PhDr. Běla Poštolková, CSc. (16. 3. 1932 — 31. 10. 2018)
Abstract
121
Full text
issn 0008-7386 © filozofická fakulta, univerzita karlova vpraze ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 101, 2019, Č.1, S. 121–125 PhDr. BĚLA POŠTOLKOVÁ, CSc. (16.3.1932— 31.10.2018) Vzpomínka na tuto nesmírně vzácnou askromnou ženu vzniká vpracovně, kde jsme po dobu posledních šestnácti let spolu strávili mnoho set hodin nad revizemi slovníkových hesel, obklopeni nejrůznějšími slovníky, vyhodnocujíce korpusová ainternetová data. Je snad až neuvěřitelné, jak rychle si Běla, navyklá na tradiční metody lexikografické práce předkorpusové éry, zvykla na vymoženosti, které jsme jí předvedli, asjakým pochopením (ačasto nadšením) vítala možnosti internetových vyhledávačů akorpusových nástrojů, sjejichž pomocí jsme se pak společně dobírali knejlepšímu řešení— samozřejmě iza pomoci tištěných pramenů. Přeorientovat se zčeských výkladových slovníků na revize hesel slovníků překladových pro ni nebylo zpočátku snadné; zakrátko jsme však žasli, jak dobré jsou její znalosti němčiny. Při spolupráci sní se mnohokrát ukázalo, že práce na výkladovém slovníku může být podnětná ipro tvůrce slovníku překladového. Zdopisů spolupracovníků zLexikografické sekce Ústavu germánských studií na Filozofické fakultě, kteří zareagovali na zprávu ojejím náhlém odchodu, lze vycítit nejen velkou vděčnost arespekt kuznávané osobnosti české lexikografie, ale ismutek nad tím, že končí jedna dlouhá etapa, kdy jsme vBělině přítomnosti mohli čerpat zjejích odborných znalostí azkušeností. Od roku 2002 jsme byli včilém kontaktu; Běla byla zapojena téměř do všeho, co jsme vLexikografické sekci dělali. Posuzovala naše odborné texty akonzultovala některé diplomové práce, které se zabývaly terminografií. Prvním velkým úkolem bylo vypracování překladového odborného slovníku (Chemický slovník německo-český pod vedením J.Kommové, 2005), následující práce se týkaly nejen dalších terminologií (např.literárních ahistorických pojmů, termínů zoblasti astronomie), ale iobecné slovní zásoby, zvláště pak přídavných apodstatných jmen ataké frazeologie. Na společně strávené hodiny sní jsme se všichni vždy těšili, protože nás obohacovala její přirozená noblesa, vzdělanost ivelký kulturní rozhled. Obdivovali jsme ji iza statečnost, sníž vposledních letech nesla své občasné zdravotní problémy, atěšilo nás, že stále jeví živý zájem oto, co se vnašem oboru děje. Její smysl pro humor aobrovský životní nadhled se projevoval nejen vběžných hovorech, ale ipři řešení zpracovatelských problémů. Vposlední době, kdy naše spolupráce nebyla již tak intenzivní jako dřív, jsme se často přistihli při tom, že reagujeme podobně jako ona: její nezapomenutelné „Tohle dej pryč“ či „To je kandidát na vyřazení“ se stalo součástí naší interní komunikace. Při revizi českých ekvivalentů německých dokladů vnás pěstovala cit pro přirozený český slovosled, který byl při porovnávání němčiny ačeštiny často ohrožen. Při revizi termínů občas vzpomenula na obtížné diskuse sodborníky při redigování odborné lékařské literatury, jemuž se věnovala ve Státním zdravotnickém nakladatelství ihned po ukončení studia češtiny aruštiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Tehdy ještě netušila, že právě tato zkušenost ji vybaví nejlepšími předpoklady pro to, aby se jednou stala uznávanou odbornicí na terminologii aterminografii, kterou se bude od roku 1962 zabývat více než třicet let vÚstavu pro jazyk český tehdejší Československé akademie věd. Hluboká znalost procesů ve slovní zásobě obecné iodborné, jejich interakce projevující se např.vterminologiMarie Vachková — Martin Šemelík OPEN ACCESSOPEN ACCESS
122 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 101, 2019, Č.1 zaci adeterminologizaci, vsyntaxi atvoření slov vešla do děl, na jejichž tvorbě se podílela. Jde především oSlovník spisovného jazyka českého ve čtyřech svazcích spolu sdodatky, dále pak ojednosvazkový Slovník spisovné češtiny pro školu aveřejnost, ale iVelký slovník slov cizího původu. Spolu se Zdeňkou Sochovou vydala svazek Co vslovnících nenajdete (1994). Její práce Odborná aběžná slovní zásoba současné češtiny (1984) je dodnes součástí doporučené literatury vrámci filologického studia na českých univerzitách, stejně jako příručka Očeské terminologii (spolu sM.Roudným aA.Tejnorem, 1983). Na období vČeskoslovenské akademii věd vzpomínala moc ráda. Připomeňme si její vlastní slova zrozhovoru1 uveřejněného vJazykovědných aktualitách před šesti lety: „Měla jsem štěstí na dobré nadřízené, výborný pracovní kolektiv (vzdělaní gymnaziální profesoři aprofesorky), skvělé pracovní prostředí azajímavou aužitečnou práci se spoustou veselých chvil.” Od roku 1991 byla Běla vdůchodu aobčas spolupracovala srůznými institucemi. Její zkušenosti byly ceněny, protože byly zpečetěny dlouholetou asoustavnou prací na heslech, ale též prací redakční mezi lety 1983 a1990, kdy byla činná jako výkonná redaktorka časopisu Naše řeč2 apozději se stala členkou jeho redakční rady. Její styl práce jsme mohli poznat velmi důvěrně: každé slovo zkoumala zhlediska jeho postavení vsystému (gramatickém, slovotvorném), ale zároveň důsledně požadovala spolehlivé doklady pro jeho výskyt vrůzných typech textů. Při komentářích se někdy odvolávala na své velké učitele akolegy, zejména Josefa Filipce, kterého si velmi vážila, ale zároveň vkládala velkou naději do nových výzkumných metod. Omnohamiliardovém německém korpusu DeReKo (Deutsches Referenzkorpus3) aKookurenční databance CCDB (Cooccurrence Data Base4) často pronesla poznámku „Toto by se Filipcovi líbilo!“. Pokud jsme našli mnoho dokladů nekodifikovaného tvaru či významu vdůvěryhodných zdrojích, zasazovala se oto, abychom jej vždy zaznamenali apočítali sním do budoucna jako sjevem normovaným. Jednou znejzajímavějších věcí na Bělině přístupu bylo, že při konzultacích lexikografických děl, na nichž se ona sama podílela, nešetřila kritikou, resp.sebekritikou. Vtěchto chvílích si člověk uvědomil, jak vypadá pokora vpraxi: vštěpovala nám tímto způsobem zkušenost, že heslová stať ipo opakovaném přečtení apřepracování může jen zřídka dosáhnout optimální podoby. Byla zároveň zcela věcná: stála oběma nohama pevně na zemi anenechala se paralyzovat snahou odokonalost vedoucí kupjatému perfekcionismu. Před chystanými konzultacemi odborníků ohledně zpracovávaných termínů nabádala kmírné skepsi, která se většinou ukázala jako opodstatněná; pohled lingvisty aprofesionála nejevícího zájem ojazyk ajeho systematizaci bývá občas neslučitelný avede knepochopení. Za nejdůležitější vlastnost, 1 Rozhovor sBělou Poštolkovou upříležitosti jejího významného životního jubilea, Jazykové aktuality, 2012, XLIX, č.3 a4, s.152–154. Dostupné na http://www.jazykovednesdruzeni.cz/JA_2012_3_4.pdf (1.12.2018). 2 Upozorňujeme na článek Václavy Holubové Kživotnímu jubileu Běly Poštolkové včasopise Naše řeč, 1992, 75, 3, s.162–164, http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=708 (1.12.2018). 3 Viz http://www1.ids-mannheim.de/kl/projekte/korpora.html (1.12.2018). 4 Viz http://corpora.ids-mannheim.de/ccdb/ (1.12.2018). OPEN ACCESS
MARIE VACHKOVÁ — MARtIN ŠEMELÍK 123 kterou by každý lexikograf měl mít, považovala odstup od zpracovávaného problému azdravý selský rozum. Běla byla nejen odbornicí vmilovaném oboru, ale ilaskavou babičkou, které záleželo na rodinách obou dcer. Jejím vnoučatům se dostávalo nejen babičkovské péče vširokém smyslu slova, ale ivynikající pomoci sčeštinou; tuto mateřskou dimenzi zároveň doplňovala svými zájmy, knimž patřilo divadlo, koncerty, výstavy, avletech, kdy jí to zdravotní stav ještě dovoloval, ituristika. Její ohromný rozhled ve světě hudby, kněmuž si našla vztah idíky svému manželovi, muzikologovi doc. PhDr. Milanu Poštolkovi, CSc. (†1993), zúročila naposledy při konzultacích, okteré jsme ji požádali při zpracování muzikologických termínů. Při pohledu na vytištěné archy slovníkových hesel sjejími komentáři ana zrevidovaná data sjejím jménem vdatabázi vznikajícího Velkého německo-českého akademického slovníku se utvrzujeme vpřesvědčení, že dobře odvedená práce je stále živá aže vklad, který Běla nezištně investovala do práce, porad akonzultací, se nikdy neztratí. Za vše, co nás naučila, patří Běle náš upřímný dík. R.I.P. Marie Vachková | Ústav germánských studií, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy | nám. J.Palacha 2, 116 38 Praha 1 ORCID ID: 0000-0003-1264-1561 [email protected] Martin Šemelík | Ústav germánských studií, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, | nám. J.Palacha 2, 116 38, Praha 1 ORCID ID: 0000-0002-5813-4541 [email protected] OPEN ACCESS