Jazyko á g amo nos
omských žáků základních škol p ak ických
psaném p oje u
Zuzanna Bedřicho á — Ka eřina Šo mo á
ABSTRACT:
The i s pa o his pape ies o con ibu e o he illus a ion o he o mal language li e acy p e-
sen ed by sample o ex w i en by young Roma people. Those people a end special schools and hei
educa ion p og am is limi ed compa ing o he o dina y schools. The pape in oduces new e m—
he s igma ize e o /mis ake. The second pa o he p esen ed pape illus a es main easons o hose
mis akes (sociocul u al, language, educa ional) and ies o sugges some solu ions o school ain-
ing. I can be o hog aphy p ac icing, ocus on phone ics, ela ions be ween speaking and w i ing,
communica ion p ac ices, ocabula y p ac icing, e c. The pape shows examples aken om da abank
ROMi, which was cons uc ed as asample o Czech language spoken/w i en by young Roma people.
KLÍČOVÁ SLOVA / KEY WORDS:
g amo nos , chyba, chybo á analýza, jazyko ý handicap, p a opis, omš í žáci, s igma izující chyba,
yučo ání češ iny
Czech language eaching, e o , e o analysis, li e acy, mis ake, o hog aphy, Roma pupils
1. ÚVOD
Jedním znejzákladnějších přínosů ýuky češ iny by mělo bý ako é os ojení psaného
imlu eného jazyka,1 k e é umožní absol en ům základní školy e ek i ně použí a češ-
inu každodenním ži o ě, j. zajis í jim základní p ak ickou jazyko ou g amo nos .2
Vsoučasné době se ýzkumy zaměřují na g amo nos č enářskou,3 edy na schop-
nos po ozumě psanému ex u a ep oduko a jej, méně se ale do cen a pozo nos i
dos á á schopnos p oduko a psaný ex . Ješ ě méně se pozo nos  om o kon ex u
zaměřuje na p oblema iku jazyko ě zne ýhodněných komuni .4 Sillimano á, Wil-
1 Následující s udie znikla spodpo ou ni řního g an u FFUK P aze č.148/2012–13 Me‑
odika zdělá ání omských žáků českém jazyce.
2 Kekomunikačnímu přís upu e ýuce češ iny akomunikační ýcho ě íce iz Šebes a
(2005), Čecho á aS yblík (2005).
3 Viz např. P og amme o In e na ional S uden Assessmen , P og ess in In e na ional
Reading Li e acy S udy, The In e na ional Adul Li e acy Su ey, The Second In e na ion‑
al Adul Li e acy Su ey ad.
4 Au o ky oho o článku se éma u ěnují  ámci s ých dise ačních p ací. Zuzanna Bedři‑
cho á se zaměřuje na chybo os omských žáků psaném p oje u, Ka eřina Šo mo á píše
p áci zaměřenou na č enářské kompe ence omských žáků.
ZUZANNA BEDŘIchOVá — KATEŘINA ŠORmOVá 39
kinsono á aB ea -Spahno á (2006, s.99; překlad KŠ) u ádějí, že oh omné ozdíly e
ýsledcích se obje ují mezi: „(1) s uden y zmino i as uden y zmajo i y, (2) žáky
zchudých e sus žáky zmaje ných odin, (3) odilými mlu čími anglič iny a ěmi,
jejichž odným jazykem není anglič ina, a(4) žáky e speciálních školách ažáky na-
š ě ujícími běžné ypy škol.“
O ázkou je, co přesně ona základní jazyko á g amo nos zah nuje, případně jak
by se měla yučo a . Na následujících s ánkách se pokusíme ymezi , jak by a o
základní jazyko á g amo nos mohla bý chápána p o oblas ak i ního oření pí-
semného p oje u. Na základě é o de inice se pak zaměříme na jazyko ou analýzu
školních ex ů omských žáků 9. očníku základních škol p ak ických (ZŠP) ana
zhodnocení, zda y o ex y s ědčí odos a ečném os ojení é o kompe ence ujejich
au o ů. Vposlední čás i příspě ku se pokusíme nas íni , jak by případné nedos a ky
jejím os ojení mohly bý kompenzo ány.
2. ZÁKLADNÍ JAZYKOVÁ GRAMOTNOST
Základní jazyko ou g amo nos můžeme de ino a jako soubo schopnos í použí a
daném p os ředí aza daných okolnos í e ek i ně u či ý jazyk. V om o smyslu se
e mín shoduje spojmem unkční g amo nos : „Funkční g amo nos chápeme jako
oz inu é komunikační do ednos i ajejich e ek i ní yuží ání při řešení ži o ních
si uací.“5 Obsahuje jak složku pasi ní, j. ozumění, ak složku ak i ní. Dle UNESCO6
je „ unkčně g amo ný ako ý člo ěk, k e ý může bý zapojen do šech ak i i , nichž
je p o jeho e ek i ní ungo ání yžado ána g amo nos “. Vnašem příspě ku se zamě-
říme přede ším na ak i ní základní jazyko ou g amo nos písemném p oje u om-
ských žáků 9. očníku, edy období, kdy ukončují po innou školní docházku ae apy
oz oje jejich unkční g amo nos i by již měly bý za šeny.7
2.1 VYBRANá SKUPINA JAZYKOVÝch UŽIVATELŮ—
ROmŠTí ŽácI 9.ROČNíKU ZŠP
Písemné školní p oje y omských žáků 9. očníku ZŠP jsme z olily přede ším p o o,
že zdělá ání omských žáků ZŠP je posledních le ech8 elmi disku o ané akon-
5 Pů odní e mín W.A.G ay (1956), zde Palenčá o á aŠebes a (2006, s.29).
6 UNESCO, Ins i u e o S a is ics, 2010. Složky unkční g amo nos i jsou: ex o á g amo ‑
nos , dokumen á ní g amo nos anume ická g amo nos .
7 E apy oz oje unkční g amo nos i jsou: 1.e apa spon ánní g amo nos i— ješ ě před za‑
hájením školní docházky dí ě zaznamená á las ní písemné p oje y, po om je „č e“; 2.ele‑
men á ní g amo nos — po nas oupení po inné školní docházky, elemen á ní č ení apsa‑
ní; 3.základní (bázo á) g amo nos ; 4. oz inu á základní g amo nos — z ýšené ná oky
na ú o eň myšlenko ých činnos í, žáci si os ojují do ednos i as a egie p áce s ex em
(UNESCO, Ins i u e o S a is ics, 2010).
8 Přede ším od ozsudku „D.H. aos a ní p o i České epublice“ z oku 2007. Žaloba byla po‑
dána .1999, ozsudek ynesen  .2007. Velký sená E opského soudu p o lidská p á a
40 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY 2/2013
o e zní éma. Písemným p oje ům ěch o žáků se pak ak o speci icky dosud
(k omě au o ek oho o ex u) nikdo ne ěno al ( iz Bedřicho á— Šo mo á, 2012a).
Jedním zdů odů, p oč byla znesena obžaloba D.H. p o i České epublice,9 byl p á ě
ak , že absol o ání ZŠP přineslo jejich žákům elký handicap p o další zdělá ací
d áhu.
Naše analýza se zabý á o ázkou, nakolik jsou omš í absol en i ZŠP přip a eni ne-
jen na další zdělá ání, ale ůbec na yuži í absol o ané jazyko é příp a y p ak ic-
kém ži o ě.
2.2 ZDROJ JAZYKOVÉhO mATERIáLU
Jako zd oj analyzo aného ma e iálu jsme použily jazyko ou da abanku ROMi ( iz
Bedřicho á— Šo mo á, 2012b). Da abanka10 sh omažďuje jazyko é p oje y— mlu-
ené ipsané— českých omských dě í amládeže e ěku 6–28 le . Její součás í jsou
aké psané jazyko é p oje y českých ne omských dě í, k e é slouží jako s o ná ací
zo ek. Jazyko ý ma e iál byl sbí án le ech 2009–2012, do sbě u se zapojila řada
základních škol šech ypů (běžné základní školy, základní školy speciální ap ak-
ické), ale aké řada indi iduálních spolup aco níků znezisko ých o ganizací om-
ských ine omských, omš í pedagogič í asis en i iindi iduální ýzkumníci. Jako
zajíma ý zd oj nejen jazyko ých da se os ědčila spolup áce snejmeno aným olno-
časo ým omským sd užením, jehož členo é nah áli několik s o ek nah á ek přímo
e s é komuni ě. Nasbí aný ma e iál je uniká ní nejen co do s ého ozsahu (da a-
banka obsahuje íce než 450 isíc slo písemném p oje u a íce než milion slo
p oje u mlu eném), ale aké množs ím in o mací sociologického ae nog a ického
cha ak e u (např. znalos omš iny ajejí uží ání, p oje y disk iminace, popis p o-
s ředí, němž esponden i žijí asnímž jsou kon on o áni, cho ání pedagogů e
škole, způsob sla ení ůzných s á ků, způsob á ení olného času, ži o ní podmínky
sociálně yloučených lokali ách). Analyzo ané ma e iály přinášejí základní in o -
mace o esponden ech ( ěk, pohla í, řída), in o mace oznalos i omš iny aokolnos-
ech jejího uží ání okolí esponden a, o ypu školy ze sociologického hlediska apo-
dle zřizo a ele, o elikos i obce, onářečním území, kde esponden žije, osd užení,
pokud sbě ma e iálu p obíhal  ámci jeho působení, o om, zda jde osociálně ylou-
čenou lokali u, a aké upřesňující in o mace o zniku jazyko ého ma e iálu (zadané
éma, časo ý limi apod.).
kons a o al nepřímou disk iminaci omských dě í jejich zařazo áním do z láš ních škol.
Více iz  ex u Jak z a i další gene aci (2012).
9 Ve známé kauze bylo zneseno ob inění p o i České epublice za disk iminační přís up,
k ůli k e ému bylo 18os a ských omských dě í neop á něně zdělá áno ZŠP. Iniciály
D.H. pa ří jedné zpoškozených. Více  ex u Jak z a i další gene aci (2012).
10 Da abanka ako pus omských mlu čích ROMi znikly  ámci p ojek u Ino ace zdělá‑
ání obo u češ ina jako d uhý jazyk, eg.č.CZ.1.07/2.2.00/07.0259, koncepčně se řadí
do komplexu ak izičních ko pusů AKCES/CLAC budo aných při ÚČJTKFFUK P aze.
ZUZANNA BEDŘIchOVá — KATEŘINA ŠORmOVá 41
2.3 ZáKLADNí AKTIVNí JAZYKOVá GRAmOTNOST VPíSEmNÉm PROJEVU
De ino a , co přesně by měla zah no a základní ak i ní jazyko á g amo nos pí-
semném p oje u, je značně komplexní o ázka. Přes ože se požada ky na podobu pí-
semného p oje u mění podle ypu komunikační si uace, a udíž požado ané no my,
je naším cílem popsa ako ý soubo znalos í, k e ý je yžado án éměř každé si-
uaci o málního apolo o málního písemného kon ak u ( yjma např. uměleckého
ex u či sms). Budeme se edy zaměřo a na ak i ní yuži í psaného p oje u p o o -
mální apolo o mální komunikaci, edy nejen na komunikaci na ú o ni školních či
úředních ex ů, ale aké např. na eřejné in e ne o é diskuse. Vposledních le ech
klesá po řeba yjadřo a se písemně  ukopisné podobě anaopak se ozšiřuje po-
řeba yuži í psaného p oje u ido s é , kde bylo ješ ě nedá ných le ech možné un-
go a pouze o álně (zejména přá elské a odinné azby li em oz oje ůzných soci-
álních sí í podpo ují po řebu písemné komunikace).
Kná hu na ses a ení zásad, co by měla obsaho a základní ak i ní jazyko á g a-
mo nos písemném p oje u, nás edla p ním k oku analýza, jakých chyb by se
neměl uži a el češ iny písemném p oje u dopus i , chce -li písemné komunikaci
obs á . Součás í é o ak i ní jazyko é g amo nos i je p á ě mimo jiné požada ek na
absenci u či ého ypu či množs í chyb.
2.4 chYBA JAKO KOmUNIKAČNí hANDIcAP
Pojmem chyba zde ozumíme nezámě nou odchylku od jazyko é no my požado ané
e školním p os ředí, j. no my de ino ané P a idly českého p a opisu z oku 1993
apřizpůsobené školní p axi.11 Fak , že české jazyko é kul uře exis uje elký dů az
na bezchybnos písemného p oje u, si můžeme u ědomi éměř na každém k oku,
zejména pokud se pohybujeme in e ne o ém p os o u. Jak poukazuje řada au o ů,12
neznalos českého p a opisu bý á po ažo ána za nedos a ek kompe ence yjadřo a
se na jakékoli éma abý á  om o smyslu zneuží ána jako p o ia gumen diskusích
na jakékoli éma ( iz Homoláč, 2009). Homoláč (ibid., s.45) šak zajíma ě poukazuje
na sku ečnos , že případě omských uži a elů češ iny bý á chybo os psaném
p oje u nímána přímo jako kons i u i ní ys é o mino i y:
Vsou islos i spřípady, kdy poukaz na neznalos p a opisu unguje jako ylučo-
ací p ak ika, jsem upozo nil na o, že p a opisnými (ag ama ickými) chybami se
a gumen uje diskusích na jakékoli éma. Vdiskusích oRomech (ale jis ě nejen
11 Téma u chyby se českém odbo ném p os ředí ěno ali přede ším Ko čáko á (2005),
Skalko á (2007) a Kulič (1971); chybě zpohledu ýuky češ iny jako cizího jazyka se pak
ěnuje H dlička (2012).
12 Např. Ka el Hausenblas poukazuje na zajíma ý pozna ek zpsychologie, o iž že učlo ě‑
ka y olá ají nega i ní je y zp a idla ě ší pozo nos než je y pozi i ní: „Veřejnos , běž‑
ní uži a elé jazyka mí ají yh aněnější předs a y ojazyko ých chybách než ojazyko é
sp á nos i, exis ují aké jednoznačnější názo y na o, co je chyba, než na o, co je sp á né“
(Hausenblas e al., ci . podle H dlička, 2012, s.90; iz éž Mžou ko á, 2006).
42 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY 2/2013
am) šak nejde jen oindi iduální polemiky, ale okons uo ání ka ego ií. Nosi elé
ka ego ií Romo é a asis i […] jsou ob ykle p ezen o áni jako i, kdo neumějí p a-
opis / neumějí česky / nejsou zdělaní. […] Ta o s a egie je samozřejmě běžně
uží ána diskusích očemkoli aješ ě běžnější je poukazo ání na oponen o u
neznalos p a opisu ag ama iky. Nikoho šak nenapadne přisuzo a neznalos
p a opisu jako ka ego iálně ázaný p ediká např. odpů cům či přízni cům ja-
de ných elek á en.
S igma izaci omského au o a příspě ků sk ze ysokou chybo os ex u ýs ižně do-
kumen ují následující ukázky zin e ne o é diskuse na <www.adopce.com>.13 Téma
se ýká čekací doby na omskou holčičku do adopce. Jedna zdisku ujících („jolana“)
sama sebe de inuje jako Romku ajejí p oje je ý azně chybo ý. Os a ní disku ující
u o chybo os nímají pře ážně nega i ně, přičemž si šímají přede ším sys émo-
os i jejích chyb, s o . např.:
[V]šimla jsem si,že dělá e s ále s ejné chyby e ašich zp á ách.Tak edy gdy se
ůbec nikdy nepíše píšeme KDY bich se píše bych.Bude se ám o hodi ,až dos a-
ne e aše y oužené mimčo azačne chodi do školy; mám p o Vás las ně jednu
adu jak zde č u aše příspě ky ak jsem zjis ila,že kde si myslí e že je G ak piš e
Kakde píše e měkké I ak je ě šinou Y.
Chybo ání písemném p oje u je po ažo áno nejen za ý az neznalos i p a idel
p a opisu, ale jako signál snížených kompe encí jiných oblas ech:
Ruku na s dce, op a du si mysí e, že Jolana zaos á á pouze ČJ azby ek jí jde
bez adně? Aby se nes alo, že ono o omské dě čá ko, k e é bude jis ě sláskou
ycho á a , spadne do p oblema ické skupiny jen p o o, že přís up k ědomos em
mu sice nebyl odepřen, ale ani podpo o án. Pokud má někdo p oblém se pods a ě
ipodepsa bez chyb, ne iděla bych o přínosem p o dí ě. Op a du Jolano, najdě e
doučo ání azačně e na sobě p aco a , aby se za ás aše budoucí holčička jednou
nes yděla, až jí bude e psá omlu enku do školy, kon olo a úkoly nebo yplňo a
jakési do azníky.
Re lexe sys émo é chybo os i cholí okamžiku, kdy uži a el snickem „ e onika“
zámě ně uží á s ejné chyby jako au o „jolana“: „ja aki pišu schibama člo ěk neni do-
konalej jolanko hla ně že maš s ce nap a im mis ě moc i opřeju a maš b zi doma
holčičku.“
Základní ak i ní jazyko á g amo nos písemném p oje u šak podle nás ne-
znamená bezchybnos písemného p oje u. Pods a né p o hodnocení ú o ně psaného
ex u (a ím, jak idno zpředchozí ukázky, čas o idalších než čis ě jazyko ých kom-
pe encí) je pří omnos či nepří omnos u či ého ypu chyby, případně jejich koncen-
ace. To nás edlo kzamyšlení nad hie a chií chyb zhlediska oho, jak přispí ají
13 Viz in e ne o ou s ánku <h p://www.adopce.com/diskuze/ ema.php? ema=752&s a‑
na=22> (Ci . 8.1.2013).

ZUZANNA BEDŘIchOVá — KATEŘINA ŠORmOVá 43
či mohou přispí a k nímání s upně os ojení p a opisu au o a. Nejzá ažnější ypy
chyb, k e é mohou és až ke s igma izaci au o a ex u, označujeme jako chyby s ig-
ma izující.
2.5 STIGmATIZUJící chYBY VPíSEmNÉm PROJEVU
VE FORmáLNí APOLOFORmáLNí SITUAcI14
P o s ano ení oho o, za ím jen co do ýč u položek o e řeného náč u základních
s igma izujících15 chyb,16 jsme yužily přede ším las ní zkušenos s eakcemi in-
e ne o ých diskusích, s eakcemi na chybo os ex ů omských žáků ZŠP, jež jsme
zažily  ámci řady přednášek na o o éma akademickém ineakademickém p o-
s ředí, adalší pozo o ání. Jsme si ědomy, že hodnocení, nakolik může daná chyba
és ke s igma izaci au o a, je nejen zá islé na řadě okolnos í, ale je aké zá islos i
na ěch o okolnos ech do značné mí y subjek i ní. P oblema ice s igma izujícího po-
enciálu jazyko é chyby by měla bý ěno ána hlubší analýza, než k e ou momen-
álně může přinés naše s udie. Zásadním p oblémem šak zůs á á, jakým způsobem
mí u s igma izujícího dopadu měři . Například případě in e ne o é diskuse lze
čas o sledo a eakce disku ujících na u či ou chybu— a šak nímání přija elnos i
é o chyby záleží ina ypu in e ne o é s ánky, na níž se diskuse odeh á á. Ajiž ů-
bec o neznamená, že lze y o pozna ky z áhnou na školní ex . Vpřípadě školních
p ací pak podobné, doloži elné eakce zp a idla chybí. U či ou me odou by mohlo
bý ses a ení do azníku, jež by sledo al eakce ahodnocení chyb e školních p acích,
přes o ani ako é údaje nemohou mí příliš ysokou ypo ídací hodno u, jelikož hod-
nocení s igma izujícího dopadu je ždy subjek i ní ačas o yžaduje upřesnění, p oč
daný ecipien chybu nímá jako s igma izující.
Následující nás in možných s igma izujících chyb ychází, jak již bylo řečeno,
zřady ůzných pozo o ání, má šak bý po ažo án přede ším za u či é odí ko, upo-
zo nění na možný aspek chybo os i— s igma izaci au o a.
14 Jak již bylo u edeno na několika mís ech oho o ex u, jsme si ědomy, že je elmi ob íž‑
né až nemožné u či přesnou podobu požado ané jazyko é no my p o ůzné ypy o ‑
málních apolo o málních disku zů. Např. ůzné ypy in e ne o ých diskusních ó se od
sebe značně liší územ písemného p oje u. Pa ný ozdíl je např. už jen  om, zda si na ně‑
k e ých diskuzních se e ech účas níci diskuse ykají (např. na <www.modnipeklo.cz>),
nebo ykají ( ypické p o se e y zaměřené na odinu adě i, např. <www. odina.cz>,
<www.emimino.cz> ad.). Jsme si aké ědomy, že u áděný ýče nej íce s igma izujících
chyb je pouze u či ým nás inem ajis ě by mohl bý doplněn řadou dalších položek.
15 Na om o mís ě by bylo možné u ažo a aké o ypologii chyb dle Co de a apozději No ishe;
y o chyby nemusejí bý sous a né (e o ), ale kolísa é, zn. způsobené nedůsledným uče‑
ním (např. chybo ání pouze něk e ých yjmeno aných slo ech), označo ané jako mi‑
s ake. Čás chyb, k e é označujeme jako s igma izující, může odpo ída aké No isho u
pojmu lapse, zn. chybě, způsobené nepozo nos í, úna ou, o li něné např. ine o málnos‑
í p os ředí (např. in e ne o á diskuse). Více iz No ish (1987).
16 Pojmem chyba zde ozumíme nezámě nou odchylku od jazyko é no my požado ané e
školním p os ředí ade ino ané P a idly českého p a opisu z oku 1993.
44 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY 2/2013
Jedná se zejména o y o chyby:
— psaní slo , případně ě ších ě ných celků doh omady;
— psaní slo a segmen o aně ( j. ozděleně na d a či íce úseků);
— sys ema icky u áděné malé počá eční písmeno na začá ku ě y;
— psaní dle ýslo nos i (sem mís o jsem, gmís o kzejména případech jako gdyš,
gdy apod., on, eš ě, spa mís o spadl), ne ýká se olik předpon s ‑/z ‑ (skouma /
zkouma ), e k e ých chybuje řada osob;
— chyby psaní něk e ých yjmeno aných slo aslo snimi příbuzných, ze-
jména: mi ( e ýznamu 1.os.pl.); bí ( e ýznamu bý ); bi ( e ýznamu by ),
bidlení, i, bich, bisme, bich, bis e, předpona i - (mís o y -) a d.;
— sys ema icky chybějící in e punkce na konci ě y;
— chybějící čá ka před něk e ými ě nými spojkami jako k e ý, p o ože, že, když;
ne ýká se případů čá ky před spojkou a, sjejímž psaním áhá řada osob;
— špa ně označená k an i a am, kde by neměla bý (na ozdíl od chybějící dia-
k i iky označující k an i u, k e á bý á nímána jako opomenu í, případně je
běžné, že např. e -mailo é komunikaci chybí úplně): u ikál;
— případné chyby psaní přeja ých slo (záleží šak na kon ex u, ypu chyby
aslo a): jinjekce;
— e o málních ex ech (nemusí se šak ýka in e ne o ých diskusí) použí ání
nespiso ných konco ek a ý azů;
— e o málních ex ech (nemusí se šak ýka in e ne o ých diskusí) ýsky dis-
ku zních s uk u a ý azů ypických p o mlu ený p oje , např. čas ý ýsky
disku zních ma ke ů mlu eného p oje u ( iz Schi in, 1987) apod.;
— e o mální komunikaci a  ex u psaném na počí ači (např. úřední žádos ,
e -mail) sys ema ické ynechá ání meze y za in e punkčním znaménkem (ne-
pla í šak p o sms aněk e é in e ne o é diskuse);
— případná pochybení oslo ení (zkomolené u edení jména oslo o aného
če ně nicku, chybné u edení i ulu), pozd a u,17 nepozd a ení.
Základní ak i ní jazyko á g amo nos p o písemný p oje pak našem poje í zna-
mená ako ý s upeň o ládnu í psaného jazyka, k e ý není nímán jeho ecipien y
jako ý azně handicapující či s igma izující, j. němž mj. nedochází kzá ažným,
zejména p a opisným chybám, nímaným jako s igma izující.
2.6 RámcOVÝ VZDĚLáVAcí PROGRAm
Výše u edený nás in poukazuje na p oblémy, jimiž by se podle nás mělo základní
škols í oblas i českého jazyka p imá ně zabý a . A o pokud možno iškols í za-
měřené na ýuku žáků slehkým men álním pos ižením, j. žáků ZŠP.18
17 Je zajíma é, že dosud neexis uje jednoznačný úzus p o oslo o ání apozd a o iciální
e ‑mailo é ko espondenci.
18 Ponechme nyní s anou, že ne šechny dě í na š ě ující ZŠP diagnózu lehkého men ální‑
ho pos ižení mají.
ZUZANNA BEDŘIchOVá — KATEŘINA ŠORmOVá 45
Podí ejme se nyní, jak obsah Rámco ého zdělá acího p og amu19 p o en o yp
škol odpo ídá našim předpokladům:
RVP, zdělá ací oblas český jazyk ali e a u a., 2.s upeň, komunikační asloho á
ýcho a.
Očeká ané ýs upy:
Žák by měl:
— komuniko a běžných si uacích, ozlišo a spiso ný anespiso ný jazyk;
— o láda koncepci aúp a u běžných písemnos í (dopis, ad esa, poš o ní pou-
kázka);
— ses a i las ní ži o opis anapsa žádos podle předlohy;
— čís plynule spo ozuměním;
— o ien o a se P a idlech českého p a opisu;
— umě ep oduko a ex ;
— popsa děje, je y, osoby, p aco ní pos upy;
— yp á ě podle předem přip a ené osno y apísemně zp aco a zadané éma.
Uči o:
— č ení: p ohlubo ání č enářských do ednos í, iché č ení spo ozuměním; be-
le ie, odbo né ex y (slo níky, encyklopedie, jazyko é pří učky), no iny, ča-
sopisy;
— mlu ený p oje : zásady do ozumí ání, zásady kul i o aného p oje u, komu-
nikační žán y (p oje , diskuse), osobní komunikace, o ázky aodpo ědi;
— písemný p oje : osobní komunikace, do azník, žádos , ži o opis, cha ak e is-
ika, ko espondence, písemná komunikace súřady (i yuži í PC).
RVP, zdělá ací oblas český jazyk ali e a u a., 2.s upeň, jazyko á ýcho a.
Očeká ané ýs upy:
Žák by měl:
— z láda p a opis slo spředponami apředložkami;
— zná yjmeno aná slo a ao láda jejich p a opis;
— skloňo a pods a ná jména apřída ná jména;
— zná osobní zájmena ačaso a slo esa;
— pozna au či slo ní d uhy;
— zná p a opis při shodě přísudku spodmě em;
— ozezna ě u jednoduchou od sou ě í;
— z láda p a opis příčes í minulého při shodě přísudku spodmě em;
— ozlišo a spiso ný anespiso ný jazyk.
19 Rámco ý zdělá ací p og am p o základní zdělá ání— příloha up a ující zdělá á‑
ní žáků slehkým men álním pos ižením (VUP, 2005). Viz in e ne o ou s ánku <h p://
www.msm .cz/ zdela ani/skolska e o ma/ amco e ‑ zdela aci ‑p og amy>.
46 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY 2/2013
Uči o:
— nauka oslo ě: oření slo , slo ní základ, předpony, přípony, p a opis bje/bě,
je/ ě, mně/mě, p a opis po oboje ných souhláskách;
— a oslo í: yjmeno aná slo a aslo a příbuzná, slo ní d uhy, pádo é o ázky,
zo y pods a ných jmen, skloňo ání pods a ných jmen, časo ání slo es, osobní
zájmena, přída ná jména − d uhy, zo y, skloňo ání, shoda spods a ným jmé-
nem; číslo ky základní ařado é;
— skladba: základní ě né členy, shoda přísudku spodmě em, p a opis konco ek
příčes í minulého, ě a jednoduchá asou ě í.
Také učebnice českého jazyka p o ZŠP odpo ídají omu o p og amu, j. ižáci ZŠP by
podle nich měli o láda základní ak i ní jazyko ou g amo nos p o písemný p oje .20
O ázkou šak je, nakolik se y o požada ky daří implemen o a do p axe. Následu-
jící kapi ola přinese ýsledky analýzy školních p ací omských žáků 9. očníku ZŠP.
3. JAZYKOVÁ ANALÝZA ŠKOLNÍCH PRACÍ ROMSKÝCH ŽÁKŮ 9.ROČNÍKU ZŠP21
Následující řádky ycházejí zjazyko é analýzy 130 ex ů22 omských žáků na š ě u-
jících ZŠP. Ma e iál byl nasbí án na řech znich.23 Při jazyko é analýze jsme se za-
měřo aly na splnění k i é ií p o základní ak i ní jazyko ou g amo nos , jak byly s a-
no eny kapi ole 2. V ámci é o kapi oly se aké pokusíme nas íni možné příčiny
chybo os i  ěch o ex ech.
3.1 OBEcNá chARAKTERISTIKA TEXTŮ
Tex y žáků 9. očníku jsme si yb aly přede ším z oho dů odu, že 9. očník je posled-
ním očníkem základní školy (ap o řadu žáků ZŠP iposledním absol o aným oční-
kem školní docházky ůbec) aú o eň p ak ického os ojení písemné podoby jazyka
ak odpo ídá omu, čím žák odchází yba en p o s ůj další p ak ický ži o . Analýza
školních sloho ých p ací nabízí již ze s é pods a y omezené možnos i analýzy a ypo-
ídá pouze ou či é schopnos i, j. schopnos i napsa školní ex . Ta o analýza nemůže
beze zby ku zmapo a šechny jazyko é kompe ence ať už ak i ní, na ož pasi ní zna-
los i jazyka. Přes o se domní áme, že může přinés u či é pozna ky o om, jak omš í
žáci spsanou češ inou běžné o mální komunikaci24 p acují.
20 Dodejme, že současnos i jsou na hu přímo p o ZŠP u čené učebnice češ iny pouze od
naklada els í Sep ima.
21 Au o kou é o kapi oly je Zuzanna Bedřicho á, předkládaná analýza je součás í její přip a‑
o ané dise ační p áce.
22 Tex y pocházejí zda abanky ROMi.
23 Sohledem na zacho ání anonymi y esponden ů aškol zámě ně neu ádíme konk é ní
mís a, na k e ých sbě p oběhl. Jednalo se ojednu p ažskou ad ě mimop ažské školy.
24 Běžnou o mální komunikací máme na mysli písemné použi í jazyka za účelem komu‑
nikace např. na úřadě, při hledání zaměs nání, při do azech in e ne o ých po adnách,
ZUZANNA BEDŘIchOVá — KATEŘINA ŠORmOVá 53
je o něž odlišná. […] Lze říci, že in elek o é podně y přicházejí jiným smě em amají
zcela odlišný cha ak e . To má šak za následek mimo jiné nedos a ečně y inu ou
jemnou mo o iku anez ládnu í kul u ních ahygienických ná yků po řebných p o
školní p áci.“ Podí ejme se nyní na zajíma ý příklad oho, jak č ení apsaní klade
odlišné požada ky na dě i, jejichž předchozí jazyko á zkušenos byla omezena na
komunikaci áří  ář apouze na mlu ený jazyk (Simons— Mu phy, 2006, s.219;
přeložila KŠ):
Child 1: I looks like amusic no e… bu i has poin s and i so o looks like asauce .
Child 2: This one jus looks like a… some hing igh he e, like his pa igh he e, look like
akey. And his igh he e… looks like aplane … like aship.
Vp ním případě dí ě po o ná á popiso aný objek sdalšími kon ex y obecně
sdílené kul u ní znalos i (amusic no e, sauce ). D uhé dí ě yuží á s ejné s a e-
gie (akey, aplane , aship), ale odkazuje aké ke kon ex u dané si uace (he e, his).
D uhé dí ě se spoléhá na s a egie, k e é jsou las ní mlu enému jazyku akde
odkazo ání může bý z aženo ken i ám okamži ém yzickém kon ex u, ale je
méně ci li é kp agma ickým ozdílům odkazo ání, k e é je las ní psanému
jazyku. Dě ská níma os k ozdílům podmínkách mlu eném apsaném kon-
ex u ajejich po ědomí ocha ak e is ikách psaného jazyka může o li ni ak izici
č enářských do ednos í.
Analyzo aný ma e iál byl nasbí án základních školách p ak ických. Jedním zdal-
ších dů odů ysoké chybo os i můžou bý aké eduko ané požada ky na ýkon
žáků, nízká požado aná no ma a olné dod žo ání no my, případně aké zanedbání
p oc ičo ání je ů šeho d uhu, přede ším zhlediska dalšího p ak ického ži o a,
o eo ii nemlu ě. Z ýše u edeného yplý á, že řada ZŠP ( esp. minimálně y ZŠP, je-
jichž ex y jsme měly kdispozici) má p oblém s é žáky základní jazyko ou g amo -
nos í písemném p oje u do ži o a yba i . Jak p okázal náš mini ýzkum26 yuží-
ání učebnic českého jazyka, řada uči elů, k eří s omskými žáky p acují, pociťuje
nedos a ek adek á ních učebnic na českém hu, k e é by odpo ídaly po řebám žáků
ze sociálně zne ýhodňujícího p os ředí. Celých 52% znich u edlo, že si musí přip a-
o a las ní učební ma e iály.
Vneposlední řadě nelze pominou aké řadu dalších ak o ů, k e é dě i ze socio-
kul u ně zne ýhodněného p os ředí o li ňují p ocesu os ojo ání (nejen) jazyka,
přede ším odinné p oblémy, k e é mají li na psychiku dí ě e, schopnos koncen -
ace, ocho u ke spolup áci adalší. Jedná se přede ším očas ý ýsky neúplných odin
nebo odin, nichž se ysky ují sociopa ologické je y.
26 Mini ýzkum byl p o eden  dubnu 2012  ámci ni řního g an u FF UK  P a‑
ze č. 148/2012–13 Me odika zdělá ání omských žáků českém jazyce. Do azníko ého še‑
ření zaměřeného na učebnice adalší učební ma e iály se zúčas nilo 27uči elů z ůzných
ypů škol (běžné základní školy, základní školy p ak ické, základní školy speciální). Celých
52% uči elů u edlo, že si p o p áci s omskými žáky y áří las ní ýuko é ma e iály.

54 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY 2/2013
5. KOMPENZACE NEDOSTATKŮ VOSVOJENÍ ZÁKLADNÍ
AKTIVNÍ JAZYKOVÉ GRAMOTNOSTI VPÍSEMNÉM PROJEVU
Voblas i kompenzace nedos a ků os ojení základní ak i ní jazyko é g amo nos i
písemném p oje u můžeme ozděli naše ú ahy do několika oblas í. P ní se ýká
p e ence ýsky u ěch o je ů, d uhá p áce s ěmi o nedos a ky p ůběhu s udia (na
ZŠP či při přechodu ze ZŠP na ZŠ) ap áce sosobami, k e é již žádnou školu nena š ě-
ují (ať už se jedná oabsol en y ZŠ, ZŠP, učňo ských obo ů a d.).
Za nejdůleži ější složku p ocesu předcházení aods aňo ání ěch o nedos a ků
os ojení základní ak i ní jazyko é g amo nos i písemném p oje u po ažujeme
jednoznačně p e enci. Videálním případě by měla začí co nejdří e, např. e ěku
3–4 le jako příp a a na ma eřskou školu či později na školu základní, a o buď  ámci
předškolních klubů, nebo jako součás p og amu ma eřských školách či p og amů
zaměřených na oz oj odičo ských kompe encí.27 Nejedná se edy opředškolní pří-
p a u nejužším slo a smyslu, ale o oz íjení celko ých jazyko ých kompe encí
udě í z odin oh ožených sociálním yloučením. Pods a nou složkou é o kompen-
zace je již sama příp a a pedagogů na sku ečnos , že dě i zdaných odin mají odliš-
nou jazyko ou zkušenos ( omský e nolek češ iny, absence psané češ iny e ýcho ě
dě í, odlišné komunikační s a egie in e akci dí ě— dospělá osoba adalší). Za nej-
důleži ější oblas i, k e é by bylo hodné udě í předškolním apředškolko ém ěku
zjazyko ého hlediska oz íje , po ažujeme y o:
— one ická s ánka jazyka: sp á ná ýslo nos če ně ozlišo ání k á kých
adlouhých samohlásek;
— s uk u ní nímání jazyka, oření k á kých ě (např. popis ob ázku);
— z ah mlu eného apsaného p oje u, č ení nahlas (kompenzace absence knih
apsaného p oje u ži o ě dě í oh ožených sociálním yloučením);
— p ak ická komunikace, kladení o ázek, hledání sp á né odpo ědi;
— c ičení  ozpoznání chyby přiměřené ěku;
— slo ní zásoba, psaný disku z ( yp á ění pohádky na základě ob ázků knížce,
edení dě í kchápání ozdílu mezi psaným amlu eným p oje em);
— p oc ičo ání slo ní zásoby hodné p o školní p os ředí (např. p o označení
něk e ých čás í ěla dě i ze sociokul u ně zne ýhodněného p os ředí použí ají
ýh adně ulga ismy, aniž by si u ědomo aly, jakou eakci může jejich uži í
např. uuči ele y ola );
— h anice slo , z uko á podoba slo (slo ní o bal apod., ak i i y, přiměřeně ěku);
— umě se zep a na ýznam neznámého slo a, ys ě lo ání neznámých slo ak,
aby dí ě pochopilo jejich ýznam;
— podpo a jazyko ého sebe ědomí, j. podpo a nejen e lexi uží ání jazyka ajeho
oz oje (např. ch álením, když se dí ě zep á na ýznam jemu neznámého
slo a, když něco zajíma ě popíše apod.), ale aké nesnižo áním jazyko ých
p os ředků uží aných  odinném p os ředí dí ě e;
27 Tako é kluby ap og amy p o ozuje řada nezisko ých o ganizací, jako je Člo ěk  ísni,
Romod om, Naděje adalší.
ZUZANNA BEDŘIchOVá — KATEŘINA ŠORmOVá 55
— podpo a č enářs í, če ně he s a y písmen (hledání písmen bezp os řed-
ním okolí, hledání společných písmen e jménech dě í e řídě apod.);
— podpo a eduka i ního sebe ědomí dě í, zejména při p áci sjazykem ajemnou
mo o ikou; dě i ze sociokul u ně zne ýhodněného p os ředí čas o yjadřují
poci , že něco neumí, a udíž nedokáží (např. nak esli , ys ě li , pojmeno a ,
nají ).
Vp ůběhu po inné školní docházky dopo učujeme oz oj šech ýše u edených
kompe encí adek á ně ěku. Užáků, k eří již dokončili po innou školní docházku,
případně udospělých osob s elkým časo ým ods upem od ukončení s udia dopo u-
čujeme zaměři se na y o aspek y:
— p áce se speci iky písemného ex u ( ozdíl mezi mlu eným apsaným p oje em);
— p áce spočí ačo ými p og amy na op a u chyb;
— p áce sPČP, sIn e ne o ou jazyko ou pří učkou Ús a u p o jazyk český, pří-
padně sjinými hodnými pří učkami;
— p áce se základními s igma izujícími chybami ( iz ýše);
— p oc ičo ání p a opisných je ů, k e é jsou zásadní p o jazyko ou p axi.
6. ZÁVĚR
Vnaší s udii jsme de ino aly základní ak i ní jazyko ou g amo nos p o písemný
p oje jako ako ý s upeň o ládnu í psaného jazyka, k e ý není ecipien y nímán
jako ý azně handicapující či s igma izující, j. němž mj. nedochází kzá ažným
chybám nímaným jako s igma izující. Nas ínily jsme aké, k e é chyby mohou bý
za s igma izující po ažo ány. Na základě ěch o předpokladů jsme p o edly analýzu
školních p ací omských žáků 9. očníků ZŠP obsažených da abance ROMi ado-
spěly kzá ě u, že šechny známi analyzo aných ex ů obsahují značné množs í
s igma izujících chyb, aže lze edy di , že i o žáci nejsou dos a ečně jazyko ě y-
ba eni p o o mální apolo o mální písemnou komunikaci. T zení jsme doložily na
příkladu několika yb aných ex ů.
Vzá ě ečné ázi jsme se pokusily zamysle nad možnými příčinami é o chybo-
os i anas ínily jsme h ubých ob ysech možné způsoby p e ence akompenzace
nedos a ků oblas i základní ak i ní jazyko é g amo nos i písemném p oje u.
LITERATURA:
Bedřicho á, Zuzanna— Šo mo á, Ka eřina
(2012a): Chybo os písemném p oje u
omských žáků. Speciální pedagogika, 22,
s.188–197.
Bedřicho á, Zuzanna— Šo mo á, Ka eřina
(2012b): Budo ání specializo aného ko pusu
mlu čích oh ožených sociálním yloučením
apředpoklady jeho chybo é analýzy—
da abanka ROMi. In: Ka el Šebes a— S a a a
Škodo á (eds.), Češ ina— cílo ý jazyk ako pusy.
Libe ec: Technická uni e zi a Libe ci,
s.109–123.
56 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY 2/2013
Bořko co á, Máša (2006): Romský e nolek
češ iny. P aha: Signe a.
Čecho á, Ma ie— S yblík, Vlas imil
(2005): Češ ina ajejí yučo ání. P aha: S á ní
pedagogické naklada els í.
Če enka, Jan— Kubaník, Pa el—
Sadílko á, Helena (2010): Socioling is ický
ýzkum si uace omš iny České epublice.
S udie zapliko ané ling is iky / S udies in
Applied Linguis ics, 1, s.167–170.
Homoláč, Jiří (2009): In e ne o é diskuse
ocikánech aRomech. P aha: Uni e zi a Ka lo a
P aze.
H dlička, Milan (2012): Jazyko á chyba
ap áce sní jazyko ém yučo ání. In: Ka el
Šebes a— S a a a Škodo á (eds.), Češ ina—
cílo ý jazyk ako pusy. Libe ec: Technická
uni e zi a Libe ci, s.89–108.
Jak z a i další gene aci (2012). P aha: Nadace
Open Socie y Fund.
Kaleja, Ma in (2011): Romo é aškola e sus
odiče ažáci. Os a a: Os a ská uni e zi a
Os a ě.
K amplo á, I e a— Po užníko á, E a (2005):
Jak (se) učí čís . P aha: Ús a p o in o mace e
zdělá ání.
Knauso á, I ana (2002): O ěření pla nos i
Be ns eino y eo ie jazyko é socializace
českém p os ředí. Pedagogická o ien ace, 2,
s.99–107.
Ko čáko á, Jana (2005): Chyba aučení cizím
jazykům. H adec K álo é: Gaudeamus.
Kulič, Václa (1971): Chyba aučení. P aha: S á ní
pedagogické naklada els í.
Mžou ko á, Hana (2006): Pos oje kp a opisu
diskusích na in e ne u. Češ ina doma a e
s ě ě, 14, s.126–132.
No ish, John (1987): Language Lea ne s and
Thei E o s. London: Macmillan.
Palenčá o á, Jana— Šebes a, Ka el (2006):
Ak i ní naslouchání při yučo ání. P aha: Po ál.
Schi in, Debo ah (1987): Discou se Ma ke s.
Camb idge: Camb idge Uni e si y P ess.
Simons, He be D.— Mu phy, Sand a (2006):
Spoken language s a egies and eading
acquisi ion. In: Jenny Cook ‑Gumpe z (ed.),
The Social Cons uc ion o Li e acy. Camb idge:
Camb idge Uni e si y P ess, s.218–244.
Silliman, Elaine R.— Wilkinson, Louise C.—
B ea ‑Spahn, Ma ia R.(2006): Policy and
p ac ice impe a i es o language and li e acy
lea ning. In: C.Addison S one— Elaine
R.Silliman— Ba ba a J.Eh en— Kenn Apel
(eds.), Handbook o Language and Li e acy. New
Yo k, NY: Guil o d P ess, s. 97–129.
Skalko á, Ja mila (2007): Obecná didak ika.
P aha: G ada.
Šebes a, Ka el (2005): Od jazyka ke komunikaci.
P aha: Uni e zi a Ka lo a P aze.
Šo olo á, E a (2011): Vzdělá ání Romů. P aha:
Uni e zi a Ka lo a P aze.
Zuzanna Bedřicho á | Ús a českého jazyka a eo ie komunikace FFUK P aze
<Z.Bed icho [email protected]>
Ka eřina Šo mo á | Ús a českého jazyka a eo ie komunikace FFUK P aze
<Ka e ina.So mo a@ .cuni.cz>