na měs o).
V předposlední kapi ole au o líčí okolnos i zisku B anibo ska Ka lem IV. a přede-
ším důsledky, k e é z oho plynuly p o českou čás Ho ní Falce — edy zás a a ě -
šiny jejího území. Následně skicuje osudy jedno li ých lokali , k e é o ládal Václa
IV., i jiných, jež byly zas a eny Wi elsbachům. P áce je uza řena soupisem p amenů
a li e a u y, s ejně jako uži ečným spojeným mís ně-jmenným ejs říkem.
Z monog a ické s udie Be nha da Fuchse ak získá áme spolehli é in o mace
o měs ské poli ice Ka la IV. ůči jeho ho no alckým měs ům a měs ečkům. V ú odu
knihy au o píše, že s udie předs a uje éměř nezměněnou e zi jeho diplomo é
p áce. Nelze se šak ub áni dojmu, že něk e á doplnění a změny, jež by byly k uži ku
budoucím č enářům, měly bý přeci jen p o edeny. V ex u se se ká áme s několika
málo přehlédnu ími. Tak na s. 37 Fuchs dí, že Lucembu ko é nas oupili Čechách
oku 1306. Na s. 89 au o přes ědčuje, že „je nejasné, p oč je P eimd nazý án měs-
ečkem (Ma k ), když už měl é době h adby a y mu musely p opůjčo a měs ský
cha ak e “. Nemusíme jis ě zdů azňo a , že h adby samo né ješ ě nečinily jakouko-
li lokali u měs em, byť jejich exis ence pa řila k jednomu z a ibu ů měs skos i. Na
d uhé s aně se neomezo ala zdaleka jen na ně a naopak ne každé (z láš ě menší)
měs o jimi nu ně muselo dispono a .
Za zá ažnější nedos a ek ale po ažuji o, že au o p aco al esměs jen s eges y
příslušných Ka lo ých lis in — přede ším osmým s azkem Reges impe ii ( edle oho
ale i s jinými edicemi), k e é ne ždy dos a ečně zohledňují na ace písemnos í sou-
s řeďujíce se přede ším na dispozici, edy obsaho é jád o. Ale při líčení zisku jedno -
li ých p i ilegií jsou p á ě okolnos i jejich ydání elmi důleži é a jako ako é nachá-
zely mnohdy s ůj od az na acích. S ím je úzce spojen další p oblém. Když au o
ho oří o Ka lo ých lis inách u čených ho no alckým měs ům a měs ečkům, hodno í
je ýlučně jako snahu Ka la IV. o po znesení země. Jis ě nelze popí a , že řada ak ů
mohla bý inicio ána samo ným pano níkem. Fuchs ale zcela nechá á s anou sku-
ečnos , že o byla p ní řadě měs a, k e á p o i o ala z ěch o opa ření a že p á ě
ona na nich měla s ůj zájem. S ejně jako Čechách, na Mo a ě, e Slezsku i Lužicích
(a aké jinde) znikala měs ská p i ilegia e alné ě šině z inicia i y příjemce. Ten o
aspek e Fuchso ě p áci zcela chybí a eške ou ak i i u při ydá ání ěch o lis in při-
pisuje jen Ka lo i. Domní ám se, že o sou isí aké s u či ým selek i ním č ením lis-
in s dů azem na jejich obsaho é jád o a nikoli již na o, jak celé zlis inění p oběhlo.
Menší doplnění by si zasloužila i česky psaná li e a u a k éma u — není ci o ána
ani jedna položka. Na ině u asi nebyla au o o a jazyko á neznalos , neboť jak u ádí
jeho k á ký p o il knize, je absol en em mimo jiné obo u český jazyk na řezenské
uni e zi ě. Češ í au oři šak nepřicházejí zk á ka úplně, au o zná a uží á jejich ně-
mecké s udie (přede ším Lenky Bobko é).
Jak p oz azuje i ul knihy, Be nha d Fuchs se ní omezil jen na u čás Ho ní
Falce, k e ou později o ládl Ka el IV. Domní ám se ale, že ako é s ik ní oddělení
(k e é je zámě né; au o o něm mlu í p ní kapi ole) od zby ku egionu a jeho os a -
ních měs a měs eček poněkud za emňuje kon ex ý oje „české“ Ho ní Falce. Jsou
u sice zohledněny i jiné mís ní subjek y a jejich měs ská poli ika, en nejdůleži ější
mezi nimi ale chybí — alck aba a ýnská. S ejně ak by bylo možné sledo a poli iku
TOMÁš ELIčKa 185
Ka la IV. ůči jejich ho no alckým měs ům — om přede ším nej ě šímu z nich,
Ambe ku. Jemu český k ál a římský císař oku 1355 kon i mo al šechny s obody
a zá o eň ozšířil jeho obchodní p a omoci. Roku 1362 pak zlis iňo al záleži os i
dod žo ání jeho celního os obození.2
Ku p ospěchu ěci by aké bylo, kdyby au o popsal měs skou poli iku předcho-
zích a následných d ži elů pojedná aných lokali — lépe by ak ynikla speci ika Ka -
lo a zacházení s ěmi o měs y a měs ečky.
V zá ě u au o s o ná á pozo nos , k e ou Ka el ěno al ho no alckému p o-
s o u a Slezsku či Ho ní Lužici. Jejich p i ilego ání označuje jen jako malé pomoci
nesouměři elné s milos mi u čenými slezským či ho nolužickým měs ům (s. 103). Je
o jis ě pochopi elné, poně adž šlo aké o daleko ě ší a hospodářsky silnější sídla. Ale
nepla í o o šech jako celku. S o nání s něk e ými menšími měs y Šes iměs í by již
dle mého soudu možné bylo.
Jak edy hodno i nejno ější p áci k měs ské poli ice Ka la IV. Ho ní Falci? Do-
s alo se nám u ak og a icky dobře poja é s udie, k e á popisuje si uaci egionu e
ře í č ině 14. s ole í. Au o aké hodně p opojuje dějiny jedno li ých lokali a en-
dence Ka lo y elké poli iky, nez ácí ak ze zře ele ani hla ního h dinu, ani subjek y
jemu poddané. Vzhledem k omu, že základem jeho analýzy byly přede ším lis iny, se
domní ám, že jejich ozbo u mělo bý ěno áno íce p os o u. To by umožnilo jí do
hloubky a de ailněji ak ekons uo a Ka lo o cho ání ůči ěm o měs ům (a měs-
ečkům), ale neposlední řadě i jejich z ah k pano níko i (s anou zde například
zůs ala o ázka, jakou oli emisi ěch o lis in h ál Ka lů i ine ář).
Tomáš Velička
Heinz-Die e HEIMANN — Klaus NEITMANN — Uwe TRESP (edd.), Die Niede - und
Obe lausi z — Kon u en eine In eg a ionslandscha . Band I: Mi elal e (S udien zu
b andenbu gischen und e gleichenden Landesgeschich e 11), Be lin, Lukas Ve lag
2013, 408 s., ISBN 978-3-86732-160-0
Zaslouží-li si něk e ý z egionů sepsání dějin z domácí i zah aniční pe spek i y, pak
jsou o naší sou islos i přede ším Ho ní a Dolní Lužice. Ani jedné z oblas í nikdy
ne ládla domácí pano nická dynas ie. Vždy byly podřízeny nějaké nější moci. Ozna-
čení ěch o egionů jako „míče mezi sousedními mona chy“ je íce než ýs ižné, ať už
mezi ně počí áme české k ále, polská (slezská) kníža a, míšeňská či b anibo ská ma -
k aba a. Pojedná aný s azek je ýs upem z p ní kon e ence k lužickým dějinám,
uspořádané e spolup áci b anibo ského zemského a chi u a pos upimské uni e -
zi y. Další sbo níky již pok ý ají či blízké budoucnos i pok yjí podobným způsobem
aně no o ěké a mode ní lužické dějiny.
K omě ú odního příspě ku z pe a edi o ů, němž se doz ídáme o p oměňují-
cím se náhledu na lužické dějiny p ůběhu s ale í a o dosa adních zp aco áních,
2 Johannes LASCHINGER (ed.), Denkmäle des Ambe ge S ad ech s I: 1034–1450, München
1994, č. 41, 45.
OPEN ACCESS