Ženský Sokol
Lenka Libicho á
ÚVOD
Bachů absolu ismus s sebou nesl 50. le ech 19. s ole í éměř úplný zákaz spolko é
činnos i ( ýjimku ořily jen spolky zaměřené na ilan opii, jako např. Spolek s . Lud-
mily). Pokud chceme ho oři o ělesné ýcho ě, ak a se zpočá ku pěs o ala pouze
německých spolcích. V P aze ungo al od oku 1842 souk omý ěloc ičný ús a Ru-
dol a on S ephanyho ( oce 1844 zde c ičil i Mi osla Ty š), jenž sem přináší no é
me ody nářaďo ého ěloc iku. V oce 1845 šak S ephany odešel do Vídně a ím ús a
zanikl. P ní český ěloc ičný ús a založil P aze oku 1848 Jan Malype . P á ě
sem chodili c iči češ í las enci se zájmem o ěloc ik, mj. i p o eso Jan Ignác Ha-
nuš s dce ami.
Po pádu Bacho a absolu ismu 60. le ech 19. s ole í následo al ozk ě spolko ého
a společenského ži o a. V sou islos i s ělesnou ýcho ou se zp u z odila myšlenka
založi „u ak is ický“ spolek. V é době už o o šem bylo ne ealizo a elné, a p o o
skupina českých las enců čele s Mi osla em Ty šem, Jindřichem Fügne em a b a-
y Edua dem a Juliem G ég o ými, yp aco ala na konci oku 1861 s ano y p o no ý,
český, ěloc ičný spolek. Ty o s ano y byly sch áleny 27. 1. 1862, čímž znikl Sokol.1
Jeho s a os ou (předsedou) byl z olen J. Fügne a náčelníkem (p ním c iči elem)
M. Ty š. V době s ého založení byl Sokol ýh adně mužský spolek. Ženy, espek i e
dí ky mladší 15 le (p o dospělé ženy se neslušelo, aby „pobíhaly po ěloc ičně“), c i-
čily od oku 1863 ěloc ičném ús a u d . Musila pod lékařským dozo em (exis o aly
pochyby, zda je c ičení p o dí ky hodné po zd a o ní s ánce).
Ačkoli byl Sokol zpočá ku ýh adně mužský spolek, při jedné příleži os i nemohly
ženy chybě , a o 1. 6. 1866 během sla nos i s ěcení sokolského p apo u. P apo měl
d anác „pa onek“ z řad p ažských dam. Mezi nimi byly Ka olína S ě lá, Ka eřina
1 P ní o iciální náze spolku zněl Těloc ičná jedno a p ažská. Přejmeno ání na Sokol p ažský
sch álila alná h omada spolku 13. 11. 1864. Neo iciálně se náze Sokol, na žený Emanu-
elem Tonne em, použí al jako ý az obdi u k „h dinům če noho ského odpo u p o i u-
eckému ú laku“ od k ě na oku 1862; iz SAK, R. Mi osla Ty š: Sokol, mysli el, ý a ný
k i ik, P aha 2012, s. 63–64.
LENkA LIbICHO á 103
Fügne o á a ses y Hanušo y. Ženy si musely
na s ůj las ní ělo ýcho ný spolek
počka až do oku 1869, kdy byl založen Těloc ičný spolek paní a dí ek p ažských. S po-
s upem času začaly znika sokolské jedno y i mimo P ahu. Od oku 1895 se ámci
ěch o jedno u ářely „ženské odbo y“.
PRVNÍ CVIČITELKA
Počá ky Ženského Sokola byly spja y s osobnos í Klemen iny („Klemeni“) Hanušo é.
„Ži o é o ýznačné ženy spadá do ušného lnobi í doby, kdy P aha byla plna ná-
odního a uměleckého uchu le šedesá ých, kdy žilo olik sla ných p aco níků na
šech polích.“2
Klemeňa (jak si sama říkala) Hanušo á se na odila oce 1845 e L o ě jako d u-
ho ozená dce a p o eso a J. Ignáce Hanuše a jeho manželky Lau y, ozené Nádhe né.3
P o eso Hanuš byl pří elem d . Jana Helcele a a z jejich zájemné ko espondence
yplý á, že byl zas áncem ělesné ýcho y ješ ě před znikem Sokola. V domácnos i
u Hanušů c ičila celá odina, a o dokonce na b adlech. Hanušo y dce y (Klemeňa
měla ješ ě č yři ses y: Emilii, Do u4, Ludmilu a Vilemínu) chodily c iči i do Maly-
pe o a ěloc ičného ús a u.5
C ibo Helcele zp os ředko al Klemeně se kání s M. Ty šem, k e ý si byl ědom,
že pokud chce dosáhnou , aby c ičily i od os lejší dí ky, budou po řebo a ženské
edení. V oce 1866 M. Ty š přeb al od d . Musila ěloc ičný ús a a přip a o al Kle-
meňu s dalšími c ičenkami p o „ka ié u“ c iči elek. Vedle p ak ického edení se jim
dos alo i eo e ických ědomos í Ús a u J. E. Pu kyně.
Když byl oce 1869 založen Těloc ičný spolek paní a dí ek p ažských a Klemeňa
se s ala jeho „p ní c iči elkou“6, začal se naplno oz íje její o ganizační alen .
P osazo ala za edení dí čího ěloc iku aké obecných školách a oce 1871 podala
om o smyslu žádos k měs ské adě. Od oku 1877 působila o něž Ús a u p o
zdělání uči elek u s . Anny. V P aze oku 1884 začala pod dohledem d . Schwa ze apli-
ko a o opedická c ičení p o dí ky s adným d žením ěla. Podílela se i na založení
Spolku p o pěs o ání he české mládeže (1892) a p aco ala p o Český ý obní spolek. Byla
au o kou několika „ ěloc ičných“ pří uček7, jejichž obsah je ak uální podnes.
2 WACHTLOVÁ, M. Dílo Klemeni Hanušo é, P aha 1948, s. 7.
3 SWIERCZEKOVÁ, L. Tělesná ýcho a žen a dí ek: Klemeňa Hanušo á, p ní uči elka ě-
loc iku, VOŠAHLÍKOVÁ, P. a kol. Ces y k samos a nos i: Po é y žen éře mode nizace, P a-
ha 2010, s. 62–69.
4 Do a Hanušo á o něž s ála u z odu Těloc ičného spolku paní a dí ek p ažských, působila
jako li e á ka pod pseudonymem Bohdana I ano á a založila spolek Dámský k uh p o „osa-
mělé paní a slečny“; iz WACHTLOVÁ, M. Dílo Klemeni Hanušo é, P aha 1948, s. 12–13.
5 WACHTLOVÁ, M. Dílo Klemeni Hanušo é, P aha 1948, s. 8–9.
6 Dle sokolských p a idel bychom o ní mohli ho oři jako o náčelnici, ale Klemeňa Hanušo-
á o o označení odmí ala.
7 Dí čí ěloc ik (2 díly z le 1872 a 1878); Výklad, me odika a oz hy c ičení nářaďo ých (posled-
ní čás Dí čího ěloc iku z oku 1887); Dě ský ěloc ik (1883, k e ý se dočkal 2. ydání oce
104 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 2/2015
Funkce „p ní c iči elky“ i člens í e sbo u Těloc ičeného spolku paní a dí ek p až-
ských se K. Hanušo á zdala oce 1896. Ve edení ji ys řídala její žákyně Anna P áč-
ko á.8 Během p ní s ě o é álky byla Klemeňa jako nespolehli á osoba „pos a ena pod
policejní dohled“. Vzniku Českoslo enské epubliky se již nedožila — zemřela 7. 10. 1918.
Rená a Ty šo á cha ak e izo ala činnos K. Hanušo é slo y: „byla přísnou ná-
čelnicí a s ědomi ou, pedagogicky dobře založenou ůdkyní ěloc ičného do os u.
Záleželo jí elice na ýcho ě c iči elského sbo u a ud žo ala něm kázeň i d užný
duch. V hodinách sbo u c iči elského Kleméňa byla přísnou uči elkou, dbala přes-
nos i ýkonu a ykládala nám s ozumi elně heo ii ěloc iku … pojímala úkol c iči-
elky ážně a jsouc p ůkopnicí zásady, aby dí ky byly ženskými silami c ičeny, hle-
děla k omu, aby naše odbo né zdělání bylo co nejlepší. P o o přičinila se éž p o nás
o přednášky z ana omie.“9
TĚLOCVIČNÝ SPOLEK PANÍ A DÍVEK PRAŽSKÝCH
Klemeňa Hanušo á edla „zaškolo ání“ od os lejších dí ek Těloc ičném ús a u p o
hochy a dí ky.10 V oce 1866 p oběhlo p ní eřejné c ičení dí ek do 15 le , k e é zbu-
dilo elký ohlas a při edlo do o ganizace no é zájemkyně. M. Ty š soudil, že žen-
ský ěloc ik může nejlépe zk é a pod ženským edením, což byl jeden z impulsů11
p o založení ženského „ek i alen u“ Sokola. Ze společenských dů odů bylo řeba, aby
čele o ganizace s ála osobnos ěšící se obecné úc ě. Po složi ých jednáních přijala
unkci s a os ky spolku So ie Podlipská.
Us a ující alná h omada no ě zniklého Těloc ičného spolku paní a dí ek p až-
ských se konala 21. 11. 1869. S. Podlipská zahajo ací řeči u edla, že pohyb je p o ženy
zd a ý, a ím i nu ný: …Jednáť se udíž o zd a í pe né, o z učnosť a zá o eň slušnosť
a leposť pohybů, jednáť se slo em o ženskosť díle ženském. Ma ky a dce y české jsou
yzý ány, aby se učily c iči i sebe i jiné, neboť jen ak mohou dos á s ému úkolu jak
domácnos i, ak při společném díle našem ná odním.“12 K ůli ehdejším m a ům
šak byla „přísně yloučená z p og amu spolko ého eške á okázalos mimo ělo-
c ičnu jako by byly společné ýle y, aneb dokonce p ů ody po ulicích a po enko ě.“13
1885 sch áleného c. k. zemskou školní adou); H y s míčem p o eselou mládež (1885); Do-
mácí ěloc ik p o dí ky chybného d žení ěla (1891); Těloc ik domácí (1907); Jak ch áni dí ě před
nákazou ube kulósní (1903).
8 SWIERCZEKOVÁ, L. Tělesná ýcho a žen a dí ek: Klemeňa Hanušo á, p ní uči elka ě-
loc iku, VOŠAHLÍKOVÁ, P. a kol. Ces y k samos a nos i: Po é y žen éře mode nizace, P a-
ha 2010, s. 68.
9 TYRŠOVÁ, R. Za Kleméňou Hanušo ou, Sokol 45, P aha 1919, s. 11–12.
10 Těloc ičný ús a p o hochy a dí ky působil po pře ze í M. Ty šem pod záš i ou Sokola.
11 Vzniku spolku nepochybně pomohl i č yři oky ungující Ame ický klub dam (založen oce
1865), k e ý ženám umožnil s á se ak i ní součás í eřejného ži o a a ím přispěl k oz o-
ji emancipace.
12 ŠTĚPÁNOVÁ, I. Ženskos díle ženském: Počá ky spolku „c ičících se“ paní a dí ek, Ná-
odopisná e ue 13, 2003, s. 134.
13 WACHTLOVÁ, M. Dílo Klemeni Hanušo é, P aha 1948.
LENkA LIbICHO á 105
Do ýbo u spolku byly z oleny aké Anna S bo á, Be y Sme ano á a další ýznamné
dámy ehdejšího společenského ži o a.
Spolek měl las ní kniho nu ( ozp ýlenou po domácnos ech jedno li ých členek),
o k e ou se do oku 1871 s a ala K. Fügne o á. Fond čí al přes 300 s azků, přičemž íce
než polo inu z nich dos al da em. Těloc ičný spolek paní a dí ek p ažských si p onajímal
ěloc ičnu od Sokola P ažského za 20 zla ých měsíčně. Náklady na p o oz zpočá ku
h adil Sokol, od oku 1877 spolek přispí al i na „čiš ění mís nos í, opi o a s ě lo.“14
C ičení se neobešlo bez p oblémů, zejména případech „s řídání“ c ičících ělo-
c ičně. Docházelo při om ke „kolizím“, neboť dobo á mo álka nepřipouš ěla, aby se
muži a ženy s ýkali na eřejnos i bez dozo u.15 Dalším společenským p oblémem spo-
jeným s ys upo áním žen na eřejnos i byl c ičební úbo . O jeho podobě e e o ala
R. Ty šo á: „Náš ehdejší k oj c ičební nebyl o šem ak os ědčený jako nynější. Ne-
bylo ehdá ani úplné jedno y k oje. Za p ních dob ání spolku jsme ponej íce měly
oblek ze šedého mohai u (pepř a sůl říkalo se é lá ce) poši é če enými ha aso ými
s užkami. Ku spodkám, do polu lý ek sahajícím, jsme měly bluzu se šosy asi ke kole-
nům, značně užší nežli je nynější.“16
O ganizační s uk u a spolku zásadě „kopí o ala“ Sokol, jedno li os ech se
šak lišila. Tak např. za ímco si muži při komunikaci ykali a oslo o ali jeden d u-
hého „b a ře“, u žen o bylo složi ější. R. Ty šo á k omu říká: „Ne ykaly jsme si ehdy
šechny; s a ším jsme ykaly, my mladší jsme si po s a op ažsku říkaly ona.“17 Spiso-
a elka Te éza No áko á se pokusila u o společenskou ba ié u p olomi a na hla,
aby si c ičenky mezi sebou po zo u Sokolů aké ykaly. Její snaha se šak nese kala
s pochopením. „Vysmály se jí a možná p á ě en o záži ek dokázal oslabi její zápal.“18
V če nu oku 1870 spolek uspořádal p ní eřejné c ičení, k e é ses á alo z p os -
ných, z c ičení na nářadí a eje s hudbou. Koncem 80. le 19. s ole í bylo c ičení spolku
ozšířeno na předškolačky a „dí ky s o opedickými adami“19. V oce 1902 byl spolek
začleněn do České obce sokolské20 (ČOS), ale nadále si ud žo al jis ou au onomii. Jak se
spolek y íjel a jeho členská základna os la, došlo e edení ke gene ační ýměně. No á
náčelnice Eliška Roudná se unkce ujala oce 1910. E. Roudná p osazo ala o ganizační
spojení spolku s ženskými odbo y Sokola. K úzi došlo 24. 4. 1912 na alné h omadě,
k e á sch álila no é s ano y spolku a změnu náz u na Ženský odbo Sokola p ažského.21
14 BAHENSKÁ, M. Počá ky emancipace žen Čechách: Dí čí zdělá ání a ženské spolky P aze
19. s ole í, P aha 2005, s. 100.
15 BLÁHA, F. Úloha „Těloc ičného spolku paní a dí ek p ažských“ emancipačním hnu-
í českých žen před 1. s ě o ou álkou, SCHŮTOVÁ, J. — WAIC, M. (eds.) Tělesná ýcho-
a a spo žen českých a dalších s ředoe opských zemích: Vznik a ý oj do d uhé s ě o é álky,
P aha 2003, s. 15.
16 TYRŠOVÁ, R. Za Kleméňou Hanušo ou, Sokol 45, P aha 1919, s. 11–12.
17 Ibid.
18 ŠTĚPÁNOVÁ, I. Te éza No áko á, P aha 2008, s. 13.
19 BAHENSKÁ, M. Počá ky emancipace žen Čechách: Dí čí zdělá ání a ženské spolky P aze
19. s ole í, P aha 2005, s. 100.
20 Česká obec sokolská znikla oce 1889.
21 BAHENSKÁ, M. Počá ky emancipace žen Čechách: Dí čí zdělá ání a ženské spolky P aze
19. s ole í, P aha 2005, s. 101.
106 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 2/2015
ŽENSKÉ ODBORY
Ba bo a Šou ko á, bý alá c ičenka Těloc ičného spolku paní a dí ek p ažských, založila
p ní ženský odbo Sokole. Její Dámský ku s ěloc ičný byl po úspěšném eřejném
c ičení oce 1895 přija jako ženský odbo Sokolské jedno y K álo ský Vyšeh ad. Byl
o p ní k ok k zapojení žen do ži o a Sokole, nicméně jejich pos a ení nebylo s ále
o nop á né. V oce 1895 byla na alném sjezdu ČOS přija a ezoluce, k e á ženám
zakazo ala účas na sla nos ních p ů odech při sokolských sle ech. Ženy é době
neměly Sokole o něž olební p á o, přes ože pla ily s ejné členské příspě ky jako
muži.
Vyšeh adský odbo spolup aco al s Těloc ičným spolkem paní a dí ek p ažských.
D užs o z Vyšeh adu docházelo na „ éninky“ do Sokola P ažského a naopak. C i-
čenky se ak zájemně mohly obohaco a o no é c iky, o čemž s ědčí i zpomínky
B. Šou ko é: „Vzájemnos přispí ala k u užení přá elského pomě u mezi P ažským
Spolkem a odbo em yšeh adským. „Ses y z P ahy“ — jak jsme jim říkaly — zkou-
šely u nás c iky jim neznámé. Vzpomínám jednoho z nich. Ses y z P ahy se zájmem
nac ičo aly překo na nízkých k uzích, aby jej jako no ý c ik oz h zařadily. Leč
ho li os jejich nedošla u edoucí ses y K. Hanušo y uznání, spíše opaku. Jednou y-
p á ěla s. P áčko á, že náčelnice zas ihla c ičenku zkoušející no ý c ik a ázála se jí,
odkud c ičení o zná. S. P áčko á zcela o e řeně po ěděla, že c ičení o p o ádí odbo
yšeh adský. Dos ala za o odpo ěď, aby ěch o kejklů yšeh adských zanechala. Snad
se mnohá č enářka při č ení ěch o řádků usměje nad úzkop sos í ehdejších pomě ů
a připomeneme si úzké s ezky po k e é bylo ženám k áče i. Op o i dnešní době, kdy
ženy poží ají úplné samos a nos i a p o ádějí čas o c iky nad s é síly.“22
Díky snaze B. Šou ko é zešlo z é o spolup áce p ní eřejné c ičení ženských
sokolských odbo ů, k e é se konalo 11. 4. 1898 ěloc ičně Sokola P ažského. C ičení
s kužely a na nářadí mělo ako ý úspěch, že se ženy směly zúčas ni IV. šesokolského
sle u oce 1901. Členkám Těloc ičného spolku paní a dí ek p ažských se c ičení na ná-
řadí zdálo příliš od ážné, a p o o se na ozdíl od os a ních ženských odbo ů připojily
pouze ke c ičení s kuželi. Na V. sle u oku 1907 ys oupily i ame ické sokolky s a-
nečně laděnou skladbou, což se líbilo se i jejich českým ses ám. České sokolky zase
sklidily úspěch na s ém p ním zah aničním zájezdě do Záhřebu oce 1911.
Poče členek os l a s ním i síla ženských odbo ů. V oce 1911 znikla ČOS samo-
s a ná ženská komise. Její předsedkyní se s ala náčelnice Těloc ičného spolku paní a dí-
ek p ažských E. Roudná, k e á usilo ala o členění spolku do s uk u Sokola. Ro no-
p á nos i ženy-sokolky dosáhly až 10. 5. 1914, edy k á ce před p ní s ě o ou álkou.
P á ě álka ukázala, že sokolky byly p o „přeži í“ Sokola elmi důleži é. V oce 1915
sice byla ozpuš ěna ČOS, ale činnos župách neus ala. Ženy pře zaly za s é „sokol-
ské b a y“ bojující na on ě i ole c iči elek žáků a do os enců. V p ůběhu álky se
ěloc ičnách zřizo aly laza e y a sokolky pomáhaly s péčí o aněné, při ši í p ádla
ámci o ganizace České s dce.23
22 ŠOURKOVÁ, B. Vzpomínka na „s a é Sokolky“, Sokol 45, P aha 1919, s. 209–210.
23 Cha i a i ní o ganizace, e k e é se nej íce angažo ala R. Ty šo á a jejímž cílem bylo
zmí ni důsledky álky; iz ŠTĚPÁNOVÁ, I. Rená a Ty šo á, P aha — Li omyšl 2005.

LENkA LIbICHO á 107
PRVNÍ REPUBLIKA
Po álce se ados ze zniku Českoslo enské epubliky při ozeně p oje ila i Sokole,
espek i e obno ené ČOS. Sokolky po ažo aly za s é důleži é poslání ycho á a
sp á né las ence, mo álně u ědomělé občany. V pods a ě se ak á ily do doby zniku
Těloc ičného spolku paní a dí ek p ažských, neboť k podobným činům nabádala p oje u
i p ní s a os ka S. Podlipská: „Jsme po inni šichni ze ší síly s é p aco a i k p ospě-
chu oho o celku nám šem ak d ahého. Jak učiníme o my, ženy sokolské? Zdá se nám
o sko o nemožnos í, připadáme si slabé, neschopné nějaké účinné p áce om o smy-
slu. Ale ne, u p á ě leží jád o oho šeho! Přede ším p acuj každý jedno li ec z ná oda
na s ém zdokonalení. Jen z dob ých ělesně a m a ně posílených jedno li ců bude ce-
lek silný, schopný uháji i každé době s oje zájmy, odola i šemožným ná lakům bu-
doucnu. Žena má zajis é elký úkol é o ýcho ě ná oda, na ni spadá značná zodpo-
ědnos za sp á né edení ýcho y mladého do os u. … P acujme nadále na ělesném
i m a ním zdokonalení české ženy jako budoucí občanky českoslo enského s á u za
jeho p ospěch spoluodpo ědné. Vycho á ejme sebe i d uhé zásadách sokolských,
abychom zušlech ěním jedno li ců z ýšily zda nos ná oda, posílily celko ou hod-
no u s á u.“24 Ten o pos oj se li em no ě uspořádané E opy obje uje i zah aničí.25
ČOS p ošla eo ganizací a p ní náčelnicí ženských složek se s ala Milada Malá.
Veške á ak i i a smě o ala k příp a ě VII. šesokolského sle u oce 1920. Ten byl p o
sokolky elice ýznamný, p o ože se mohly pop é his o ii zúčas ni sle o ého p ů-
odu, na íc pře ážně e c ičebním úbo u, což bylo do é doby nepřípus né. Sla nos ní
k oj byl o iž elmi nákladný a ím i p o řadu c ičenek nedos upný. Přes zákaz náčelnice
ak šlo 26 000 žen e c ičebním úbo u, za ímco sla nos ní k oj obléklo jen 302 sokolek.
V oce 1928 se sokolky opě ýbo ně p ezen o aly zah aničí, a o na olympij-
ských h ách Ams e odamu. Před edly zde ukázko é c ičení na b adlech, s kuželi
či ná odní ance. Za ímco c ičenky os a ních ýp a edli muži, české sokolky měly
edení yze ženské.
MARIE PROVAZNÍKOVÁ
M. Malá oce 1931 na unkci p ní náčelnice ČOS ezigno ala a na její mís o nas ou-
pila Ma ie P o azníko á. Ta se na odila 24. října 1890 a sokolkou se s ala již ú lém
ěku. O jejích zájmech ypo ídá poněkud idealizo aná zpomínka V. S obodo é: „Ve
h ách a učení, laska ém k uhu odinném uplynul Mařence slunný ěk dě ský. Učila
se dobře, lehce a nadšeně c ičila ka línském Sokole. Nikdy nelhala!“26
24 ROUDNÁ, E. Sokolské ženy epublice českoslo enské, Sokol, 45, P aha 1919, s. 14–15.
25 „Zd a é ženy jsou p amenem a podmínkou zd a ého a silného ná oda. … Vycho ejme si
uči elky-Sokolky, a ony nám budou ycho á a i samé Sokoly! … Jen ělesně zd a é a m a -
ně silné ženy budou moci p aco a i o eřejnou ýcho u e šech smě ech“, Sokols o
a žena — ze schůze zás upců slo inského Sokols a dne 6. ledna 1919 Lublani, Sokol 45,
P aha 1919, s. 213–214.
26 Ma ie P o azníko á, náčelnice ČOS, P aha 1940, s. 9.
108 STUDIA ETHNOLOGICA PRAGENSIA 2/2015
S ělesnou ýcho ou M. P o azníko á pok ačo ala po absol o ání dí čího gym-
názia s udiem na Uni e zi ě Ka lo ě, kde z ní oce 1915 složila s á ní zkoušku. Po é
působila jako p o eso ka D ino a dí čího gymnázia P aze. Funkci náčelnice ČOS y-
koná ala le ech 1931–1948 a podílela se na příp a ách a o ganizaci IX., X. a XI. šeso-
kolských sle ů. V oce 1948 z poli ických dů odů emig o ala z olympijského Londýna,
kam byla yslána jako edoucí d užs a českoslo enských gymnas ek, do USA.
I no ém p os ředí zůs ala ak i ní sokolkou. V oce 1950 zniklo USA Ús ředí čs.
Sokols a exilu27 a M. P o azníko á se s ala jeho náčelnicí. Za s ůj dlouhý ži o (do-
žila se s a le ) napsala několik publikací28, přičemž jednu z nich lze po ažo a za ek i-
alen k Ty šo ě p og amo é s a i Náš úkol smě a cíl. Tex byl u čen ženám žijícím na
území P o ek o á u Čechy a Mo a a. Vybí áme z ní p o ilus aci několik ezí: „Ces a
je jasná: z ě ši poče c ičících ak, aby z nich bylo možno ycho a po řebný poče
c iči elek. Nej ychleji a nejspolehli ěji ycho áme c iči elky z bý alých žákyň a do-
os enek, je edy příkazem pře és šechny žákyně do do os u, šechny do os enky
do člens a, ud že šechny c ičenky ěloc ičnách, jediné duše nez a i . … Snaha
z ýši poče sokolských příslušníků nesmí zho šo a jejich jakos — še jde přede-
ším přes žac o a do os , kde máme příleži os k ýcho ě. … Sokolská žena musí bý
nejk ásnějším ýk ě em českých žen. … Budeme se pečli ě přip a o a na hodiny,
y oříme e c ičební hodině ados nou náladu, sblížíme se se s ými c ičenkami
s ykem i mimo ěloc ičnu, aby z nás byla malá odinka — základní buňka sokolská. …
Budeme se zdělá a . P a idelná c ičení c iči elského sbo u jsou nezby nou podmín-
kou jeho úspěšné činnos i. … Na nic nebudeme čeka , začneme každá u sebe a hned.
… Je řeba pos a i se pe ně a nesmlou a ě p o i každému pokusu zanés mezi naše
zá odnice spo o ní z yklos i, ušící sokolskou m a ní ýcho u.“29 M. P o azníko á
zemřela ame ickém Schenec ady 11. 11. 1991.
ZÁVĚR
Po oce 1948 byl sice Sokol o iciálně ozpuš ěn, ale jeho činnos přes o pře ala. Tě-
loc ičnám se nadále říkalo sokolo ny, řada spo o ních klubů měla náze Sokol ná-
z u a „sle o ou adicí“ se nepochybně inspi o aly i spa akiády, na jejichž příp a ě
se sokolky ak i ně podílely. O ganizace Ženského Sokola p ošla pomě ně složi ým ý-
ojem. Založení „mužského Sokola“, sympa izan i „ženské emancipace“, ale přede-
ším schopné a ak i ní ženy, o byly důleži é ak o y, k e é pomohly ženám k za-
ložení las ního ělo ýcho ného spolku. To, co začalo snahami M. Ty še a několika
ážených dam, yús ilo oce 2010 p ní ženu e unkci s a os ky celé ČOS.30 V é o
27 Od oku 1951 působí pod náz em Ús ředí čs. Sokols a zah aničí.
28 Zejména spo o ní me odické pří učky, např. D anác c ičebních hodin ěloc ičně z oku
1931 či P os ná příkladech z oku 1933.
29 PROVAZNÍKOVÁ, M. Podaly js e mi uce, mé ses y: Ú ahy o úkolech sokolských žen k No é-
mu oku 1941, P aha 1940.
30 V oce 2010 s anula čele ČOS Hana Moučko á a oce 2013 byla na další říle é unkční
období na mís ě s a os ky ČOS po zena.
LENkA LIbICHO á 109
sou islos i je o šem řeba připomenou , že za ímco dnes je unkce s a os ky place-
ným „manaže ským pos em“, na počá ku „sokolských dějin“ o byla unkce dob o-
olná a p o odinu spoluzaklada ele Sokola J. Fügne a elmi z á o á.31
THE WOMEN’S SOKOL
Al hough oday is a p esence o women in Sokol ob ious, in he pas i was no as he ex shows.
The ex deals wi h he de elopmen o he women’s ole in he Sokol. Based on he li e a u e he
au ho ocuses on se e al opics — he bi h o he i s women’s gymnas ics club Těloc ičný spolek
paní a dí ek p ažských; he c ea ion o he women’s depa men in he Sokol; impo an women in he
Sokol his o y (Klemeňa Hanušo á, Ma ie P o azníko á) — hose a e he main s udied ques ions.
The pape deals wi h he de elopmen o he women’s ole in Sokol. A he beginning, Sokol was only
men’s gymnas ic club. The i s women’s gymnas ics club Těloc ičný spolek paní a dí ek p ažských was
c ea ed in 1869. So ie Podlipská was elec ed i s i s mayo (p esiden ) and Klemen ina Hanušo á be-
came i s i s aine . The i s women depa men in Sokol was c ea ed in 1895 in he Sokol K álo ský
Vyšeh ad. The Czech Sokol O ganiza ion was es ablished in 1889 bu he e was no ideal condi ions o
women he e. Acco ding o 1895 Sokol Resolu ion, no only could no women walk in sle pa ade, bu
hey also did no ha e he igh o o e Sokol ep esen a i es. Du ing he Fi s Wo ld Wa women
we e ac i e wi h bo h aining and cha i y coope a ion. A e he Wa , he e was a lo o en husi-
asm in Sokol caused by c ea ing o he Czechoslo ak Republic. In 1920 he e was held 7 h sle ha was
e olu iona y by women p esence on sle pa ade. Ma ie P o azníko á, new Sokol i s aine who
pa icipa ed in p epa a ion o he 9 h, 10 h and 11 h sle , emig a ed in 1984 o he USA whe e she was
also an ac i e Sokol woman. In Communis Czechoslo akia, Sokol women in ol ed a p ac icing o
Spa akiadas, which allowed hem sp eading Sokol ideas. In 2010, i s woman was elec ed mayo o
Czech Sokol O ganiza ion, howe e now i is a ull ime job.
KEYWORDS
Czech Republic — Sokol-O ganiza ion — Women
31 J. Fügne si na s a bu no é ěloc ičny Sokola P ažského ypůjčil elký inanční obnos a po
jeho nečekaném úm í oce 1865 zůs aly odině elké dluhy.